ERYSIPELAS CRURIS je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Erysipel (latinsky erysipelas), též růže, je akutní erytémové onemocnění kůže a vrchní vrstvy podkoží, vyvolané většinou beta-hemolytickými streptokoky skupiny A. Onemocnění nezanechává imunitu. Mezi 100 000 obyvatel lze registrovat asi 200 případů. Postihuje převážně mladé nebo starší jedince, lidi oslabené, po traumatu, podchlazené a se sníženou imunitou (diabetici). Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění (po otevřených frakturách), vředy na dolních končetinách, ragády při dermatomykózách na končetinách, lymfostáze na končetinách (při městnání srdečním, po exenteraci axilárních uzlin), odřeniny kolem nosu při rýmě. Kromě dolních a horních končetin postihuje obličej (víčka, uši) a může se vyskytnout i na vulvě nebo penisu, kde je často komplikován nekrózou a gangrénou.
Příznaky růže
Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době ve většině případů (asi osmdesát procent) kůži na dolních končetinách. Může ale zasáhnout i kůži obličeje (nyní jen dvacet procent případů, dříve byl obličej hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes – lékař musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými symptomy, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně zahřátá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí, oděrek, prasklin (tento stav nazýváme erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, pak jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Červené skvrny na kůži nohou mohou signalizovat, že se jedná o erysipel. Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době v převážné většině případů (v asi osmdesáti procentech) kůži na dolních končetinách. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Pokožka je výrazně teplejší a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí (tzv. erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné regionální uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Příčiny
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle). Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, jako je Klebsiella pneumonie (normálně způsobující zápal plic), Hemophillus influenzae (způsobuje většinou epiglottitidu či meningitidu u dětí) či enterobakterie.
Co s tím dělat
Specifickou léčbu je třeba zahájit co nejdříve, a to nasazením antibiotik, a pokud pacient není alergik, tak nejlépe penicilinového typu. Většinou se podávají v podobě prášků perorálně, tedy ústně, v těžších případech, kdy je pacientovi extrémně špatně, se penicilin může podávat i intravenózně, to znamená injekcí přímo do žíly. V takovém případě je člověk hospitalizován. U pacientů s alergií na penicilin se používají makrolidová antibiotika erytromycinu, případně cefalosporiny. Pokud jsou přítomny vysoké horečky, může být nasazeno i antipyretikum, tedy látka snižující teplotu. Léčba antibiotiky se většinou nasadí na deset až čtrnáct dní a celkové příznaky jako nevolnost, teplota a podobně odezní již po jednom nebo maximálně dvou dnech. Změny na kůži si většinou vyžádají delší dobu (až několik týdnů) k úplnému vyhojení a zklidnění. Tomu můžeme pomoci hojivými chladivými obklady, posléze i mastí s ichtamolem. Erysipel se nehojí zajizvením, v průběhů léčení je obvyklé a normální olupování kůže, po vyléčení má kůže zcela normální charakter. Asi u jedné třetiny všech
Tinea cruris je častou příčinou svědění varlat. Jedná se o druh plísně způsobující podráždění. Tato plíseň se vyskytuje v teplých a vlhkých oblastech těla. Nejčastější je u sportovců. Příznaky tohoto stavu zahrnují intenzivní svědění rozkroku (varlata), vnitřní strany stehen a konečníku. Svědění je doprovázeno červenou vyrážkou a šupinatěním. Vyrážka se objevuje v záhybech kůže, odkud se šíří dále. Pro odstranění tohoto stavu se používají volně prodejné léky ve formě sprejů nebo krémů. Pokud ani tyto produkty nezklidní svědění nebo podráždění, je důležitá návštěva lékaře. Jestliže volně prodejné léky nezabírají, je pravděpodobné, že svědění bude způsobeno kvasinkovou infekcí.
Kvasinková infekce
Kvasinková infekce je způsobena plísní Candida albicans. Touto infekcí nemusí trpět jen ženy. Muži mohou získat infekci pohlavním stykem s infikovaným partnerem nebo se může objevit po užívání antibiotik, která inhibují dobré bakterie. Mezi příznaky mužské kvasinkové infekce patří podráždění, pálení, svědění a bolest v oblasti třísel. Léčba obvykle zahrnuje lokální ošetření pomocí krémů, zároveň může být použita i perorální léčba.
Kontaktní dermatitida
Další častou příčinou svědění varlat může být kontaktní dermatitida. Příznaky kontaktní dermatitidy zahrnují podráždění, vyrážku a svědění v oblasti třísel, včetně šourku. Kontaktní dermatitida je způsobena přímým kontaktem s alergeny. Iritační kontaktní dermatitida je vyvolána dráždivými látkami, jako jsou silné chemické prostředky. Tento druh dermatitidy je více bolestivý než alergická kontaktní dermatitida, ale méně svědí. Alergická kontaktní dermatitida je poměrně častá u osob s jinými alergiemi, může být způsobena vůněmi, barvami, mýdly nebo některými rostlinami (břečťan). V tomto případě je užitečné, aby se jedinci vyhýbali jakýmkoli známým alergenům.
Veš muňka
Takzvané „filcky“ jsou hmyzem živícím se lidskou krví, a to zejména v oblasti genitálií. Kousnutí tímto hmyzem způsobuje podráždění a může vyvolat intenzivní svědění varlat. Tito parazité se šíří při pohlavním styku, ale mohou být předáni přes zamořené lůžkoviny, ručníky, oblečení, záchodové prkénko. Při léčbě tohoto problému se používají volně prodejné léky, zejména krémy nebo mýdla. V těžkých případech mohou být předepsány léky.
