Téma: 

saponiny

Léčivý měsíček lékařský

Květy měsíčku a obsah účinných látek 

Květy měsíčku obsahují cenné léčivé látky, mezi něž patří hlavně silice, éterické oleje, hořčina kalandén, organická barviva, kyselina salicylová, tuky, vosky, saponiny, slizy, organické kyseliny, karotenoidy a dokonce i vitamin C.

Zdroj: Léčivý měsíček lékařský
Zveřejněno dne: 7.9.2010

Zklidňující účinky bramboříku

Brambořík

Brambořík nejčastěji kvete v zimních měsících a rostlina je nabízená k prodeji jako milý vánoční dárek. Brambořík se však také používá k výrobě mnoha léků, které jsou účinné od hadího kousnutí až pro urychlení porodu. Šťáva z bramboříku (z kořene) se vdechuje nosem a údajně funguje jako afrodiziakum.

Brambořík se nejčastěji používá k léčbě revmatických nebo artritických onemocnění. Nedávný výzkum se zaměřil na zklidňující účinky a účinky proti bolesti. Kořeny bramboříku obsahují saponiny. Byly provedeny i jiné in vitro studie, kdy došlo k měření zklidňujících vlastností. Tyto studie se zabývaly zejména nově izolovanými saponiny, známými pod názvem repandoside, které ovlivňují chování lidských makrofágů.

Tyto látky se používají k léčbě zánětlivých onemocnění.

Zdroj: Zklidňující účinky bramboříku
Zveřejněno dne: 20.5.2013

Co to je quinoa

Základní příprava

Jak vařit merlík? Semena rostliny jsou obalena saponiny, které mají hořkou chuť a ve větším množství jsou toxické, proto se tato potravina musí geneticky modifikovat. Je dobré semena přes noc namočit do vody, ráno vodu slít a semena pak uvařit v čisté vodě. Kvinoa se používá stejným způsobem jako rýže. Odrolená nenamočená semena lze umlít a použít jako mouku.

Zdroj: Co to je quinoa
Zveřejněno dne: 10.2.2017

Bylinky na růst svalů a těla

Zdravé müsli

Zdravé müsli neboli Chlorophytum borivilianum. Müsli obsahuje saponiny, které jsou chemicky podobné testosteronu. Tento klíčový hormon upravuje desítky funkcí v mužském těle, včetně sexuálního zdraví a síly svalů. V Ájurvédě, tradiční systémové medicíně pocházející z Indie, je zdravé müsli vnímáno jako bylina užitečná pro muže trpící chronickou únavou, sexuální dysfunkcí nebo svalovou slabostí.

Zdroj: Bylinky na růst svalů a těla
Zveřejněno dne: 27.5.2013

Lapacho

Co všechno obsahuje lapacho?

Lapačo červené obsahuje zejména alkaloidy naftochinony, lapachol, lapachon a jejich deriváty. Dále pak Lapacho obsahuje přírodní antimykotika, flavonoidy, quercetin, kyselinu hydroxybenzoovou, saponiny, vápník, selen a železo a to vše v čisté přírodní organické formě. Odvar z lapacha do sebe natahuje přírodní antimykotika, která lapacho obsahuje, a může tak tedy příznivě pomáhat v boji proti plísni. Lapacho využívá svoje přírodní antimykotika k obraně svého živého kmene, před průnikem spórů plísní z vnějšího prostředí.

Zdroj: Lapacho
Zveřejněno dne: 5.12.2011

Smilax lékařský

Co v sobě obsahuje Smilax lékařský?

Sarsaparilla veracruz - Smilax lékařský obsahuje zejména steroidní saponiny, rhynchophyllin, hirsutin, mitraphylin, beta sitosterol a glykosidy. Dále pak stopové prvky vápník, měď, železo, jód, mangan, draslík, křemík, sodík, síru. Vitamíny B - komplexu, vitamíny A, C a D. Smilax byl indiánům Jižní Ameriky velmi znám a byl jimi oblíben pro své tonizační a afrodiziakální účinky. Smilax totiž podporuje tvorbu testosteronu a progesteronu, čímž ovlivňuje i sexuální apetit u mužů i u žen.

Zdroj: Smilax lékařský
Zveřejněno dne: 5.12.2011

Ptačinec

Použití ptačince

Ptačinec se používá pro:

  • čištění krve;
  • chlazení pokožky;
  • podporu menstruace;
  • podporu kojení;
  • zmírnění svědění;
  • vaření.

