Do stavu bezvědomí vás dostanou léky podané do žíly. U náročnějších operací lékaři vyřadí z provozu samovolné dýchání a nahradí je intubací (trubičkou zavedenou do krku a napojenou na dýchací přístroj).
Samotný zákrok zpravidla probíhá tak, že anesteziolog nejdříve píchne do žíly uspávací látku a pacient pomocí kyslíkové masky pomalu vdechuje směs čistého kyslíku a anestetik. Většina lidí reaguje na tento proces usnutím do deseti vteřin.
Při náročnějších operacích musí být vyřazeno i samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. Během operace jsou pravidelně doplňována anestetika, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Anestetika tlumí dechové centrum v mozku a zároveň uvolňují dýchací svaly, proto musí být pacient během celé operace napojen na umělé dýchání. Jinak by nemohl dýchat a nepřežil by. Umělé dýchání se provádí tak, že se pacientovi zavede přes ústa do průdušnice trubička (tubus). Ta se pak napojí na přístroj, který vhání směs plynů pod tlakem do plic a tím nahrazuje běžné dýchání. Anesteziolog může udržovat pacienta v hlubokém spánku tak dlouho, jak to vyžaduje operace a jak to dovoluje celkový stav pacienta.
K bolestem v krku dochází po intubaci. Jako intubace se označuje postup, při kterém se (nejčastěji) přes dutinu ústní do dýchacích cest zasune hadička, která následně umožňuje zajištění dýchání. Intubace se nejčastěji provádí při operacích v celkové anestezii (uspání), při resuscitaci u náhlé ztráty vědomí a u pacienta v bezvědomí, který má být napojen na přístroj umělé plicní ventilace. Při operacích se provádí krátce po uspání pacienta, jinak co nejrychleji po upadnutí do bezvědomí.
Postup:
K ležícímu pacientovi se přistoupí zezadu (anesteziolog stojí za jeho hlavou). Do úst se vsune kovový rozvěrač (laryngoskop) se zdrojem světla, jímž se otevře dutina ústní a zároveň se do ní svítí. Rozvěrač stlačí jazyk a obnaží vstup do dýchacích cest (do hrtanu) a do jícnu. Pod zrakovou kontrolou se zasune do dýchacích cest hadička. Na konci hadičky je nafukovací balonek, který lze zvenčí nafouknout pístem, do něhož se aplikuje vzduch injekční stříkačkou. Balonek se tak nafoukne a stabilizuje intubační hadičku. Na zevní konec hadičky se může napojit ambuvak nebo přístroj umělé plicní ventilace – mačkáním ambuvaku či zapnutím ventilačního přístroje se pak dotyčnému zajistí přísun vzduchu.
Komplikace:
Zavedení hadičky je obtížné zejména u pacienta v bezvědomí při resuscitaci. V dutině ústní mohou být sliny a zvratky, což znesnadňuje orientaci. Mů
V naší poradně s názvem INTUBACE PŘI ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Děkuji.
A je celková anestezie jediná možnost při tomto zákroku?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není, ještě je možná svodná anestezie, kdy se znecitlivující látka aplikuje do mišního kanálu. Říká se jí epidurální a pacient je při ní při vědomí, sám dýchá, komunikuje s operujícím a necítí oblast od břicha k nohám. O vhodné anestezii se domluvte s chirurgem nebo anesteziologem před výkonem.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
Ve svém příspěvku ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin Baroch.
Čeká mě operace tříselné kýly. Chci se vyhnout celkové anestézii vzhledem k věku (76 let) kdy mám obavu z poanestetetické kognitivní disfunkce.
Jedná se však o druh operace, kterou lze provést v lokální anestezii. Mám však v levé noze středně silně poškozený nerv (v pravé noze jen mírně) a tak budu asi muset vyloučit i spinální anestézii, po které bych mohl trvale ztratit hybnost nohou. Lze v takovém případě použít jen opich operovaného místa?
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby
V naší poradně s názvem INTUBACE PŘI ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, jak je to s intubací při laparoskopické operaci odstranění vejcovodu? Je člověk zaintubovaný i při zákroku, který trvá cca 20 minut, nebo to bývá jen při výkonech déle trvajících?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Intubace neboli zavedení plicního katetru se provádí vždy, když se aplikuje celková anestezie.
