JÁDRA je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Na které potraviny se můžete spolehnout, když chcete dobře doplňovat vápník? Kolik ho máte mít za den?
Tabulka potravin podle obsahu vápníku.
Doporučená denní dávka vápníku pro dospělého člověka je 1 200 mg.
Abecední seznam potravin, které obsahují přírodní vápník.
Jádra z meruněk obsahují látku amygdalin, která se po požití jader přeměňuje na kyanid. Otrava kyanidem může způsobit nevolnost, horečku, bolesti hlavy, nespavost, žízeň, letargii, nervozitu, bolesti kloubů a svalů a klesající krevní tlak. V extrémních případech je otrava fatální. Dávka 0,5–3,5 miligramů (mg) kyanidu na kilogram tělesné hmotnosti může být smrtelná. Bezpečná úroveň pro jednorázovou expozici je 20 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti. To je 25krát méně než nahlášená nejnižší smrtelná dávka, dospělí tak mohou zkonzumovat pouze tři malá meruňková jádra (370 mg), aniž by překročili akutní referenční dávku. U batolat by se jednalo o množství 60 mg, což odpovídá asi polovině jednoho malého jádra meruněk.
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zdravím všechny "alchymisty".
Snažím se letos vyrábět různé olejíčky, kapky a krémy, mám nasušeno spoustu meruňkových pecek a ráda bych vyrobila olej z jejich jader. Prosím, podělí se někdo o svůj recept? Hledám na internetu ... a nenacházím. Děkuji předem. Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Polévka a kaše jsou dvě populární formy konzumace ginkgo ořechů, protože jsou velmi jednoduché na přípravu. Do polévky a kaše stačí přidat 5 umletých ořechů pro zvýraznění chuti.
Dalším receptem je rýže s ořechy ginkgo biloba: Budete potřebovat 5 ginkgo ořechů a 100 g rýže.
Postup: Samotný proces přípravy je poměrně jednoduchý. Odstraňte z jader hnědou slupku pomocí horké vody. Jednoduše jádra spařte a slupku odstraňte. Takto připravená jádra vložte do hrnce spolu s rýží a zalijte vodou (dle návodu na přípravu rýže), vařte asi 20 minut. Tento pokrm je vhodný zejména pro slabé, neduživé děti. Dlouhodobá konzumace tohoto pokrmu pomáhá regenerovat organismus, udržet mládí, bojuje proti stárnutí, roztahuje kapiláry, zlepšuje látkovou výměnu, podílí se na zdravém vzhledu, poskytuje více energie a delší a zdravější život.
Ořechy ginkgo biloba v medu: Potřebujete ginkgo ořechy v libovolném množství, tekutý med.
Postup: Jádra očištěných ořechů nasypeme do menších zavařovacích sklenic, asi do tří čtvrtin, a nalijeme na ně tolik medu, aby byla potopená. Sklenice zavíčkujeme a v zavařovacím hrnci sterilizujeme tak, že od chvíle, kdy se voda v hrnci začne vařit, sterilizujeme asi 10 minut. Necháme vychladnout.
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Kamčo, díky moc za obě možnosti získávání meruňkového oleje. Jeden rozhodně vyzkouším. Zatím musím vyloupat pecky a sušit jádra :-). Už jsem se smiřovala s tím, že když jsem to nenašla na internetu, naložím sekaná jádra do jiného, za studena lisovaného oleje. Díky moc a ať se všechno daří. Dana
Je pravda, že jádra z meruněk ničí rakovinové buňky bez vedlejších účinků?
Meruňková jádra jsou na internetu prezentována jako zaručený lék na rakovinu. Meruňková jádra jsou dle některých webových stránek potravinou působící proti rakovině, přičemž se doporučuje příjem deseti jader denně pro běžnou populaci a šedesáti jader denně pro pacienty s rakovinou. Tímto by se měla rakovina vyléčit. Z dostupných zkušeností (zkušenosti) nelze přesně určit, zda se opravdu jedná o lék proti rakovině. Když je někdo vážně nemocný, je samozřejmě na něm, pro jakou formu terapie se rozhodne, ale jestliže jako léčbu zvolí konzumaci většího množství jader z meruněk denně, měl by alespoň vědět, do čeho jde.
V naší poradně s názvem JADRA Z MERUNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Raulová.
