Téma: 

výsev

Zarděnky

Jak vypadají zarděnky

Pro zarděnky je typická červená vyrážka. Jde o nesplývající drobné skvrny, které mohou být na některých místech i vystouplé. Charakteristický je prvotní výsev v oblasti obličeje a na krku, pak se postupně šíří dále na hrudník a končetiny. Na končetinách bývají vyrážky méně výrazné. Dalším znakem zarděnek jsou drobné červenofialové skvrnky, a to na sliznici patra v dutině ústní. Tomuto jevu se odborně říká Forscheimerovy skvrny a je důležité, aby lékař na toto myslel při vyšetřování zarděnek, obzvlášť pokud si není jistý, o jaké onemocnění jde. Výsev vyrážky bývá doprovázen zvětšením lymfatických uzlin, které tak reagují na přítomnost viru v organismu. Nejnápadnější bývají uzliny v oblasti krku a tváří, kde mohou dosahovat velikosti až 3 cm. Uzliny bývají na dotek bolestivé, měkké a pohyblivé od spodiny. Kromě vyrážky a zvětšení uzlin se většinou objevuje také zvýšená teplota, součástí může být i nachlazení a kašel. Tyto nespecifické příznaky se mohou vyskytnout už v inkubační době, kdy ještě není patrná vyrážka.

Zdroj: Zarděnky
Zveřejněno dne: 8.9.2015

Diskuze: Re: cervene tecky na kuzi

Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Cervene tecky na kuzi
Odesláno dne: 10.7.2015 uživatelem Cempírek

Měsíček lékařský

Základní informace o měsíčku lékařském

Měsíček lékařský je letnička, která pro svůj růst vyžaduje slunné a prostorné místo. Měsíčku lékařskému vyhovuje většina půd, která není příliš promáčená. Měsíček lékařský se rozmnožuje semeny, která jsou velká od 1/2 do 1 cm a mají srpovitý tvar. Výsev se provádí na jaře, ale klidně i v létě. Měsíček lékařský kvete od jara až do pozdního podzimu. Květenstvím měsíčku lékařského je úbor. Sběr květu pro léčivé účinky je doporučen ve fázi rozevírání úborů. V tuto dobu jsou lístky nejvíce mladé a hodnotné.
 

Zdroj: Měsíček lékařský
Zveřejněno dne: 8.4.2012

Diskuze: mokvavý atopický ekzém na obličeji u kojence

Od šesti týdnů atopický ekzém,zhoršující se,osypaný až nateklý celý obličej,výsev i po celém těle,jen pod plenou ne.Zcela kojený do v osmého měsíce,poté Nutrilonu ProExpert-alergie a při poruchách trávení 1,vynechání alergenů z potravin,malé zlepšení na chvíli.Vysoká svědivost, hlavně na obličeji,škrábáni,ti to mokvá,užívá Fenistil 2*10 kapek,předtím i Dithiaden,přesto se silně škrábe,je hyperaktivní a má problémy se spánkem,neustále se budí!!!Děkuji Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Mokvavý atopický ekzém na obličeji u kojence
Odesláno dne: 10.10.2016 uživatelem Petra Měchurová

Negativní nežádoucí vedlejší účinky kortikoidů

Nežádoucí účinky při zevním použití

U zevního použití mají kortikoidy minimální nežádoucí účinky a působí v místě použití, ale i zde mohou mít nežádoucí účinky:

Používání kortikoidů v oblasti obličeje: Při delším podávání kortikoidů v oblasti obličeje může dojít k přivyknutí kůže na podávané přípravky. Po jejich vysazení se pak může na pokožce objevit výsev červených drobných pupínků okolo úst, jedná se o takzvanou periorální dermatitidu. Komplikací lokální léčby kortikosteroidy může být také kontaktní alergie na tuto účinnou součást zevní terapie.

Zdroj: Negativní nežádoucí vedlejší účinky kortikoidů
Zveřejněno dne: 29.4.2017

Diskuze: Re: neštovice a pásový opar

Pokud měl Váš syn skutečně pásový opar, tak neštovice v minulosti prodělat musel. Pásový opar je až druhé příznakové stádium planých neštovic, kterému vždy předchází výsev typických svědivých puchýřků na hlavě a na končetinách. V takovém případě by očkování proti planým neštovicím bylo už zbytečné.
Vzhledem k věku a době, kdy se to stalo, si myslím, že to pásový opar nebyl a že zřejmě došlo k chybné diagnóze. Pokud jste si jista, že syn neměl první stádium planých neštovic, tak ho nechte očkovat. Je to prospěšné a ušetří ho to nepříjemné nemoci. O této diagnóze však informujte lékaře, který bude očkování provádět.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Neštovice a pásový opar
Odesláno dne: 26.8.2015 uživatelem Cempírek

