CUKROVKA II TYPU DIETA RECEPTY

Poradna

V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA/HYPERTENZE/CUKROVKA II. TYPU/BARETTŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BARBORA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Zánět sedacího nervu

Zásady vaření pro diabetiky I. typu

Cílem dietní léčby diabetika I. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení vzniku diabetických komplikací. U diabetika I. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování a dávkování inzulinu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, to znamená, že by v něm neměly kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor) chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových částí, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, například margaríny). Nezanedbatelnou roli má samozřejmě pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.

Normální hladina cukru (glykémie) je 3,6–5,6 mmol/l. Diagnóza diabetu mellitu je založena na průkazu zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) v krvi.

Diagnóza diabetu je jednoznačně stanovena při nálezu:

• hladiny glukózy během dne ≥ 11,1 mmol/l;
• hladiny glukózy nalačno ≥ 7,0 mmol/l (ve 2 odběrech).

Pokud je glykémie v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l, je vhodné doplnit zátěžový test s cukrem, takzvané oGTT.

Cílem péče o diabetika je, aby se dožil stejné délky a kvality života jako pacient bez diabetu, a to bez závažnějších příznaků vlastní nemoci či komplikací léčby (hypoglykémie).

Hypoglykémie je stav, při kterém klesá hladina krevního cukru pod normu, obvykle pod 3,6 mmol/l. Poznat příznaky hypoglykémie a umět ji řešit musí ovládat každý diabetik! Je třeba, aby o možných komplikacích a způsobech jejich řešení vědělo také nejbližší okolí pacienta (rodinní příslušníci a podobně). Prožívání hypoglykémie je individuální. Projevy jsou způsobeny nedostatečným zásobením orgánů cukrem a reakcí těla na tento stav. K obvyklým příznakům hypoglykémie patří: únava, hlad, pocení, bolest hlavy, třes rukou, zrychlený pulz, poruchy chování (apatie, agresivita) a nálady (euforie, deprese), poruchy soustředění a uvažování.

Při lehčí či středně těžké hypoglykémii požijte menší množství, to znamená 10–40 gramů rychle působících cukrů (1–2 hrnky čaje se 2–4 kostkami cukru, či 1–4 dl ovocného džusu, nebo Coca-Coly). Po požití rychle působících cukrů by měl následovat příjem pomalu působících sacharidů (kousek housky, chleba a podobně).

Při těžké hypoglykémii je n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Recepty pro diabetiky I. typu

Poradna

V naší poradně s názvem RECEPTY PRO DIABETIKY II. TYPU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARKETA PATOVA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Recepty pro diabetiky II. typu

Rozdíly

Rozdíly mezi dietou diabetika II. typu a běžnou redukční dietou dnes nejsou zásadní. Zcela odlišná je však dieta diabetika II. typu oproti dietě diabetika I. typu. Zatímco diabetik I. typu bývá často štíhlý a je závislý na inzulinu, diabetik II. typu má zpravidla nadváhu a jeho strava musí řešit i další složky metabolického syndromu.

Diabetik I. typu je obvykle edukován k velmi přesné pravidelnosti stravy a vyššímu příjmu sacharidů rozdělených do více jídel. U diabetika II. typu je naopak kladen důraz na snížení energetického příjmu, omezení tuků a postupnou redukci hmotnosti.

Typickým rysem diabetu II. typu je horší tolerance glukózy v ranních hodinách, což lze řešit snížením příjmu sacharidů ke snídani nebo vhodnou farmakologickou léčbou. Potraviny s nízkým glykemickým indexem hrají důležitou roli zejména u obézních pacientů.

Zdroj: článek Recepty pro diabetiky II. typu

Poradna

V naší poradně s názvem MŮŽOU SE JÍST JAHODY NA LÉKY NA CUKROVKU II TYPU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Sanitrníková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Můžou se jíst jahody na léky na cukrovku ii typu

FAQ – Často kladené otázky

Co je cukrovka a proč vzniká?

Cukrovka je onemocnění spojené se zvýšenou hladinou glukózy v krvi. Vzniká poruchou účinku inzulinu nebo jeho tvorby. Pro čtenáře je důležité pochopit, že jde o dlouhodobý proces.

Je cukrovka léčitelná?

Cukrovka léčitelná není ve smyslu jednorázového vyléčení. U diabetu 2. typu lze dosáhnout remise. Prakticky to znamená dlouhodobou změnu životního stylu.

Může cukrovka zmizet sama?

Cukrovka sama nezmizí, ale může ustoupit při včasném zásahu. Klíčová je dieta a pohyb. Čtenář by neměl spoléhat na samovolné zlepšení.

Jak poznám začínající cukrovku?

Začínající cukrovka se často projeví únavou a žízní. Jistotu dá pouze laboratorní vyšetření. Praktickým krokem je preventivní kontrola.

Co znamená cukrovka 2. stupně?

Cukrovka 2. stupně označuje pokročilejší fázi diabetu. Riziko komplikací je vyšší. Důležitá je důsledná léčba.

Jaká dieta je vhodná při diabetes 2. typu?

Dieta při diabetes 2. typu má stabilizovat glykémii. Základem jsou nízkoglykemické potraviny. Prakticky jde o dlouhodobý režim.

Pomáhá psyllium při cukrovce?

Psyllium při cukrovce pomáhá zpomalit vstřebávání cukru. Je vhodným doplňkem stravy. Čtenář by měl dbát na dostatek tekutin.

Jsou meruňky vhodné při cukrovce?

Meruňky při cukrovce lze konzumovat v omezeném množství. Čerstvé jsou vhodnější než sušené. Praktickým pravidlem je hlídat porce.

Zdroj: článek Cukrovka: příznaky, léčba a život s diabetem

Poradna

V naší poradně s názvem ŽLOUTENKA TYPU G se k tomuto tématu vyjádřil uživatel P.Zdeňka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Žloutenka typu G

Diabetes mellitus II. typu

Označovaný také jako non-inzulin-dependentní (NIDDM). Diabetes mellitus II. typu je onemocnění, které je podmíněno nerovnováhou mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolismu glukózy. To znamená, že slinivka diabetiků II. typu produkuje nadbytek inzulinu, avšak jejich tělo je vůči němu více či méně rezistentní (relativní nedostatek). Léčí se perorálními antidiabetiky, což jsou ústy podávané léky zvyšující citlivost na inzulin. Vzhledem k závažnosti onemocnění může být rozvinutá inzulinová rezistence léčena kombinovanou terapií, jež spočívá v podávání alespoň dvou perorálních antidiabetik a hormonu inzulinu v injekcích. K tomuto kroku se uchyluje především v momentě, kdy existuje zvýšené riziko rozvinutí DM I. typu na podkladě DM II. typu. Tento stav nastává obzvláště v případě, kdy jsou buňky slinivky břišní již vyčerpány z nadměrné tvorby inzulinu a dochází k jejich zániku. Hladina inzulinu v krvi poté prudce padá.

Diabetes II. typu je označován diabetem dospělých (obvyklá manifestace po 40. roce života), avšak vzhledem k současnému sedavému způsobu života jej mohou dostat i děti. Často jsou vlohy k diabetu II. typu dědičně přenášeny z generace na generaci. Podle nových studií by nemoc mohla být léčena přísnou nízkokalorickou dietou. Obézní lidé k ní mají větší sklon než lidé relativně štíhlí. Proto je úbytek váhy spolu s fyzickou aktivitou a zdravou dietou účinnou formou prevence.

Zdroj: článek Diabetes mellitus

Co pro mě znamená začínající cukrovka

Cukrovka I. typu začíná většinou v dětství, dospívání nebo výjimečně i kolem třicátého až čtyřicátého roku života. Těmto pacientům chybí v těle inzulin, neboť jej přestala produkovat slinivka břišní. Proto je nutné jej dodávat pomocí pravidelných dávek v injekcích. Hlavními příznaky tohoto typu diabetu jsou hubnutí, velká žízeň, nadměrný hlad, častější močení nebo bolesti břicha. Při diabetu I. typu je nutné pamatovat nejen na injekce, ale také na dietu. Nemocní za cukrovku I. typu nemohou.

Cukrovka II. typu se objevuje převážně ve věku 40 let a více anebo ve věku nižším, pokud dotyčný trpí obezitou. Kromě obezity má na její rozvoj vliv málo pohybu, nepravidelná strava, hodně jídla, stres, kouření a pití alkoholu. Mezi příznaky patří častější močení, velká žízeň, hlad, únava, rozmazané vidění, brnění končetin, špatné hojení ran, svědivá kůže nebo časté infekce. Jako vhodná léčba se nabízí diabetická dieta, pohyb a hubnutí, někdy se podávají i antidiabetika nebo inzulin.

Při začínající cukrovce (prediabetes) je vhodné řídit se stejnými pravidly jako u cukrovky druhého typu. Diabetický jídelníček by měl být sestaven s ohledem na pravidla, která se vztahují k této stravě. Nutné je zhubnout na normální váhu.

Dieta při cukrovce je založena na pravidelné stravě, která by měla být rozložená do 5–6 porcí co 2–3 hodiny během celého dne, aby se zamezilo výkyvu glykemie. Dieta při cukrovce v sobě zahrnuje doporučené množství sacharidů (uhlovodany, cukry), které stanovil ošetřující lékař podle váhy a zdravotního stavu. Určené množství sacharidů se rovnoměrně rozdělí do celého dne. Snídaně, oběd a večeře obsahují větší dávku sacharidů, zatímco svačiny menší.

