Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

NOVOROZENCI

OBSAH

Kreatinin v krvi hodnoty

  • Novorozenci 0–6 týdnů: 12,0–48,0 μmol/l (SÉRUM)
  • Kojenci 6 týdnů – 1 rok: 21,0–55,0 μmol/l (SÉRUM)
  • Děti 1–15 let: 27,0–88,0 μmol/l (SÉRUM)
  • Muži 15–110 let: 44,0–110,0 μmol/l (SÉRUM)
  • Ženy 15–110 let: 44,0–104,0 μmol/l (SÉRUM)

Zdroj: Kreatinin

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.

Vnučce je 3 půl roku, teď se jí narodila sestřička, jsou jí 4 dny,
může jít z porodnice domů, nehrozí jí pátá nemoc ? Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

4 dny starému novorozenci přirozeně hrozí všechny infekční onemocnění, i pátá nemoc. Ale nestrachujte se zbytečně. Vaše vnučka bude pod dohledem pediatra a pokud se nemoc začne léčit včas, tak dítěti neublíží. Jsou-li matka i novorozeně v pořádku, tak není důvod k prodlužování hospitalizace. Těšte se na ně.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Pátá nemoc

Přenos

Jedinci zasažení pásovým oparem jsou infekční pro své okolí v době výsevu puchýřků. Doporučuje se časté mytí a dezinfekce rukou, postižená místa neškrábat a překrýt, vyhnout se kontaktu s těhotnými ženami a novorozenci. Kožní projevy pásového oparu tedy mohou být zdrojem infekce pro okolí, i když riziko je výrazně menší než u osob s planými neštovicemi. Infekční bývají puchýřky do zaschnutí.

Zdroj: Pásový opar a jeho léčení

Babské rady na studený nos u miminka

Studený nos u miminka signalizuje, že je děťátku chladno. Novorozenci do 6 týdnů věku prospěje teplo v podobě zavinovačky. Cítí se v ní jako u matky před narozením. Na hlavičku je vhodné dát plátěnou nebo lehkou přízovou čepičku. Hlavičkou je totiž odváděno až 30 % tepla z těla a dítě tak může trpět chladem.

Zdroj: Studený nos

Kyselina močová hodnoty

Hodnoty kyseliny močové v krvi se zjišťují odběrem krve ze žíly z ruky (vyšetření séra) nebo sběrem moči za 24 hodin. Měly být následující:

  • novorozenci 0–6 týdnů: 143–340 μmol/l (sérum)
  • kojenci 6 týdnů – 1 rok: 120–340 μmol/l (sérum)
  • děti 1–15 let: 140–340 μmol/l (sérum)
  • muži 15–110 let: 220–420 μmol/l (sérum)
  • ženy 15–110 let: 140–340 μmol/l (sérum)
  • muži, ženy 15–110 let: 1,5–4,5 mmol/d (moč)

Zdroj: Jak snížit kyselinu močovou

Průjem z úžehu

Senioři a novorozenci jsou na úžeh náchylnější. Novorozenci a kojenci nemají ještě plně vyvinuté termoregulační mechanismy, u starších osob se podílejí na zvýšené míře rizika přidružená onemocnění (cukrovka, nemoci srdce a plic), užívání léků a zpomalená termoregulace.

Některé léky ovlivňují schopnost organismu reagovat na teplo. Je třeba si dávat pozor na užívání léků, které zužují cévy, na léky na krevní tlak, léky, které podporují vylučování sodíku a vody, ale také na antidepresiva.

Obézní osoby jsou vystaveny vyššímu riziku, neboť větší vrstva tělesného tuku zpomaluje výdej tepla z organismu. Úplně zdravý člověk si může přivodit úžeh, pokud vykonává nadměrnou fyzickou práci v extrémních teplotních podmínkách.