Svrab
Svrab je svědivá vyrážka způsobená parazity. Tito parazité hledají teplé záhyby na kůži. Nejčastějším místem výskytu jsou tak právě genitálie. Svrab je podobný vši muňce, kdy stačí jedno kousnutí, aby došlo ke svědění varlat.
Tak jak vy uvádíte, že se jedná o mokvavé projevy na dolních končetinách, tak to není projev růže. Růže (Erysipelas) je bakteriální onemocnění, které vlastně způsobuje bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes, která může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Tento streptokok je schopen proniknout narušenou kožní bariérou a v podstatě dochází k tomu, že tato bakterie vyvolává zánět podkoží.
Bércový vřed (Ulcus cruris) je častá komplikace venózní insuficience dolních končetin s varixy (křečové žíly) a opakovanými tromboflebitidami. Někdy je vyvolávajícím faktorem i drobné poranění, které má v oblasti s narušeným oběhem a odtokem krve malou tendenci k hojení. Vředy v této oblasti vznikají i při poruše tepenného prokrvení, jako je ischemická choroba dolních končetin a Buergerova nemoc či lymfatické drenáže, nebo při diabetu. Příčiny se někdy kombinují.
Mast z heřmánku s epitelizačními účinky se využívá při léčbě bércových vředů. Kontraindikace jsou při přecitlivělosti na účinnou látku nebo na olej z heřmánku. Nesmí se aplikovat do očí. Aplikace v těhotenství je možná pouze na základě předchozí konzultace s lékařem. Nežádoucí účinky jsou ojedinělé, může se vyskytnout pálení a zarudnutí v místě aplikace či alergická kožní reakce. Pokud jde o dávkování u léčby bércových vředů, aplikuje se dospělým ve formě masti 1–2krát denně v tenké vrstvě na postižená místa. Délka terapie bez porady s lékařem je daná tím, že pokud se neobjeví během léčby žádné komplikace a nedochází ke zhoršování příznaků onemocnění, lze doporučit pacientovi, aby informoval lékaře při nejbližší návštěvě.
Lamisil 1% krém je antimykotikum, které usmrcuje houby způsobující kožní potíže. Lamisil krém se používá k léčbě těchto kožních infekcí: mykóza nohou − takzvaná atletická noha (tinea pedis), mykóza v oblasti třísel, lůna a v jiných kožních záhybech (tinea cruris), mykóza v oblasti trupu (tinea corporis). Dále se používá k léčbě kvasinkového onemocnění kůže (například kandidóza a pityriasis versicolor). Krém používejte podle doporučení po celou předepsanou dobu, i když po několika dnech budete mít pocit zlepšení. Infekce se totiž může znovu objevit, pokud se krém nepoužívá pravidelně nebo se s jeho používáním přestane příliš brzy. Úplné vyléčení a zahojení kůže trvá přibližně 4 týdny. Účinek Lamisil krému pak přetrvává i po skončení léčby, zlepšování stavu bude tedy pokračovat i v době, kdy už krém nebudete používat.
Kvalitní a výkonná elektrická bruska na paty nepotřebuje žádné baterie ani náhradní kotoučky. Vyhlazuje kůži, odstraňuje odumřelé buňky pokožky a hrubou kůži. Elektrická bruska je určena pro běžnou pedikúru.
Bateriová bruska na paty a chodidla rovněž účinně odstraňuje ztvrdlou kůži. Napájejí ji dvě AA baterie, hlavici lze snadno vyjmout a umýt.
Bolest paty se vyskytuje u dospělých osob poměrně často. Bolest bývá velmi nepříjemná a může působit významné potíže. Příčin bolesti může být celá řada, například choroby měkkých tkání a kostí nebo systémová onemocnění. Mezi nejčastější příčiny bolesti pat pak patří právě prasklá kůže na patě.
Nejčastějšími příčinami svědění varlat jsou podráždění a plísňové infekce ze špatné hygieny nebo nadměrného pocení. Pravidelné mytí a používání pleťového mléka a pudru může většině těchto nepříjemností předejít. Svědění může být také způsobeno pohlavně přenosnými chorobami, jako je genitální herpes, kapavka a chlamydie.
Tinea cruris
Je dermatofytická infekce způsobující svědění a podráždění v oblasti třísel, postihuje zejména muže. Tato vyrážka je zapříčiněna pocením a těsným oblečením. Někdy se v záhybech kůže může objevit zarudlá vyrážka se šupinami, která se šíří plošně dále. Tady se můžete podívat na fotografie s plísní na varlatech.
Kandidóza
Kandidóza je kvasinková infekce, která se objevuje u obou pohlaví. U žen se objevuje v oblasti pochvy a způsobuje výtok spojený s pálením nebo intenzivním svěděním. U mužů bývá spojena s infekcí „glans penis“, která je prvotním příznakem onemocněním cukrovkou. Kandidóza může být způsobena nejen pohlavním stykem s nakaženou osobou, ale i užíváním antibiotik, které narušují střevní bakteriální flóru. Kvasinková infekce způsobuje podráždění, pálení, svědění a bolest v oblasti třísel. Těhotné ženy mohou být ke kandidóze náchylnější a přenést ji pak na partnera bývá o to snažší. Tady je pár fotografií.
Psoriáza
Psoriáza je chronické kožní onemocnění vyznačující se zarudlou a svraštělou kůží se stříbrnými šupinami. Tyto šupiny se objevují na kolenou, loktech, spodní části zad a na pokožce hlavy a proto se jí také říká lupénka. Lupénka se může objevit i v rozkroku, zejména v oblasti třísel, protože se jí lépe daří na vlhkých místech, kde vytváří červené skvrny se šupinami. Tady je několik fotografií s projevy psoriázy na kůži.
Seboroická dermatitida
Seboroická dermatitida rovněž zasahuje třísla a je podobná lupénce (psoriáze). Zde je několik fotografií.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho