Masáže patří mezi nejstarší, nejvíce používané a nejoblíbenější regenerační procedury. Užívají se k léčení či doléčování nejrůznějších chorobných a poúrazových stavů. V současné době obliba masáží a používání masážních pomůcek stoupá. Je to skvělá alternativa ke stereotypnímu způsobu života, který se nezřídka vyznačuje celodenním sezením u počítače. Masážními pomůckami se můžete masírovat doslova od hlavy k patě.
Baňkování je tradiční a účinná léčebná metoda. Využívá se hlavně při bolestech svalů, onemocnění krevního oběhu, migréně, detoxikaci organismu a u mnoha jiných problémů. Na baňky jsou použity různé materiály. Na trhu jsou skleněné baňky, plastové baňky i silikonové masážní baňky, které jsou vhodné pro maséry, ale i domácí baňkování. Nevýhodou této procedury je, že ve většině případů si ji nemůžete provést sami.
Zde můžete vidět cenu masážních baněk.
Zdroj: článek Masážní pomůcky
Baňkování je tradiční a účinná léčebná metoda. Využívá se hlavně při bolestech svalů, onemocnění krevního oběhu, migréně, detoxikaci organismu a také v boji proti celulitidě. Na trhu najdete masivní skleněné baňky, plastové baňky i silikonové masážní baňky, které jsou vhodné pro maséry, ale i domácí baňkování. Pro domácí baňkování jsou vhodné silikonové nebo plastové banky v kombinaci s oleji nebo krémy určenými proti celulitidě.
Zdroj: článek Celulitida – masáž na doma
Jde buď o 10%, nebo 20% roztok tetraboritanu sodného (Na2B4O7.10H2O) v 85% glycerolu (C3H803).
V případě 10% roztoku obsahuje 9,2 až 10,8 % Na2B4O7.1OH2O a 74,6 až 79,3 % C3H8O3 a v případě 20% roztoku obsahuje 19,0 až 21,0 % Na2B4O7.10H2O a 66,3 až 70,5 % C3H8O3.
Předepsané množství tetraboritanu sodného (10,0 g nebo 20,0 g) se zahříváním rozpustí za stálého míchání v předepsaném množství 85% glycerolu (90,0 g nebo 80,0 g).
Čirá, téměř bezbarvá sirupovitá tekutina.
K 0,2 ml se přidají 2 ml hexahydroxoantimoničnanu draselného RS a promíchá se. Během několika minut se vyloučí bílá jemně krystalická sraženina (sodík).
K množství odpovídajícímu asi 0,2 g tetraboritanu sodného se v porcelánové misce přidá 1 ml kyseliny sírové R, přidají se 3 ml lihu 96% R a směs se zapálí. Plamen, zvláště při dohořívání, je zbarven na okrajích zeleně (kyselina boritá).
1 ml se smíchá s 1 ml kyseliny dusičné R a směs se opatrně převrství 1 ml dichromanu draselného RS; na styku obou vrstev postupně vznikne fialově modrá zóna (glycerol).
5,0 g se zředí vodou R na 25,0 ml. Tento roztok je čirý a bezbarvý.
Tetraboritan sodný: 4 000 g roztoku 10% nebo 2 000 g roztoku 20% se zředí vodou R na 25 ml a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (skleněná a nasycená kalomelová elektroda). Ztitrovaná tekutina se použije ke stanovení glycerolu.
1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS odpovídá 1,907 mg Na2B4O7.10H2O.
Glycerol: Ztitrovaná tekutina ze stanovení tetraboritanu sodného se kvantitativně převede do odměrné baňky na 100 ml, doplní se vodou R po značku a promíchá se. Do baňky se zabroušenou zátkou se odměří 5,0 ml (v případě 10% roztoku) nebo 10,0 ml (v případě 20% roztoku), zředí se vodou R na 50 ml, přidá se 0,3 ml červeně bromkresolové RS a tolik hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS, až se žluté zbarvení roztoku změní na fialově červené. Přidá se 1,5 g jodistanu sodného R, baňka se uzavře a obsah se občas promíchá. Za 5 minut po rozpuštění jodistanu sodného se přidá 1,5 ml propylenglykolu R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do fialového zbarvení s tím, že se před dotitrováním přidá ještě 0,1 ml stejného roztoku indikátoru. Nalezená spotřeba se koriguje výsledkem slepé zkoušky.
1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l US odpovídá 9,209 mg C3H8O3.
V dobře uzavřených obalech.
Zdroj: článek Roztok borax glycerin
Základním krokem u zhoubných nádorů pojiva je radikální operace. Vhodným doplňkem je chemoterapie. K ozařování jsou kostní nádory málo citlivé. Resekční nebo amputační zákrok je dán stanovením chirurgického stadia vývoje maligního onemocnění. Náhrada resekované kosti je možná individuálně zhotovenou endoprotézou nebo masivním štěpem z kostní banky. Po operaci a zhojení rány se přistupuje k další chemoterapii, která může být modifikována procentuálním počtem nalezených nekrotických nádorových buněk v resekovaném tumoru. V případech, kdy již není náhrada možná (nádor je příliš rozsáhlý nebo postihuje důležité nervy či cévy končetin), je někdy nutno postiženou část končetiny amputovat. Ale v těchto případech jsou při specializovaných pracovištích k dispozici moderní protézy v rukou špičkových protetiků, s jejichž pomocí lze žít velmi kvalitní život i po amputaci. Obecně platí, že čím je vyšší procento nekróz, tím je i lepší prognóza přežití pacienta.
Solitární plicní metastáze jsou rovněž indikovány k resekci. Radioterapie se používá jen u inoperabilních pacientů, a to zejména kvůli analgetickému účinku, například při osteosarkomu pánve s mnohočetnou diseminací. U imunoterapie není prokázán vliv na přežití pacientů s osteosarkomem.
Po ukončení léčení je pacient dále sledován, a to vždy jedenkrát za tři měsíce včetně rentgenového snímku operované kosti a plic. Po dvou letech se přechází na půlroční prohlídky, další tři roky a dále se pacienti kontrolují minimálně jednou ročně. Pravidelné sledování nemocného s kostním nádorem je velmi dlouhodobé, protože se toto onemocnění bohužel může vrátit za 10 i více let. U speciálních náhrad celých kostí a kloubů jsou někdy nutné častější kontroly. Z těchto všech důvodů je vhodné, aby se pacient léčil v centru, které má kompletní záznamy o jeho nemoci, kde jej sledují školení lékaři, kteří mají zkušenosti s léčením těchto onemocnění, a kde má při znovuobjevení se zhoubné nemoci největší šanci se uzdravit.
Více se o této problematice můžete dočíst zde.
Zdroj: článek Rakovina kostí
Sama při vytrvalosti a pravidelnosti uvidíte, jak se vám zlepší pokožka na stehnech a baňka se stane vaším denním kamarádem. Když nevydržíte celý rok, tak alespoň od května do září.
Baňky koupíte zde.
No a co třeba zkusit břečťanovo-rozmarýnový olej? Spolu s jemnou masáží baňkami dělají zázraky. Ideální je kombinovat také s ruční nebo přístrojovou lymfodrenáží. Ovšem tato procedura patří do erudovaného salónu.
Na principu baňkování funguje přístroj na celulitidu – Cellulife. Používá se s olejíčkem proti celulitidě. Hezky prokrví pokožku, což je právě účel. Ovšem není samospasitelný, a tak cvičení a pitný režim k tomu přidat musíte, samotné baňkování nepomůže.
Tip: Přidejte k baňkování ještě střídavé sprchy a masáže lufou ve sprše. Pak to smysl má.
Zdroj: článek Celulitida – masáž na doma
Klasickou masáž můžete provádět doma při běžném sprchování pomocí anticelulitidových pomůcek. Masáží je několik druhů a každá z nich má poněkud odlišné účinky, na to pamatujte.
Manuální lymfatická masáž: Působí na odplavení škodlivých látek a značně odvodňuje, čímž ovlivňuje kvalitu pokožky.
Anticelulitidová masáž: Působí na podkožní vazivo, pokožku a tukové buňky, čímž viditelně vypíná pokožku. Tato speciální masáž má za účel působit na tukové buňky z podkoží a stimulovat podkožní strukturu kvůli lepšímu podkožnímu metabolismu.
Vakuová masáž: Při této masáži se pomocí baněk vytváří podtlak, který pomáhá rozbíjet tukové buňky. Baňky jemně nasávají pokožku a tím ji masírují a prokrvují. Podtlak také narušuje tukové buňky, které jsou pak vyplavovány lymfatickým systémem z těla ven. Pokožka je okysličená, prokrvená a postupně se zbavuje tukových zásob.
Po anticelulitidové masáži se může provést zeštíhlující ozónový zábal, který má na celulitidu a kvalitu pokožky pozitivní účinek. První výsledky lze rozpoznat již po 3 anticelulitidových masážích, kdy je vidět pozitivní vliv na pokožku a celulitidu. Pokožka je hladší a viditelně vypjatější. Doporučuje se kúra 5 masáží za sebou, tuto masáž si v domácím prostředí neprovedete, tak se nechte hýčkat od profesionálů. Také je důležité vědět, že špatně provedená domácí lymfomasáž může nadělat víc škody než užitku.
Zdroj: článek Celulitida – masáž na doma
Kostní štěp lze vytvořit mezi dvěma kostmi pomocí kosti z jiného místa v těle osoby (autoštěp) nebo pomocí dárcovské kosti (aloštěp) z kostní banky.
Kostní autoštěp je obecně preferován chirurgy, protože kromě eliminace rizik spojených s aloštěpy obsahuje kostní autotransplantát nativní kostotvorné buňky (osteoblasty), takže samotný štěp tvoří novou kost (osteoinduktivní) a zároveň působí jako matrice nebo-li takové lešení k nové kosti vyrůstající z přemosťovaných kostí (osteokonduktivní). Hlavní nevýhodou kostního autoštěpu je omezená zásoba dostupná pro odběr.
Kostní aloštěp má výhodu v tom, že je dostupný v mnohem větším množství než autoštěp. Během procesu získávání kost po odebrání prochází procedurami, které obvykle zahrnují hluboké zmrazení a může také zahrnovat demineralizaci, ozařování a/nebo lyofilizaci, zabíjí živé buňky kosti nebo kostní dřeně. To významně snižuje imunogenicitu (riziko odmítnutí štěpu), takže nejsou potřeba žádná antirejekční léčiva, a v kombinaci s vhodnými postupy screeningu dárců mohou tyto postupy zpracování a uchovávání významně snížit riziko přenosu onemocnění. Přes veškeré toto zpracování si spongiózní aloštěpová kost zachovává své osteokonduktivní vlastnosti. Kromě toho bylo prokázáno, že určité postupy zpracování také uchovávají v kyselém prostředí stabilní osteoinduktivní proteiny v kortikálních kostních štěpech.
Zdroj: článek Artrodéza palce nohy