Špatné zkušenosti s narkózou mají svůj základ v době před dvaceti lety, kdy se používaly vysoké dávky jednoho či dvou anestetik. Dnes se užívá kombinace mnoha podstatně modernějších látek, které mají nesrovnatelně menší vedlejší účinky. Pacientům se podává dávka anestezie přímo na tělo podle věku a diagnózy. Případy poškození zdraví, nebo dokonce úmrtí zaviněných narkózou jsou extrémně vzácné.
Jizva po odstranění tracheostomie
Po tracheostomii zůstává na krku jizva, která obvykle časem bledne, ačkoli její vzhled se u jednotlivých osob liší. Otvor se obvykle sám uzavře, ale jizva může být vtlačená, připoutaná (přirostlá) k podkladové průdušnici nebo hypertrofická. Pokud je jizva nevzhledná nebo způsobuje nepohodlí (například „tahání kůže“ při polykání), lze provést chirurgickou revizi ke zlepšení kosmetického a funkčního výsledku.
Co očekávat od tracheostomie
Blednoucí jizva
Pravděpodobně budete mít na krku malou jizvu, kam byla zavedena náhradní dýchací trubice.
Připoutaná jizva
Jizva může být připoutaná (přilepená) k průdušnici, což způsobuje nepříjemné „tahání kůže“ při polykání.
Vzhled jizvy
Jizva vzniká sekundárním hojením rány a může být vtlačená nebo hypertrofická (vyvýšená).
Kdy navštívit lékaře
Pokud je jizva nepříjemná nebo máte obavy z jejího vzhledu.
Pokud jizva způsobuje „tahání kůže“ nebo nepříjemné pocity při polykání.
Pokud je jizva vyvýšená nebo je nepříjemná více než měsíc po odstranění dýchací sondy.
Možné léčebné postupy
Ošetření jizev
U plně zhojených stomií jsou k dispozici možnosti masážního oleje nebo neparfemovaných krémů pro zlepšení vzhledu a textury jizvy.
Chirurgická revize
Pokud je jizva nevzhledná nebo způsobuje funkční problémy, lze zvážit chirurgickou revizi. Techniky mohou zahrnovat:
Výplň ztracené měkké tkáně pro korekci prohloubených jizev.
Oddělení kůže od průdušnice pomocí mobilizovaných svalů (jako jsou raménkové nebo platysmatické svaly) nebo roubovacího materiálu.
Použití různých technik, jako je Poulardova metoda zahrabání jizvy do tukových laloků změnou polohy svalových a tukových laloků.
Co nejvíc ovlivňuje zjizvení
Doba zavedení sondy
Delší doba s tracheostomickou sondou na místě může vést k horším kosmetickým výsledkům.
Typ tracheostomie
Způsob zavedení trubice (chirurgický vs. perkutánní).
Zastydlá rýma neboli zánět vedlejších nosních dutin
Sinusitida znamená zánět vedlejších dutin nosních. Ve většině případů je spojena se zánětem sliznice nosu, pak se nazývá rhinosinusitida. Jedná se o onemocnění časté především v dětském věku. Dutinami se myslí opravdové dutiny vyskytující se v naší lebce, respektive v jejích několika kostech. Jsou vystlány sliznicí a zvětšují se s tím, jak lebka od dětství do dospělosti roste. Jejich funkce není jasná, každopádně se podílejí na tvorbě hlasu, kterému dávají jeho osobitou barvu. Dutin je několik. Dvě v horní čelisti, dvě v kosti čelní, jedna (respektive 3 vzájemně propojené) v kosti čichové a dvě v kosti klínové. Všechny tyto dutiny komunikují s nosní dutinou (vnitřkem nosu) svými vývody. Všechny jsou vystlány sliznicí stejnou, jaká je v nose. Nejčastěji jsou na vině viry, které do dutin přestoupí z nosní sliznice. Poté co poškodí sliznici, dojde k jejímu oslabení a na tuto poškozenou sliznici se snadno uchytí bakterie. Proto většinou rýma vodová přechází v rýmu hnisavou.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Zvláštní upozornění a opatření pro použití léku Tonarssa
Veškerá upozornění týkající se každé jednotlivé složky, jak se uvádějí níže, by měla rovněž platit pro pevnou kombinaci přípravku Tonarssa.
V souvislosti s perindoprilem
Hypersenzitivita / angioedém:
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl vzácně hlášen u pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu. Může nastat kdykoli během léčby. V takových případech je třeba podávání přípravku Tonarssa ihned přerušit a zahájit příslušné monitorování do úplného odeznění příznaků. V případech, ve kterých se otok omezil na obličej a rty, by tento stav měl obecně ustoupit bez léčby, i když antihistaminika pomohla zmírnit příznaky.
