Pocit slaných rtů přichází buď jako projev poruchy nervového zásobení ústní dutiny (ale to je vzácné), nebo jako průvodní jev užívání některých léků či nedostatku některých vitamínů (hlavně skupiny B, také se objevují bolavé ústní koutky) nebo důležitých prvků, jako je například železo (pak jsou někdy přítomny i pálící nebo bolavé ústní koutky), případně se mohou objevit i jiné příčiny, včetně nedostatku tekutin, které by teoreticky vedlo také ke zvýšenému obsahu soli ve slinách a potu. Pálící rty a jazyk ukazují rovněž na nedostatek vitamínu B12, což provází často perniciózní anémii, která bývá spojena s onemocněním žaludku, především jeho zánětem.
V diskuzi :/ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nany.
Rozhodně to může být projev alergie! Nezávidím teda :(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ella.
Klidně to alergie být může...A na věku nezáleží... Já mám alergii taky až od dospělosti, ale moje sestra ji třeba měla jako malá a teď ji nemá vůbec...
Smuteční řeč je pravděpodobně asi jedním z nejsložitějších slohových útvarů právě pro jeho emocionální zaměření. Jistě není třeba zdůrazňovat, že smuteční řeč je určená na pohřby.
Při pohřbu se může rodina obránit na profesionálního řečníka, který ve svém projevu může vycházet z projevu, který mu připraví rodina, nebo může říct svou vlastní řeč. Většinou se pak jedná o univerzální projev, který jen doplní konkrétními událostmi ze života zemřelého.
Druhou variantou je, že na smuteční slavnosti promluví někdo z pozůstalých, většinou to bývají nejbližší příbuzní, kteří si svůj projev také sami připraví. Napsat smuteční projev není jednoduché. Vždy záleží na vztahu mluvčího k zemřelému a na přístupu, který řečník zvolí. V podstatě není přesně vymezené, jak musí projev vypadat, klidně může být i nekonvenční, základním pravidlem ale je, že by měl být plný opravdu upřímné účasti.
Je několik bodů, které by se v projevu asi měly objevit, ale myslím, že nejsou vždy podmínkou. Také je na řečníkovi, jakou jejich formu zvolí.
Při smuteční řeči není vhodné zdůrazňovat záporné vlastnosti zemřelého (pokud si to rodina vyloženě nepřeje).
Při smutečním proslovu by řečník měl jistě vyjádřit nejen soustrast pozůstalým, ale také by je měl ujistit o tom, že v tom nejsou sami. Měl by se snažit jim pomoci ulehčit v bolesti.
Řečníci se často ve svých projevech uchylují k různým neupřímným a prázdným klišé, které zesnulého nijak nepřiblíží a ani to na nikoho nezapůsobí. Naopak je vhodné využívat v projevu vzpomínky na život zemřelého a na jeho životní postoje.
Také je třeba si uvědomit, že smuteční projev je určen pro pozůstalé, ne pro zemřelého, proto by celý proslov měl směřovat k nim. Jim má tato řeč pomoci překonat bolest. Řečník by vždy, ať už pochází z rodiny, nebo ne, měl v prvním řadě myslet na nejbližší příbuzné, a proto by zrovna je měl oslovit vždy jako první. U smutečního řečníka se předpokládá, že v projevu nebude zdůrazňovat svůj zármutek. Samozřejmě při projevu na pohřbu blízkého příbuzného (matky, otce, syna, dcery...) se tomu nelze zcela vyhnout. Vždy je ale třeba uvědomit si, že i pro další příbuzné je ztráta milované osoby těžká.
