Celer miřík, někdy též nazývaný cerel, v sobě obsahuje bílkoviny, silice, puriny, glycidy, apiin, cholin, vitamíny B1, B2, PP, a asi 7 mg vitamínu C ve 100 g hmoty; z minerálních látek především vápník, sodík, draslík, hořčík a fosfor.
Miřík celer je dvouletá bylina z čeledi miskovité. Je pěstována jako kořenová zelenina pro své bulvy a listy. Celer řapíkatý obsahuje bílkoviny, silice, puriny, glycidy, vitamíny a minerální látky.
List celeru působí protizánětlivě a močopudně, působí příznivě na činnost ledvin, povzbuzuje chuť jídlu, je vhodný pro revmatiky a diabetiky, uklidňuje a podporuje trávení, zpevňuje cévy. Doporučuje se při obezitě, neboť urychluje látkovou výměnu. Působí i jako zdraví neškodné afrodiziakum.
Je to výrazné aroma balkánské, středomořské, americké i anglické kuchyně. Celer se spolu s mrkví a petrželí přidává do polévek, pod hovězí pečeni, k přípravě vařeného nebo syrového salátu. Celerová nať i semeno jsou častou součástí kořeninových směsí pro grilování.
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT KYSELINY MOČOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zlatka.
Píše se tady že je dobré pít matonku,ale už tady není jestli perlivou nebo neperlivou. A ten řapíkatý celer se má jíst jen tak nebo se nějak upravuje.Pokud máte více rad jak se zbavit kyseliny močové tak sem s nimi, chtěla bych se tohoto problému zbavit pokud je to možné. Děkuji za odpověď a případné rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Matonka se pije neperlivá a řapíkatý celer se jí v přírodní formě - ukusují se řapíky.
Postup: Zakysanou smetanu ochutíme bylinkami (bazalka, kopr, najemno pokrájený řapíkatý celer), přisolíme a přidáme dle chuti česnek. Podáváme ke grilovanému masu nebo bramborám.
Při nákupu vybírejte takové kousky, které jsou zakončené neovadlými a svěže zbarvenými listy. O řapíkatý celer není nouze, k dostání je téměř po celý rok, ale samozřejmě svoji plnou chuť rozvine nejvíce v letních měsících. Když ho zabalíte do lehce vlhké utěrky, vydrží v lednici i dva týdny. Můžete z něj potom podle libosti odlamovat potřebné řapíky. Výtečný je i mražený. Jak zmrazit řapíkatý celer? Jednoduše jej oblanšírovat a zamrazit, ale pak se hodí jen pro tepelnou úpravu.
Celer působí zásadotvorně, což je obrovská výhoda pro podrážděný a překyselený žaludek. Kromě těchto jednorázových léčivých účinků nám může dlouhodobá konzumace celeru pomoci od zdravotních potíží způsobených přemírou konzumace sladkých a chemicky konzervovaných jídel, jako jsou chronická únava nebo migrény, zaplísnění, vaginální mykózy, alergie a podobné neduhy. Celerová zásadotvornost je mnohdy tak silná, že trocha celeru při začínajícím záchvatu migrény může bolest zastavit. Stejně blahodárný účinek má konzumace celeru na léčbu dny a revmatismu, což jsou nemoci spojené právě s ukládáním škodlivých látek z potravy v těle.
Mnohem menší bulva a silné, dlouhé stonky jsou typické pro řapíkatý celer. Nároky na pěstování má shodné s bulvovým celerem, ale liší se podstatně vyššími požadavky na dusík z důvodu tvorby většího množství zelené hmoty.
Vegetační doba je asi o třicet dní kratší než u celeru bulvového, pěstování je trochu pracnější: aby řapíky určené ke konzumaci zůstaly křehké a šťavnaté, musí se bělit. Jak? Rostlina se sváže a obalí kornouty z tmavé lepenky. Postupně se pak zahrnuje zemí, až vykukují jen zelené vršky listů.
Celer se dobývá ze země celý a řapíky se odřezávají těsně u bulvy, aby zůstal srostlý svazek listů. Nejsnadnější je pěstovat odrůdy samobělící, u nichž odpadá práce s vyvazováním a přihrnováním.
