ERYTHEMA je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Klíště obecné (Ixodes ricinus Linné) je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití (Ixodidae). Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích s typickým tříhostitelským cyklem. Klíšťata figurují jako přenašeči řady infekčních chorob. Mezi nejfrekventovanější choroby přenášené klíštětem obecným patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida.
Skvrna od klíštěte
V případě nákazy lymskou boreliózou od infikovaného klíštěte se na kůži objevují červené okrouhlé skvrny. Zarudnutí na kůži, které vzniká jako znamení nákazy lymskou boreliózou, se latinsky nazývá erythema migrans a může se na kůži objevit v průběhu jednoho dne až jednoho měsíce poté, co bylo klíště přisáté. Ne každé zčervenání, které v místě přisátí pozorujeme, však musí ohlašovat tuto infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou pět až šest centimetrů v průměru, ale někdy je jeho průměr tak veliký, že zasahuje přes celý trup nebo končetiny a v okolí místa přisátí se nachází široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne naší pozornosti, protože se obvykle zaměřujeme pouze na bezprostřední okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Ačkoliv je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, existují také z tohoto pravidla výjimky. Například ve Spojených státech, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v České republice, nemusí být centrální výbled vždy přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Důležité také je, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když na nás klíště přeneslo nákazu. Proto i když v místě přisátí nenajdeme žádné kožní projevy, nesmíme se nechat falešně uchlácholit. Nákaza je možná i v takovém případě.
Otázku, zda raději navštívit lékaře, nebo počkat, zda skvrna nezmizí, si v takovém případě položí hodně lidí. Flíček, který se velmi často objevuje v místě přisátí klíštěte, ve většině případů naštěstí neznamená nákazu lymskou boreliózou. Takový „neškodný“ flíček je většinou velmi drobný a může být i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Obvykle se jedná pouze o místní zánětlivou rekci, reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Protože typické zarudnutí – erythema migrans – je spolehlivým ukazatelem nákazy, vyplatí se místo přisátí klíštěte sledovat a kontrolovat ještě měsíc po odstranění klíštěte. Pokud se v místě objeví podezřelé zarudnutí, máte jistě důvod navštívit svého lékaře a požádat jej o provedení testu na boreliózovou infekci.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ KARLOVO NÁMĚSTÍ: VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobrý den, jsem ve 3. trimestru těhotenství a na koleni se mi udělala ošklivá vyrážka. Ze začátku jsem myslela aby to nebyl pásový opar, to se ale krevními testy vyloučilo. Nyní se to ale dost zhoršilo, vyrážka se rozšiřuje a hodně svědí. Jsem objednaná na dermatologii na konec dubna, ale obávám se aby to třeba nebyla plíseň nebo něco co by mohlo ohrozit miminko. Mohli byste mi prosím poradit? Děkuji, Blanka Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je to panikulitida. Jde o zánět tukových buněk pod kůží, tak zvaný Erythema nodosum, který je v těhotenství běžný a nevyžaduje podpůrnou léčbu. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky na průběh těhotenství ani na zdraví plodu. Předpokládá se, že právě těhotenství může sloužit jako spouštěč tohoto kožního onemocnění. Co s tím? Doporučuje se klid na lůžku a elastické pásové obvazy. Příznaky obvykle samy odezní do 30 dnů.
Erythema nodosum neboli zánět podkoží je akutní, alergické, zánětlivé onemocnění podkožní tkáně (leprosum, sarcodiosis). Příčinou je zřejmě zánět krevních cév v podkoží v důsledku ukládání imunitních komplexů (takzvané imunokomplexy) při streptokokových infekcích, po užívání léků, při sarkoidóze, při chronických zánětlivých onemocněních střev (například Crohnově nemoci), při tuberkulóze, zřídka v první třetině těhotenství u sarkoidózy a lepry.
