Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Afty v dutině ústní vypadají jako drobný problém, ale kdo je někdy měl, ví, že umí člověku pořádně znepříjemnit život. Typický aft je mělký bolestivý vřídek se světlým středem a červeným lemem, nejčastěji na pohyblivé sliznici úst. Pro představu vzhledu pomůže odkaz na afty v dutině ústní – fotografie. Bolí hlavně proto, že je narušená vrchní vrstva sliznice a odkrytá tkáň reaguje na sliny, kyselé jídlo, koření, dotyk kartáčku i pohyb jazyka. Prakticky to znamená, že malý vřídek na špatném místě může bolet víc než větší ranka na kůži, protože ústa se při mluvení, jídle a polykání téměř nezastaví.
Z praxe znám čtyři typické scénáře. První je mladý člověk ve stresu před zkouškami nebo po nevyspání, kterému se objeví jeden až dva malé afty na vnitřní straně rtu. Říká: „Pálí to při každém soustu a pořád si do toho koušu.“ To odpovídá běžnému podráždění sliznice, kde se sejde mechanické poranění, únava a zánětlivá reakce. Druhý scénář je maminka po viróze, která několik dní jedla hůř, pila málo a pak ji začal bolet jazyk a tvář. Tam často vidíme, že sliznice po nemoci ztratí odolnost a drobný vřídek se rozbolí víc, než by člověk čekal. Třetí scénář je senior s novou zubní náhradou, kde se aftu podobá otlak. Praktický rozdíl je v tom, že dokud se neupraví protéza nebo ostrá hrana zubu, sliznice se znovu dráždí. Čtvrtý scénář je pacient, který má afty opakovaně, mnohočetně a k tomu průjmy nebo únavu. Tam už jako sestra vždy říkám: neřešit jen ústa, ale hledat souvislosti v celém těle.
Prakticky: jeden malý aft po poranění nebo stresu obvykle stačí sledovat a tišit bolest. Opakované, rozsáhlé nebo dlouho trvající afty už jsou informace o stavu imunity, výživy, sliznic nebo celkového onemocnění.
V diskuzích lidé často popisují tři opakující se vzorce. První: „Vždycky se mi aft udělá po rajčatech, citrusech nebo ostrém jídle.“ To dává smysl, protože kyselé a pálivé potraviny poškozenou sliznici dráždí a zvyšují bolest, i když nemusí být původní příčinou. Druhý: „Mám afty, když jsem vyčerpaný.“ Tady nejde o pověru; u části lidí se recidivy opravdu objevují při stresu, nedostatku spánku a po infekci, kdy se slizniční imunita chová citlivěji. Třetí: „Myslela jsem, že je to opar.“ To je častý omyl. Afty nejsou totéž co oparové puchýřky v ústech – fotografie. Opar bývá virový, často začíná puchýřky a může být nakažlivý, zatímco běžný aft je zánětlivý vřídek sliznice a typicky se nepřenáší z člověka na člověka.
Pacienti mi často říkají konkrétní věty, které jsou pro rozpoznání důležité: „Nemůžu si vyčistit zuby, protože to štípe“, „dítě odmítá kyselé pití“, „bolí mě to víc při mluvení než v klidu“. Tyto zkušenosti potvrzují klinický fakt, že bolest aftu je dráždivá a situační: zhoršuje se dotykem, kyselostí, teplem a mechanickým třením. U dětí bývá problém hlavně pití; pokud kvůli bolestem v ústech málo pijí, může být rizikem dehydratace. U starších lidí zase sleduji, zda kvůli bolestem neomezují jídlo tak, že slábnou nebo se jim zhorší příjem léků.
Je dobré všímat si i chování člověka. Někdo aft stále kontroluje jazykem, čímž ho mechanicky dráždí. Jiný začne používat agresivní dezinfekce několikrát denně a sliznici ještě víc vysuší. Další vynechá čištění zubů, protože to bolí, a tím se v ústech zhorší prostředí pro hojení. Zkušenost z péče je jednoduchá: aft potřebuje klid, čistotu, šetrné zacházení a čas. Když se ale nechová jako běžný aft, nehojí se nebo přichází s dalšími příznaky, je to signál k vyšetření.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč afty v ústech vznikají: neškodné spouštěče i vážnější souvislosti
Aft vzniká tehdy, když se na malém místě poruší rovnováha mezi odolností sliznice a zánětlivou reakcí těla. Sliznice dutiny ústní je velmi živá tkáň: je vlhká, prokrvená, stále se obnovuje a přichází do kontaktu s jídlem, bakteriemi, zubní pastou, náhradami, kartáčkem i mikrotraumaty. Když se tato ochranná vrstva naruší, může vzniknout bolestivý vřídek. Praktický dopad je jasný: člověk často nepozná jednu jedinou příčinu, protože aft se objeví až ve chvíli, kdy se sejde několik drobností najednou.
