Téma: 

trombóza

Trombóza dolních končetin

Jak se pozná trombóza v noze

Žilní trombóza dolní končetiny se projevuje omezeným odtokem krve k srdci, krev se hromadí v žilním systému. Plazma z žíly při stagnaci krve uniká přes žilní stěnu do tkáně a způsobuje otok, což jsou klasické příznaky trombózy žil. Tkáň reaguje na přítomnost tekutiny zánětlivou reakcí, proto je kůže nad postiženým úsekem žíly teplá, zarudlá a končetina bolí. Pokud je postižen jen malý úsek například na lýtku a žíla není uzavřena zcela, projeví se problém třeba jen pnutím v dané oblasti. Trombus však může žílu uzavřít. Pak příznaky zesilují, pokožka nad postiženým místem nabývá modrofialové barvy a je teplá.

Zdroj: Trombóza dolních končetin
Zveřejněno dne: 6.4.2017

Trombóza dolních končetin

Trombóza po operaci

U pacientů pobývajících v nemocnici se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, protože ke vzniku hluboké žilní trombózy dochází nejčastěji v situacích, kdy nejste zdrávi nebo nevyvíjíte stejnou pohybovou aktivitu, jako když jste v domácím prostředí. Míra rizika vzniku hluboké žilní trombózy závisí také na léčbě, které se pacient podrobil. Vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy mají pacienti:

  • po operacích trvajících déle než 90 minut, respektive déle než 60 minut, pokud se jedná o operace dolních končetin, kyčelního kloubu nebo břicha;
  • po operacích kvůli zánětlivému onemocnění, včetně břicha (například zánět slepého střeva);
  • upoutaní na lůžko nebo pacienti, kteří se nemohou pohybovat, anebo poslední tři či více dnů strávili většinu času ležením v posteli nebo sezením;
  • kteří jsou méně aktivní než obvykle v důsledku prodělané operace či zranění a existují u nich další rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy, jako je například výskyt tohoto onemocnění v rodině.

Při přijetí do nemocnice lékaři zhodnotí zdravotní stav a riziko vzniku krevních sraženin a v případě potřeby budou přijata vhodná preventivní opatření, která zahrnují podávání léků proti vzniku krevních sraženin nebo stažení dolních končetin obinadlem od stehen až po kotníky.

Zdroj: Trombóza dolních končetin
Zveřejněno dne: 6.4.2017

Warfarin a alkohol

Co je hluboká žilní trombóza

Hluboká žilní trombóza je stav, při němž dochází k ucpání žíly krevní sraženinou. Žilní trombóza nejčastěji postihuje takzvané hluboké žíly dolních končetin. To ovšem neznamená, že žilní trombóza nemůže vzniknout i v jiných žílách, například v žílách krku, nebo dokonce mozku. Hluboká žilní trombóza je závažný stav, který má řadu komplikací. Tou nejzávažnější z nich je utržení trombu a vznik plicní embolie. Masivní plicní embolie, která ucpe hlavní větve plicnice, je smrtelné onemocnění, které se může objevit i bez předešlých příznaků. Pokud dochází k opakované embolizaci menších trombů, může to vést k rozvoji plicní hypertenze. Další komplikací je poškození žíly v oblasti, kde je přichycen trombus, což může následně vést ke vzniku bércového vředu. Někdy se krevní sraženina sama od sebe ztratí bez toho, aby se jakkoliv projevila.

Hluboká žilní trombóza se pravděpodobněji vyskytuje u lidí, kteří:

  • právě prodělali operaci;
  • byli po úraze, který omezil jejich pohyb;
  • jsou starší a nemají dostatek pohybu;
  • mají stav, který ovlivňuje jejich krevní srážlivost.

Zdroj: Warfarin a alkohol
Zveřejněno dne: 30.4.2017

Nežádoucí účinky Cipralexu

Cipralex a kardiovaskulární problémy

V některých případech měli pacienti neblahé účinky na srdce, zvýšenou srdeční frekvenci, rychlý srdeční tep, vysoký krevní tlak, EKG abnormality a křečové žíly. Mohou nastat i jiné nežádoucí účinky, ale nemusí být přímo spojeny s Cipralexem, mezi tyto účinky patří srdeční infarkt, hluboká žilní trombóza, srdeční selhání, otok srdce a fibrilace síní.

Zdroj: Nežádoucí účinky Cipralexu
Zveřejněno dne: 5.11.2012

Embolie dolních končetin

Trombóza a sport

Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění. Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře.

Zdroj: Embolie dolních končetin
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Embolie dolních končetin

Příznaky trombózy

Poměrně často se trombóza neprojevuje žádnými závažnými příznaky a probíhá jako netypická bolest končetiny. Není vzácností, že tuto bolest pacienti přisuzují prodělané námaze, popřípadě i změnám počasí. Co se týká trombózy dolních končetin, pak mezi hlavní příznaky patří pocit tlaku v postižené končetině, dále je to otok končetiny a její bolestivost. Přitom právě bolest nebývá vždy přítomna a navíc ani nevypovídá o tíži tohoto onemocnění. Postižená končetina může také změnit barvu a podkožní viditelné žíly bývají více naplněny.