Úžeh jen málokdy vede k trvalému poškození. Pro plné vyléčení má velký význam včas poskytnutá první pomoc a následný brzký příchod do nemocnice. Pokud nebyla první pomoc při úžehu postiženému poskytnuta neprodleně, může ve vážných případech dojít až k poškození orgánů nebo k úmrtí.

Při průjmu je nutné doplňovat tekutiny a chladit organismus.

Zdroj: Úžeh a zvracení

Zánět ledvin u kojence

První příznaky onemocnění ledvin a močových cest u kojenců nesmíme přehlédnout, protože tato onemocnění mohou mít trvalé následky a vést k trvalému postižení ledvin. Novorozenci a kojenci mají sníženou koncentrační schopnost, což znamená, že čím menší dítě je, tím je ztráta a nedostatek tekutin pro něj horší. Zánět ledvin v novorozeneckém věku postihuje více chlapce, v kojeneckém období postihuje obě pohlaví stejně. Do jednoho roku věku se infekce šíří většinou krevní cestou. Při léčbě zánětu ledvin u kojence se neuplatňují pouze léky. Dítě s horečkou se pouze otírá, jeho lůžko se udržuje suché a pečuje se o zpocenou kůži. Dítě bez teploty se nekoupe, pouze se sprchuje, aby se zamezilo ascendentní infekci. Vždy se ale dbá na to, aby děti neprochladly.

Zdroj: Zánět ledvin

Termín porodu podle ultrazvuku

Ultrazvuková diagnostika určuje termín porodu podle biometrie plodu. Za nejpřesnější termín porodu podle „ultrazvuku“ můžeme považovat ten, který je určen v 10. týdnu těhotenství. Do té doby se všechny plody vyvíjí stejně a jejich růstová křivka je v prvním trimestru totožná. Až poté se projeví jiné faktory a děti se výrazně začínají odlišovat. Určení termínu porodu pomocí ultrazvuku je také nejpřesnější pro ženy, které měly nepravidelný menstruační cyklus, anebo pro ty, kterým bylo diagnostikováno rizikové těhotenství. Pro ženy s rizikovým těhotenstvím je stanovení termínu důležité, aby se při případném náhlém porodu dalo určit, zda se dítě narodilo předčasně. Donošení novorozenci ve 40. týdnu mohou dosahovat různé porodní hmotnosti. Záleží to i na stravě matky, tělesné stavbě matky a otce a také na tom, jestli matka měla, nebo neměla těhotenskou cukrovku. Ultrazvukové vyšetření, které je prováděno v polovině těhotenství, již termín porodu nijak neposouvá, slouží pouze k určení velikosti plodu a jeho kontrole, a rovněž k prověření, zda těhotenství probíhá bez komplikací.

Zdroj: Termín porodu

Typy poporodních depresí

Poporodní deprese se vyskytuje u žen po porodu. Žena se obává, zda se dokáže o dítě správně postarat. Existují tři hlavní typy:

  • poporodní blues – objevuje se 2.–4. den po porodu. Mezi příznaky patří podrážděnost, úzkost, kolísání nálady, větší přecitlivělost, neschopnost cítit lásku k novorozenci s následným sebeobviňováním;
  • poporodní deprese – většinou se objevuje 6.–12. týden po porodu, výjimečně až po roce. Příznaky: přílišná únava až vyčerpanost, úzkost, podrážděnost, sebevýčitky. Postižená se vyhýbá kontaktu s lidmi, ztrácí chuť k jídlu, trpí nespavostí a ztrácí potěšení z oblíbených aktivit. Může se vyskytnout obava z toho, že dítěti cíleně a smrtelně ublíží (například vyhozením z okna). To může vést k myšlenkám na odložení dítěte, protože žena sama má pocit, že je pro něj nebezpečná;
  • poporodní psychóza – jedná se o vzácnou formu poporodní deprese. Vyskytuje se u 1 nebo 2 žen z 1 000. Může se objevit v prvních 2 až 3 dnech po porodu, ale také až po několika týdnech. Projevuje se neklidem, problémy se spaním a podrážděností. Dále se vyskytují bludy a halucinace, žena je přesvědčena, že dítě je špatné. V tomto případě jsou jak dítě, tak jeho matka v ohrožení života.

