JAK SE MNOŽÍ BRSLEN je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je prvok Toxoplasma gondii. Onemocnění má širokou škálu projevů a vyskytuje se po celém světě. Postihuje lidi, savce a ptáky. Řadí se mezi zoonózy, tedy infekce přenášené mezi zvířaty, jimiž se může nakazit i člověk. Infekce je většinou bezpříznaková, vyvolá však celou řadu onemocnění, včetně vrozené formy projevující se vývojovými vadami.
Příčiny
Původcem je prvok Toxoplasma gondii. Styk s infekcí či infekce sama proběhnou většinou skrytě bez nápadných příznaků. Toxoplazmóza může postihnout mízní aparát, a to lymfatické uzliny, tkáně oka, centrálního nervstva, či způsobit gynekologická onemocnění. Toxoplazmóza může být například příčinou potratů, nedonošení plodů, jejich odumření nebo porodu defektních dětí stižených vrozenou toxoplazmózou.
Způsob nákazy:
Od kočky: Rozmnožování parazita probíhá pouze ve střevní sliznici kočky a příbuzných kočkovitých šelem. S trusem kočky pak odchází množství spór – oocyst. Oocysty jsou velmi odolné v zevním prostředí a dostávají se do těla zvířat (případně i člověka) potravou. Následně vyvolají buď onemocnění, nebo skrytou infekci v podobě klidových cyst v různých orgánech včetně svaloviny. Skryté infekce nejsou ušetřena ani zvířata hospodářská a jatečná. Ostatní zvířata, kromě kočky a člověka, jsou označována jako přechodný hostitel (mezihostitel), kočka a kočkovité šelmy pak jako takzvaný definitivní hostitel parazita. Kočka se nakazí pravděpodobně nejčastěji masem divokých nebo hospodářských zvířat. Vývojový koloběh parazita se v jejím střevě pak dokončuje. U jiných zvířat nebyla možnost rozmnožování parazita prokázána. Ani kočka však není označována jako významný zdroj přímého nakažení člověka, poněvadž vylučování zárodků toxoplazmózy trusem trvá krátce – jen při jejím prvním nakažení (2–3 týdny) – a kočka poté získává odolnost a při novém nakažení již zárodky nevylučuje. Proto se se zárodky v trusu setkáváme v praxi jen velmi zřídka a převážně u mladých koček, které jsou krmeny nepřemraženým syrovým masem nebo loví myši, ptáky a podobně.
Pro nákazu od koček tedy platí: člověk, který už někdy s toxoplazmózou přišel do styku, získává odolnost stejně jako kočka, a nemůže se tedy již podruhé nakazit. Pravděpodobnost nakažení člověka od kočky je velmi malá – kočka může vylučovat oocysty trusem v případě nakažení pouze 2–3 týdny, nakazit se může konzumací nepřemraženého syrového masa či lovením drobných hlodavců a ptáků. Nakazit se můžeme pouze z trusu kočky. Při čištění kočičího WC je tedy vhodné používat rukavice, navíc trus začíná být nakažlivý až druhý den, pokud ho odstraňujeme denně, tak nebezpečí nehrozí. Kočka chovaná v bytě a krmená vhodnou stravou se nemůže nakazit. Je však třeba pamatovat na schopnost dlouhého přežívání zárodků (přes 1 rok) v půdě záhonů a pískovišť, kam kočky kálejí, a na možnost nakažení znečištěnýma rukama při práci na zahrádce bez rukavic. Nebezpečná je rovněž konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa jatečných zvířat (zejména ovcí, prasat, králíků a domácí drůbeže). Lidé stižení toxoplazmózou mívají často zvyk ochutn
Ve svém příspěvku BABKA KOŘENÁŘKA LÉČBA SVĚDIVÝCH BRADAVIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Balšánková.
Dobrý den, poradí mi někdo? Manžel trpí již 5 let velmi svědivou vyrážkou hlavně na zádech, dále na horních končetinách i na hrudi. Pokožka zrudne, silně pálí a svědí tak, že se neubrání škrábání , až má jizvy na pokožce, které hodně krvácejí.
