Zajímáte se o téma AČOKČA ZPRACOVÁNÍ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Většina sluchových vad vzniká pozvolna, postupným zhoršováním sluchu. Počáteční obtíže nebývají velké. Občas přeslechnete větu, kterou pronese někdo, kdo je k vám otočený zády, v televizi nerozumíte všem dialogům podbarveným hudbou nebo hlukem aut, střelbou a podobně. Ani si neuvědomíte, že přestáváte slyšet zpěv ptáků, šumění deště a jiné tišší zvuky, které jste v podvědomí dříve registrovali. Později již nastávají problémy i v běžném rozhovoru a vaše komunikace s okolím je ztížena. Sluchadlo tyto problémy buď zcela, nebo alespoň ve větší míře odstraní.
Druhy sluchadel
Analogové: Klasické zpracování zvuku bylo až do dnešní počítačové éry zásadně analogové. Zvuk byl převeden na elektrický signál tím, že byl snímán elektroakustickým měničem = mikrofonem. Dále byl analogově, tedy spojitě, zpracován takto: zesílen předzesilovačem, upraven v tónovém korektoru (rozdělen na několik pásem – obvykle výšky, středy a hloubky, které se samostatně nastavovaly) a opět zesílen koncovým zesilovačem. Dále byl tento upravený elektrický signál převeden zase na zvuk dalším elektroakustickým měničem, tedy miniaturním reproduktorem. Toto zpracování – úprava intenzity jednotlivých tónových pásem je obvyklá u všech elektroakustických zařízení, sluchadla se od nich liší jen tím, že jsou velmi malá – musí používat speciálně vyrobené díly s vlastnostmi vhodnými pro toto použití.
Digitální: Digitální zpracování zvuku se od výše uvedeného popisu liší jiným způsobem úpravy zvuku. Za předzesilovač je vložen analogovo-digitální převodník, který analogový (spojitý) signál převede na digitální (číselnou) formu tím, že analogový signál „rozseká“ vzorkovací frekvencí na kousky a každý takový kousek dostane přiřazenou číselnou hodnotu. Původně spojitý signál je převodníkem změněn na řadu čísel. Množství, tedy četnost čísel, je dáno vzorkovací frekvencí převodníku. Další zpracování je teoreticky jednoduché a spočívá v násobení a dělení těchto čísel. Prakticky je třeba vytvořit určitý algoritmus zpracování, obvykle speciálním počítačovým programem, který musí být člověkem vytvořen tak, aby toto zpracování mělo požadovaný výsledek (nelze použít libovolně upravené zvuky, ale takové, které zlepší srozumitelnost řeči). Po takové úpravě přichází na řadu opět převodník, tentokrát digitálně-analogový, a dále nezbytný koncový zesilovač a reproduktor. Je zřejmé, že zásadní rozdíl mezi oběma způsoby zpracování zvuku je ve variabilitě úprav požadovaného zvukového spektra. Analogový způsob neumožňuje výrazné oddělení jednotlivých pásem zvuku ani jejich vzájemně nezávislou úpravu. Digitální způsob úpravy je zase technicky (i finančně) náročnější a snaha o nezbytnou miniaturizaci (a snížení ceny) vede ke zjednodušování celého procesu. S tím souvisí trvalý problému nalezení vhodného algoritmu zpracování signálu. Je třeba si uvědomit, že právě tento algoritmus rozhoduje o srozumitelnosti poslechu – a v tom se jednotlivé výrobky zásadně liší. Jak digitální sluchadla, tak i sluchadla analogová se vyrábějí jako závěsná a zvukovodová.
Závěsná sluchadla mají název odvozen od toho, že visí za boltcem ucha. Pro správnou funkci potřebují vhodnou, nejlépe individuální tvarovku, která vede zvuk k bubínku ucha. Jejich omezení spočívá v tom, že uživatel nesmí mít časté záněty zvukovodu, případně velkou tvorbu ušního mazu. Potom hrozí jejich častější ucpávání ušním mazem. Další typy sluchadel, jako jsou krabičková či brýlová, jsou variantou, kterou volí lidé s potřebou jednoduchého ovládání nebo kombinace přístrojů (sluchadlo a brýle). Foniatr vždy použití těchto sluchadel zváží a v případě potřeby doporučí.