Smuteční projev by měl být na určité úrovni a měl by být vždy předem připraven a nikdy by neměl být výsledkem improvizace, která by mohla způsobit, že by zaznělo něco, co není vhodné. I pokud řečník umí svůj projev zpaměti, může si s sebou vzít desky (tmavé barvy) s připraveným projevem (kdy by zapomněl, nebo v rozrušení nevěděl, jak dál pokračovat). Také je třeba si uvědomit, že cílem smuteční řeči není informovat o všech událostech ze života zesnulého. Při projevu je možné použít různá básnická vyjádření, ale není třeba jejich množství vždy přehánět, pak by projev mohl působit nepřirozeně. Také je možné využít básní a citátů. Ideální je jeden citát. Více citátů nebo básní by opět mohlo působit nepřirozeně. Ve smutečním projevu samozřejmě není nutná recitace, ale je potřeba se básni přizpůsobit. V projevu by neměla být rozsáhlá souvětí, vhodnější jsou jednoduché věty pronášené klidným tempem, aby všichni přítomní porozuměli obsahu sdělení. Řečník by také měl mluvit dostatečně nahlas. Samozřejmě se může stát, že projev řečníka může být narušený vlastní lítostí nad ztrátou milované bytosti (opět je tato situace pravděpodobná u úmrtí blízkého příbuzného). Takovou situaci je třeba akceptovat a poskytnou řečníkovi prostor, aby mohl po uklidnění pokračovat.
Proslov by neměl být také přehnaně dlouhý, vhodný je časový rozsah kolem 3 – 5 minut.
Smuteční projev by měl od začátku působit důstojně. Řečník by měl zvolit vhodné vystupování, neměl by při projevu přecházet a ani přehnaně gestikulovat. Úctu k zemřelému lze vyjádřit drobnou úklonou hlavy směrem k rakvi před zahájením projevu a po jeho skončení.
Při smutečním projevu není důležité, jen co řečník říká, ale také jak u toho vypadá. Řečník by se nikdy neměl oblékat nijak provokativně. U mužů je vhodný tmavý oblek a kabát. Rozhodně není vhodná sportovní bunda a obuv. Důležité také je, aby muž vypadal upraveně, řečník by měl mít tedy čisté a vyleštěné boty a zároveň by měl být i oholený. Ženy si mohou vzít jednoduché tmavé šaty, nebo společenské kalhoty. Neměly by mít výrazný make-up.
Na závěr je třeba, aby si řečník uvědomil, že on je první, kdo vyjadřuje upřímnou soustrast rodině.
Černé tečky na jazyku mohou být způsobeny konzumací tekutin nebo potravinami, které zbarví chuťové pohárky. Také tento projev, pokud je dlouhodobý, může signalizovat závažnější onemocnění.
V naší poradně s názvem VODNATÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
U plísně se nedělají puchýřky podlité vodou. Takové puchýře, které popisujete, vznikají tehdy, když dochází k mechanickému otlačení. Navštívení lékaře by bylo vhodné, ale zřejmě bude třeba využít zkušeností jednak kožního lékaře a zároveň i ortopéda, který odhalí příčiny otlaků.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zbyněk.
zapomněl jsem dodat že plísní jsem trpěl před těmito puchýřky .. tak jsem právě předpokládal že toto může být další projev plísně ..
Vzorová smuteční řeč by měla být věcná, citlivá a prostá. Může obsahovat životní filozofii a zkušenosti, které dokážou pozůstalé povzbudit do dalšího života. Smuteční řeč by měla být brána vážně, proto je zapotřebí zbavit se veškerých všeobecných a prázdných klišé.
Obsah smuteční řeči by měl být zaměřen na zesnulého. Vyzdvihuje zesnulého jako člověka, poukazuje na jeho přednosti a rekapituluje život, který žil. Posluchači jsou připraveni slyšet především pozitivní zprávy, proto by celkový obsah smuteční řeči měl být věnován pouze dobré stránce zesnulého.
Smuteční proslov si může rodina připravit sama a zvolit zástupce, který ho bude prezentovat. Projev pak může být více osobní.
V naší poradně s názvem STUDENÉ RUCE V PUBERTĚ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Elsa.
Dobrý den, ráda bych se zeptala, když mi bude za nedlouho 13, a mám studené, někdy až ledové ruce od dětství, cca 6 let, může to něco znamenat, nebo je to planý poplach??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Toto je projev snížené intenzity prokrvování periferií. Není to nic vážného, ale určitě si o tom promluv se svým dětským lékařem, až se uvidíte při příští prohlídce.
Smuteční řeč se přednáší během smutečního obřadu či pohřbu. Měla by dokazovat, že zájem o pozůstalé a jejich problémy přetrvává, stejně jako pochopení a dobrá vůle stát jim v těžkých chvílích po boku.
