Mravenčení, brnění nebo necitlivost rukou dokáže člověka pořádně vyděsit – zvlášť když se objevuje opakovaně, v noci nebo bez zjevné příčiny. Někdy jde o banální přeležení ruky, jindy ale tělo vysílá varovný signál, že se děje něco vážnějšího.
V tomto článku se podrobně podíváme na všechny hlavní příčiny mravenčení a necitlivosti rukou, vysvětlíme rozdíly mezi neškodnými a rizikovými stavy a ukážeme, kdy už je nutné vyhledat lékaře a jaké možnosti léčby dnes medicína nabízí.
Léčba parestézie
Léčba závisí na příčině. Používají se analgetika, protizánětlivé léky, léky ovlivňující nervový přenos a doplnění vitamínů skupiny B.
Cesol obsahuje praziquantel a slouží k léčbě infekce tasemnicí. Účinná látka praziquatel byla společně vyvinuta firmami Merck KGaA, Darmstadt a Bayer AG, Leverkusen.
Cesol se nesmí užívat: v případě, jste-li přecitlivělí (alergie) na praziquantel nebo některou z dalších složek, a v případě, máte-li napadené oko larvami tasemnice dlouhočlenné (nitrooční cysticerkóza), při současném podávání rifampicinu (účinná látka proti tuberkulóze).
Zvláštní opatrnost při užívání Cesolu se vyžaduje:
při výrazném omezení jaterních funkcí, protože pak může být odbourávání praziquantelu sníženo. Z toho může pak vyplývat jeho vyšší koncentrace v krvi a prodloužený poločas rozpadu. V takových případech má podávání přípravku probíhat za hospitalizace.
v případě, trpíte-li poruchami srdečního rytmu nebo srdeční slabostí, které vyžadují léčbu digitalisovými přípravky, máte být během podávání Cesolu sledováni.
u pacientů se sníženými renálními funkcemi je třeba počítat se zpomaleným vylučováním praziquantelu močí. Jeho škodlivé účinky na ledviny nejsou známé.
Návod k použití:
Zřídka vznikají po podání praziquantelu k odstranění tasemnice záchvaty křečí, které jsou projevem současně existující neurocysticerkózy (neurocysticercosis – napadení centrálního nervového systému tasemnicí dlouhočlennou). Takové případy bývají především v oblastech, ve kterých je rozšířena infekce tasemnicí dlouhočlennou, případně jejími larvami, a vyžadují rychlé odhalení.
Děti mladší 12 let:
U dětí nejsou žádné zvláštnosti, které by se musely zohledňovat. Cesol se doporučuje pro děti od 2 let.
Starší lidé:
U starších lidí nejsou žádné zvláštnosti, které by se musely zohledňovat.
Užívání Cesolu s jinými léčebnými přípravky:
Informujte svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte/aplikujete, případně jste před krátkou dobou užívali/aplikovali, další léčebné přípravky, a to i tehdy, jedná-li se o přípravky, které nejsou na lékařský předpis.
Oslabení účinnosti:
U skupiny 8 pacientů bylo při současném podávání dexamethasonu pozorováno následné snížení hladiny praziquantelu v krvi.
Současné podávání chloroquinu může vést ke snížení hladiny praziquantelu v plazmě.
Současné podávání léků indukujících enzymový jaterní systém odbourávající léky (cytochrom P 450), například antiepileptika, může snižovat koncentraci praziquantelu v krvi.
Rifampicin nesmí být podáván současně s praziquantelem, protože praziquantel pak nedosáhne terapeuticky účinné hladin
Paracetamol je bohužel i lék, který velmi často volí lidé, kteří se hodlají otrávit. Smrtelné následky může mít již dávka 3 g u dětí, 7 g u dospělých, u alkoholiků dokonce pouze 4–6 g. Příznaky otravy paracetamolem mívají obvykle třífázový průběh. Za několik hodin se objevuje nevolnost a zvracení, někdy dosti úporné. Ve druhé fázi se přechodně objeví zlepšení, za 1–2 dny však dochází k selhání jater, což je spojeno s poškozením mozku. V této třetí fázi může dojít k úmrtí. Více citliví jsou alkoholici a pacienti užívající antiepileptika.
Léčba diabetické neuropatie není jednoduchá, především proto, že není znám způsob odstraňující příčinu neuropatie. Léčba se opírá zejména o normalizaci krevního cukru a o potlačení nepříjemných bolestivých stavů a jiných nepříjemných pocitů jako brnění, pálení. Terapie je velmi individuální. Předem není jisté, zda a u koho zabere. Vhodná je i fyzioterapie.
Základem je udržování stabilní hladiny glukózy v krvi (což může vést k zastavení nebo zpomalení rozvinutí nemoci do těžších stadií). Užívají se perorální antidiabetika, případně injekčně inzulin. U některých lidí může intenzivní kontrola a regulace glykémie snížit riziko vývinu neuropatie i o více než 60 %.
K léčbě bolesti se podávají se antiepileptika, antidepresiva. Doporučují se také masti obsahující capsaicin. Účinné je v některých případech podávání látek podporujících regeneraci a výživu nervů. Hlavně kyseliny alfa lipoové či linoleové a podávání vitamínů B, E.
