EMG VYŠETŘENÍ ZJIŠTĚNÍ DIAGNÓZY

Poradna

V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Protonové centrum praha ceník

Použití EMG

EMG se používá pro diagnostiku neurosvalových onemocnění a poškození, kineziologii a poruchy kontroly pohybového aparátu. EMG signálů lze taktéž využít pro řízení protetických náhrad jako například ruky či nohy. EMG je používáno i pro ovládání počítače a jiných elektronických zařízení (PDA nebo mobilních telefonů). Možné využití sahá k řízení mobilních robotů či elektrického křesla, což může být velmi přínosné pro osoby, které nemohou ovládat křeslo řízené joystickem. Povrchové EMG je možné využít například pro ovládání her či v kombinaci s EEG ve výzkumu spánkových pochodů a nervových záchvatů.

Zdroj: článek Karpály na rukou

Poradna

V naší poradně s názvem KARPÁLNÍ TUNEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Karpální tunel

Privátní gastroenterologické centrum

Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.

Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.

Metody – endoskopická vyšetření

Gastroskopie klasická

Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.

Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.

S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.

Gastroskopie transnasální

Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.

Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.

Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.

Kolonoskopie totální

Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.

Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kolonoskopie Liberec

Příběh

Ve svém příspěvku ZJIŠŤOVÁNÍ DIAGNÓZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bubeníček.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Zjišťování diagnózy

Rozpoznání meralgie paresthetica

Meralgia paresthetica se diagnostikuje primárně na základě klinického vyšetření a anamnézy pacienta, se zaměřením na senzorické změny na vnější straně stehna. Elektrodiagnostické vyšetření jako je kondukční studie nervové dráhy a elektromyografie (EMG) může být užitečné, ale pro diagnózu není vždy nezbytné. Ultrazvukové zobrazování se stává užitečným nástrojem pro vizualizaci laterálního femorálního kožního nervu a potvrzení jeho uskřinutí.

Klinické vyšetření

• Anamnéza: Podrobný popis symptomů, včetně lokalizace, povahy (pálení, brnění, necitlivost) a trvání bolesti, jakož i všech souvisejících faktorů, jako je dlouhodobé stání nebo nošení těsného oblečení.
• Fyzikální vyšetření: Neurologické vyšetření hodnotící citlivost ve vnější oblasti stehna, konkrétně zaměřené na sníženou nebo změněnou citlivost na dotek a píchání. Může být použit test komprese pánve, kdy tlak na pánev na postižené straně může podle některých studií zmírnit příznaky.

Elektrodiagnostické vyšetření

Elektromyografie (EMG) a kondukční studie nervové dráhy. Tyto testy mohou pomoci potvrdit postižení nervů a vyloučit další onemocnění, ale nejsou vždy nutné pro diagnózu.

Zobrazovací vyšetření

• Ultrazvuk: Podle některých studií dokáže vizualizovat laterální femorální kožní nerv a identifikovat jakýkoli otok nebo kompresi.
• Magnetická rezonance: Může být použita k vyloučení jiných příčin bolesti stehna, jako jsou nádory nebo jiné problémy s kompresí nervů.

Další testy

K vyloučení onemocnění, jako je cukrovka nebo nedostatek vitamínů, které mohou někdy přispívat k nervovým problémům, mohou být provedeny krevní testy.

Klinické vyšetření je často dostačující, pokud se u pacienta objeví typické příznaky a nálezy při fyzikálním vyšetření, lze diagnózu meralgie paresthetica stanovit bez dalšího testování.

Zobrazovací a elektrodiagnostická vyšetření mohou být důležitá pro:

• Potvrzení diagnózy v případech, kdy příznaky nejsou typické.
• Vyloučení dalších onemocnění, která mohou napodobovat meralgii paresthetica.
• Vedení léčby, zejména v případech podezření na uskřinutí nervů.

Zdroj: článek Meralgia paresthetica

Příběh

Ve svém příspěvku CRP V KRVI A JEHO HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Nečasová.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh CRP v krvi a jeho hodnoty

Jak poznat karpální tunel

Při potížích se provádí test karpálního tunelu. Jedná se o vyšetření ruky pomocí přístrojové elektromyografie (EMG). Pomocí tohoto vyšetření se změří vodivost nervů a na jeho základě neurolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu a zjistí závažnost postižení.