Smuteční řeč nemá svou specifickou délku, záleží na každém řečníkovi, jak dlouhý a procítěný proslov má v plánu vyjádřit. Měl by ale být přímý, jednoduchý a výstižný.
Smuteční řeč je vzdáním úcty zemřelému a jeho pozůstalým. Může být pronesena knězem, profesionálním řečníkem krematoria či rodinou a přáteli. Smuteční řeč může být pronesena i více osobami.
Profesionální řečník přesně ví, jak má dokonalý smuteční proslov vypadat. Pokud si sami netroufáte na smuteční projev, řečník je ten pravý člověk, který vám podá pomocnou ruku. Profesionální řečník ví, jak se tvářit, co říkat, jak na se na smutečním obřadu chovat a působit.
V diskuzi RYMA , BOLÍMI OBČAS LEVÁ KRČNÍ TEPNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mgr. Pavel Vaňura.
Sále mi teče z nosu a nemohu setoho zbavit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mgr. Pavel Vaňura.
Projev slabosti ve svalech i prstech rukou s nedostatkem síly, ztrácení zručnosti. Je mi už 76 roků, beru prášky na tlak a na cukrovku. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Dovolte mi, abych Vám poděkoval, že v této těžké chvíli stojíte při nás a přišli jste se rozloučit s naší milovanou maminkou. Vaše lítost mi dává naději, že má maminka nebude nikdy zapomenuta a že kromě nás, její blízké rodiny, si její vzpomínku uchováte i Vy. Úcta, kterou jste jí dnes vzdali, mi vhání slzy do očí a zároveň budí radost v srdci, dokazuje mi, že život mé maminky měl smysl. Vím, že i ona sama, by dnes byla Vaší láskou dojata a poctěna, protože jí nikdy nepovažovala za samozřejmost a každého z Vás si velmi vážila. Pozvedněme sklenku a s tichou vzpomínkou si připijme na naši milovanou maminku, manželku, sestru, babičku a přítelkyni. Nikdy na tebe nezapomeneme.
Projev blízkého přítele
Drahá truchlící rodino, milí přátelé,
Dovolte mi, abych i já, blízký přítel zemřelého Josefa, na něj zavzpomínal a podělil se s Vámi o svou vzpomínku na něj. Josef byl skvělým kamarádem, rodičem, manželem, kolegou, byl člověk plný energie a lásky k životu. Jeho mysl plná ideálů nás spojila nejprve jako kolegy, později i jako přátelé. Bylo mi ctí stát mu po boku ve chvílích dobrých i zlých, stejně jako on stál za každé situace při mně. Byl jediný, kdo se se mnou upřímně radoval z každého mého úspěchu a zároveň on jediný se nikdy nebál mi říct, že něco dělám špatně. Byl můj jediný pravý přítel a já ho měl a mám za to rád. Proto vás prosím, pozvedněte spolu se mnou sklenku na počest muže, který uměl prožít svůj život tak, že mu každý z nás může závidět a jeho vzpomínku si navždy uchovejme.
V naší poradně s názvem CHLORELLA S ONEMOCNĚNÍM SRDCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena Šteflova.
Prosím můžete mi poradit, mohu užívat chlorellu když mám zvápenatělinu na jedné srdeční chlopni? Není to nebetpečné z důvodu uvolnění částic? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Chlorellu můžete v klidu používat i když máte zvápenatělinu na jedné srdeční chlopni. Chlorella totiž čistí především zažívací trakt. V klidu do toho. Očekávejte na začátku léčby průjem nebo zřídnutí srolice. Je to normální projev detoxikace organismu.
Jak dotyčný/á zemřel/a (po dlouhé nemoci, náhle, stáří a podobně).
Pochopení bolesti pozůstalých a myšlenka, že když někdo zemře, tak vzpomínky nemizí.
Z kolika dětí byl/a zesnulý/á, z jakých poměrů (v případě, že byl/a chudý/á – pocházel/a z prostých poměrů, bohatý/á – měl/a hojný život obohacený nejen cennostmi, ale hlavně láskou...).
Kolik měl/a dětí a koho tady zanechal/a.
Dobré vlastnosti a skutky, jestli byl/a v nějakém sdružení, spolku, sportovním týmu, v čem vynikal/a a čím se kupříkladu živil/a.
