BAZÁLNÍ INDEX, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Pokud se snažíte otěhotnět, je důležité vědět, kdy přesně máte ovulaci, což napomáhá ke správnému načasování pohlavního styku. Nejúčinnější a přirozený způsob zjištění ovulace spočívá v měření bazální teploty těla a sledování hlenu nacházejícího se v děložním hrdle.
Bazální teplota během těhotenství
Ženská bazální teplota zůstává během těhotenství mírně zvýšená, zejména od okamžiku početí až do konce prvního trimestru. Ve většině případů je tento malý nárůst nepatrný s výjimkou použití bazálního teploměru, který přesně čte tělesnou teplotu. Mnoho žen používá nepatrné výkyvy bazální teploty k určení nejplodnějších dnů a také k indikaci těhotenství.
Ačkoliv jsou v bazální teplotě normální výkyvy, v průběhu těhotenství je obvyklá mez mezi 0,072 a 0,18 °C vyšší než mezi normálním obdobím a ovulací. Zůstává-li bazální teplota zvýšená po dobu delší než 15 dnů, nebo po ovulaci, je pravděpodobné těhotenství. Stabilní, mírně zvýšená teplota od doby poslední ovulace po dobu dvou týdnů nebo i déle je jasným indikátorem, že žena otěhotněla. Během této doby jsou těhotenské testy často nespolehlivé, takže mnohé ženy používají bazální teplotu k ověření, zda by mohly být těhotné.
Bazální teplota normálně zůstává na mírně zvýšené úrovni v prvním trimestru těhotenství. Na konci prvního trimestru se ženě teplota vrátí do normálu. Výrazný nárůst pravděpodobně naznačuje infekci nebo onemocnění.
Mnoho žen používá bazální teplotu i k určení plodných dnů. Teplota je poměrně konzistentní mezi koncem a začátkem období ovulace. Když žena ovuluje, její bazální teplota klesne o několik desetin stupně a pak prudce vzroste. Teplota zůstává stejná až do doby, kdy začíná cyklus znovu. Jakmile žena otěhotní, je důležité, aby její tělesná teplota zůstala zvýšená. Pokud dojde k poklesu teploty, jedná se o falešné těhotenství v průběhu ovulace.
Ve svém příspěvku VYSOKÉ JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bob.
Dobrý den,
prosím, mám dotaz. Beru lék trittico 150 2 třetiny jednou deně na večer cca 2 měsíce. Od doby, kdy ho beru se mi neustále zvyšují jaterní testy. AST 3,31 UKAT, ALT 0,90 UKAT, GMT 1,5 UKAT, CHOLESTEROL 5, 60 UKAT. Před léčbou tritticem jsem měl vysoké jen GMT. Jiné léky kromě horčíku a vápníku neberu. Je to u antidepresiv normální? Děkuji
Bob
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Lachmanová.
Dobrý den,
jsem léčena na diabet II stupně ( a 2x po infarktu) ,nyní mi naměřili hodnotu U- Albumin 106.60 mg/l - má být do 19.
Léky beru : Trombex, prestárium, Betalog, Godasal , na diabet Stadamet ( 500), a Vipidia ( 25 mg),
přídavné si kupuji, Chrom , Beta karoten, Ginko, Vápní, hořčík,zinek. je to měsíc a půl co jsem si nasadila Reishi 6100mg dovoz z Madridu zde se neprodává od firmy...Estado Puro . na cevy,srdce dělá mi moc dobře, je mi 64 let . Je možné, že by kombinace tohoto všeho byla příčinou tak vysokých hodnot výše uvedeného U - Albinu? Nikdy jsem nepila alkohol ani žloutenku neprodělala
a Index MAU/ KREA místo 2.8 mám 13.4 g/mol
Děkuji za odpověď a hezký den
Hanka
Neporušená vláknina (strava s neupravenými zrny) představuje fyzickou obranu proti trávicím enzymům, čímž snižuje glykemický index. Rozemletá vláknina ovšem tuto schopnost nemá, nesnižuje vstřebávání škrobů a tím ani glykemický index.
Viskózní vláknina (v luštěninách, ovsu, zelenině, ovoci) zpomaluje průchod potravy trávicím traktem a snižuje účinek trávicích enzymů a tím i glykemický index.
Kyselost potravin zpomaluje trávení sacharidů a tím snižuje glykemický index.
