Téma: 

učení

Jin a jang

Princip jin a jang

Koncept jin a jang má původ v dávné čínské filozofii a popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru.

Jin: tmavé místo, severní svah (kopce), jižní břeh (řeky), zamračené, zahalené, jde o tmavší element; působí smutně, pasivně, tmavě, žensky a koresponduje s nocí. Jin je často symbolizovaný vodou a zemí. Je to černá část, ženský element, značí tmu, pasivitu, poddajnost, přijímání, koresponduje se zemí a vodou.

Jang: světlé místo, jižní svah (kopce), severní břeh (řeky), sluneční světlo, jde o světlejší element; působí vesele, aktivně, světle, mužsky a koresponduje se dnem. Jang je často symbolizovaný ohněm a větrem. Je to bílá část, znamená světlo, slunce, aktivitu, tvořivost, expanzi, koresponduje s elementem ohně a větru.

Jin a jang se nevylučují. Všechno má svůj opak – ne však absolutní. Žádná věc totiž není čistě jin nebo čistě jang. Každá ze sil obsahuje základ té druhé. Například zima se nemůže změnit na léto.

Jin a jang jsou na sobě závislé. Jedno nemůže existovat bez druhého. Den nemůže existovat bez noci.

Jin a jang se dají dále dělit na jin a jang. Jestliže si například uvedeme teplotu, jin může být zima a jang teplo. Jang však můžeme znovu rozdělit na jin – teplo a jang – žár.

Jin a jang se navzájem podporují. Jin a jang jsou obvykle ve stavu rovnováhy – pokud jeden naroste, druhý ustoupí. Někdy může dojít k nerovnováze: přebytek jin, přebytek jang, nedostatek jin, nedostatek jang. Takové nerovnováhy znovu tvoří pár: přebytek jin způsobí nedostatek jang a naopak.

Jin a jang se mohou navzájem měnit. Například noc se mění na den. Tato změna je stejně jako jin a jang také relativní. Z pohledu vnějšího pozorovatele existuje noc a den na Zemi zároveň a doplňují se.

Část z jin je jang a část z jang je jin. Malé tečky v symbolu znamenají stopy jedné síly v druhé. Například i ve tmě je světlo hvězd. Znamená to také, že absolutní extrém jedné síly se transformuje na opačný, a to, že záleží na pohledu pozorovatele, zda je daná síla jin nebo jang. Například nejtěžší kámen se dá nejsnadněji rozbít. Jin a jang do sebe organicky zapadají a jsou základem veškerých jevů. Například obraz hory v mlze zobrazuje harmonii, která vzniká spojením jin (mlhy) a jang (hor).

Učení o jin a jang je obsažené už v knize I-ťing (Kniha proměn), kde pomocí trigramů (elementů, které se skládají z tří jin nebo jang) je vyslovena myšlenka přeměn v přírodě. Tento koncept si osvojily obě čínské filozofie – taoismus a konfucianismus. Například raně středověký konfuciánský filozof Tung Čung-šu učil, že doplňkem všech věcí je jin a jang. Principy, které jsou základem vladaře i služebníka, otce i syna, muže i ženy, jsou zrozené z jin a jang. Vladař je jang a služebník je jin. Otec je jang a syn je jin. Manžel je jang a manželka je jin.

Učení o jin a jang se stalo společnou půdou, na které docházelo ke značnému sbližování a vzájemnému doplňování a ovlivňování protikladných škol. Všechny síly v přírodě fungují na základě obou těchto stavů, tyto dva stavy jsou v neustálém pohybu, proměňují se jeden v druhý a obráceně. Každá z těchto dvou částí v sobě nese zárodek té druhé. Však i v noční tmě svítí světla hvězd a v typicky jangovém prvku ohně je neodmyslitelně obsažena i jinová složka (hmota paliva, jež hoří), proto také nakonec každý oheň jednou vyhasne. Jin a jang jsou jako vlna. Zatímco jedna z částí převládá, druhá je v pasivní pozici, ale vše se proměňuje v nikdy nekončícím cyklu, a tak převládající část postupně ztrácí na síle, zatímco síla druhé se začíná zvětšovat. Převládající část ustupuje zvětšující se síle druhé části. A takový je svět, takoví jsme my. Učení o silách jin a jang je základem věšteckého systému I-ťing, učení Feng Shui, základem čínské filozofie konfucianismu i taoismu, či cvičení taiči.