Nakonec přidat verš nebo krátkou píseň
Podklady pro profesionální smuteční projev:
Jméno a příjmení zesnulého/zesnulé, věk
Datum a místo narození
Jména rodičů zesnulého/zesnulé
S kolika sourozenci zesnulý/zesnulá vyrůstal/a, popřípadě jména
Poslední zaměstnání
Jméno manžela/manželky, kolik let trvalo manželství
Pokud je vdovec/vdova, úmrtí manžela/manželky
Počet a jména dětí
Počet a jména vnoučat
Počet a jména pravnoučat
Povahové rysy
Zájmy, záliby
Zvláštní poděkování rodiny někomu (například za péči)
V naší poradně s názvem OTOK RTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Přítel pracuje v Brně je na ubytovně.Objednal si v jednom bistru kde vaří Vietnamská komunita hamburger s masem a čínským zelím to bylo odpoledne.Večer mu natekl spodní ret.Ma to už druhý den a otok stále neklesá.Co může být příčinou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být projev alergické reakce na některou ingredienci v jídle. Nyní zbývá jen čekat, dokud se otok nevstřebá. Urychlit to můžete volně prodejnými léky na alergii (antihistaminika). Způsob užití vám řeknou v lékárně při nákupu.
Existují dva projevy černého jazyka, a to černý chlupatý jazyk a popraskaný jazyk. Horní plocha jazyka je pokryta chuťovými pohárky. Jedinci s černým jazykem mají vyšší výskyt chuťových pohárků na jazyku, což je způsobeno nahromaděním keratinu. V normálních případech se keratin odstraní ze sliznice či kůže sám, kdežto u černého jazyka dochází ke hromadění vyprodukovaného keratinu. Zatím není známá přesná příčina vzniku černého jazyka, ale nejčastěji se vyskytuje u kuřáků. Často je viditelný i po léčbě antibiotiky. Mezi další příčiny vzniku patři špatná ústní hygiena, časté užívání silných ústních vod a časté používání antacidu.
Dalo by se říci, že se jedná spíše o problém kosmetický než funkční. Na druhou stranu pacienti s tímto typem onemocnění často trpí zápachem z úst. Mezi vhodné opatření pak patří čištění jazyka speciálním zubním kartáčkem.
U popraskaného jazyka se neobjevuje žádné zabarvení, ale vyskytují se trhliny (praskliny) na jeho horním povrchu. Tento projev je obvykle asymptomatický, i když pacienti mohou trpět pálením jazyka. U tohoto typu není nutná léčba.
Černý jazyk může být způsoben i užíváním léků, jako je Bismuthum, Carbocit nebo Spofax.
V naší poradně s názvem MILIE PO OPERACI HORNÍCH VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zina.
Dobrý den, podstoupila jsem plastiku horních víček, téměř okamžitě po operaci se mi vytvořily v místech stehů malé puchýřky a zůstaly i po jejich vyjmutí, lékař tvrdí, že to jsou milie, které jsou běžnou pooperační komplikací a jdou lehce odstranit, bohužel mi je odstranit odmítl. Za jak dlouho po operaci si mohu dát tyto velmi nepříjemné a nevzhledné bouličky dát odstranit a jaká je cena za odstranění, mám jich na každém víčku alespoń 10.
Děkuji za odpověď Zina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zajděte na kožní a nechte si tento projev pořádně vyšetřit nezávislým lékařem. Pokud to jsou milie, tak je možné je odstranit měsíc po operaci víček. Pokud to nejsou milie a jde o následek plastické operace, tak je na místě reklamace.
Slaná chuť v ústech nic speciálního neznamená. Slanost v ústech přichází buď jako projev poruchy nervového zásobení ústní dutiny, ale to je opravdu vzácné, nebo jako průvodní jev užívání některých léků či nedostatku některých vitamínů, jako jsou vitamíny skupiny B (zde se také objevují bolavé ústní koutky). Možnou příčinou je i nedostatek železa (pak jsou někdy přítomny i pálící nebo bolavé ústní koutky), případně jiné faktory včetně nedostatku tekutin, které by teoreticky vedly ke zvýšenému obsahu soli ve slinách a potu.