Zánět je nejdříve nespecifický, později s přítomností lymfocytů a ohraničený na lobulární septa podkožního tuku. Vzniku zánětlivých ložisek může předcházet únava, bolesti hlavy, malátnost, či dokonce horečka. Časem může dojít až k fibrotizaci. Není přítomna vaskulitida na rozdíl od polyarteritis nodosa. Rychle se vytvoří zarudlé, bolestivé, několik centimetrů velké léze. Nejčastější lokalizace je na bércích, méně na extenzorových stranách stehna a předloktí. Léze mohou při ústupu měnit barvu podobně jako hematom (nafialovělá - nažloutlá - nazelenalá), odtud starší název erythema contusiforme. Onemocnění spontánně ustupuje během několika týdnů a nezanechává následky.
Se sarkoidózou může být spojen syndrom příznaků zahrnujících horečku, artritické příznaky kotníků a otoky lymfatických uzlin, tzv. Lofgrenův syndrom. Také je v syndromu zahrnuta erythema nodosum – zánět tukových buněk pod kůží, který způsobuje červenou vyrážku nebo červenofialovou tvárnou kůži, především na kotníku nebo holeni. Erythema nodosum může způsobit svědění, pocit tepla a může být bolestivá na dotek.
Přibližně v polovině případů není zjištěna žádná vyvolávající příčina. Ze známých příčin jsou nejčastější:
následek streptokokové infekce (může doprovázet poststreptokokovou artritidu);
některé virové infekce (EBV virové infekce);
yersinióza;
sarkoidóza;
léky jako hormonální antikoncepce a sulfonamidy;
tuberkulóza, salmonelóza, idiopatické střevní záněty (často recidivující forma), ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc - při těchto zánětlivých onemocněních střev může dojít k jejímu vzniku, jako jednomu z jejich mimostřevních projevů;
vzácně může být tato nemoc, respektive tento příznak ukazatelem nádorového onemocnění.
Duhy:
erythema induratum - panikulitida a vaskulitida nacházející se nejčastěji na lýtkách, způsobená TBC ložisky, může ulcerovat;
U dětí je nejčastější příčinou vzniku tohoto onemocnění streptokoková infekce nebo infekce zažívacího traktu. Většinou se ani neléčí, spontánně odezní do několika týdnů. Jen ve výjimečných případech může být vyvolána nějakým závažnějším onemocněním, zde je vhodné doplnit hematologické vyšetření.
Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:
Velmi časté (1/10),
Časté (1/100 až <1/10),
Méně časté (1/1 000 až <1/100),
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Amlodipin Perindopril
Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
Hyperglykemie velmi vzácné.
Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
Anginózní bolest je vzácná.
Angina pectoris velmi vzácná.
Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
Vaskulitida velmi vzácné.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
Během léčby perindoprilem byly pozorovány následující vedlejší nežádoucí účinky, které jsou řazeny podle četnosti: Velmi časté (1/10), časté (1/100, < 1/10), méně časté (1/1000, < 1/100), vzácné (1/10000, <1/1000), velmi vzácné (< 1/100000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému:
Snížení hemoglobinu a hematokritu, trombocytopenie, leukopenie/neutropenie, a případy agranulocytózy nebo pancytopenie byly zaznamenány velmi vzácně. U pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH byly zaznamenány velmi vzácné případy hemolytické anémie.
Poruchy metabolismu a výživy:
Není známo: hypoglykémie.
Psychiatrické poruchy:
Méně časté: poruchy nálady nebo spánku.
Poruchy nervového systému:
Časté: bolest hlavy, závratě, vertigo, parestézie.
Velmi vzácné: zmatenost.
Poruchy oka:
Časté: poruchy vidění.
Poruchy ucha a labyrintu:
Časté: hučení v uších.
Srdeční poruchy:
Velmi vzácné: arytmie, angina pectoris a infarkt myokardu, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Cévní poruchy:
Časté: hypotenze a účinky související s hypotenzí.
Velmi vzácné: cévní mozková příhoda, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Není známo: vaskulitida.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Časté: kašel, dyspnoe.
