Pro zarděnky je typická červená vyrážka. Jde o nesplývající drobné skvrny, které mohou být na některých místech i vystouplé. Charakteristický je prvotní výsev v oblasti obličeje a na krku, pak se postupně šíří dále na hrudník a končetiny. Na končetinách bývají vyrážky méně výrazné. Dalším znakem zarděnek jsou drobné červenofialové skvrnky, a to na sliznici patra v dutině ústní. Tomuto jevu se odborně říká Forscheimerovy skvrny a je důležité, aby lékař na toto myslel při vyšetřování zarděnek, obzvlášť pokud si není jistý, o jaké onemocnění jde. Výsev vyrážky bývá doprovázen zvětšením lymfatických uzlin, které tak reagují na přítomnost viru v organismu. Nejnápadnější bývají uzliny v oblasti krku a tváří, kde mohou dosahovat velikosti až 3 cm. Uzliny bývají na dotek bolestivé, měkké a pohyblivé od spodiny. Kromě vyrážky a zvětšení uzlin se většinou objevuje také zvýšená teplota, součástí může být i nachlazení a kašel. Tyto nespecifické příznaky se mohou vyskytnout už v inkubační době, kdy ještě není patrná vyrážka.
V diskuzi ASI MÁM KOPŘIVKU ? KDO PORADÍ ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav (64 let).
Z ničeho nic mám každé ráno po téle svědivé pupeny a červenou vyrážku, již asi 14 dní. Také jsem měl oteklý ret a oční víčko. Jinak jsem poměrně zdravý, mám slabší cukrovku II.typu, neberu žádné láky, Během dne se mi vyrážka a pupeny téměř ztratí. Zkoušel jsem vynechat různá jídla a pití ale bez ůzpěchu. Je to zřejmě nějaká alergie a nemohu zjistit na co. Kdo máte podobné problémy a poradíte ? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Dobrý den předpokládám že už váš problém asi nebude aktuální, ale mám takový problém také. Doktoři na nic nepřišli. V lednu roku 2016 se mi to objevilo poprvé trvalo asi čtyři měsíce a z ničeho nic přestalo každý den ráno výsev puchýřů po těle pokaždé na jiných místech jiné velikosti. A před dvěma dny to samé. Po 4 letech se mi to znovu vrátilo. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Příčina vzniku aft je spatřována v přítomnost mikroorganismů, konkrétně plísní, které využijí oslabené imunity dutiny ústní. U části populace je objevení afty ojedinělou epizodou, která tak jak přijde, tak zase i pomine. Afta se vytvoří, hojí se 1–2 týdny a zmizí. Příčinou takto vzniklé afty bývá velmi často akutní infekce, poranění sliznice, které vznikne například kousnutím se nebo tlakem rovnátek či zubní protézy. Vyvolávacím momentem může být prodělaný stomatologický zákrok, tepelné poškození sliznice úst nebo chemicko-toxická reakce. Tento typ aft nemá tendenci se vracet.
V některých případech jsou však afty vleklou záležitostí trvající často i řadu měsíců, během nichž jeden výsev aft končí a druhý na něj plynule navazuje. U tohoto typu aft není jasná příčina vzniku. Ví se jen, že se mohou objevit v každém věku, zasahují především sliznici jazyka a přední části úst a v jednom výsevu se může objevit dva až šest hnisavých vřídků. Jako možné příčiny vzniku těchto aft se uvádějí gastrointestinální poruchy, nedostatek železa, kyseliny listové nebo vitaminu B12. Některé ženy občas uvádějí, že výsev aft souvisí s jejich menstruačním cyklem. Podle některých názorů výsev může ovlivnit i užívání některých léků, nadměrné žvýkání žvýkaček, konzumace sladkého jídla či pití alkoholu. Faktorem podporujícím rozvoj aft může být i stres a oslabení organismu.
V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
No mojej dcerke zistili meninkogog ale dostala se stoho a je na antibiotikach je ta choraba nakazlivz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.
