Detoxikační náplasti s označením Detox Pharma se objevují jako jednoduché řešení pro lidi, kteří mají pocit únavy, přetížení nebo „zanešeného těla“. Marketing těchto produktů slibuje odvod toxinů během spánku, bez změny životního stylu a bez léků. Po sundání náplasti bývá viditelně tmavá, někdy zapáchající, což u mnoha lidí vyvolává pocit, že z těla skutečně odešly škodlivé látky. Právě tento okamžik je klíčem k pochopení, proč detoxikační náplasti působí tak přesvědčivě – a zároveň proč jejich účinek neodpovídá biologické realitě lidského těla.
Zdroj: článek Detoxikační náplasti Detox Pharma: fungují, nebo jde o marketingový trik?
Zdroj: článek Detoxikační náplasti: jak fungují, co slibují a proč neodvádějí toxiny
Úplně nevhodné jsou měkké boty a obuv se zakřivenou konstrukcí. Nejvhodnější je obuv s tvrdší vnitřní částí podešve a prvky kontroly pohybu, tedy se správně zhotovenou stélkou, volnou prostornou špičkou a pevným opatkem. Materiál by měl být prodyšný, lehký a poddajný. Ideální je volit obuv, odvíjející se od anatomie, fyziologie a biomechaniky nohy.
Nabídka na trhu zahrnuje různé typy obuvi a značek od různých výrobců. Pestrou škálu doslova pro celou rodinu najdete například v nabídce značky KEEN. Tato obuv splňuje všechny požadavky pro zdraví vašich nohou. To ale není na úkor designu, který odpovídá požadavkům moderního outfitu.
Zdroj: článek Vyzrajte na ploché nohy
Močový systém se skládá z ledvin, močovodů, močového měchýře a močové trubice. Ledviny nepřetržitě filtrují krev a odstraňují z ní přebytečnou vodu, elektrolyty a toxiny. Každou minutu projde ledvinami přibližně 1,2 litru krve.
Výsledná moč je transportována do močového měchýře, kde se shromažďuje do doby, než je vůlí řízeným procesem vyloučena z těla.
Zdroj: článek Vše o moči
Biomodulace je proces ovlivnění života organismu na úrovni buňky. Tento proces umožňuje zcela nový pohled na léčbu chronických a autoimunních onemocnění. Včetně rakoviny jakožto nejvyššího stupně poruchy imunity. Mezi metody, které se označují jako biomodulační, patří všechny přírodní léčitelské postupy, jako je bylinkářství, dietoterapie, ájurvéda, akupunktura, meditace, kraniosakrální léčba, psychoterapie, regresivní terapie a další. Jsou to všechny postupy, při nichž se používá jen to, co nám dala sama příroda, a změní se tím pouze forma, nikoli molekulární struktura.
Vědeckým pojetím biomodulace se v 70. letech 20. století začali zabývat experti z Institutu národního zdraví v Marylandu v USA. Existenci molekulárních základů našich emocí potvrdila dr. Candace Pert z oddělení fyziologie a biofyziky na lékařské fakultě washingtonské univerzity. Emoce podle její teorie tvoří důležité spojení mezi myslí a tělem. Na základě svých výzkumů předložila nový vědecký výklad schopnosti mysli ovlivňovat lidské zdraví. Zjistila, že mozek produkuje takzvané neurohormony, které jsou prostředníkem jak při přenosu objektivních informací, tak emocí a působí prakticky ve všech buňkách celého těla, v nervové soustavě, ale hlavně v krvi, v imunitním systému a ve střevech. Díky těmto objevům byla nominována na Nobelovu cenu za medicínu a podařilo se jí spustit jednu z vědeckých revolucí posledních let – tentokrát v představě o fungování lidského těla z pohledu oficiální medicíny.
Více o této problematice si můžete přečíst zde.
Zdroj: článek MUDr. Jan Šula
Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavba lidského těla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřní orgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidského těla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu. Základn
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vnitřní orgány lidského těla
Vnitřní orgány v lidském těle jsou uloženy v hrudníku (srdce, plíce), v dutině břišní (žaludek, játra, slinivka, střeva, slezina) a v pánvi (močový měchýř, pohlavní orgány).
Mezi hlavní orgány v břiše patří žaludek, tenké a tlusté střevo, játra, slinivka břišní, slezina, ledviny a žlučník.
Slinivka – umístění v těle je v horní části břicha za žaludkem, v blízkosti dvanáctníku. Její poloha vysvětluje typickou bolest v nadbřišku při onemocnění pankreatu.
Uložení jater v lidském těle je v pravé horní části břišní dutiny pod bránicí. Játra jsou největším vnitřním orgánem a mají zásadní metabolické a detoxikační funkce.
Slezina funguje jako krevní filtr, podílí se na imunitní obraně a recyklaci červených krvinek. Není nezbytná k přežití, ale má významnou podpůrnou roli.
Anatomie člověka – orgány popisuje jejich tvar a umístění, zatímco fyziologie se zabývá tím, jak jednotlivé orgány pracují a jaké mají funkce.
Znalost umístění orgánů v lidském těle pomáhá lépe porozumět bolestem, příznakům nemocí a usnadňuje komunikaci s lékařem při diagnostice.
Zdroj: článek Vnitřní orgány lidského těla
Mezi behaviorální metody v léčbě chrapotu patří hlasová hygiena a hlasová terapie. Hlasová hygiena zahrnuje zvýšenou hydrataci pro snížení viskozity glottis (glottis je otvor mezi hlasivkami). Často může být indikován hlasový klid, který se ukázal být užitečný v krátkých časových obdobích, aby pomohl řešit edém a zánětlivé změny.
V závažných případech chrapotu, jako je chronická laryngitida, je možné uchýlit se k farmakologickým opatřením. Často pacienti s chronickou laryngitidou uvádějí příznaky pálení žáhy. V takových případech je pacient odeslán k léčbě na gastroenterologii, kde dostane léky - inhibitory protonové pumpy. Dále může být použit botulotoxin. Indikací k použití je křečová dysfonie a provádí se většinou v ordinaci společně s elektromyografií (diagnostická metoda vyšetření funkce periferního nervového systému). Injekce botulotoxinu do příslušných svalů hrtanu může tyto svaly oslabit a snížit související křeče. Pokud se nic neprokáže jako účinné, přistoupí se k operaci. Operace chrapotu je vždy zaměřena na obnovení nebo zachování normální fyziologie hlasu.
Zdroj: článek Kalciová injekce na hlasivky
Chodidla jsou v marketingu detoxikačních náplastí prezentována jako ideální místo pro odvod toxinů. Tento výběr však vychází spíše ze symboliky a alternativních představ než z fyziologie.
Žádný z těchto faktorů však neznamená, že by chodidla fungovala jako detoxikační orgán. Toxiny se z těla neodvádějí cíleně přes jedno konkrétní místo kůže.
Zdroj: článek Detoxikační náplasti Detox Pharma: fungují, nebo jde o marketingový trik?
Aby bylo možné posoudit tvrzení detoxikačních náplastí, je nutné pochopit, jak detoxikace v lidském těle skutečně probíhá. Lidský organismus má vlastní, vysoce efektivní systémy, které se podílejí na zpracování a vylučování škodlivých látek.
Hlavní roli v detoxikaci hrají orgány, které jsou k tomuto účelu biologicky přizpůsobeny. Tyto procesy probíhají nepřetržitě a nejsou závislé na vnějších pomůckách.
Kůže není detoxikačním orgánem v tom smyslu, jak je prezentováno u detoxikačních náplastí. Pocení slouží primárně k termoregulaci, nikoli k cílenému odstraňování toxinů.
Zdroj: článek Detoxikační náplasti: jak fungují, co slibují a proč neodvádějí toxiny