Jak je zde popsáno, tak hlavním rozdílem mezi úpalem a úžehem je, že úpal může vzniknout i ve stínu při nadměrném horku (třeba i v sauně). Naproti tomu úžeh vzniká výlučně jen z přehnaného slunění v létě na přímém slunci.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Hajek.
zdravim mam bobkovy list a zacly se mi tvorit na dospelich listech hnede fleky nevite co stim dekuji,umisten na okne v kvetinaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o úpal. Listy, které jsou teď na rostlině, narostly v době, kdy bylo mírné slunce a nyní se nedokáží bez úhony srovnat s tak silným sluncem. Buď změňte stanoviště a nebo očekávejte nové listy, které budou zvyklé na ostré slunce ale zároveň ho budou vyžadovat i v následujících obdobích.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Úpal nebo úžeh, tak tyto zdravotní komplikace si mnoho lidí plete, možná i proto, že se často vyskytují společně. Pomůckou pro jejich rozlišení může být následující zjednodušení: slunce sežehne hlavu, následuje tedy úžeh; na úpal ale stačí cokoli, co „pálí“, tedy i teplý vzduch.
Pro vznik úžehu je bezpodmínečně nutné sluneční záření, zatímco úpal může zjednodušeně řečeno vzniknout i v příliš přetopené tmavé místnosti anebo v extrémně vlhkém prostředí.
Úpal a úžeh mají jedno společné, většinou k nim můžete přijít v horkém počasí. Jde však o dvě různá onemocnění.
Úpal lze charakterizovat jako přehřátí organismu a selhání vlastní tělesné termoregulace. Riziko vzniku úpalu roste při teplotách nad 35 stupňů, zejména při zvýšené vlhkosti.
Úžeh si přivodíte po dlouhém pobytu na přímém slunci. Zejména, když se nechráníte pokrývkou hlavy. Infračervená složka slunečního záření proniká kůží, podráždí mozek a mozkové pleny. Čím intenzivnější je záření, tím dříve si úžeh můžete přivodit.
Úžeh je typický při pobytu na přímém slunci, kdy si v postatě neuvědomujeme, že jsme vystaveni slunečnímu záření a ultrafialovým paprskům. Při letním úžehu dochází ke kombinaci zmíněného přímého oslunění a k přehřátí organizmu. Pokud se navíc ještě nechráníme ochrannými faktory, tak na pokožce dochází k zarudnutí, jakoby spálení pokožky.
V diskuzi DIETA PŘI LÉČBĚ MONONUKLEOZY U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Kameník.
Prosím, zda může někdo ze zkušených uživatelů doporučit knihu o dietě při léčbě mononukleozy u dětí. Budu velmi vděčen za pomoc.Zdravím a děkuji. Fr. Kameník
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro úpal je v podstatě typické, že u něho předchází taková ta předzvěst slabosti. Dále se nám zastavuje pocení, máme horkou suchou kůži a v podstatě máme nutkání posadit se někde do chladného místa a nějakým způsobem si odpočinout. Dalším příznakem je, že začíná bolet hlava, což je projev dehydratace organizmu, protože tento stav vlastně nastává tím, že máme nedostatečný přísun tekutin.
První pomoc u úpalu je jenom přemístit takového postiženého do stinného místa, zvednout mu dolní končetiny, a pokud možno, dát mu napít chladného nápoje.
Úpal je v podstatě nemoc z přehřátí, která se bohužel dostavuje stále častěji už i v našem mírném klimatickém pásmu. Úpal nemusí být způsoben jen působením přímého slunečního záření, stačí i horké a dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Je to takové typické skleníkové počasí, při kterém cítíme určitou malátnost, nejsme schopni ani nějakého velkého duševního nebo fyzického výkonu. Když se pak v tomto horkém počasí přemáháme a snažíme se o větší fyzický výkon nebo o nějakou namáhavou zátěž, tak se může dostavit až mdlobný stav. Mdloby mohou nastat třeba i v přeplněných dopravních prostředcích, když déle stojíme a máme pocit nedostatku vzduchu.
Úpal vzniká následkem pobytu v horkém, silně nevětraném prostředí, kdy tímto mechanismem dochází k celkovému přehřátí organismu. Naproti tomu úžeh je stav vznikající přímým působením slunečních paprsků na nepokrytou hlavu, čímž dochází k přehřátí mozkových obalů a jejich překrvení. Hlavními příčinami úpalu je pobyt v horkém prostředí, dehydratace organismu či nesprávně zvolené oblečení. Příčina úžehu spočívá v dlouhodobém pobytu na otevřeném slunci bez ochrany. Jeho typickými příznaky jsou: snížení krevního tlaku (hypotenze), tachykardie (zrychlení srdeční frekvence, pulsu), bolesti hlavy, zmatenost, eventuálně až ztráta vědomí, nevolnost na zvracení a zvracení, svalové křeče, šokový stav, suchá kůže a žádný pot, zvýšená teplota nebo horečka, červené zbarvení kůže (erytém).