Již kolem pátého století před naším letopočtem jej využívali v antickém Řecku jako léčivo. Kromě toho jej uctívali jako posvátnou bylinu, často spojovanou se smrtí. Jednak byl doporučován na uklidnění, ale paradoxně také na něco opačného. Je totiž tradičně označován za přírodní afrodiziakum.
Řapíkatý celer je pro své výrazné aroma používán v balkánské, středomořské, americké i anglické kuchyni. Spolu s mrkví a petrželí se přidává do polévek, pod hovězí pečeni, používá se k přípravě vařeného nebo syrového salátu.
Chuť řapíku je šťavnatá, aroma štiplavější, ale méně „celerové“ než u bulvového celeru. Také má slanější chuť. Tmavé celery jsou opravdu silně voňavé a slané. Při přípravě si na to dávejte pozor a před solením jídla z řapíkatého celeru raději více ochutnávejte.
Vařené kousky řapíkatého celeru jsou výtečnou přílohou k masu, stejně tak se uplatní v receptech přímo jako součást masového pokrmu, do různých pikantních směsí, rizota. Chutná i upravený klasicky, obalený a osmažený. Také zapékaný řapíkatý celer není k zahození. Fantazii se meze nekladou.
Řapíkatý celer má lepší, jemnější chuť než celer bulvový a již ve Starém Egyptě byl vyhledáván pro své výrazné afrodiziakální účinky, které doslova přesahují jeho pověst. Celer má prý schopnost léčit poruchy erekce.
Kořen ženšenu u mužů zlepšuje sexuální funkce podobně jako při používání viagry.
Vypěstovat si vlastní voňavý řapíkatý a listový celer není složité. Řapíkatý celer sice vyžaduje bělení, ale dnes už seženete i semínka odrůdy, která je samobělící. A pokud si koupíte rovnou sadbu (předpěstování je dost náročné), budete to mít téměř bez práce. Celer řapíkatý se pěstuje pro stonky. Listy samozřejmě spotřebováváme také. Stonky jsou křehké, voňavé a velmi šťavnaté. Pozor, dost odvodňují tělo, lidé s onemocněním ledvin je tedy musí konzumovat s rozvahou. Řapíky se používají do salátů, pomazánek i do tepelně upravených pokrmů. Lze je připravit i jako hlavní jídlo, když je naplníte. Vybírat lze zejména z odrůd raných s vegetační dobou kolem 70 dní. V nabídce je například Malachit, Pascal nebo Nuget, přičemž právě Nuget je samobělící, nemusíte jej tedy nijak přihrnovat.
Než dáte celery ven, je nutné je na to připravit. Rostlinky vám také v chladnějším a prosvětleném prostředí lépe porostou. Nejlépe jim to bude svědčit ve skleníku nebo v zimní zahradě. Ale pozor, okolní teplota nesmí klesnout pod deset stupňů během celé doby jejich vegetace. Ve skleníku můžete tedy přitopit svíčkami a pomocí kbelíků plných teplé vody. Po vysázení celeru na záhon obalte rostlinky netkanou bílou textilií. Pokud by se totiž celer nachladil, prošel by stadiem jarovizace a vyhnal rovnou do květu. Celer je dvouletá rostlina, kvete druhým rokem. Pokles teploty pod deset stupňů považuje za období zimy.
Celer potřebuje záhon, který byl na podzim vyhnojený a zrytý, a to na slunečném stanovišti. Na jaře byste měli záhon prosypat dolomitickým vápencem či vápnem a prokypřit. Při přesazování opět zkraťte kořínky. Listový celer a samobělící řapíkatý celer můžete sázet do řádku i do sponu, přibližně 50 x 50 cm. Sazeničky řapíkatého celeru, který vyžaduje bělení, sázejte do brázdy asi 20 cm hluboko a cca 30 cm od sebe. Budete pak mít méně práce s bělením.