Druh léčby testikulárních hrudek závisí na příčinách.
Léčba varikokély
Ve většině případů varikokély nevyžadují léčbu. Pokud máte varikokély a trpíte bolestmi nebo nepříjemnými pocity, můžete:
užívat léky proti bolesti, jako je paracetamol;
používat těsně přiléhající spodní prádlo, které nabízí oporu.
Pokud varikokéla způsobuje nadměrnou bolest či nepohodlí, může být doporučen chirurgický zákrok.
Chirurgie
K léčbě varikokél se obvykle používá chirurgická technika nazývaná embolizace varikokél. Pacienti jsou doporučeni k urologovi, který s nimi konzultuje výhody a rizika operace. Embolizace varikokél se obvykle provádí v lokální anestezii (znecitlivění postižené oblasti) ambulantně, nemusíte tedy po zákroku zůstávat v nemocnici. Chirurg bude používat zařízení s rentgenovými paprsky, které zavede malou trubičkou do postižených žil ve varlatech. Pomocí kovových cívek nebo speciální tekutiny dojde k zablokování žil. Krev se následně vyhýbá těmto zablokovaným žilám a dochází ke snížení otoku a odstranění varikokél.
Embolizace varikokél je velmi bezpečný postup, i když hrozí malé riziko infekce. Pokud se infekce vyskytne, může být léčena pomocí antibiotik. Mezi další možná rizika patří:
opětná tvorba varikokél;
necitlivost nebo bolest v šourku.
Některé varikokély vyžadují odlišný typ operace, a to v případě, kdy dojde k rozdělení rozšířených žil. Takový zákrok se již provádí v celkové anestezii. Lékař provede řez v třísle s následným vyhledáním a odstraněním rozšířených žilek. Více než 9 z 10 varikokél je úspěšně odstraněno pomocí tohoto chirurgického zákroku.
Léčba hydrokély
Hydrokéla u novorozenců obvykle mizí sama během prvního nebo druhého roku života. Léčba hydrokély je nutná pouze v případě, že přetrvává delší dobu nebo začne způsobovat nepříjemné příznaky. Hydrokéla u starších chlapců a mužů způsobuje bolest a nepohodlí.
Chirurgie
Pokud bude nutná léčba hydrokély pomocí chirurgického zákroku, provádí se v celkové anestezii takzvaná hydrokélektomie. Chirurg provede řez v šourku, aby odtekla tekutina dříve, než utěsní průchod mezi břichem a šourkem. Řez je utěsněn pomocí rozpustných stehů. Většina mužů se vrací domů velmi brzy po operaci. Stejně jako u embolizace varikokély je i u hydrokélektomie malé riziko infekce. Děti mohou brát antibiotika před nebo během zákroku, aby se zabránilo infekci.
Léčba epididymální cysty
Epididymální cysty obvykle nevyžadují léčbu. V případě, že jsou příznaky nepříjemné, může být pacient odkázán na urologa. Urolog vám doporučí další léčbu nebo může navrhnout chirurgické odstranění celé cysty pod celkovou anestezií.
V naší poradně s názvem LÉČITEL OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie vitovjáková.
Dobrý den,
prodělala jsem zánět žil na pravé noze a hrozí mi operace ( metodou parvacross ). Existuje nějaká možnost, že bych se mohla operaci vyhnout ? Mám totiž strach z anestezie, přece jen už nejsem nejmladší ( 66).
Prosím o radu.
mvit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krosektomie se dnes provádí velmi šetrně. Dochází při ní k preparaci zdravých žil, kterými se pak nahrazují ty poničené zánětem. Vlastně se dá říci, že je to zatím nejlepší způsob, jak vrátit zpět původní žilní funkce, jako před zánětem. Anestezie se bát nemusíte. Pokud byste nechtěla celkovou anestezii, tak můžete požádat o epidurální anestezii, při které zůstáváte při vědomí a znecitliví se vám jen spodní část těla. Alternativní medicína je při léčbě již poničených žil slabá. Může pomoci jen daleko před tím, než zánět zničí žíly.
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
V naší poradně s názvem NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ina.
