Pokud se snažíte otěhotnět, je důležité vědět, kdy přesně máte ovulaci, což napomáhá ke správnému načasování pohlavního styku. Nejúčinnější a přirozený způsob zjištění ovulace spočívá v měření bazální teploty těla a sledování hlenu nacházejícího se v děložním hrdle.
Bazální teplota během těhotenství
Ženská bazální teplota zůstává během těhotenství mírně zvýšená, zejména od okamžiku početí až do konce prvního trimestru. Ve většině případů je tento malý nárůst nepatrný s výjimkou použití bazálního teploměru, který přesně čte tělesnou teplotu. Mnoho žen používá nepatrné výkyvy bazální teploty k určení nejplodnějších dnů a také k indikaci těhotenství.
Ačkoliv jsou v bazální teplotě normální výkyvy, v průběhu těhotenství je obvyklá mez mezi 0,072 a 0,18 °C vyšší než mezi normálním obdobím a ovulací. Zůstává-li bazální teplota zvýšená po dobu delší než 15 dnů, nebo po ovulaci, je pravděpodobné těhotenství. Stabilní, mírně zvýšená teplota od doby poslední ovulace po dobu dvou týdnů nebo i déle je jasným indikátorem, že žena otěhotněla. Během této doby jsou těhotenské testy často nespolehlivé, takže mnohé ženy používají bazální teplotu k ověření, zda by mohly být těhotné.
Bazální teplota normálně zůstává na mírně zvýšené úrovni v prvním trimestru těhotenství. Na konci prvního trimestru se ženě teplota vrátí do normálu. Výrazný nárůst pravděpodobně naznačuje infekci nebo onemocnění.
Mnoho žen používá bazální teplotu i k určení plodných dnů. Teplota je poměrně konzistentní mezi koncem a začátkem období ovulace. Když žena ovuluje, její bazální teplota klesne o několik desetin stupně a pak prudce vzroste. Teplota zůstává stejná až do doby, kdy začíná cyklus znovu. Jakmile žena otěhotní, je důležité, aby její tělesná teplota zůstala zvýšená. Pokud dojde k poklesu teploty, jedná se o falešné těhotenství v průběhu ovulace.
Evidence bazální teploty nemusí ukazovat jen na ovulaci. Je lékařsky známo, že hormony štítné žlázy také mají přímý vliv na bazální teplotu. Podchlazení nebo snížení tělesné teploty je zase známým příznakem hypotyreózy nemoci štítné žlázy. Tělesná teplota je neomylný diagnostický nástroj. Bazální teplota je také diagnostickým nástrojem pro zjištění hypotyreózy. Jedná se o osvědčenou diagnostickou a monitorovací metodu.
Chcete-li měřit bazální teplotu kvůli štítné žláze, je důležité používat starý rtuťový teploměr. Rtuťový teploměr by se měl před použitím důkladně protřepat a být po ruce k rannímu použití. Jakmile se ráno probudíte, s minimálním pohybem vložte teploměr do podpaží a nechejte jej tam po dobu 10 minut. Je důležité, aby došlo k zaznamenání tří až pěti po sobě jdoucích dnů. Ženy, které mají menstruaci, by neměly měřit bazální teplotu v prvních pěti dnech menstruace, ale až po pátém dnu.
Pokud je průměrná bazální teplota nižší než 36,5 °C, lze diagnostikovat onemocnění štítné žlázy, nebo nedostatečné množství hormonů štítné žlázy. Průměrná bazální teplota mezi 36,5 a 36,7 °C je považována za normální. Teploty mezi 36,4 a 36,6 °C jsou považovány za důkaz možné hypotyreózy.
Před ovulací se tělesná teplota pohybuje v rozmezí 36,2–36,5 °C. Během dvou dnů po ovulaci dochází k hormonálním změnám, které způsobují nárůst o 0,4–1 stupeň. Tato zvýšená teplota zůstává po dobu další ovulace. Díky tomuto si můžete povšimnout zvýšené tělesné teploty. Pokud zjistíte, že jste otěhotněla, bazální teplota se nemění a zůstává zvýšená po celou dobu těhotenství.
Dalo by se říci, že podle zapisování bazální teploty se dá zjistit ovulace, ale v prvním měsíci užívání a nahrávání bazální teploty nemusí dojít ke zjištění plodných dnů. Je důležité, aby došlo k dlouhodobému měření bazální teploty. Při dlouhodobém měření dochází ke zjištění a předpovědění ovulace. Zároveň díky tomu dochází ke zjištění nejlepších dnů, které jsou vhodné pro pohlavní styk a pro otěhotnění.