Tuky sice snižují glykemický index tím, že zpomalují proces trávení, ale jejich nadměrná konzumace není vhodná kvůli vysokému obsahu energie.
Kombinace potravin s nižším glykemickým indexem snižuje glykemický index. Kvůli dodržení pestrosti a vyváženosti stravy však nelze konzumovat pouze potraviny s nízkým glykemickým indexem.
Technologická úprava rovněž ovlivňuje výši glykemického indexu, ale obvykle negativně, například vařená mrkev má vyšší glykemický index než syrová, bramborové hranolky, i když obsahují velké množství tuku, mají vyšší glykemický index než vařené brambory, rýže dlouho vařená má vyšší glykemický index než rýže vařená kratší dobu a podobně.
Glykemický index je významným pomocníkem v prevenci civilizačních chorob, například diabetu mellitu 2. typu, obezitě. Ale je třeba si uvědomit, že hledět pouze na hodnoty glykemického indexu potravin ještě neznamená mít správné stravovací návyky, například tučné maso má nulový glykemický index, protože neobsahuje žádné sacharidy, ale obsahuje velké množství kalorií a cholesterolu. Glykemický index je velkým pomocníkem, ale ne jediným. Je třeba dbát i na ostatní složky zdravého životního stylu, například na dostatečný pitný a pohybový režim.
V naší poradně s názvem KIWI A CUKROVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Agata Polcarová.
Zajímá mě jestli se u cukrovky 2typu může jist kivi
.děkuji Polcarová Agata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kiwi má nízký glykemický index. Vzhledem k vysokému obsahu vody v kiwi by 100 g kiwi odpovídalo přibližně 5 g (1 čajová lžička) glukózy, pokud jde o účinek na hladinu glukózy v krvi. Kiwi má nízký glykemický účinek a je vhodné pro diabetiky obou typů.
Evidence bazální teploty nemusí ukazovat jen na ovulaci. Je lékařsky známo, že hormony štítné žlázy také mají přímý vliv na bazální teplotu. Podchlazení nebo snížení tělesné teploty je zase známým příznakem hypotyreózy nemoci štítné žlázy. Tělesná teplota je neomylný diagnostický nástroj. Bazální teplota je také diagnostickým nástrojem pro zjištění hypotyreózy. Jedná se o osvědčenou diagnostickou a monitorovací metodu.
Chcete-li měřit bazální teplotu kvůli štítné žláze, je důležité používat starý rtuťový teploměr. Rtuťový teploměr by se měl před použitím důkladně protřepat a být po ruce k rannímu použití. Jakmile se ráno probudíte, s minimálním pohybem vložte teploměr do podpaží a nechejte jej tam po dobu 10 minut. Je důležité, aby došlo k zaznamenání tří až pěti po sobě jdoucích dnů. Ženy, které mají menstruaci, by neměly měřit bazální teplotu v prvních pěti dnech menstruace, ale až po pátém dnu.
Pokud je průměrná bazální teplota nižší než 36,5 °C, lze diagnostikovat onemocnění štítné žlázy, nebo nedostatečné množství hormonů štítné žlázy. Průměrná bazální teplota mezi 36,5 a 36,7 °C je považována za normální. Teploty mezi 36,4 a 36,6 °C jsou považovány za důkaz možné hypotyreózy.
V naší poradně s názvem VYPOCET OVULACNICH DNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Ulicna.
Dobry den,chcela by som sa opytat jak si mam vypocitat ovul.dni.Uz som to skusala a neviem ci spravne,zadala moj cyklus co je prvy den menstruacie az po zaciatok druhej menstruacie ...t.j.ten cyklus.Vysledok bol ,ze som to premarnila o 48 dni.Pocitam to dobre? Dakujem a prajem pekny den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ovulace obvykle začíná šestnáctý až osmnáctý den od začátku cyklu. Problém je, že ne vždy se dá určit, kdy nastal začátek menstruačního cyklu. Proto nejlepší způsob, jak zjistit přesný den ovulace, je pomocí bazální teploty, kterou je třeba sledovat a měřit každý den ihned po probuzení. V den ovulace se teplota mírně zvýší. V ten den pak jste nejvíce plodná po dobu 24 hodin.