Dobrý den.Prosim o radu. Slyšela jsem, že je dvojí druh narkózy.Ta jedná je bezpečná není poškození mozku u druhé se toto nevylučuje.. Manžel má jít na operaci žlučníku a měl před 3/4 rokem také operaci.Je mu 74 roků. Prosím o radu co je to za narkózu, popřípadě kdyby se měla uhradit vlastními prostředky kolik by stála.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anestezie má dva druhy - lokální a celkovou. Při celkové anestezii je ovlivněn mozek, který nevnímá bolestivé signály. Při lokální anestezii je umrtven jen nerv, který přestane vést bolestivý vzruch, ale mozek je dál plně funkční. Ačkoliv je celková anestezie co do vedlejších účinků horší, tak pro pacienta je lepší po psychické stránce. Jednoduše usne a probudí se, až když je po všem. U svodné anestezie (druh lokální anestezie) je pacient při vědomí a vnímá veškeré dění na operačním sále a to pro některé jedince není vůbec příjemné, proto se preventivně podávají léky na uklidnění, které již zase ovlivňují mozek. Aplikace svodné anestezie není vůbec příjemná a dá se přirovnat k pocitu při průchodu elektrického proudu. O tom jaká anestezie bude použita se lékař dohodne s pacientem, ale jestli máte manžela ráda, tak ho nepřesvědčujte do svodné anestezie.
Obřízka částečná a nízká: Zde se odstraní celá vnitřní předkožka a vnější je ponechána v takové délce, že v normálním stavu překrývá přibližně půl žaludu. Odstraněním vnitřní předkožky odpadají barevné přechody kůže. Zbytek předkožky cestuje po žaludu, a to může vyvolávat nepříjemné pocity. Dále je dobré vědět, že jedna polovina žaludu oschne a zkrabatí a druhá polovina zůstane přirozeně vlhká. Pokud byla tato obřízka provedena z důvodu fimózy, hrozí její navrácení. Tento způsob obřízky je v České republice dosti častý, jenže je s ní většina majitelů nespokojená. Ani vlastně neplní účel obřízky, takže je vhodná pro ty, co na obřízku musejí, ale nechtějí ji. Vzhledem k tomu, že bývá hojící se jizva často ve vlhku, je hojení pomalejší a nastává více pooperačních komplikací. Uzdička je v drtivé většině případů odstraněna.
Obřízka částečná a vysoká: U tohoto typu obřízky se odstraňuje zčásti vnitřní a zčásti vnější předkožka. Poměr zakrácení jednotlivých částí předkožky je zcela individuální případ od případu. Záleží, kdo obřízku zrovna provádí a jak si to pacient přeje. Ponecháním vnitřní předkožky vzniká na penisu pestrá škála odstínů kůže. Když předkožka zrovna necestuje po žaludu, tak se hrbí jako harmonika za korunkou, a to může vyvolávat nepříjemný pocit, že do ní tlačí. Tento způsob obřízky není vhodný pro řešení fimózy většího rozsahu. Jizva často ztvrdne a pak je nutné provést úplnou obřízku. Při ztopoření je zbývající předkožka napnutá, ale jde jí hýbat klidně až do půlky žaludu. Ani to nebrání tomu, aby byl sex jiný než před provedením obřízky. Uzdička se většinou prodlužuje, méně časté je nedotčení. Tato obřízka je vhodná pro ty, kdo se bojí, že budou mít při erekci málo pokožky nebo předkožky (což je nesmysl). Ovšem je možné cestování zbývající předkožky. Navíc je tento způsob provedení obřízky velmi nevzhledný (což potvrdila i anketa). Toto provedení se hojí lépe než nízká varianta, ale pořád hůř než obřízky úplné.
