Téma: 

trombóza

Trombóza dolních končetin

Jak se pozná trombóza v noze

Žilní trombóza dolní končetiny se projevuje omezeným odtokem krve k srdci, krev se hromadí v žilním systému. Plazma z žíly při stagnaci krve uniká přes žilní stěnu do tkáně a způsobuje otok, což jsou klasické příznaky trombózy žil. Tkáň reaguje na přítomnost tekutiny zánětlivou reakcí, proto je kůže nad postiženým úsekem žíly teplá, zarudlá a končetina bolí. Pokud je postižen jen malý úsek například na lýtku a žíla není uzavřena zcela, projeví se problém třeba jen pnutím v dané oblasti. Trombus však může žílu uzavřít. Pak příznaky zesilují, pokožka nad postiženým místem nabývá modrofialové barvy a je teplá.

Zdroj: Trombóza dolních končetin
Zveřejněno dne: 6.4.2017

Trombóza dolních končetin

Trombóza po operaci

U pacientů pobývajících v nemocnici se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, protože ke vzniku hluboké žilní trombózy dochází nejčastěji v situacích, kdy nejste zdrávi nebo nevyvíjíte stejnou pohybovou aktivitu, jako když jste v domácím prostředí. Míra rizika vzniku hluboké žilní trombózy závisí také na léčbě, které se pacient podrobil. Vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy mají pacienti:

  • po operacích trvajících déle než 90 minut, respektive déle než 60 minut, pokud se jedná o operace dolních končetin, kyčelního kloubu nebo břicha;
  • po operacích kvůli zánětlivému onemocnění, včetně břicha (například zánět slepého střeva);
  • upoutaní na lůžko nebo pacienti, kteří se nemohou pohybovat, anebo poslední tři či více dnů strávili většinu času ležením v posteli nebo sezením;
  • kteří jsou méně aktivní než obvykle v důsledku prodělané operace či zranění a existují u nich další rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy, jako je například výskyt tohoto onemocnění v rodině.

Při přijetí do nemocnice lékaři zhodnotí zdravotní stav a riziko vzniku krevních sraženin a v případě potřeby budou přijata vhodná preventivní opatření, která zahrnují podávání léků proti vzniku krevních sraženin nebo stažení dolních končetin obinadlem od stehen až po kotníky.

Zdroj: Trombóza dolních končetin
Zveřejněno dne: 6.4.2017

Nežádoucí účinky Cipralexu

Cipralex a kardiovaskulární problémy

V některých případech měli pacienti neblahé účinky na srdce, zvýšenou srdeční frekvenci, rychlý srdeční tep, vysoký krevní tlak, EKG abnormality a křečové žíly. Mohou nastat i jiné nežádoucí účinky, ale nemusí být přímo spojeny s Cipralexem, mezi tyto účinky patří srdeční infarkt, hluboká žilní trombóza, srdeční selhání, otok srdce a fibrilace síní.

Zdroj: Nežádoucí účinky Cipralexu
Zveřejněno dne: 5.11.2012

Pocit pnutí

Pnutí v lýtkách

Pnutí lýtek se nejčastěji vyskytuje u problému cévního, nervového, svalového nebo kostního. Pnutí cévního původu může být způsobeno aterosklerózou tepen (ischemická choroba dolních končetin), kdy se tepny „ucpávají“ tukovými pláty, jindy je příčinou zánět žil, žilní trombóza, křečové žíly či blokáda mízního řečiště. Prudké pnutí působí také embolizace do končetinových tepen. Pnutí nervového původu pak vzniká při cukrovce (diabetická neuropatie), případně drážděním nervových kořenů například při výhřezu ploténky. Pnutí lýtek svalového původu se vyskytuje po svalové zátěži nebo při akutních infekcích. Do lýtka se může šířit pnutí způsobené patologickým procesem v kostech (nádory) a kloubech (artróza).

Zdroj: Pocit pnutí
Zveřejněno dne: 14.7.2015

Zánět žil dolních končetin

Trombóza žil dolních končetin

Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.

Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).

Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).

Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.

Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.

Zdroj: Zánět žil dolních končetin
Zveřejněno dne: 29.3.2016

Trombóza dolních končetin

Trombóza a sport

Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou jsou v úvodu buď léčeni ambulantně (splňují-li přísná kritéria týkající se rozsahu trombózy a přidružených onemocnění), nebo při hospitalizaci, a to zejména na interním oddělení příslušného lůžkového zařízení.

Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění.

Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře. Tyto punčochy je zároveň vhodné nosit do zaměstnání či na delší stání a sezení. Večer je nutné punčochy sejmout a nohy alespoň na chvíli natáhnout do vodorovné polohy (například na přidanou židli či stůl). Taktéž je vhodné večerní sprchování končetin. Naopak nevhodné jsou sporty s velkou statickou zátěží (posilování, vzpírání) nebo s rizikem pohmoždění měkkých tkání (kopaná, hokej, sjezdové lyžování, skoky).

Při pečlivém dodržování režimu ze strany pacienta je léčba po žilní trombóze bezpečná a pravidelným cvičením je možné výrazně snížit riziko dlouhodobých následků (masivní otoky dolních končetin, pigmentové změny či bércové vředy) na minimum.

Zdroj: Trombóza dolních končetin
Zveřejněno dne: 6.4.2017

Hormonální antikoncepce Artizia

Zkušenosti s antikoncepcí Artizia

Hlavním důvodem užívání preparátu Artizia je zabránění nechtěnému otěhotnění. Preparát může být předepsán i ženám s nepravidelnou či bolestivou menstruací a při nadměrném menstruačním krvácení. Za vedlejší efekt se považuje i snížení rizika výskytu rakoviny vaječníků a rakoviny děložní sliznice. Pravidelné podávání syntetického estrogenu a progesteronu působí komplexně na snížení pravděpodobnosti početí. Uplatňuje se zejména vliv preparátu na zablokování ovulace a na změnu charakteru děložního sekretu, který zhoustne a stane se pro spermie neprostupným. Nejzávažnějším rizikem uživatelek hormonální antikoncepce Artizia je hluboká žilní trombóza a plicní embolie. Hormonální antikoncepce Artizia může být proto smrtelně nebezpečná pro kuřačky a pro ženy s vrozenými srážlivými stavy, například při onemocnění leidenská mutace.

Zdroj: Hormonální antikoncepce Artizia
Zveřejněno dne: 16.11.2015

Bakerova cysta

Léčba Bakerovy cysty

Cysta se dá obvykle nahmatat v podkolenní jamce. Pokud má lékař podezření na toto onemocnění, musí si pořádně prohlédnout pacienta. Diagnóza se potvrdí pomocí sonografického vyšetření. Pro přesné určení rozsahu cysty se provádí počítačová tomografie CT, při níž se přesně zobrazí velikost a přesné umístění cysty. Onemocnění je často zaměňováno za poranění menisků – při nejasné diagnóze se provede magnetická rezonance. Léčba je založena především na odsátí tekutiny z cysty. Nemocnému je naordinována ortéza, která koleno zpevní. Dále je doporučen klid, pacient by se měl vyhýbat fyzické aktivitě. Při bolestech se doporučují analgetika. Lékař rovněž může aplikovat kortikosteroidy na utlumení zánětu. Komplikacemi Bakerovy cysty jsou nejčastěji její chronické opakování a dlouhodobé snížení kvality pohybu nemocného. Ojediněle se tento stav řeší chirurgicky, ale to se týká jen malého množství případů. Závažnou komplikací je záměna Bakerovy cysty za hlubokou žilní trombózu, která má velmi podobné příznaky, ale může být až smrtelně nebezpečná. Je doprovázena vznikem krevních trombů (sraženin) v dolních končetinách. V případě, že není trombóza včasně léčena, může dojít k uvolnění sraženiny, která následně putuje cévním řečištěm až do plic. Dojde tak k vytvoření plicní embolie, což je stav akutně ohrožující lidský život.

Zdroj: Bakerova cysta
Zveřejněno dne: 3.8.2016

Erytrocyty

Příznaky

Pletorický vzhled (zarudnutí v obličeji), cyanóza (namodralé zabarvení okrajových části těla), bolesti hlavy, dna, trávicí problémy, závratě, poruchy zraku, v laboratorním krevním obraze hematokrit nad 0,48, saturace arteriální krve kyslíkem pod 92 %, hladina erytropoetinu je v biochemickém obraze zvýšená. K častému příznaku patří svědění kůže, které způsobují látky uvolňované z patologických krvinek (histamin). K vážným příznakům choroby patří trombotické příhody – srážení krve v žilním systému (velmi často v dutině břišní, játra, slezina).

