CIZRNA je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Proč se pohanka jmenuje pohanka? Údajně proto, že ji do našich končin přivezli už před více než osmi sty lety pohané. Je to obilnina, která má však velmi netradiční příbuzné, a to rebarboru a šťovík. Obsahuje velké množství rutinu a vitamínu E, díky tomu má blahodárný vliv na naše cévy. Kromě rutinu obsahuje pohanka také škrob a velký podíl vlákniny. V kuchyni je využitelná stejně jako jiné obilniny. Dá se jíst jako kaše, příloha, polévka nebo se dá zapékat, ať už naslano, nebo nasladko.
Pohanka, jáhly a cizrna
Pohanka je často užívanou surovinou ve zdravé výživě. Neobsahuje lepek, takže je na rozdíl od obilovin vhodná pro osoby trpící celiakií. Je významným zdrojem rutinu, který léčí problémy s cévami, hemoroidy i křečovými žilami. Vhodná je také pro psychicky a fyzicky namáhané osoby. Posiluje imunitu a využívá se při detoxikaci. Z pohledu makrobiotiky stahuje a vysušuje, proto se doporučuje konzumovat hlavně v zimě, kdy prohřívá organismus.
Jáhly jsou v podstatě proso, tedy historicky naše domácí obilovina, bezlepková, vhodná již od začátku příkrmů. Hodnoty na 100 g jsou následující: 1 514 kJ, 11 g bílkovin, 73 g sacharidů, 4 g tuku, 8,5 g vlákniny. Z minerálních látek je obsažen hořčík, draslík, fosfor, křemík, měď, železo a zinek, z vitamínů pak B1 a B2. Jáhly obsahují vyšší množství sacharidů, přítomná vláknina však snižuje výsledný glykemický index, jehož hodnota je v rozmezí 55–60. Křemík obsažený v jáhlách podporuje růst a zachování zdravých zubů, nehtů a vlasů, ovlivňuje vzhled a pružnost kůže, svalovou tkáň, vyznačuje se protizánětlivými účinky, urychluje hojení ran, podílí se na syntéze vitamínu B1 a působí blahodárně při osteoporóze. Jáhly jsou lehce stravitelné zásadité potraviny. Díky vyššímu obsahu železa je lze doporučit i anemickým pacientům. Konzumace jáhel má blahodárný vliv na celý gastrointestinální trakt, zejména na žaludek, dále na slinivku břišní a slezinu, ale protože obsahují vlákninu, nejsou vhodné pro kojence, jimž mohou zatěžovat trávicí trakt. Působí rovněž jako jemné diuretikum.
Cizrna je druh hrachu, takže luštěnina, a z luštěnin jedna z výživově nejzajímavějších, obsahuje totiž největší množství minerálů. Cizrna je oblíbená v národních kuchyních arabského světa. Pod názvem římský hrách se v minulosti dostávala i na náš stůl. Je zdrojem nejdůležitějších živin. Lidskému tělu dodá také spoustu energie, jelikož ve 100 gramech je přibližně 360 kcal. V cizrně najdeme sacharidy, železo, proteiny, zinek, vlákninu, draslík, niacin, sodík, kyselinu listovou, vitamín A, vápník, vitamíny B1, B2 a B6, fosfor, vitamín E, hořčík a vitamín C. Díky svému jedinečnému složení podporuje cizrna odolnost vůči stárnutí. Pomáhá totiž s obnovou buněk i regenerací obecně. Také posiluje imunitní systém, který zvláště v dnešní uspěchané době bývá ohrožován mnoha negativními vlivy. Cizrna napomáhá v boji proti vysokému cholesterolu (díky kvalitním tukům a vláknině), čímž pomáhá předcházet arterioskleróze a infarktu myokardu, a v neposlední řadě zvyšuje obranu nervové soustavy před působením stresu (díky vitamínu B), který sužuje téměř každého z nás. Vzhledem k tomu, že cizrna obsahuje velké množství vlákniny, je výrazným činitelem při podpoře správné činnosti trávicího traktu. Opomenout se nesmí ani její vhodnost pro těhotné ženy, a to vzhledem k obsahu kyseliny listové, která uchrání plod před případnými vrozenými vadami nervové soustavy. Cizrna je rovněž výbornou potravinou pro osoby, které nemohou konzumovat potraviny s lepkem. Kromě toho, že je cizrna bezlepková, má velkou výživovou hodnotu a může tak nahradit klasické obiloviny.