Celery vyžadují dost zálivky i živin. A zpočátku obalení bílou textilií. Tu musíte později sundávat opatrně a postupně, aby slunce listy nespálilo, tedy vždy za oblačného počasí. Listovému celeru probírejte starší listy, okolí řapíkatého celeru musíte často prokypřovat, vyžaduje totiž provzdušněnou půdu.
Pokud jste zasadili řapíkatý celer, který je nutné vybělit, postupujte následovně. Když jsou řapíky 30 až 40 cm vysoké, svažte je těsně pod listy a obalte je černou netkanou textilií nebo lepenkou. Z obalu by měly vykukovat jen špičky listů. Kolem lepenky či textilie přihrňte hlínu. Pokud byste řapíky jen přihrnuli hlínou, získaly by půdní pach. Řapíky nechte přihrnuté nejméně 3 týdny. Pak je můžete začít sklízet.
Ingredience: 4 plátky telecí kližky přeseknuté přes morkovou kost, hladká mouka, olej na opečení, snítka bazalky, bílé víno, 1 mrkev, 1 cibule, 1 menší pórek, 1 řapíkatý celer, 1 plechovka loupaných rajčat, 1 lžíce nasekaného rozmarýnu, vývar
Postup: Maso osolte, opepřete a obalte v mouce, do které jste také přidali trošku soli a pepře. Mezitím se vám už může rozpalovat pánev. Přidejte olej a nechte maso opéct. Až se maso opeče, vytáhněte ho a do pánve dejte nakrájenou zeleninu: mrkev, cibuli, pórek, řapíkatý celer. Nechte zesklovatět a vraťte maso na pánev. Zalijte bílým vínem, přidejte loupaná rajčata, nadrobno nasekejte kousek rozmarýnu. Až se víno trochu vyvaří, přidejte vývar a nechte dusit asi tři čtvrtě hodiny nebo hodinu doměkka. Pokud byste dělali ossobuco z hovězího, musíte počítat s delší dobou.
Tip: Než budete upravovat maso, vyndejte morek. Kdybyste ho nechali dusit s masem, vyvařil by se, ztratil. Morek bleskově orestujte na pánvi a nasaďte ho na pokrm do talíře jako čepici. Na ozdobu použijte snítku bazalky. Zdeněk Pohlreich dává přednost šafránové variantě.
Ideálně byste měli celer konzumovat syrový, v salátech nebo ho jen tak přikusovat k masu. Nejvíc našemu tělu dodá v podobě šťávy k snídani. Ale jeho samotná chuť je skoro děsivá, proto k rozmixovanému celeru raději přidejte trochu čerstvě vymačkané jablečné šťávy. Dobře narostlý celer má řepíky dlouhé až 30 centimetrů. Při nákupu vybírejte takové kousky, které jsou zakončené neovadlými a svěže zbarvenými listy.
Dužinaté stonky jsou největší pochoutkou. Před servírováním je odlámejte od středu (srdíčka) a lehce oloupejte, jejich vláknitý povrch by vám úplně chutnat nemusel. Při výběru sáhněte po větším a silnějším kousku, vláknina je zde hrubší, ale o to vám snáze půjde loupání. U malých stonků je tato práce jen pro opravdu silné nervy. Ale za nějaký čas zjistíte, z kterého konce začít, kam sáhnout nožem a které vlákno povolit. Odborníci doporučují začínat u středové prohlubně. Takto oloupaný řapíkatý celer je výborný, pokud se servíruje se sýrem či omáčkou, do které se namáčí a jen tak přikusuje. Je to báječný tip na zdravé mlsání k televizi. Chcete-li experimentovat, můžete se pustit do grilování, dušení, pečení, vaření či zapékání této pochutiny. Připravujete-li nějaké maso, ryby či plody, pomůže vám stáhnout nechtěné pachy.