. Lékaři po prohlídce nezjistili příčinu vzniku
vyrážky a neustále ordinují mast na promazání pokožky, dálší proti svědění s kortikoidy, která se nesmí moc často používat. Závěrem mi bylo řečeno"jak to přišlo, tak to odejde, nebo to bude mít do konce života". Vyrážka se objevila po vypalování černých bradavic na zádech a od té doby se bradavice neustále množí, svědí a způsobují velké trápeníé jak mně, tak manželovi. Byla bych velmi vděčna ¨všem, kteří něco podobného zažili o radu, jak se této velmi úporné vyrážky zbavit. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Engie.
ahoj
no pokud se objevuji bradavice, babicka je mela taky a myslim ze na to pouzivala vyluhovany kostival... koupeny z lekarny ktery dala do lihu a tim se to potiralo
jinak dalsi vec, priroda a najit rostlinku jmenem vlaštovičník, je pekne rozrostena ma zlute kvitky a kdyz se zlomi vyteka oranzove mleko, pri pouzivani dvakrat denne po dobu jednoho tydne viditelne vysledky :)
kdyby nefungovalo, no nevim :) pokud jo tak mi dej vedet na karlitka007@seznam.cz :))
Nutrie pochází původně z jižní poloviny Jižní Ameriky, kvůli kožešině a masu je chována téměř na všech kontinentech, v mnoha zemích však nutrie z kožešinových chovů unikly a založily divoké populace. V současné době divoce žijící nutrie obývají kromě Antarktidy a Austrálie všechny kontinenty. Přesné údaje o aktuálním rozšíření snad ani neexistují. Téměř všude je nutrie považována za nežádoucí invazivní druh (ačkoli se ji podařilo někde vymýtit). Jediné, co její stavy jakž takž redukuje, jsou kruté zimy.
Nutrie, zvaná též vodní krysa, řekomyš nebo z angličtiny koypu, je velký hlodavec, který vypadá jako kříženec obří krysy a bobra. Je to výborný plavec – má na nohou plovací blány a nozdry posunuty nahoru a dopředu. Má nápadně oranžové hlodáky a dlouhý, téměř lysý ocas. Původní přírodní barva je tmavě hnědá, ale vyšlechtěno bylo mnoho dalších variant (bílá, zlatá, moravská stříbrná, černá, greenland, safírová, pastelová, perlová nebo vícebarevná přeštická nutrie). Nutrie se dožívají až 6 let, obvykle však jen 3 roky.
Délka těla je 40–70 cm + 30–45 cm ocas, váha obvykle 4–6 kg, ale dobře živený samec může mít i 10 kg (v zajetí i 12 kg). Zajímavostí je, že ocas nutrie se po úmrtí po několika hodinách samovolně oddělí od těla.
Invazivní populace nutrií se zvětšuje nebo zmenšuje podle počasí – je-li příliš krutá zima, nutrie trpí omrzlinami a hynou, je-li však zima mírná, nutrie se množí a zvětšují svůj areál rozšíření směrem k severu.
V přírodě nutrie žijí v sociálních polygamních skupinách, jimž vládne alfa samice, jen v době říje se vedení dočasně ujímá alfa samec. Mladé samice ve skupině zůstávají, zatímco samci jsou vyhnáni. Vyhrabávají v břehu až 15 m dlouhé chodby. Nejaktivnější jsou za šera, přičemž se obvykle nevzdalují od své nory dále než 150–200 m, podstatnou část dne tráví ve vodě.