Cizrna obsahuje ve 100 g výrobku 46 purinů. Na trhu se můžete setkat s cizrnou sušenou nebo s cizrnou v plechovce. Z hlediska výživových parametrů vychází obě varianty stejně. Sušená cizrna je levnější, ovšem náročnější na přípravu. Je důležité ji naložit do vody a nechat ji bobtnat minimálně 8 hodin. Ve vodě může být klidně den či dva. Aktivuje se tím klíčení, které zlepšuje její stravitelnost.
Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety se tedy doporučuje omezit spotřebu na jeden šálek denně.
Ingredience: 3 hrnky žitné mouky, 0,5 hrnku oleje, 1–1,5 hrnku vody (podle toho, jak mouka saje, raději přidávat postupně, těsto nesmí být ani husté, ani řídké, spíš takové mazlavé), půl prášku do pečiva (vinný kámen), 3 lžíce perníkového koření, 2 lžíce kakaa, 1 dl jablečného koncentrátu nebo 2–3 jablíčka nastrouhat najemno, slad, rozinky nebo fíky, oříšky, špetka soli
Postup: Smícháme všechny uvedené ingredience a pečeme ve vyhřáté troubě na olejem vymazané a kokosem vysypané formě asi 45 minut při 180 °C. Těsto musí být suché, když do něj píchneme špejlí. Vystydlý moučník namažeme jablko-hruškovými povidly, můžeme polít makrobiotickou čokoládou a posypat kokosem.
Zelňačka
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Orestujeme na sezamovém oleji. Přidáme kysané zelí, které nakrájíme na menší kousky, kedlubnu (místo brambor) nakrájenou na kostičky, bobkový list, sůl a kmín. Pokud nemáme kedlubnu, můžeme použít batáty. Vaříme doměkka. Zahustíme maizenou rozmíchanou v trošce sójové smetany. Pokud se zdá polévka málo kyselá, dochutíme umeoctem. Na talíři ozdobíme nakrájenou petrželkou.
Pickles
Postup: Kysané zelí překrájíme na menší kousky, přidáme nastrouhané jablko, křen a mrkev. Promícháme a chvíli zatížíme.
Azuki fazole
Postup: Fazole azuki namočíme nejlépe přes noc. Vaříme ve vodě s řasou Kombu a stopkami z celeru asi 1 hodinu. Cibuli oloupeme a nakrájíme na malé kostičky. V hrnci ji orestujeme na sezamovém oleji, přidáme majoránku, prolisovaný česnek a vlijeme uvařené fazolky. Osolíme. Chvíli ještě povaříme. Celerový kořen oloupeme a nakrájíme na velmi drobné kostičky. Prudce osmažíme ve větší vrstvě oleje. Scedíme a vmícháme do fazolek. Hotové fazolky zdobíme najemno nakrájeným pórkem.
Cizrna v dýňové omáčce
Postup: Cizrnu nebo římský hrách propláchneme a namočíme přes noc. Druhý den vodu slijeme a dáme novou. Přivedeme k varu, posbíráme pěnu, přidáme řasu Kombu a vaříme doměkka buď v tlakovém hrnci 30 minut, nebo v normálním hrnci 1 hodinu. Pokud se voda vyvařuje, přidáváme během varu vždy studenou. Zase přivedeme k varu a vaříme tak dlouho, až je cizrna měkká a lehce stravitelná. Řasu Kombu nakrájíme na malé kousíčky a přidáme zpět k cizrně. Potom vše vložíme do dýňové omáčky, dochutíme a necháme prolnout chutě. V hrnci osmahneme dozlatova nakrájenou cibuli a přidáme nakrájenou dýni. Povaříme doměkka. Přidáme 2 lžičky sezamového másla Tahini, umeocet nebo šťávu z kysaného zelí, sójovou omáčku a vše rozmixujeme. Poté omáčku smícháme s uvařenou cizrnou. Ozdobit můžeme čerstvou petrželkou.