Při zánětu povrchových žil bývá postižené místo zarudlé a na pohmat bolestivé, často dochází k jeho zatvrdnutí. Důležité je vědět, že při zánětu povrchových žil postižená končetina neotéká.

Při trombóze hlubokých žil je naopak končetina oteklá a velmi bolestivá, bolest se objevuje především po plném došlápnutí. Postižená noha také může mít namodralou barvu. Trombóza je velice zrádná obzvláště u ležících pacientů, může totiž vzniknout bez výraznějších varovných obtíží a následně se může projevit až plicní embolií. Pokud není trombóza odborně léčena, může vedle plicní embolie postupně dojít až k rozvoji bércového vředu, který se jen velmi těžko hojí.

Na druhé straně trombózy, které mají bezbolestný průběh, často způsobují plicní embolii. Přitom do značné míry závisí na rozsahu omezení průtoku krve do plic. U plicní trombózy může být jedním z příznaků kašel, dále je to krátkodobá dušnost či bolest na hrudi, ale u pacienta může dojít i k vykašlávání krve nebo k rozvoji šoku. Platí, že čím blíže k srdci je trombóza lokalizována, tím je riziko embolie vyšší. Nemocný, který je postižený lehčí formou plicní embolie, na tuto diagnózu často vůbec nepomyslí a původ jeho obtíží bývá často objasněn až při odborném vyšetření.

Zdroj: Embolie dolních končetin
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Pocit pnutí

Pnutí v lýtkách

Pnutí lýtek se nejčastěji vyskytuje u problému cévního, nervového, svalového nebo kostního. Pnutí cévního původu může být způsobeno aterosklerózou tepen (ischemická choroba dolních končetin), kdy se tepny „ucpávají“ tukovými pláty, jindy je příčinou zánět žil, žilní trombóza, křečové žíly či blokáda mízního řečiště. Prudké pnutí působí také embolizace do končetinových tepen. Pnutí nervového původu pak vzniká při cukrovce (diabetická neuropatie), případně drážděním nervových kořenů například při výhřezu ploténky. Pnutí lýtek svalového původu se vyskytuje po svalové zátěži nebo při akutních infekcích. Do lýtka se může šířit pnutí způsobené patologickým procesem v kostech (nádory) a kloubech (artróza).

Zdroj: Pocit pnutí
Zveřejněno dne: 14.7.2015

Embolie dolních končetin

Co je to trombóza

Trombóza je děj, při kterém dochází ke sražení (koagulaci) krve za vzniku trombu. V tepnách má za následek nedokrevnost (ischemii) postižené oblasti, v žilách může zhoršit odtok krve.

Ke vzniku trombózy dochází kvůli jedné příčině nebo kombinací faktorů, které jsou známy jako Virchowova trias:

  • poškození stěny cévy – způsobeno například zánětem, aterosklerózou, imunokomplexy;
  • turbulentní proudění, nebo naopak zpomalený průtok krve – venostáza, zúžení a nedomykavosti srdečních chlopní, dlouhé sezení a stání, nedostatečný pohyb, dehydratace, těhotenství;
  • trombofilní stavy – narušení rovnováhy pro/protisrážlivých faktorů, perorální antikoncepce.

K profylaxi se používá hlavně antikoagulační léčba.

Trombus může být při odtržení od cévní stěny jedním ze zdrojů vmetku (trombembolus) a způsobit tak embolii.

Tromby se velmi často vyskytují spolu s aterosklerózou a zhoršují prognózu nemocného. Běžnými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou: dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, hormonální antikoncepce, Leidenská mutace a jí podobné poruchy koagulačního systému a poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti, kouření, křečové žíly. Pacient může být v ohrožení života.

Zdroj: Embolie dolních končetin
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Zánět žil dolních končetin

Trombóza žil dolních končetin

Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.

Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).

Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).

Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.

Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.

Zdroj: Zánět žil dolních končetin
Zveřejněno dne: 29.3.2016

Trombóza dolních končetin

Trombóza a sport

Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou jsou v úvodu buď léčeni ambulantně (splňují-li přísná kritéria týkající se rozsahu trombózy a přidružených onemocnění), nebo při hospitalizaci, a to zejména na interním oddělení příslušného lůžkového zařízení.

Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění.

Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře. Tyto punčochy je zároveň vhodné nosit do zaměstnání či na delší stání a sezení. Večer je nutné punčochy sejmout a nohy alespoň na chvíli natáhnout do vodorovné polohy (například na přidanou židli či stůl). Taktéž je vhodné večerní sprchování končetin. Naopak nevhodné jsou sporty s velkou statickou zátěží (posilování, vzpírání) nebo s rizikem pohmoždění měkkých tkání (kopaná, hokej, sjezdové lyžování, skoky).

Při pečlivém dodržování režimu ze strany pacienta je léčba po žilní trombóze bezpečná a pravidelným cvičením je možné výrazně snížit riziko dlouhodobých následků (masivní otoky dolních končetin, pigmentové změny či bércové vředy) na minimum.

Zdroj: Trombóza dolních končetin
Zveřejněno dne: 6.4.2017


SiteMAP