Častější a většinou méně závažné příčiny
- Poranění sliznice: kousnutí do tváře, ostrá hrana zubu, tvrdá kůrka chleba, rovnátka nebo nová protéza. Příklad: senior po úpravě náhrady má vřídek na stejném místě, kde protéza tlačí.
- Stres, nevyspání a nemoc: po viróze nebo náročném období se u citlivých lidí afty vracejí častěji. Prakticky bývá důležité nejen mazat aft, ale také doplnit tekutiny, spánek a šetrnou stravu.
- Dráždivé potraviny: citrusy, rajčata, ocet, ostré koření, alkohol nebo příliš horké nápoje mohou bolest zhoršit a u některých lidí být spouštěčem.
- Zubní pasta a lokální podráždění: někomu vadí pěnivé nebo výrazně mentolové přípravky. Pokud se afty opakují po změně pasty, stojí za to zkusit jemnější variantu.
Vážnější příčiny a souvislosti, které je potřeba nepřehlédnout
- Nedostatek železa, vitaminu B12 nebo kyseliny listové: sliznice se pak hůře obnovuje. Příklad: pacientka má afty, únavu, bledost a lámavé nehty; tam už dává smysl krevní vyšetření.
- Onemocnění trávicího traktu: opakované afty se mohou objevovat u celiakie nebo zánětlivých střevních onemocnění. Praktický signál je kombinace aftů s průjmy, hubnutím nebo bolestmi břicha.
- Poruchy imunity a autoimunitní onemocnění: afty mohou být součástí širšího zánětlivého obrazu, zejména když se přidávají kožní, oční, kloubní nebo genitální potíže.
- Léky a celkové oslabení: některé léčby mohou měnit stav sliznic a obranyschopnost. U onkologických, imunosuprimovaných nebo křehkých pacientů je potřeba větší opatrnost.
Rozhodovací věta z praxe: jeden malý aft po kousnutí je obvykle lokální problém; opakované afty s únavou, horečkou, průjmy, hubnutím nebo dalšími vředy už patří k lékaři.
Důležité je také odlišit aft od jiných projevů v ústech. Kvasinkový povlak vypadá jinak než aft; pro vizuální porovnání lze použít moučnivka a bílé povlaky v ústech – fotografie. Nehojící se vřed, tvrdé okolí, jednostranné zvětšování nebo krvácení zase vyžadují vyloučení závažnějších změn sliznice; pro orientační vzhled slouží nehojící se vřed v ústech – fotografie.
Doporučuji také podívat se na článek Afty – příčina a léčba.
Kdy jít s afty v dutině ústní k lékaři nebo zubaři
U aftů je nejbezpečnější řídit se délkou trvání, velikostí, opakováním a celkovým stavem. Malý aft, který bolí, ale postupně se zmenšuje a do dvou týdnů mizí, většinou nevyžaduje akutní vyšetření. Jiná situace je aft, který se nehojí, zvětšuje, přibývá jich více, brání pití nebo je spojený s horečkou. V domácí péči jsem opakovaně viděla, že lidé čekají příliš dlouho, protože si řeknou „je to jen aft“. Právě u sliznic ale platí, že nehojící se vřed v ústech se nemá přehlížet.
- K lékaři nebo zubaři jděte, pokud aft trvá déle než 2 až 3 týdny, nehojí se nebo se vrací stále na stejném místě.
- Vyšetření je vhodné při velkém aftu, výrazném otoku, krvácení, tvrdém okolí vředu nebo silné jednostranné bolesti.
- Nečekejte při horečce, schvácenosti, zduření uzlin, vyrážce, bolestech očí, kloubů, průjmech nebo hubnutí.
- U dětí je důležité pití: pokud dítě kvůli bolesti odmítá tekutiny, močí málo nebo je apatické, je potřeba kontaktovat lékaře rychleji.