Komuli rozmnožujeme nejčastěji řízkováním z dlouhých letorostů v období léta. Výsev semen je také možný, ale to se moc nepoužívá, protože úspěšnost je celkem nízká.
V diskuzi MOKVAVÝ ATOPICKÝ EKZÉM NA OBLIČEJI U KOJENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Měchurová.
Od šesti týdnů atopický ekzém,zhoršující se,osypaný až nateklý celý obličej,výsev i po celém těle,jen pod plenou ne.Zcela kojený do v osmého měsíce,poté Nutrilonu ProExpert-alergie a při poruchách trávení 1,vynechání alergenů z potravin,malé zlepšení na chvíli.Vysoká svědivost, hlavně na obličeji,škrábáni,ti to mokvá,užívá Fenistil 2*10 kapek,předtím i Dithiaden,přesto se silně škrábe,je hyperaktivní a má problémy se spánkem,neustále se budí!!!Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Onemocnění začíná horečkou, která trvá několik dní, a po jejím poklesu následuje generalizovaný výsev takzvané makulární vyrážky. Vyrážka je tvořena růžovo-červenými flíčky na hrudi a končetinách. Vyrážka nesvrbí a po zatlačení bledne. Osypání obvykle zmizí do několika hodin, až 2 dní. Toto onemocnění bývá často zaměňováno se spalničkami či zarděnkami, které jsou vážnějšími onemocněními, ale lze je potvrdit sérologicky. Pokud lékař nepomyslí na toto onemocnění a předepíše na léčbu horečky antibiotika, může být výsev vyrážky zaměněn s alergií na předepsané léky. Šestá nemoc bývá častou příčinou febrilních křečí.
Dospělý člověk onemocní šestou nemocí velmi vzácně. Když už se to ale stane, bolest v krku a zvětšené krční uzliny často připomínají mononukleózu.
V naší poradně s názvem NEŠTOVICE A PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Lebedová.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat syn (8 let) prodělal před 5 roky pásový opar . Ale neštovice neprodělal. Je to vůbec možné? Chceme ho nechat na neštovice očkovat . Má to význam? Děkuji Gábina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokud měl Váš syn skutečně pásový opar, tak neštovice v minulosti prodělat musel. Pásový opar je až druhé příznakové stádium planých neštovic, kterému vždy předchází výsev typických svědivých puchýřků na hlavě a na končetinách. V takovém případě by očkování proti planým neštovicím bylo už zbytečné.
Vzhledem k věku a době, kdy se to stalo, si myslím, že to pásový opar nebyl a že zřejmě došlo k chybné diagnóze. Pokud jste si jista, že syn neměl první stádium planých neštovic, tak ho nechte očkovat. Je to prospěšné a ušetří ho to nepříjemné nemoci. O této diagnóze však informujte lékaře, který bude očkování provádět.
Výsev ze semen není obtížný, ale důležité je získat zdravá semena. Přesto se jedná o poměrně zdlouhavý proces. Jakmile však kmínky semenáčků dosáhnou velikosti třešně, je už zpravidla vyhráno. Rostlinky už mají určitou schopnost zásobit se vodou, takže snášejí v poněkud menším měřítku podobná pěstitelská příkoří jako v budoucnu dospělé rostliny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Lobelka dobře pokvete na slunci a v polostínu, nesnáší mráz. Vyžaduje humózní půdu, mnoho živin a bohatou zálivku. Po kvetení se seřízne, čímž se podpoří kvetení. Pokud se přehnojí dusíkem, tak pozdě a málo kvete. Rostlina se množí semeny. Semena jsou velmi jemná, a proto se nezasypávají. Výsev se provádí do pařeniště, skleníku či truhlíku v bytě, a to v únoru až březnu. Přepichuje se po 3 až 5 kusech, poté se rostlinky dávají do truhlíků, květinových mís nebo na záhony.
