Téma: 

pistácie

Pistácie

Pistácie v těhotenství

Pistácie stejně jako i další druhy ořechů a semen jsou ke každodenní konzumaci pro těhotné ženy velmi vhodné právě svým nutričním složením. Je však třeba dávat si pozor na kvalitu výrobku (například případné plísně) a je dobré je konzumovat raději čerstvé a nesolené.

Zdroj: Pistácie
Zveřejněno dne: 30.1.2017

Diskuze: Re: pásový opar

Základním pomocníkem v přírodní léčbě pásového oparu je led. Ledové obklady sníží zduření a omezí bolest a mravenčení místa s oparem. Dále se pak používá na potírání gel Dermochlorophyl, který je vyroben ze zeleného barviva listů - chlorofylu. Rozvoj a množení viru herpes zoster omezuje základní aminokyselina Lysin. Jde buď koupit samostatně v prodejně pro kulturisty a nebo je možné jíst potraviny, které ji obsahují (kuřecí maso, ryby,vepřové maso, brambory, luštěniny, hovězí maso). Naopak je nutné vyloučit ze stravy mandle, rozinky, čokoládu, ořechy, pistácie a pivo, protože ty rozvoj oparu podporují. Někdy pomáhá potírání oparu zinkovou mastí a také užívání zinku jako potravního doplňku může být prospěšné.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Pásový opar
Odesláno dne: 16.8.2015 uživatelem Cempírek

Pistácie

Pistácie a zdraví

Nejznámější formou pistácií jsou pražené solené oříšky, které lze přímo sníst. Z pistácií ovšem můžete mimo jiné připravit mnoho lahodných pokrmů, a to z nesolené formy, přičemž si jádra zachovávají všechny své výživné látky, které v nich jsou přirozeně obsaženy.

Pistácie jsou dobře stravitelné oříšky s jemnou konzistencí. Mají svou typickou chuť, která skvěle doplní téměř každé jídlo. Jsou vhodné také při redukčních dietách, protože zasytí již v malém množství. Obsahují mnoho látek důležitých pro lidský organismus. Z těch nejvýznamnějších jsou to železo a měď, které se dobře vstřebávají spolu s vitamínem C, takže je dobré jíst pistácie společně s ovocem. Pistácie mají v průměru 55 % olejů, 20 % bílkovin a 15 % cukrů, čímž se řadí mezi mimořádně cenné potraviny.

Zdroj: Pistácie
Zveřejněno dne: 30.1.2017

Pistácie

Co o nich říká Wikipedie

Řečík pistáciový (Pistacia vera), také zvaný pistácie pravá, je strom z čeledi ledvinovníkovité, jehož původní oblast rozšíření je ve Střední Asii a na Blízkém východě. Pěstuje se pro oříšky, které známe pod názvem pistácie. Pistácie lze konzumovat čerstvé, pražené anebo jako součást různých potravin, například pistáciová zmrzlina, lokum nebo salám Mortadella. Mezi tři největší producenty pistácií patří Írán, Spojené státy (Centrální údolí) a Turecko. Dále se pěstuje například v Číně, Sýrii a Řecku. Jak je z oblastí pěstování zřejmé, pistácii nejlépe vyhovuje suché až polopouštní subtropické klima. Vrcholu produkce dosahují stromy asi ve 20 letech a jsou zastřihovány kvůli snadnější sklizni. Nejrozšířenějším kultivarem je „Kerman“.

Při nevhodném zpracování nebo uskladnění mohou pistácie obsahovat jedovaté aflatoxiny, produkované především plísněmi rodu Aspergillus, které jsou známé jako silné karcinogeny. Kvůli vysokému obsahu tuků a nízkému obsahu vody jsou pistácie při přepravě ve velkých objemech náchylné k samovznícení, proto je třeba při přepravě pistácií v lodní dopravě dodržovat zvláštní pravidla.

Zdroj: Pistácie
Zveřejněno dne: 30.1.2017

Denní dávka vápníku pro zdravou kůži

Potraviny, které obsahují vápník

Mezi potraviny, které obsahují vápník, patří mléko a mléčné výrobky, fazole, ořech - zejména mandle a pistácie, také kostnaté ryby jako sardinky a určitě také listová zelenina. Listová zelenina, která obsahuje vápník je kapusta, čekanka a čínské zelí. Některé potraviny, jako je pomerančový džus a sójové mléko, můžou být obohaceny o vápník.

Zdroj: Denní dávka vápníku pro zdravou kůži
Zveřejněno dne: 20.11.2012

Kyselina listová

Zdroje kyseliny listové

Nejlepší zdroje kyseliny listové jsou zdroje přírodní. Tady máte několik příkladů, z čeho kyselinu listovou do těla dostanete:

  • listová zelenina – ledový salát, čínské zelí, hlávkový salát
  • zelenina – zelený hrášek, kapusta, špenát, růžičková kapusta, květák, brokolice, zelí, fazolové lusky, okurky, dýně, červená řepa, rajčata
  • obilniny – celozrnné výrobky – celozrnný chléb, müsli, obilné klíčky
  • ovoce – angrešt, jahody, maliny, mango, avokádo, pomeranče, banány, třešně, višně
  • ořechy – pistácie, vlašské ořechy
  • některé mléčné výrobky – plísňové sýry, měkké sýry
  • maso – játra

Doporučená denní dávka je pro kojence 25–35 mikrogramů, pro děti 50–100 mikrogramů, pro dospělého 150–200 mikrogramů, pro těhotné ženy 400–600 mikrogramů a pro kojící ženy 280 mikrogramů kyseliny listové denně.

Zdroj: Kyselina listová
Zveřejněno dne: 14.3.2015

Život s alergií na ořechy

Jakým ořechům je třeba se vyhnout?

Jestliže jste alergičtí na arašídy, je možné, že se budete muset vyhnout i konzumaci jiných druhů ořechů. Totéž platí i v případě alergie na ořechy. Druhy ořechů, kterým je třeba se vyhnout:

  • mandle
  • para ořechy
  • kešu
  • kaštan jedlý
  • lískové ořechy
  • makadamové ořechy
  • pekanové ořechy
  • piniové oříšky
  • pistácie
  • vlašské ořechy

Důležité je také dávat pozor na to, zda nejsou ořechy součástí jiných potravin. Zejména se může jednat o tyto potraviny:

  • pečivo
  • čokoládové bonbony
  • sladkosti (zmrzlina, mražené dezerty, pudinky a horká čokoláda)
  • obiloviny (müsli)
  • celozrnné pečivo
  • energetické tyčinky
  • med
  • omáčky
  • saláty a zálivky

Velmi důležité je vyvarovat se některých potravin i při vaření. Doporučuje se důkladná kontrola etiket na potravinách, aby nedošlo k alergické reakci, jelikož se mohou různé druhy ořechů objevit i v másle, různých pastách (potravinových), oleji, mouce nebo v různých extraktech.

Zdroj: Život s alergií na ořechy
Zveřejněno dne: 30.6.2013

Život s alergií na ořechy

Co to je alergie na ořechy?

Arašídy a ořechy (například vlašské ořechy, lískové ořechy, mandle, kešu, pekanové ořechy nebo pistácie) mohou působit jako alergeny a vyvolají alergickou reakci organismu. Pokud přijdete do kontaktu s něčím, na co jste alergičtí, buňky ve vašem těle uvolňují látku zvanou histamin. Histamin způsobuje rozšíření cév v tkáních, což má za následek například zúžení průdušek (astma), kopřivku a podobně.

Arašídy (podzemnice olejná) nejsou ořechy, ale luštěniny – rostou pod zemí, zatímco ostatní ořechy rostou na stromech. I přesto je řadíme v souvislosti s alergií mezi ořechy.

Alergie na ořechy se začíná projevovat už u malých dětí. První alergickou reakci je možné pozorovat již ve věku od 14 měsíců až do dvou let. Na rozdíl od jiných potravinových alergií, jako je alergie na mléko, je málo pravděpodobné, že se v dospělosti této alergie zbavíme. Statistiky uvádějí, že jen asi jeden z pěti lidí se zbaví alergie na ořechy v dospělosti.

Zdroj: Život s alergií na ořechy
Zveřejněno dne: 30.6.2013

Vápník u dětí

Vápník v potravinách

Mezi látky, které využití vápníku snižují, patří kyselina fytová, která je hojně obsažena v rostlinné stravě a vytváří též nerozpustné komplexy, které jsou těžko využitelné. Také se nedoporučuje jíst často mléčné výrobky současně s celozrnným pečivem, jelikož velké množství vlákniny urychluje průchod potravy střevem, čímž se pravděpodobnost využití vápníku snižuje. Látky, které jsou v rostlinných potravinách obsaženy, vstřebávání vápníku omezují. Zatímco z potravin živočišného původu dokáže naše tělo využít kolem 40 % obsaženého vápníku, z rostlinných potravin je to kvůli obsahu vlákniny, kyseliny šťavelové a fytové okolo 5 %.