Výhodou je, že mužské spermie dokážou oplodnit vaše vajíčko i několik dní po pohlavním styku. Tím se plodná dobu trochu natáhne. Takže chcete-li otěhotnět, snažte se mít pohlavní styk každý den od třináctého dne po skončení předchozí menstruace a pokračujte v tom sedm dní. Tak si zajistíte, že se spermie určitě dostanou k vašemu vajíčku, když jste nejvíce plodná. Vše platí za předpokladu, že máte normální menstruační cyklus kolem 29 dnů. Menstruační cyklus je doba mezi začátky jednotlivých menstruací.
Před ovulací se tělesná teplota pohybuje v rozmezí 36,2–36,5 °C. Během dvou dnů po ovulaci dochází k hormonálním změnám, které způsobují nárůst o 0,4–1 stupeň. Tato zvýšená teplota zůstává po dobu další ovulace. Díky tomuto si můžete povšimnout zvýšené tělesné teploty. Pokud zjistíte, že jste otěhotněla, bazální teplota se nemění a zůstává zvýšená po celou dobu těhotenství.
Dalo by se říci, že podle zapisování bazální teploty se dá zjistit ovulace, ale v prvním měsíci užívání a nahrávání bazální teploty nemusí dojít ke zjištění plodných dnů. Je důležité, aby došlo k dlouhodobému měření bazální teploty. Při dlouhodobém měření dochází ke zjištění a předpovědění ovulace. Zároveň díky tomu dochází ke zjištění nejlepších dnů, které jsou vhodné pro pohlavní styk a pro otěhotnění.
Je důležité si zapamatovat, že pokud nejste nemocní nebo pokud si nezměříte teplotu hned po probuzení, může být každý měřený vzorek nepřesný. Bazální teplota napomáhá nejen ke zjišťování plodných dnů, ale také napomáhá ke zjištění neplodnosti. Pokud jsou některé fáze cyklu krátké, může dojít k hormonální nerovnováze.
Glykemický index (zkratka GI) je bezrozměrná veličina, která udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny. Exaktně je GI definován jako plocha pod křivkou glykémií během dvou hodin po požití dané potraviny, vyjádřená jako procento plochy pod křivkou po požití stejného množství sacharidů ve formě čisté glukózy. Vychází se z toho, že glukóza má glykemický index roven 100. Například celozrnný chléb má GI = 65, tudíž glukóza obsažená v celozrnném chlebu je tělem využita za cca 2krát delší dobu než glukóza v čistém stavu. Glykemický index ovlivňuje mnoho faktorů, jako je obsah vlákniny, postup přípravy, délka vaření dané potraviny a podobně. Hodnotu GI potraviny nelze brát jako jediný faktor ovlivňující reakci glykémie. Protože rychlost vstřebávání glukózy do krve také ovlivňuje celkové množství tráveniny v žaludku (čím více potravy žaludek dostane, tím rychleji se tělo snaží potravu ze žaludku dostat pryč – trávení i vzestup glykémie je tudíž rychlejší). V praxi to znamená, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Také potraviny s nízkým GI nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykémie, které mohou přispívat ke vzniku diabetu mellitu II. typu (lidově stařecká cukrovka). Ač je někdy glykemický index užíván jako indikátor míry uvolňování inzulínu do krve, některé potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují mnoho inzulínu; pro tento účel je lépe vzít v úvahu inzulínový index. Index byl vytvořen Dr. Davidem J. Jenkinsem a jeho kolegy v roce 1981 na Torontské univerzitě.
Ženské tělo je poměrně složitý organismus. Během menstruačního cyklu je žena vystavena působení proměnlivých hladin hormonů, jejichž spolupůsobení je odpovědné za důležité procesy, jako je dozrávání vajíček, jejich uvolnění z vaječníků, růst děložní sliznice, příchod menstruace a další. Většina těchto procesů se děje víceméně skrytě (což se samozřejmě netýká příchodu menstruace, který se dá těžko přehlédnout), měření bazální teploty je však metodou, která ženám zprostředkovává pohled do vlastního těla, umožňuje jim zmapovat menstruační cyklus, určit plodné a neplodné dny a stanovit termín příští menstruace. Měření bazální teploty je poměrně přesná metoda, ať už se snažíte otěhotnět, nebo se naopak otěhotnění pokoušíte vyhnout.
Bazální teplota je nejnižší teplota, jíž tělo dosahuje v klidu. Každý člověk má danou určitou hladinu teplot, od které se měření odvíjí. U ženy je tato hladina ovlivňována dvěma skupinami hormonů – estrogeny a gestageny.