Ingredience: 1 celer, 1 lžíce olivového oleje, 6 snítek tymiánu, 7 kusů bobkového listu, 6 stroužků česneku, 30 g másla, 200 g krup, 1 cibule, 800 g čerstvých hub, 1 kostka bujónu, 150 ml smetany, 1 lžíce hořčice, sůl, pepř
Postup: Troubu předehřejeme na 190 °C. Celer očistíme kartáčkem a postavíme na dvojitou vrstvu alobalu kořínky nahoru. Potřeme olivovým olejem, solí, pepřem, posypeme tymiánem a 6 bobkovými listy, nakonec nahoru prolisujeme 4 stroužky česneku. Celer po stranách pevně zabalíme do alobalu, nahoře necháme otevřený. Máslo položíme navrch tak, aby při pečení rovnoměrně stékalo po celeru dolů, a pak alobal pevně uzavřeme. Pečeme v pečicí formě či na plechu cca 2 hodiny, nebo dokud celer není měkký.
Asi po hodině pečení uvaříme přílohu a houbovou omáčku. Cibuli a zbylý česnek nakrájíme na plátky a za občasného míchání smažíme v pánvi na olivovém oleji přibližně 10 minut, nebo dokud nezvláční. Během smažení cibule s česnekem očistíme houby a nakrájíme je na jemné plátky. Plátky přidáme na pánev a za občasného míchání smažíme 20 minut, dokud houby nezezlátnou.
Poté dáme vařit kroupy dle návodu na obalu.
K zezlátlým houbám přidáme bujón, zbylý bobkový list a zalijeme 200 ml vroucí vody. Necháme na mírném plamenu zhoustnout skoro do vyvaření veškeré tekutiny, vmícháme smetanu a hořčici a na mírném ohni povaříme ještě 5 minut. Osolíme a opepříme.
Asi 10 minut před dopečením celeru rozevřeme opatrně alobal a každých pár minut celer potíráme rozpuštěným máslem, aby získal krásnou barvu. Scedíme kroupy, osolíme, opepříme, můžeme přidat ještě kapku olivového oleje. Celer servírujeme nakrájený na plátky jako masovou pečeni, zakapeme šťávou, kterou pustil, a podáváme s houbovou omáčkou a kroupami.
Tip – pečený řapíkatý celer: Řapíkatý celer očistíme, rozebereme na řapíky a dobře omyjeme. Pokud je celer vyzrálý, oloupeme ho podobně jako rebarboru (směrem od kořene ke špičce). Potom řapíky šikmo nakrájíme na kousky, které blanšírujeme v osolené vodě 5–8 minut a potom je prudce zchladíme na sítku pod tekoucí studenou vodou. Řapíky necháme okapat, mezitím oloupeme česnek a nakrájíme ho najemno. Řapíkatý celer urovnáme na plech s pečicím papírem. Posypeme nakrájeným česnekem, zastříkneme panenským olivovým olejem, jemně osolíme a navrch čerstvě nameleme čtyřbarevný pepř. Dáme zapéct asi na 15 minut do předehřáté trouby. Řapíkatý celer je jako příloha velmi dobrý například k pečenému kuřeti, ale i vegani si na něm pochutnají, chutný je například s opečeným sójovým masem. Připraveným řapíkatým celerem můžeme nahradit i klasický zeleninový salát.
Ingredience: 10 vajec natvrdo, 2 stonky řapíkatého celeru, 1 svazek ředkviček, ½ červené cibule, 1 hrst petrželky, 400 g bílého Selského jogurtu Hollandia, 1 lžíce hořčice
Postup: Vejce nakrájejte na kostky a každou zeleninu nasekejte trošku jinak, abyste získali rustikální salát, o který nám právě jde. Řapíkatý celer můžete nakrájet na plátky, cibulku na jemné měsíčky, petrželku najemno, ředkvičky na plátky a vše zlehka promíchejte s jogurtem, hořčicí, solí a pepřem. Výborně se k němu hodí čerstvě rozpečená bageta.
Tip: Tento salát není vhodný ukládat do lednice na odležení, proto ho vždy připravte těsně před podáváním.