Mezi jiné metody zvládnutí bolesti a jiných nepříjemných vjemů u neuropatie patří také fyzioterapie, která zahrnuje akupunkturu, relaxační techniky, rehabilitaci či elektrickou stimulace nervového systému. Od roku 2010 se v České republice používá nová fyzikální léčba, která napomáhá diabetikům zmírňovat obtíže při diabetické neuropatii a zvyšuje kvalitu života. Jedná se o Mesodiencefalickou modulaci. Tato metoda se používá pro léčbu bolestivé diabetické polyneuropati a je zatím určena pouze pro dospělé pacienty. Léčba pomocí Mesodiencefalické modulace je finančně nákladnější, a prozatím není hrazena zdravotními pojišťovnami.
Esenciální třes (benigní familiární tremor) patří mezi nejčastější příčiny třesu hlavy. Postihuje až 1 % populace, u osob nad 65 let dokonce výrazně více.
Typické je, že se třes zhoršuje při stresu, únavě nebo emocích a naopak se může přechodně zmírnit po požití alkoholu. Tento fakt však představuje riziko rozvoje závislosti.
Příčiny
Přesná příčina esenciálního třesu není známa. Předpokládá se porucha funkce mozečku a bazálních ganglií s významným genetickým podílem.
Projevy
třes hlavy a rukou při pohybu
zhoršení při stresu
absence dalších neurologických příznaků
zmírnění po alkoholu
Diagnostika
Diagnóza se stanovuje klinicky na základě neurologického vyšetření a vyloučení jiných příčin třesu. Neexistuje specifický laboratorní test, který by esenciální třes potvrdil.
Léčba
Podávají se zejména betablokátory a některá antiepileptika. Léčba se zahajuje až ve chvíli, kdy třes výrazně omezuje běžné fungování.
Léčba bolesti je velice záludná. Je silně individuální, zda a u koho zabere. Podávají se antiepileptika, antidepresiva. Doporučují se také masti obsahující kapsaicin. Neuropatická bolest bývá rezistentní na klasická analgetika (antipyretika, nesteroidní antirevmatika i opioidy). Na zvládnutí bolesti a jiných nepříjemných vjemů u neuropatie se doporučuje také například akupunktura, relaxační techniky a rehabilitace. Účinné je v některých případech podávání látek podporujících regeneraci a výživu nervů. Hlavně kyseliny alfa-lipoové či linoleové. Doporučuje se podávání vitamínů B, E.
Léčba přítomné diabetické neuropatie není zcela jednoduchá. Základem je udržování stabilní a přijatelné hladiny glukózy v krvi. Napomáhá to pozdržet rozvinutí nemoci do těžších stadií a někdy může lze ještě napravit již přítomné příznaky. Užívají se perorální antidiabetika, pokud nestačí, tak se podává injekčně inzulin. U některých lidí může intenzivní kontrola a regulace glykémie snížit riziko vývinu neuropatie i o víc než 60 %.
I když antibiotika sama o sobě přímo neinteragují s barvou na vlasy a nevyvolávají chemickou reakci, někteří jedinci mohou pociťovat zvýšenou citlivost na složky barviva na vlasy, zejména ti, kteří jsou alergičtí na určité chemikálie obsažené v lécích i v barvách na vlasy. Některá antibiotika mohou navíc jako vedlejší účinek způsobovat změny barvy vlasů a některé léky mohou ovlivnit účinnost nebo životnost vlasového barviva.
Zvýšená citlivost/alergické reakce
Některé složky barev na vlasy, jako je PPD (parafenylendiamin), mohou u některých jedinců způsobovat alergické reakce.
Existuje jev zvaný zkřížená reaktivita, kdy jedinci alergičtí na PPD mohou reagovat také na jiné látky s podobnou chemickou strukturou, včetně některých antibiotik, jako jsou sulfonamidy a kyselina para-aminosalicylová (používaná k léčbě tuberkulózy).
To znamená, že osoba s alergií na PPD může pociťovat reakci na barvivo na vlasy, i když s ním dříve neměla problémy, pokud zároveň užívá antibiotika nebo jiné léky obsahující podobné chemikálie.
Příznaky alergie na barvu na vlasy se mohou pohybovat od mírného podráždění kůže až po závažné reakce, jako je puchýře, kopřivka nebo dokonce anafylaxe.
Pokud máte známou alergii na PPD nebo jiné látky obsažené v barvě na vlasy, je nezbytné se před použitím barvy na vlasy poradit s lékařem nebo alergologem.
Změny barvy vlasů v důsledku léků
Některé léky mohou způsobit změny barvy vlasů jako vedlejší účinek.
Například některá antineoplastika (chemoterapeutické léky), antimalarika a antiepileptika mohou způsobit zesvětlení nebo ztmavnutí vlasů.
Antibiotika, jako je penicilin a erythromycin, mohou také způsobit vypadávání vlasů nebo změny v jejich struktuře.
Pokud po zahájení užívání nového léku zaznamenáte neočekávané změny barvy vlasů, je nejlepší se o tom poradit se svým lékařem.
Vliv léků na barvu na vlasy
Některé léky mohou ovlivnit vstřebávání barvy na vlasy nebo její délku trvání.
Například léky, které ovlivňují růst vlasů nebo stav pokožky hlavy, mohou ovlivnit výsledek barvení vlasů.
Je vhodné se vyhnout barvení vlasů bezprostředně po použití určitých vlasových ošetření, jako jsou keratinové ošetření, protože mohou ovlivnit účinnost barviva.