- Opatrnost je nutná u lidí s oslabenou imunitou, po chemoterapii, transplantaci, při biologické léčbě, u špatně kompenzované cukrovky nebo u velmi křehkých seniorů.
Praktický příklad: mladá žena má jednou za půl roku malý aft po kousnutí do rtu. Bolí ji při jídle, ale za deset dní je pryč. To je typický průběh, který obvykle stačí řešit šetrně doma. Druhý příklad: muž kuřák má vřed na okraji jazyka déle než tři týdny, okolí je tužší a místo krvácí při dotyku kartáčkem. Tady už není bezpečné říkat tomu automaticky aft, protože je nutné odborné vyšetření sliznice. Třetí příklad: dítě má mnoho bolestivých vřídků, teplotu, sliní a nechce pít. Tam nejde jen o afty, ale o riziko dehydratace a možnou infekční příčinu.
Bezpečnostní pravidlo: aft smí bolet, ale měl by se postupně hojit. Pokud se vřed v ústech nelepší, zvětšuje se nebo se k němu přidají celkové příznaky, je lepší vyšetření než další domácí pokusy.
Zubař je vhodný tehdy, když aft vzniká v místě mechanického dráždění: ostrý zub, prasklá výplň, rovnátka, protéza nebo hrana korunky. Praktický dopad je velký, protože gel na aft pomůže jen dočasně, ale příčina dál sliznici řeže. Praktický lékař nebo internista dává smysl u opakovaných aftů s únavou, bledostí, zažívacími potížemi nebo podezřením na nedostatek živin. ORL, stomatologická nebo slizniční ambulance je na místě při nejasném, dlouhotrvajícím nebo atypickém vředu.
Jako sestra bych nikdy nestrašila každého člověka s aftem, ale zároveň bych nebagatelizovala vřed, který se nechová běžně. Ústa jsou dobře viditelná, a právě proto je škoda čekat měsíce. Když si nejste jistí, pomůže jednoduché sledování: zapište datum vzniku, vyfoťte místo pro vlastní porovnání a sledujte, zda se zmenšuje. Pokud ne, objednejte se.
Za přečtení také stojí článek Nejlepší ústní vody.
Jak se afty vyšetřují a co čekat u lékaře
Diagnostika aftů začíná pohledem, otázkami a souvislostmi. Lékař nebo zubař si všímá, kde vřídek leží, jak je velký, zda je mělký nebo hlubší, kolik jich je, zda má červený lem, jestli krvácí a zda je okolní tkáň měkká nebo tuhá. Typický aft bývá na pohyblivé sliznici, bolí a má pravidelnější vzhled. Praktický dopad pro pacienta je jednoduchý: často není potřeba složité vyšetření, když vzhled a průběh odpovídají běžnému aftu. Ale pokud obraz nesedí, musí se hledat dál.
V ordinaci se obvykle ptají na délku trvání, opakování, spouštěče, léky, zubní náhrady, rovnátka, kouření, alkohol, nové potraviny, zubní pastu, celkové nemoci a příznaky mimo ústa. Tyto otázky nejsou formalita. Například afty po kousnutí a afty s průjmy mají úplně jinou diagnostickou hodnotu. Když pacient řekne: „Dělají se mi pořád, jsem unavený a mám popraskané koutky,“ lékař může pomýšlet na chudokrevnost nebo nedostatek vitaminů. Když řekne: „Mám vředy v ústech i jinde na těle,“ je potřeba zvažovat celkové zánětlivé nebo autoimunitní souvislosti.
| Co lékař sleduje | Proč je to důležité | Praktický význam |
|---|---|---|
| Délka hojení | Běžný malý aft se má postupně zlepšovat | Vřed přes 2 až 3 týdny vyžaduje kontrolu |
| Počet a velikost aftů | Mnohočetné nebo velké afty mohou znamenat těžší průběh | Může být potřeba cílenější léčba |
| Umístění a mechanické dráždění | Ostrý zub nebo protéza mohou vřídek udržovat | Bez odstranění tlaku se bude vracet |
| Celkové příznaky | Únava, teplota, průjmy nebo hubnutí mění význam nálezu | Je vhodné vyšetřit i krev a celkový stav |
U opakovaných nebo těžších aftů se mohou doplnit krevní testy. Typicky se zvažuje krevní obraz, železo nebo ferritin, vitamin B12, kyselina listová, zánětlivé parametry a podle příznaků i další vyšetření. Praktický příklad: pacient má opakované afty, pálí ho jazyk, je unavený a zadýchává se do schodů. Samotný gel do úst mu sice krátce uleví, ale neřeší příčinu, pokud je za tím chudokrevnost. Jiný pacient má afty a dlouhodobé zažívací potíže; tam může lékař zvažovat celiakii nebo střevní zánět.