Základním principem, na kterém funguje metoda měření bazální teploty, je rozdělení menstruačního cyklu na dvě fáze: první se nazývá folikulární a během ní naměříme teploty nižší a druhá se nazývá luteální a při ní naměříme teploty vyšší.
Obě fáze od sebe dělí ovulace. Ovulací nazýváme krátký okamžik uvolnění vajíčka z vaječníku, které pak putuje vejcovodem, kde se může setkat se spermií. Všeobecným mýtem je domněnka, že k ovulaci dochází v polovině cyklu.
Během folikulární fáze, což je fáze od počátku menstruace do ovulace, jsou produkovány hormony ze skupiny estrogenů. K tomuto dochází zejména v dozrávajících Graafových folikulech ve vaječníkách (odtud plyne název této fáze) a tyto hormony snižují bazální teplotu, proto je tato fáze známá také jako období nižších teplot. 1–2 dny před ovulací dosahují estrogeny své maximální hodnoty, což se může (ale také vůbec nemusí) projevit poklesem teploty. Délka folikulární fáze je rozmanitá, může trvat 11 dnů, 21 dnů, ale jsou i případy, kdy ovulace nastává velice brzy po menstruaci a folikulární fáze tak trvá třeba jen 5–7 dní, každopádně se jedná o případy značně ojedinělé, podobně jako folikulární fáze trvající 30, 40, nebo dokonce i 50 a více dní.
Po ovulaci nastává luteální fáze, která trvá až do příchodu menstruace a je charakterizována vzestupem teploty, proto je to také období vyšších teplot. Za tento vzestup mohou hormony ze skupiny gestagenů, a to zejména progesteron, který je produkován hlavně žlutým tělískem (žluté tělísko neboli corpus luteum – odtud název této fáze), které vzniká z prasklého Graafova folikulu po ovulaci. Platí pravidlo, které říká, že ovulaci lze považovat za proběhnuvší, pokud je bazální teplota alespoň 3 po sobě jdoucí dny vyšší než v 6 předcházejících dnech. Za den, kdy proběhla ovulace, se považuje poslední den nízkých teplot.
Ve svém příspěvku NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Co mam dělat aby nemusela užívat warfarin, abych nemusela každy měsíc dojiždět k lekaři. Dík. Mariell
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
dobrý den měla jsem malou trombozu V LDK po zakroku na noze (uzavirani krec.zil), k tomu jsme brala antiko a kuracka (antiko vymenena za ciste gestagenni, koureni opravdu zridkakdy, spis vubec ne a kdyz uz tak sem tam potah z el.cig.), 7 dni jsem si píchala clexan, k tomu sem pridala warfarin jednou denne 5 mg, od te doby denne mam prujmy, zaludek jako na vode, dávám to do souvislosti s warfarinem.....navic mi naprosto nevyhovuje strava, citim se strasne, az tak ze premyslím o vysazení, protože takhel zit nechci........muj problem je ten ze jsme byla zvykla na 50% stravy ze zeleniny, jsem celozivotni prakticky vegetarian a jedine co dokazu pozrit je kureci, ze vseho ostatniho se mi zveda zaludek (jine maso), po sacharidech jsem nafouklá, navíc mam alergii na lepek a nevyhovuji mi ve velkem ani mlécne produkty (tvarohy atd.), take jsem aktivni sportovec, a momentálně s ekvuli nove strave citim opravdu tak, ze premyslim, ze warfarin uz brát nechci.....na takoveto strave s minimem zeleniny, nemoznost masa protoze kureci vadi a ostatni nepozru, s tim ze sacharidy zpet v takovem mnozstvi abyhc vubec dokazala naplnit denni bazalni prijem akorát tak hubnu rychlosti blesku, což také není dobre .....poprosím tedy o radu za co vymenit warfarin a klidne si zaplatim cokoliv protože tohle je zivot na.... chapu ze pro nekoho kdo predtim jedl jako typický čech a cpal se denne klasickymi knedliky, brambory, ryzi, k tomu sladke kolace, zakusecky a tunu