Za dietní a zdraví prospěšnou potravinu lze vydávat téměř cokoli – když se dělá marketing, sledují se jisté paralelní cíle (prodejnost, objem prodeje, atd.). Je však pravdou, že málo co nám naruší náš záměr snížit příjem kalorií fatálněji než množství. Cukr například povzbudí metabolismus – a některé světové kuchyně jej z tohoto důvodu zařazují na začátek jídla (resp. sladkou pochoutku). Nesmíme však sníst hned kilo sladkostí.
Čemu se nedá tak docela věřit
Nízkotučné jogurty, sušené ovoce, light cola, müsli tyčinky... jsou opravdu tak nízkokalorické a zdraví prospěšné? Některé potraviny mají v tomto směru zcela nepodložené renomé, často však ve skutečnosti nízkokalorické vůbec nejsou, navíc našemu zdraví nijak zvlášť neprospívají, a někdy mohou dokonce škodit...
1. Müsli tyčinky
Müsli tyčinky mají vysoký obsah vlákniny, vitaminů a minerálů, ovšem nízkokalorickou potravinou nejsou. Podíváme-li se na jejich energetickou hodnotu či obsah tuku, zjistíme, že se téměř vyrovnají běžným sladkostem. Ve složení většiny těchto tyčinek nechybí cukr ani tuk a některé svou kalorickou hodnotou dokážou nahradit i běžný oběd. Mezi těmito tyčinkami je tedy potřeba pečlivě vybírat. Základ jejich složení by měly tvořit ovesné vločky, dále ovoce slazené sirupem, nejlépe javorovým. Kalorická hodnota by měla být do 1500 kJ na 100 g výrobku.
2. Nízkotučné jogurty
Nízkotučné jogurty obsahují méně tuku, a někdy dokonce vůbec žádný, ale to ještě vůbec nemusí znamenat, že jsou zdraví prospěšné. Je totiž možné, že nedostatek tuku v nich omezí tzv. přisvojitelnost vitaminů pro naše tělo: některé z nich (A, D, E, K) jsou rozpustné pouze v tucích (nikoli ve vodě). A to je zvláště nevhodná vlastnost při naší snaze snížit svoji váhu. Kromě toho, nízkotučné jogurty obsahují různá sladidla, dochucovadla a jiné pro tělo nepříliš prospěšné složky, jimiž je jaksi „vynahrazován“ snížený obsah tuku.
3. Cola light
Cola light obsahuje náhradní umělá sladidla. Pokud se coly nechcete vzdát, pak ji popíjejte opravdu jen příležitostně, a volte raději tu kaloricky „neponižovanou“. Nejlépe byste ovšem udělali, kdybyste obecně omezili pití ochucených a slazených limonád na minimum a zvýšili množství obyčejné čisté vody a ovocných čajů, které denně vypijete.
4. Sušené ovoce
V sušeném ovoci je vysoký obsah cukru. Několik kousků sušeného ovoce má takový obsah cukru jako například půl kila téhož čerstvého ovoce. Může se nám tedy snadno přihodit, že v „sušené verzi“ sníme na posezení několik kilogramů čerstvého ovoce, což bychom v jeho „čerstvém vydání“ nikdy nemohli zvládnout. Z mnoha důvodů jezte raději ovoce čerstvé, syrové – nejlépe to, které se právě sklízí v sadech.
5. „Celozrnné“ pečivo
Pokud se však pečivo jmenuje např. „cereální“, „fit“, „sedmizrnné“, „tmavé“, „vícezrnné“ apod., neznamená to, že je celozrnné. Podstatné je právě jedině to, zda je vyrobeno z celozrnné mouky. Ta musí být uvedena na prvním místě v popisku složení výrobku.
Celozrnné pečivo je vyváženou potravinou, protože mouka užitá na jeho výrobu byla namleta z celého zrna, čili obsahuje více vlákniny a prvků a minerálů prospěšných našemu zdraví.
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
V současné době se vanilka používá v potravinářském průmyslu a v kuchyni jako přísada do sladkých jídel, především moučníků, nebo do zmrzliny a čokolády, je nezbytná pro výrobu pudinků a krémů. Je také součástí řady nealkoholických i alkoholických nápojů.
Hlavním průmyslovým odběratelem vanilky jsou firmy Pepsi-Cola Corp. a Coca-Cola Corp., které ji používají k ochucování svých hlavních produktů, Pepsi-Coly a Coca-Coly. Její roční spotřeba těmito firmami se pohybuje kolem 40 tun. Přechod na používání syntetického vanilinu v roce 1985 při zavedení takzvané „nové koly“ („New Coke“) firmou Coca-Cola způsobil dokonce takový pád cen vanilky, že téměř došlo k hospodářskému krachu Malgašské republiky na Madagaskaru. Po nepříznivém přijetí nápoje spotřebiteli se však firma vrátila ke klasické receptuře, což opět oživilo obchod s vanilkou, a v roce 2002 dokonce zavedla nový druh „Vanilla Coke“ s vyšším podílem vanilkové esence.
Další uplatnění nachází extrakt z vanilky při přípravě voňavek a parfémů.
V minulosti se vanilka používala i v oficiálním lékařství, a to jak v předkolumbovských dobách ve Střední Americe, tak později v Evropě jako prostředek proti horečce a jako afrodiziakum. Dnes ji již s výjimkou některých přírodních léčitelů medicína nepoužívá.
První možností je, že se jedná o extrakt z koky, na kterém můžete být závislý. To není totéž jako kofein, protože v extraktu jsou ještě další látky a právě nutnost vypít tak velké množství nápoje svědčí pro to, že se jedná o složku minoritní. Její koncentrace v extraktu může být natolik nízká, že k dosažení potřebné "hladiny" je zapotřebí stále většího objemu tekutiny. Receptura nápoje je ovšem tajná takže tohle berte jen jako náš názor. Existují tvrzení, že pepsi-cola ani coca-cola již koku neobsahují, nemohu potvrdit, zda je to pravda, protože recept na výrobu je tajný.
Druhá možnost je sice méně pravděpodobná, ale nelze ji vyloučit. Šlo by o závislost na tekutině jako takové a volba tohoto nápoje by byla diktována poruchou v centru chuti. Jednalo by se o to, že tekutina musí mít jen tuto chuť, jinak ji tělo nepřijme, ale přitom ji potřebuje v tomto mimořádném množství. Za těchto okolností by se mohlo jednat o poruchu hormonu adiuretinu, který se v těle stará o hospodaření s vodou. Zcela nejmenší pravděpodobností je počínající stádium cukrovky.
Někomu ale nestačí mít zuby zdravé a v pořádku, ale chce je mít dokonale bílé. Takovýmto pacientům může zubní hygienik nabídnout bělení zubů. Jedná se o jednoduchý chemický postup, který má stejný princip jako barvení vlasů. Na zuby se nanáší gel, který obsahuje 35 % peroxid vodíku. Jsou i jiné postupy. Zuby se dají bělit i doma, přípravkem, který se dá koupit v lékárně. Tento přípravek je daleko slabší, aby si sním, lidé nepoleptali dáseň. Když se zuby vybělí, neznamená to, že takové zůstanou napořád. Pokud si chce pacient udržet dosaženou barvu zubů, neměl by pít barevné nápoje jako je například Cola, káva a čaj. A mýlí se také ten, kdo si myslí že, po bělení zubů si je nemusí čistit.
Kofeinové pilulky jsou malé bílé prášky, které jsou prodávány v malých lahvičkách nebo baleních. Obvykle jsou k dostání v drogeriích, obchodech a lékárnách. Kofeinové pilulky se musejí užívat ve vhodném dávkování, a zároveň s vodou. V každé pilulce je obsaženo 200 nebo více gramů kofeinu, což odpovídá asi dvěma silným kávám, nebo limonádovým vodám s kofeinem, například PEPSI nebo Coca Cola.
Citlivost může mít několik příčin. Až polovina případů vzniká kombinací více faktorů.
1. Poškozená nebo opotřebovaná sklovina
Sklovina se může postupně narušovat v důsledku:
častého pití kyselých nápojů (cola, energy drinky, džusy)
tvrdého kartáčku nebo agresivního čištění
bruxismu (skřípání zubů)
častého bělení bez odborného dohledu
Jakmile je jednou sklovina poškozená, sama se již neobnoví – lze ji však chránit.
2. Ustupující dásně
S věkem nebo nesprávnou péčí může dojít k odhalení krčků zubů, kde sklovina přirozeně není tak silná. To vede k citlivosti při dotyku nebo chladu.
3. Zubní kaz nebo praskliny
Bolest podobná citlivosti může být způsobena začínajícím kazem, mikroprasklinou nebo poškozením výplně. V takovém případě domácí péče nestačí a je nutná stomatologická intervence.