Ačokča (latinsky Cyclanthera pedata, lidově paprikookurka) je rostlina patřící do čeledi tykvovitých. Pochází z Jižní Ameriky, pěstuje se nejen tam, ale i v Peru a v částech jihovýchodní Asie. V Evropě je ačokča téměř neznámá. Tato jednoletá, popínavá rostlina má plody připomínající svým tvarem lusk, které chutnají jako paprika s okurkou a hráškem dohromady. Je třeba ji pěstovat u plotu, zdi nebo u opory, protože má tenké stvoly, roste bujně a v našich podmínkách dosahuje výšky 3–5 metrů. Lze ji pěstovat všude tam, kde se daří melounům, okurkám a tykvím. Pro rodinu běžně vystačí 4 rostliny. Rodí od konce června až do zamrznutí. Rostlina je prvním větším mrazem zničena.
Ačokča kvete drobnými bílými, nažloutlými nebo nazelenalými květy, které rostou ve skupinách po deseti až dvaceti. Rostlina je oboupohlavní, nejdříve se objeví počátkem července samčí květy a o něco později samičí, z nichž se potom vytvoří očekávané „okurčičky“. Plody dozrávají od konce července a jsou světle zelené, ukryté v paždí listů. Konzumují se ve velikosti 3–10 cm, větší jsou už tuhé. Denně lze sklidit z jedné rostliny 10–12 plodů. Plody ačokči připomínají lusk nebo papriku, jsou ovšem větší (zralé mohou být 10–20 cm dlouhé) a na konci zašpičatělé. Hranatá, černá a drsná jadérka se nacházejí ve dvou řadách placenty. Vnitřek plodu je po dozrání dutý. Jakmile začnou smetanově zbarvená semena tmavnout, plody již nekonzumujte. Plně uzrálá semena slouží na jaře k předpěstování sazenic, nebo je můžete v teplejších polohách vysévat koncem dubna přímo na záhon. Listy mají velikost 6 až 14 cm, jsou laločnaté, s pěti až sedmi eliptickými lístečky, na okrajích vroubkované, dají se konzumovat obdobně jako špenát. Plody se používají do čerstvých salátů, podobně jako okurka, vaří se, dusí, pečou, grilují a také je lze sterilovat, optimální je sladkokyselý nálev, nebo sušit (využití v léčitelství). Plody ačokči můžete několik dní uchovávat v chladu (v lednici).
V naší poradně s názvem KDY SE TRHÁ GINKGO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel RNDr.Miroslav Studený.
Nevám, kdy se trhá listí ginka aby mělo největší účinky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kdy se sklízí Ginkgo Biloba (Jinan)? Lístky stromu Ginkgo Biloba se sklízí v době, kdy právě začínají žloutnout, což odpovídá období začátku podzimu. Lístky se pak ihned suší v sušičce a nebo ve stinné místnosti s kontrolovanou teplotou do 30*C a s minimální relativní vlhkostí vzduchu. To je tak v kostce o domácím zpracování gingo biloby
V naší poradně s názvem ZINKOVÁ PASTA, ZINKOVÁ MAST, RECEPT, NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Zinková pasta, popřípadě zinková mast - jak si ji připravit? Budete k tomu potřebovat oxid zinečnatý, slunečnicový olej, tuky z ovčí vlny a žlutou vazelínu.
Oxid zinečnatý (ZnO) je bílá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Používá se v malířství jako tak zvaná zinková běloba. Zakoupit lze jako bílý prášek v malířských potřebách. Budete ho potřebovat 300 gramů.
Slunečnicový olej je netěkavý olej získávaný ze semen slunečnice (Helianthus annuus). Běžně se používá jako jedlý olej do potravin a také jako zvláčňující složka v kosmetických přípravcích. Slunečnicový olej obsahuje především kyselinu linolovou, ale také lecitin, tokoferoly, karotenoidy a vosky. Obsahuje také nemalé množství vitaminu E. Běžně je k dostání v supermarketech. Budete ho potřebovat 200 gramů.