Ptačinec se používá proti:

  • kašli;
  • bronchitidě;
  • onemocnění plic;
  • jaterní horečce;
  • nadýmání;
  • zácpě;
  • hemoroidům;
  • artritidě;
  • revmatismu;
  • dně;
  • renální insuficienci;
  • očnímu zánětu;
  • kožním problémům;
  • ekzému;
  • psoriáze (lupénce);
  • vředům;
  • bércovým vředům;
  • špatně se hojícím ranám;
  • pohmožděninám;
  • řezným ranám.

Ptačinec obsahuje vitamíny, saponiny, flavonoidy, kumariny, minerály, kyselinu šťavelovou, zinek a esenciální oleje. Nejčastěji se trhá na jaře a v létě, ale je možné ho sklízet po celý rok.

Zdroj: Ptačinec
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Protizánětlivá mast

Protizánětlivá mast na klouby

Jírovcová mast je další z řady hojně používaných prostředků tradičního léčitelství. K přípravě léčivé masti se využívají plody i květy. Kaštan má díky svým výjimečným vlastnostem opravdu široké využití. Výborně se uplatňuje při omezené pohyblivosti kloubů, včetně revmatismu a bolestivé artrózy, působí při zánětech křečových žil, potížích s cévami, zamezuje tvorbě otoků a pomáhá při pohmožděninách a po úrazech. Účinnými látkami jsou saponiny aescin, eskulin, dále třísloviny a quercetin. Právě tyto látky mají významný protizánětlivý efekt, zpevňují cévní stěny, pomáhají rychlejšímu vstřebávání hematomů. Kaštanová mast je rovněž vhodná při opruzeninách. Velmi známá je při ošetření hemoroidů, popálenin, uvolňuje bolesti a křeče. Pokud mast obsahuje také kafr nebo mentol, příjemně zahřívá.

Zdroj: Protizánětlivá mast
Zveřejněno dne: 25.4.2016

Aloe vera recepty

Popis aloe vera

Aloe pravá je sukulentní rostlina, která zpravidla tvoří jen růžici listů nebo zkrácený stonek. Tato rostlina může dorůst do výšky až jeden metr. Podzemní část rostliny tvoří světle hnědé, vláknité a velmi silné kořeny. Kořeny rostliny jsou přizpůsobené pro růst na chudých půdách. Listy jsou silně dužnaté a na povrchu hladké. Čepele listů jsou nejčastěji 40–50 cm dlouhé a 6–7 cm široké. Na okrajích listů jsou 10–20 mm dlouhé, tvrdé a ostré výběžky. Uvnitř listů je průhledný polotekutý gel. Listy jsou nejčastěji zbarveny do zelenošedé barvy a často se na nich vyskytují světlé skvrny. Listy společně vytvářejí trsnaté růžice. Květy aloe jsou trubkovitého tvaru, obvykle žlutě nebo oranžově zbarvené. Květy jsou seskupeny v květenství na vysokém stvolu, který je větvený a může dorůstat až 90 cm. Květenství je hrozen. Doba kvetení rostliny: květen–červen.

Aloe vera obsahuje:

  • steroidy
  • vitamíny
  • minerály
  • aminokyseliny
  • glykosidy
  • saponiny
  • polysacharidy
  • mastné kyseliny

Zdroj: Aloe vera recepty
Zveřejněno dne: 31.3.2014

Ptačinec

Aplikace

Ptačinec obsahuje vitamíny, minerální látky a saponiny, které dodávají lidskému tělu vitalitu a pomáhají se zmírněním mnoha nedostatků. Ptačinec je takzvaným diuretikem a má stimulační vlastnosti pro metabolismus, takže je možné ho konzumovat i při dietě a metabolických poruchách, jako je revmatismus a dna. Trávení je stimulováno spotřebou ptačince.

Interní vlastnosti čaje z ptačince

K výrobě čaje může být použit sušený nebo čerstvý ptačinec, který stimuluje metabolismus a zmírňuje revmatické bolesti. Ptačinec v čajové formě je takzvaným jarním lékem. Používá se proti respiračním onemocněním, pomáhá při léčbě kašle a zánětu průdušek, usnadňuje vykašlávání.

Externí vlastnosti čaje z ptačince

Přidává se do přípravků na mytí těla, do koupele a může být použit proti kožním problémům. Zároveň je užitečný proti svědění a ekzému, rozhodně je vhodným lékem na lupénku. Také se používá k léčbě špatně se hojících ran, vředů a abscesů. Ideální jsou obklady z čerstvě rozdrcené byliny.

Krém z ptačince

Již ve středověku si vyráběli léčivou mast z ptačince a sádla, která se používala k léčbě kožních onemocnění.

Květinová esence

Z květů ptačince se vyrábí květinová esence, která je vhodná pro posílení houževnatosti a sebevědomí člověka.