Pochází z dávnověku (selinon, se-ri-no). Celerová nať může pocházet ze dvou variant celeru: v Česku ze známého celeru bulvového, nebo naťového, který se pěstuje v západní Evropě, Asii i Americe. Celer ve svých básních zmiňuje už Homér, ale znali jej už ve starém Egyptě. Řekové a Římané znali i odrůdy naťové a jemné odrůdy řapíkové, jejichž listové řapíky přihrnovali zeminou, aby k nim nemohlo světlo a zůstaly bílé. Tehdy byl celer symbolem smutku a smrti. Byl zasvěcen bohům podsvětí, pojídán na pohřebních hostinách a ve věncích pokládán na hroby. Ve středověku ho zahradníci pěstovali k použití do polévek, pod hovězí pečeni či do salátu. V Evropě se začal pěstovat až po třicetileté válce. V Čechách se celer definitivně ujal až ve druhé polovině 19. století. Řapíkatý celer se anglicky nazývá celery.
Klady konzumace:
má mnohem více vitamínu C než například citrusy;
je skvělým zdrojem B-komplexu;
z vitamínů v něm najdeme také vitamíny A, K a E;
z minerálů můžeme získat největší množství fosforu, ale také naše tělo obohatí o vápník, draslík a zinek;
pomáhá tělu zbavovat se škodlivých toxinů;
najdeme v něm apigenin, flavonoid, který brání růstu nádorů;
má vysoký obsah nerozpustné vlákniny a málo kalorií, takže je tím nejlepším jídlem pro ty, kdo chtějí zhubnout (hrnek celeru obsahuje 1,5 g nerozpustné vlákniny);
povzbuzuje metabolismus a zároveň například odstraňuje nadbytečnou kyselinu močovou;
pomáhá při trávení a je velmi prospěšný pro ty, kdo mají časté problémy se zácpou.
je močopudný, zlepšuje práci ledvin a pomáhá naší psychice v boji se stresem;
podporuje tvorbu žluči, ale zároveň chrání před vznikem žlučníkových kamenů;
podporuje činnost pohlavních žláz;
zřejmě snižuje i tlak a cholesterol, ale v současné době ještě probíhají klinické studie, které by tento fakt potvrdily.
Pacient by neměl jíst ve zvýšené míře potraviny bohaté na vitamin K, a to listovou zeleninu (kapusta, špenát, hlávkové zelí, hlávkový salát, zelené saláty), některou další zeleninu (brokolice, květák, chřest, řapíkatý celer, fenykl), hovězí, kuřecí a tresčí játra, luštěniny a jiné; vhodné je vyhnout se potravinám s velmi kolísavým obsahem vitaminu K (kysané zelí a jiná kysaná zelená zelenina).
Zelenina s vysokým nebo nestabilním množstvím vitaminu K, kterou je třeba ze stravy vyloučit nebo přijímat ve stabilním množství: hlávkový salát, kapusta, růžičková kapusta, bílé zelí čerstvé i kysané, špenát, brokolice, avokádo, zelená jarní cibulka, řeřicha, celer řapíkatý, velké množství zelené natě (pažitka, bazalka, petrželka...), olivový a sójový olej, zelený čaj.
Zelenina se středním množstvím vitaminu K, u které je potřeba zajistit stabilní příjem: luštěniny, ledový salát, červené zelí, kukuřice, paprika, zelený hrášek, zelené fazole, chřest.
Zelenina s nízkým obsahem vitaminu K, jejíž příjem není třeba omezovat: brambory, cibule, rajčata, cuketa, mrkev.
Doporučuje se vyloučit potraviny s vysokým nebo nestabilním obsahem vitaminu K, případně jejich přísně pravidelný příjem. Potraviny se středním obsahem vitaminu K je nutné konzumovat ve stabilním množství každý den. Potraviny s nízký obsahem vitaminu K je možné konzumovat v množství doporučeném podle racionální, zdravé výživy. Vyvarujte se náhlých změn stravování a konzumaci nepřiměřeně velkého množství potravin.
Doporučené množství ovoce a zeleniny na den je 500 g (což představuje přibližně 1 středně velké jablko + 1 středně velkou hrušku + 10 ks ředkviček + 1 středně velkou kedlubnu + 2 středně velká rajčata). Optimální je jíst stálé malé denní dávky zeleniny a vyhýbat se nárazové nadměrné konzumaci zeleniny.
V případě, že chcete udělat radikální změnu svého jídelníčku, máte několik dní trvající průjem nebo zvracení a potíže s příjmem stravy, kontaktujte svého lékaře.