Zdroj: Poporodní deprese

Nebezpečí

Silná forma úžehu může způsobit zánět mozkových blan, či dokonce smrt. Úžeh vyžaduje okamžitou léčbu. Neléčený úžeh může poškodit mozek, srdce anebo ledviny. Poškození se zhoršuje, pokud se léčba odkládá.

U dětské populace jsou nejčastějšími pacienty novorozenci a děti mezi 4. a 5. rokem.

U kojenců, dětí a starších lidí hrozí vyšší riziko vzniku úžehu. Kojenci a děti jsou ohroženy, protože mají rychlejší metabolismus, navíc pocení není na takové úrovni jako u dospělých. Děti se také neumí postarat samy o sebe, proto je nutné, aby byli rodiče zejména v horkých dnech velice obezřetní a nepodceňovali možnost úžeh u dětí.

Starší osoby jsou náchylnější na úžeh, protože jejich kardiovaskulární systém není schopen zareagovat tak rychle na tepelné změny jako u mladých lidí. Vznik úžehu je ovlivněn i sníženou schopností pocení a sníženým vnímáním pocitu žízně.

Úžeh jen málokdy vede k trvalému poškození. Pro úplné vyléčení má však velký význam brzký příchod do nemocnice a okamžité řešení stavu pacienta.

Zdroj: Úžeh - doba trvání

Očkování

Nejlepší prevencí je podstoupení pravidelného očkování, které vám většinou doporučí lékař. Dnes užívané očkovací látky obsahují pouze ty složky bakterií černého kašle, jež jsou potřebné pro vytvoření důležitých protilátek. Jsou dobře snášeny. V ČR je celoplošně prováděno povinné očkování. Používá se smíšená očkovací látka (trivakcína), která chrání proti černému kašli, záškrtu a tetanu. Děti jsou očkovány třemi dávkami, poprvé od 9. týdne do 5. měsíce života. Druhá dávka následuje za 6 týdnů a třetí za 6 měsíců. Díky tomuto opatření je u nás výskyt černého kašle zcela ojedinělý. Dále je samozřejmostí nestýkat se s nakaženými lidmi, pokud samozřejmě víme, že jsou nemocní. Matky s novorozenci by neměli asi šest týdnů po porodu navštěvovat nákupní centra, jezdit přeplněnou městskou hromadnou dopravou a navštěvovat místa, kde je velká koncentrace lidí z důvodu možné nákazy miminka.

Přeočkování proti černému kašli je doporučováno rodičům i prarodičům novorozence, a to ještě před narozením miminka. Matka se může nechat přeočkovat v porodnici, dodá dítěti ochranu mezi 6.–13. týdnem života, kdy je dítě zcela nechráněno. Imunita ani po prodělaném onemocnění není celoživotní, i po očkování trvá ochrana pouze několik let.

Zdroj: Černý kašel

První pomoc při červeném oku

Ideální by bylo mít nějaké univerzální „oční kapky na červené oko“. Nějaké takové „chytré oční kapky“, které by mohl mít člověk po ruce. Kapky, které by většinu výše jmenovaných stavů buď samy vyléčily, nebo alespoň obtíže při těchto stavech značně zmírnily. A napomohly případné další souběžné specifické léčbě mechanickým odstraňováním čehokoliv cizího z oka. Ovšem za podmínky, že by v žádném případě neuškodily, ať už by se v oku dělo cokoliv. Kapky, které by mohl každý s klidným svědomím na jakékoliv zarudlé oko použít. Bez nebezpečí předávkování. Každému. Novorozenci, dítěti i dospělému. A mít přitom jistotu, že pomohou a neublíží, i když není diagnóza přesně stanovena. Kapky bez interakcí s jinými léky. Kapky, které by mohly být „v zásobě“ doma, v autě. Jako první pomoc k vykapání či výplachům, když se do oka něco nepatřičného dostane. Nebo k řešení pocitu nepohody (diskomfortu) v očích, ať už je příčina jakákoliv. Dlouho se zdálo, že něco takového se nemůže podařit. Ale opak je pravdou. Jeden výrobce se nyní našel. A přitom nevynalezl nic nového. Použil jen to, co se už po staletí v léčbě očí s úspěchem používá. Výtažek ze světlíku lékařského. Tento výtažek zakomponoval do roztoku očních kapek s názvem OCUflash. Světlík lékařský má dezinfekční, antibiotický, svíravý (adstringentní) i protizánětlivý účinek. OCUflash splňuje vše, o čem jsme výše mluvili. Může se aplikovat dětem již od narození. Výrazně pomůže u pěti z šesti výše jmenovaných stavů červeného oka. Zmírní, ale nevyřeší plně jen syndrom suchého oka. V tomto případě musí být navíc aplikovány umělé slzy.

Zdroj: Jak na červené žilky v oku

Potničky u dětí

Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, ale spíš nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.

Potničky vznikají při přehřátí dítěte

  • při horečce;
  • nevhodným oblečením;
  • pobytem v horkém prostředí;
  • po delší cestě autem v letních měsících;
  • v noci.

Prevence potniček u dětí

  • V bytě udržujte stálou teplotu a snažte se nechat v místnosti proudit vzduch (pootevřená ventilace).
  • Volte vždy vhodné oblečení (spodní vrstvy by měly být bavlněné).
  • Dítě zbytečně moc neoblékejte, aby na sobě nemělo příliš vrstev k poměru teploty vzduchu, spíše ho otužujte.
  • Snažte se omezit pobyt dítěte v horkém a vlhkém prostředí.
  • Na noc dítě ukládejte ke spánku do chladné, dobře vyvětrané místnosti.
  • Do postýlky na matraci nedávejte klasické igelitové podložky.
  • Dbejte na zvýšenou hygienu, dítě častěji přebalujte a vždy jej otřete k tomu určenými dětskými hygienickými ubrousky.

Zdroj: Jak vypadají potničky

Výskyt

Výskyt černého kašle dosáhl svého dlouholetého maxima, od začátku roku jím onemocnělo rekordních 880 lidí, což odpovídá stavu ze 60. let minulého století. Rizikovou skupinou jsou novorozenci a staří lidé, které může černý kašel ohrozit na životě, a také chronicky nemocní pacienti s astmatem či CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc). Onemocnět však může kdokoliv, podle statistik až 90 % vnímavé populace. Chráněný je přitom jen ten, kdo se pravidelně nechává přeočkovat, protože prodělání nemoci ani očkování neposkytuje dlouhodobou ochranu. I proto se bakterie stále více šíří a roste počet nemocných ve všech věkových kategoriích. V sousedním Rakousku a Německu se v reakci na návrat nemoci rozhodli plošně přeočkovávat dospělé. Ve Spojených státech amerických, kde prevence zdraví hraje významnou roli, dokonce zavedli plošné očkování pro budoucí maminky, aby tak chránili novorozence. Kvůli nutnosti pravidelně přeočkovávat doporučují obnovovat ochranu před každým porodem. I zde se totiž objevilo alarmující zvýšení úmrtnosti u dětí do jednoho roku, stejně jako například v Kanadě, Austrálii či Velké Británii. Podobně jako u nás i v těchto vyspělých zemích dochází k nákaze od nejbližších rodinných příslušníků a umírají nejmenší děti, jež ještě nejsou chráněny očkováním. V České republice odborníci z Národní imunizační komise doporučují přeočkovat dospělé proti černému kašli minimálně jednou v dospělosti.

Černý kašel je způsoben bakterií – bordetellou – která postihuje hlavně dýchací cesty a tím vyvolává dávivý kašel. Bakterie se šíří kapénkovou infekcí neboli vzduchem. Stačí, aby někdo nemocný ve vašem okolí kýchl nebo zakašlal. Proti černému kašli se malé děti očkují, je zde však riziko, že v průběhu života stejně touto chorobou onemocní. Její inkubační doba je asi 14 dní a nemoc samotná trvá přibližně sedm týdnů. Černý kašel může mít více podob, při podezření je důležité co nejdříve vyhledat lékaře a nechat se vyšetřit.

Zdroj: Černý kašel

Cukrovka typu 1 

Diabetes mellitus I. typu vzniká v důsledku selektivní destrukce beta buněk vlastním imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku inzulinu a doživotní závislosti na jeho exogenní aplikaci. Ke zničení beta buněk dochází autoimunitním procesem, který je zakódován v genetické informaci diabetika. Autoimunitní proces je porucha imunitního systému vzhledem k toleranci vlastních buněk, proti nimž vlastní tělo vytváří autoprotilátky. Imunita zjednodušeně funguje tak, že cizorodá látka (= antigen) je rozpoznána B-lymfocyty, které produkují protilátky. Antigen je „označen“ touto protilátkou, která se na něj naváže. Takto označená cizorodá látka je zničena T-lymfocyty a makrofágy. Konkrétně u diabetu: B-lymfocyty označí svými protilátkami beta buňky slinivky břišní jako cizorodou část těla (= autoantigen), čímž je nastartována imunitní reakce. T-lymfocyty a makrofágy takto označené buňky bezhlavě ničí, aniž by se při tom dotkly A-, D- nebo PP-buněk. Zůstává však dosud nezodpovězena otázka, proč dojde k poruše tolerance imunitního systému vůči buňkám vlastního těla. Tvorba protilátek vůči beta buňkám je zakódována v genetické informaci diabetika ještě před vlastní manifestací diabetu. Spouštěcím mechanismem k rozvoji autoimunitní reakce může být imunitní odpověď na mírnou virózu (nachlazení) nebo jakékoliv jiné podráždění (například štípnutí komárem, angína a podobně), které nastartuje nezvratnou tvorbu protilátek proti vlastním buňkám. Vzhledem k autoimunitní podstatě diabetu byl též dokázán i sklon diabetiků k jiným autoimunitním nemocem (hypotyreóza, diabetická neuropatie a další). Diabetes mellitus I. typu je také někdy označován jako juvenilní diabetes, protože je nejčastěji diagnostikován kolem 15. roku života. Onemocnět jím však mohou jak novorozenci, tak starší lidé.

Jednou z teorií původu autoimunitních onemocnění je teorie o vlivu střevní mikroflóry na vznik autoimunitních onemocnění. Podle této teorie, která však zatím nebyla plně experimentálně ověřena, je jedním z faktorů, který může mít vliv na rozvoj diabetu I. typu, i složení střevní mikroflóry. Z genetického hlediska je diabetes I. typu velmi příbuzný hypertenzi.

Příčiny

Diabetes mellitus I. typu postihuje především mladší jedince, nejčastěji mezi 10. a 20. rokem života. Může však vzniknout i u mladých dospělých či zcela malých dětí. Příčinou vzniku tohoto onemocnění je porucha v imunitním systému jedince, který se obrátí proti buňkám vlastního těla, mluvíme tak o autoimunitním onemocnění. V případě diabetu mellitu I. typu působí imunitní buňky proti takzvaným beta buňkám slinivky, které jsou důležité produkcí inzulinu. Inzulin je hormon, který má zcela zásadní úlohu ve zpracovávání cukrů přijímaných potravou. Ve formě glukózy je z krve dopravuje do buněk a tím jim zajišťuje dostatečný přívod energie nezbytné pro jejich správné fungování. V případě, že je v těle inzulinu nedostatek, hladina glukózy v krvi narůstá a vzniká stav zvaný hyperglykemie. Ten pak nepříznivě ovlivňuje procesy v organismu a onemocnění se začne projevovat i navenek.