Méně časté: bronchospasmus.
Velmi vzácné: eosinofilní pneumonie, rhinitis.
Gastrointestinální poruchy:
Časté: nauzea, zvracení, bolesti břicha, poruchy chuti, dyspepsie, průjem, zácpa.
Méně časté: sucho v ústech.
Velmi vzácné: pankreatitida.
Poruchy jater a žlučových cest:
Velmi vzácné: hepatitida cytolytická nebo cholestatická.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Časté: svalové křeče.
Poruchy ledvin a močových cest:
Méně časté: renální insuficience.
Velmi vzácné: akutní renální selhání.
Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Méně časté: impotence.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: asténie.
Méně časté: pocení.
Zkreslení vyšetření:
Mohou se vyskytnout zvýšené hladiny urey v krvi a kreatininu v plazmě a hyperkalémie, které jsou reverzibilní při vysazení léčby, a to zvláště u pacientů s renální insuficiencí, závažným srdečním selháním a renovaskulární hypertenzí. Vzácně bylo zaznamenáno zvýšení jaterních enzymů a sérového bilirubinu.
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánět mozkových blan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkových blan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
Nakaženému člověku Yersinií se náhle prudce zvýší teplota, má silné bolesti ve spodní části břicha v podbřišku a záhy se dostaví silný průjem, který může být i s příměsí krve. Při onemocnění bakterií Yersinia enterocolitica může dojít rovněž ke zduření břišních uzlin, k zánětu kloubů v reakci na onemocnění (reaktivní artritida) nebo zánět podkoží (erythema nodosum) – akutní, alergické, zánětlivé onemocnění podkožní tkáně. Onemocnění je častější u žen než u mužů. Silné bolesti postiženého většinou zavedou k lékaři, anebo si lékařskou pomoc přivolá (či mu je jeho okolím přivolána). Po rozboru vzorku stolice je v případě yersiniózy objevena bakterie způsobující onemocnění.
Spálový bacil se u dospělých projevuje jako akutní zánět krčních mandlí, který má nejčastěji bakteriální, virový nebo, ve výjimečném případě, mykotický původ. Mezi další příznaky patří spálová vyrážka, která následuje zakrátko za klasickými příznaky angíny. Přenáší se hlavně kapénkovou infekcí. I člověk bez potíží může být nosičem. Očkování proti ní není možné. Spálová angína se u dospělých nemusí projevit, přesto se jedinec stává nosičem onemocnění. Obecně platí, že průběh onemocnění je u dospělých dramatičtější než u dětí. Komplikací může být revmatická horečka s latencí 10–20 dní, pankarditida, artritida, erythema anulare, chorea minor, akutní poststreptokoková glomerulonefritida a hematurie 6–10 dní po infekci.
AULIN100 mg tablety granule pro přípravu perorálního roztoku
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje nimesulidum 100 mg. Jeden sáček obsahuje nimesulidum 100 mg. Tablety obsahují laktosu. Granule pro přípravu perorálního roztoku obsahují sacharosu, glukosu. Úplný seznam pomocných látek viz bod níže.
LÉKOVÁ FORMA
Tablety: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety. Granule pro přípravu perorálního roztoku: světle žlutý granulát s pomerančovou vůní.
KLINICKÉ ÚDAJE
Terapeutické indikace – Léčba akutní bolesti – Primární dysmenorea – Nimesulid by se měl předepisovat pouze jako lék druhé volby. Rozhodnutí předepsat nimesulid by mělo být založeno na zhodnocení celkových rizik jednotlivého pacienta.
Dávkování a způsob podání
Minimální účinná dávka má být použita po co nejkratší dobu, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků. Maximální délka léčebného cyklu nimesulidem je 15 dní. AULIN by se měl užívat podle klinického stavu co nejkratší možnou dobu. Dospělí: 100 mg 2x denně po jídle. Starší pacienti: u starších pacientů není třeba redukovat denní dávku. Děti (< 12 let): AULIN je u těchto pacientů kontraindikován (viz kontraindikace). Mladiství (12–18 let): vzhledem k farmakokinetice u dospělých a farmakodynamickým vlastnostem nimesulidu nejsou u těchto pacientů nutné žádné úpravy dávkování.