Správný poměr složek by měl být následující: sacharidy tvoří 45–60 % denního příjmu, bílkoviny 10–20 % denního příjmu a tuky 20–30 % denního příjmu. K tomu je nutné připočítat dostatek vitaminů a minerálních látek, které by se měly čerpat hlavně z přírodních zdrojů.

Strava by měla být výživná a pestrá (dieta a rady lékaře), měla by obsahovat všechny složky potravy. V jídelníčku by se měla vyskytovat zelenina, ovoce, celozrnné výrobky, mléčné výrobky, bylinky, ořechy, semínka, ryby a libové maso. Jako sladidlo je vhodná stévie a ovoce.

Vhodné potraviny:

• ovoce – téměř bez omezení, pozor jen na příliš sladké ovoce (banány, švestky, mango a podobně);
• zelenina – jakákoliv, ale pozor na větší množství mrkve a červené řepy;
• maso – libové maso (kuřecí, krůtí, vepřové, hovězí) s odstraněním kůže a přebytečného tuku, šunka;
• ryby – sladkovodní i mořské, možno i tučné ryby;
• vejce – bílek bez omezení, žloutek maximálně

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Dieta při začínající cukrovce

Poradna

V naší poradně s názvem CUKROVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Cukrovka

Jídelníček pro diabetiky 1. typu

Diabetes mellitus 1. typu je založen na rovnoměrném příjmu sacharidů během celého dne. Diabetik 1. typu je obvykle léčen intenzifikovaným inzulinovým režimem: tři dávky krátkodobě působícího inzulinu a dlouhodobě působící inzulin jednou či dvakrát denně. Krátkodobě působící inzuliny působí až po dobu 6 hodin, a proto jsou ke vkládání malých jídel mezi tři velká jídla hned dva důvody:

• Zabránění hypoglykemii po odeznění efektu většího jídla za 3–6 hodin po jídle.
• Rozložení povoleného množství sacharidů do více jídel.

Při použití inzulinové pumpy či krátkodobých analog inzulinu je význam prvního důvodu omezen a u dobře spolupracujícího diabetika lze malá jídla i vynechat.

Základní principy diety pro diabetiky 1. typu:

• Pravidelnost v jídle – jídelníček je rozdělen do několika jídel denně. Pravidelnost v jídle by neměla být realizována za každou cenu, to znamená, že nemocný by se neměl do jídla nutit. Po určité nepravidelnosti by mělo následovat jídlo obvyklé velikosti.
• Rovnoměrné rozdělení energie a sacharidů během celého dne, aby nedocházelo k hladovění a velkým výkyvům glykemií.
• Povolenou dávku sacharidů, například 200 g, je nejlépe rozdělit do 6 jídel. Pacient přitom může využít svou znalost sacharidových ekvivalentů, tedy kolik jídla obsahuje 10 g sacharidů, nebo principu takzvaných chlebových jednotek, které jsou používány například v Německu.
• Diabetes je výrazně aterogenní onemocnění, a proto musí být dieta antisklerotická – omezení živočišného tuku a nevhodné aterogenní úpravy potravin.
• Diabetici používají náhradní sladidla. Vhodnější jsou sladidla bez energetické hodnoty, ta, která mají energetickou hodnotu, se musejí započítat do celkové doporučené hodnoty energie.

Univerzální dieta pro diabetes obou typů prakticky neexistuje a rozdíly v dietách pro diabetes typu 1 a 2 jsou následující:

• Diabetik 1. typu je při léčbě krátkodobě působícím inzulinem nucen k velmi pravidelnému příjmu šesti jídel denně farmakodynamickým efektem inzulinových preparátů. Z tohoto hlediska je výhodné využití krátkodobých inzulinových analog. Fyziologicky se do dvou hodin po jídle hyperinzulinemie normalizuje. U diabetika je nutno v důsledku přetrvávajícího účinku aplikovaného inzulinu vložit po 2 až 3 hodinách další jídlo, aby nedocházelo k hypoglykemii. I kvůli tomu je výhodné využití krátkodobých inzulinových analog. Diabetik 1. typu má navíc zvýšenou tendenci ke ketóze, čemuž brání právě trvalý přísun malých dávek sacharidů.
• Hyperinzulinemický diabetik 2. typu má malou tendenci ke ketóze a delší pauza mezi jídly mu nevadí. Vzhledem k neschopnosti metabol

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jídelníček pro diabetiky: co jíst a čemu se vyhnout

Poradna

V naší poradně s názvem CUKROVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Cukrovka

Dieta při diabetes 2. typu

Dieta při diabetes 2. typu je základním pilířem léčby. Nejde o krátkodobý režim, ale dlouhodobý způsob stravování.

Zásady stravování

• omezení jednoduchých cukrů
• nízký glykemický index
• dostatek bílkovin
• vláknina

Recepty a praktické příklady

Při cukrovce jsou vhodné jednoduché recepty založené na zelenině, libových bílkovinách a kvalitních tucích. Správně sestavené pokrmy pomáhají stabilizovat glykémii.