Tuk z ovčí vlny - neboli lanolin je žlutá mazlavá látka vylučovaná mazovými žlázami zvířat tvořících vlnu, převážná lidstvem používaná část pochází od ovce domácí. Chemicky je lanolin příbuzný s voskem, lze použít jako mast na kůži nebo jako vosk na ochranu proti vodě. Též se využívá jako surovina při výrobě krémů na boty. Vodovzdorné vlastnosti lanolinu chrání ovce proti promočení jejich vlny. Některé druhy ovcí produkují velká množství lanolinu a ten pak lze získávat lisováním vlny mezi válci. Z vlny se při zpracování (na přízi nebo plst) odstraňuje většina nebo všechen lanolin. Lanolin je k dostání vážený v lékárně. Budete ho potřebovat 50 gramů.
Žlutá vazelina je hořlavá polotuhá směs uhlovodíků s teplotou tání obvykle okolo 75 °C. Získává se destilací surového ropného vosku. Vazelína je průsvitná, v čisté podobě bez chuti a zápachu. Rozlišuje se vazelína žlutá vaselinum flavum a bílá vaselinum album, což je žlutá vazelína vybělená kyselinou sírovou. K výrobě zinkové pasty potřebujeme vazelínu žlutou, kterou dostaneme v lekárně. Budeme ji potřebovat 450 gramů.
Postup výroby zinkové pasty.
Nejdříve důkladně rozetřeme oxid zinečnatý se slunečnicovým olejem a vytvoříme olejovou suspenzi. Pak si roztavíme lanolin a žlutou vazelínu a v tekutém stavu je dobře promícháme a udržujeme teplé - tekuté. Do větší misky nalijeme připravenou olejovou suspenzi slunečnicového leje se zinkem a za pomocí elektrického šlehače po částech přiléváme teplou směs lanolinu a vazelíny až do jejich spotřebování. Pak vše šleháme až do vychladnutí.
Zinková mast - použití.
Zinková pasta zklidňuje podrážděnou pokožku, působí chladivě a preventivně na místech náchylných k mechanickému podráždění - odření. Zklidňuje a kryje plně propuklé opary - herpes simplex. Obecně se dá říci, že zinková pasta - mast je vhodná na mechanicky poškozenou - odřenou pokožku a na opary.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ačokča vyžaduje k pěstování záhřevnou propustnou půdu, bohatou na humus, hlubokou a dobře propracovanou. Protože je tato rostlina velmi náročná na teplo, je vhodné při jejím pěstování použít černou netkanou textilii a vybrat jí jako stanoviště jižní, sluneční stranu. Ačokču si můžete předpěstovat ve fóliovníku nebo doma na okenním parapetu. Po vyklíčení rostlin, tedy když rostlinky začnou vytvářet první lístečky, je vhodné je přepikýrovat. Vyberte ty nejsilnější rostlinky a přesaďte je do truhlíku cca 3 centimetry od sebe. Jakmile dosáhnou výšky okolo 10–15 centimetrů, je vhodné je jednotlivě přesadit do vhodných nádob, například do kelímku od jogurtů, truhlíků, květináčů. Sazeničky přesaďte ven až po posledních mrazících, to znamená kolem 15. května. Sazenice sázejte alespoň 25 centimetrů od sebe (to je na 1 m2 asi 4 rostliny). Nezapomeňte, že rostlina potřebuje ke svému růstu oporu (síť, drátěnka, plot). Doporučuje se zaštipování při výšce okolo 2 metrů, aby se podpořil větší výnos plodů. Pozor: Rostlinu je třeba chránit před slimáky, kterým velmi chutná.