Slaná pachuť v ústech může být rovněž dozvukem konzumace některých aromatických jídel (koření), požívání alkoholu, kouření tabáku nebo užívání drog. Ovšem pachuť v ústech nemusí mít tyto zdůvodnitelné příčiny. Může se jednat o příznaky některé nemoci, nákazy, otravy nebo jiných nežádoucích změn v organismu.
Člověk může v ústech pociťovat různé chutě, nejen slané. Nemá-li slaná pachuť příčinu v konzumaci léků či jídla, může jít o zdravotní problém. Jestliže jste si tedy jistí, že za vaše problémy nemůže například cibule, česnek či šalotka, které mohou způsobit slanou pachuť v ústech, poraďte se se svým lékařem.
Slaná pachuť v ústech se projevuje nepříjemným slaným pocitem v dutině ústní a na rtech.
V naší poradně s názvem LNĚNÝ OLEJ A TVAROH DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatka.
Dobrý den-užívám olej,tvaroh a ln.semínko už měsíc a mám pocit že se mi zhoršily kožní problemy(asi lupenka na loktech a kotnících- nikdy jsem nekonzumovala tak pravidelně a často tvaroh,olej... Nevím jestli je to následný projev tohoto užívání nebo mám zastavit toto užívání. dík Svatka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená obměna kůže, která vypadá jako lupenka, může souviset s vyšším příjmem bílkovin, které jsou obsaženy v tvarohu. Zkuste na měsíc vysadit a pak znovu začněte s poloviční intenzitou než máte nyní.
Zahlenění většinou doprovází infekční choroby dýchacích cest nebo podrážděné průdušky a plicní tkáň. Je to nepříjemný projev, který bývá navíc komplikovaný bolestmi v krku a kašlem. Organismus však tvorbou hlenu reaguje na infekci a snaží se zbavit toxických látek. Nemělo by tedy být v našem zájmu jen hlen rozpouštět, ale také urychlit proces očišťování organismu.
Hlen sám o sobě je pro organismus nezbytný. Zvláčňuje sliznice a rovněž pomáhá vylučovat odpady. Nadměrná tvorba hlenu však může vést k zanesení tkání, což se nejvýrazněji projevuje v dýchacím systému kašlem a rýmou. Pokud jsou nadměrně zahleněna střeva, může se to projevit nedostatečným vstřebáváním živin, vitamínů a minerálů.
Potraviny, které nejvíce přispívají k zanesení tkání hlenem, jsou mléčné a moučné výrobky, rafinované potraviny, maso, vejce a cukry. Obzvlášť hlenotvorná je pšenice. Při zahlenění je však nejlepší vyhnout se všem potravinám obsahujícím lepek (pšenice, oves, ječmen a žito).
Mezi obiloviny, které lepek neobsahují, patří rýže, pohanka, proso a amarant.
Čerstvé ovoce a zelenina vytvářejí pouze malé množství hlenu a pomáhají organismus pročišťovat. Například popíjení vody s citronem může zlepšit zahlenění dýchacích cest a pročistit dýchací ústrojí od nahromaděného hlenu.
V diskuzi VYRÁŽKA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše Svitilova.
Dobrý den, má vnučka je alergicka.
má alergii na roztoče, prach a pyly. Objevila se u ni vyrážka v obličeji a po celem tele . neměla zarudle ani otekle oči . dýchala klidně.nekychala.syn mi řekl že je to projev alergie na mého pejska se kterým sice nepřišla do přímého kontaktu, jen prošla kolem dveří za kterými byl.Jak se prosim projevuje alergie psa. Nechtěla bych vnučce přítomností mého pejska ublížit. Děkuji za odpověď. Svitilova
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Škytavka se odborně nazývá singultus a vzniká při nadměrném dráždění bráničních svalů příslušnými nervy, případně i drážděním dýchacího centra v mozku, vyvolaným různými faktory. Následkem toho dochází k samovolným stahům hlavního dýchacího svalu – bránice, které přicházejí náhodně, bez jakéhokoli předchozího varování. Při škytavce se tvoří známý charakteristický zvuk. Dochází k němu vlivem urychleného nasávání vzduchu do plic a současným uzavřením hrtanové příklopky a hlasivek. Tento tělesný projev, viditelný hlavně na hrudi, je známkou probíhající škytavky a stejně jako celé škytání nejde vědomě ovládat.