V naší poradně s názvem DĚTSKÝ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, mé dceři se udělali pupínky po těle, navštívily jsme doktorku a ta nam dala mastičku Locoid Crelo. Druhý den se objevili další, tak nás poslala na kožní s tím že je to pravděpodobně dětský svrab. Jenže kožní má všude dovolenou. Pupínky jsou malinkaté a některé zakončené bílou špičkou. Dceři je 6 let. Je možné že to je svrab a mohu já jít v pondělí do práce když dělám se syrovým masem?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Locoid Crelo 0,1% je určen k léčbě povrchových dermatóz, které nejsou mikrobiálního původu a které reagují na terapii kortikoidy. Locoid se používá k léčbě těch kožních reakcí, u kterých aplikace slaběji účinných kortikosteroidů nevede k dostatečné odpovědi na terapii. Přípravek je relativně bezpečný a mohou ho užívat jak dospělí, tak i mladiství a děti, nejdéle však jeden měsíc a maximálně 8 gramů přípravku denně. Lék Locoid Crelo 0,1% svrab nevyléčí a ani nijak při nákaze svrabem nepomůže. Ve vašem případě, podle toho co píšete, se nejspíše o svrab nejedná, ale nejde to takto určit přesně, protože informací od vás je velmi málo. Pro svrab je charakteristický výsev červených pupínků často ve dvojici, vzdálených od sebe přibližně 1 až 3 centimetry. Červené pupínky od svrabu také výrazně svědí a jsou prakticky vždy rozškrábané, takže se žádné bílé špičky u nich nestačí vytvořit a ani se obvykle nedělají.
Určitě je ale nezbytné vyhledat kožního lékaře, který svrab definitivně vyloučí vyšetřením vašeho dítka. Pokud by se svrab prokázal, tak se bude jisté desinfekšní omezení týkat i vás a ostatních členů rodiny, o kterých je psáno v našem článku a, o kterých vás také bude případně informovat ošetřující lékař, který svrab diagnostikuje. Svrab se nedělí na dětský a dospělý, svrab je jen jeden a napadá všechny, lidi i zvířata.
Afrikán je poměrně nenáročná letnička. Lépe je ji předpěstovat v březnu a dubnu v pařeništi. Semínka se vysévají jednotlivě do malých květináčků nebo sadbovačů (výsev, setí), nemusí se pak znovu přesazovat. Klíčí v teple, zeminu udržujeme stále vlhkou. Na stanoviště sadíme koncem května před květem. Vzdálenost záleží na druhu. Rostliny nesnášejí mráz, přesazování v době květu jim také neprospívá. Aksamitník kvete od května až do října. Na podzim lze snadno sbírat semena pro jarní výsadbu.
Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je rychle rostoucí a výnosná meziplodina pro využití na píci a na zelené hnojení. Skýtá více živinného humusu než vytrvalého a procesy tlení reziduí u ní probíhají rychleji než u ostatních rostlin na zelené hnojení.
Je využívaná jako meziplodina z hlediska boje proti plevelům. Ranější výsev (počátek července) po 70 dnech poskytuje 67,4 t na 1 ha hmoty a pozdější (počátek srpna) 164,5 t na 1 ha veškeré hmoty.
Mezi včelaři je svazenka oblíbená jako vynikající medonosná plodina. V poslední době nachází uplatnění také na svažitých pozemcích jako protierozní plodina, která se přes zimu ponechá na poli a na jaře se do ní vysévají zrniny nebo kukuřice na siláž.
Sklizeň zelené hmoty je možná již za 60 dnů po vysetí a skončit by měla nejpozději 10 dnů po začátku kvetení, protože v té době se již prudce zhoršuje kvalita píce. Píce svazenky má dobrou nutriční hodnotu a je ceněna pro vysoký obsah popelovin. Je doporučována jako vhodná meziplodina po okopaninách od poloviny srpna.
Svazenka se seje do hloubky 1,5 až 2 cm, hustota setí je 200 až 500 g na 100 m2.
Vyrážka může být způsobena některou infekcí, či doprovázet některá onemocnění. Řadíme sem např. spálu, spalničky, neštovice, plísně nebo lupénku.