Cukrovka – jídelníček na 7 dnů

Cukrovka jídelníček na 7 dnů by měl být pestrý, pravidelný a přizpůsobený individuálním potřebám. Klíčem je dlouhodobá udržitelnost.

Psyllium a cukrovka

Psyllium a cukrovka jsou často zmiňovanou kombinací. Rozpustná vláknina zpomaluje vstřebávání glukózy a pomáhá s kontrolou dlouhodobého cukru.

Meruňky a cukrovka

Meruňky a cukrovka nejsou zakázané, ale je nutné hlídat množství. Čerstvé meruňky mají nižší glykemickou zátěž než sušené.

Zdroj: článek Cukrovka: příznaky, léčba a život s diabetem

Jídelníček podle glykemického indexu

Pondělí

• Snídaně - pohankové vločky (30 g), brusinky (10 g), vlašské ořechy (10 g), mléko (250 ml), 1 294 kJ/309 kcal
• Svačina - knäckebrot sezamový a žitný (3x 8,9 g), žervé (30 g), mrkev (100 g), voda, 727 kJ/174 kcal
• Oběd - celozrnné špagety s parmskou šunkou, voda s citronem, 1 390 kJ/331 kcal, bílkoviny 18 g, sacharidy 38 g, tuky 9 g (v 1 porci)
• Svačina - jablko (150 g), sójové mléko přírodní (250 ml), 783 kJ/187 kcal
• Večeře - treska (150 g) na grilu s mandlemi (10 g), rajčaty (100 g) a brokolicí (100 g), tmavá rýže (80 g), jasmínový čaj, 1 363 kJ/326 kcal
• II. večeře - kiwi (70 g), 167 kJ/40 kcal
• Celkový energetický příjem: 5 724 kJ/1 363 kcal

Úterý

• Snídaně - celozrnný žitný chléb (2x 50 g), avokádová pomazánka (50 g) s žervé, zelený čaj, 1 282 kJ/306 kcal
• Svačina - hruška (140 g), bílý jogurt (150 g), voda, 761 kJ/182 kcal
• Oběd - přírodní kuřecí řízky (150 g) s ledovým salátem s mrkví a čínským zelím (150 g), celozrnný chléb (30 g), voda, 1 387 kJ/331 kcal
• Svačina - pomeranč (150 g), acidofilní mléko (250 ml), 719 kJ/172 kcal
• Večeře - salát s vejcem, fazolkami a paprikou, mátový čaj, 1 254 kJ/299 kcal, bílkoviny 14 g, sacharidy 31 g, tuky 8 g (v 1 porci)
• II. večeře - slunečnicová semínka (10 g), 244 kJ/58 kcal
• Celkový energetický příjem: 5 647 kJ/1 345 kcal

Středa

• Snídaně - ovesná kaše (50 g), hroznové víno (50 g), mandle (10 g), ovocný čaj, 1 231 kJ/294 kcal
• Svačina - pohankový dalamánek (60 g), mrkvová pomazánka (30 g), voda, 749 kJ/179 kcal
• Oběd - kuře na kari se zázvorem, čočkou, mrkví a rýží, mátový čaj, 1 343 kJ/321 kcal, bílkoviny 27 g, sacharidy 39 g, tuky 4 g (v 1 porci)
• Svačina - grahamové plátky (2x 7 g), kiwi (70 g), sójové mléko přírodní (200 ml), 822 kJ/196 kcal
• Večeře - celozrnné těstoviny (100 g) s rajčaty (100 g), rukolou (100 g) a tuňákem ve vlastní šťávě (50 g), zelený čaj, 1 286 kJ/307 kcal
• II. večeře - lískové ořechy (10 g), 287 kJ/69 kcal
• Celkový energetický příjem: 5 718 kJ/1 361 kcal

Čtvrtek

• Snídaně - vícezrnný chléb (2x 30 g), margarín (20 g), tvrdý sýr 30% (30 g), rukola (50 g), bílý čaj, 1 241 kJ/297 kcal
• Svačina - čerstvé fíky (2x 40 g), bílý jogurt (15

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Glykemický index

Poradna

V naší poradně s názvem CUKROVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumil.

Zdroj: příběh Cukrovka

Dieta při cukrovce II. typu

Diabetik II. typu má malou tendenci ke ketóze a delší pauza mezi jídly mu nevadí. Vzhledem k neschopnosti zmetabolizovat větší dávku sacharidů naráz je nutné u něj rozdělit přísun sacharidů do menších porcí, ale pokud pacient není léčen inzulinem nebo deriváty sulfonylmočoviny, časové rozvržení stravy není striktní a malá jídla se mohou i vynechat.

Diabetik II. typu má zvýšenou tendenci přibírat na hmotnosti s ohledem na celoživotní vývoj metabolického syndromu, a proto musí mít dietu méně energeticky bohatou. Diabetici II. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, proto musí být i příjem nižší.

Základem diabetické diety je pravidelná a vyvážená strava několikrát denně, konzumovaná v pravidelných časových intervalech. V průběhu dne je nutné stravu rozdělit na tři hlavní a dvě menší dávky. Důležitou součástí diety při cukrovce je snížení příjmů jednoduchých cukrů a tuků. Místo jednoduchých cukrů je potřeba jíst potraviny s nízkým glykemickým indexem. Z jídelníčku je nutné absolutně vyřadit sladkosti, moučníky, alkohol, dorty, dezerty, zákusky, sladké pečivo, bonbony, čokoládu, sádlo, špek, slaninu, tučné sýry, smetanové jogurty, sladké nápoje, med, slazené džemy, kandované ovoce, banány, melouny, jahody, ananas, hroznové víno, ovocné kompoty, hrušky, fruktózu.

Zelenina je vhodná prakticky veškerá. Vůbec tou nejlepší je zelí, hlávkový salát, čínský salát i jiné saláty, okurka, paprika, ředkvičky, celer, rajčata, cuketa, patison i luštěniny. Z pekárenských výrobků se vyhněte světlému pečivu, vhodné je tmavé pečivo, celozrnný chléb, křehký chléb, bezvaječné těstoviny, celozrnné těstoviny, amarantové těstoviny i celozrnná neloupaná rýže. Z masa se doporučuje konzumovat mladé a netučné maso (kuře bez kůže, krůta, holoubata, králík, telecí, vepřová kýta, hovězí zadní, mořská štika, kvalitní filé, treska, okoun, pstruh). Uzeninám je vhodné se vyhýbat. Když už, tak by měly být vařené nebo dušené a neměly by obsahovat méně něž 94 % masa (optimálně 97 %). Z mléčných výrobků lze jíst jogurty (3 %), mléko (1,5 %), tvaroh netučný, sýry s obsahem tuku do 30 % v sušině, tavený sýr s jogurtem, tvarůžky. Jednou týdně si lze dopřát 1 vejce. Je potřeba dodržovat pitný režim. Vhodnými nápoji jsou neslazený čaj, minerální voda bez příchuti a stolní voda. Ze sladidel se doporučuje stévie. Z tuků pak olej, pomazánková másla a kvalitní rostlinné tuky. Je důležité omezit solení.

Zdroj: článek Dieta při začínající cukrovce

Poradna

V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA/HYPERTENZE/CUKROVKA II. TYPU/BARETTŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Zánět sedacího nervu

Zásady vaření pro diabetiky II. typu

U diabetu II. typu hraje strava klíčovou roli nejen při kontrole hladiny krevního cukru, ale také při ovlivnění tělesné hmotnosti. Většina pacientů s diabetem II. typu má nadváhu nebo obezitu, a proto je diabetická dieta často zároveň redukční dietou. Už mírný úbytek hmotnosti může vést ke zlepšení citlivosti na inzulin a stabilizaci glykémie.

Základním pravidlem je kontrolovaný příjem sacharidů, přičemž přednost mají sacharidy složené, obsažené ve škrobnatých potravinách, jako jsou brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky nebo celozrnné obiloviny. Jednoduché cukry, typicky cukr, med, sladkosti a slazené nápoje, by měly být ze stravy výrazně omezeny nebo zcela vyloučeny.

• Maso: Vhodná jsou všechna libová masa, například kuřecí, krůtí, králičí, libové hovězí či vepřové. Preferují se úpravy jako vaření, dušení, pečení nebo grilování bez přepalování tuků.
• Mléčné výrobky: Doporučují se nízkotučné varianty – jogurty, tvaroh, mléko a sýry s obsahem tuku přibližně 20–30 % v sušině. Je nutné započítat sacharidy obsažené v mléce.
• Tuky: Upřednostňují se rostlinné oleje, zejména olivový nebo řepkový. Živočišné tuky a máslo by měly být omezeny.
• Pečivo: Konzumuje se v omezeném množství, ideálně celozrnné. Nejvhodnější přílohou zůstávají brambory.
• Zelenina: Zelenina s nízkým obsahem sacharidů může být konzumována prakticky bez omezení. Patří sem například celer, květák, okurky, rajčata, špenát, salát, zelí nebo chřest.
• Moučníky: Sladkosti jsou povoleny výjimečně. Vhodnější jsou tvarohové a ovocné dezerty připravené s náhradními sladidly.

Velmi důležitá je pravidelnost stravování. Diabetik by měl jíst 5–6 menších porcí denně, aby se předešlo výkyvům glykémie. Nepravidelné přejídání a následné hladovění vede ke zhoršení kompenzace diabetu a zvyšuje riziko komplikací.