Je důležité si zapamatovat, že pokud nejste nemocní nebo pokud si nezměříte teplotu hned po probuzení, může být každý měřený vzorek nepřesný. Bazální teplota napomáhá nejen ke zjišťování plodných dnů, ale také napomáhá ke zjištění neplodnosti. Pokud jsou některé fáze cyklu krátké, může dojít k hormonální nerovnováze.
Ve svém příspěvku NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Co mam dělat aby nemusela užívat warfarin, abych nemusela každy měsíc dojiždět k lekaři. Dík. Mariell
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
dobrý den měla jsem malou trombozu V LDK po zakroku na noze (uzavirani krec.zil), k tomu jsme brala antiko a kuracka (antiko vymenena za ciste gestagenni, koureni opravdu zridkakdy, spis vubec ne a kdyz uz tak sem tam potah z el.cig.), 7 dni jsem si píchala clexan, k tomu sem pridala warfarin jednou denne 5 mg, od te doby denne mam prujmy, zaludek jako na vode, dávám to do souvislosti s warfarinem.....navic mi naprosto nevyhovuje strava, citim se strasne, az tak ze premyslím o vysazení, protože takhel zit nechci........muj problem je ten ze jsme byla zvykla na 50% stravy ze zeleniny, jsem celozivotni prakticky vegetarian a jedine co dokazu pozrit je kureci, ze vseho ostatniho se mi zveda zaludek (jine maso), po sacharidech jsem nafouklá, navíc mam alergii na lepek a nevyhovuji mi ve velkem ani mlécne produkty (tvarohy atd.), take jsem aktivni sportovec, a momentálně s ekvuli nove strave citim opravdu tak, ze premyslim, ze warfarin uz brát nechci.....na takoveto strave s minimem zeleniny, nemoznost masa protoze kureci vadi a ostatni nepozru, s tim ze sacharidy zpet v takovem mnozstvi abyhc vubec dokazala naplnit denni bazalni prijem akorát tak hubnu rychlosti blesku, což také není dobre .....poprosím tedy o radu za co vymenit warfarin a klidne si zaplatim cokoliv protože tohle je zivot na.... chapu ze pro nekoho kdo predtim jedl jako typický čech a cpal se denne klasickymi knedliky, brambory, ryzi, k tomu sladke kolace, zakusecky a tunu veproveho, bez jakehokoliv kousku zeleniny a sportovní aktivity (tedy nepotreba proteinu apod.) je to bez zmeny ziv.stylu a warfarin mu vyhovuje.....jenze pro me jakozto velice se zdrave stravujiciho sportovce je to pohroma a neslučitelne dohromady, procetla jsem toho tunu a proste je to bez sance pro me je warfarinová strava nezdrava a stravovat se takto nechci, jim nizkosacharidove dlouhodobe a diky tomu jsem se zbavila mnoha leku a srovnali se mi krevni testy (cholesterol vse), citila jsem s eplna enegrie, mela skvele BMI, svalovou zakladnu, ted jsem kazdy den akorát tak natekla ze sacharidu, je mi zle, tezko, jsem naprosto bez energie, ztracim svaly, nedokazu udrzet sv oji sportovní aktivitu a jsem presvedcena ze se odmitam takto dal stravovat...proto prosím je mi jedno co si zaplatim, stejne to u me vypada ze warfarin nebudu brat dlouhodobe, pokud prijdu za svym lekarem a reknu ze chci eliquis, mám pravo na nej ? jak rikam zaplatim cokoliv, protoze pro me je dulezitejsi se citit opet dobre a ne takhle jak se citim ted, ze neudelam skoro par kroku abych si nemusela odpocinout :-(
Ženské tělo je poměrně složitý organismus. Během menstruačního cyklu je žena vystavena působení proměnlivých hladin hormonů, jejichž spolupůsobení je odpovědné za důležité procesy, jako je dozrávání vajíček, jejich uvolnění z vaječníků, růst děložní sliznice, příchod menstruace a další. Většina těchto procesů se děje víceméně skrytě (což se samozřejmě netýká příchodu menstruace, který se dá těžko přehlédnout), měření bazální teploty je však metodou, která ženám zprostředkovává pohled do vlastního těla, umožňuje jim zmapovat menstruační cyklus, určit plodné a neplodné dny a stanovit termín příští menstruace. Měření bazální teploty je poměrně přesná metoda, ať už se snažíte otěhotnět, nebo se naopak otěhotnění pokoušíte vyhnout.
