Téma: 

saponiny

Co to je quinoa

Základní příprava

Jak vařit merlík? Semena rostliny jsou obalena saponiny, které mají hořkou chuť a ve větším množství jsou toxické, proto se tato potravina musí geneticky modifikovat. Je dobré semena přes noc namočit do vody, ráno vodu slít a semena pak uvařit v čisté vodě. Kvinoa se používá stejným způsobem jako rýže. Odrolená nenamočená semena lze umlít a použít jako mouku.

Zdroj: Co to je quinoa
Zveřejněno dne: 10.2.2017

Co to je quinoa

Co je to kvinoa

Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.

Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.

V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.

Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.

Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.

Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do sklizně. Kvinoa kvete v květnu až říjnu, sklízí se v červenci až srpnu. Jedná se o krátkodenní rostlinu, při kratším dni kvete dřív. Merlík čilský lze pěstovat i v podmínkách, ve kterých obiloviny již dostatečně neplodí.

Merlíku čilskému vyhovují písčité, hlinité i těžší půdy s dobrým odvodněním. Není také náročný na kyselost půdy (6 až 8,5 pH ), nevadí mu ani určitá salinita. Klíčící semena a mladé rostliny potřebují vláhu a chlad, ale nesnesou přemokření. Naopak starším rostlinám před dozráváním nevadí ani sucho, ani vyšší teploty. Merlík čilský snáší také silný vítr, nemůže však růst ve stínu. Bez újmy pak přežije i mrazíky do −5 °C (kromě období kvetení). Při tradičním pěstování se vysévá po předplodině brambory s využitím zbytkových organických hnojiv. Mlátí se ručně a v takovém případě činí hektarové výnosy 1,5 t. Za příznivých podmínek, při dodání dusíku do půdy a při strojovém mlácení dosahují hektarové výnosy až 5 t, což je srovnatelné s výtěžností u obilovin.

Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny. Mladé rostlinky po vzklíčení rostou pomalu. Je nutné zabránit zaplevelení, speciální herbicidy však neexistují. Rostliny jsou napadány plísněmi, mšicemi a larvami hmyzu. Déletrvající déšť smývá z nedozrálých zrn vrstvu se saponiny a zrna se tak stávají oblíbenou potravou ptáků. Usychající rostliny se sklízí těsně po začátku dozrávání, protože zralá semena sama vypadávají. Dozrálá semena začínají již za 24 hodin po navlhnutí klíčit, proto je sklizeň během deště značně problematická.

Zdroj: Co to je quinoa
Zveřejněno dne: 10.2.2017

Léčivý měsíček lékařský

Květy měsíčku a obsah účinných látek 

Květy měsíčku obsahují cenné léčivé látky, mezi něž patří hlavně silice, éterické oleje, hořčina kalandén, organická barviva, kyselina salicylová, tuky, vosky, saponiny, slizy, organické kyseliny, karotenoidy a dokonce i vitamin C.

Zdroj: Léčivý měsíček lékařský
Zveřejněno dne: 7.9.2010

Zklidňující účinky bramboříku

Brambořík

Brambořík nejčastěji kvete v zimních měsících a rostlina je nabízená k prodeji jako milý vánoční dárek. Brambořík se však také používá k výrobě mnoha léků, které jsou účinné od hadího kousnutí až pro urychlení porodu. Šťáva z bramboříku (z kořene) se vdechuje nosem a údajně funguje jako afrodiziakum.

Brambořík se nejčastěji používá k léčbě revmatických nebo artritických onemocnění. Nedávný výzkum se zaměřil na zklidňující účinky a účinky proti bolesti. Kořeny bramboříku obsahují saponiny. Byly provedeny i jiné in vitro studie, kdy došlo k měření zklidňujících vlastností. Tyto studie se zabývaly zejména nově izolovanými saponiny, známými pod názvem repandoside, které ovlivňují chování lidských makrofágů.

Tyto látky se používají k léčbě zánětlivých onemocnění.

Zdroj: Zklidňující účinky bramboříku
Zveřejněno dne: 20.5.2013

Bylinky na růst svalů a těla

Zdravé müsli

Zdravé müsli neboli Chlorophytum borivilianum. Müsli obsahuje saponiny, které jsou chemicky podobné testosteronu. Tento klíčový hormon upravuje desítky funkcí v mužském těle, včetně sexuálního zdraví a síly svalů. V Ájurvédě, tradiční systémové medicíně pocházející z Indie, je zdravé müsli vnímáno jako bylina užitečná pro muže trpící chronickou únavou, sexuální dysfunkcí nebo svalovou slabostí.

Zdroj: Bylinky na růst svalů a těla
Zveřejněno dne: 27.5.2013

Lapacho

Co všechno obsahuje lapacho?

Lapačo červené obsahuje zejména alkaloidy naftochinony, lapachol, lapachon a jejich deriváty. Dále pak Lapacho obsahuje přírodní antimykotika, flavonoidy, quercetin, kyselinu hydroxybenzoovou, saponiny, vápník, selen a železo a to vše v čisté přírodní organické formě. Odvar z lapacha do sebe natahuje přírodní antimykotika, která lapacho obsahuje, a může tak tedy příznivě pomáhat v boji proti plísni. Lapacho využívá svoje přírodní antimykotika k obraně svého živého kmene, před průnikem spórů plísní z vnějšího prostředí.

Zdroj: Lapacho
Zveřejněno dne: 5.12.2011

Smilax lékařský

Co v sobě obsahuje Smilax lékařský?

Sarsaparilla veracruz - Smilax lékařský obsahuje zejména steroidní saponiny, rhynchophyllin, hirsutin, mitraphylin, beta sitosterol a glykosidy. Dále pak stopové prvky vápník, měď, železo, jód, mangan, draslík, křemík, sodík, síru. Vitamíny B - komplexu, vitamíny A, C a D. Smilax byl indiánům Jižní Ameriky velmi znám a byl jimi oblíben pro své tonizační a afrodiziakální účinky. Smilax totiž podporuje tvorbu testosteronu a progesteronu, čímž ovlivňuje i sexuální apetit u mužů i u žen.

Zdroj: Smilax lékařský
Zveřejněno dne: 5.12.2011

Ptačinec

Použití ptačince

Ptačinec se používá pro:

  • čištění krve;
  • chlazení pokožky;
  • podporu menstruace;
  • podporu kojení;
  • zmírnění svědění;
  • vaření.

Ptačinec se používá proti:

  • kašli;
  • bronchitidě;
  • onemocnění plic;
  • jaterní horečce;
  • nadýmání;
  • zácpě;
  • hemoroidům;
  • artritidě;
  • revmatismu;
  • dně;
  • renální insuficienci;
  • očnímu zánětu;
  • kožním problémům;
  • ekzému;
  • psoriáze (lupénce);
  • vředům;
  • bércovým vředům;
  • špatně se hojícím ranám;
  • pohmožděninám;
  • řezným ranám.

Ptačinec obsahuje vitamíny, saponiny, flavonoidy, kumariny, minerály, kyselinu šťavelovou, zinek a esenciální oleje. Nejčastěji se trhá na jaře a v létě, ale je možné ho sklízet po celý rok.

Zdroj: Ptačinec
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Protizánětlivá mast

Protizánětlivá mast na klouby

Jírovcová mast je další z řady hojně používaných prostředků tradičního léčitelství. K přípravě léčivé masti se využívají plody i květy. Kaštan má díky svým výjimečným vlastnostem opravdu široké využití. Výborně se uplatňuje při omezené pohyblivosti kloubů, včetně revmatismu a bolestivé artrózy, působí při zánětech křečových žil, potížích s cévami, zamezuje tvorbě otoků a pomáhá při pohmožděninách a po úrazech. Účinnými látkami jsou saponiny aescin, eskulin, dále třísloviny a quercetin. Právě tyto látky mají významný protizánětlivý efekt, zpevňují cévní stěny, pomáhají rychlejšímu vstřebávání hematomů. Kaštanová mast je rovněž vhodná při opruzeninách. Velmi známá je při ošetření hemoroidů, popálenin, uvolňuje bolesti a křeče. Pokud mast obsahuje také kafr nebo mentol, příjemně zahřívá.