Ačokča je rostlina náročná nejen na teplo a vlhko, ale také na živiny, proto je vhodné její pravidelné přihnojování. Doporučují se hnojící přípravky určené pro plodovou zeleninu, například Cererit. Nezapomeňte na každodenní zálivku. Ačokča vám bude plodit koncem srpna až začátkem září.
pomáhá při léčbě cukrovky – lidé s cukrovkou mají pojídat mladé čerstvé plody do velikosti 3 cm i se semínky, neboť ačokča pomáhá upravit metabolismus cukrů
používá se při respiračních chorobách a jako prevence poruch oběhového systému – užívá se vývar z ačokči: plody se nakrájí na drobné kousky a suší při teplotě do 40 °C; před vařením se na ½ hodiny namočí do studené vody, poté se vaří cca 15 minut
snižuje hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak – konzumují se plody (nejlépe čerstvé)
má protizánětlivé účinky – listy se přikládají na zanícenou část těla
léčí zánět ucha – používá se šťáva z čerstvých plodů
slouží jako diuretikum – užívá se odvar: 3 plody se rozpůlí a bez semínek se vaří v litru vody
Je ačokča diuretikum
Ano, ačokča je považována za diuretikum. Odvar připravený ze dvou nebo tří plodů bez semínek v 1 litru vody je prý výborné diuretikum (močopudný prostředek). Rovněž se udává, že zamezuje vstřebávání sodíku a draslíku zpět do těla.
V naší poradně s názvem JINAN DVOULALOČNÝ GINGO BILOBA ZPRACOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Studeníková.
Prosím o sdělení, jestli mohu nějak využít semena-malé oříšky, které jsou uvnitř velmi zapáchajících žlutých plodů. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Žluté páchnoucí ovoce velikosti melounu se jmenuje Durian a pochází z jihovýchodní Asie. Roste na vysokém stromě a vyžaduje teplo a sluneční svit minimálně 9 hodin denně. Semena je možné zasadit, ale nečekejte žádnou krásnou rostlinu. Ze semen Durianu začne růst stromek velký jako naše lípa. Nejlépe je zasadit semeno v zimě a až vzejde, tak mu co nejvíce přisvětlujte na osluněném místě. V létě se mu bude dařit venku pokud teplota neklesne pod 10°C. Více informací najdete tady: https://cs.m.wikipedia.org/…
Výroba oleje probíhá přímou metodou, což znamená, že suroviny nejsou skladovány – ryby jsou rovnou zpracovávány. Výroba oleje probíhá do jedné hodiny od dodávky ryb. Ryby jsou zpracovány podle normy ISO, která zajišťuje, že lososový olej je během výroby plně sledován. Neobsahuje žádné konzervační látky, nejsou použity žádné technické ani chemické čisticí procesy, které by mohly ovlivnit jakost výrobku či jeho funkci. Lososový olej neobsahuje žádné chemické a přidané látky, obsahuje pouze čerstvý lososový olej, a to díky jedinečnému způsobu zpracování. Ryby jsou porcovány na filety, ze kterých je olej extrahován okamžitě ve stejné továrně. Výsledkem je čistý lososový olej prémiové kvality. Vzhledem k vysokému obsahu astaxanthinu má olej oranžovou barvu a velmi silné antioxidační účinky. Díky krátké době zpracování obsahuje ty nejkvalitnější mastné kyseliny. Chemická analýza ukazuje, že složení a kvalita oleje se vzhledem ke způsobu zpracování nemění. Olej je velmi chutný a zůstává i vůně čerstvého lososa. Výsledný produkt je vhodný jak pro lidskou potřebu, tak pro zvířata. Čistý lososový olej je vynikajícím doplňkem stravy a obsahuje optimální množství omega-3 mastných kyselin. Vzhledem k velmi krátké době zpracování a celému výrobnímu postupu je takový lososový olej v podstatě nejlepším zdrojem omega-3 mastných kyselin.
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich.
Dobrý den.
O nemoci nehtů jsem přečetl kde co, ale většina se jen opakuje na 5 či 6 případů.