Zdroj: Cukrovková úplavice

Jak to vypadá

Moučnivka

Moučnivka je kvasinková infekce, která nejčastěji postihuje novorozence a kojence. Příčinou moučnivky je kvasinka Candida albicans, která je normálně v malém množství přítomna v ústech. Pokud se však kvasinky přemnoží, způsobí infekci. Jestliže měla matka vaginální kvasinkovou infekci při porodu, mohou novorozenci dostat moučnivku krátce po porodu, během něhož jsou vystaveni infekci kvasinek v porodních cestách. Příznaky moučnivky se objeví během jednoho dne až týdne po porodu. Kojené děti mohou rovněž dostat moučnivku z matčiných prsů. Moučnivku mohou dostat také kojenci a děti léčené antibiotiky, protože antibiotika narušují přirozenou rovnováhu organismů v ústech dítěte a umožňují tak množení kvasinek. Postiženy mohou být také děti s poruchami imunitního systému souvisejícími s AIDS, rakovinou, transplantací nebo s podvýživou.

U dítěte se moučnivka projevuje výskytem bělavých povlaků v ústech, které vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh. Objevit se může na patře, jazyku i dásních. Bělavý povlak je zpočátku možné setřít, při déletrvající nákaze pevně ulpívá na sliznici. Okolí a podloží výsevu mykózy bývá ostře červeně ohraničené. Infekce se může přenést z úst na sliznici rtů, kde obvykle napadá ústní koutky (Anguli infectiosi). Pokud není moučnivka včas podchycena a zaléčena, může se kvasinka rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu může projít až ke konečníku dítěte. V těchto místech se nákaza projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Dítě na rozšíření nákazy na konečník může reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalením (infikovaná místa totiž hodně svědí, až bolavě pálí). Nákaza se neprojevuje zvýšenou teplotou, ale může ji doprovázet nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí. Takto vypadá moučnivka u kojence.

Co s tím dělat

K léčbě moučnivky se používají dezinfekční a antimykotické tinktury, kterými se napadená místa 4–5x denně potírají (například 0,5–1% genciánová violeť). Alternativně lze zvolit výplachy úst roztokem z tea tree oleje nebo aloe vera. Pokud během 4 až 5 dní nedojde k ústupu nákazy, je vhodná konzultace s lékařem. V urputných případech, u dětí s oslabenou imunitou, dětskou cukrovkou či vážně nemocných dětí je možné moučnivku řešit celkovou léčbou pomocí perorálních antimykotik. Aby nedošlo k návratu onemocnění, mělo by být součástí léčby pečlivé vyvaření dudlíků a saviček, které dítě používá, a důkladná dezinfekce hraček, které si dává do úst. Prevencí vzniku onemocnění je používání výhradně vlastních dudlíků, aby se dítě nemohlo infikovat přes zapůjčené předměty.

Plenková dermatitida

Plenková dermatitida je infekce způsobená kvasinkou Candida, která se vyskytuje v místech zakrytých plenkami. Může být vyvolána léčbou antibiotiky, zejména při ušních infekcích. Častější příčinou je nadměrná vlhkost způsobená močí a potem pod plenkami. Plenková dermatitida se projevuje malými červenými pupínky v okolí genitálií a řitního otvoru. Má-li lékař u dítěte podezření na kvasinkovou infekci, odebere vzorek poševního výtoku nebo kožní vyrážky k rozboru. Takto vypadá plenková dermatitida.