Zdroj: článek Recepty pro diabetiky II. typu

Jídelníček pro diabetiky na večer

Osoby s cukrovkou si musí hlídat přísun sacharidů a kalorickou hodnotu stravy. Rozhodně to ale neznamená nějak se drasticky omezovat v jídle. Strava musí být vyvážená a pravidelná a ne nárazová.

Typ I

Člověk s cukrovkou 1. typu si neumí inzulín vyrábět sám, nebo ho dokáže vyrobit jenom v malém množství. Dodává si proto do těla inzulín injekcemi. Myslí tudíž na rovnováhu mezi jídlem a inzulínem namísto svých beta-buněk sám.

Diabetická strava je racionální a regulovaná, sestavená dle předem stanoveného jídelního plánu. Člověk s diabetem může jíst stejnou stravu jako všichni ostatní lidé, jeho omezení jsou dána pouze regulací, a to zejména časovou.

Svůj základ mají jídelní plány stejný. Důležité je jíst pravidelně, doporučuje se šestkrát denně, v určeném množství. Rovněž se zohledňují stravovací návyky získané před onemocněním; účelem jídelního plánu totiž není změna dosavadních zvyklostí. Z toho vyplývá, že při sestavování stravovacího plánu dbáme na vyváženost, abychom snížili případné riziko hypoglykémie či hyperglykémie.

Jedinými živinami ovlivňujícími hladinu glykémie jsou sacharidy. K vypočítání obsahu sacharidů v potravě, které se u diabetiků sledují, slouží výměnné jednotky. Jedna výměnná jednotka obsahuje vždy stejné množství sacharidů: 10 g nebo 12 g. Nezáleží na tom, jde-li o chléb, těstoviny, čokoládu či mléko.

Jídelní plán je u každého pacienta rozdílný. Zohledňuje se v něm věk pacienta, hmotnost, fyzická aktivita, povolání, jiné komplikace a podobně. Je zřejmé, že energetický příjem šestnáctiletého chlapce ve vývoji bude větší než příjem sacharidů třicetiletého muže. Také jídelníček vrcholového sportovce bude obsahovat více sacharidů než jídelníček úředníka.

Výměnná jednotka (v. j.) je umělý pojem, který byl zaveden, aby usnadnil lidem s diabetem přemýšlet o jídle. Používá se převážně u diabetiků 1. typu.

Jedna výměnná jednotka obsahuje 12 g sacharidů.

Množství výměnných jednotek stoupá s věkem, u dívek asi do 13 let, u chlapců asi do 16 let. Pak se ustálí nebo spíše mírně klesne. (U dětí se počet výměnných jednotek/den vypočítá jako 10 + věk dítěte; tedy pro 8leté dítě 10 + 8 = 18 v. j./den.)

Počet výměnných jednotek/den u dospělé ženy: 10–16.

Počet výměnných jednotek/den u dospělého muže: 20–26.

Ve stravě pacienta je dále nutné hlídat množství lipidů. Strava by měla být natolik vyvážená, aby nedocházelo k nárůstu tělesné hmotnosti. Vzhledem k inzulínovým dávkám je totiž složité zahájit později jakoukoliv redukční dietu. (U pacientů léčených inzulínovými pery je nemyslitelné vynechání jakéhokoli jídla, a to především z důvodu doby působení

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Večeře pro diabetika

Ketony v moči v těhotenství

Aceton v moči se během těhotenství objevuje buď při dekompenzaci cukrovky, nebo je známkou hladovění, kdy organismus využívá jako náhradní zdroj energie tukové zásoby, z nichž vyrábí takzvané ketolátky. Příčinou bývá nejčastěji vynechávání druhé večeře, a tudíž příliš dlouhý interval mezi večeří a snídaní, který vede k tvorbě ketolátek. Druhá večeře by měla být kolem 10. hodiny večerní nebo i později a měla by obsahovat alespoň kousek pečiva nebo jiný dlouhý sacharid. Často je příčinou i celkově příliš přísná dieta s malým příjmem sacharidů (méně než doporučených 250 g za den).

Další možností je těhotenská cukrovka. Těhotenská cukrovka je porucha metabolismu cukrů, která je zjištěna poprvé v průběhu těhotenství. Jedná se o nejčastější druh diabetu, se kterým se v těhotenství můžeme setkat a který obvykle po porodu mizí. Těhotenská cukrovka se vyskytuje asi u 2–3 % populace těhotných žen. Je třeba si však uvědomit, že jednoznačnou diagnózu těhotenské cukrovky lze udělat až po kontrolním vyšetření v časovém odstupu od porodu (nejlépe 3–6 měsíců). Je totiž možné, že se v průběhu těhotenství projeví některý jiný typ cukrovky, který je v těhotenství považován za gestační. Pokud porucha po ukončení těhotenství trvá, je nutné, aby byla pacientka adekvátně sledována a léčena.