Porucha renálních funkcí: u pacientů s mírným až středně těžkým postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) nejsou, vzhledem k farmakokinetice, nutné žádné úpravy dávkování, avšak v případě těžké poruchy renálních funkcí (clearance kreatininu < 30ml/min) je AULIN kontraindikován. Porucha jaterních funkcí: u pacientů s poruchou jaterních funkcí je AULIN kontraindikován.
Kontraindikace
Známá hypersensitivita na nimesulid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Projevy hypersensitivity (například bronchospasmus, rinitida, kopřivka) v anamnéze, jako reakce na podání acetylsalicylové kyseliny nebo jiných nesteroidních antiflogistik.
Hepatotoxické reakce na podání nimesulidu v anamnéze.
Současné užívání jiných potenciálně hepatotoxických látek.
Alkoholismus, toxikomanie.
Aktivní žaludeční či duodenální vředy, rekurentní ulcerace či krvácení do gastrointestinálního traktu v anamnéze, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné aktivní krvácení či poruchy krvácivosti.
Těžké poruchy krevní srážlivosti.
Těžké srdeční selhání.
Těžká porucha renálních funkcí.
Porucha jaterních funkcí.
Pacienti s horečkou a/nebo s příznaky podobnými chřipce.
Děti do 12 let.
Třetí trimestr těhotenství a kojení (viz body 4.6 a 5.3).
Lék Verospiron se podává jako přídatná léčba u srdečního selhání a arteriální hypertenze. Dále jako léčba ascitesu a edémů při jaterní cirhóze. Při primárním hyperaldosteronismu (diagnóza a léčba), edému při nefrotickém syndromu, ascitesu při maligním nádoru.
Vedlejší účinky Verospironu
Poruchy krve a lymfatického systému: agranulocytóza, eosinofilie, trombocytopenie.
Poruchy imunitního systému: hypersenzitivita.
Endokrinní poruchy – velmi vzácné: hirsutismus.
Poruchy metabolismu a výživy – velmi časté: hyperkalemie (u pacientů s renálním selháním a u pacientů se současně podávanými přípravky s obsahem draslíku). Časté: hyperkalemie (u starších pacientů, u diabetiků a pacientů užívajících ACE inhibitory). Vzácné: hyponatremie, dehydratace, porfyrie.
Poruchy nervového systému – méně časté: zmatenost, somnolence (u pacientů s jaterní cirhózou), bolest hlavy. Velmi vzácné: paralýza, paraplegie způsobená hyperkalemií.
Srdeční poruchy – velmi časté: arytmie způsobené hyperkalemií (u pacientů s renálním selháním a u pacientů, kteří zároveň užívají přípravky s obsahem draslíku).
Cévní poruchy – velmi vzácné: vaskulitida. Četnost neznámá: hypotenze.
Gastrointestinální poruchy – časté: nauzea, zvracení. Vzácné: gastritida, žaludeční vřed, duodenální vřed, gastrointestinální krvácení, bolest břicha, průjem.
Poruchy jater a žlučových cest – velmi vzácné: hepatitida.
Poruchy kůže a podkožní tkáně – vzácné: vyrážka, kopřivka. Velmi vzácné: alopecie, ekzém, erythema annulare, systémový lupus erythematodes.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně – velmi vzácné: osteomalacie.
Poruchy ledvin a močových cest – velmi vzácné: akutní renální selhání.
Poruchy reprodukčního systému a prsu – velmi časté: snížení libida, erektilní dysfunkce, gynekomastie (u mužů); napětí v prsou, zvětšení prsou, poruchy menstruace (u žen). Časté: infertilita v případě užívání vysokých dávek (450 mg/den).
