Žluté bělmo neznamená vždy zánět jater. Bilirubin se zvyšuje také při rozpadu červených krvinek, u rozsáhlých modřin (hematomů), genetických poruch jater (Gilbertův syndrom, Criglerův-Najjarův syndrom, Rotorův syndrom, Dubinův-Johnsonův syndrom), u žluté zimnice, toxického poškození jater (alkoholem, houbami, léky a podobně), při poruchách krevního oběhu v játrech (u selhávání pravé části srdce), u jaterních nádorů nebo metastáz, po operacích, u nemocí žlučových cest (při jejich blokádě nádorem, kamenem ze žlučníku, pozánětlivým zúžením) a dalších stavech. Někdy se vyskytne žloutenka u těhotných žen, která většinou sama ustoupí.
Nejčastější příčinou zežloutlého bělma jsou infekční záněty jater – žloutenky.
Hepatitida A: Hepatitida A je označována jako nemoc špinavých rukou a jde o závažné a někdy i smrtelné infekční onemocnění. Je mnohonásobně častější než tyfus. Počáteční příznaky jsou podobné jako u chřipky – mírná teplota, bolesti hlavy, svalů, žaludku, průjem. Tyto příznaky mohou trvat týden či více, než se objeví zažloutlá kůže a oční bělma. Žloutenka poškozuje játra a imunitu. Typ A se přenáší hlavně vodou nebo potravinami.
Hepatitida B: Hepatitida B, dříve nazývaná jako sérová žloutenka, je závažné onemocnění jater. V mnoha případech nelze pozorovat žádné specifické příznaky, takže hepatitida přechází nenápadně do chronické formy. Pouze asi u třetiny dospělých pacientů se objevuje žluté zabarvení očního bělma a kůže. Nejohroženější věková skupina je od patnácti do pětadvaceti let. Hepatitida B je rozšířena hlavně u narkomanů, kteří si aplikují drogy nitrožilně, a u homosexuálů i promiskuitních heterosexuálů. Ohroženi jsou však i lidé pracující ve zdravotnictví, příslušníci policie, pracovníci ve věznicích a všichni další, kteří jsou v častém kontaktu s krví. Hepatitida B se přenáší infikovanou krví a dalšími tělními tekutinami akutně nakaženého člověka i chronického nosiče. Proti viru způsobujícímu žloutenku typu B existuje účinná očkovací látka, která je dostupná všem.
Zvláštním případem přenosu viru žloutenky B je infekce z matky na plod, ke které dochází během porodu. U dětí, které takto infekci získaly, se může vyskytnout až 90 % případů bez příznaků, a tak uniknou správné diagnóze. Po uplynutí 20 let zde hrozí reálné riziko vzniku rakoviny jater.
Žluté bělmo očí mají rovněž lidé nebo děti s některou vrozenou chorobou jater.
Nažloutlá barva kůže (hlavně patrná v obličeji) a žluté bělmo očí jsou také příznaky vrozené Gilbertovy choroby.
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sofie.
Dobrý den , všimla jsem si na všech nehtech červené čárky. Dost mě to vyděsilo . Nemůže jít o předzvěst nějakého onemocnění ? Jsou jasně viditelné, foto možná klame . Děkuji Sylva Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o tak zvané Terryho nehty. Terryho nehty dostaly své jméno od lékaře, který si jako první všiml, že se tento příznak vyskytl spolu se specifickými nemocemi. V 50. letech 20. století Richard Terry zjistil, že více než 8 z 10 lidí s těžkým zjizvením jater (cirhózou) mělo také bílé nehty.
Terryho nehty obvykle postihují všechny nehty. Ale můžete mít Terryho nehty na nehtech na nohou nebo jen jeden nehet na ruce či noze.
Některým lidem se Terryho nehty vyvinou jako součást normálního stárnutí. Je to proto, že lidé s Terryho nehty mají v blízkosti nehtového lůžka méně cév. U některých lidí ale Terryho nehty mohou být příznakem základního zdravotního stavu, jako je cirhóza, městnavé srdeční selhání, diabetes, selhání ledvin, virová hepatitida.
Terryho nehty často zmizí, když léčíte stav, který způsobuje tento příznak, pokud tedy nesouvisí pouze se stárnutím.
Pokud máte Terryho nehty, je důležité jít k lékaři na kontrolu. Někdy se Terryho nehty objevují jako součást stárnutí. Můžou ale také poukazovat na vážné zdravotní problémy. Váš praktický lékař pozná rozdíl.
Hepatitida typu B je chronická infekce, u které dochází k selhání jater, rakovině jater nebo cirhóze. Jedná se o onemocnění, které způsobuje trvalé zjizvení jater. Hepatitida typu B obsahuje DNA viry a jeden z mnoha nesouvisejících virů, který způsobuje virovou hepatitidu. Virová hepatitida typu B se přenáší krví a tělesnými tekutinami při kontaktu s infikovanou osobou. Stejným způsobem se přenáší i HIV, které způsobuje AIDS. Hepatitida typu B je však 100x infekčnější než HIV. Mezi možné způsoby přenosu patří nechráněný sexuální kontakt, krevní transfúze, opakované používání kontaminovaných jehel a stříkaček a vertikální přenos z matky na dítě během porodu. Virus hepatitidy typu B primárně zasahuje do správného chodu jater, do replikace jaterních buněk, známých jako hepatocyty. Infekce hepatitidy typu B zasahuje i imunitní systém a způsobuje hepatocelulární poškození a virové odstranění.
Akutní infekce viru hepatitidy typu B je spojena s virovou hepatitidou, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem, ztrátou chuti k jídlu, nevolností, zvracením, bolestí těla, mírnou horečkou, tmavou močí a postupným rozvojem žloutenky. Svědění patří mezi možné příznaky všech typů hepatitidy. Nemoc trvá několik týdnů, pak se ve většině případů postupně zlepšuje.
Nejvíce ohroženi jsou uživatelé drog, kteří sdílí jehly nebo jiné pomůcky, dále ti, kdo mají nechráněný sexuální styk s infikovaným partnerem, narodili se s hepatitidou, nebo cestují do částí světa, kde je rozšířená hepatitida typu B. Ženy mající hepatitidu typu B ji mohou předat svým dětem během porodu nebo těhotenství. Většina lidí infikovaných hepatitidou typu B se plně zotavila, i když jejich příznaky byly velmi vážné. Kojenci a děti mají větší pravděpodobnost vzniku chronické infekce. Neexistuje žádný lék na hepatitidu typu B, jen prevence v podobě očkování. Pokud jste již byli nakaženi, musíte přijmout některá opatření, aby se zabránilo následnému šíření hepatitidy typu B na ostatní.
Ve svém příspěvku ČÍM ZKLIDNIT PODRÁŽDĚNÝ ŽLUČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Pěkný den dnes jsem byl v nemocnici mám zvýšené jaterní testy,na žlučníku tečky písku,bolí mě břicho měl jsem už víc jak 8 dní průjem.V nemocnici měli podezření na virová hepatitida..Nevěděli chtěli si mě tam nechat marodím doma a mám dietu...překvapil mne počet doktorů a doktorek z UK .český byl jediný.Uk doktorce jsem moc nerozuměl...Zítra se jdu domluvit se svou skvělou doktorkou co dál.Do těžké práce pro bolesti břicha nemohu..Mějte se krásně chci být zase zdravý a ještě dva roky do důchodu po odpracovaných 44 letech práce...Milan
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Virová hepatitida je různými viry způsobené zánětlivé onemocnění jater. Rozlišujeme virovou hepatitidu typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnější onemocnění, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž terénu často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Projevy žloutenky
Typický průběh hepatitidy má v počáteční fázi všech tří výše zmiňovaných typů velice podobné příznaky. Prvními projevy jsou nechutenství, bolest svalů a kloubů, únava, nevolnost, zažívací obtíže, tlak v pravém podžebří a slabost. Později se někdy přidá i zvýšená teplota a celkový obraz nemoci tak může vypadat jako chřipka, díky čemuž je hepatitida zpočátku někdy chybně diagnostikována. Nemocný někdy mívá světlou (acholickou) stolici, a naopak velmi tmavou moč. Při plně rozvinutém onemocnění následuje ikterická fáze, kdy se k těmto příznakům přidává i žlutavé zbarvení kůže, sliznic a očního bělma (žloutenka neboli ikterus). V některých případech může být prvním příznakem choroby právě až ikterus. Další průběh nemoci je už ale u různých typů odlišný.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným
Hepatitida typu C byla považována za epidemii. Je také známá jako „tichá nemoc“, protože můžete trpět hepatitidou typu C několik let, aniž byste o tom věděli. Hepatitidou typu C se můžete nakazit z nitrožilních léků nebo krevní transfúze. Studie ukázala, že téměř třetina chronických pacientů s hepatitidou typu C trpí příznaky, které je mohou ohrozit na životě, u více než třetiny pacientů byla zjištěna jaterní cirhóza a u více než poloviny případů byla diagnostikována rakovina jater. Hepatitida typu C je hlavní důvodem pro transplantaci jater v mnoha zemích po celém světě. Hepatitidou typu C trpí 300 milionů jedinců světové populace. Ve východní Evropě je počet zasažených vyšší nežli v západní části kontinentu. Hepatitida typu C je zodpovědná za téměř polovinu případů cirhózy končící smrtí u více než 70 % lidí trpících chronickou hepatitidou. Přírodní prostředky se zaměřují jen na ochranu jater a na udržení zdravého imunitního systému. Neexistuje přirozený lék na hepatitidu typu C. U poloviny pacientů se provádí takzvaná interferonová terapie. Žloutenka typu C se diagnostikuje pomocí testu HCV RNA.
Příznaky této hepatitidy jsou podobné jako u hepatitidy typu A. Hepatitida typu E způsobuje fulminantní průběh u některých pacientů, zejména u těhotných žen. Tato hepatitida postihuje zejména lidi od 15 do 40 let. Nejvíce se vyskytuje v Indii, také v USA. Hepatitida typu E se šíří v nakažených oblastech kontaminovanou vodou. Inkubační doba je 15 až 60 dní. Infikované osoby mohou být nakaženy po dobu dvou týdnů od objevení příznaků. Tyto příznaky jsou stejné jako u hepatitidy typu B.
Jaterní testy jsou užitečné a jsou často prvním příznakem při onemocnění jater. Lze také používat ostatní jaterní testy, které se provádějí a zjistí příčinu diagnózy určité poruchy, anebo se používají pro sledování aktivity onemocnění a zjištění druhu léčby.
Krevní testy, které mohou být provedeny, zahrnují:
Srážení krve, játra obsahují mnoho bílkovin nezbytných ke krevním sraženinám. V některých játrech není dostatek proteinu a tak není dobrá ani krevní sraženina. Proto mohou být krevní sraženiny používány jako příznak závažnosti některých jaterních testů.
Gama-glutamyltransferázy (GMT) je další enzym, který se vyskytuje v jaterních buňkách. Vysoká úroveň tohoto enzymu je zvláště spojená s těžkým pitím alkoholu. Játra odbourávají a odstraňují alkohol z těla a tento enzym se podílí na tomto procesu.
Imunologie jsou krevní testy, které se zaměřují na:
Viry a protilátky. Různé virové infekce mohou způsobit hepatitidu, což je zánět jater a její typy, jako je hepatitida A, hepatitida B.
Autoimunitní protilátky. Jedná se o protilátky, které napadají části těla a vyskytují se u autoimunitních poruch. Mezi nejčastější autoimunitní poruchy jater patří:
Primární billární cirhóza, která je spojená s anti-mitochondriálními protilátkami.
Autoimunitní hepatitida, která je spojená s hladkými svalovými protilátkami.
Primární sklerotizující cholangitis, která je spojena s antinukleárními cytoplazmatickými protilátkami.
Jiné typy bílkovin v krvi mohou poukázat na konkrétní onemocnění jater:
Ceruloplazmin je snížená Wilsonova nemoc.
Nedostatek 1-antitrypsinu je častá příčina jaterní cirhózy.
Vysoká úroveň feritinu je příznakem haemochromatisinu.
Mezi další používané testy patří jaterní biopsie, ultrazvukové skenování a další typy skenování. Tyto testy také můžou být třeba k objasnění příčiny onemocnění jater, anebo při sledování pokroku jejich léčby.
Hepatitida typu G způsobuje infekci přetrvávající u 15 až 30 % dospělých po dobu 9 let. Infikované osoby si nejsou vědomi toho, že mají tento virus, protože se neprojevuje žádnými symptomy. Je to podobné jako u hepatitidy typu C nebo u HIV. Ve skutečnosti je více než třetina lidí nakažená virem HIV a rovněž infikována virem hepatitidy typu G.
Hepatitida typu G přináší naději pro lidi, kteří mají HIV. Zjistilo se, že pacienti infikováni virem HIV a zároveň hepatitidou typu G žijí déle než pacienti se samotným virem HIV. Vědci se domnívají, že virus hepatitidy G brzdí rozvoj infekce HIV, neboť snáze obsazuje v tkáních místa vhodná pro další rozvoj těchto virů.
Ve zvýšené míře se může GGT uvolňovat do krve při poruše permeability membrán nebo při nekróze buněk (jako následek hypoxie nebo zánětu). Některé látky (například ethanol, žlučové kyseliny) také mohou při zvýšeném kontaktu s buněčnými membránami svým detergentním účinkem enzym z membrány uvolňovat. V případě cholestázy, kdy dochází ke zpětnému toku žluče, ještě přispívá vysoká koncentrace GTT ve žluči (10krát vyšší než v plazmě) ke zvýšení aktivity v séru. Adaptují‑li se hepatocyty na poškození (například toxickými látkami nebo probíhajícím nádorovým procesem), může dojít ke zvýšené syntéze GMT. Hepatocyty se v tomto případě chovají jako ve fetálním období. K indukci syntézy dochází také při chronickém příjmu alkoholu, při cholestáze a terapeutickými dávkami některých léků (například fenytoinu).
Hepatitida typu G se přenáší krví, sdílením předmětů osobní hygieny, jako jsou holicí strojky a zubní kartáčky. Nakažený virem může šířit nemoc také pohlavním stykem, při porodu, žilním užíváním drog nebo jiným kontaktem s krví. Virus však vždy nemusí být obsažen ve slinách, spermatu nebo jiných tělesných tekutinách.
Hepatitida typu G byla objevena teprve nedávno, proto neexistuje žádný lék nebo doporučená léčba. V současné době stále probíhá výzkum tohoto viru, ale doposud se neprokázalo, zda dokáže poškodit játra. Dostatek odpočinku, jedení vyvážené stravy a vyhýbání se konzumaci alkoholu a jiných jaterních dráždidel, to je doporučení pro všechny jedince trpící hepatitidou typu G.
Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:
Velmi časté (1/10),
Časté (1/100 až <1/10),
Méně časté (1/1 000 až <1/100),
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Amlodipin Perindopril
Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
Hyperglykemie velmi vzácné.
Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
Anginózní bolest je vzácná.
Angina pectoris velmi vzácná.
Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
Vaskulitida velmi vzácné.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
Hepatitida je vysoce nakažlivá jaterní infekce, která je způsobená virem hepatitidy typu A. Nepatří sice mezi vážné typy virové hepatitidy, ale způsobuje zánět, který postihuje schopnost jaterní funkce. Hepatitidu typu A můžete dostat z kontaminované potravy, vody nebo kontaktem s infikovanou osobou. Infikovaná osoba však obvykle nejeví známky nemoci, protože u většiny lidí se neprojevují žádné příznaky. Naopak u jiných pacientů se může objevit těžká chřipka. Mírné případy hepatitidy typu A nevyžadují léčbu, většina infikovaných se uzdraví bez trvalého poškození jater, na rozdíl od hepatitidy typu B a C, které mohou vést až k cirhóze jater. Správná hygiena, mytí rukou, je asi tím nejdůležitějším krokem, jak se chránit proti hepatitidě typu A. Pro ty, kdo jsou nejvíce ohroženi hepatitidou typu A (lékařský personál), jsou k dispozici účinné vakcíny.
Příznaky hepatitidy mohou být obvykle zaměněny za chřipku. Symptomy se většinou objeví po 2 až 6 týdnech od infikování. Příznaky se mohou vrátit v průběhu následujících 6–9 měsíců a zahrnují:
Hepatitida typu D je onemocnění jater způsobené infekcí, která vyžaduje pomoc virových částic z viru hepatitidy typu B k replikaci a nakažení ostatních hepatocytů. K infekci hepatitidou typu D dochází častěji u dospělých než dětí. Je častěji pozorována u pacientů s anamnézou nitrožilního užívání drog. Příčiny vzniku hepatitidy typu D zahrnují styk s infikovanou krví, kontaminovanými jehlami nebo nechráněný sex s infikovanou osobou. Pacienti trpící hepatitidou typu D by měli zůstat v posteli, jíst vyváženou stravu a vyhnout se užívání alkoholu.
Jedná se o další potenciální virovou příčinu hepatitidy. Hepatitida typu G se šíří krví a pohlavním stykem. Pacienti s hepatitidou typu G jsou infikováni současně hepatitidou typu B nebo C, dokonce může dojít k infikování oběma. Neexistuje žádná specifická léčba jakékoliv formy akutní hepatitidy. Doporučuje se jen odpočinek, vyhýbání se alkoholu a jedení vyvážené stravy. Jedná se o virus, který vědci identifikovali jako hepatitidu typu G, ale není jasné, zda způsobuje žloutenku. Virus hepatitidy typu G je téměř identický s virem hepatitidy typu C, který byl zjištěn zejména ve Spojených státech. V USA je běžné najít jedince s hepatitidou typu C, kteří jsou zároveň nakažení virem hepatitidy typu C. Virus hepatitidy typu C byl zjištěn u lidí s chronickou virovou hepatitidou a cirhózou jater. Neznáme příčinu viru, u kterého se objevují hepatocelulární karcinomy.