Obřízka úplná a nízká: V tomto případě se odstraní celá vnitřní předkožka a vnější v různém rozsahu. Podle toho, kolik jí zůstane, je na neztopořeném penisu mírně zkrabacená (nic se nesmí hromadit za žaludem) nebo je zkrácená natolik, že je hladká neustále, bez záhybů a vrásek. Ženy zpravidla takto obřezaný penis označují jako sexy, protože vypadá stejně jako při milování – jen je menší. Při erekci se kůže na penisu celá napne a nelze s ní výrazně hýbat. Vzhledem k tomu, že před obřízkou byla uzdička svým druhým koncem přichycena k vnitřní předkožce, tak po obřízce ji již není kam uchytit, a proto je také běžně odstraněna (ponechání je velmi vzácné a trochu nevzhledné). S příchodem tét
Ve svém příspěvku RETENCE MOČI PO SPINÁLNÍ ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den. Mám prosím dotaz. Dne 10.12. 2015 jsem podstoupil operaci kolena při spinální anestezii ( do páteře). Po operačním výkonu se u mně objevila retence moči, nemožnost se vymočit. Byl mi zaveden katetr, asi po dvou dnech vytažen, situace se nezlepšila, pak znovu nasazen a po 3 týdnech vytažen, močení se neobnovilo. Můj urolog mi říká, že budu muset podstoupit operaci prostaty. Mám 66 roků, před operací jsem bral lék TAMUREX a byl jsem téměř bez obtíží s prostatou, slabší proud moči a nutnost jít 1x za noc na malou stranu, jinak žádné obtíže. Teď nedávno mi začal zavedený katetr (cévka) obtékat močí i z vnější strany. Co mi prosím radíte? Děkuji. Jan
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Pokud se fimózu nepodaří vyléčit pomocí masti, lze přikročit k plastické operaci, po níž zůstane celá předkožka zachována (takovou operací je například dorzální discize nebo trojitá incize).
Pouze ve velmi výjimečných případech je nutná cirkumcize (obřízka), která se provádí ambulantně v celkové anestezii. Obřízka je amputace neboli oddělení předkožky penisu. Při obřízce je poškození nevratné – předkožka je odstraněna a už nikdy zpátky nenaroste. Žalud vysychá a časem ztrácí svoji citlivost. Je to tedy opravdu vážné poškození! V případě, že má předkožka zánět, že bolí nebo že způsobuje potíže při pohlavním styku či masturbaci, měla by být léčena. Ale často je místo toho rovnou amputována! Úkolem dobrého lékaře není to, aby amputoval ty části těla, které zrovna dělají potíže, ale aby udržel tělo a jeho části zdravé nebo aby je léčil. Jeho úkolem je tedy předkožku léčit a napomoci jí, aby fungovala tak, jak si to představuje příroda. Někdy je nutné amputovat části těla, například když jsou tak těžce zraněné, že už se nedají léčit, nebo když už jsou odumřelé a hrozí, že by jejich zachování ohrozilo váš život. To vše je však u problémů s předkožkou velice vzácný případ. Obřízka je léčbou pouze v těch případech, že někdo trpí jedním velice vzácným kožním onemocněním, které se cizím slovem nazývá „balanitis xerotica obliterans“. Ale ve všech ostatních případech se dá předkožka léčit mastí, eventuálně ve vážnějších případech operací se zachováním předkožky.
Ta se provádí obvykle:
ve stavu po takzvané parafimóze (uváznutí předkožky za žaludem);
pokud silný otok předkožky brání močení;
Z důvodu bolestivosti při pohlavním styku;
při opakovaných zánětech žaludu a předkožky z důvodu zjizvené předkožky;
v případě kožního onemocnění BXO (balanitis xerotica obliterans – zánět spojený s narušením vnitřních stěn cév, který vede k nedostatečnému prokrvení), avšak pouze na základě histologického nálezu.
Pouze poslední z uvedených případů je absolutní indikací cirkumcize, a to ještě pouze u 50 % pacientů s uvedeným onemocněním, které se navíc vyskytuje téměř výhradně u dospělých jedinců, kdežto v dětství je velmi vzácným jevem.) Obřízku lze provést jako celkovou, kdy se odstraní celá část předkožky, nebo částečnou, parciální, kdy se odstraní pouze jizevnatá, zúžená část předkožky.