Mám problém s nehty na palcích rukou a na některých prstech nohou. Nehty se jakoby stáčejí do trubičky. Prosím poraďte jakou nemoc to signalizuje.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takove stáčení nehtů do trubičky souvisí s poškozením nehtového lůžka, které může být zapříčiněno například úrazem prstu nebo jeho nadměrnou zátěží, ale také i nehtová plíseň může takto lůžko poškodit. Další možnou příčinou by mohla být porucha metabolizmu, například špatné zpracování bílkovin ze stravy, nebo nevyvážená strava. Takový nehet pak často zarůstá a tvoří záněty na krajích nehtů. Léčba může být chirurgická, kdy se provede rekonstrukce nehtového lůžka při lokálním umrtvení. Nebo konzervativní, kdy se odstraní původce a zabrání se další devastaci nehtu. V každém případě by bylo dobré navštívit kožního lékaře a stav nehtů s ním konzultovat.
Perfektně funguje zejména při hubnutí, proti cholesterolu, proti kornatění tepen a proti hypertenzi. Ačokča má tedy mnoho výhod, shrňme si některé z nich:
snížení hladiny špatného cholesterolu – ideální pro boj s aterosklerózou;
přispívá ke snížení hladiny LDL cholesterolu, který se hromadí v tepnách, a na druhou stranu přispívá ke zvýšení HDL cholesterolu – je tedy ideálním doplňkem pro léčbu hypercholesterolémie;
reguluje metabolismus tuků, což umožňuje snížit hladiny cholesterolu v krvi;
je vhodným doplňkem při hubnutí;
doporučuje se při léčbě hypertenze;
ideální na poruchy respiračního systému;
pomáhá při otitidě (zánětu středního ucha).
Ačokča je samozřejmě i ovoce bohaté na vlákninu. Může být konzumována ve své přirozené podobě, v salátech, předkrmech, masových náplních, nebo v kapslích. Pokud se rozhodnete konzumovat tuto rostlinu v tobolkách, doporučují se užívat dvě tobolky půl hodiny před jídlem, obvykle před snídaní a obědem. Důležité je, aby byly zapity velkým množstvím vody.
Plody očistěte a zbavte jádřinců, odříznuté horní díly uschovejte. Mleté maso usmažte na cibulce na trošce oleje, osolte a okořeňte. Hotové maso zahustěte vajíčkem a plňte směsí jednotlivé papričky. Nakonec plody uzavřete horním dílem (víčkem), který jste odřízli na začátku. Oba díly k sobě spíchněte párátkem a celé vložte do pekáčku s máslem. Pečte přibližně 20 minut. Podávejte s rajskou omáčkou se smetanou. Jako přílohu zvolte buď těstoviny, nebo knedlík.
Ve svém příspěvku DOPLŇUJÍCÍ INFO O VLIVU GENETIKY NA ZPRACOVÁNÍ ALKOHOLU V TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Myslím, že článek by se mohl rozšířit o informace o dědičné nesnášenlivé reakci na alkohol. V češtině je na internetu bohužel velmi málo informací na toto téma. Myslím, že je škoda v tomto článku nezmínit, že v jistých národech je nemalý podíl osob, které mají na alkohol přehnané reakce kvůli dědičné dispozici. Jedná se především o osoby pocházející z východní Asie - z Japonska, Číny, Koreji a Vietnamu. V těchto národech má zhruba 36% osob neobvyklou reakci po alkoholu, která zahrnuje zčervenání v obličeji, nevolnost, bolest hlavy a zrychlení tepu (bušení srdce). Setkala jsem se s Japonkou, která měla tuto reakci už po 2 skleničkách alkoholu - nemohlo se tedy jednat o opilost. Více info: https://en.wikipedia.org/wi…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Upozornění: Nepřekračujte doporučené denní dávkování (2 kapsle/den). Výrobek neslouží jako náhrada pestré a vyvážené stravy. Ukládejte mimo dosah malých dětí. Skladujte v suchu a chladu.
Jedná se o cenově náročnější variantu, u které máte zaručenou kvalitu. Vysoká kvalita kolostra od firmy LR je dána tím, že jsou všechny výrobní kroky podstupovány kompletně v Německu a jsou důsledně kontrolovány.