Zdroj: Ptačinec
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Lékořice dělá dobře našemu zdraví

Účinky lékořice

Lékořice byla využívána již v léčitelství starověkého Egypta. Ve starověké Indii byla lékořice svařená v mléce společně s cukrem, kořenem šáchoru a pepřem používána jako afrodiziakum. Užívala se i ve středověku – Mattioliho herbář zmiňuje zevrubný postup při pěstování, sklizni i přípravě léčivých prostředků z lékořice. V českých zemích bylo pak nejoblíbenější užívání léčivého odvaru z lékořice ke tlumení dráždivého kašle.

Látky z lékořice podporují tvorbu žaludečních šťáv a naopak působí proti tvorbě žaludečních a dvanáctníkových vředů. Dále vyvolávají naředění hustého hlenu z dýchacích cest. Proto se lékořice využívá jako doplněk ke zmírnění kašle a na podporu vykašlávání při astmatu nebo chronické bronchitidě. V malých dávkách podporuje lékořice častější močení, ve vyšších dávkách močopudné účinky naopak mizí. Z dalších účinků je známo například působení proti zánětu a zvýšenému svalovému napětí. Nadměrné užívání extraktu z lékořice se může projevit zvýšením krevního tlaku a potlačením močení. Při dlouhodobé konzumaci působí látky z lékořice podobně jako kortikosteroidy, proto se dlouhodobé užívání nedoporučuje.

Lékořice obsahuje asi 20 % škrobu, 6 % hořčin, saponiny – glycyrrhizin (který je 50krát sladší než sacharóza), monosacharidy, oligosacharidy s uronovými kyselinami, glykosidy (likviricin, likviricigenin, izolikviricigenin, formononetin), oxykumariny, cyklitoly (pinitol). V semenech lékořice je ale obsažen i toxický kanavanin.

Zdroj: Lékořice dělá dobře našemu zdraví
Zveřejněno dne: 13.4.2016

Lipový květ

Léčivé účinky lipového květu

Lipový květ obsahuje fenolické kyseliny, proanthocynidiny, třísloviny, flavonoidy, silice, glykosidy, slizy, saponiny, třísloviny a další látky chemicky příbuzné vitamínu E.

Jako droga se užívá květ i s listenem. Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje nebo kombinovaných léčivých směsí. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádané účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem lípou malolistou není na závadu.

Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispasmatické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé).

Čaj se často používá ve směsi s bezem černým nebo hluchavkou bílou, a to při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kdy pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí. Odvar pomáhá při nervovém napětí a úzkostlivosti, snižuje cholesterol a zpevňuje cévy.

Listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích.

Nektar sbíraný včelami z květů lípy má nezaměnitelnou vůni. Ve formě lipového medu se hojně používá v lidovém léčitelství.

Zdroj: Lipový květ
Zveřejněno dne: 6.3.2014

Kokoška pastuší tobolka

Kokoška pastuší tobolka účinky

Jedná se o léčivku. Dokáže zastavit krvácení, mírně snižuje krevní tlak. Sbírá se kvetoucí nať po celou dobu vegetace. Může se užívat vnitřně, například při krvácení z nosu, děložním či silném menstruačním krvácení, při onemocněních močových orgánů a tak dále. Dále ji můžeme upotřebit při vnějších poraněních, jako jsou rány, otoky, pohmožděniny, záněty šlach, vyrážky, či při neurovegetativních obtížích v pubertě a v klimakteriu.

Obsahuje cholin, acetylcholin, tyramin, histamin, dusík, betain a jeho ester acetylcholin, saponiny, sirné látky, třísloviny, flavonový glykosid diosmin a větší množství minerálního vzduchu. Sbíranou částí je nať, která se sbírá po celý rok a suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teploty do 40 °C. Bylina speciálně působí na hladké svalstvo děložní, a to tak, že zvyšuje stahy hladkých svalů, takže hlavní použití nachází při léčbě gynekologických obtíží. Dále zastavuje vnější i vnitřní krvácení, mírně snižuje krevní tlak, zvyšuje tonus dělohy a dalších orgánů malé pánve, ovlivňuje činnost jater a sleziny, užívá se při potížích s močením a při výskytu ledvinového písku, reguluje menstruaci, tlumí bílý výtok a zejména se uplatňuje při léčbě gynekologických krvácení. Zevně se užívá na pohmožděniny, na záněty šlach, a to především formou obkladů. Při krvácivých hemoroidech lze drogy použít ve formě klyzmatu. Čerstvou šťávu lze použít do bolavého ucha při nachlazení. V prevenci se kokošky užívá při opakovaném vyhřeznutí konečníku a při gynekologickém či hemoroidálním krvácení (sedací koupele v kombinaci s pitnou kúrou).