veproveho, bez jakehokoliv kousku zeleniny a sportovní aktivity (tedy nepotreba proteinu apod.) je to bez zmeny ziv.stylu a warfarin mu vyhovuje.....jenze pro me jakozto velice se zdrave stravujiciho sportovce je to pohroma a neslučitelne dohromady, procetla jsem toho tunu a proste je to bez sance pro me je warfarinová strava nezdrava a stravovat se takto nechci, jim nizkosacharidove dlouhodobe a diky tomu jsem se zbavila mnoha leku a srovnali se mi krevni testy (cholesterol vse), citila jsem s eplna enegrie, mela skvele BMI, svalovou zakladnu, ted jsem kazdy den akorát tak natekla ze sacharidu, je mi zle, tezko, jsem naprosto bez energie, ztracim svaly, nedokazu udrzet sv oji sportovní aktivitu a jsem presvedcena ze se odmitam takto dal stravovat...proto prosím je mi jedno co si zaplatim, stejne to u me vypada ze warfarin nebudu brat dlouhodobe, pokud prijdu za svym lekarem a reknu ze chci eliquis, mám pravo na nej ? jak rikam zaplatim cokoliv, protoze pro me je dulezitejsi se citit opet dobre a ne takhle jak se citim ted, ze neudelam skoro par kroku abych si nemusela odpocinout :-(
Bazální teplota je základní teplota lidského těla těsně po probuzení či v brzkých ranních hodinách. Nejideálněji by se tedy měla měřit hned ráno po probuzení. Důležité je, aby došlo ke změření před jakoukoli aktivitou provozovanou po ránu. Bazální teplota se měří pomocí bazálního teploměru, který se umisťuje do úst. Tento druh teploměru ukazuje i velmi malé stupně změn. Je důležité, aby každé měření probíhalo ve stejný čas. Bazální teploměry jsou k dostání ve většině drogérií a jsou obvykle dodávány s grafem pro evidenci teploty.
Dietu při cukrovce je nutné přizpůsobit individuálnímu zdravotnímu stavu pacienta – podle něj se řídí množství konzumovaných sacharidů. Proto zde univerzální předpis neexistuje. Fungují základní zásady, ale přesná množství je nutné určit podle jednotek inzulinu či medikamentózní léčby. Je zároveň nezbytně nutné přísně hlídat pravidelný stravovací režim a nikdy nehladovět. Vše musí být pod dohledem lékaře.
Potraviny nevhodné pro diabetiky
Nevhodné potraviny:
bílé pečivo a chléb
tučné maso a uzeniny
smažená jídla – včetně smažené zeleniny (například květák nebo žampiony)
sádlo, máslo, živočišné oleje, kokosový a palmový olej
plnotučné mléko a mléčné výrobky, mléčné koktejly, šejky
přezrálé ovoce, sladké kompoty a džemy, kandované ovoce
ořechy
Méně vhodné potraviny:
vaječné těstoviny
plnotučné mléko a mléčné výrobky
příliš sladké druhy ovoce – hrušky, švestky, banán, hroznové víno
Potraviny a jejich glykemický index – seznam
Glykemický index je poměrné číslo, které udává schopnost (rychlost) sacharidové potravy zvýšit glykemii (hladinu glukózy) v krvi. Za základ (index 100) je zvolena glukóza, jejíž vstřebání do krve z potravy je nejrychlejší. Tento index má pomoci diabetikům při volbě vhodné skladby denního jídelníčku. Platí pravidlo, že čím nižší glykemický index, tím delší trávení a tím pomalejší vstřebávání (štěpení) cukrů do krve a tím menší výkyvy glykemie mezi jednotlivými jídly. Hodnotu glykemického indexu ještě dále snižuje kombinace sacharidové potravy s potravou obsahující tuky a bílkoviny, což dále prodlužuje trávení a zajišťuje ještě rovnoměrnější vstřebávání cukru do krve. Potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují pomaleji glukózu do krve, způsobují menší kolísání hladiny cukru v krvi (oscilaci), zvyšují citlivost na inzulin, vyvolávají menší pocit hladu, zlepšují spalování tuků, po cvičení pomáhají lépe doplnit zásoby svalové glukózy.