V některých případech se provádí stěr, kultivace, virologické vyšetření nebo biopsie. Není to běžné u každého aftu. Biopsie se zvažuje hlavně tehdy, když vřed vypadá atypicky, nehojí se, tvrdne, krvácí nebo je podezření na jiné onemocnění sliznice. Pro pacienta je důležité vědět, že doporučení k biopsii neznamená automaticky nejhorší diagnózu; znamená to, že lékař nechce hádat podle vzhledu a potřebuje tkáň potvrdit pod mikroskopem.
Co si připravit před vyšetřením: kdy se aft objevil, jak často se vrací, co ho zhoršuje, jaké máte léky, zda máte teploty, průjmy, únavu, hubnutí, nové zubní pomůcky nebo poranění v ústech.
Velmi praktické je také ukázat fotografii z prvních dnů, pokud se nález do návštěvy změní. U sliznic se vzhled rychle vyvíjí a pacient si často pamatuje hlavně bolest, ne přesný obraz. Fotografie nenahrazuje vyšetření, ale pomůže s časovým průběhem. Lékař pak lépe posoudí, zda šlo od začátku o typický aft, puchýřky, povlak, mechanický otlak nebo jiný typ vředu.
Článek Afty v ústní dutině by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Co pomáhá na afty v ústech doma a jaká je lékařská léčba
Léčba aftů má tři cíle: snížit bolest, chránit sliznici a zabránit dalšímu dráždění. U malých aftů většinou nejde o „vyléčení příčiny jednou tabletou“, ale o vytvoření podmínek, aby se sliznice zahojila. Z praxe se mi nejvíc osvědčuje kombinace šetrné hygieny, klidového režimu pro ústa a lokálních přípravků. Praktický dopad je velký: když aft méně bolí, člověk lépe pije, jí, mluví a čistí si zuby, což hojení nepřímo podporuje.
Domácí režim a volně dostupná úleva
- Jezte nedráždivě: na pár dní omezte citrusy, rajčata, ocet, ostré koření, alkohol, horké nápoje a tvrdé kůrky. Vhodnější bývá vlažné, měkké, méně kyselé jídlo.
- Čistěte zuby šetrně, ale nevynechávejte hygienu: měkký kartáček, jemná pasta a opatrné čištění kolem bolestivého místa pomáhají snížit dráždění i množství povlaku.
- Použijte lokální gel nebo ochranný film: přípravky z lékárny mohou aft překrýt, znecitlivět nebo zmírnit podráždění. Důležité je nanášet je na osušené místo podle návodu.
- Výplachy používejte rozumně: mírné antiseptické nebo zklidňující výplachy mohou pomoci, ale agresivní nebo příliš časté dezinfekce sliznici vysuší a bolest zhorší.
- Nedrážděte aft jazykem: mnoho lidí ho stále „kontroluje“, ale tím prodlužují mechanické podráždění.
Pacienti často zkoušejí sůl, alkoholové tinktury nebo velmi silné domácí dezinfekce. Chápu snahu „vypálit to“, ale u aftů to může znamenat další poškození sliznice. Klinicky to dává smysl: aft už je otevřená ranka, a když ji poleptáme nebo vysušíme, bolest se zhorší. U dítěte bych byla obzvlášť opatrná a volila přípravky určené pro daný věk. Pokud dítě kvůli aftům nepije, není hlavní otázka gel, ale hydratace a kontakt s lékařem.