Mohu jíst merunková jádra v těhotenství?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hořká jádra meruněk je nejlépe nekonzumovat vůbec, protože obsahují glykosid amygdalin, který se v trávicím traktu transformuje na kyselinu kyanovodíkovou a ta způsobuje otravu, smrt a nebo potrat. Podobně to platí i u mandlí. Během těhotenství tato jádra nekozumujte.
Budete potřebovat organický, za studena lisovaný lněný olej a organický Cottage sýr nebo tvaroh a ponorný mixér, který na míchání malého množství funguje nejlépe, nebo můžete použít i normální mixér, ale jen s jednou metličkou. Nejlepší tvaroh je z čerstvého syrového odstředěného mléka, které je nepasterované a nehomogenizované (není ošetřeno technologií UHT). Poměr tvarohu a oleje je 1 lžíce lněného oleje na 2 polévkové lžíce tvarohu nebo Cottage. Použití více Cottage nebo tvarohu je v pořádku a lepší než ho použít málo na hodně oleje. Doporučená denní dávka lněného oleje je šest lžící denně. Tvaroh s lněným olejem je hlavní léčivá složka této diety na rakovinu, a je možné ho různě modifikovat, aby se nám to nepřejedlo. Můžeme do tvarohu přimíchat třeba směs müsli 3 lžíce na jednu lžíci lněného oleje a 6 lžic tvarohu nebo Cottage a s ručním ponorným elektrickým mixérem to mixovat jednu minutu. Je-li směs příliš hustá anebo v ní olej nezmizí, tak budete muset přidat 2 nebo 3 lžíce mléka, přičemž kozí mléko by bylo nejlepší volbou. Nepřidávejte vodu ani džusy. Směs by měla být jako bohatá šlehačka bez odděleného oleje. Pamatujte, že na prvním místě je kombinace lněného oleje a nízkotučného tvarohu nebo Cottage. Vždy používejte biopotraviny, pokud je to možné. Další obměnou základní směsi lněného oleje a tvarohu je přidáním celých nebo mletých lněných semínek 2 lžíce. Pamatujte, že lněné semínko musí být vždy čerstvě umleté, a musí být použit během 20 minut po umletí, jinak žlukne. Proto není vhodné mlít leněné semínko do zásoby, nebo si ho koupit v obchodě již umleté. Další variantou je přidání 1 lžičky medu. Můžete také přidat další ingredience bez rafinovaného cukru, například jablečnou omáčku se skořicí, vanilkou nebo citrónovou šťávou. Dále se hodí i sekané mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu ořechy (ne arašídy), piniová jádra, šípková dřeň. Všechny tyto ingredience oživí fádnost tvarohu a stane se z toho chutné a zdravé jídlo proti rakovině. Někteří z uživatelů dokonce přidali do směsi špetku mořské soli se špetkou kajenského pepře. Také se hodí i jahody, buď čerstvé, nebo i mražené, ale ne více než 1 hrnek. I nasekaná jádra z meruněk jsou vítečným doplňkem, ale ne více než 6 jader za den.
Červená řepa (latinsky Beta vulgaris) je druh dvouleté kořenové zeleniny původem ze Středomoří. Do dnešních dní bylo vyšlechtěno mnoho různých kultivarů, které se od sebe liší velikostí, tvarem bulvy, a dokonce i barvou. Používá se především v kuchyni k přípravě jídel a nápojů, a to celá včetně listů. Své využití má ale i v medicíně a potravinářství (je z ní získáváno přírodní barvivo betanin).
Červená řepa obsahuje vitamíny B a C, provitamín karoten, vápník, hořčík, draslík, sodík, křemík, železo, selen, zinek, kyselinu listovou, antioxidanty betain a betacyanin a cenné stopové prvky cesium a rubidium. A to uvádíme jen ty nejzajímavější. Podstatný ovšem není výčet prospěšných látek jako takový, ale to, jak našemu tělu všechny tyto látky prospějí.
Pozitiva:
Urychluje a zkvalitňuje zotavování pacientů, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu.
Zlepšuje činnost jater, ledvin, žlučníku a žaludku.
Napomáhá tvorbě a růstu buněk a regeneruje buněčná jádra.
Zvyšuje celkovou imunitu a funguje jako profylaxe proti celé řadě onemocnění, jako je například nachlazení nebo chřipka.
Je vhodná při problémech s houbovými, plísňovými a kvasinkovými nemocemi.
Pozitivně působí na nervový systém a vyživuje nervy.
Reguluje hladinu cukru v krvi.
Má antimalarické a antirevmatické účinky, vliv na zlepšení průběhu alergií a pozitivní účinky na zrak.
Negativa:
Konzumace červené řepy může mít pro některé jedince jisté méně či více závažné negativní účinky. Nelze proto jednoznačně říci, že by tuto zeleninu měl jíst každý, respektive, že bychom ji měli konzumovat v nadměrném množství a bez jakéhokoliv rozmyslu.
Osoby mající problémy s ledvinami a játry a ti, u nichž existuje zvýšené riziko vzniku ledvinových kamenů, by to s ní neměli ani trochu přehánět.
Obecně se informujte o potravinách, které tuto látku obsahují. Může se stát, že samotnou červenou řepu jíte v přiměřeném množství, ale reálně jíte velké množství různých potravin, které ji obsahují. To se týká především osob majících v oblibě stravu s vysokým podílem zelené zeleniny.
Byť jste naprosto zdraví, mějte na paměti, že všeho s mírou. Červené řepy se rozhodně nemusíte bát, ale nejezte (nepijte) ji velké množství najednou a často. I ta nejzdravější potravina na světě (ať už je to jakákoliv) má svoje pro a proti, neměla by tedy tvořit jakkoli významný podíl ve vašem jídelníčku. Pestrá strava je základ!
Jen pro zajímavost. Při ateroskleróze se doporučuje tato léčivá kúra: syrová šťáva z červené řepy v dávce 50–100 ml denně po dobu alespoň deseti dní. Šťáva z červené řepy podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu. Zbavuje střeva jedovatých látek, odstraňuje zácpu. Dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky, zvláště v mozku.
Konzumace syrových meruňkových jader k léčbě rakoviny nebo jiných zdravotních potíží je bez relevantních studií, a není proto součástí žádného zveřejněného vědeckého stanoviska. Meruňková jádra tedy konzumujte obezřetně. Variabilita obsahu amygdalinu v jádrech podle druhu meruňky značně kolísá. Zatímco „hořké“ meruňky ho obsahují hodně, v těch „sladkých“ není detekovatelný. Hořká meruňková jádra bývají nabízena v obchodech biopotravin a speciálních prodejnách; v poslední době také stále častěji prostřednictvím internetu. V některých případech je konzumace těchto jader propagována s poukazem na jejich pozitivní vliv na obranyschopnost organismu v boji proti rakovinnému bujení.
Ve svém příspěvku LNĚNÉ SEMÍNKO DÁVKOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Julie.
k lněnému semínku: všimla jsem si v zimě,když jsem nasypala ptáčkům směs ovesných vloček,slunečníkových semem ,pšeničných semen a lněných semínek, ptáci sezobali vše, kromě lněných semínek a tak jsem přemýšlela, zda nejsou také škodlivá, protože jsem užívala lněné semínko proti zácpě (dvě lžičky rozemleté, namleté asi na 3dny a uložené v ledničce,) když jsem nádobku po spotřebování hned neumyla,,zůstal tam zápach po žluklém oleji..Nebo kupovala jsem celozrný chléb , byl velmi chutný čerstvý s lněnými sermínky na povrchu i uvnitř,ale někdy v některých místech při kousnutí bylo cítit plíseň, tak teď už jsem opatrná při jeho kupování . V některém receptu se doporučují jádra meruněk, ty se kdysi přidávaly do meruňkových zavařenin, potom se zavrhovaly- prý pro jejich jedovatost , není tady podobná spojitost se lněnými semínky ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Šišky vložíme do hrnce, zalijeme vodou, přidáme cukr, vše promícháme a dáme na mírný oheň. Hmotu přiveďte k varu, občas promíchejte a odstraňte vzniklou pěnu. Vařte na mírném ohni asi 1,5 hodiny.
Jádra vlašských ořechů opláchneme a sušíme na plechu v troubě při teplotě 120 stupňů po dobu 10 až 12 minut.
Pomocí děrované lžíce vyjměte z džemu všechny šišky, přidejte jádra vlašských ořechů, promíchejte a vařte dalších 5 až 7 minut.
Odstraňte z ohně, nalijte do sterilních sklenic, uzavřete víčky a dejte na slunné místo na 3 až 4 dny. Džem tím zhoustne.
Konzumace meruňkových jader v přiměřeném množství může posloužit jako přírodní alternativa prevence negativních civilizačních onemocnění, a to hlavně v kombinaci se zdravým stravováním, pravidelným pohybem a vhodným přísunem vitaminů.