Množství bílkovin: 8 g v 1 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Hrášek má v sobě 8krát více bílkovin než špenát. Zároveň je v něm vysoká hodnota vitamínu C, která pokryje téměř ze 100 % jeho denní potřebu. Pokud máte dostatek bílkovin a vitamínu C, bude váš imunitní systém fungovat výborně. Přidávejte hrášek do salátu nebo k vajíčkům, zvýšíte tím jejich výživnost.
Guava
Množství bílkovin: 4,2 g v 1 hrnku (8 % doporučené denní dávky)
Guava je ovoce s nejvyšším obsahem proteinu, hrnek guavy ho obsahuje více než 4 gramy a spolu s 9 g vlákniny má celkem jen 112 kalorií. Zároveň má 6krát více vitamínu C, než je jeho denní potřeba. 1 hrnek guavy vydá za 7 středně velkých pomerančů! Toto tropické ovoce je třeba oloupat a sníst. Také ho můžete přidat do jakéhokoliv salátu nebo nakrájet na plátky a ponořit do vody, tím vytvoříte speciální nápoj, který detoxikuje vaše tělo. Nebo si z něj připravte mražený krém a přidejte do něj jen nezbytně nutné množství cukru.
Konopná semena
Množství bílkovin: 6 g na polévkovou lžíci (11 % doporučené denní dávky)
Konopná semena se chuťově podobají slunečnicovým semínkům. Při stejné hmotnosti mají konopná semena vyšší obsah bílkovin než například hovězího maso anebo ryby. Zároveň obsahují nenasycenou mastnou kyselinu, která je velmi dobrá pro fungování srdce. Tyto ořechy najdete v obchodě se zdravou výživou nebo v sekci přírodních produktů v klasickém supermarketu.
Čočka
Množství bílkovin: 18 g v 1 hrnku (36 % doporučené denní dávky)
Jeden hrníček čočky má stejný obsah bílkovin jako tři vejce a přitom méně než 1 g tuku. Díky vysokému obsahu vlákniny má také velkou sytící schopnost a urychluje spalování tuků. Lidé, kteří jedí čočku 4krát týdně, ztrácejí rychleji na váze a hodnota cholesterolu v jejich těle je nižší. Jezte tedy čočku jako přílohu nebo si z ní uvařte polévku.
Kozí sýr
Množství bílkovin: 5 g na 30g porci (9 % doporučené denní dávky)
Všechny mléčné výrobky jsou bohaté na bílkoviny, ale tento sýr je skutečnou proteinovou jedničkou. Z jedné porce získáte skoro 10 % svého denního příjmu bílkovin a tělu dodáte 76 kalorií. Přidejte kozí sýr do salátu a zalijte jej octovou zálivkou. Abyste zvýšili rychlost spalování tuků, jezte jej spolu s melounem nebo cizrnou. Také ho můžete použít spolu se sýrem feta, rukolou a rajčaty při výrobě domácí pizzy.
Dýňová semínka
Množství bílkovin: 8 g v 1/2 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Polovina hrnečku semínek má o 20 % více bílkovin než vejce. Obsahují i vysoké množství železa, draslíku, fosforu, hořčíku a zinku. Při
Ingredience: 200 g cizrny, půl mrkve, půl petržele, 1 větší cibule, 4 stroužky česneku, zakysaná smetana, sůl, pepř, kuřecí nebo zeleninový bujón
Postup: Cizrnu přes noc namočíme. Druhý den ji uvaříme doměkka v horké vodě. Mezitím osmahneme nadrobno nakrájenou cibulku na másle. Jakmile cibulka trochu zrůžoví, přidáme rozmačkaný česnek. Trochu osmahneme, poté přidáme na kostičky nakrájenou petržel a mrkev. Osmažíme a nasypeme do vody s cizrnou. Přidáme bujón. Jakmile je cizrna uvařená, rozmixujeme ji ponorným mixérem a rozředíme podle potřeby vodou. Přidáme půl kelímku zakysané smetany a ochutíme solí a pepřem. Cizrnová polévka se může podávat s opečenou bagetkou a lžičkou zakysané smetany na ozdobu.