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je pravděpodobnost, že postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu způsobí obstrukci dýchacích cest, je třeba ihned zavést naléhavou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování průchodných dýchacích cest.
Pacient by měl být pod bezprostředním lékařským dohledem do dosažení úplného a trvalého ústupu symptomů. Pacienti s anamnézou angioedému bez souvislosti s léčbou inhibitory ACE mohou mít při podávání některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému.
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně hlášen intestinální angioedém. Tito pacienti vykazovali bolest břicha (s nevolností či zvracením nebo bez nich); v některých případech nedošlo k předchozímu angioedému obličeje a hladiny C-1 esteráz byly normální. Angioedém byl prokázán diagnostickými postupy včetně CT, ultrazvuku břicha nebo při chirurgickém zákroku a symptomy ustoupily po vysazení inhibitoru ACE.
Intestinální angioedém by měl být zahrnut do diferenciální diagnostiky u pacientů užívajících inhibitory ACE a vykazujících bolest břicha.
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL):
Pacienti užívající inhibitory ACE během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) dextran- sulfátem utrpěli vzácně anafylaktoidní reakce ohrožující život. Těmto reakcím se předešlo dočasným vysazením terapie inhibitorem ACE před každou aferézou.
Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace:
U pacientů užívajících inhibitory ACE během desenzibilizace (například jedem blanokřídlých) byl zaznamenaný výskyt anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se těmto reakcím předešlo dočasným vysazením inhibitorů ACE, avšak znovu se objevily při opakované expozici alergenu z neopatrnosti.
Hemodialyzovaní pacienti:
Anafylaktoidní reakce byly hlášeny u pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým průtokem (například AN 69 ®) a současně léčených ACE inhibitory. U těchto pacientů je třeba užít jiný typ d
Pokud dojde k epizodě nestabilní anginy pectoris (závažné nebo nezávažné) během prvního měsíce léčby perindoprilem, mělo by být provedeno pečlivé zhodnocení poměru přínosu a rizika před pokračováním léčby.
Hypotenze:
Inhibitory ACE mohou způsobit náhlý pokles krevního tlaku. Symptomatická hypotenze je vzácná u pacientů s hypertenzí bez komplikací a s větší pravděpodobností se vyskytuje u pacientů se sníženým objemem například po diuretické léčbě, omezením příjmu solí potravou, dialýzou, průjmem nebo zvracením anebo u pacientů se závažnou renin-dependentní hypertenzí. Symptomatická hypotenze byla zaznamenána u pacientů se symptomatickým srdečním selháním s nebo bez přidruženého renálního selhání. To je pravděpodobnější u pacientů s vážnějším stupněm srdečního selhání, a tedy léčených vysokými dávkami kličkových diuretik, nebo u pacientů s hyponatrémií nebo funkčním poškozením ledvin. U těchto pacientů se zvýšeným rizikem symptomatické hypotenze by měla být léčba zahájena a dávkování upravováno pod pečlivým dohledem. Podobná opatření se vztahují i na pacienty s ischemickou chorobou srdeční nebo cerebrovaskulárním onemocněním, u nichž by výrazná hypotenze mohla vést k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. Pokud se rozvine hypotenze, pacient musí být umístěn do polohy vleže a může být nutná intravenózní infúze roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9 %). Přechodná hypotenzní odpověď není kontraindikací pro podávání dalších dávek, které je možno podat obvykle bez obtíží, jakmile krevní tlak stoupl po zvýšení objemu. U některých pacientů s městnavým srdečním selháním, kteří mají normální nebo nízký krevní tlak, může při léčbě přípravkem Prestarium Neo dojít k dalšímu snížení celkového krevního tlaku. Jedná se o očekávaný účinek, který obvykle není důvodem pro ukončení léčby. Pokud začne být hypotenze symptomatická, může být nutné snížení dávky nebo vysazení přípravku Prestarium Neo.
Aortální a mitrální stenóza/hypertrofická kardiomyopatie:
Stejně jako i jiné inhibitory ACE by měl být přípravek Prestarium Neo podáván s opatrností pacientům se stenózou mitrální chlopně a obstrukcí průtoku krve levou komorou, jako například aortální stenóza nebo hypertrofické kardiomyopatie.
Renální insuficience:
V případě renální insuficience (clearance kreatininu < 60 ml/min) by mělo být počáteční dávkování perindoprilu upraveno podle clearance kreatininu daného pacienta a poté podle pacientovy odpovědi na léčbu. U těchto pacientů je rutinní monitorování draslíku a kreatininu součástí běžné lékařské praxe.
U pacientů se symptomatickým srdečním selháním může hypotenze po zahájení l