Elektromyografie (EMG) studuje funkci kosterního svalstva tím, že vyšetřuje elektrické biosignály, které ze svalů vycházejí. (Mohli bychom také říci, že jde o biosignály vznikající v důsledku svalové aktivity, což je typický příklad, ovšem takové tvrzení by mohlo být zavádějící, neboť svaly produkují elektrickou aktivitu, i když jsou v klidu.)

EMG se často provádí při současné stimulaci příslušných motorických a periferních nervů. Samotné snímání lze provádět invazivně i neinvazivně, na úrovni jediného svalového vlákna, jedné motorické jednotky i celého svalu.

Používají se povrchové i podpovrchové elektrody ve složení Ag či AgCl.

Zdroj: článek Karpály na rukou

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ NA ÚROVNI PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evik.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Re: Léčení na úrovni příčiny

Vyšetření plodu během těhotenství

Vstupní gynekologická vyšetření

Po potvrzení těhotenství následuje vstupní gynekologické vyšetření, které zahrnuje následující:

• Pečlivé zjištění anamnézy – pacientka je dotázána na důležité údaje týkající se zdravotního stavu v období před tímto dotazováním.
• Gynekologické vyšetření, většinou včetně odběrů kultivace z pochvy a moči.
• Vyšetření čípku – odběry onkologické cytologie (není-li k dispozici výsledek vyšetření starší méně než jeden rok) a kolposkopie.
• Zevní měření pánevních rozměrů s rozvahou pozdějšího možného přirozeného porodu.
• Kontrola prsů ženy, kdy se lékař snaží vyloučit nádorový proces, eventuálně poučí ženu o péči v případě plochých či vpáčených bradavek (je možné koncem těhotenství masáží bradavek, použitím formovačů bradavek docílit bradavek schopných normálního kojení).
• Krevní testy na zjištění krevní skupiny, protilátek proti červeným krvinkám, infekce typu syfilis, HIV, hepatitida typu B a základní biochemické vyšetření včetně moči.
• Výběrová vyšetření u rizikových pacientek – míru rizika stanoví lékař na základě informací z předchorobí pacientky – jsou provedeny krevní testy na další možné infekce (toxoplazmóza, rubeola, cytomegalovirus, herpetické viry).
• Vyšetření k vyloučení těhotenské cukrovky – provádí se screeningově z krve u všech těhotných žen nad 25 let mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. U těhotných s vysokým rizikem (obezita, užívání léků, například steroidů) se krevní testy k vyloučení těhotenské cukrovky provádějí ihned.

Vyšetření pomocí ultrazvuku

Ultrazvuk je prováděn na začátku těhotenství k ověření gravidity, umístění oplodněného vajíčka v děloze a zjištění jeho životaschopnosti. Další vyšetření ultrazvukem se provádí za účelem screeningu vývojových vad a provádí se trojstupňově.

První stupeň probíhá mezi 11.–14. týdnem těhotenství se zaměřením na časný záchyt možných vývojových vad plodu. Při tomto ultrazvukovém vyšetření se stanovuje velikost plodu a provádí takzvaná datace gravidity, kdy se určí předpokládaný termín porodu. Ten je přesnější než termín podle poslední menstruace nebo podle prvních pohybů plodu. Určuje se počet plodů a jejich vzájemný vztah (dvouvaječná, případně jednovaječná dvojčata, vícerčata). Jak již bylo zmíněno, zaměřujeme se na vývojové vady plodu. Některé závažné vývojové vady lze již v tomto termínu odhalit, a to buď přímo, nebo nepřímo, podle některých ultrazvukových známek (ztluštění šíjového projasnění plodu, chybění nosní kůstky), lze i stanovit větší míru rizika vývojové vady a doporučit provedení podrobného vyšetření plodu. To zahrnuje odběr plodové vody, odběr vzorků choriové tkáně (část placenty) ke&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Těhotenské vyšetření

Příběh

Ve svém příspěvku NOVÝ DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Lágnerová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.