Bazální metabolismus se podílí na výdeji energie z celkového příjmu z větší části a o to více, čím méně jste aktivní od cca padesáti až po devadesát procent. Aby organismus optimálně fungoval, přičte se k bazálnímu metabolismu energie navíc dle celkového denního výdeje. To lze učinit správným složením stravy, aktivitou směřující k budování svalové hmoty a aerobními aktivitami korigujícími přebytečnou přijatou energii. Na výpočet existují rovnice, které mohou přibližně určit bazální metabolismus, ovšem co nejpřesnější údaj je možné získat pouze pomocí metod ve specializovaných zařízeních. Naneštěstí nelze provádět takovéto měření pro každého člověka, a tak je nejjednodušší pečlivě si zaznamenávat příjem energie ze stravy do deníku a posléze ubírat či přidávat potravu tak, aby její příjem odpovídal konkrétním cílům, což může být budování svalové hmoty, redukce tuku či udržovací stav na momentální úrovni.
Bazální metabolismus (BMR) znamená základní látkovou přeměnu. Jedná se o hodnotu klidové energetické spotřeby těla. V praxi se jeho hodnota téměř nedá změřit, vyžaduje velmi specifické podmínky klidu, proto se k jejímu stanovení používá přibližný výpočet. Hodnota bazálního metabolismu se liší podle pohlaví, věku a hmotnosti. Mimo to má každý jinak nastavený metabolismus podle úrovně fyzického výdeje, stylu života a genetické výbavy. Bazální metabolismus nabývá hodnot cca 1 700 kJ (400 kcal) u subtilního seniora až třeba 5 000 kJ (1 200 kcal) u stokilového padesátníka. Z hodnoty bazálního metabolismu lze vycházet při sestavování redukční diety založené na počítání kalorií. Tato metoda je náročná na plánování a počítání. Pro redukční programy má výpočet BMR omezený význam.
Bazální energetický výdej si můžeme spočítat. Výpočtové vzorce udávají bazální energetický výdej v energetických jednotkách (kJ, kcal). Vzorce v sobě zahrnují individuální parametry, protože, jak již bylo uvedeno výše, úroveň bazálního metabolismu ovlivňuje hlavně pohlaví (žena, muž), hmotnost (množství ATH) a věk.
Výpočet pomocí Faustova vzorce
muži > BM (kcal) = hmotnost (v kg) x 24
ženy > BM (kcal) = hmotnost (v kg) x 23
Výpočet pomocí Faustova vzorce není přesný, jedná se pouze o orientační předpoklad energetického výdeje.
Výpočet pomocí Harris-Benedictovy rovnice
muži > BM [kcal] = 66,5 + 13,8 x hmotnost + 5,0 x výška - 6,8 x věk
ženy > BM [kcal] = 655 + 9,6 x hmotnost + 1,8 x výška - 4,7 x věk
Měření bazální teploty pro zjištění ovulace se provádí vždy ráno po probuzení a nejlépe přímo v posteli vždycky stejným teploměrem. Je nutné dodržovat stále stejnou hodinu každý den, protože teploty mohou snadno kolísat. Je zde mnoho faktorů, které mohou vaši teplotu ovlivnit, například některé léky, stres, fyzické vypětí, změna teploty pokoje, změna klimatu, alkohol a další.
Teploměr se vkládá vždy na stejné místo – tedy do pochvy, úst či do konečníku. Teploměr nechte na zvoleném místě zhruba 3–5 minut, poté si zaznamenejte hodnoty. Jestliže nedojde k ovulaci, pak teplota nestoupá, v začátku cyklu by hodnoty měly být nižší, při ovulaci se zvýší. I tato metoda by měla být prováděna spíše ženami s pravidelným menstruačním cyklem a doba určená k měření představuje zhruba 3 menstruační cykly. Možná je i kombinace s jiným typem ovulačního testu.
Ode dne ovulace zůstávají hodnoty zvýšené (kvůli zvýšené hladině progesteronu) zhruba dalších 10 dní, poté by měla (ale nemusí) klesnout a přichází menstruace.
Měření bazální teploty vyžaduje vyšší časovou náročnost (několik měsíců) než jiné metody, ne však náročnost finanční, protože za teploměr zaplatíte pouze jednou. U tohoto způsobu se také vyžaduje určitá zodpovědnost, protože měření se provádí vždy ve stejný čas, a tak by roztržité a zapomnětlivé ženy mohly mít výsledky zkreslené. I přes určité nevýhody tohoto způsobu jej mnoho žen využívá, protože rády sledují, jaké změny se v jejich těle odehrávají.
Glykemický index zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu. Vyjádření glykemického indexu je relativní, protože index hodnoty 100 má právě glukóza. Nejedná se ale o hodnotu nejvyšší. Existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má potravina vyšší glykemický index. Nejvyšších hodnot dosahují jednoduché sacharidy, nejnižších komplexní sacharidy. Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako je třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování.
Glykemický index (GI) je ukazatel, kterým se hodnotí rychlost přeměny sacharidů na glukózu, určuje tedy, jak moc se po konzumaci konkrétní potraviny zvedne hladina cukru v krvi. Pro glukózu je stanoven glykemický index 100 a potraviny se dělí na ty s nízkým GI (hodnota nižší než 55), se středním GI (56–70) a s vysokým GI (hodnota vyšší než 70). Hodnotu glykemického indexu ovlivňuje jak složení potraviny, tak způsob jejího zpracování. Čím vyšší index je, tím rychleji dochází k nárůstu glykemie a tím rychleji se po jídle opět dostaví pocit hladu. Potraviny s nižším glykemickým indexem jsou pro tělo vhodnější, protože po nich nedochází k výrazným výkyvům krevního cukru, tělo lépe využije dodanou energii a obecně se dají tyto potraviny považovat za prevenci civilizačních chorob.
Mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem patří kořenová zelenina, jablka, žitný celozrnný chléb, tmavá rýže, ovesná kaše či čočka. Ty všechny mají glykemický index nižší než 50. Naopak lívance, smažené hranolky, koblihy nebo pizza mají vysoký glykemický index – jeho hodnota se pohybuje mezi 60 a 90.
Snížení hladiny cukru podpoří nejen správné potraviny, ale také dodržování obecných zásad. Zejména dostatečný pitný režim, kterému dominuje čistá voda, pomáhá díky řadě biochemických procesů snižovat hladinu cukru v krvi. Stejně důležité je sledovat celkový energetický příjem, proto byste se měli vyvarovat přejídání, tedy neadekvátního zvyšování krevního cukru.
Jezte pokud možno pravidelně a v menších porcích. Naučte se sledovat složení potravin uvedené na obalech a soustřeďte se jak na celkovou energetickou hodnotu, tak na zastoupení jednotlivých složek. Ke snížení glykemie přispívá také pravidelný pohyb, svaly při něm totiž spotřebovávají cukr z krve na svou činnost. Na hladinu cukru v krvi má vliv rovněž psychické vypětí – stresové hormony ovlivňují hladinu cukru v krvi, dlouhodobý stres je tedy pro organismus škodlivý i v tomto směru. Vláknina zpomaluje trávení sacharidů a reguluje hladinu krevního cukru, která díky ní stoupá pozvolna a kontrolovaně. Ze dvou druhů vlákniny, ve vodě rozpustné a nerozpustné, je pro snižování krevního cukru přínosnější ta rozpustná. Konzumujte zeleninu, luštěniny či ovesné vločky. Neslazené ovesné kaše jsou vynikajícím zdrojem energie a k jejich trávení potřebuje organismus hodně času. Díky tomu se krevní cukr po konzumaci ovesných vloček nedostává na vysoké hodnoty příliš rychle. Pokud si snídaňovou ovesnou kaši ochutíte skořicí, která snižuje glykemii (hladinu cukru v krvi), uděláte svému tělu po ránu opravdu dobře. Vhodným pomocníkem jsou i lněná semínka, která nejenže obsahují vlákninu, ale sama o sobě také snižují hladinu krevního cukru. Vláknina navíc podporuje čištění střev, bezproblémové trávení a snižuje hladinu cholesterolu v krvi, pro organismus tak má mnohostranný význam.
Strava obsahuje tři základní skupiny živin: sacharidy, bílkoviny a tuky. Sacharidy jsou v naší obvyklé stravě hlavním zdrojem energie, tvoří kolem 50 % (často i více) našeho energetického příjmu. Problém je, že zvyšují hladinu krevního cukru (glykemii) a ke svému zpracování vyžadují inzulin. A to je u člověka s cukrovkou problém. Proto je nutné příjem sacharidů snížit.
Bílkoviny také mírně zvyšují hladinu krevního cukru, ale mnohem méně než sacharidy. Jejich potřeba je v těhotenství zvýšená (pro správný růst plodu), a proto se v jejich konzumaci nijak neomezujte. Tuky nezvyšují glykemii, naopak zpomalují trávení sacharidů, proto mají příznivý dopad na výsledný glykemický index jídla. Je však třeba volit kvalitní zdroje tuků.