Škytavka může být vyvolána nejrůznějšími příčinami. Mezi ty nejčastější patří rychlá konzumace potravin, přejedení, konzumace alkoholu, konzumace sycených nápojů či střídání teplých a studených potravin. Vzácně může škytavka vznikat i dehydratací organismu, jako následek pálení žáhy či nedostatkem některých vitaminů. Tyto příčiny jsou pouze přechodné, a tak se i škytavka po jejich odeznění vytrácí. Příčinou škytavky však mohou být i různá závažná onemocnění (například onemocnění plic, jícnu, srdce, aorty, břišní dutiny), která mohou způsobit, že škytavka neodeznívá, nebo se často znovu vrací. Takové stavy, kdy postižený škytá dlouhodobě, mohou být i životu nebezpečné a příčinu škytání je nutné odstranit efektivní odbornou léčbou.
U sportovců, kteří užívají kreatin k podpoře síly a výkonu, můžou jeho vysoké dávky zapříčinit škytavku trvající i několik hodin.
Poslední rozloučení zesnulého člověka mají obvykle na starosti jeho příbuzní, kteří rozhodují o tom, jak bude pohřební akt vypadat, kde se bude konat, kolik přijde lidí, jestli součástí bude i hostina, kdo tam promluví atd. Při rozhodování se mohou řídit přáním zemřelého, pokud nějaké projevil za svého života, nebo tím co o něm vědí, co se k němu hodí atd., případně sami vyberou to, co považují za nejlepší. Důležitá je v neposlední řadě také finanční stránka, protože uspořádání pohřbu není nejlevnější záležitostí. Je třeba zajistit si pohřební službu, která se postará o zemřelého (uložení do rakve, také i umytí zemřelého, oblečení a další nutné úpravy), zajistit parte, rozhodnout o způsobu pohřbení (do země v rakvi, nebo kremace), místo pohřbení, nebo uložení urny, místo pro smuteční obřad (pokud o něj pozůstalí stojí), případně pro smuteční hostinu. S tím vším může pozůstalým pomoci právě pohřební služba, která vychází z přání pozůstalých. Pokud se pozůstalí rozhodnou pro pohřeb, jehož součástí bude i smuteční obřad, musí se rozhodnout, jestli jeho součástí bude i pohřební řeč. Pohřební řeč není vždy nutná, je možné mít jen jednoduchý obřad, při němž bude puštěna vhodná hudba a pozůstalí a další lidé, kteří se přišli rozloučit, jen k rakvi položí květiny a věnce a v tichosti se rozloučí se zemřelým. V případě, že se pozůstalí rozhodnou pro smuteční obřad se smutečním projevem, musí si zvolit vhodného řečníka. V takovém případě se nabízí několik možností. Jednou variantou je, že řeč přenechají profesionálovi, který buď působí u pohřební služby, nebo pod pohřební síní. Takový řečník jim předá dotazník, do něhož vyplní základní informace o zemřelém a to, co si přejí, aby na pohřbu zaznělo. Výhodou tohoto řečníka je, že ví, jak se má obléci, umí mluvit a nenechá se ničím rozhodit. Jeho projev ale může na někoho působit neosobně. Další variantou je, že řečníkem bude někdo blízký zemřelému. Nemusí se vždy jednat o příslušníka jeho rodiny, řeč může mít i nejlepší přítel, nebo někdo jiný, kdo zemřelého dobře znal. Při některých pohřbech se dokonce střídá více řečníků, někdo promluví za rodinu, pak třeba některý přítel, kolega atd. V takovém případě je důležité, aby řečníci své projevy sladili a „nelezli si do zelí“. Není třeba, aby se všechny informace opakovaly, každý by se pak měl držet svého okruhu. Mnohem jednodušší situace je, když mluví jen jeden řečník. Ten by měl samozřejmě při tvorbě své řeči respektovat pravidla tohoto slohového útvaru a i při samotném obřadu musí dbát na správnou etiketu vycházející z dané situace.