Zdroj: příběh Polyneuropatie

Diagnóza

Lékař zkontroluje vaši anamnézu, zeptá se na jakékoli nehody nebo předchozí operace a prodiskutuje s vámi vaše příznaky. Váš lékař také provede fyzické a neurologické vyšetření. Pokud vaše neurologické vyšetření ukazuje známky poškození nervu, může vám lékař doporučit diagnostické testy, které mohou zahrnovat:

• Elektromyografie (EMG). Při EMG zaznamenává tenkojehlová elektroda vložená do svalu elektrickou aktivitu svalu v klidu a v pohybu. Snížená svalová aktivita může znamenat poškození nervu.
• Vyšetření nervové dráhy. Elektrody umístěné ve dvou různých bodech těla měří, jak dobře elektrické signály procházejí nervy.
• Zobrazení magnetickou rezonancí (MRI). MRI využívá magnetické pole a rádiové vlny k vytvoření detailních snímků oblasti postižené poškozením nervů.

Výsledek vyléčení skřípnutého nervu závisí na stupni poškození nervu a okolnostech v místě poškození. Vzhledem k tomu, že neurapraxie je nejméně závažnou formou poranění periferních nervů, zotavení a léčba nejsou náročné. Jakmile je příčina neurapraxie odstraněna, dojde během krátké doby k zotavení lézí v nervu.

Zdroj: článek Babské rady na skřípnutý nerv

Příběh

Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.

Zdroj: příběh Rakovina prostaty

Diagnostika

Základním vyšetřením je běžné laboratorní vyšetření (odběr krve), které spočívá ve vyšetření krevního cukru, ledvinných a jaterních funkcí. Pozor! Nespolupracující pacienti 3 dny před kontrolou u diabetologa drží dietu. Předtím se chovají zcela nezodpovědně a jedí cokoliv. Dá se to poznat. Existuje poměrně běžné vyšetření tzv. glykovaného hemoglobinu, jehož hodnota určí přibližně hodnoty krevního cukru za 2-3 měsíce dozadu.

Mezi základní vyšetření k průkazu postižení nervů patří vyšetření EMG (elektromyografie), které sestává ze 2 částí. V první se nalepí elektrody na sval či kůži nad nervem. Pak se malým elektrickým výbojem aktivuje příslušný nerv a snímá a hodnotí odpověď. V druhé části vyšetření se velmi tenkou jehlou vyšetřuje elektrická aktivita svalu, zpočátku v klidu, poté při mírné a maximální svalové síle. Vyšetření není vysloveně bolestivé, může však být nepříjemné.

Existují i další doplňující neurologická vyšetření, která se spíše provádějí k odlišení dalších možných příčin. Jedním z nich je například EEG vyšetření (elektroencefalografie) - snímání elektrických potenciálů z povrchu hlavy nebo vyšetření očního pozadí k posouzení stavu cév či vyšetření moče.

Zdroj: článek Cukrovka a bolesti nohou

Poradna

V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anton.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nateklé uzliny na jedné straně krku

Diagnóza 307

Pod kód diagnózy 307 patří:

• D307 - Jiné močové orgány (Neoplasma benignum organorum urinariorum aliorum).
• S307 - Mnohočetná povrchní poranění břicha‚ dolní části zad a pánve
• T307 - Poleptání třetího stupně‚ část těla NS
• V307 - Osoba vně vozidla zraněná při provozní (silniční) nehodě

Podle MKN-10 patří diagnóza 307 do skupiny D30, což označuje nezhoubný novotvar jiných močových orgánů. To znamená, že všechno, co je D30X nikdy neznamená rakovinu, ani diagnóza 307.

Do skupiny D30 patří všechny tyto diagnózy:

• D300 - Ledvina;
• D301 - Ledvinná pánvička – pelvis renalis;
• D302 - Močovod – ureter;
• D303 - Močový měchýř – vesica urinaria;
• D304 - Močová trubice – urethra;
• D307 - Jiné močové orgány;
• D309 - Močový orgán NS (bez specifikace).

Diagnóza D307 u žen

U žen se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v periuretrálních žlázách nazývaných Skeneho žlázy (latinsky glandulae vestibulares minores). Jsou součástí zevních ženských pohlavních orgánů a jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice. Ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.

Tyto žlázy byly pojmenovány po skotském gynekologovi Alexandru Skenem, který je roku 1880 jako první popsal pro západní medicínu.