Po dezinfekci předkožky a po místním znecitlivění (penis blok) cca 10 ml 1% mezokainu se uvolní předkožkový vak a skalpelem se snese přebytečná kůže, která způsobila zúžení předkožky. Atraumatickým vstřebatelným stehem (nevyžaduje odstranění stehů – stehy se cca za 10–14 dní samy rozvolní a vypadnou) se&nbs
Ve svém příspěvku NASLEDKY PO ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý den, chci se zeptat pacient byl na operaci nosních polipu po anestezii začali problémy stále leží na jipu zavodnuje se ma krece bolesti problemy se slinivkou a strevy potrebuji vědět a věřím i tomu že se z toho dostane že jo? Doktoři mu dávají od bolesti morfium nebo co má 2 malé děti ženu a je mu jen 36 let celou dobu byl v dobre fyzické kondici prosím o pomoc a radu ta nevědomost je hrozná...moc díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Touto anestezií dochází k blokádám nervových pletení a jednotlivých nervů. Blokády periferních nervových pletení a nervů se využívá zejména k operačním výkonům na horních a dolních končetinách a krku, kde není třeba dosáhnout znecitlivění celé končetiny či její části, případně kde jiné techniky anestezie nejsou žádoucí vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu klienta.
Příprava pacienta a jeho sledování při provádění anestezie a během operačního výkonu odpovídá technikám centrálních svodných anestezií. Při provádění blokády se nejprve provede detekce a označení místa vpichu, následně se desinfikuje místo vpichu a okolí se zakryje sterilní rouškou. Následuje vpich tenké jehly do podkoží, do jehly je přiváděn elektrický proud nízké intenzity z neurostimulátoru. Jakmile dojde k přiblížení se hrotu jehly k nervu, elektrický proud vyvolá brnění, případně drobné svalové záškuby v oblasti, kterou daný nerv zásobuje. Během elektrické stimulace je pacient dotazován na lokalizaci brnění a jsou sledovány svalové záškuby, postupně se intenzita proudu zmenšuje a po dosažení požadované minimální intenzity proudu, kdy lze ještě svalové záškuby vyvolat, je do jehly aplikováno lokální anestetikum – pacient může pociťovat jako tlak v místě vpichu. Po sterilním zakrytí vpichu pokračuje monitorace pacienta, postupně dojde k znecitlivění požadované oblasti na končetině (doba nástupu účinku anestetika a trvání blokády je odvislá od druhu použité látky), stejně jako u centrálních svodných anestezií. Po operačním výkonu je pacient předán sestře z oddělení, kde byl hospitalizován. Blokády jednotlivých periferních nervů se využívají stejným způsobem jako blokády nervových pletení, neurostimulátor nebývá k provedení blokády potřeba, vpich se děje pomocí standardní injekční jehly, znecitlivělá oblast je výrazně menší, proto i použití je pro drobné chirurgické výkony.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV UCPANÉ KRKAVICE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den, před 6dny jsem prodělal operaci krkavice při celkovém uspání, po operaci mě bolí v krku jako kdybych tam něco měl a nad řeznou ranou je otok který pomalu začíná splaskavat, při delším mluvení vysychá v krku. Je to prosím normální stav ? Děkuji za poskytnuté info. Zdeněk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto komplikace mohou být následkem intubace - zavedení dýchací roury plicní ventilace. Pozorujete ústup otoku v oblasti zákroku, to je dobré znamení. Měřte si dvakrát denně teplotu a kdyby se zvýšila a nebo jste cítil cukání na krku a nebo pokud by se situace zhoršovala, tak neprodleně kontaktujte svého ošetřujícího lékaře.
Rektální výhřez může být buď částečný, což zahrnuje jen sliznici, nebo může být kompletní, což zahrnuje celou stěnu konečníku. Tento problém může nastat u dětí, ale je mnohem častější u starých lidí. K léčbě rektálního prolapsu je vhodná operace. Většina operací rektálního výhřezu se provádí pod celkovou anestezií. U starších pacientů se používá epidurální nebo spinální anestezie. Existují tři typy operací rektální prolapsu.
U zdravých dospělých se provádí operace břicha. Tato operace se provádí v celkové anestezii, kdy lékař vede chirurgický řez břichem a poté odstraní část tlustého střeva.
Někdy může dojít k tomu, že se objeví měkký kus tkáně kolem konečníku. Tento problém se pak řeší pomocí laparoskopické operace.
U starších osob nebo osob s jinými zdravotními problémy se provádí operace přes konečník.
Prolaps konečníku nebo tlustého střeva lze léčit z pánevního dna, kdy lékař odstraní část tlustého střeva a konečník spojí s okolní tkání.
U dětí s rektálním prolapsem nemusí dojít k operaci.
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bří
V naší poradně s názvem ARTRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian.
Děkuji za odp.,ale nevím jak se mi bude chodit když budu mít ty kustky přisroubovany k sobe,jestli mě to bude nějak omezovat pro chůzi nebo práci anebo při sportu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pevným spojem kloubu se samozřejmě ukončí pohyblivost prvního článku palce. Ale v situaci, kdy nemáte v tomto kloubu žádnou chrupavku, tak je tento kloub již stejně nepohyblivý. Tato ztráta hybnosti kloubu vás nijak neomezí při chůzi. Mírně to může negativně ovlivnit tančení a úkony prováděné na špičkách. Tato újma je zanedbatelná vzhledem k přínosu tohoto zákroku.
Operace se není třeba bát. Provádí se to v lokální anestezii, při které neucítíte žádnou bolest. Pokud jste z toho vynervovaná, tak poproste svého praktického lékaře o předpis na lék Diazepam, který užijte před zákrokem, rovněž o tom informujte operační tým.
Podávání MgSO4 snižuje riziko vzniku eklampsie u 10 000 žen s preeklampsií, a to o více než 50 %. Rovněž mateřská mortalita byla díky němu snížena asi o polovinu.
Eklampsie je smrtelně nebezpečný stav, který se může vyskytnout v těhotenství nebo i v období těsně po porodu. Dal by se považovat za komplikaci jiného chorobného stavu, který označujeme jako preeklampsii. Eklampsii předchází obvykle preeklampsie, jejíž přesné příčiny nejsou známy. Předpokládá se porucha placenty, kdy její buňky začnou vytvářet množství látek, které pak poškozují cévy v řadě orgánů. Postiženými cévami hůře protéká krev a snížená propustnost jejich stěn může vést k úniku krevní tekutiny do okolních tkání. Velmi citlivým orgánem na zhoršení průtoku krve je mozek a právě příznaky jeho postižení označujeme jako eklampsii. Poruchy prokrvení mozku se projeví bolestmi hlavy a závratěmi, přítomna může být i nevolnost a zvracení. Hlavním projevem eklampsie jsou následující křeče celého těla, které mohou připomínat těžký epileptický záchvat. Křeče mohou ustat, ale pak se opakovaně vracejí a bez léčby nakonec ženu usmrtí. Léčba tedy musí být rychlá a agresivní, vhodná je spolupráce gynekologů s lékaři ARO. U ženy je nutné zajistit žilní vstupy a přívod kyslíku (často je nutná intubace), nitrožilně se podávají léky tlumící křeče. V případě výskytu vysokého tlaku (což je časté), se podávají antihypertenziva. Jedinou skutečně účinnou metodou je nicméně okamžité ukončení těhotenství, a to bez ohledu na životaschopnost plodu – pro matku se při eklampsii jedná o život zachraňující zákrok.
Mechanismus účinků u eklampsie při použití MgSO4 zůstává diskutabilní. Nasycení organismu a mozku po podání MgSO4 nekoreluje s EEG, nesnižuje přítomnou hypertenzi. MgSO4 má příznivý vazodilatační účinek na mozkovou vazokonstrikci a ischemii. Představuje tak lék první volby, přičemž antihypertenzní účinek je nutno doplnit hydralazinem.
Úvodní nasycovací dávka je 6 g MgSO4 intravenózně, poté se dávkuje po 2 g po 6 hodinách intravenózně nebo pokračuje v kontinuální infuzi v dávce 1 g/h. Léčba trvá nejméně 24 hodin po porodu. Porod je veden buď operativně císařským řezem, výjimečně končí spontánně při pokročilém nálezu již probíhajícího porodu. Hydralazin se podává intravenózně při hodnotě krevního tlaku 160/110 mmHg a vyšším, a to nejméně v odstupu 20 minut po zahájení léčby MgSO4.
Ve svém příspěvku HERNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Škvárová.