Projev, který si řečník sám připraví, musí odrážet jeho vztah k zemřelému a hlavně musí být plný upřímné účasti. V podstatě neexistuje přesná osnova, nějaký plán, co vše musí smuteční řeč obsahovat a jakým stylem má být sestavená. Hlavní je, aby byla vhodná, dávala smysl a styl se hodil k řečníkovi. Klidně může být řeč originální a plná nekonvečních spojení. Důležité je, ale aby tato spojení nenarušila smysl smuteční řeči.
Pokud si někdo neví rady se sestavením tohoto proslovu, měl by se řídit několika základními pravidly. Tím hlavním je, že v řeči by se neměly nijak zdůrazňovat negativní vlastnosti zesnulého. Taková vlastnost se tam sice může objevit, ale měla by být „změkčená“, rozhodně by smuteční řeč neměla být postavena na kritice zemřelého. Pokud řečníka nenapadá moc dobrého, co o zemřelém říct, je dobré držet se obyčejných frází.
Důležité je si také uvědomit, že smuteční řeč je určena hlavně rodině zemřelého, má jim vyjádřit účast, podporu a pomoci jim vyrovnat se s bolestí, kterou cítí. Pokud tedy řečník nepatří k nejbližším příbuzným zemřelého, neměl by se nijak snažit strhávat pozornost ke svým emocím. Ale i v případě, pokud je řečníkem osoba blízká zemřelému měla by se snažit vystupovat co nejvíce objektivně, protože i pro další příbuzné je ztráta milované osoby velmi těžká. I přesto není vhodné se uchylovat ve smuteční řeči k velkému množství různých klišé, protože ty pak působí neupřímně. Je mnohem lepší projev více zaměřit na život, názory a přání zemřelého, aby celý projev působil upřímnější a osobnější. Klišé nikoho nedojmou ani neutěší. Řečník by se měl snažit pozůstalým poskytnout útěchu v popisu dobře prožitého života zemřelého, a v tom jaký byl člověk, co dokázal, nebo co mohl dokázat. Zase by ale v projevu nemělo být až moc informací o životě zemřelého, ideální je shrnout jen několik málo bodů z jeho života. Při smuteční řeči se řečníci často uchylují k různým básnickým vyjádřením, kterými chtějí svému projevu dodat na určité „honosnosti“. I zde platí jednoduché pravidlo, méně je někdy více, důležitá je totiž přirozenost projevu. Aby smuteční řeč byla osobnější, je vhodné využít i různé oblíbené citáty zemřelého, slova z oblíbených písní a básní. Opět by jich nemělo být ale moc, všeobecně se doporučuje jen jeden citát. V závěru smuteční by mělo zaznít, něco, co je pro zemřelého typického, co pozůstalým pomůže dát mu sbohem. Často se užívají citáty z oblíbených knih, básní, písní, neb klasické fráze typu: Nikdy na tebe nezapomeneme atd. Hlavní je, aby se závěr hodil do celého konceptu smuteční řeči.
Smuteční projev nepatří k těm slohovým útvarům, u nichž se oceňuje improvizace. Naopak je třeba být na tuto situaci dobře připraven, což znamená mít projev s sebou, i když ho řečník ovládá zpaměti. Může se stát, že se pod návalem emocím v řeči ztratí a sepsaný projev mu dává jistotu, že řeč dokončí. Sepsaná řeč by neměl mít řečník jen tak volně na papíru, který zmuchlaný vytáhl z kapsy. Je vhodné ho mít v tmavých deskách, ideálně černé, nebo tmavě modré barvy.
Při samotném projevu je třeba v obřadní síni respektovat akustiku a mluvit dostatečně nahlas. Důležité je také dělat patřičné pauzy, aby slovům rozuměli všichni, i ti starší účastníci. Je důležité v řeči příliš nepospíchat, ale ani ji nenatahovat. Projev by měl trvat zhruba kolem pěti minut, ale může být i kratší. Pokud by se v průběhu projevu stalo, že řečník bude přerušen, třeba svým, nebo i cizím projevem emocí nad smrtí zemřelého, je třeba počkat, až se situace uklidní a pak projev dokončit. U smuteční řeči není vhodná jakákoliv přehnaná gestikulace, ale ani přecházení z místa na místo.