1. kontrola: kvalita suroviny
LR používá výhradně mlezivo z prvních hodin po porodu, a to od krav z německých chovů. Pro účely produktu se používají pouze přebytky mleziva, tedy pouze to, co telátka nevyužijí. Každá šarže produktu je zpětně vysledovatelná až k výrobnímu statku.
2. kontrola: kvalita zpracování
Kompletní zpracování syrového mleziva probíhá pod přísnou kontrolou LR. Všechny kroky dodatečně kontroluje také nezávislý SGS INSTITUT FRESENIUS. Zaměřuje se nejen na zpracování, ale také na provoz.
3. kontrola: kvalita hotového produktu
Každá výrobní šarže LR je obsáhle prověřována. Zaměřuje se na mikrobiologické a fyzikální parametry, stejně jako na koncentraci hodnotných látek. Totéž opakovaně kontroluje také SGS INSTITUT FRESENIUS, a to nezávislými laboratorními analýzami a skrytými testovacími nákupy.
Ve svém příspěvku ALERGIE NA PEŘÍ (ROZTOČE) ?? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír Pátra.
Dobrý den, opakovaně jsem se účastnil ručního zpracování drůbeže (kachny, slepice, krůty, křepelky) spočívající v porážce, očištění od peří, vykuchání a kuchyňská úprava. Při práci jsem nepoužíval ochranu rukou (rukavice), takže jsem kůží přišel do styku se zabitými ptáky. Po nějakém čase mne začala svědit kůže, postupně mne intenzivní nutkání svědění probouzelo v noci. Může se jednat o alergickou reakci na tyto skutečnosti? Jak se mám zachovat? Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kostní štěp lze vytvořit mezi dvěma kostmi pomocí kosti z jiného místa v těle osoby (autoštěp) nebo pomocí dárcovské kosti (aloštěp) z kostní banky.
Kostní autoštěp je obecně preferován chirurgy, protože kromě eliminace rizik spojených s aloštěpy obsahuje kostní autotransplantát nativní kostotvorné buňky (osteoblasty), takže samotný štěp tvoří novou kost (osteoinduktivní) a zároveň působí jako matrice nebo-li takové lešení k nové kosti vyrůstající z přemosťovaných kostí (osteokonduktivní). Hlavní nevýhodou kostního autoštěpu je omezená zásoba dostupná pro odběr.
Kostní aloštěp má výhodu v tom, že je dostupný v mnohem větším množství než autoštěp. Během procesu získávání kost po odebrání prochází procedurami, které obvykle zahrnují hluboké zmrazení a může také zahrnovat demineralizaci, ozařování a/nebo lyofilizaci, zabíjí živé buňky kosti nebo kostní dřeně. To významně snižuje imunogenicitu (riziko odmítnutí štěpu), takže nejsou potřeba žádná antirejekční léčiva, a v kombinaci s vhodnými postupy screeningu dárců mohou tyto postupy zpracování a uchovávání významně snížit riziko přenosu onemocnění. Přes veškeré toto zpracování si spongiózní aloštěpová kost zachovává své osteokonduktivní vlastnosti. Kromě toho bylo prokázáno, že určité postupy zpracování také uchovávají v kyselém prostředí stabilní osteoinduktivní proteiny v kortikálních kostních štěpech.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Plody ačokči regulují metabolismus tuků, snižují hladinu špatného cholesterolu (LDL), a naopak přispívají ke zvýšení HDL cholesterolu, tedy toho dobrého. Díky těmto výhodám je ačokča ideální pro jedince trpící nadváhou a vysokým cholesterolem.
Blahodárné účinky této rostliny byly prokázány v mnoha klinických studiích. Osivo této rostliny je velmi doporučováno při léčbě hypertenze. Plody ačokči obsahují pektin, kyselinu galakturonovou, minerální látky a steroidní sloučeniny.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, zajímalo by mně, jak je to s konzumací kuřecího masa při dně. Všude se píše, že se nemá konzumovat maso mladých zvířat, ale tady v tom vašem jídelníčku je to samé kuře? Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kuřecí maso je libové maso s vysokou nutriční hodnotou, ale lidé se dnou si musí dávat pozor na to, jak maso používají, v jakém množství a jak kuře připravují.