Folikulitida je způsobena infekcí vlasových folikulů bakteriemi, viry nebo plísněmi. Nejčastější příčinou je folikulitida bakteriemi Staphylococcus aureus. Výsev folikulů je nejhustější na hlavě, ale vyskytuje se všude na těle, kromě dlaní, chodidel a sliznic, výjimkou nejsou ani rty. U folikulitidy hrozí zanesení infekce do porušených folikulů, a ty se stávají náchylnými k invazi.
Měsíček lékařský je letnička, která pro svůj růst vyžaduje slunné a prostorné místo. Měsíčku lékařskému vyhovuje většina půd, která není příliš promáčená. Měsíček lékařský se rozmnožuje semeny, která jsou velká od 1/2 do 1 cm a mají srpovitý tvar. Výsev se provádí na jaře, ale klidně i v létě. Měsíček lékařský kvete od jara až do pozdního podzimu. Květenstvím měsíčku lékařského je úbor. Sběr květu pro léčivé účinky je doporučen ve fázi rozevírání úborů. V tuto dobu jsou lístky nejvíce mladé a hodnotné.
K přípravě hrachové kaše je možné použít hrách setý, žlutý, dřeňový a hrách zahradní. Dále můžeme využít hrách sušený i čerstvý.
Hrách je plodina nenáročná na půdu, nejlépe se mu daří v lehkých hlinitých půdách. Půdu přihnojujeme podle potřeby fosforečnými a draselnými hnojivy. Výsev hrachu provádíme brzy na jaře, nejlépe v druhé polovině března až začátkem dubna. Vyséváme na připravený pozemek do řádků vzdálených 15–30 cm, po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe. Spotřeba osiva je 200–250 gramů na 10 m2. Sejeme do hloubky 5–7 cm. Po vzejití udržujeme porost v bezplevelném stavu. Ze škůdců hrachu je nejvýznamnější mšice.
Sklizeň zeleného hrášku probíhá zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd. Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat několik odrůd s odlišnou vegetační dobou. Zvlášť vhodné je využít velmi rané velkozrnné odrůdy JUNOS, OSKAR v kombinaci s ranými odrůdami HAVEL, VLADAN a pozdní velkozrnnou odrůdou RADIM. Tím si prodloužíme sklizeň až na 4 týdny.
Máme-li k dispozici pouze jednu odrůdu, můžeme použít postupný výsev v termínech přibližně po 1 až 2 týdnech.
Své první rostlinky Aeonia můžete získat výsevem semínek. Postup je stejný jako u ostatních kaktusů a sukulentů. Semínka vysévejte na jaře do dobře propustného, nejlépe sterilizovaného substrátu. Semínka rozprostřete na povrchu zeminy, nepřekrývejte je. Výsev umístěte na světlé stanoviště a udržujte v něm stálou vlhkost a teplotu. Po vzejití rostlinek nenechávejte substrát zcela proschnout, rostliny potřebují dostatek vláhy pro svůj vývoj. Stejně jako u dospělých rostlin, zavlažujte spíše podmokem. Až budou rostlinky dostatečně velké, přesaďte je do vhodných misek. Další rostliny Aeonia již můžete u mnoha druhů získat uříznutím části stonku a jejím zakořeněním.
Petechie se obvykle vyskytují jako skupina teček (ne jako jedna ojedinělá tečka). Mohou se objevit náhle nebo i po nepatrném zranění. U zdravého psa se petechie mohou dále vyskytnout po alergické reakci, při nedostatku vitaminu C či po zvracení. Tyto červené tečky, respektive pupínky na kůži, mívají velikost od jednoho milimetru a uvnitř obsahují krev. Petechie se tedy jeví jako výsev velice drobných prokrvácených míst v kůži (hemoragie), která pak vypadá jako rudofialově tečkovaná. Příčina jejich vzniku může být pestrá, ale v zásadě se vždy jedná o narušení celistvosti drobných podkožních krevních cév (kapilár).