Nejjednodušším a také nejšetrnějším postupem, jak snížit hodnoty červených krvinek, je venepunkce. Alternativou tohoto postupu je takzvaná erytrocytaferéza, při níž krvinky odebírá speciální přístroj. Venepunkcí lze odebrat 300–500 ml krve a lze ji opakovat podle hodnot červených krvinek v různých časových intervalech. Všichni nemocní by měli dále užívat Anopyrin nebo podobné léky, které snižují riziko nadměrného srážení krve, a tedy riziko trombózy. Nemocným, který ale přece jen tyto postupy dostatečně nepomáhají, lze podat léky interferon alfa (injekce), hydroxyureu (tablety) nebo anagelid (tablety). Transplantace kostní dřeně se u nemocných s pravou polycytémií provádí jen velmi zřídka, a to jen u těch nemocných, u nichž dochází k rychlému zhoršování nemoci s náhradou funkční kostní dřeně vazivem – takzvaná postpolycytemická fibróza. Těchto nemocných je ale jen zlomek ze všech pacientů s pravou polycytémií. Průměrné přežití je 15 let, příčinou úmrtí může být trombóza, akutní leukémie, jiné nádorové onemocnění, krvácení a další.

Hodnoty erytrocytů – norma:

  • počet erytrocytů muži: 4,3–5,7 x 1 012/l
  • počet erytrocytů ženy: 3,8–4,9 x 1 012/l
  • hematokrit muži: 0,39–0,51
  • hematokrit ženy: 0,33–0,47
  • hematokrit novorozenec: 0,45–0,60

Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno dne: 6.1.2017

Průvodce pacienta s Warfarinem

Co je Warfarin?

Warfarin je přípravek, který v játrech blokuje produkci bílkovin účastnících se procesu srážení krve a tím prodlužuje dobu vzniku krevní sraženiny. Jestliže Váš lékař chce, abyste Warfarin užívali, má Vaše tělo nadměrný sklon k tvorbě krevních sraženin anebo již krevní sraženiny vznikly v místech či se dostaly do míst, kde mohou způsobit závažný zdravotní problém (například plicní embolii nebo mozkovou mrtvici).

Mezi nejčastější indikace léčby přípravkem Warfarin patří:

  • hluboká žilní trombóza: jedná se o sražení krve v cévách a vznik krevní sraženiny; krevní sraženina vzniká nejčastěji v žílách dolních končetin, ale může se vytvořit prakticky kdekoliv, zvláště u osob s předpoklady ke vzniku sraženin.
  • plicní embolie: jedná se o náhlé a životu nebezpečné ucpání tepny krevní sraženinou, která doputovala do plic; častá komplikace hluboké žilní trombózy.
  • síňová fibrilaci a flutter: jedná se o poruchy srdečního rytmu, jejichž zdroj se nachází v síních; ze síní neodchází veškerá krev a stagnující krev tak může vytvořit krevní sraženinu, která může po odtržení ze stěny síně způsobit mozkovou mrtvici.
  • mechanická náhrada srdeční chlopně: na mechanické srdeční chlopni se mohou vytvořit krevní sraženiny, což vede k často závažné poruše funkce chlopně a následně k mozkové mrtvici; lidé s mechanickou náhradou srdeční chlopně musejí užívat přípravek Warfarin celoživotně.
  • srdeční infarkt a srdeční selhání: někdy se Warfarin podává při srdečním infarktu nebo při selhání srdce, aby se snížilo riziko úmrtí a riziko dalšího srdečního infarktu a mozkové mrtvice.
  • mozková mrtvice: pokud je mozková mrtvice způsobena krevní sraženinou, používá se Warfarin ke snížení rizika opakování.
  • přechodný ischemický záchvat (transitorní ischemická ataka) neboli „náběh na mrtvici“: Warfarin se podává za účelem zabránění „dokončení“ mozkové mrtvice.
  • určité chirurgické výkony: některé chirurgické výkony jsou spojeny s vysokým rizikem tvorby sraženin (například rozsáhlá ortopedická operace); Warfarin se podává přechodnou dobu po operaci jako prevence vzniku sraženiny.
  • Warfarin se někdy podává i z důvodů, které zde nejsou uvedeny. Máte-li jakékoliv otázky nebo něčemu z uvedených informací nerozumíte, kontaktujte svého ošetřujícího lékaře.

Zdroj: Průvodce pacienta s Warfarinem
Zveřejněno dne: 28.8.2016

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223311

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu ČeskáOrdinace.cz.


SiteMAP