Zdroj: Jin a jang
Zveřejněno dne: 27.11.2016

Podpořte svůj spánek

Psychoterapie

Je považována za úspěšnou léčebnou metodu, která však vyžaduje několikatýdenní trénink pod dohledem odborníka. Navíc se neobejde bez přímé účasti pacienta a jeho opravdového zájmu něco zlepšit. Její součástí bývá učení a přizpůsobení se zásadám zdravé spánkové hygieny, srovnání biorytmů a dodržování pravidel zdravého spánku.

Zdroj: Podpořte svůj spánek
Zveřejněno dne: 1.4.2009

Kineziologie

Kde kineziologie pomáhá

Kineziologická terapie má za cíl stimulovat tělní energii tak, aby mohl být propuštěn nevyužitý potenciál. Kineziologie využívá víceúrovňový přístup k léčbě. Terapeuti se soustředí na jemné, ale četné nerovnováhy, které se skrývají za fyzickými, mentálními a emocionálními problémy. Kineziologie může být schopna léčit širokou škálu zdravotních problémů, mezi které patří stres, svalové poruchy, poruchy nervového systému, alergie, nutriční nedostatky, emocionální problémy, problémy učení a poruchy chování.

Zdroj: Kineziologie
Zveřejněno dne: 12.8.2016

Kineziologie

Metoda One Brain

U metody One Brain se prostřednictvím jednoduchého svalového testu komunikuje s tělem a myslí člověka. Tento způsob umožňuje najít a odstranit stres, a emocionální bloky, které jsou v mnoha případech příčinou různých psychických a psychosomatických onemocnění.

Metoda One Brain se uplatní u těchto potíží:

  • specifické poruchy učení a chování u dětí
  • dlouhodobé vyčerpání, únava a bolesti hlavy
  • závislosti, fobie, tréma, úzkost, strach, deprese
  • alergie, astma, oslabený imunitní systém
  • bolesti žaludku a střevní problémy
  • nespokojenost se svými vztahy a se schopností komunikace
  • horší výkonnost
  • potřeba zvýšení sebeúcty a mít víc rád sám sebe
  • nevyužitý potenciál a otevření se skrytým talentům a nadáním

Zdroj: Kineziologie
Zveřejněno dne: 12.8.2016

Dyslexie

Příznaky

Příznaky dyslexie bývá před nástupem do školy obtížné rozpoznat, ale existují určité symptomy, které mohou naznačit možnou dyslexii. Jakmile dítě dosáhne školního věku, bývá učitel první, kdo si povšimne problému. Specifická vývojová porucha se totiž často projeví při čtení a učení.

Předškolní věk

Známky a symptomy upozorňující na možný problém:

  • pozdní mluvení;
  • pomalé učení nových slov;
  • neschopnost najít rým.

Školní věk

Jakmile je dítě ve škole, mohou být příznaky dyslexie zřetelnější:

  • čtení hluboko pod očekávanou úrovní vzhledem k věku dítěte;
  • problémy zpracování a pochopení toho, co slyší;
  • obtížnost pochopení rychlých pokynů;
  • problém s příkazy;
  • problém s pamatováním si pořadí věcí;
  • obtíže vidět (občas slyšet) podobnosti a rozdíly v písmenech a slovech;
  • neschopnost vyslovit neznámé slovo;
  • vidění písmena nebo slova opačně. Je to běžné u malých dětí, ale může být výraznější u dětí s dyslexií;
  • problémy s pravopisem;
  • problémy s učením cizího jazyka.

Dospívající a dospělý

Příznaky dyslexie dospívajících a dospělých jsou podobné těm, které jsou popsány u dětí. Ačkoli je lepší pracovat s dyslexií již v raném věku, nemusí se ani dospívající či dospělý bát požádat o pomoc. Mezi některé běžné příznaky dyslexie dospívajících a dospělých patří:

  • obtížné čtení;
  • potíže s pochopením vtipů nebo idiomů;
  • čtení nahlas;
  • potíže s časovým managementem;
  • problém se sdělením stručného obsahu příběhu;
  • problém naučit se cizí jazyk;
  • neschopnost memorování.

Pro dyslexii je typické, že dítě začíná číst později než jiné děti. Většina dětí se učí číst v mateřské škole nebo v první třídě, ale děti s dyslexií nedokážou v tomto věku pochopit základy čtení. Poraďte se tedy s odborníkem, pokud si povšimnete něčeho takového. Když je dyslexie diagnostikována a není s ní pracováno, potíže se čtením pokračují až do dospělosti.

Zdroj: Dyslexie
Zveřejněno dne: 10.2.2013

Dyslexie

Ošetření a léky

Neexistuje žádný známý způsob, jak opravit základní mozkové abnormality, které způsobují dyslexii. Na dyslexii neexistuje žádný lék na předpis. Pokud se však dyslexie zkombinuje s poruchou soustředění a hyperaktivitou (ADHD), mohou být předepsány konkrétní léky. Psychologické testování pomáhá dítěti a učiteli vytvořit vhodný výukový program. Učitelé pak mohou používat různé vzdělávací techniky, které mohou být zaměřeny na zapojení více smyslů při učení (sluch, zrak, hmat). Například poslech nahrané lekce, sledování tvaru písmenek pomocí prstů, stisknutí tlačítka při určitém zrakovém či sluchovém signálu a podobně.

Specialista na čtení pomáhá dětem:

  • naučit se rozpoznat nejmenší zvuky, které tvoří slova (fonémy);
  • pochopit, že tyto zvuky tvoří slova a věty;
  • pochopit, co je čtení;
  • číst nahlas;
  • vytvořit slovní zásobu.

Pokud má dítě závažné problémy se čtením, musí výuka probíhat častěji, pokrok bývá přesto pomalejší. Dítě s těžkou dyslexií nikdy nebude perfektně číst, ale to neznamená, že nezvládne učení. Naopak studenti s dyslexií mohou být velmi schopní, mají-li k dispozici vhodné prostředky. Bývají kreativní a mohou být nadaní v matematice, vědě nebo umění. Někteří dokonce dosáhnou úspěchu coby autoři knih.

Tyto kroky hrají klíčovou roli ve zvládnutí dyslexie:

  • Časné řešení problémů. Pokud se domníváte, že má dítě dyslexii, poraďte se s dětským lékařem. Děti s dyslexií, kterým je nabídnuta pomoc již v mateřské škole nebo v první třídě si často zlepší dovednost čtení, díky tomu uspějí na základní a střední škole. Děti, které nedostanou pomoc, mohou mít větší potíže s učením, protože správné čtení je důležité i v jiných předmětech. Často se stává, že za ostatními zaostávají a pravděpodobně to už nikdy nebudou moci dohnat.
  • Čtení nahlas. Už odmalička čtěte svému dítěti nahlas. Starší děti mohou vyzkoušet poslech nahraných knih, poté je přečtou samy.
  • Spolupráce se školou dítěte. Vytvořte písemný individuální vzdělávací plán. Promluvte si s učitelem dítěte o společných setkáních a o vytvoření strukturovaného plánu, který nastiňuje konkrétní potřeby dítěte. Pokud je k dispozici doučování se speciálním pedagogem, je to velmi přínosné.

Zdroj: Dyslexie
Zveřejněno dne: 10.2.2013

Dostatek spánku

Vhodnost spánku

Pokud vezmeme v úvahu, že člověk má potřebu spát průměrně 7–8 hodin denně, znamená to, že každý z nás prospí asi jednu třetinu života. Spánek je velmi důležitý pro náš mozek. A to z mnoha důvodů. Během spánku mozek odpočívá. Pokud člověk spí, mozek nepřijímá z okolí impulsy. Během spánku si ale mozek „přehrává“ vše, co se během dne naučil. To znamená, že se v mozku vytvářejí paměťové stopy, spánek je tak velmi důležitý pro učení. Pokud se student učí na zkoušku a večer jde spát s hlavou plnou chaotických myšlenek a zmatku v nabytých vědomostech, ráno může zjistit, že si vše vybavuje velmi dobře a přehledně. Znamená to, že ve spánku došlo k upevnění nastudované látky, došlo k vytvoření paměťové stopy. Jak dlouho tyto vědomosti vydrží, je otázkou dlouhodobé a krátkodobé paměti, což je jiná kapitola. Proces vytváření a upevňování paměťových stop probíhá i v mozku novorozence, který se teprve seznamuje se světem. Význam novorozeneckého spánku spočívá patrně v tom, že během něj dochází k upevňování motorických vzorců, slouží tedy k trénování pohybových dovedností. Další význam spánku je, že rozlišuje informace podstatné od těch, které podstatné nejsou. Spánek je důležitý i pro další tělesné orgány. Velmi citlivě na něj reaguje hormonální soustava. Například prolaktin, melatonin a růstový hormon jsou vyplavovány právě v době spánku. Dostatek kvalitního spánku je důležitý i pro imunitní soustavu. Množství spánku závisí na mnoha faktorech, včetně věku.

Zdroj: Dostatek spánku
Zveřejněno dne: 10.6.2013

Lecitin a jeho účinky

Účinky lecitinu

Lecitin díky vysokému podílu esenciálních mastných kyselin dokáže v krevním oběhu rozpouštět škodlivý LDL cholesterol. Ten pak snadno projde i těmi nejtenčími cévami a nemá tendenci se v nich usazovat. Lecitin dokonce dokáže rozpouštět i již vzniklé tukové a cholesterolové usazeniny. Snižuje krevní tlak a je tak skvělou prevencí proti kardiovaskulárním onemocněním a mozkovým příhodám.

Díky svým vlastnostem pomáhá lecitin zvyšovat koncentraci. To ocení všichni, kteří při své práci namáhají hlavu. Učení a jakékoli myšlenkové pochody jdou zkrátka s lecitinem mnohem snadněji. Údajně prý pravidelné užívání lecitinu dokáže zvýšit IQ až o 10 bodů. Lecitin se používá také k prevenci a léčbě neurologických onemocnění, jakými je například Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba a senilní demence. Je tak velkým pomocníkem v geriatrii.

Velké množství lecitinu obsahují játra. Konkrétně tvoří lecitin 73 % objemu tuků v játrech. Je nezbytný proti tukové degeneraci, cirhóze, pomáhá proti vzniku nádorů jater nebo při zánětech jaterní tkáně. Nesmírně důležitý je i při procesu odbourávání alkoholu v játrech, proto by přísun lecitinu měl zvýšit každý, kdo si rád dopřeje nějakou tu sklenku alkoholu.

Dostatečný přísun lecitinu dokáže zabránit tvorbě žlučových kamenů. Za jejich vznik je totiž zodpovědná právě nerovnováha lecitinu, kyseliny žlučové a cholesterolu.

Lecitin zlepšuje kvalitu pokožky, nehtů a vlasů, pomáhá je hydratovat a zpomaluje jejich stárnutí. Dokáže do hloubky regenerovat poškozené vlasy. Díky svým protizánětlivým účinkům se využívá i při léčbě kožních potíží – zmírňuje například ekzémy nebo lupénku. Osvědčil se také v boji s celulitidou.

Lecitin totiž dokáže dobře aktivovat anabolické procesy, čímž se zkracuje regenerace po fyzické aktivitě. Umí také chránit stěny tlustého střeva před narušením. A neméně prospěšný je také pro udržení odolnosti imunitnímu systému.

Zdroj: Lecitin a jeho účinky
Zveřejněno dne: 21.9.2015

Cyklická ketogenní dieta

Co je cyklická ketogenní dieta

Cyklická ketogenní dieta vychází ze starého učení a dietních postupů praktikovaných a propagovaných Dr. Atkinsonem. Jeho ideou bylo vyřadit ze stravy veškeré sacharidy a zároveň nesledovat příjem tuků. Jestliže máme v běžné stravě poměrově 55 % sacharidů, 25 % bílkovin a 20 % tuků, Atkinsonova dieta předpokládá absolutní vynechání sacharidů a příjem tuků a bílkovin na stejné energetické hladině. Tato dieta totiž způsobuje vyšší využívání tukových rezerv jako zdroje energie. Zhruba po dvou až třech dnech dochází k vyčerpání glykogenových rezerv, které si naše tělo schraňuje a obnovuje právě příjmem sacharidů. Namísto sacharidů (glykogenu) tedy musí přijít jiný zdroj energie. Právě nyní vstupují do hry tuky jako další velmi vydatný zdroj energie.