Lékařská léčba
U silnějších, častých nebo mnohočetných aftů může lékař doporučit lokální protizánětlivou léčbu, například kortikosteroidní přípravky do úst, případně léčivé výplachy. Smyslem není „potlačit imunitu naslepo“, ale ztlumit přehnanou lokální zánětlivou reakci, aby se vřed rychleji uklidnil a pacient mohl normálně jíst. U těžkých recidiv se léčba řeší individuálně, někdy ve spolupráci se stomatologem, dermatologem, ORL lékařem, imunologem nebo gastroenterologem.
| Situace | Co obvykle dává smysl | Na co si dát pozor |
|---|---|---|
| Jeden malý aft | Šetrná strava, gel, hygiena, sledování | Neměl by se zvětšovat ani trvat týdny |
| Aft po protéze nebo ostrém zubu | Úprava mechanické příčiny u zubaře | Bez úpravy se bude místo obnovovaně dráždit |
| Časté recidivy | Krevní testy a cílená léčba podle nálezu | Neřešit měsíce jen volně prodejnými gely |
| Těžké mnohočetné afty | Lékařská protizánětlivá léčba a dovyšetření | Nutné vyloučit systémové souvislosti |
Praktické shrnutí léčby: malý aft potřebuje klid, ochranu a čas. Opakované afty potřebují otázku proč. Atypický nebo nehojící se vřed potřebuje vyšetření, ne další domácí experiment.
Prevence je u aftů individuální. Někomu pomůže hlídat spánek a stres, jinému výměna zubní pasty, úprava protézy, léčba nedostatku železa nebo vyřešení trávicích potíží. Doporučuji vést si krátký záznam: datum aftu, místo, jídlo, stres, nemoc, menstruace, nové léky, zubní ošetření a délka hojení. Po třech až čtyřech epizodách se často ukáže vzorec. Právě ten je pro lékaře cennější než obecná věta „mám pořád afty“.
Podívejte se také na článek Afty, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Odborné zdroje k aftům v dutině ústní a proč jim lze věřit
U aftů je nejdůležitější rozlišit běžný, bolestivý, ale většinou neškodný vřídek od situace, kdy se za bolestivým místem v ústech skrývá infekce, poranění, nedostatek živin, autoimunitní onemocnění nebo vzácně i závažnější změna sliznice. Proto jsem vybírala zdroje, které nejsou jen obecné, ale pomáhají v praxi: popisují vzhled aftu, délku hojení, varovné příznaky, diferenciální diagnostiku a možnosti léčby. Jako sestra z domácí péče vím, že pacient obvykle neřeší latinský název, ale chce vědět, zda může jíst, pít, mluvit, kdy vydržet domácí režim a kdy už nečekat.
NICE CKS: aftózní vřed v ústech a praktický postup patří mezi velmi užitečné klinické přehledy, protože afty popisuje jako bolestivé, jasně ohraničené, mělké vřídky omezené na dutinu ústní, které nejsou samy o sobě projevem systémového onemocnění. Pro běžného člověka je cenné hlavně to, že zdroj pomáhá pochopit, kdy jde o typický aft a kdy má lékař pátrat po jiné příčině. To je důležité například u velkých, opakovaných nebo dlouho se nehojících vředů.
NICE CKS: léčba aftů a rozhodování v ambulanci jsem vybrala kvůli praktickému přístupu k léčbě. Zdroj uvádí, že u bolestivých aftů se řeší hlavně úleva od bolesti, podpora hojení a u těžkých recidiv i silnější protizánětlivá léčba pod dohledem lékaře. Pro pacienta je to užitečné v tom, že nevytváří falešný dojem „jedné zázračné masti“, ale vede ke správnému očekávání: malý aft se většinou zahojí, opakované a těžké afty mají být vyšetřeny.
DermNet: aftózní vřed, vzhled a možné spouštěče je dermatologicky a slizničním projevům blízký zdroj, který srozumitelně vysvětluje, že afty nemají jednu jednoduchou příčinu. Zmiňuje bolestivost, samovolné hojení i cíl léčby, kterým je zmírnit bolest a nepohodlí. Pro laika je přínosné hlavně rozpoznání typického vzhledu a pochopení, proč aft nemusí znamenat infekci ani špatnou hygienu. V praxi to pacientům uleví psychicky, protože mnoho lidí se mylně bojí, že jsou afty nakažlivé jako opar.
StatPearls NCBI: recidivující aftózní stomatitida a její typy je vhodný odborný zdroj pro hlubší klinické vysvětlení. Rozděluje afty na malé, velké a herpetiformní, což je praktické, protože délka hojení i potřeba vyšetření se liší. Malý aft bývá nepříjemný, ale krátkodobý problém, zatímco velké afty se mohou hojit déle a zanechat výraznější bolestivost. Pro běžného člověka zdroj pomáhá pochopit, proč má někdo jednou za čas malý vřídek, zatímco jiný má opakované bolestivé epizody, které mu znemožňují normálně jíst.