Zdroj: Kvasinková infekce u kojence

Osteopenie nedonošených

Základním rysem osteopenie z nezralosti není nedostatečná resorpce minerálů, ale nedostatečná nabídka – na rozdíl od rachitidy v kojeneckém a dětském věku je příjem vitamínu D dostatečný. Následkem nedostatečné mineralizace dochází k patologické remodelaci kostí a k narušenému lineárnímu růstu. Klinické projevy osteopenie z nezralosti se obvykle projeví mezi 6. až 12. postnatálním týdnem. Snížený minerální obsah kostí vede k typickým rachitickým deformitám, později k patologickým frakturám kostí, které nejčastěji postihují žebra, kost pažní a stehenní. Výskyt fraktur byl dříve popisován jako poměrně vysoký, v roce 1985 se udávala incidence 24 % u dětí s velmi nízkou porodní hmotností < 1 500 g, v roce 1997 byl zaznamenán pokles na 10 %, nyní se fraktury vzhledem k nové strategii parenterální a enterální výživy vyskytují ojediněle. Osteopenie se také podílí na snížení respiračních funkcí, na myopii z nezralosti, v rámci dlouhodobého sledování negativně ovlivňuje růst dítěte a definitivní výšku v dospělosti.

Neblahý vliv mají nápoje jako „Coca-Cola“ a „Pepsi“. Ničí zuby a kosti. Při dlouhodobém a častém používání u dětí vzniká osteoporóza. Tato skutečnost je prokázána v mnoha klinických studiích.

Léčba spočívá především v prevenci osteopenie. Adekvátní suplementace kalciem a fosforem již od prvních dnů života je podstatou prevence i léčby, spolu s doporučovaným příjmem vitamínu D. Parenterální příjem je dostatečný, pokud roztoky výše zmíněné koncentrace kalcia a fosforu obsahují. Suplementace by měla alespoň částečně napodobit příjem minerálů, který dostává plod in vitro. Doporučený příjem enterální stravou je podle odborné komise Americké pediatrické akademie (AAP) 140 až 160 mg vápníku/100 kcal, pro fosfor 95 až 108 mg fosforu/100 kcal. ESPGHAN (European Society of Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition) ve svém posledním doporučení z roku 2010 uvádí podobný příjem vápníku – 110 až 130 mg/100 kcal, fosforu 55 až 80 mg/100 kcal. Standardní hyperkalorická mléka pro nedonošené novorozence, která jsou dostupná v České republice, mají obsah obou minerálů dostatečný (Pre‑Beba preemie, Nutrilon Nenatal 0). Fortifikované mateřské mléko má obsah nižší (106 mg Ca/100 kcal, 68 mg P/100 kcal). Vzhledem k tomu, že osteopenie je metabolické onemocnění kostí způsobené především nedostatečným příjmem minerálů, není nutné výrazně navyšovat příjem vitamínu D. Podle posledního doporučení ESPGHAN by denní dávka vitamínu D3 400 až 1 000 IU/den (Vigantol gtt 1 až 2 gtt p.o.) měla dostatečně pokrýt potřeby rychle rostoucího nedonošeného dítěte. Při této denní dávce byly naměřeny normální sérové koncentrace vitamínu D (25OH vitamínu D a 1,25(OH)2 vitamínu D). Nedonošení novorozenci s velmi nízkou porodní hmotností, kteří jsou kojeni nebo krmeni odstříkaným mateřským mlékem, by měli dostávat fortifikované mateřské mléko. V České republice máme k dispozici fortifikátory, které jsou dětmi dobře tolerovány a mohou být přidávány do mateřského mléka již při toleranci od 100 ml mléka/kg/den. Pokud dítě potřebuje vyšší příjem minerálů nebo je krmeno kombinací mateřského mléka a umělé výživy, je možné suplementovat mléko kalciofosfátovými kapslemi nebo fosfátovým roztokem, podle zvyklostí jednotlivých pracovišť. Biochemické monitorování koncentrací minerálů v séru a v moči pomůže upravit dávkování enterálně krmeného dítěte.

Zdroj: Osteopenie


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Marie Svobodová


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP