HLAVIČKA je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Pohlavní ústrojí (organa genitalia) je soubor orgánů rozmnožovací soustavy. Lze je rozdělit na vnější a vnitřní. Rozdíly mezi pohlavími vytvářejí primární a sekundární pohlavní znaky. Pohlavní znaky jsou atributy, které určují pohlaví. Rozdělují se na primární pohlavní znaky a sekundární pohlavní znaky. Primární pohlavní znaky se vytvářejí před narozením (před porodem) a patří k nim vnější a vnitřní pohlavní ústrojí. Sekundární pohlavní znaky jsou takové znaky, které se vyvíjejí před pubertou (u člověka), ale které nejsou součástí rozmnožovací soustavy.
Pochva
Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní, a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo ční do pochvy shora. Když žena stojí vzpřímeně, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem „vagina“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou, nebo dokonce sterilní péči je zbytečná až škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její správné funkci:
Bartholiniho žláza – nachází se po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Funkce pochvy:
při pohlavním styku přijímá samčí penis (může dojít k oplodnění);
rodí se skrz ni (v případě přirozeného porodu);
poskytuje kanál pro odtok menstruační krve.
Pochva v pubertě
Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
Pochva po porodu
Při porodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože je hlavička dítěte při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Právě proto se používá nástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm téměř do původního stavu.
V naší poradně s názvem WARFARIN 5MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Slavík.
Užívám Warfarin 5mg.Mohu konzumovat zeleninu(rajčata,ředkvičky,česnek) a lžičku jablečného octa ve sklenici vody?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je třeba dbát na příjem vitamínu K. Množství přijatého vitamínu K za jeden den by mělo být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Různé potraviny mají různé množství vitamínu K. To znamená, že když do svého jídelníčku zařadíte nějakou potravinu, tak byste měl ubrat jinou potravinu s podobným množstvím vitamínu K. Takto můžete konzumovat prakticky jakékoliv potraviny, ale v přiměřeném množství. Ředkvičky, česnek a jablečný ocet patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Rajče obsahuje více vitamínu K a sníte-li jich jeden kilogram během jednoho dne, tak jste vyčerpal téměř veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pro přehled uvádím množství vitamínu K ve vámi uvedených potravinách:
- 100 gramů rajčat obsahuje 7,9 mikrogramů vitamínu K
- 1 hlavička ředkvičky obsahuje 0,06 mikrogramů vitamínu K
- 1 stroužek česneku obsahuje 0,05 mikrogramů vitamínu K
- Jablečný ocet neobsahuje žádný vitamín K a nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.
Alergie – věk: neomezeně: Když se dítě začne ošívat – může to být miminko i osmnáctiletý „chlap“ – buďte si jisti, že něco není, jak by mělo být. Čichalo dítě k nějaké květince, vyprali jste v novém, zaručeně hypoalergenním prášku? Dostalo k obědu lívance s úžasnou marmeládou? Jestliže vašeho potomka po některé z těchto změn popadla do svých spárů alergie, může mít na těle několik droboučkých pupínků, ale také rozsáhlé splývající fleky. Přidat se může i horečka. Alergie může vašeho potomka přepadnout na pár hodin, ale také se ho jako klíště držet několik dní. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců: Je to vskutku nepěkný pohled, když se hedvábná pokožka tříměsíčního, ale klidně i staršího potomka změní místy v zarudlé mokvající plochy pokryté žlutavými krustami, zejména na tvářičkách a ve vlasaté části hlavičky. Navíc dítě postižená místa velmi svědí. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Batolátkům a starším dětem se atopický ekzém většinou usadí na krku a v ohybových rýhách kloubů. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiná do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. A vy si připravte pevné nervy a hodně trpělivosti, abyste to věčné mazání a hlídání přežili ve zdraví (duševním). Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci: Dítě si často samo může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Získají-li vládu stafylokoky, puchýřky se naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou spl
Ve svém příspěvku BULKA NA VARLETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den!Z ničeho nic se mi udělala bulka velikosti velkého podkožního uhru,s bílou hlavičkou.Vymacknout nejde,pri zmáčknutí bolí,jinak neboli,ani jinak neobtezuje.Prosim poraďte mi co s tím.Vstreba se,nebo mám navštívit lékaře?Děkuji Honza!Přikládám foto....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marek.
Dobrý den, mám u šourku bulku v podkoží o velikosti hrášku.
Byla na bulce i bílá hlavička, která obsahovala hnis a šla v pohodě vymáčknout. Po vymáčknutí se lehce zmenšila. Na dotek nebolí a nevadí mi. Zmáčknutí bulky je ale lehce nepříjemné. Mohu se zeptat o co jde a zdá se to vstřebá ?
Studený nos znamená, že je dítěti chladno. Novorozenci do 6 týdnů věku prospěje zavinovačka. Cítí se v ní jako u matky před narozením – teplo, stažení končetin. Lépe se také bere do náruče a ke kojení. Nepadá mu hlavička, netrpí páteř, která je peřinkou celá podepřená. Na hlavičku je vhodné dát plátěnou nebo lehkou přízovou čepičku. Hlavičkou je totiž odváděno až 30 % tepla z těla a dítě tak může trpět chladem.
První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Je započata hormonem oxytocinem. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10–12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky. V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.
Druhá doba porodní: vypuzovací
Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Rotování hlavičky probíhá mezi 1. a 2. dobou porodní a trvá déle, je-li dítě v takzvaném zádovém postavení (v děloze má zádíčka směrem k zádům matky). Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit, a tak dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním. Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.
Třetí doba porodní: porod placenty
Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.
Poprvé byla epidurální anestezie u porodu použita na přelomu 19. a 20. století. Její účinnost je tak vysoká, že maminka cítí pouze tlak a mírnou bolest ve druhé době porodní, a to právě takovou, aby účinně spolupracovala, stahy vnímala a mohla tlačit dle instrukcí porodníka. I díky tomu patří k nejoblíbenějším a nejčastěji podávaným metodám analgezie. Porod bez bolesti je snem mnoha žen vlastně už odnepaměti, jen prostředky, které se u porodu k mírnění bolesti používají, se mění a vyvíjejí. Velmi účinným způsobem, jak bolesti zmírnit či úplně odstranit, je právě epidurální analgezie.
Jde o účinnou metodu odstranění bolesti při porodu, při níž se do krve matky a dítěte dostane jen minimální množství léků. Neovlivňuje volný pohyb rodičky a pozitivně působí na její psychiku. Žena vnímá porod, nebojí se bolestí, spolupracuje s porodníkem. Epidurál příznivě ovlivňuje prokrvení dělohy a placenty, čímž se zlepšuje zásobování dítěte kyslíkem i dalšími potřebnými látkami. Uvolňuje také svalstvo porodních cest.
Mezi nevýhody patří, že jde o metodu organizačně náročnou a vyžadující přítomnost zkušeného anesteziologa. Maminka někdy v důsledku velkého přírůstku váhy a břicha nedokáže dostatečně vyhrbit kočičí hřbet a zůstat v klidu při porodních bolestech.
Prvotní indikací epidurálu je přání ženy. Epidurální analgezie se používá rovněž v případě, že hlavička miminka naléhá na bederní nervové svazky a způsobuje velké bolesti v křížové oblasti. Vhodný okamžik pro podání epidurální analgezie určí porodník. Obecně lze říci, že při pravidelné děložní činnosti je tím nejlepším časem pro podání nález otevřené branky na 3 až 4 centimetry u prvorodičky nebo 1–2 centimetry u vícerodičky. Někdy si rodička epidurální analgezii přeje, ale nález už je tak pokročilý, že ji anesteziolog nemůže aplikovat.
Maminka si lehne na bok (nejlépe levý) a vyhrbí se do kočičího hřbetu. Anesteziolog vydezinfikuje kůži bederní oblasti zad a orouškuje ji. Pak místně znecitliví kůži a podkoží. Zavede opatrně speciální jehlu do epidurálního prostoru, tou provlékne tenkou hadičku (katétr) a začne aplikovat účinné látky. Asi třetina maminek si přeje epidurální analgezii. Tato metoda je výhodná zejména pro ženy s velmi silnými porodními bolestmi.
Překážkou k poskytnutí epidurální anestezie je porucha krevní srážlivosti maminky. Dále pak alergie na lokální anestetika, infekce v místě vpichu a nesouhlas rodičky. Porodnickými kontraindikacemi jsou krvácení během porodu a akutní tíseň plodu. Epidurál se nepoužívá v případě, že došlo k předčasnému odlučování placenty a při překotném porodu.
Poloha plodu je dána vztahem dlouhé osy plodu k dlouhé ose dělohy. Nejčastější je poloha podélná (99,5 %). Přitom bývá nad pánevním vchodem hlavička (pak se jedná o polohu podélnou hlavičkou (asi v 96 %), nebo pánevní konec plodu (asi 4 %) – poloha podélná pánevním koncem. Výjimečně se stává, že miminko leží v děloze napříč nebo šikmo (poloha příčná nebo šikmá).
Toto období je charakterizováno nejdramatičtějším vývojem dítěte, a to ve všech oblastech. Kojenec se vyvíjí plynule a jednotlivé dovednosti na sebe navazují. Neznamená to však, že vývoj probíhá přímočaře – často se objevují fáze, kdy se zdá, že se vývoj zastavil, nebo dokonce vykazuje kroky zpět. Dítě se vyrovnává s přímým působením gravitace a všemi vlivy vnějšího světa. Hledáním a také pomocí již ukotvených strategií o kontrole držení těla nalézá své těžiště, svůj střed. Učí se, že má dvě stejné strany. V kojeneckém období si dítě vytváří první pohybové vazby, kojenec se naučí lézt, sedět a naučí se i základy chůze. Není vhodné zejména u chůze kojence nutit, aby začal chodit co nejdříve, protože pak dochází k nevhodnému přetěžování kloubů. V tomto období se za pomoci pohybu formují i správná prohnutí páteře. Pro podporu rozvoje pohybu jsou vhodné barevné míče, které se po dotyku kojence pohybují. Míč můžeme kojenci pomalu posílat, můžeme jej klást na krátkou vzdálenost od kojence tak, aby se musel k míči doplazit, dolézt po kolenou a tak dále. Oblíbená jsou také chrastítka, protože po dotyku vydávají jako odpověď na pohyb zvuk.
1.–3. měsíc
Během tohoto období se vývoj novorozence zaměřuje na nové prostředí. Mnohé je pro něj nové a ono se tomu musí přizpůsobit, například dýchání, gravitace, chlad a teplo, vše, co vidí, zvuky – především je pro něj nový jeho vlastní hlas. Děťátko intenzivně přijímá informace o sobě samém a začíná více vnímat i své okolí. Postupně si zvyká na vliv gravitace, začíná si hledat stabilní pozici na zádech. Psychomotorický vývoj kojence se během tohoto období projevuje tím, že lépe ovládá vlastní ruce a nohy a ke konci tohoto období je obvykle schopné dát si ručky k sobě, přitáhnout nožky k bříšku a dát si šlapky k sobě a udržet hlavičku ve středu. Začíná se vyvíjet koordinace oko – ruka – ústa. Ke konci tohoto období je dítě také schopné vleže na bříšku pást koníky, tedy zvednout hlavu nad podložku, opřít se o předloktí a volně otáčet hlavou do stran.
4.–6. měsíc
V tomto období je rozvoj kojence na první pohled aktivnější. Dítě je čilejší, usměvavější, brouká si, rozpoznává hlas maminky. Vleže na zádech si přendává hračky z ruky do ruky, pozoruje je a vkládá je do pusy. Sahá si na nožičky. Naučí se otáčet ze zad na bok a pak i na bříško. Otáčení opačným směrem se může naučit až později. Vleže na bříšku má na konci tohoto období natažené paže. V této pozici si dokáže sáhnout pro hračku, aniž by se překulilo zpět na záda.
7.–9. měsíc
V tomto období je dítko aktivnější při pohybu na z
Hlavička miminka v těhotenství tlačí na střeva a ty tak často reagují výskytem hemoroidů. Aplikace dubové kůry v těhotenství nepoškodí plod ani placentu, neboť se tyto přípravky používají pouze zevně. Může se používat po celou dobu těhotenství.
Dubová kůra v těhotenství je vhodná k ošetření hemoroidů. Působí velmi hojivě. Má stahující účinky, které jsou známy již od pradávna, působí protizánětlivě a pozitivně posiluje sliznice těla. K dostání je buď gelový přípravek, nebo sušené rostlinky pro přípravu sedacích koupelí. Použít se samozřejmě může i čerstvá kůra dubu.
Nejčastěji se spála vyskytuje mezi 3. a 10. rokem života, ne u kojenců.
Příznaky
Vyrážka se objevuje druhý den po začátku onemocnění. Je vyvýšená, drobně skvrnitá. Pupínky jsou jako špendlíková hlavička. Když po nich přejedete rukou, budou vám připadat hrubé. Nejprve se vyrazí na hrudníku, pak se rozšíří na celé tělo kromě oblasti úst. Ke konci onemocnění se kůže olupuje. Nesvědí. Spálu způsobuje streptokok A, šíří se kapénkami. Dítě má nález v krku jako při angíně, červenou sliznici v puse a je nápadně bledé kolem úst. Charakteristický je povleklý jazyk, který po sloupnutí připomíná povrch maliny.
Co s tím dělat
Spála udrží dítě v postýlce (stejně jako angína) několik dní a v pravidelných intervalech budete muset podávat dítěti antibiotika.
Při sexuálním aktu závisí délka života spermie na tom, zda dojde k průniku do vaginy. Spermie muže tak mohou za optimálních podmínek přežívat a čekat v těle ženy na ovulaci ve stavu schopném oplodnění až 5 dní.
Při vniknutí do vaginy přežívá spermie asi dva dny a bičíkem se posouvá směrem k vajíčku, které může následně oplodnit (koncepce) ženské vajíčko. Často se uvádí, že spermie při oplodnění odhazují bičík a dovnitř proniká jen hlavička, stává se to však jen výjimečně; u většiny živočichů proniká dovnitř celá spermie.
Při neúspěchu (spermie se nedostane do vaginy) spermie rychle hyne.
Spermie putují po pohlavním styku obklopené sekretem děložní sliznice do dělohy, kde jsou chráněny, a následně až k ústí vejcovodu, neboť to je místo možného oplodnění. Zde čekají na vajíčko. Několik milionů spermií se dostane při ejakulaci muže do pochvy a ihned se připraví na cestu do nitra ženy. Když najdou dobré podmínky, trvá to jen několik minut, než první spermie projdou děložním hrdlem a vstoupí do dělohy. Několik spermií, podporovaných pravidelnými kontrakcemi dělohy, se dá na cestu do vejcovodu. Zbylé spermie si udělají prozatím pohodlí v hebkých záhybech děložní sliznice a svou cestu do vejcovodu začnou až později. Postupně doputuje do vejcovodu velký počet spermií. V případě, že do ovulace zbývá ještě nějaký čas, tak spermie čekají trpělivě na vajíčko – mohou čekat až 5 dní.
Většinou se podaří několika desítkám spermií proniknout do chráněného tenkého povlaku vajíčka, ale jen jediná spermie nakonec pronikne dovnitř. Její buněčná membrána se nakonec rozpustí a splyne s buněčnou membránou vajíčka. Přímo po tomto procesu buněčná membrána vajíčka ztvrdne, takže dovnitř nemůže proniknout žádná další spermie.
V hlavičce spermie se nachází dědičná informace. U zdravého dospělého muže je v jednom mililitru semenné tekutiny přibližně 50–100 milionů spermií. Spermie přitom představují jen 5–15 objemových procent ejakulátu, zbytek je tvořen tekutinou produkovanou v prostatě, semenných váčcích a Cowperových žlázkách. Průměrný objem semenné tekutiny v jednom ejakulátu je přibližně 3 ml, a tak je jich při ejakulaci uvolněno asi 200 milionů. Z nich se k vajíčku dostane asi 200.
Pochva neboli vagína (latinsky: vāgīna) je část samičího pohlavního ústrojí u placentálů a vačnatců. Je to trubice vedoucí od dělohy k povrchu těla samice. Její hlavní funkce se naplňují při pohlavním styku, menstruaci a porodu. Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo do pochvy ční shora. Když žena stojí vzpřímená, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem vagina se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Je to podobný vztah, jako kdyby se ústa nazývala hrdlem. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou velmi měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý. Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou nebo dokonce sterilní péči je zbytečná nebo dokonce škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její funkci:
Bartholiniho žláza – je umístěna po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.