4. Po stomatologickém zákroku
Citlivost je běžná po výměně výplní, čištění zubního kamene nebo bělení zubů. Obvykle odezní během několika dní až týdnů.
5. Zánět dásní nebo parodontóza
Pokud je citlivost doprovázena krvácením, zápachem nebo otokem, je pravděpodobnou příčinou zánět dásní.
Fosfát je dnes obsažen v mnoha potravinách. Mezi přírodní zdroje patří mléčné výrobky, zejména sýry, dále maso, ryby a zelená listová zelenina (špenát, salát). Zajímavé je, že také cedr obsahuje fosfáty. Maso a masné výrobky jsou konzervovány fosfátem. Rovněž mnoho nápojů obsahuje kyselinu fosforečnou jako konzervační prostředek (Coca Cola).
Zubní sklovině nejvíce škodí špatně vyčištěné zuby a dále hodně kyselé nápoje, jako je cola, džusy, dětské sladké pití, po jejich požití je dobré si vypláchnout ústa vodou nebo alespoň zaslinit pomocí žvýkačky, která produkuje slinění. Slina je zásaditější než běžné jídlo, tudíž se tolik neztrácí minerály ze skloviny, ale pozor na přemíru žvýkání, abyste si neporušili čelistní kloub. Takže se doporučuje používat mezizubní kartáčky, čistit pořádně i zadní zuby, dobrou pomůckou je i solo-jednosvazkový kartáček (zeptejte se v lékárně, jestli neznáte). Poškozenou zubní sklovinu posiluje i fluorování. Domácí řešení: Elmex Gellé, to znamená najíst se, napít se, důkladně vyčistit zuby (i mezizubní kartáčky a niť), vypláchnout, nanést malé množství gelu na zubní kartáček, vyčistit jako obyčejně s velkým kartáčkem (jde o to rozetřít gel všude) a potom vyplivnout, ale NEVYPLACHOVAT a jít spát. Bez řádně vyčištěných zubů ale nemá tato procedura smysl. Výborné jsou výrobky firmy Gaba, které mají jinou sloučeninu fluoru, jež se lépe vyvazuje na zuby (Elmex, Meridol). Samozřejmě smysl má používat pastu s fluorem, kdy se sklovina maličko mineralizuje každý den.
Nejvíce škodí špatně vyčištěné zuby a dále hodně kyselé nápoje (cola, džusy, dětské sladké pití), po nich je dobré si ústa ihned vypláchnout vodou nebo alespoň „pořádně zaslinit“, vhodná je například žvýkačka (produkuje slinění, slina je zásaditější než běžné jídlo, tudíž se tolik neztrácí minerály ze skloviny, ale pozor na přemíru žvýkání, abyste příliš nezatěžovali čelistní kloub).
Doporučuje se používat mezizubní kartáčky, čistit pořádně i zadní zuby, dobrou pomůckou je i jednosvazkový kartáček, takzvaný sólo kartáček. Sklovinu posilujte fluorováním. Domácím řešením je Elmex Gellé, v případě, že vám zubní lékař zjistil mezizubní kazy, tak jej klidně používejte 2–3x týdně, pomáhá i na citlivé krčky. Používejte dle návodu. To znamená najíst se, napít se, důkladně vyčistit zuby (i mezizubním kartáčkem a nití), vypláchnout, nanést malé množství gelu na zubní kartáček, vyčistit jako obyčejně s velkým kartáčkem (jde o to rozetřít ho všude) a potom vyplivnout, ale NEVYPLACHOVAT a jít spát. Bez řádně vyčištěných zubů však nemá tato procedura smysl. Výborné jsou výrobky firmy Gaba, které mají jinou sloučeninu fluoru, která se lépe váže na zuby (Elmex, Meridol). Samozřejmě má smysl používat pastu s fluorem, kdy se sklovina maličko mineralizuje každý den.
Potraviny bohaté na proteiny se počítají mezi potraviny kyselinotvorné a odebírají z těla základní prvky. Potraviny, které jsou bohaté na bílkoviny, obsahují síru a obvykle také fosfor, oba prvky mohou být při špatné funkci organismu a přeměně na kyseliny pro nás škodlivé. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí. Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál, který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Důležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.
Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy jako proso, pohanka a špalda jen velmi mírně. Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že například šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potraviny kyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné. Užívání neředěné citronové šťávy před jídlem se dokonce doporučuje při snaze o odkyselení organismu.