Řečníkem na pohřbu se může stát v podstatě kdokoliv, není potřeba, aby to byl rozený mluvčí, stačí člověk, který respektuje pozůstalé, je ochoten a schopen veřejně promluvit a působit důstojně. Řečník, ať už profesionální nebo ne, musí vždy respektovat tuto situaci a musí se podle toho nejen chovat, ale správně se i obléct. Pro muže řečníka se doporučuje tmavý oblek, ideálně černé barvy. Pokud k projevu dojde venku a v zimě, hodí se tmavý kabát. Častým prohřeškem bývá na pohřbech obuv. Všichni účastníci včetně řečníka musí mít čisté a vyleštěné boty ideálně opět tmavé barvy. Rozhodně se sem nehodí žádná sportovní obuv, ani kdyby se jednalo o černé botasky. Řečník by měl být také hladce oholen. I ženy řečnice musí respektovat pohřební etiketu a obléct se do jednoduchých tmavých šatů, případně do tmavých společenských kalhot. Jejich make-up ani účes by neměl být nijak výrazný.
Na závěr je třeba zdůraznit, že řečník svou úctu k zemřelému vyjadřuje mírnou úklonou směrem k jeho rakvi před zahájením projevu, ale i po jeho skončení. Řečník je navíc také prvním, kdo rodině zemřelého kondoluje.
Průběh pohřbu obvykle vychází z přání zesnulého a mají ho na starosti pozůstalí, ti tedy rozhodují, jak bude pohřeb vypadat, jestli se bude skládat jen ze smutečního obřadu, anebo jestli jeho součástí bude i smuteční hostina. Pokud se pozůstalí rozhodnou zorganizovat smuteční hostinu, je jen na nich, kdo se jí bude účastnit. Nikde není dáno, že musí být pro všechny účastníku pohřbu. Řada pozůstalých dává přednost smuteční hostině v úzkém kruhu rodiny. Pohřební hostina se koná až po obřadu, nikdy ne před ním. Při hostině nejde o samotné jídlo, opět jde o vzdání úcty nebožtíkovi a sdílení vzpomínek na něj. Lidé se zde scházejí, aby se mohli společně podělit o vzpomínky a ještě jednou projevit soustrast nejbližším příbuzným. V případě, že se smuteční hostina koná, tak se pozvaným na tuto událost posílá nejen smuteční oznámení, ale také pozvání ke smuteční hostině. Tak každý dopředu ví, že se taková akce bude konat. Pozůstalí při rozhodování o místě smuteční hostiny, by měli mít na paměti, že je vhodné uspořádat hostinu blízku místa obřadu, protože pokud se bude kar konat jinde, musí zajistit pro účastníky odvoz na dané místo. Finanční náročnost této části pohřbu je různá, závisí na tom, jaký typ hostiny si pozůstalí zvolí. Nejméně finančně náročná je smuteční hostina, při níž se nepodává žádné hlavní jídlo. Slouží jen k setkání blízkých, kteří společně připijí na zemřelého. Tato hostina nemá dlouhé trvání, obvykle trvá maximálně půl hodinu a není finančně náročná, protože kromě již zmíněného vína se na ní podávají jen nějaké maličkosti vhodné k vínu. Další a finančně náročnější je uspořádání smuteční hostiny v restauraci. V takovém případě by se měla hostina skládat ze slavnostního přípitku na počest zemřelého, oběda a dezertu. Ani v tomto případě není vhodné na hostině déle prodlévat. Obvykle po dezertu smuteční hosté postupně odcházejí. Poslední a často finančně nejnáročnější variantou je domácí hostina pro blízké příbuzné a další hosty, která se koná obvykle v domě zemřelého, nebo u jeho blízkých příbuzných. Tato hostina trvá podstatně delší dobu (i několik hodin) a je na ni potřeba zajistit dostatek pokrmů a nápojů. Výhodou je, že se nemusí jednat o pokrmy koupené v restauraci, mohou být domácí, připravené blízkými příbuznými. Důležitou součástí každé smuteční hostiny je vždy slavnostní projev, který by opět měl mít blízký příbuzný, nebo přítel. Nemusí to být ale stejný řečník, který hovořil na pohřbu. Řečníku může být i více. Vždy by po projevu mělo následovat symbolické připití na počest zemřelého. Řeč by neměla být dlouhá, měla by obsahovat poděkování za projevené soustrasti, nebo za účast na pohřbu.