Protože bývají hodnoty cukru v krvi jen mírně zvýšené, většinou žena nemá vůbec žádné obtíže. Někdy se vzácně může objevit výrazná žízeň, a tedy nutnost většího příjmu tekutin, a zmiňované ketony v moči.

Zvýšená hladina cukru v krvi, což je známka špatné kompenzace cukrovky, může způsobit především pozdní komplikace. Mezi ty patří zrychlení růstu plodu, což je dáno zvýšenou nabídkou živin. Dochází k abnormálnímu ukládání tuku, zvětšuje se vrstva podkožního tuku a objevuje se organomegalie (zvětšení sleziny, jater a srdce). Velké děti nedostatečně léčených diabetiček mají vyšší riziko vývoje diabetu v dospělosti. Komplikací diabetu může být na druhé straně ale také růstová retardace plodu (zpomalení růstu plodu). Důvodem je porucha krevního průtoku placentou, která je způsobena změnami v cévách matky. V neposlední řadě mezi komplikace řadíme náhlou smrt plodu v děloze v posledních týdnech těhotenství, která je u žen s diabetem asi 4x častější než u zdravé populace. Přesný mechanismus ale není znám. Včasnou diagnózou a léčbou se hladiny krevního cukru normalizují a ke komplikacím v těhotenství a u porodu nedochází. Proto se dnes doporučuje vyšetřování všech těhotných žen na přítomnost těhotenské cukrovky.

První příznaky cukrovky se nejčastěji objeví mezi 24.–28. týdnem těhotenství. Existuje stále sporný přístup k vyhledává

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ketony v moči

Poradna

V naší poradně s názvem RECEPTY PŘI JATERNÍ CIRHOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Toman.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Recepty při jaterní cirhoze

FAQ – Často kladené otázky

Kolik sacharidů by měl diabetik II. typu denně přijmout?

Většina pacientů má doporučeno přibližně 150–250 g sacharidů denně podle hmotnosti, fyzické aktivity a léčby.

Jsou umělá sladidla pro diabetiky bezpečná?

Ano, při dodržení doporučeného množství. Nevhodná jsou v těhotenství a u některých citlivých osob.

Může diabetik II. typu jíst sladké?

Ano, ale pouze výjimečně, v malém množství a vždy započítané do denního příjmu sacharidů.

Jaký je rozdíl mezi dia a light potravinami?

Dia potraviny bývají bez cukru, ale mohou obsahovat vyšší množství tuku. Light potraviny mají snížený obsah energie, ale ne vždy nižší obsah sacharidů.

Jsou brambory vhodné pro diabetiky?

Ano, při správné porci a úpravě. Mají nižší glykemickou zátěž než bílé pečivo.

Musí diabetik II. typu držet dietu celý život?

Ano, dlouhodobá úprava stravy je základním pilířem léčby a prevence komplikací.

Pomůže redukce hmotnosti zlepšit glykémii?

Ano, i snížení hmotnosti o 5–10 % může významně zlepšit kompenzaci diabetu.

Zdroj: článek Recepty pro diabetiky II. typu

Poradna

V naší poradně s názvem CUKROVKA TYPU B se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Terézia.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Cukrovka typu B

FAQ – Často kladené otázky

Jaký je hlavní rozdíl mezi jídelníčkem pro diabetes 1. typu a 2. typu?

Jídelníček pro diabetes 1. typu je úzce propojen s dávkováním inzulinu.

Zatímco u diabetu 2. typu je cílem snížení inzulinové rezistence a často i redukce hmotnosti, u diabetu 1. typu jde především o přesné sladění sacharidů s inzulinovým režimem. Diabetik 1. typu může jíst velmi pestře, ale musí znát množství sacharidů v jídle a jejich rychlost vstřebávání. Klíčová je předvídatelnost a pravidelnost.

Musí diabetik 1. typu počítat sacharidy u každého jídla?

Ano, počítání sacharidů je základním nástrojem řízení glykémie.

U každého jídla obsahujícího sacharidy je nutné znát jejich množství, aby bylo možné podat odpovídající dávku inzulinu. Nejde ale o neustálé vážení, časem si diabetik vytvoří odhad na základě zkušeností. Rutinní jídla a opakující se recepty počítání výrazně usnadňují.

Je možné při diabetu 1. typu jíst sladké?

Sladké potraviny nejsou při diabetu 1. typu absolutně zakázané.

Obsahují však rychlé sacharidy, které prudce zvyšují glykémii. Jejich konzumace vyžaduje velmi přesný odhad a správné načasování inzulinu. V běžném režimu je praktičtější dávat přednost pomalejším sacharidům, které se lépe kontrolují a nezpůsobují náhlé výkyvy cukru v krvi.

Jakou roli hraje glykemický index u diabetu 1. typu?

Glykemický index určuje rychlost vzestupu glykémie po jídle.