Pokud máte dnu, musíte kuřecí maso konzumovat opatrně. Kuře má určité množství purinů. Zdravý nízký příjem purinů může chránit krevní cévy, ale příliš mnoho může vyvolat zhoršení dny.
Nutriční hodnota kuřete se v zásadě liší mezi prsy, stehny a křídly. Obsah purinů v kuřeti bude v různých částech jeho těla rozložen různě. U lidí se dnou a hyperurikémií je třeba pečlivě zvážit celkové množství purinů a druhy konzumovaných purinů, zejména hypoxanthin.
Obvykle se doporučuje pro léčbu hyperurikémie a dny snížit příjem purinů na méně než 400 mg/den. To by měla být také doporučená denní dávka purinů.
Kuře je primárně potravinou s mírným množstvím purinů, ale množství purinů v mase se pohybuje od nízkého po velmi vysoké. Proto by se lidé se dnou měli vyhýbat orgánovému masu, jako jsou kuřecí játra.
Puriny v kuřecím mase/100g:
- V kříži a na zadku je 68,8 mg.
- V prsou, bez kůže je 141,2 mg.
- Křídla obsahují 137,5 mg.
- Stehna obsahují 122,9 mg.
- Játra obsahují 300 mg.
Celkový obsah purinů v kuřeti můžete snížit dodržením těchto pokynů. První věc, kterou můžete udělat, je odstranit kůži, protože obsahuje extra puriny a nezdravé tuky. Také vařené kuře má méně purinů. Tepelné zpracování obecně, ať už vlhkým teplem (vařením) nebo suchým teplem (pečením), snižuje obsah purinů. Tento proces mírně zvýší adenin, guanin a sníží hypoxantin ve srovnání se syrovým stavem. Vaření částečně snižuje obsah purinů v kuřecím mase, protože se při něm puriny uvolňují do vývaru. To ukazuje, proč jsou také některé omáčky a polévky považovány za jídla s vysokým obsahem purinů. Vařením kuřete, smažením a grilováním, dušením se velké množství purinů uvolní a vstřebá do vývaru nebo výpeku.
Plody ačokči omyjte, větší plody rozpulte a zbavte semen. Česnek oloupejte a nakrájejte na tenké plátky. Plech vyložte pečicím papírem, naskládejte na něj ačokču, poklaďte plátky česneku, osolte, opepřete čerstvě mletým pepřem a pokapejte panenským olivovým olejem. Ačokču můžete okořenit dle své chuti i chilli kořením. Takto připravenou ačokču upečte dozlatova v troubě. Upečenou ačokču můžete podávat jako přílohu ke grilovaným masům nebo pečenému kuřeti.
V naší poradně s názvem ZPRACOVÁNÍ LISTŮ GINKGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA.
Dobrý den.Mám na Vás dotaz.Rozdrtím listy GINKA a plním do želatinových tobolek a pak užívám 1 tobolku denně.Má to též léčebné učinky.Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Užívání surových částí rostliny ginkgo biloba může být nebezpečné. Doporučuje se užívat sušený extrakt z listů v množství 60 až 240 mg ústy denně po dobu až 6 měsíců. Tento extrakt se ale nedá jednoduše připravit v domácích podmínkách.
Chcete-li využít účinky ginkgo biloba na plno v běžných domácích podmínkách, tak si udělejte odvar z jeho listů nebo tinkturu.
Odvar ze zelených listů:
Na konci léta nasbírejte zelené listy. K přípravě čaje použijte 1 polévkovou lžíci nasekaných čerstvých listů na jeden šálek vroucí vody. Pokud chcete, přidejte do něj sladidlo. Nechte louhovat 10 minut.