Ingredience: 200 g sušené cizrny, 1 lžička sušené majoránky, 1–2 lžíce olivového oleje, 2 větší cibule nakrájené najemno, 1 lžíce sladké papriky, sůl, 1 větší pórek (nakrájený našikmo), 1 balení smetany nebo sójové smetany, šťáva z citronu k dochucení
Postup: Cizrnu propláchněte a namočte přes noc. Namáčecí vodu před vařením slijte, zbavíte se tím většiny látek, které nadýmají, a cizrnu zalijte přibližně litrem vody. Přidejte majoránku a dejte vařit do tlakového hrnce. Po uvedení do varu natlakujte a vařte cca 35–40 minut. Luštěniny vařené v tlaku mají krémovější chuť a jsou lépe stravitelné. Uvařenou cizrnu sceďte, ale zhruba půl litru vývaru z jejího vaření nechte na omáčku.
Ve větším kastrolu na oleji orestujte cibuli a sladkou papriku se lžičkou soli. Pozor, papriku neopékejte dlouho, aby nezhořkla. Přilijte vývar s cca polovinou uvařené cizrny a tyčovým mixérem rozmixujte na hodně hustou kaši. Propasírujte ji přes síto, vraťte do hrnce, přidejte zbývající nerozmixovanou cizrnu, pórek a společně krátce povařte. Nakonec zalijte smetanou, dochuťte solí a citronovou šťávou a krátce prohřejte.
Pokud si chcete připravit pomazánku neboli hummus, rozhodně se doporučuje zvolit sušenou cizrnu. Pokud použijete sodu s vodou, bude cizrna po namočení ještě daleko kypřejší.
Jestliže potřebujete na recept cca 300 g vařené cizrny, odměřte si pouze 150–200 g sušené. Jak již bylo uvedeno, maximální denní spotřeba by měla činit jeden šálek denně, což představuje bezpečné množství.
Ingredience na 4 porce: 2 stroužky česneku, 4 půlky sušených rajčat z nálevu, 2 lžíce balzamikového octa, 4 lžíce extra panenského olivového oleje, mletý pepř, sůl, 1 římský salát, 4 hrsti rukoly, 2 lžíce černých oliv, 2 lžíce zelených oliv, 8 lžic cizrny (vhodná je cizrna v plechovce)
Postup: Česnek utřeme, rajčata nasekáme najemno a s octem, olejem, pepřem a solí vymícháme dresink. Římský salát nakrájíme na nudličky, smícháme s rukolou, olivami, cizrnou a dresinkem. Pokrm podáváme samotný s bagetkou nebo jako přílohu k masu, rybě či sýrové míse.
Nejlepšími pomocníky pro zmírnění projevů hemeroidů jsou vhodný pohyb a správné jídlo! Správné jídlo v případě hemeroidů znamená, že musí obsahovat rozpustnou i nerozpustnou vlákninu.
Potraviny obsahující rozpustnou vlákninu jsou především listová zelenina, fazole a oves. Dále z této skupiny na hemoroidy pomáhají hrušky a jablka.
Potraviny obsahující nerozpustnou vlákninu jsou především slupky na bramborech, celozrnné pečivo, zelí (i kysané), čočka, cizrna a hrách. Dále na hemoroidy pomáhá neloupaná rýže, brokolice, květák, kukuřice, pomeranče, ostružiny, jahody, maliny.
Vláknina pomáhá v zažívacím ústrojí tím, že zlepšuje peristaltiku střev a také změkčuje stolici. Tímto vláknina významně pomáhá předcházet opakování výhřezů a následným zánětům hemeroidů.
Pravidelný pohyb zlepšuje krevní oběh jehož součástí jsou i hemeroidy.
Smíchejte jednu čajovou lžičku citrónové šťávy se stejným množstvím medu a domácího jogurtu. Naneste směs na obličej a po 15 minutách smyjte studenou vodou.
Kurkuma se smetanou
Smíchejte špetku kurkumy s čerstvou smetanou. Aplikujte rovnoměrně na postižené oblasti kůže a nechte 10–15 minut působit. Omyjte obličej důkladně studenou vodou, ať nejste žlutí.
Mandlový olej
Před spaním si vmasírujte do kůže mandlový olej.