U diabetu 1. typu má význam především pro načasování inzulinu. Potraviny s vysokým glykemickým indexem zvyšují cukr rychle, zatímco inzulin působí s určitým zpožděním. Volba potravin s nižším glykemickým indexem umožňuje lepší sladění účinku inzulinu s příjmem sacharidů.

Je lepší jíst více menších jídel, nebo méně větších?

Frekvence jídel závisí na inzulinovém režimu a životním stylu.

Některým diabetikům vyhovují tři hlavní jídla denně, jiným kombinace s menšími svačinami. Důležitější než počet jídel je jejich pravidelnost a konzistentní obsah sacharidů. Vynechávání jídel zvyšuje riziko hypoglykémie i následných korekcí.

Může fyzická aktivita ovlivnit potřebu sacharidů?

Ano, pohyb má výrazný vliv na hladinu cukru v krvi.

Při fyzické aktivitě klesá potřeba inzulinu a často je nutné upravit příjem sacharidů. Diabetik 1. typu by měl počítat s tím, že po sportu nebo fyzicky náročném dni může glykémie klesat i s odstupem několika hodin. Strava a inzulin se proto musí přizpůsobit aktivitě.

Jak si diabetik 1. typu zjednoduší každodenní stravování?

Zjednodušení přichází s rutinou a plánováním.

Opakování stejných snídaní, osvědčených obědů a jednoduchých večeří snižuje chybovost. Příprava jídla dopředu umožňuje lepší kontrolu sacharidů a méně stresu během dne. Časem se str

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jídelníček pro diabetes typu 1: plán, porce a praxe

FAQ – Často kladené otázky

Jak má vypadat ideální jídelníček pro diabetiky?

Ideální jídelníček pro diabetiky je pravidelný, vyvážený a dlouhodobě udržitelný.

Základem je kombinace potravin s nízkým až středním glykemickým indexem, dostatek bílkovin, vlákniny a kvalitních tuků. Jídelníček by měl stabilizovat cukr v krvi a zabránit prudkým výkyvům glykémie během dne. Nejde o striktní zákazy, ale o správnou skladbu porcí, pravidelnost a vhodné technologické úpravy jídel.

Jaký je rozdíl mezi jídelníčkem u diabetu 1. a 2. typu?

Rozdíl spočívá především v cíli stravování a vazbě na léčbu.

U diabetu 1. typu je klíčové přesné množství sacharidů a jejich sladění s dávkami inzulinu. Jídelníček musí umožnit flexibilní dávkování inzulinu. U diabetu 2. typu je hlavním cílem snížení inzulinové rezistence, stabilizace glykémie a často i redukce hmotnosti. Strava proto obsahuje méně rychlých sacharidů a více bílkovin a zeleniny.

Kolik sacharidů by měl diabetik denně sníst?

Množství sacharidů je individuální a závisí na typu diabetu a léčbě.

Neexistuje univerzální číslo platné pro všechny. Důležitější než absolutní množství je rozložení sacharidů během dne a jejich kvalita. Komplexní sacharidy s vlákninou jsou vhodnější než jednoduché cukry. U diabetu 1. typu se množství sacharidů přizpůsobuje inzulinovému režimu, u diabetu 2. typu se často volí jejich mírné omezení.

Jsou recepty pro diabetiky chuťově omezené?

Recepty pro diabetiky nemusí být chuťově chudé ani jednotvárné.

Správná diabetická dieta využívá bylinky, koření, kvalitní suroviny a šetrné technologické postupy. Chuť není dána cukrem, ale kombinací surovin a způsobem přípravy. Většina běžných receptů se dá upravit tak, aby byly vhodné při cukrovce bez ztráty chuti.

Je nízkosacharidová strava vhodná pro všechny diabetiky?

Nízkosacharidová strava není univerzálně vhodná pro každého diabetika.

U diabetu 2. typu může vést ke zlepšení kompenzace a snížení glykémie. Vyžaduje však odborné vedení, zejména při užívání léků. U diabetu 1. typu může být riziková kvůli hypoglykémiím, pokud není správně sladěna s inzulinovou terapií. Vždy je nutná individuální úprava.

Jak často by měl diabetik během dne jíst?

Frekvence jídel závisí na typu diabetu a způsobu léčby.

Většině diabetiků vyhovují tři hlavní jídla denně doplněná o jednu až dvě svačiny. Pravidelnost stravy pomáhá stabilizovat glykémii a snižuje riziko hypoglykémie i přejídání. Vynechávání jídel je častou příčinou výkyvů cukru v krvi.

Musí diabetik dodržovat jídelníček celý život?

Ano, stravovací režim je dlouhodobou součástí léčby cukrovky.

Nejde však o dočasnou dietu, ale o změnu životního stylu. Dobře nastavený jídelníček se postupně stává

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jídelníček pro diabetiky: vzory a praktické recepty