Ze sušených listů:
Zelené listy usušte ve stínu, ale s dobrou cirkulací vzduchu například ventilátorem. Listy je třeba usušit co nejrychleji, ale bez přehřívání (tj. vyhnout se plnému slunci). Chcete-li otestovat suchost, utrhněte stonek listu a zkuste jeho křehkost. Další možností je vložit čerstvé zelené listy do mikrovlnky mezi dvě papírové utěrky a zahřívat je 60 sekund na vysoký výkon. Listy by měly být křupavé – pokud ne, pokračujte v ohřívání dále, ale jen v 15 sekundových intervalech s následnou kontrolou.
Poté můžete použít jednu čajovou lžičku drcených sušených listů na jeden šálek vroucí vody. Tajemstvím dobrého čaje z gingka je nechat ho louhovat 5 až 6 minut, než ho vypijete.
Abyste dosáhla plného účinku, budete muset vypít 2 až 3 šálky ginkgo čaje denně – to je důvod, proč mnoho lidí volí místo toho profesionálně vyrobené kapsle.
Případně, pokud vám nevadí pít vodku, můžete si udělat tinkturu ze 150g sušených listů na 500ml vodky. Smíchejte ve sklenici, zakryjte a umístěte do tmavé skříňky na čtyři týdny. Denně sklenici protřepejte. Po čtyřech týdnech směs přeceďte a z listů vymačkejte co nejvíce tekutiny. Skladujte ve skleněné nádobě nebo láhvi. Užívejte 1-3 čajové lžičky tinktury denně.
Ačokča má využití v léčitelství, viz výše Účinky ačokči na naše zdraví, její kořeny využívali peruánští domorodci na čištění zubů, ale především ji lze s úspěchem použít v kuchyni (recepty najdete níže). Ačokču lze za syrova přidávat do salátů, dusit, vařit, zapékat, zavařovat či sušit. Jedlé jsou i její listy, které se dají zpracovávat obdobně jako špenát. Použití i příprava jsou obdobné jako u paprik či okurků. Plody je možné například nakládat společně s okurky, cibulkami a karotkou do sladkokyselých nálevů nebo nakrájené na menší kousky sušit. Malé plody se konzumují celé. Větší plody je nutné rozříznout a tvrdá černá semínka před konzumací odstranit. Plody ačokči se skladují v chladu (v ledničce), kde vydrží čerstvé i několik dní.
Přes léto ačokča průběžně nabízí své plody, můžete z nich připravit zeleninovou polévku, přidat ji do bramboračky. Jako zeleninu můžeme konzumovat její nezralé plody, ale i listy (jako špenát). Mladé plody, které chutnají za syrova podobně jako hrášek, přidáváme do salátů a do leča. Dají se jíst i se semeny, zatímco ze starších plodů je nutné semena odstranit. Ačokču je možné plnit mletým masem, sýrem, dusit, zapékat. Na podzim, kdy bývá plodů nadbytek, můžete ačokču zavařit stejně jako okurky nebo si uvařit lečo do zásoby.
V naší poradně s názvem ZPRACOVÁNÍ LISTŮ GINKGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Fiala.
Dobrý den, je vhodné listy jinanu kompostovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší listí pro kompostování je jasan, buk, bříza, třešeň, javor a všechny ovocné a ořechové stromy. Listům, které jsou na dotek voskové (mimo jiné Magnolie a Ginkgo), bude trvat mnohem déle, než se rozloží, a proto se nedoporučuje je kompostovat.
Do zavařovacích sklenic vložte ačokču (množství, kolik se jich vejde) a prokládejte ji přitom cibulkami. Přidejte všechny výše uvedené ingredience a zalijte až po povrch převařenou vodou. Sklenice dobře uzavřete a sterilujte cca 8 minut od začátku varu. Po sterilaci sklenice okamžitě z hrnce vyndejte a nechte je vychladnout (nejlépe překlopené dnem vzhůru).
Na rozpálený olej dejte smažit nakrájený pórek. Po chvíli restování přidejte malé kousky červené papriky a rozpůlenou ačokču bez semen. Posypte směsí koření. Podlijte malým množstvím vody a duste pod pokličkou asi 20 minut. Dosolte dle vlastní chuti. Pokrm můžete doplnit sýrem nebo tofu.