Dobrý den,
manžel (1952), zdravý, silný člověk byl v uznávané nemocnici v r.2019 na operaci nezhoubných polypů v tl.střevu. Při anestezii vniknutí 4l obsahu žaludku do plic,napojen na plicní ventilaci, umělý spánek,tracheostomie,zánět plic,zánět pobřišnice-39dnů bojovali lékaři na ICU o jeho život. V břiše stále záněty, skončilo ileostomií, nechali pouze 20cm tl.střeva.Slíbili, že ileostomii zanoří a kýlu "opraví",což se nestalo.Propuštěn s antibiotiky, bakterií Klebsiellou, trombózou v obou nohách v zuboženém stavu, zhubl 25kg, doma stále hubnul, zvracel, vysoké teploty,kolaboval. Prof.který manžela operoval pomoc odmítl, musela jsem zařídit sama.Život mu zachránili ve zdejší okresní nemocnici, 8x hospitalizován-selhání ledvin, neprůchodnost střeva.
Od operace má pooperační kýlu, která se stále ohromně zvětšuje (Neupozornili od počátku na možnost kýlního pásu, koupila jsem sama). Nefrolog, kde je kontrolován říká, že ledviny by operaci zvládly.
Při kontaktování profesora(+foto kýly), který manžela operoval mi řekl, že vzhledem k jeho znalostem v dutině břišní je stav definitivní a operace by byla velice riskantní s nejistým výsledkem. Nemohu se smířit, že zdravý, silný člověk skončí invalidní těžce závislý na péči 3.stupně.
Ráda bych se zeptala, zda existuje naděje pro zkvalitnění manželova života nebo uznávané pracoviště se špičkovými lékaři, kde bychom mohli konzultovat manželovu kýlu a celkový stav.
Děkuji mockrát za radu a odpověď.
Vše dobré, hlavně pevné zdraví
přeje Jana Škvárová Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Anestezie může být více riziková pro lidi trpící astmatem, protože jejich intubace a následné vdechování směsi plynů jim může jejich onemocnění náhle zhoršit. Takovýmto lidem se doporučuje se na plánovanou operaci připravit. Rozhodně je vhodné se nejprve poradit s lékařem a společně naplánovat zákrok na dobu, kdy je astmatický záchvat nejméně pravděpodobný (například ve kterém ročním období), protože pacient má alespoň částečně svou nemoc pod kontrolou. To znamená, že to nesmí být v době, kdy se u něj projevují různé příznaky astmatu jako kašel, dušnost a nevyrovnané hodnoty vrcholové výdechové rychlosti. Důležité je také lékaři oznámit veškeré alergie, kterými pacient trpí, aby se zamezilo záchvatu při zákroku. Pokud by bylo riziko u pacienta příliš vysoké, může se lékař rozhodnout k jinému typu anestezie, pokud to tedy zákrok umožňuje. Před operací je také důležité zintenzivnit léčbu astmatu.
Zároveň pacienta s astmatem čeká zhruba 14 dní před operací vyšetření u specialisty, který mu provede bronchodilatační test, pokud by byl pozitivní, je třeba pacientovi před operací předepsat inhalační steroidy.
Jestliže je pacientu trpícímu astatem operována dutina břišní, může navíc dojít také ke zhoršené plicní funkci, což může pacientovo astma ovlivňovat i několik měsíců po zákroku. Pokud by takovýto pacient měl být z nějakého důvodu operován okamžitě bez předcházející přípravy a správného naplánování operace, tak se mu obvykle před operací podávají kortikoidy a zahájí se intenzivní inhalační léčba.
Pro poranění nosu je nutná první pomoc. Toto poranění se zastavuje pomocí sterilního polštářku. Mírným tlakem se zastaví krvácení a vyhneme se dalším kontaminacím. Péče o otevřené rány nosu by měla být prováděna lékařem. Cílem ošetření je předejít infekci rány a dosáhnout rychlé a funkční regenerace tkáně. Před zahájením léčby by měla být jasná velikost, stáří a přítomnost přidružených poranění. Rána se šije, až po dezinfekci. Tyto rány bývají velmi špinavé, takže jsou vyčištěny fyziologickým roztokem nebo peroxidem vodíku. Vyčištění rány je důležité u otevřených ran, kožních poranění, při obnažení chrupavek nebo kostí.. Pokud se jedná o poranění, které vzniklo pokousáním zvířetem nakaženým vzteklinou, tak zde se podává profylaxe tetanu. Antibiotická profylaxe by měla být podávána v závislosti na stupni a velikosti hojení. Intubace je nezbytná v případech, kdy je velké krvácení a dochází ke krvácení do dutiny nosní či ústní.