Úžeh od úpalu se někdy může lišit také tím, že příznaky přicházejí s určitým zpožděním (obvykle v noci po denním slunění).
Mdloba může nastat z řady jiných klinických důvodů, například při nějaké nemoci kardiovaskulárního aparátu. Mdloba také může být jen prostým následkem dehydratace organizmu u zcela zdravého člověka.
Laikovi se úpala úžehu dětí mohou jevit jako jedno a totéž onemocnění, ale není to tak. Úpal může dítě dostat, i když ho úzkostlivě chráníme před sluncem. Úžeh vzniká kvůli přímému vystavení těla slunci. Rizikem je hlavně chybějící pokrývka hlavy. Pokožka na vrcholu hlavy je velmi tenká a krev proudící pod ní se tak snadno přehřeje a u malých dětí to platí dvojnásob. Děti do tří let by se na přímém slunci neměly objevovat vůbec. Škodí jim i obyčejné opalování. Starší děti pak musí mít vhodný klobouk nebo šátek, který je dobré čas od času namočit vlažnou vodou.
Úžeh se velmi často objevuje až po několika hodinách. Dítěti se tak neudělá špatně u rybníka nebo na hřišti, ale až poté, co přijde domů, nebo uprostřed noci, kdy se vzbudí s horečkou a nevolností.
Projevy:
vysoká teplota (i nad 40 °C)
zrychlený tep
malátnost
apatie
nevolnost
zvracení
trnutí šíje
dezorientace
Úžeh u dětí patří mezi život ohrožující stavy a neobejde se bez konzultace s lékařem. Není třeba ihned dítě vozit na pohotovost, vyžádejte si telefonickou konzultaci na nejbližší dětské pohotovosti. Dítě zároveň pečlivě ochlazujte – omývejte ho vlažnou vodou a přikládejte studené obklady na krk, zápěstí a kotníky. Snažte se také, aby hodně pilo. Doba trvání stavu je individuální a záleží na dehydrataci dítěte. Na pití se doporučuje – pokud ji dítě pozře – osolená voda, ale mnohem lépe se osvědčily rehydratační roztoky z lékárny. Pokud se vám dítě nepodaří k pití přinutit (třeba proto, že je příliš apatické), je nutné ho dopravit k lékaři a nechat zavést infuzi. Hospitalizace obvykle netrvá déle než 24 hodin a dítě se po ní zotavuje velmi rychle. Nezapomeňte, že děti do šesti let mají nárok na přítomnost rodiče v nemocnici, která je hrazena pojišťovnou.
Doba trvání je různá, pokud se stav do dvou dnů nezlepší anebo přetrvávají obtíže, doporučuje se hospitalizace, kde se pomocí infuzního roztoku dodají chybějící tekutiny. Úžeh u dětí může provázet i průjem.
Nejsme-li schopni stav zvládat, voláme zdravotnickou pomoc 155!!!!!
Když teploty spadnou z tropických 34 stupňů například na 22 stupňů tak nám to žádné vážné zdravotní problémy nepřinese, ale spíš budeme subjektivně vnímat větší chlad. Je to proto, že naše adaptační mechanismy mají určitou setrvačnost. Je to asi tak, jako když v zimě odjedeme na dovolenou na Kanárské ostrovy někdy kolem vánoc, kdy je tam teplota 24 nebo 26 stupňů, a pak se vrátíme zpět, tak tu zdejší zimu pak také vnímáme mnohem mrazivěji, než ve skutečnosti je.
Silná forma úžehu může způsobit zánět mozkových blan, či dokonce smrt. Úžeh vyžaduje okamžitou léčbu. Neléčený úžeh může poškodit mozek, srdce anebo ledviny. Poškození se zhoršuje, pokud se léčba odkládá.
U dětské populace jsou nejčastějšími pacienty novorozenci a děti mezi 4. a 5. rokem.
U kojenců, dětí a starších lidí hrozí vyšší riziko vzniku úžehu. Kojenci a děti jsou ohroženy, protože mají rychlejší metabolismus, navíc pocení není na takové úrovni jako u dospělých. Děti se také neumí postarat samy o sebe, proto je nutné, aby byli rodiče zejména v horkých dnech velice obezřetní a nepodceňovali možnost úžeh u dětí.
Starší osoby jsou náchylnější na úžeh, protože jejich kardiovaskulární systém není schopen zareagovat tak rychle na tepelné změny jako u mladých lidí. Vznik úžehu je ovlivněn i sníženou schopností pocení a sníženým vnímáním pocitu žízně.
Úžeh jen málokdy vede k trvalému poškození. Pro úplné vyléčení má však velký význam brzký příchod do nemocnice a okamžité řešení stavu pacienta.