Objevují se i příznaky specifické pro onemocnění, která petechie vyvolávají. Mezi nejčastější onemocnění a příznaky způsobující petechie patří lupus erythematodes (únava, bolest kloubů, padání srsti), leukémie (únava, pocení, nechutenství, chudokrevnost), zánět cév (skvrny na kůži, únava, teplota, krev v moči).
Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace. V posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení. Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva – může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12–25 g/m2, jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi. Měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva. Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší. Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně), ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy. Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1–2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo nášlapnými prkénky připevněnými na obuv, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci. U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme, a povrch utužíme. Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzivní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak příliš husté ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení, dojde zpravidla k úplnému zničení porostu a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, jež chrání i před ptactvem.
U nás se jedná o nepůvodní druh. Tato trvalá, poloopadavá rostlina u nás dorůstá do výšky okolo 12 cm, má plazivé kořenující lodyhy. Její tmavě zelené listy jsou přízemní, dlouze řapíkaté, dlanitě tříčetné, okrouhle obvejčité, přibližně v horní polovině vroubkovaně zubaté, v dolní polovině celokrajné, na bázi klínovité.
Jde o celkem nenáročnou rostlinu, která dobře poroste v každé propustné půdě a na polostinném i stinném stanovišti. Protože se celkem rychle a svévolně ráda rozrůstá do širšího okolí, hodí se i k osázení větších ploch (odkud ale může vytlačovat méně expanzivní rostliny). V České republice není až tak rozšířená, může i zplaňovat.
Množí se semeny, dělením trsů nebo pomocí výběžků. Výsev provádíme na jaře nebo na podzim do nádob umístěných ve studeném pařeništi. Mochnička se dá koupit v některých zahradnictvích, a to v podobě vzrostlé rostliny nebo semen. Živé rostliny lze koupit okolo 50 Kč/ks a semena okolo 30 Kč za balení.
Rostlina potřebuje polostín, ale zvládne i přímé slunce. Výška rostliny je 11 až 20 cm, listy jsou zelené a stočené do vývrtky. Kvete žlutě v květnu až červnu, roste vzpřímeně. Kapskou hvězdu je možné pěstovat na záhoně, v truhlíku nebo květináči.
Pro výsev lze použít běžný propustný substrát, pokud možno sterilizovaný. Nejvhodnější doba na výsev je na jaře, kdy je již dostatek světla. Jako výsevní nádoby jsou vhodné hlubší květináčky o velikosti 6 x 6 nebo 8 x 8 cm. Lepší je překrýt vysetá semena slabou vrstvou výsevního substrátu. Semena není nutné před výsevem mořit, stačí postříkat povrch semínek 1–3% roztokem peroxidu vodíku. Teplota při klíčení by měla kolísat mezi 0–5 °C v noci a 15–20 °C přes den.
Semenáčky mají v prvním roce většinou jen jeden pravý list, který bývá obvykle válcovitý, velmi tenký a dlouhý, a tím také křehký (podobně jako naše evropské druhy cibulovin). Proto je třeba se semenáči opatrně manipulovat, aby se nepoškodily a nepřerušil se růst.
Po vegetačním období, tedy když začnou listy na rostlině žloutnout a zasychat, postupně omezte zálivku a květináče s rostlinami (cibulkami) udržujte v naprostém suchu (někde pod parapetem na chladnějším místě). Rostliny se probudí koncem léta nebo začátkem podzimu přenesením na co nejsvětlejší místo ve skleníku (pro pěstování v bytě není tento druh příliš vhodný) a opatrně se zalijí. Jakmile se objeví listy, je dobré zalévat pravidelně s přídavkem kapalného hnojiva. V době vegetace, asi říjen až duben, stačí teploty kolem 10–15 °C, rostliny zvládne i noční poklesy až k nule.
V některých případech se může stát, že v našich podmínkách pokvete kapská hvězda velmi zřídka. Patří k obtížně pěstovatelným rostlinám, což je ovlivněno zejména nedostatkem světla v zimních měsících, proto se doporučuje co nejsvětlejší umístění, které je hlavní podmínkou úspěch