Ve stravě se rozlišují dvě skupiny sacharidů – jednoduché a složité. Jednoduché sacharidy (neboli cukry), z nichž nejvíce zastoupená je glukóza, mají sladkou chuť, rychle se vstřebávají, výrazně zvyšují glykemii a vyžadují ke svému zpracování hodně inzulinu. Přirozeně jsou obsaženy v ovoci a mléku, problémové jsou však zejména ty, které jsou součástí řady průmyslově vyráběných výrobků – ve formě přidaného cukru. Složité sacharidy zahrnují škrob a vlákninu. Škrob je složen z jednotek glukózy a začíná se rozkládat už v ústech díky působení slin. Jeho vstřebávání zpomaluje kromě tuků také přítomnost vlákniny. Pro člověka s cukrovkou jsou nejbezpečnějšími zdroji sacharidů takové druhy potravin, které obsahují hodně vlákniny a málo cukrů či škrobů. Na prvním místě je to nesladká zelenina. Příjem ostatních potravin s obsahem sacharidů je třeba hlídat, některé je nutné zcela vyloučit (sladkosti, sladké nápoje).
Základem diety je tedy úprava příjmu sacharidů. Tato dieta vyžaduje následující opatření...
Nesladit, tedy vyloučit jednoduché cukry, jako jsou bílý a hnědý cukr (řepný i třtinový), med, hroznový cukr, sirupy (javorový a další), obilné sladěnky a podobně. Jednoduché cukry se vstřebávají ze střeva velmi rychle a při cukrovce mohou výrazně zvýšit glykemii – mají takzvaný vysoký glykemický index. Je nutné také výrazně omezit, nejlépe vyřadit, konzumaci všech potravin, které jednoduché cukry obsahují. Kromě sladkostí, sušenek, sladkého pečiva, sladkých jídel a slazených nápojů (limonády, džusy) jsou tak pro vysoký obsah jednoduchých cukrů rovněž nevhodné snídaňové cereálie, müsli tyčinky, kompotované a kandované ovoce, zavařeniny, marmelády (včetně „dia“), povidla, kečup, doslazený rajský protlak, sterilované a nakládané zeleniny ve sladkokyselém nálevu. Pozor také na dresinky a různé dochucující omáčky či instantní produkty. Také pivo (alkoholické i nealkoholické) výrazně zvyšuje glykemii. Cukr je i součástí méně kvalitních uzenin (salámy, párky, pašti
Jedná se o index zdatnosti, který spolehlivě hodnotí tělesnou zdatnost a může velmi dobře posloužit při stanovení programu tělesné aktivity.
BMI lze obecně považovat pouze za statistický nástroj, u konkrétního jedince je BMI příliš jednoduchým prostředkem, který ignoruje velké množství důležitých faktorů (například stavbu těla, množství svalstva a podobně). V klinické praxi se proto obvykle používají přesnější testy jako měření tloušťky podkožního tuku, impedanční měření a tak dále.
BMI je nejužitečnější pro statistické průzkumy mezi rozsáhlejšími vzorky populace, nejčastěji pro zkoumání korelace mezi obezitou a jinými faktory. Důvodem pro použití BMI je, že pro jeho použití stačí v datech uvádět výšku a hmotnost. Pokud by v datech byly dostupné například výsledky měření bioimpedance, byl by BMI zbytečný, to však pro běžné průzkumy obvykle neplatí.
Výpočet BMI pro konkrétního jednotlivce nelze proto brát jako absolutní ukazatel, spíše jen jako přibližné vodítko, které by mělo být použito jen jako jeden z více prostředků.
Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI, je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky (v metrech na druhou).
Tabulka BMI
méně než 15 znamená patologickou hubenost;
15–19 hubenost;
19–25 normální hmotnost;
25–30 nadváhu;
30–40 obezitu s jasným zdravotním rizikem;
větší než 40 představuje patologickou obezitu – závažnou chorobu.
Příklady výpočtu BMI
Zde je názorná ukázka dvou různých hodnot z výpočtu BMI. Jde o srovnání ženy, která aktivně sportuje, a ženy, která je pracovně vytížená.
Žena, která aktivně sportuje, má BMI 20, což je normální hmotnost.
Žena, která je pracovně vytížená, má BMI 26, což je nadváha.