Afty na jazyku

Příčiny

Příčina vzniku aft je spatřována v přítomnost mikroorganismů, konkrétně plísní, které využijí oslabené imunity dutiny ústní. U části populace je objevení afty ojedinělou epizodou, která tak jak přijde, tak zase i pomine. Afta se vytvoří, hojí se 1–2 týdny a zmizí. Příčinou takto vzniklé afty bývá velmi často akutní infekce, poranění sliznice, které vznikne například kousnutím se nebo tlakem rovnátek či zubní protézy. Vyvolávacím momentem může být prodělaný stomatologický zákrok, tepelné poškození sliznice úst nebo chemicko-toxická reakce. Tento typ aft nemá tendenci se vracet.

V některých případech jsou však afty vleklou záležitostí trvající často i řadu měsíců, během nichž jeden výsev aft končí a druhý na něj plynule navazuje. U tohoto typu aft není jasná příčina vzniku. Ví se jen, že se mohou objevit v každém věku, zasahují především sliznici jazyka a přední části úst a v jednom výsevu se může objevit dva až šest hnisavých vřídků. Jako možné příčiny vzniku těchto aft se uvádějí gastrointestinální poruchy, nedostatek železa, kyseliny listové nebo vitaminu B12. Některé ženy občas uvádějí, že výsev aft souvisí s jejich menstruačním cyklem. Podle některých názorů výsev může ovlivnit i užívání některých léků, nadměrné žvýkání žvýkaček, konzumace sladkého jídla či pití alkoholu. Faktorem podporujícím rozvoj aft může být i stres a oslabení organismu.

Zdroj: Afty na jazyku
Zveřejněno dne: 6.10.2015

Borax

Borax 9ch

V homeopatii se borax 9ch používá pro léčbu vaginálních mykóz. Jde o osvědčený přípravek též při zaplísnění střev, které se projevuje zvýšenou až nepotlačitelnou chutí na sladké. Obsahuje sacharózu a monohydrát laktózy. Je určen k perorálnímu podání.

Další použití je na ojedinělé, pálivé a bolestivé afty s bělavými povlaky, které při jídle krvácejí; mohou vzniknout nejen poškozením sliznice, ale i při prořezávání zubů (mléčných i stálých). Vyskytují se na jazyku, na vnitřní straně tváří a velmi bolestivě reagují na slané a kyselé potraviny.

Dávkování 9ch: 3–4x denně 5 granulí.

Možné použít i na genitální herpes (herpes genitalis), to je výsev malých seskupených puchýřků, které obsahují kalnou tekutinu a které se postupně slévají do jednoho puchýře.

Dávkování 9ch: 5 granulí 3x denně.

Zdroj: Borax
Zveřejněno dne: 14.5.2016

Genitální opar

Průběh poševního oparu u žen

Průběh poševního oparu u žen je stejný jako u mužů. Objevují se puchýřky na stydkých pyscích či kolem řitního otvoru, které se zvětšují, a po určité době dojde k jejich prasknutí, puchýře začnou vysychat a tvoří se strup, který posléze odpadá. Genitální opar se bohužel nevyhýbá ani těhotným ženám. Dojde-li k primoinfekci v I. trimestru těhotenství, může se zvýšit riziko spontánního potratu či může dojít k rozvoji různých vrozených vad plodu (především v oblasti mozku). Primární infekce ve II. či III. trimestru zvyšuje riziko předčasného porodu. K nákaze dítěte od matky může dojít i během porodu infikovanými porodními cestami. Pokud má tedy matka v období porodu výsev herpetických puchýřů, je indikován primární císařský řez. V ostatních fázích onemocnění není důvod pro operační ukončení těhotenství a porod je veden vaginální cestou.

Zdroj: Genitální opar
Zveřejněno dne: 23.4.2015

Genitální opar

Inkubační doba

Inkubační doba je 2–14 dní (v průměru 6 dní). Herpetické onemocnění může probíhat ve dvou fázích. Jako primoinfekce, což je první infekce, kdy virus proniká do organismu jedince, který se s virem ještě nesetkal. V místě budoucího výsevu puchýřů předchází tomuto projevu krátké období nespecifických příznaků, jako je bolest, svědění či brnění. Poté dojde k výsevu puchýřů, které se však rychle strhnou, a pacientka se většinou dostaví k vyšetření u svého gynekologa již ve fázi vřídků či strupů. V popředí stížností ženy je většinou bolest daného místa, bolestivé močení či bolest při pohlavním styku. Součástí primoinfekce jsou i celkové příznaky jako horečka či bolesti svalů a celková únava. Výsev trvá kolem dvou týdnů a poté dochází ke spontánnímu vyhojení. Vymizením herpetických puchýřů mizí potíže ženy a klinické známky onemocnění, virus však v těle zůstává v nervových uzlících periferních nervů a kdykoliv v budoucnu, především při oslabení organismu (při menstruaci, viróze, stresu, horečce), může dojít k opětovné aktivaci – recidivě infekce a vzniku puchýřů. Ty jsou však menší a je jich méně než při primární infekci. Doba výsevu je kratší, subjektivní obtíže jsou menší a celkové příznaky jako při chřipkovém onemocnění nejsou přítomny.

Zdroj: Genitální opar
Zveřejněno dne: 23.4.2015

Jak pěstovat a hnojit rajčata

Výsadba rajčat

Zdravé, silné a dobře otužené sazenice jsou předpokladem vysoké a kvalitní úrody. Vhodným termínem výsevu je proto konec února až polovina března, mezi zahrádkáři je vžitý termín „na Josefa“. Osivo vysévejte nejlépe do sadbovačů o velikosti buněk 5 x 5 cm. Možný je i plošný výsev do okenních skleníčků, ale po vytvoření třetího listu je nutné rostlinky po jedné rozsázet. Optimální teploty pro vývoj sazenic jsou ve dne 18–24 °C a v noci 14–16 °C. A aby se rostliny nevytahovaly, potřebují přes den dostatek světla. Ideální je, pokud máme možnost pěstovat sadbu ve vytápěném skleníku. Asi deset dní před výsadbou ven snižujeme teplotu v noci až k 10 °C i méně, aby se rostliny otužily. Dobře vyvinutá sadba by měla mít výšku 20–25 cm a měl by už být viditelný základ květenství na prvním vijanu. Na výsadbu do volné půdy je čas, když odezní jarní mrazíky (zhruba ve druhé polovině května). Rostliny není nutné sázet příliš hluboko, kořenový bal by se neměl při výsadbě dostat hlouběji než 10 cm, protože v době výsadby je ještě zem nevyhřátá a studená. Rostlinu vysazujeme šikmo tak, že zeminou zahrneme ještě asi 10–15 cm lodyhy. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vody. V průběhu vegetace rostlinám pravidelně vyštipujeme boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci.

Zdroj: Jak pěstovat a hnojit rajčata
Zveřejněno dne: 6.3.2016

Kotvičník zemní

Ze semen

Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.

Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.

Zdroj: Kotvičník zemní
Zveřejněno dne: 31.3.2016

Petechie

Příčiny petechií

  • Nedostatek krevních destiček nebo jejich nedostatečná funkce – většina onemocnění spojených s poruchami tvorby krevních destiček nebo s jejich zvýšeným rozpadem zvyšuje riziko krvácení z malých cévek, které se projeví jako petechie. Do této skupiny patří zejména hematologické choroby (leukémie, lymfomy, idiopatická trombocytopenická purpura, aplastická anémie a mnohé, mnohé další). Z nemocí způsobujících poruchu funkce krevních destiček jmenujme například von Willebrandovu chorobu.
  • Nedostatek vitamínu C – lidé s chronickým nedostatkem tohoto důležitého vitamínu mají málo pevné krevní cévy, a tak je u nich riziko vzniku petechií vyšší.
  • Léky na ředění krve – některé léky ovlivňující funkci krevních destiček mohou ve vyšších dávkách způsobit vznik petechií, tyto léky se odborně označují jako antiagregační léky (například kyselina acetylsalicylová – aspirin, anopyrin, godasal a podobně).
  • Vaskulitidy – jde naštěstí o poměrně vzácná autoimunitní onemocnění, kdy náš vlastní imunitní systém poškozuje krevní cévy zánětlivým procesem a narušuje jejich integritu. Příznaky mohou být různé a vznik petechií je pouze jedním z mnoha možných projevů systémových vaskulitid. Typickým příkladem je Henoch-Schönleinova purpura.
  • Fyzikální příčiny – působení mechanických sil (úder, tlak a podobně), silný přetlak nebo podtlak, to vše může poškodit krevní cévky pod kůží a způsobit výsev petechií v dané oblasti. Obličejové petechie mohou vzniknout při místním zvýšení tlaku během usilovného zvracení, při kašli nebo při tlačení během porodu. Z násilných činů jsou petechie hlavy často přítomné po škrcení.
  • Infekční choroby – vznik petechií může doprovázet řadu infekcí a poměrně často jsou petechie přítomné u těžkých septických stavů. U dětí se může jednat i o banální virózy, vždy však musíme myslet na petechie dolních končetin, které jsou typické pro nebezpečnou meningokokovou infekci. Petechie bývají popisovány i u infekční endokarditidy, infekční mononukleózy a spály.

Zde můžete vidět, jak vypadají petechie.

Zdroj: Petechie
Zveřejněno dne: 15.10.2015


SiteMAP