Skeneho žlázy jsou pokládány za příčinu ženské ejakulace. Emanuele Jannini z italské univerzity L’Aquila nabídl v roce 2010 pro tento jev vysvětlení [1]. Skeneho žlázy mají vysoce variabilní anatomii a u každé ženy jsou jinak velké. Právě tato rozdílná velikost by mohla být vysvětlením, proč se u některých žen ženská ejakulace vyskytuje a u jiných nikoliv. Oblast Skeneho žláz (ve vagině) je také známa jako Gräfenbergův bod nebo bod G. Nově je jako bod U označováno místo okolo močové trubice a částečně Skeneho žláz. Některé ženy popisují, že dráždění tohoto místa (podobně jako bodu G) přináší příjemné pocity až orgasmus.

Skeneho žlázy jsou homologické s předstojnou žlázou (prostatou) u mužů (tj. mají strukturu vyvinutou ze stejné zárodečné tkáně). Čirá, nebo mléčná tekutina, která se objevuje během ženské ejakulace, má údajně obdobné složení jako tekutina, která se u mužů tvoří v předstojné žláze. Někteří vědci proto opouštějí název Skeneho žlázy a hovoří o nich jako o ženské prostatě.

Diagnóza D307 u mužů

U mužů se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v uretrální nebo periuretrálních žlázách, známých také jako Littrého žlázy dle lékaře Alexise Littrého. Jsou to exokrinní žlázy, které se větví od stěny močové trubice u mužů. Jejich největší výskyt je v části močové trubice procházející penisem. Tyto žlázy produkují hlen

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Diagnózy

Příběh

Ve svém příspěvku POLYFUNKČNÍ NEUROPATIE V LEVÉ RUCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona Blochová.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Polyfunkční neuropatie v levé ruce

Diagnostika Non-Hodgkinova lymfomu

Pro potvrzení diagnózy je nezbytné histologické, respektive imunohistologické vyšetření nádoru, které lze provést mikroskopickým vyšetřením kostní dřeně či výpotku, pokud je přítomen. Vzorek kostní dřeně je nejčastěji získáván z lopaty kyčelní kosti, kdy se pacientovi, který je v narkóze, zavede do kosti jehla, kterou je nasáta kostní dřeň. Diagnóza lymfomu je často poměrně komplikovaná, včetně určení správného podtypu lymfomu. Proto by vždy měla být potvrzena na specializovaném pracovišti, které disponuje celým spektrem diagnostických technik.

Po stanovení diagnózy je nutné přikročit k celkovému vyšetření. Postižení lymfomem se může vyskytnout prakticky kdekoli. Při vyšetřovacím programu se sleduje osnova daná zejména lymfatickými orgány, obtížemi pacienta a typem lymfomu. Základním pravidlem je vyšetřit lymfatické orgány, v případě lymfatických uzlin je zapotřebí velmi pečlivé fyzikální vyšetření zaměřené na periferní lymfatické uzliny, slezinu, játra. Dále je standardem vyšetření CT se zaměřením na uzliny, na slezinu a játra. Pomocí CT lze vyšetřit i uzliny krční a axilární, někdy se volí ultrasonografické vyšetření, stejně jako v případě vyšetřování jater. V současné době se dostává do popředí použití celotělové pozitronové emisní tomografie. Tato metoda umožňuje detekovat místa s vysokou metabolickou aktivitou, přestože strukturálně ještě nemusí být abnormální, což může být případ nezvětšených, ale již lymfomem postižených uzlin. Vzhledem k tomu, že řadu nemocných je možné úspěšně vyléčit, je nutné pečlivě nemocného vyšetřit s ohledem na jeho schopnost být intenzivně léčen. Proto je u těchto nemocných nutné kardiologické vyšetření včetně echokardiografie, nefrologické vyšetření, vyšetření jaterních a plicních funkcí. Je nezbytné stanovit celkovou zdatnost nemocného, k čemuž se využívá osobní status pacienta. Na závěr klinického vyšetření jsou odborníci schopni popsat rozsah onemocnění, celkový stav nemocného a řadu prognostických faktorů.

Zdroj: článek Non – Hodgkinův lymfom

Poradna

V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.

Zdroj: příběh Eustachova trubice

Jak vypadá svrab u člověka

Svrab je infekční zánět způsobený roztočem jménem zákožka svrabová a je charakteristický silným svěděním a dvojicemi pupínků na místech s tenkou kůží. Kožní změny však mohou být málo patrné, a tak hlavním příznakem bývá svědění. Svrab patří mezi infekce přenášené pohlavním stykem.

Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, přičemž vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, která se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion. Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny.

Přenos infekce se děje nejen kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenášené choroby. Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak zdravotnický personál zdravotnických zařízení.

Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži lze pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na jejich koncích se nachází drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývají obvykle postiženy dlaně, plosky nohou, obličej a krk. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace mohou nastat následkem škrábání v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin.

Možná vyšetření:

• vyšetření chodbičky v mikroskopu: Po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
• vyšetření dermatoskopem: Bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
• vyšetření vzorku kůže: V místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
• vyšetření krve: Je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.

Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:

• reakce na užívání léku – jiná mí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Tělový svrab

Poradna

V naší poradně s názvem AKNÉ UVNITŘ NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Homsiova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Akné uvnitř nosu

Diferenciální diagnostika výtoku z ucha

Základ diagnostiky výtoku z ucha představují anamnéza a klinické vyšetření. Nejdůležitějším vyšetřením pro stanovení diagnózy v oblasti zevního a středního ucha je otoskopie. Co se týče diagnózy v ostatních oblastech ucha, využívají se vyšetření horních cest dýchacích, cest polykacích a hrtanu. Pro zánět zevního zvukovodu je typický bolestivý tlak a zánětlivé změny zvukovodu, v anamnéze pacienta se pak objevuje koupání. Pakliže se jako příčina otalgie (bolest ucha) vyloučí ušní onemocnění, je třeba vyloučit rovněž onemocnění dýchacích a polykacích cest. Orientační vyšetření sluchu prostřednictvím šepotu nebo hlasité řeči může pomoci při posuzování přítomnosti středoušního zánětu, který se vyznačuje mimo jiné nedoslýchavostí.

Otoskopické vyšetření se skládá z vyšetření vlastního bubínku, zevního zvukovodu a boltce a jeho okolí, konkrétně se při něm pozoruje postavení boltce, retroaurikulární oblast a zevní zvukovod. Při vyšetření membrány bubínku se zkoumá postavení, barva, transparence a pohyblivost (k tomu slouží pneumatická otoskopie). Pro fyziologický nález je charakteristický šedý konturovaný bubínek s reflexem. Na počátku rozvoje akutního středoušního zánětu dochází k retrakci (vpáčení) bubínku, která je podmíněna negativním tlakem ve středoušní dutině. Nejprve se horizontálně posune rukojeť kladívka, poté dochází k výrazné retrakci bubínku k promontoriu. Když se vytvoří hnisavý sekret, bubínek se vyklene (nejprve v zadní polovině, později i v polovině přední). Typický nález u akutního hnisavého středoušního zánětu: zarudlý, ztluštělý, vyklenutý, netransparentní bubínek s omezenou pohyblivostí. Při vyšetření ladičkovou zkouškou podle Webera pacient lateralizuje zvuk do nemocného ucha.

V některých případech se provádí i mikroskopické vyšetření výtoku z uší.

Zdroj: článek Výtok z uší

Příběh

Ve svém příspěvku UCPANÉ KORONÁRNÍ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Dvořáček.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Ucpané koronární cévy

FAQ – Často kladené otázky

Co je stereoslepota a znamená to, že jsem slepý?

Stereoslepota neznamená slepotu, ale poruchu schopnosti vnímat hloubku a vzdálenost pomocí obou očí.

Člověk se stereoslepotou obvykle vidí ostře, rozpozná barvy i detaily, ale mozek nespojuje obraz z obou očí do prostorového vjemu. Nejde tedy o ztrátu zraku, ale o jiný způsob vidění prostoru. Mnoho lidí s touto poruchou žije dlouho bez diagnózy, protože se naučí situace kompenzovat zkušeností a opatrností.

Jak poznám, že mám stereoslepotu?

Stereoslepota se často projeví špatným odhadem vzdálenosti v běžných situacích.

Typické jsou potíže při chytání míče, nalévání tekutin, chůzi po schodech nebo parkování. Problém nebývá stálý, ale objeví se v náročnějších situacích. Pokud máte dlouhodobě pocit nejistoty v prostoru, má smysl odborné vyšetření zraku, které poruchu potvrdí nebo vyloučí.

Může se stereoslepota objevit až v dospělosti?

Ano, stereoslepota se může projevit až v dospělosti, a to zejména u vrozených forem.