Zdroj: Kokoška pastuší tobolka
Zveřejněno dne: 1.11.2014

Česnek a zdraví

Rostlina česnek

Česnek patří do čeledi liliovitých a je blízce příbuzný cibuli, pažitce a pórku. Nepatří mezi byliny, ale pro své léčivé účinky by neměl chybět v žádné bylinkové zahrádce. Česneková cibule sestává ze stroužků, z nichž každý má svou slupku a vyrůstá na společném podpučí. Česnek netvoří semena, proto se rozmnožuje pomocí stroužků. Většina příznivých účinků česneku pochází z více než stovky jeho složek obsahujících síru. Když cibulku česneku rozmačkáte nebo rozžvýkáte, změní se allin (jedna z těchto složek) na allicin, chemickou látku odpovědnou nejen za česnekový zápach, ale i za léčivé účinky. Část allicinu se pak znovu velmi rychle štěpí na další sloučeniny síry, které mohou mít také léčivé vlastnosti. Tepelná úprava česneku potlačuje tvorbu alicinu a vyřazuje i jiné léčivé látky. Mezi další účinné látky, které česnek obsahuje, je nutno uvést glutamyl, peptidy, steroidní a triterpenové saponiny, lektiny, flavonoidy, polysacharidy, selen a další. Rostlina v sobě hromadí také velké množství jódu a látky inzulínových vlastností.

Nesmíme ale opomenout i česnek medvědí (Allium ursinum), což je vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina. Podzemní cibule je dlouhá 20–60 mm. Listy jsou velké, zřetelně řapíkaté a obyčejně jsou jen dva (podobné konvalinkovým). Květy jsou drobné, bílé, stopkaté. Rostlina charakteristicky voní i chutná po česneku. Je to v podstatě první jarní zelenina, kterou můžete využít po zimních hodech k očistě těla. Dělají to také medvědi, kteří dovedou za medvědím česnekem putovat i 100 kilometrů (odtud tedy název rostliny). V česneku medvědím najdeme silice, vitamíny, minerální látky. Známou složkou je sloučenina zvaná allin, kterého je dokonce více než v česneku kuchyňském, a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje značné množství jódu a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na náš organismus. Šťáva z listů se někdy používá jako hmyzí repelent. V minulosti se šťávy z česneku využívalo při dezinfekci v domácnostech. Použití a účinky má podobné jako česnek kuchyňský, ale česnek medvědí je jemnější a jeho léčivé účinky jsou výraznější.

Zdroj: Česnek a zdraví
Zveřejněno dne: 8.12.2014

Co to je quinoa

Co je to kvinoa

Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.

Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.

V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.

Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.

Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.

Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do sklizně. Kvinoa kvete v květnu až říjnu, sklízí se v červenci až srpnu. Jedná se o krátkodenní rostlinu, při kratším dni kvete dřív. Merlík čilský lze pěstovat i v podmínkách, ve kterých obiloviny již dostatečně neplodí.

Merlíku čilskému vyhovují písčité, hlinité i těžší půdy s dobrým odvodněním. Není také náročný na kyselost půdy (6 až 8,5 pH ), nevadí mu ani určitá salinita. Klíčící semena a mladé rostliny potřebují vláhu a chlad, ale nesnesou přemokření. Naopak starším rostlinám před dozráváním nevadí ani sucho, ani vyšší teploty. Merlík čilský snáší také silný vítr, nemůže však růst ve stínu. Bez újmy pak přežije i mrazíky do −5 °C (kromě období kvetení). Při tradičním pěstování se vysévá po předplodině brambory s využitím zbytkových organických hnojiv. Mlátí se ručně a v takovém případě činí hektarové výnosy 1,5 t. Za příznivých podmínek, při dodání dusíku do půdy a při strojovém mlácení dosahují hektarové výnosy až 5 t, což je srovnatelné s výtěžností u obilovin.

Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny. Mladé rostlinky po vzklíčení rostou pomalu. Je nutné zabránit zaplevelení, speciální herbicidy však neexistují. Rostliny jsou napadány plísněmi, mšicemi a larvami hmyzu. Déletrvající déšť smývá z nedozrálých zrn vrstvu se saponiny a zrna se tak stávají oblíbenou potravou ptáků. Usychající rostliny se sklízí těsně po začátku dozrávání, protože zralá semena sama vypadávají. Dozrálá semena začínají již za 24 hodin po navlhnutí klíčit, proto je sklizeň během deště značně problematická.

Zdroj: Co to je quinoa
Zveřejněno dne: 10.2.2017


SiteMAP