Sladká jádra meruněk nejsou účinná, protože v nich amygdalin téměř není. Prodávaný doplněk stravy B17 therapy je extraktem z hořkého meruňkového jádra a obsahuje jedinečnou kombinaci látek.
Užívání: 1 tobolka denně před jídlem se zapije dostatečným množstvím vody.
Hlavním zdrojem vitaminu skupiny B jsou hlavně kvasnice a také pivo, mléčné výrobky (sýry, jogurty), maso, vajíčka, celozrnné obiloviny (celozrnné i tmavé pečivo), dále luštěniny, ořechy, sezamová či dýňová semínka, jádra slunečnice, neloupaná rýže a také některé druhy zeleniny.
V boji proti „nezvaným hostům“ v ústech pomáhá vitamín C a vitaminy skupiny B, které posilují imunitu. Jejich podávání v doplňku stravy však nemá velký význam a vhodnějším řešením je získat tyto látky zcela přirozeně – stravou. Pomáhají však i prostředky orální hygieny, obsahující flavonoidy, polyfenoly a další antioxidanty, které zvyšují účinnost vitaminu C. Výborným řešením při zápasu s afty je extrakt z grapefruitových jadérek ve formě kapek anebo dentální gel Citrovital. Ty můžete na postižené místo nanést přímo, nebo je používat k opakovanému výplachu úst během dne. Grapefruitová jádra obsahují protizánětlivé, antibakteriální a antivirové složky, které si s afty poradí. Jsou vynikajícím antioxidantem, který podporuje imunitní buňky v boji proti infekci. Dalším vhodným řešením jsou bylinné odvary a kloktadla. K výrobě odvarů na afty se jako domácí léčba hodí například levandule, heřmánek, řepík či echinacea. Společným rysem těchto bylin jsou jejich desinfekční účinky. Kromě rychlejšího hojení působí i jako prevence proti vzniku aft. V lékárně je také dostupný roztok Herbadent nebo také JOX, které v sobě nesou aktivní jód, který afty efektivně léčí.
Ve svém příspěvku RAKOVINA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Zdravím všechny, mám metastáze na játrech, byl jsem na chemo, tam jsem jim zkolabovat a další chemo nenastoupil. Snažím se léčit alternativní medicínou, různé doplňky stravy, curcuma, hylandia, graviola a jiné.Také beru meruňková jádra, sodu s javorovým sirupem a používám dýchcí přístroj na lepší okysličování krve. Začal jsem asi měsíc jíst jen zeleninu a ovoce, vyřadil jsem mléčné výrobky, maso, smažené věci a veškeré sladké věci. Ráno na lačno vypiji červenou řepu, po půl hod. si dám lžičku ostropestřecové pasty a za další půlhodinu posnídám třeba kaši s vloček s ovocem. Zatím nemám žádné výsledky, snad po čase. Pokud by měl někdo návrh co můžu pro sebe udělat víc, prosím poraďte! Nejlépe, kdo měl stejný problém a podařilo se mu jej vyřešit, nebo měl nějaký úspěch, třeba i částečný! Moc děkuji za radu a pomoc! L.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Fosfor je důležitý pro kosti, zuby, metabolismus, buněčná jádra a membrány buněk. Denní hodnota Optimální denní příjem činí 700 mg. Průměrná denní dávka fosforu je obsažena v:
75 g parmezánu
140 g syrového špenátu
300 g krůtího masa
130 g sóji
Nedostatek fosforu způsobuje poškození kostí a zubů. Všimněte si, že mnoho potravin obsahuje fosfát jako konzervant. Důležitými zdroji fosforu jsou mléčné výrobky, zejména sýry, dále ryby, drůbež, špenát, brokolice, sója, konzervanty v mase a masných výrobcích.
Oči jsou dobrým ukazatelem našeho celkového zdraví. Nejdůležitější složkou našeho jídelníčku by měla být zelenina a ovoce. Doporučuje se pět porcí ovoce a zeleniny každý den. Měli bychom jíst zejména tmavou zeleninu, jako je mrkev, brokolice, špenát, a barevné ovoce, které je zdrojem beta-karotenu a dalších vitamínů.
Vitamín C
Jde o ve vodě rozpustný vitamín a účinný antioxidant, který pomáhá udržovat oči mladé a zdravé a chrání některé části oka před poškozením ultrafialovým světlem. Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit buňky před přírodním, ale škodlivým vlivem oxidace. Vitamín C může zabránit šedému zákalu nebo oddálení jeho vývoje, ale toto tvrzení nebylo ještě dosavadními studiemi dostatečně prokázáno. (Šedý zákal může způsobit rozmazané nebo „šedé“ vidění a neobvyklou citlivost na světlo.) Vitamín C najdeme nejen v citrusových plodech, ale i v červené paprice, papáji, brokolici, růžičkové kapustě, kedlubnu, mangu, jahodách, malinách a ananasu.
Vitamín E
Tento v tuku rozpustný vitamín a silný antioxidant může pomoci při prevenci šedého zákalu a věkem podmíněné makulární degeneraci (AMD) a dalších očních chorob spojených se stárnutím. AMD zhoršuje vidění ovlivněním makuly, což je malé místo v centru sítnice, kde je vize (vidění) nejostřejší. Rozmazané vidění je často prvním příznakem tohoto onemocnění a nejčastější příčinou nevratné slepoty u lidí nad 65 let. Vitamín E je zastoupen v rostlinných olejích, nejlepším zdrojem tohoto vitamínu jsou například lískové oříšky, mandle, olej z pšeničných klíčků, slunečnicový olej, jádra ze slunečnicových semen, olej z bavlníkových semen, olej z pšeničných klíčků, papája, obohacené cereálie a arašídové máslo.
Zinek
Tento stopový prvek může mít ochranný vliv na vývoj některých forem raného AMD. Zinek je velmi důležitý pro sítnici, tedy zadní část oka, která snímá světlo. Příjem zinku klesá stárnutím organismu, v této době jej však oči potřebují nejvíce. Dostatek zinku mají pšeničné klíčky, cizrna, slunečnicová semena, mandle, tofu, hnědá rýže, mléko, mleté hovězí maso a kuře.
Beta-karoten
Beta-karoten pomáhá při nočním vidění a udržení dobrého zraku. Může hrát i malou roli v prevenci šedého zákalu. Naštěstí lze beta-karoten, který je v organismu přeměněn na vitamín A, snadno získat prostřednictvím stravy. Beta-karoten obsahují například meruňky, mrkev, sladké brambory, zelené zelí, tuřín, kapusta, špenát, papája, červená paprika, meloun a římský salát. Karotenoidy jsou antioxidanty rostlinného původu a jsou očními lékaři doporučovány. Je známo více než 600 karotenoidů, ale jen několik z nich se nachází ve stravě a ještě méně v lidském těle. Alpha-karoten, beta-karoten, kryptoxanthin, lykopen, lutein a zeaxanthin se vyskytují v celém organismu, ale pouze lutein a zeaxanthin najdeme v oku. Konkrétně se jedná o dva karotenoidy, které pomáhají udržovat zdravou sítnici a makulu a chrání oko proti AMD. Potravinami bohatými na tyto látky jsou špenát, kapusta a brokolice (karoten je uložen právě v tmavě zelené barvě listů). Karotenoidy obsahují také rajčata, melouny a sladké brambory.
Mýdlo se vyrábí procesem zvaným zmýdelňování, nebo též saponifikace, z přírodních nebo chemicky upravených tuků (či jiných lipidů) působením koncentrovaných roztoků hydroxidů alkalických kovů, například hydroxidu sodného nebo draselného (louhů), nebo za tepla působením slabších zásaditých látek, jako je uhličitan sodný (soda) či uhličitan draselný (potaš). Používá se takzvaná násada (tuky živočišného i rostlinného původu). Někdy se rostlinné oleje, obsahující velký podíl nenasycených mastných kyselin, hydrogenací předem obohacují nasycenými mastnými kyselinami. Reakční směs se zahřívá na teplotu 80 až 100 °C buď v otevřených kotlích, například zaváděním přehřáté vodní páry, která současně směs promíchává, nebo nyní častěji v uzavřených tlakových nádobách (autoklávech) zahřívaných párou z vnějšku a opatřených mechanickými míchadly. Procesem zmýdelňování vzniká viskózní směs, nazývaná mýdlový klih. Její viskozita může být upravena (takzvané krácení mýdla) přidáním chloridu sodného.
Sodná mýdla jádrová
Při použití hydroxidu sodného nebo sody se po vychladnutí směsi dalším přidáním chloridu sodného (takzvaným vysolováním mýdla) zvýší iontová síla roztoku natolik, že se rozruší mýdelné micely a mýdlo se vyloučí ve formě pevné látky jako takzvané jádrové mýdlo, plovoucí na hladině roztoku, zvaného mydlářský louh. Ten kromě vody a případných nečistot obsahuje chlorid sodný, zbytky nezreagovaného hydroxidu a glycerol, který je cenným vedlejším produktem výroby mýdla.
Oddělené jádrové mýdlo, které se vyrábí z tuhých tuků s malým podílem nenasycených mastných kyselin, se dále rafinuje opakovaným rozvářením s vodou a opětným srážením chloridem sodným, případně proplachováním zředěným louhem, a to zejména proto, aby se zbavilo zbývajících stop glycerolu a soli, pak se lisováním zbaví větší části vody. Někdy se upravuje přidáním čistých mastných kyselin na požadované chemické složení. Mýdlo takto připravené obsahuje přibližně 70 až 80 % zmýdelněných mastných kyselin, přičemž mýdla s vyšším obsahem se používají pro přípravu mýdel toaletních, zatímco s nižším obsahem jsou mýdla jádrová v užším slova smyslu, dříve používaná zejména k praní.
V jádrových a toaletních mýdlech převažují mastné kyseliny s 10 až 18 uhlíkovými atomy v molekule. Mýdla s převažujícími vyššími mastnými kyselinami (18 až 22 uhlíků) se používají především v mleté práškové formě jako přísady do moderních pracích prostředků pro automatické pračky k potlačení pěnivosti syntetických tenzidů.
Následné sušení mýdla probíhá většinou za sníženého atmosférického tlaku, případně rozprašováním v protiproudých sušicích věžích. Vysušené mýdlo (se zbytkovým obsahem asi 6 až 12
Methionin je stejně jako všechny ostatní proteinogenní aminokyseliny součástí proteinů (bílkovin). Jeho kodon (kombinace tří bází v mRNA určujících druh aminokyseliny) je AUG, typický start kodon, kterým se začíná syntéza proteinu na ribozomu. Proto je methionin obvykle první aminokyselinou v proteinu, ke které se pak další aminokyseliny připojují. Methionin může sloužit pouze pro nastartování tvorby bílkovin, a proto bývá často její počátek s methioninem (formylmethioninem) při posttranslačních modifikacích odštěpen. To je také důvod, proč je methioninu v bílkovinách relativně málo. Methionin slouží jako donor methylové skupiny. V komplexu S-adenosylmethionin slouží jako koenzym mnoha methylačních enzymů (například při methylaci bází v DNA nebo methylaci při tvorbě takzvané čepičky mRNA). Methionin se uplatňuje především při tvorbě bílkovin v eukaryotických buňkách. Prokaryota (evolučně velmi staré organismy bez buněčného jádra) používají pro začátek translace modifikovaný methionin – formylmethionin.
Methionin vyživuje vlasy, nehty a pokožku, snižuje lámavost vlasů a nehtů, zlepšuje kvalitu a hustotu vlasů. Napomáhá také při snížení nadváhy a hladiny cholesterolu, podporuje regeneraci organismu po sportovním výkonu. Methionin působí rovněž jako antioxidant. Tato esenciální bílkovinotvorná aminokyselina zahajuje biosyntézu bílkovin, cysteinu, kreatinu a karnitinu. Při jejím nedostatku klesá výživná hodnota mnohých rostlinných bílkovin.
Běžným zdrojem niklu je hrách, proso, pohanka, oves, ovesné vločky, klíčky, těstoviny, otruby a zelené části rostlin, česnek, kapusta hlávková i růžičková, bílé zelí, jablko a jiné plodiny.
Za potraviny bohaté na nikl se považují vnitřnosti, herinky, mušle, sója, sójové mléko, špenát, luštěniny, česnek, kapusta, fíky, ananas, maliny, švestky, ovocné konzervy, čokoláda, kakao, některé druhy čaje, marcipán, mandle, oříšky, slunečnicová jádra a prášek na pečení.
Nejběžnějším symptomem negativního účinku niklu v závislosti na dávce je výskyt alergických reakcí, zarudnutí pokožky, tvorba vyrážek, chronická bronchitida, snížení funkce plic – u lidí, kteří požili větší množství, 100 000krát vyšší než se běžně nachází v pitné vodě, byly pozorovány poruchy žaludku, krve a poškození ledvin. Chronická expozice může způsobit ztrátu čichu a perforaci nosní přepážky.