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace – méně časté: astenie, únava.
Zánět podkoží (latinsky erythema nodosum) je akutní onemocnění podkožní tkáně. Podkožní tkáň není pouze jednoho druhu, infekce proto může postihnout jak vazivo, tak i tuk. Příznaky onemocnění se objevují velmi rychle: postižená končetina je teplá a oteklá a při sebemenším doteku velmi bolestivá, kůže nad otokem je hrubá a tvoří se na ní šupinky. Nemocný má také horečku a nevolnost. A zánět se může šířit dále. Když zasáhne sval, začne se rozvíjet velmi nebezpečná gangréna (sněť), což může vést až k amputaci postižené končetiny. Základem léčby je pravidelné užívání antiflogistik, jež potlačují rozvoj zánětu. Dále může lékař předepsat antibiotika. Velmi důležité je rovněž dodržování klidu na lůžku, neboť i to významně přispívá k vyléčení nemocného.
Podobně jako všechny léky může mít i Aulin nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Pokud se u vás projeví jakýkoli z níže uvedených příznaků, přerušte užívání přípravku a kontaktujte svého lékaře, neboť uvedené příznaky mohou značit vzácné závažné nežádoucí účinky vyžadující okamžitou lékařskou péči:
žaludeční potíže či bolest, nechutenství, pocit na zvracení (nauzea), zvracení nebo krvácení žaludku či střev nebo černá stolice,
poruchy kůže, jako je vyrážka nebo zarudnutí,
sípání nebo dušnost,
zežloutnutí kůže nebo očního bělma (žloutenka),
náhlá změna množství či barvy moči,
otoky tváře, chodidel nebo nohou,
přetrvávající únava.
Obecné nežádoucí účinky nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků (NSAID)
Užívání některých nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků (NSAID) může způsobit mírné zvýšení rizika uzávěru cévního řečiště (arteriální trombotické příhody), například srdečního infarktu (infarkt myokardu) nebo cévní mozkové příhody (apoplexie), zejména při užívání vysokých dávek a při dlouhodobé léčbě. V souvislosti s léčbou NSAID bylo popsáno zadržování tekutin (edém), vysoký krevní tlak (hypertenze) a srdeční selhání (kardiální selhání).
Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky ovlivňující trávicí trakt (gastrointestinální příhody) jsou:
žaludeční nebo dvanácterníkový vřed (peptický/duodenální vřed),
proděravění střevní stěny (perforace) nebo krvácení do trávicího traktu (může být i smrtelné, zvláště u starších osob).
Nežádoucí účinky, které se mohou vyskytnout při užívání přípravku Aulin, jsou:
časté (postihují více než 1 ze 100 pacientů): průjem, nevolnost, zvracení, malé změny v krevních testech jaterních funkcí,
méně časté (postihují až 1 ze 100 pacientů): dušnost, závratě, zvýšený krevní tlak, zácpa, nadýmání, zánět žaludku (gastritida), svědění, vyrážka, zvýšené pocení, otoky (edém), krvácení ze žaludku nebo ze střeva; vředy a prasklé vředy dvanácterníku a žaludku,
vzácné (postihují méně než 1 z 1 000 pacientů): chudokrevnost, pokles počtu bílých krvinek v krvi, zvýšení určitého typu bílých krvinek v krvi (eozinofilie), změny tlaku krve, krvácení, potíže při močení, krev v moči, zvýšená hladina draslíku v krvi, pocit úzkosti nebo nervozity, noční můry, rozmazané vidění, zrychlený tep, pocit horka na kůži, červenání kůže, zánět kůže (dermatitida), celkový pocit nevolnosti, únava,
velmi vzácné (postihují až 1 z 10 000 pacientů): závažné kožní reakce (známé jako erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza), které způsobují puchýře na kůži a velmi nepříjemné pocity, selhání ledvin nebo zánět ledvin (nefritida), p