Bazální teplota je nejnižší teplota, jíž tělo dosahuje v klidu. Každý člověk má danou určitou hladinu teplot, od které se měření odvíjí. U ženy je tato hladina ovlivňována dvěma skupinami hormonů – estrogeny a gestageny.
Základním principem, na kterém funguje metoda měření bazální teploty, je rozdělení menstruačního cyklu na dvě fáze: první se nazývá folikulární a během ní naměříme teploty nižší a druhá se nazývá luteální a při ní naměříme teploty vyšší.
Obě fáze od sebe dělí ovulace. Ovulací nazýváme krátký okamžik uvolnění vajíčka z vaječníku, které pak putuje vejcovodem, kde se může setkat se spermií. Všeobecným mýtem je domněnka, že k ovulaci dochází v polovině cyklu.
Během folikulární fáze, což je fáze od počátku menstruace do ovulace, jsou produkovány hormony ze skupiny estrogenů. K tomuto dochází zejména v dozrávajících Graafových folikulech ve vaječníkách (odtud plyne název této fáze) a tyto hormony snižují bazální teplotu, proto je tato fáze známá také jako období nižších teplot. 1–2 dny před ovulací dosahují estrogeny své maximální hodnoty, což se může (ale také vůbec nemusí) projevit poklesem teploty. Délka folikulární fáze je rozmanitá, může trvat 11 dnů, 21 dnů, ale jsou i případy, kdy ovulace nastává velice brzy po menstruaci a folikulární fáze tak trvá třeba jen 5–7 dní, každopádně se jedná o případy značně ojedinělé, podobně jako folikulární fáze trvající 30, 40, nebo dokonce i 50 a více dní.
Po ovulaci nastává luteální fáze, která trvá až do příchodu menstruace a je charakterizována vzestupem teploty, proto je to také období vyšších teplot. Za tento vzestup mohou hormony ze skupiny gestagenů, a to zejména progesteron, který je produkován hlavně žlutým tělískem (žluté tělísko neboli corpus luteum – odtud název této fáze), které vzniká z prasklého Graafova folikulu po ovulaci. Platí pravidlo, které říká, že ovulaci lze považovat za proběhnuvší, pokud je bazální teplota alespoň 3 po sobě jdoucí dny vyšší než v 6 předcházejících dnech. Za den, kdy proběhla ovulace, se považuje poslední den nízkých teplot.
Bazální teplota je základní teplota lidského těla těsně po probuzení či v brzkých ranních hodinách. Nejideálněji by se tedy měla měřit hned ráno po probuzení. Důležité je, aby došlo ke změření před jakoukoli aktivitou provozovanou po ránu. Bazální teplota se měří pomocí bazálního teploměru, který se umisťuje do úst. Tento druh teploměru ukazuje i velmi malé stupně změn. Je důležité, aby každé měření probíhalo ve stejný čas. Bazální teploměry jsou k dostání ve většině drogérií a jsou obvykle dodávány s grafem pro evidenci teploty.
Bazální metabolismus se podílí na výdeji energie z celkového příjmu z větší části a o to více, čím méně jste aktivní od cca padesáti až po devadesát procent. Aby organismus optimálně fungoval, přičte se k bazálnímu metabolismu energie navíc dle celkového denního výdeje. To lze učinit správným složením stravy, aktivitou směřující k budování svalové hmoty a aerobními aktivitami korigujícími přebytečnou přijatou energii. Na výpočet existují rovnice, které mohou přibližně určit bazální metabolismus, ovšem co nejpřesnější údaj je možné získat pouze pomocí metod ve specializovaných zařízeních. Naneštěstí nelze provádět takovéto měření pro každého člověka, a tak je nejjednodušší pečlivě si zaznamenávat příjem energie ze stravy do deníku a posléze ubírat či přidávat potravu tak, aby její příjem odpovídal konkrétním cílům, což může být budování svalové hmoty, redukce tuku či udržovací stav na momentální úrovni.
Bazální metabolismus (BMR) znamená základní látkovou přeměnu. Jedná se o hodnotu klidové energetické spotřeby těla. V praxi se jeho hodnota téměř nedá změřit, vyžaduje velmi specifické podmínky klidu, proto se k jejímu stanovení používá přibližný výpočet. Hodnota bazálního metabolismu se liší podle pohlaví, věku a hmotnosti. Mimo to má každý jinak nastavený metabolismus podle úrovně fyzického výdeje, stylu života a genetické výbavy. Bazální metabolismus nabývá hodnot cca 1 700 kJ (400 kcal) u subtilního seniora až třeba 5 000 kJ (1 200 kcal) u stokilového padesátníka. Z hodnoty bazálního metabolismu lze vycházet při sestavování redukční diety založené na počítání kalorií. Tato metoda je náročná na plánování a počítání. Pro redukční programy má výpočet BMR omezený význam.
Bazální energetický výdej si můžeme spočítat. Výpočtové vzorce udávají bazální energetický výdej v energetických jednotkách (kJ, kcal). Vzorce v sobě zahrnují individuální parametry, protože, jak již bylo uvedeno výše, úroveň bazálního metabolismu ovlivňuje hlavně pohlaví (žena, muž), hmotnost (množství ATH) a věk.
Výpočet pomocí Faustova vzorce
muži > BM (kcal) = hmotnost (v kg) x 24
ženy > BM (kcal) = hmotnost (v kg) x 23
Výpočet pomocí Faustova vzorce není přesný, jedná se pouze o orientační předpoklad energetického výdeje.
Výpočet pomocí Harris-Benedictovy rovnice
muži > BM [kcal] = 66,5 + 13,8 x hmotnost + 5,0 x výška - 6,8 x věk
ženy > BM [kcal] = 655 + 9,6 x hmotnost + 1,8 x výška - 4,7 x věk
Měření bazální teploty pro zjištění ovulace se provádí vždy ráno po probuzení a nejlépe přímo v posteli vždycky stejným teploměrem. Je nutné dodržovat stále stejnou hodinu každý den, protože teploty mohou snadno kolísat. Je zde mnoho faktorů, které mohou vaši teplotu ovlivnit, například některé léky, stres, fyzické vypětí, změna teploty pokoje, změna klimatu, alkohol a další.
Teploměr se vkládá vždy na stejné místo – tedy do pochvy, úst či do konečníku. Teploměr nechte na zvoleném místě zhruba 3–5 minut, poté si zaznamenejte hodnoty. Jestliže nedojde k ovulaci, pak teplota nestoupá, v začátku cyklu by hodnoty měly být nižší, při ovulaci se zvýší. I tato metoda by měla být prováděna spíše ženami s pravidelným menstruačním cyklem a doba určená k měření představuje zhruba 3 menstruační cykly. Možná je i kombinace s jiným typem ovulačního testu.
Ode dne ovulace zůstávají hodnoty zvýšené (kvůli zvýšené hladině progesteronu) zhruba dalších 10 dní, poté by měla (ale nemusí) klesnout a přichází menstruace.
Měření bazální teploty vyžaduje vyšší časovou náročnost (několik měsíců) než jiné metody, ne však náročnost finanční, protože za teploměr zaplatíte pouze jednou. U tohoto způsobu se také vyžaduje určitá zodpovědnost, protože měření se provádí vždy ve stejný čas, a tak by roztržité a zapomnětlivé ženy mohly mít výsledky zkreslené. I přes určité nevýhody tohoto způsobu jej mnoho žen využívá, protože rády sledují, jaké změny se v jejich těle odehrávají.
Aniž bychom se zamysleli nad samotným procesem hubnutí, máme tendenci věřit "novým" a "zaručeným" objevům, které nám zaručeně pomohou zhubnout, například jako CGA 800. Když se nám to po úmorném snažení třeba i podaří, pak se nám kila ale velmi rychle vrací zpět a to v ještě větší míře, než tomu bylo před zázračnou dietou. Proč tomu tak je? Proč muži hubnou snadněji než ženy? Proč někdo může jíst 10krát více, než vy a přesto nepřibere? Odpověď nám poskytne pochopení fungování našeho metabolismu – jinými slovy mluvíme o bazálním metabolismu.
Lidský metabolismus se liší u každého člověka a je dán již při narození – genetickou informací. Velmi jednoduše řečeno bazální metabolismus je energie nezbytná pro základní životní funkce organismu. Je to tedy základní látková přeměna našeho těla. Naše tělo spotřebuje nejvíce energie právě na bazální metabolismus. Sem patří např. dýchání, odpočinek ve spánku, funkce organismu za normální teploty a za úplného klidu. Každá další činnost (chůze, cvičení, oblékání) tuto hodnotu zvyšuje zhruba o 20%. Pro hubnutí je tedy potřeba zvýšit hodnotu bazálního metabolismu.
Bazální metabolismus je vrozený a ovlivnit ho lze nejméně ze všech tří součástí výdeje energie. Jedná se o energii, která je nezbytná pro základní životní funkce člověka bez přičinění jakékoliv další aktivity. K základním funkcím je řazeno kupříkladu dýchání, činnost srdce či fungování dalších orgánů. Na první pohled se tedy může zdát, že klidový výdej bude mít každý stejný, ovšem opak je pravdou. Vliv na to má hned několik faktorů. Skladba těla, kdy výhodou je sportovní postava s vyšším podílem svalové hmoty a přiměřeného množství podkožního tuku, dále pak věk, kde platí, že čím je člověk starší, tím méně potřebuje energie. Je nutné podotknout, že starší lidé by měli přizpůsobit příjem potravy, ale hlavně by měli dbát na její kvalitu, aby při sníženém energetickém příjmu doplnili všechny potřebné živiny i mikroživiny. Ne nepodstatnou skutečností je také fakt, zda se jedná o muže či ženu. Muži mají to štěstí, že přirozeně spotřebovávají více energie. Ženy si tedy musí o to více hlídat, co jí, a navíc se nesmí stravovat stejným způsobem jako muži. Další skutečností, kterou už ovšem musí řešit lékař, je nepřirozená aktivita štítné žlázy. Snížená aktivita vede k nadváze v případě nekorigování energetického příjmu.
Úroveň bazálního metabolismu je z velké části dědičná. Pokud jsme smolaři, že naši rodiče a prarodiče mají „utažený“ bazální metabolismus, můžeme počítat s komplikacemi spojenými nejen s nadváhou. Tyto faktory bývají obvykle ovlivněny našimi předky, kteří si procházeli abnormálními životními podmínkami, jako jsou hladomory a koncentrační tábory. Tyto podmínky nám z dlouhodobého hlediska dovolily nastartovat úsporný gen, který novodobě řídí rychlost bazálního metabolismu.
Velký podíl na úrovni bazálního metabolismu má také rasa. Například Číňané a Indové mají nižší úroveň bazálního metabolismu než lidé kavkazoidní (což jsou i Evropané).
Energetický výdej dospělých v průměru činí přibližně 8 400–11 700 kJ, a jak bylo uvedeno, s věkem tyto hodnoty klesají v důsledku klesání bazálního metabolismu. S fyzickou aktivitou se hodnoty energetického výdeje markantně zvyšují. Průměrný energetický výdej člověka, který se výrazně hýbe, se zvyšuje o 2 100–4 200 kJ za hodinu, v závislosti na zdatnosti, délce zátěže, typu a intenzitě sportovního výkonu. U žen jsou tyto hodnoty v průměru mírně snížené v poměru k celkovému energetickému výdeji.
Přirozené metody zabránění početí vycházejí z biologických procesů ženského cyklu nebo z chování partnerů při pohlavním styku. Je však nutné zdůraznit, že žádná z těchto metod neposkytuje spolehlivost srovnatelnou s moderní antikoncepcí.
Mezi přirozené metody patří:
Přerušovaná soulož
Přerušovaná soulož, odborně koitus interruptus, patří k nejstarším metodám regulace početí. Princip spočívá v tom, že muž ejakuluje mimo vaginu, čímž se zabrání vniknutí spermatu do ženského reprodukčního traktu.
Výhodou této metody je její okamžitá dostupnost bez nutnosti pomůcek. Zásadní nevýhodou je však nízká spolehlivost. Spermatické buňky se mohou nacházet i v preejakulátu a riziko otěhotnění tak nelze vyloučit ani při správném provedení.
Nevýhody
Přerušovaná soulož nechrání před pohlavně přenosnými infekcemi a vyžaduje vysokou míru sebekontroly muže. Riziko selhání se zvyšuje při opakované souloži v krátkém časovém intervalu, kdy mohou v močové trubici zůstat životaschopné spermie.
Kontraindikace
Tato metoda není vhodná pro páry bez stabilního vztahu, pro muže s předčasnou ejakulací ani pro dvojice, které si nepřejí přijmout riziko neplánovaného těhotenství.
Kalendářová metoda
Kalendářová metoda vychází ze sledování menstruačního cyklu a výpočtu plodných a neplodných dnů. Základním předpokladem této metody je relativně pravidelný cyklus, kdy se ovulace objevuje přibližně uprostřed cyklu, počítáno od prvního dne menstruace.