Vitamín C
Vitamín C je přírodní antioxidant, který se vyskytuje v mnoha různých formách (některé stálé a jiné nestabilní), ovšem každá s odlišnými vlastnostmi. U některých z těchto forem bylo prokázáno, že snižují tvorbu melaninu a poskytují pokožce bělicí účinky při zevní aplikaci. Mezi ně patří kyselina askorbová, hořčík askorbyl fosfát a askorbyl fosforečnan sodný. Tyto formy, ať už se používají samostatně, nebo společně, mohou pomoci zpomalit hyperaktivní tvorbu melanocytů, čímž mohou dosáhnout zesvětlení kůže.
Citrónová šťáva
Citrónová šťáva je jednou z nejsilnějších přírodních látek na bělení kůže. Bohužel však také kůži velmi dráždí a měla by být v „zesvětlovačích“ kůže používána pouze v malých koncentracích. O citrónové šťávě je také známo, že velmi vysušuje kůži, pokud se použije přímo neředěná.
Rostlinný peeling pro ošetření pigmentace
Vezměte čtvrtinu dužiny z papáje a smíchejte ji se lžičkou citrónové šťávy a lžičkou medu. Tuto směs aplikujte na pokožku a nechte působit po dobu 20 minut.
Vezměte polévkovou lžíci drceného ječmene a promíchejte jej se lžičkou citrónové šťávy a lžičkou medu. Tuto směs aplikujte na pokožku a nechte působit po dobu 20 minut.
Směs dužiny z ananasu, mrkvové buničiny a trochy kaolinu. Tato směs by měla být vmasírována do pokožky a po 15 minutách opláchnuta.
Pomerančová kůra s mlékem
Suché pomerančové kůry dejte na slunce. Když jsou zcela suché, rozemelte je na prášek. Přidejte k rozemletému prášku syrové mléko, aby vznikla pasta, kterou pak aplikujte na kůži každý den. Až na pokožce tato zesvětlující maska uschne, tak ji opláchněte vlažnou vodou.
Bělení santalovým dřevem
Vezměte prášek ze santalového dřeva, přidejte stejné díly citronové šťávy, rajčatové šťávy, okurkové šťávy a vytvořte pastu. Tuto zesvětlovací pastu aplikujte na kůži a nechte působit až do jejího vyschnutí. Pleť bude jasnější, lehčí a dokonce se tím vyrovná i tón pleti.
Cizrna na bělení pokožky
Cizrnová mouka má bělící účinky. Vezměte 2 lžíce mouky z cizrny, přidejte k tomu špetku kurkumy, několi
Oči jsou dobrým ukazatelem našeho celkového zdraví. Nejdůležitější složkou našeho jídelníčku by měla být zelenina a ovoce. Doporučuje se pět porcí ovoce a zeleniny každý den. Měli bychom jíst zejména tmavou zeleninu, jako je mrkev, brokolice, špenát, a barevné ovoce, které je zdrojem beta-karotenu a dalších vitamínů.
Vitamín C
Jde o ve vodě rozpustný vitamín a účinný antioxidant, který pomáhá udržovat oči mladé a zdravé a chrání některé části oka před poškozením ultrafialovým světlem. Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit buňky před přírodním, ale škodlivým vlivem oxidace. Vitamín C může zabránit šedému zákalu nebo oddálení jeho vývoje, ale toto tvrzení nebylo ještě dosavadními studiemi dostatečně prokázáno. (Šedý zákal může způsobit rozmazané nebo „šedé“ vidění a neobvyklou citlivost na světlo.) Vitamín C najdeme nejen v citrusových plodech, ale i v červené paprice, papáji, brokolici, růžičkové kapustě, kedlubnu, mangu, jahodách, malinách a ananasu.
Vitamín E
Tento v tuku rozpustný vitamín a silný antioxidant může pomoci při prevenci šedého zákalu a věkem podmíněné makulární degeneraci (AMD) a dalších očních chorob spojených se stárnutím. AMD zhoršuje vidění ovlivněním makuly, což je malé místo v centru sítnice, kde je vize (vidění) nejostřejší. Rozmazané vidění je často prvním příznakem tohoto onemocnění a nejčastější příčinou nevratné slepoty u lidí nad 65 let. Vitamín E je zastoupen v rostlinných olejích, nejlepším zdrojem tohoto vitamínu jsou například lískové oříšky, mandle, olej z pšeničných klíčků, slunečnicový olej, jádra ze slunečnicových semen, olej z bavlníkových semen, olej z pšeničných klíčků, papája, obohacené cereálie a arašídové máslo.