Zdroj: Protizánětlivá mast
Zveřejněno dne: 25.4.2016

Ptačinec

Aplikace

Ptačinec obsahuje vitamíny, minerální látky a saponiny, které dodávají lidskému tělu vitalitu a pomáhají se zmírněním mnoha nedostatků. Ptačinec je takzvaným diuretikem a má stimulační vlastnosti pro metabolismus, takže je možné ho konzumovat i při dietě a metabolických poruchách, jako je revmatismus a dna. Trávení je stimulováno spotřebou ptačince.

Interní vlastnosti čaje z ptačince

K výrobě čaje může být použit sušený nebo čerstvý ptačinec, který stimuluje metabolismus a zmírňuje revmatické bolesti. Ptačinec v čajové formě je takzvaným jarním lékem. Používá se proti respiračním onemocněním, pomáhá při léčbě kašle a zánětu průdušek, usnadňuje vykašlávání.

Externí vlastnosti čaje z ptačince

Přidává se do přípravků na mytí těla, do koupele a může být použit proti kožním problémům. Zároveň je užitečný proti svědění a ekzému, rozhodně je vhodným lékem na lupénku. Také se používá k léčbě špatně se hojících ran, vředů a abscesů. Ideální jsou obklady z čerstvě rozdrcené byliny.

Krém z ptačince

Již ve středověku si vyráběli léčivou mast z ptačince a sádla, která se používala k léčbě kožních onemocnění.

Květinová esence

Z květů ptačince se vyrábí květinová esence, která je vhodná pro posílení houževnatosti a sebevědomí člověka.

Zdroj: Ptačinec
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Kokoška pastuší tobolka

Kokoška pastuší tobolka účinky

Jedná se o léčivku. Dokáže zastavit krvácení, mírně snižuje krevní tlak. Sbírá se kvetoucí nať po celou dobu vegetace. Může se užívat vnitřně, například při krvácení z nosu, děložním či silném menstruačním krvácení, při onemocněních močových orgánů a tak dále. Dále ji můžeme upotřebit při vnějších poraněních, jako jsou rány, otoky, pohmožděniny, záněty šlach, vyrážky, či při neurovegetativních obtížích v pubertě a v klimakteriu.

Obsahuje cholin, acetylcholin, tyramin, histamin, dusík, betain a jeho ester acetylcholin, saponiny, sirné látky, třísloviny, flavonový glykosid diosmin a větší množství minerálního vzduchu. Sbíranou částí je nať, která se sbírá po celý rok a suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teploty do 40 °C. Bylina speciálně působí na hladké svalstvo děložní, a to tak, že zvyšuje stahy hladkých svalů, takže hlavní použití nachází při léčbě gynekologických obtíží. Dále zastavuje vnější i vnitřní krvácení, mírně snižuje krevní tlak, zvyšuje tonus dělohy a dalších orgánů malé pánve, ovlivňuje činnost jater a sleziny, užívá se při potížích s močením a při výskytu ledvinového písku, reguluje menstruaci, tlumí bílý výtok a zejména se uplatňuje při léčbě gynekologických krvácení. Zevně se užívá na pohmožděniny, na záněty šlach, a to především formou obkladů. Při krvácivých hemoroidech lze drogy použít ve formě klyzmatu. Čerstvou šťávu lze použít do bolavého ucha při nachlazení. V prevenci se kokošky užívá při opakovaném vyhřeznutí konečníku a při gynekologickém či hemoroidálním krvácení (sedací koupele v kombinaci s pitnou kúrou).

Zdroj: Kokoška pastuší tobolka
Zveřejněno dne: 1.11.2014


SiteMAP