Odborný přehled léčby chronických opakovaných aftů jsem zařadila proto, že dobře ukazuje rozdíl mezi běžnou domácí úlevou a léčbou těžších chronických aftů. U dlouhodobě se vracejících obtíží se už neřeší jen výplach nebo gel z lékárny, ale také zánětlivé mechanismy, lokální kortikosteroidy, antiseptika a potřeba hledat vyvolávající nebo přidružený problém. Praktický přínos je jasný: kdo má afty často, velké, mnohočetné nebo spojené s únavou, průjmy, horečkami či hubnutím, neměl by problém donekonečna léčit jen doma.
Z těchto zdrojů plyne jedno praktické ponaučení: aft v dutině ústní je nejčastěji bolestivý zánětlivý vřídek sliznice, ale jeho chování v čase rozhoduje o bezpečnosti. Malý aft, který se postupně hojí, je jiná situace než vřed, který trvá přes dva až tři týdny, zvětšuje se, krvácí, tvrdne, opakovaně se vrací ve velkém počtu nebo je doprovázen celkovými příznaky. Právě časový průběh, vzhled, bolestivost a souvislosti s celkovým zdravím jsou v praxi nejdůležitější.
FAQ k aftům v dutině ústní
Jsou afty v dutině ústní nakažlivé?
Běžné afty v dutině ústní obvykle nakažlivé nejsou. Nejde o totéž co opar, který je virový a může se přenášét. Aft je spíše bolestivý zánětlivý vřídek sliznice, často spojený s podrážděním, stresem, poraněním nebo individuální náchylností.
Prakticky to znamená, že při běžném aftu není potřeba izolace ani panika v rodině. Přesto je rozumné nepůjčovat si kartáček, kelímek nebo lžičku, protože laik nemusí vždy bezpečně odlišit aft od virového puchýřku, moučnivky nebo jiné infekce. Pokud se objevují puchýřky, horečka, výrazné slinění, zápach z úst nebo více nemocných v domácnosti, je vhodné poradit se s lékařem.
Jak dlouho se aft v ústech hojí?
Malý aft se nejčastěji hojí přibližně 7 až 14 dnů. Během hojení by se měl postupně zmenšovat a méně bolet. Pokud je vřídek velký, hlubší, opakovaně drážděný zubem nebo protézou, může se hojení prodloužit.
Důležité není jen číslo dnů, ale trend. Když aft první dny bolí a potom se uklidňuje, odpovídá to běžnému průběhu. Pokud se ale po dvou týdnech nelepší, zvětšuje se, krvácí, tvrdne nebo se vrací stále na stejném místě, nečekejte další týdny. V takové situaci je vhodné vyšetření u zubaře, praktického lékaře nebo specialisty na sliznice.
Co nejrychleji pomůže na bolest aftu?
Na bolest aftu nejrychleji pomáhá lokální ochranný nebo znecitlivující přípravek z lékárny, šetrná strava a vynechání kyselých, ostrých a horkých jídel. Smyslem je snížit dráždění otevřené sliznice, aby člověk mohl jíst, pít a čistit si zuby.
Přípravek je vhodné nanášet podle návodu, často až po jídle a na co nejsušší místo, aby lépe držel. Nepomáhá aft stále šťourat jazykem, pálit alkoholem nebo přehnaně dezinfikovat. Pokud je bolest tak velká, že člověk nepije, nejí nebo nemůže spát, je lepší poradit se s lékařem. U dětí a seniorů je omezený příjem tekutin důvodem k rychlejší opatrnosti.
Proč se mi afty pořád vracejí?
Opakované afty mohou souviset se stresem, poraněním sliznice, nedostatkem železa, vitaminu B12 nebo kyseliny listové, někdy také s trávicími nebo imunitními potížemi. U části lidí se přesná příčina nenajde, ale dá se vypozorovat spouštěč.
V praxi pomáhá vést si krátký deník: kdy aft vznikl, kde byl, co jste jedli, zda jste byli nemocní, nevyspalí, ve stresu, po zubním ošetření nebo po změně pasty. Pokud jsou afty časté, velké, mnohočetné, doprovázené únavou, průjmy, teplotou, hubnutím nebo dalšími vředy, je vhodné lékařské vyšetření včetně krevních testů. Opakované afty nejsou vždy jen „citlivá pusa“.