Zinek
Tento stopový prvek může mít ochranný vliv na vývoj některých forem raného AMD. Zinek je velmi důležitý pro sítnici, tedy zadní část oka, která snímá světlo. Příjem zinku klesá stárnutím organismu, v této době jej však oči potřebují nejvíce. Dostatek zinku mají pšeničné klíčky, cizrna, slunečnicová semena, mandle, tofu, hnědá rýže, mléko, mleté hovězí maso a kuře.
Beta-karoten
Beta-karoten pomáhá při nočním vidění a udržení dobrého zraku. Může hrát i malou roli v prevenci šedého zákalu. Naštěstí lze beta-karoten, který je v organismu přeměněn na vitamín A, snadno získat prostřednictvím stravy. Beta-karoten obsahují například meruňky, mrkev, sladké brambory, zelené zelí, tuřín, kapusta, špenát, papája, červená paprika, meloun a římský salát. Karotenoidy jsou antioxidanty rostlinného původu a jsou očními lékaři doporučovány. Je známo více než 600 karotenoidů, ale jen několik z nich se nachází ve stravě a ještě méně v lidském těle. Alpha-karoten, beta-karoten, kryptoxanthin, lykopen, lutein a zeaxanthin se vyskytují v celém organismu, ale pouze lutein a zeaxanthin najdeme v oku. Konkrétně se jedná o dva karotenoidy, které pomáhají udržovat zdravou sítnici a makulu a chrání oko proti AMD. Potravinami bohatými na tyto látky jsou špenát, kapusta a brokolice (karoten je uložen právě v tmavě zelené barvě listů). Karotenoidy obsahují také rajčata, melouny a sladké brambory.
Aminokyseliny jsou hlavní stavební jednotkou našich svalů, vlasů, pokožky a doslova každého vlákna v našem těle. Mohou ovlivňovat naši duševní pohodu, přispět ke stabilizaci nálady, a dokonce bránit bolesti. Hrají značnou roli v tom, zda se cítíme hladoví, nebo sytí, ospalí, nebo naopak odpočatí. S přibývajícím věkem se potřeba aminokyselin v lidském těle snižuje. Malé dítě potřebuje zhruba 8,5krát více aminokyselin než dospělý člověk, a to proto, že mladý organismus se vyvíjí a ke svému rozvoji potřebuje protein, jehož jsou aminokyseliny základním stavebním kamenem.
Methionin je esenciální (lidské tělo ji nedokáže syntetizovat, musí být do organismu dodávána s potravou), proteinogenní (bílkovinotvorná) aminokyselina. Jedná se o nejméně zastoupenou aminokyselinu, při jejímž nedostatku klesá výživná hodnota mnohých rostlinných bílkovin. Methionin je výchozí aminokyselina, která zahajuje biosyntézu bílkovin, cysteinu, kreatinu a karnitinu.
Methionin se často používá proti vypadávání vlasů a při dalších podobných problémech.
Aminokyseliny lze doplnit i formou potravinových doplňků. Přípravky vhodné při vypadávání vlasů obsahují hlavně aminokyseliny cystein a methionin a vzájemně se liší pouze jejich obsahem a také obsahem dalších nutričně významných látek.
Luštěniny podle čínské medicíny posilují ledviny. Všimněte si ledvinovitého tvaru fazolí. Východní medicína učí, že je-li tvar rostliny podobný určitému orgánu, pak je rostlina pro tento orgán léčivá. Díky luštěninám se vám velmi rozšíří jídelníček. Guláše nemusíte vařit jen z masa, ale třeba i z fazolí. Například cizrna nebo čočka jsou zase skvělé základy pro pomazánky, saláty s cizrnou či fazolemi jsou výživné a určitě vám budou chutnat husté krémové luštěninové polévky nebo omáčky.