Možné zdroje vápníku:

  • mléko a mléčné výrobky
  • ryby – sardinky, losos...
  • vejce (zejména žloutek)
  • některé druhy zeleniny – kapusta, brokolice, pórek, špenát
  • mák, pšeničné otruby
  • oříšky – mandle, arašídy, pistácie, slunečnicová semena
  • luštěniny – hrách, fazole, čočka, sója, cizrna
  • neloupaná rýže, tofu
  • ovoce – citrony, ostružiny, sušené fíky, rozinky

O této problematice se více dozvíte zde.

Zdroj: Vápník u dětí
Zveřejněno dne: 2.3.2017

Pistácie

Pěstování pistácií

Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.

Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.

Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.

Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.

Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.

Sklizeň: Zrající trsy se postupně odřezávají, plody suší a vylušťují. Nejlépe je skladovat je i se skořápkou, která se při pražení sama otevře.

Použití: Pistácie se mohou jíst syrové, nejčastěji se ale praží a solí. Prodávají se nevyloupané. Používají se k obarvení a dochucení řady pokrmů, především pikantních a sladkých, včetně nugátů a zmrzliny.

Pistacia terebinthus se pěstuje pro terebint, mízu tekoucí z kmene, ze které se vyrábí terpentýn. Tvrdé tmavočervené dřevo se užívá k výrobě cenných předmětů.

Množení: I když byly vyšlechtěny kvalitnější odrůdy, vypadá to, že se pistácie příliš nevyvíjejí. Neustálé křížení s druhem P. terebinthus brání jejich prošlechtění, semenáčky ale pravděpodobně zachovávají rodičovské vlastnosti. Kvalitní odrůdy se množí roubováním nebo očkováním.

Choroby, škůdci: Při pěstování v zahradě netrpí pistácie žádnými běžnými chorobami ani škůdci, ve skleníku nebo u ochranné zdi je ale mohou napadat svilušky.

Zde můžete vidět, jak vypadá řečík pistáciový (Pistacia vera).

Cena a prodej

Zde můžete vidět cenu za 1 kg pistácií a levně nakoupit.

Zdroj: Pistácie
Zveřejněno dne: 30.1.2017

Přírodní zdroje kyseliny listové

Kyselina listová v potravinách

Množství kyseliny listové (v µg) na 100 g množství uvedené potraviny:

  • žito – 60;
  • slunečnicová semínka – 227;
  • hrách – 65;
  • brokolice – 71;
  • červená řepa – 109 (pozor, barví moč!);
  • špenát – 194;
  • mandle – 58,7;
  • čočka – 433;
  • pistácie – 58;
  • zelí – 43;
  • kukuřice – 45,8;
  • chřest – 128;
  • lískové ořechy – 71,8;
  • sója – 375;
  • pšenice – 41;
  • pórek – 64;
  • arašídy – 240;
  • fazole – 388;
  • oves – 56;
  • hlávkový salát – 136;
  • avokádo – 62.

Dobrým zdrojem jsou také vnitřnosti a vejce. V mase, rybách, mléku a mléčných výrobcích je obsah kyseliny listové relativně nízký.

Kyseliny listová je rozpustná ve vodě, je termolabilní (= zvýšením teploty se rozkládá) a citlivá na světlo. Během zpracovávání potravin a jejich skladování je nutné počítat se ztrátami, u monoglutamátů až do 70 %, u polyglutamátů okolo 50 %. Celkové ztráty z potravin se pohybují v rozmezí 10–70 , v průměru okolo 35 %.

Pokud kyselinu listovou sníte ve smíšené stravě, do těla se dostane přibližně 50 % toho množství kyseliny listové, kterou jste snědli (zbytek vyjde stolicí); synteticky vyrobená kyselina listová (monoglutamát) se do těla vstřebá prakticky celá.

Zdroj: Přírodní zdroje kyseliny listové
Zveřejněno dne: 29.1.2016


SiteMAP