Vajíčko je schopné oplodnění pouze omezenou dobu, zpravidla 12–24 hodin po ovulaci, zatímco spermie mohou v ženském těle přežívat až 5 dní. Z tohoto důvodu se za plodné období považuje několik dnů před ovulací i krátce po ní.
V praxi je však nutné zdůraznit, že ovulace nemusí probíhat pravidelně. Stres, nemoc, změna režimu, cestování nebo hormonální výkyvy mohou způsobit její posun. Teoreticky tak může dojít k ovulaci i v období, kdy ji žena neočekává, včetně období menstruace.
Kalendářová metoda je proto vhodná spíše pro páry, které jsou ochotny přijmout možnost otěhotnění, nikoliv pro ty, kteří chtějí početí spolehlivě zabránit.
Metoda kontroly děložního hlenu
Tato metoda se zaměřuje na sledování změn děložního hlenu během menstruačního cyklu. V období ovulace se hlen stává čirým, tažným a kluzkým, což usnadňuje pohyb spermií směrem k vajíčku.
Žena si pravidelně všímá konzistence, barvy a množství hlenu, a na základě těchto změn odhaduje plodné dny. Metoda vyžaduje zkušenost, pečlivost a dlouhodobé sledování vlastního těla.
Je však třeba počítat s tím, že kvalitu hlenu mohou ovlivnit infekce, hormonální výkyvy, stres nebo užívání některých léků. Z tohoto důvodu je i tato metoda považována za málo spolehlivou.
Inzulín Tresiba je dlouhodobě působící bazální inzulín určený k léčbě diabetu 1. i 2. typu. Používá se k pokrytí bazální potřeby inzulínu, tedy k udržení stabilní hladiny glukózy v krvi mimo jídla a během spánku.
Praktický význam spočívá v tom, že Tresiba nenahrazuje inzulín k jídlu, ale tvoří základ inzulinové léčby. Správně nastavená bazální dávka je klíčová pro celkovou kompenzaci diabetu.
Pro koho je Tresiba určena
Tresiba je vhodná jak pro pacienty s diabetem 1. typu v kombinaci s bolusovým inzulínem, tak pro pacienty s diabetem 2. typu, u kterých perorální léčba již nestačí. Často je nasazována u pacientů s kolísavou glykémií.
Vedení menstruačního kalendáře je pro každou ženu velmi užitečná a praktická věc. Žena si jím může sama kontrolovat svůj zdravotní stav. Údaje z menstruačního kalendáře jí poskytnou přehled o termínu plodných a neplodných dnů. Menstruační kalendář umožní přehled o posunu budoucí menstruace, třeba kvůli dovolené, sportovkyně si podle menstruačního kalendáře vypočítávají a plánují trénink a podobně. Do kolonek pro jednotlivé dny si žena vyznačuje intenzitu a délku menstruačního i mimomenstruačního krvácení, dále výtok, bolest, pohlavní styk, podání léků, eventuálně onemocnění a jiné podrobnosti. Součástí menstruačního kalendáře bývá i tabulka pro údaje získané z měření bazální teploty ženy. Sledování křivky bazálních teplot umožní určit dobu ovulace, kdy je otěhotnění nejpravděpodobnější. Optimální doba pro oplozovací soulož je ve dnech s přechodným poklesem bazální teploty ženy, tedy před jejím vzestupem nad 37,0 °C. Přetrvávání vyšších bazálních teplot při vynechání menstruace svědčí o otěhotnění. Pokud bazální teploty ženy, která plánuje těhotenství, tvoří opakovaně stálá křivka bez výkyvů, měla by se žena obrátit na svého gynekologa, který určí příčinu a doporučí léčbu.
Co je Tresiba a proč se dávkuje jinak než jiné inzuliny
Tresiba je bazální inzulin s velmi dlouhým účinkem, který působí více než 24 hodin. Je navržena tak, aby vytvářela stabilní inzulinové pozadí bez výrazných špiček.
Její hlavní výhodou je rovnoměrnost. Na rozdíl od starších inzulinů nemá výrazný vrchol účinku, což snižuje riziko nočních hypoglykémií.
Co znamená „bazální inzulin“ v praxi
Bazální inzulin neřeší jídlo. Jeho úkolem je krýt potřebu inzulinu mezi jídly a v noci.