Mnoho lidí má poruchu od dětství, ale díky kompenzaci si ji neuvědomuje. Problém se často projeví až při zvýšených nárocích, například při řízení, sportu nebo po úrazu oka. Pozdní zjištění diagnózy je běžné a neznamená, že by se stav náhle zhoršil.

Dá se stereoslepota léčit?

Možnost léčby závisí na příčině a době vzniku stereoslepoty.

U dětí lze v některých případech vývoj prostorového vidění ovlivnit, například léčbou šilhání. U dospělých je cílem spíše zlepšení funkčního fungování a naučení se kompenzačních strategií. Úplné obnovení stereoskopického vidění bývá vzácné, ale mnoho lidí se naučí fungovat velmi dobře.

Mohu se stereoslepotou řídit auto?

Stereoslepota sama o sobě neznamená zákaz řízení.

Mnoho lidí se stereoslepotou řídí celý život bez vážných problémů. Obtížnější mohou být situace jako parkování, jízda v noci nebo odhad vzdálenosti při předjíždění. Důležitá je opatrnost a uvědomění si vlastních limitů, nikoli automatický zákaz řízení.

Je stereoslepota nebezpečná?

Stereoslepota není sama o sobě nebezpečné onemocnění.

Rizikem může být spíše špatný odhad situací v prostoru, zejména v rychle se měnícím prostředí. Pokud člověk ví o svém omezení a přizpůsobí se mu, lze rizika výrazně snížit. Problémem je spíše neznalost poruchy než samotná stereoslepota.

Proč jsem si stereoslepoty nikdy nevšiml?

Mnoho lidí si stereoslepoty nevšimne, protože neznají jiný způsob vidění.

Pokud je porucha vrozená, mozek se od dětství učí pracovat s jinými vodítky, jako jsou stíny, velikost objektů nebo pohyb hlavy. Tyto kompenzace fungují natolik dobře, že člověk považuje svůj zrak za normální až do chvíle, kdy narazí na sp

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Stereoslepota: když vidíte, ale špatně odhadujete vzdálenost

Příběh

Ve svém příspěvku ALERGIE?? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana H.

Zdroj: příběh Alergie??

Co je potřeba pro získání léčby

Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy spánku Neurologické kliniky CPSB FNHK

1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:

Praktický lékař nebo specialista před odesláním do specializované poradny Neurologické kliniky vybaví pacienta dokumentací obsahující:

• souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikálního vyšetření pacienta;
• zprávu o vyšetření u spádového neurologa nebo psychiatra.

2. Informace pro objednávající lékaře:

Pacienty lze objednat pouze do Poradny pro poruchy spánku, nikoli přímo do spánkové laboratoře!

Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky.

Ordinační doby a kontakt k objednání

Poradna pro poruchy spánku:

• pátek: 8:30–13:30 hod.

Objednání:

• denně: 8:00–12:00 hod.

Tel.: 495 835 260

Adresa

Neurologická klinika FN a LF UK

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Sokolská 581

500 05 HRADEC KRÁLOVÉ

Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy spánku Psychiatrické kliniky FNHK

1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:

Praktický lékař nebo specialista před odesláním do specializované poradny Psychiatrické kliniky vybaví pacienta dokumentací obsahující:

• souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikálního vyšetření pacienta;
• zprávu o vyšetření u spádového psychiatra.

2. Informace pro objednávající lékaře:

Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky.

Ordinační doby a kontakt k objednání

Poradna pro poruchy spánku a biorytmů:

• středa: 7:00–15:30 hod.
• čtvrtek: 8:00–16:30 hod.

Objednání vyřizuje zdravotní sestra Soňa Kutílková od 8:00 do 14:00 hod.

Tel.: 495 834 932

Adresa

Psychiatrická klinika FN a LF UK

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Sokolská 581

500 05 HRADEC KRÁLOVÉ

Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky FNHK

1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:

Praktický lékař nebo specialista před odesláním pacienta s podezřením na poruchu dýchání ve spánku do specializované poradny Plicní kliniky vyb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Spánkové centrum Hradec Králové

Poradna

V naší poradně s názvem ČERVENÉ DLANĚ RUKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Černá.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Červené dlaně rukou

Vyrážka podobná svrabu

Svrab je poměrně těžko rozpoznatelné onemocnění. Vyrážka podobná svrabu se obecně označuje jako dermatitida. Dermatitida (latinsky dermatitis) je společný termín pro všechny záněty kůže. Existuje řada různých typů dermatitidy. Některé jsou běžnou alergickou reakcí na určité alergeny. Termín lze použít i v souvislosti s ekzémem, který je též známý jako dermatitický ekzém nebo ekzematická dermatitida. Diagnóza ekzému často znamená dětskou neboli atopickou dermatitidu, ale bez odpovídajícího kontextu nejde o nic víc než o pouhou vyrážku. Podobnost se svrabem může mít i opruzenina.

Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:

• reakce na užívání léku – jiná místa postižení;
• atopický či jiný ekzém – chybí další příznaky ekzému, jiná místa postižení;
• dermatitis herpetiformis – přítomnost celiakie;
• zavšivení – přítomnost vší;
• impetigo – chybí zákožky;
• příjice, syfilis – vyšetření protilátek.

K vyloučení svrabu se používají následující metody:

• Vyšetření chodbičky v mikroskopu – po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
• Vyšetření dermatoskopem – bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
• Vyšetření vzorku kůže – histopatologie – při místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
• Vyšetření krve – je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.

Zdroj: článek Co je to svrab

FAQ – Často kladené otázky

Je MUDr. Martina Žemličková kožní lékařka?

MUDr. Martina Žemličková působí jako lékařka v oboru dermatologie na Karlově náměstí v Praze.

Je spojena s dermatologickou ambulancí fungující v rámci veřejného zdravotnického zařízení. Nejde o soukromou praxi, ale o ambulanci navázanou na fakultní pracoviště. Dermatologická péče zde probíhá podle pravidel veřejného zdravotnictví, včetně organizace provozu a objednávání.

Kde MUDr. Martina Žemličková ordinují?

MUDr. Martina Žemličková působí v dermatologické ambulanci na Karlově náměstí v Praze 2.

Pracoviště se nachází ve Fakultní poliklinice na adrese Karlovo náměstí 32, Praha 2. Ambulance je součástí veřejného zdravotnického zařízení a její provoz je vázán na fakultní dermatologickou kliniku. Lokalita je dobře dostupná městskou hromadnou dopravou.

Jaká je ordinační doba dermatologické ambulance?

Ordinační doba se vztahuje ke konkrétní dermatologické ambulanci na Karlově náměstí.

Ordinační hodiny jsou obvykle v pracovních dnech od ranních hodin, konkrétně pondělí až pátek v časovém rozmezí přibližně 07:30–15:30, v některé dny do 16:30. Ordinační doba se může měnit podle provozních potřeb pracoviště. Aktuální informace je vhodné ověřit před návštěvou.

Jak se lze objednat k vyšetření?

Objednání k dermatologickému vyšetření probíhá telefonicky nebo e-mailem.

Pacienti se objednávají prostřednictvím dermatologické ambulance na Karlově náměstí. Telefonní kontakt je 224 96 6738–9 a je možné využít také pracovní e-mail. U některých vyšetření může být vyžadováno doporučení od praktického lékaře nebo jiného specialisty.

Je nutné mít doporučení od praktického lékaře?

Doporučení může být v některých případech vyžadováno.

U specializovaných vyšetření v rámci veřejného zdravotnictví bývá doporučení od praktického lékaře běžnou podmínkou. Doporučení slouží k určení priority a typu vyšetření. Bez doporučení nemusí být možné objednání, zejména u neakutních potíží.

Existují veřejné recenze na MUDr. Martinu Žemličkovou?

Jednoznačně přiřaditelné veřejné recenze k této lékařce nejsou dostupné.

Na internetu se mohou objevovat hodnocení osob se stejným nebo podobným jménem, nelze je však bezpečně vztáhnout k dermatologické ambulanci na Karlově náměstí. Z tohoto důvodu nelze vyvozovat závěry o kvalitě péče na základě veřejných recenzních portálů.

S jakými potížemi se obrátit na dermatologa?

Dermatologa je vhodné vyhledat při přetrvávajících nebo opakujících se kožních potížích.

Typicky jde o vyrážky, ekzémy, podezřelé změny znamének, alergické reakce nebo kožní obtíže související s pracovním prostředím. Pokud se stav nelepší nebo se zhoršuje, j

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek MUDr. Martina Žemličková – kožní lékařka Karlovo náměstí