Při cyklické ketogenní dietě se využívají jako zdroj energie ketony – právě na jejich vyšší vyplavování v krevním řečišti se nabaluje název ketóza, který je velmi podobný stavu při lehké opilosti. Jako ketóza se tedy v biologii označuje stav organismu charakterizovaný zvýšenými hladinami ketolátek v krvi. Důvodem vzniku stavu je proces takzvané ketogeneze. Ketolátky se tvoří v játrech v situaci, kdy poklesnou zásoby glykogenu. Ketolátky acetacetát a ß-hydroxybutyrát jsou organismem využívány jako zdroj energie. Játra produkují ketony jako zdroj energie z volných mastných kyselin. Nadbytečné ketony jsou pro organismus toxické, musí být tedy vyloučeny z organismu. Cykličnost diety vám umožní naplno trénovat a zároveň shazovat tělesný tuk. Toto se děje ve vlnách. Je tedy potřeba střídat období ketózy s obdobím, kdy přijímáte vyšší množství sacharidů. Takzvaně cyklujete sacharidy, avšak ne tak jako u sacharidových vln. Zde je trvání jednotlivých úseků ve vzájemném nepoměru a vysokosacharidové dny opravdu slouží pouze pro změnu stravovacího režimu a znovuzískání síly, jde o chvilkové obnovení glykogenových rezerv. Povětšinou se vše děje v týdenním rytmu, tedy 5 dní držíte takzvanou „low carb“ fázi a další dva dny konzumujte vysoké množství sacharidů – fáze „carb up“.

Zdroj: Cyklická ketogenní dieta
Zveřejněno dne: 7.9.2016

Autismus – příčiny a projevy

Formy autismu

Autismus má široké spektrum různě se projevujících příznaků. Prakticky nelze najít dva jedince postižené autismem se stejně se projevujícími příznaky. Postižené děti často nerozumí tomu, co vidí nebo slyší, duševní vývoj dítěte je narušen především v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Postižení jedinci reagují na různé podněty atypicky ve srovnání se zdravými lidmi.

V sociálních dovednostech se nemocní autismem jeví při komunikaci s jinou osobou často neobratní, mohou mít pro ostatní lidi kolem podivné připomínky, reakce mohou působit až útočně. Komunikace se může také zdát naprosto nesynchronizovaná s ostatními účastníky diskuze. Autisté často působí jakoby bez zájmu o ostatní osoby kolem, neudrží oční kontakt s druhou osobou. Často také nechápou, že se s nimi druhá osoba pokouší navázat kontakt, nechápou určité narážky, vtipy a podobně. Někteří autisté naopak mohou mít zvýšený zájem komunikovat s určitou konkrétní osobou, ale s ostatními lidmi nemají dostatek sociálních schopností, aby se zapojili.

Co se týče empatie, autisté se neumí vcítit do pocitů ostatních osob. Zdravé osobě se může při komunikaci s autistou zdát, že komunikuje pouze jednosměrně, nedostává adekvátní odpověď. Pokud je autista zaujat nějakým konkrétním tématem, často je schopen velmi dlouze o tom hovořit, ale daná komunikace postrádá dostatek nápadů, myšlenek nebo pocitů ve srovnání s komunikací se zdravou osobou. Většina autistických dětí nemá ráda intimní kontakt, jako je mazlení, tulení se, hlazení a podobně. Vlastnosti autistů se neprojevují u všech nemocných jedinců, každý autista je velmi specifický. Někteří autisté naopak velmi rádi objímají, ale většinou pouze osoby jim nejbližší (rodiče, sourozence, prarodiče, učitele a podobně). Mnoho autistů špatně reaguje na hluk, nečekané zvuky nebo světlo. Nepříjemné pro ně může být i setkání s některými pachy nebo náhlé změny okolní teploty. Odborníci se většinou shodují, že problém nebývá v konkrétním hluku či pachu, ale v momentu překvapení, který autisté často velmi špatně snáší. Autisté většinou upřednostňují se na danou novou situaci předem připravit.

Děti s těžší formou autismu nemluví vůbec. Typické je časté opakování stejného slova nebo fráze. Stejně tak autisté rádi opakují stejné situace, mají rádi rutinní události a zvyky. Často opakují i stejné pohyby (příkladem je kreslení stále stejného obrázku znovu a znovu).

Vývoj autistického dítěte probíhá odlišně ve srovnání se zdravým jedincem. Kognitivní (pohybové) dovednosti nemusí být postiženy, ale sociální a jazykové jsou většinou opožděné nebo postižené. Slovní zásoba může být omezená. Některé děti trpí i motorickým postižením. Učení u autistických dětí bývá dost nepředvídatelné, některé dovednosti se naučí rychleji než zdravé děti, jiné se naopak nejsou schopné naučit vůbec. Častou vlastností autistů jsou tiky (nechtěné pravidelné pohyby). Postižený si je většinou vůbec neuvědomuje. Může jít o jednoduché záškuby až po složité, opakující se pohyby.

U autistů se vyskytuje řada vlastností nebo příznaků jako echolálie (opakování toho, co autista slyší), používání planých monologů, vytváření imaginárních přátel, sebepoškozování, záchvaty vzteku, sebelítost, stereotyp a další. Děti také velmi často neslyší na svoje jméno. Neumí si osobně spojit jméno s vlastní osobou. Typické také je, že autisté neumí používat úsměv, často si pozornost vynucují křikem a afektem.

Světová zdravotnická organizace WHO rozděluje autistické poruchy do tří základních kategorií:

  • klasický autismus;
  • atypický autismus (některé oblasti vývoje nejsou tolik postiženy jako u klasického autismu);
  • Aspergerův syndrom (má mnoho společných znaků s autismem, jedinci ale kromě některých poruch chování působí zdravě).

Při jakémkoliv podezření je vhodné navštívit nejprve dětského praktického lékaře, který může doporučit neurologické nebo psychiatrické vyšetření. Vhodné je vždy dítě důkladně vyšetřit také interně, aby nedošlo k záměně s jiným závažným onemocněním. Dobré je vždy preventivně odebrat krevní vzorek a vzorek moči. V případě neurologického vyšetření neurolog může navrhnout vyšetření mozku, ke kterému řadíme CT vyšetření nebo MRI (magnetickou rezonanci), tato vyšetření by odhalila případný nádor nebo jiné strukturální změny v centrálním nervovém systému, které by mohly ovlivňovat chování dítěte.

Důležité je psychologické nebo psychiatrické vyšetření a vyšetřit stav vývoje dítěte a porovnat ho s průměrem dětské populace. Celkově se pak autismus diagnostikuje na základě projevů chování dítěte. K diagnostickým metodám se řadí také psychotesty. Naprosto nezbytná je zkušenost diagnostikujícího lékaře, přesto se názory několika oborníků na jednoho pacienta mohou diametrálně lišit. U diagnostiky dospělých nemocných se pak používají odlišné testové sady ve srovnání s dětskými. Někteří odborníci také používají další speciální vyšetřovací metody, jako je EEG, analýza motoriky nebo hladina metaloproteinů.

Autismus je nevyléčitelné onemocnění. Jde o psychomotorické poškození a poškození centrální nervové soustavy. V dnešní době stále probíhá řada testů a výzkumů, které by pomohly s léčbou autismu. Jednou z nich je dekompresní (přetlaková) komora, další pak son-rise program nebo motorické cvičení Vojtovy metody. Nutná je i profesionální pedagogická péče, kdy děti většinou navštěvují speciální třídy se správně specializovanými učiteli a asistenty. Jak už bylo řečeno, autismus je nevyléčitelné onemocnění, které provází postiženého jedince celý život, ale profesionální pomoc může život autistovi mnohonásobně zjednodušit. Základem je pokusit se autistu co nejvíce osamostatnit a zapojit do běžného života a aktivit s ním spojenými, případně do lidské společnosti.

Vyškolení pedagogové často používají metody strukturovaného učení, kdy je jejich cílem natrénovat funkční komunikaci. Vždy je důležitý individuální přístup. Nutné je také zapojit celou rodinu autisty, je nezbytné, aby členové rodiny pochopili, co to autismus je, a postiženého člena přijali a snažili se mu také co nejvíce pomoct. Autisté se tak poměrně rychle učí novým úkolům a mnoho z nich dokáže žít šťastný a plnohodnotný život. Speciální výchova tedy dokáže zmírnit problematické chování autisty, jako je agresivita, záchvaty vzteku nebo sebezraňování. Tvrdí se, že je možné také zvýšit o několik stupňů IQ autisty.

Ačkoliv se autisté někdy neumí přesně vyjádřit nebo prosadit, jsou to lidské bytosti stejně jako ostatní zdraví lidé. Autista cítí lásku, štěstí, smutek i bolest jako my všichni ostatní.

Zdroj: Autismus – příčiny a projevy
Zveřejněno dne: 14.6.2017


SiteMAP