Téma: 

obilovina

Co to je quinoa

Co je to kvinoa

Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.

Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.

V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.

Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.

Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.

Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do sklizně. Kvinoa kvete v květnu až říjnu, sklízí se v červenci až srpnu. Jedná se o krátkodenní rostlinu, při kratším dni kvete dřív. Merlík čilský lze pěstovat i v podmínkách, ve kterých obiloviny již dostatečně neplodí.

Merlíku čilskému vyhovují písčité, hlinité i těžší půdy s dobrým odvodněním. Není také náročný na kyselost půdy (6 až 8,5 pH ), nevadí mu ani určitá salinita. Klíčící semena a mladé rostliny potřebují vláhu a chlad, ale nesnesou přemokření. Naopak starším rostlinám před dozráváním nevadí ani sucho, ani vyšší teploty. Merlík čilský snáší také silný vítr, nemůže však růst ve stínu. Bez újmy pak přežije i mrazíky do −5 °C (kromě období kvetení). Při tradičním pěstování se vysévá po předplodině brambory s využitím zbytkových organických hnojiv. Mlátí se ručně a v takovém případě činí hektarové výnosy 1,5 t. Za příznivých podmínek, při dodání dusíku do půdy a při strojovém mlácení dosahují hektarové výnosy až 5 t, což je srovnatelné s výtěžností u obilovin.

Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny. Mladé rostlinky po vzklíčení rostou pomalu. Je nutné zabránit zaplevelení, speciální herbicidy však neexistují. Rostliny jsou napadány plísněmi, mšicemi a larvami hmyzu. Déletrvající déšť smývá z nedozrálých zrn vrstvu se saponiny a zrna se tak stávají oblíbenou potravou ptáků. Usychající rostliny se sklízí těsně po začátku dozrávání, protože zralá semena sama vypadávají. Dozrálá semena začínají již za 24 hodin po navlhnutí klíčit, proto je sklizeň během deště značně problematická.

Zdroj: Co to je quinoa
Zveřejněno dne: 10.2.2017

Jak na zdravou slezinu

Vhodné a nevhodné potraviny pro zdravou slezinu

Vhodné potraviny

  • jáhly (proso) – při oslabení sleziny je tato obilovina velmi doporučována, je však potřeba ji správně připravit, jinak by byla těžko stravitelná;
  • pohanka, rýže, oves, brambory;
  • podušené nebo pečené ovoce (nejlépe jablka, meruňky, třešně, broskve, hrušky, švestky, maliny, jahody, hrozny), dobré jsou i průmyslové mošty (projdou pasterizací, což je krátké zahřátí na 78 stupňů, vydrží déle a mají zachovaný obsah živin) – nejlepší sladidlo a zdroj energie, spolu s javorovým sirupem;
  • vařená nebo dušená zelenina – dýně, celer, mrkev, řepa, květák, špenát, cukety, kořenová zelenina, zelený salát, cibule, česnek;
  • luštěniny, fazole, hrách.

Nevhodné potraviny

  • rafinované cukry a tučné potraviny;
  • syrové ovoce a zelenina;
  • mléčné výrobky (okyselují a zatěžují lymfatický systém);
  • potraviny obsahující lepek (zamezují vstřebávání vitamínů ve střevech);
  • pšenice;
  • droždí;
  • pivo;
  • káva;
  • studené nápoje;
  • šťáva z rajčat a citrusů – okyselují organismus.

Zdroj: Jak na zdravou slezinu
Zveřejněno dne: 4.12.2013

Pohanka jako lék

Pohanka, jáhly a cizrna

Pohanka je často užívanou surovinou ve zdravé výživě. Neobsahuje lepek, takže je na rozdíl od obilovin vhodná pro osoby trpící celiakií. Je významným zdrojem rutinu, který léčí problémy s cévami, hemoroidy i křečovými žilami. Vhodná je také pro psychicky a fyzicky namáhané osoby. Posiluje imunitu a využívá se při detoxikaci. Z pohledu makrobiotiky stahuje a vysušuje, proto se doporučuje konzumovat hlavně v zimě, kdy prohřívá organismus.

Jáhly jsou v podstatě proso, tedy historicky naše domácí obilovina, bezlepková, vhodná již od začátku příkrmů. Hodnoty na 100 g jsou následující: 1 514 kJ, 11 g bílkovin, 73 g sacharidů, 4 g tuku, 8,5 g vlákniny. Z minerálních látek je obsažen hořčík, draslík, fosfor, křemík, měď, železo a zinek, z vitamínů pak B1 a B2. Jáhly obsahují vyšší množství sacharidů, přítomná vláknina však snižuje výsledný glykemický index, jehož hodnota je v rozmezí 55–60. Křemík obsažený v jáhlách podporuje růst a zachování zdravých zubů, nehtů a vlasů, ovlivňuje vzhled a pružnost kůže, svalovou tkáň, vyznačuje se protizánětlivými účinky, urychluje hojení ran, podílí se na syntéze vitamínu B1 a působí blahodárně při osteoporóze. Jáhly jsou lehce stravitelné zásadité potraviny. Díky vyššímu obsahu železa je lze doporučit i anemickým pacientům. Konzumace jáhel má blahodárný vliv na celý gastrointestinální trakt, zejména na žaludek, dále na slinivku břišní a slezinu, ale protože obsahují vlákninu, nejsou vhodné pro kojence, jimž mohou zatěžovat trávicí trakt. Působí rovněž jako jemné diuretikum.

Cizrna je druh hrachu, takže luštěnina, a z luštěnin jedna z výživově nejzajímavějších, obsahuje totiž největší množství minerálů. Cizrna je oblíbená v národních kuchyních arabského světa. Pod názvem římský hrách se v minulosti dostávala i na náš stůl. Je zdrojem nejdůležitějších živin. Lidskému tělu dodá také spoustu energie, jelikož ve 100 gramech je přibližně 360 kcal. V cizrně najdeme sacharidy, železo, proteiny, zinek, vlákninu, draslík, niacin, sodík, kyselinu listovou, vitamín A, vápník, vitamíny B1, B2 a B6, fosfor, vitamín E, hořčík a vitamín C. Díky svému jedinečnému složení podporuje cizrna odolnost vůči stárnutí. Pomáhá totiž s obnovou buněk i regenerací obecně. Také posiluje imunitní systém, který zvláště v dnešní uspěchané době bývá ohrožován mnoha negativními vlivy. Cizrna napomáhá v boji proti vysokému cholesterolu (díky kvalitním tukům a vláknině), čímž pomáhá předcházet arterioskleróze a infarktu myokardu, a v neposlední řadě zvyšuje obranu nervové soustavy před působením stresu (díky vitamínu B), který sužuje téměř každého z nás. Vzhledem k tomu, že cizrna obsahuje velké množství vlákniny, je výrazným činitelem při podpoře správné činnosti trávicího traktu. Opomenout se nesmí ani její vhodnost pro těhotné ženy, a to vzhledem k obsahu kyseliny listové, která uchrání plod před případnými vrozenými vadami nervové soustavy. Cizrna je rovněž výbornou potravinou pro osoby, které nemohou konzumovat potraviny s lepkem. Kromě toho, že je cizrna bezlepková, má velkou výživovou hodnotu a může tak nahradit klasické obiloviny.

Zdroj: Pohanka jako lék
Zveřejněno dne: 10.3.2016


SiteMAP