Jako typičtí hlodavci jsou nutrie velmi plodné. Pohlavní dospělosti mohou dosáhnout samci již ve 4 měsících, samice dokonce ve třech, většinou je to déle (někdy až v 9 měsících). Mláďata se rodí v průběhu celého roku. Samice je březí asi 130 dní a znovu zabřeznout může ihned po porodu. Jedna samice může mít do roka třeba 15 mláďat, ovšem ty se ještě týž rok množí a množit se můžou i jejich potomci a potomci potomků. Je to taková pyramida, že z jedné samice mohou být stovky mláďat ročně. Teoreticky se mohou množit až 4 generace nutrií v tomtéž roce, ve skutečnosti však mnohem více, jelikož tento příklad je počítaný od matky, přičemž se ale stále množí i její rodiče a několik generací prarodičů.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Bolestivé uzliny jsou příznakem, který by neměl být nikdy podceňován. Uzliny jsou sídlem imunitních buněk a k jejich zvětšení dochází při zánětu, kdy se imunitní buňky množí a bojují proti infekci. Takto zduřené uzliny bolí. Uzliny se mohou zvětšit i při nádorech, v této situaci jsou ale většinou nebolestivé. V uzlině se množí imunitní buňky, tudíž se mnohonásobně zvyšuje jejich počet a uzlina se zvětšuje. A také tím, že se v uzlině množí bakterie a viry, dochází v ní a v přilehlé oblasti ke vzniku zánětu, což se projevuje otokem a také bolestí uzliny. Kromě toho se v uzlině mohou množit ještě nádorové buňky, což také způsobuje jejich zvětšení, nikoliv však bolestivost. Z výše uvedeného textu je potřeba si odnést alespoň jediné – zvětšené uzliny v jakémkoliv místě, které nebolí a nemizí po 2 týdnech, by měly být vždy co nejrychleji prohlédnuty lékařem, aby se vyloučila možnost nádorového bujení, eventuálně se nádorové bujení zachytilo včas. Mízní uzliny se nacházejí všude po těle, typicky se shlukují do skupin. Zvětšené a bolestivé uzliny lze potom rozdělit na místní a celkové, kdy jsou zvětšené a bolestivé uzliny na více místech těla. Rizikový faktor u tohoto problému představuje například kontakt s nemocným člověkem, který přenáší určitá onemocnění, která se mezi jinými projevují právě bolestí mízních uzlin. Daná onemocnění je potřeba léčit, aby se předešlo jakýmkoliv následkům a také šíření do okolí.
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ POD GELOVÝM NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kyra.
Tak na toto bych raději ocet nepoužívala, ocet také vzniká nějakým kvašením a kvasnice obecně jsou nejhojnější půdou pro plíseň, takže toto bych vyloučila. Citron určitě nebo citrogrep kapky se používají proti plísni, ale co je velice účinné, mně zmizí fleky na kůži do dvou až tří dnů mazání nezředěného tea tree oleje téměř úplně, je to nejrychlejší a nejúčinnější zabiják plísně na vnější použití. Ale pokud máte plíseň pod nehtem, máte ji i v těle. Může to být Candida Albicans, o tom si zjistěte. Pokud máte i jiné obtíže, můžete udělat i slinový test, je to zákeřná potvora. Právě na to držím dietu, protože příznaky v silném stádiu jsou širokospektré a velmi nepříjemné, život znepříjemňující - špatné dýchání, deprese, suché vlasy, atd. je toho velmi mnoho. Radím vám zjistit si jestli nějakou plíseň v těle nemáte, přinejlepším se tam dostala od někoho infikovaného a je tedy zatím jen povrchová, ale může se nakazit celý organismus. Je výborné to včas podchytit správnou dietou. Nechci strašit, ale vím, co tahle nemoc dokáže a jak neskutečně rychle se množí.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zvětšené lymfatické uzliny se považují za jeden z příznaků onemocnění. Nemusí se jednat pouze o nemoci infekčního původu, ale také například o rakovinotvorné bujení nebo autoimunitní onemocnění, jako je celiakie nebo Crohnova choroba.
Bolestivé uzliny jsou příznakem, který by neměl být nikdy podceňován. Uzliny jsou sídlem imunitních buněk a k jejich zvětšení dochází při zánětu, kdy se imunitní buňky množí a bojují proti infekci. Takto zduřené uzliny bolí. Uzliny se mohou zvětšit i při nádorech, v této situaci jsou ale většinou nebolestivé. V uzlině se množí imunitní buňky, tudíž se mnohonásobně zvyšuje jejich počet a uzlina se zvětšuje. A také tím, že se v uzlině množí bakterie a viry, dochází v ní a v přilehlé oblasti ke vzniku zánětu, což se projevuje otokem a rovněž bolestí uzliny. Kromě toho se v uzlině mohou množit ještě nádorové buňky, což také způsobuje jejich zvětšení, nikoliv však bolestivost. Z výše uvedeného je potřeba si odnést alespoň jeden důležitý poznatek – zvětšené uzliny v jakémkoliv místě, které nebolí a nemizí po 2 týdnech, by měly být vždy co nejrychleji prohlédnuty lékařem, aby se vyloučila možnost nádorového bujení, eventuálně se nádorové bujení zachytilo včas.
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý večer! Nemám problém s tím popravdě Vám odpovědět na jakoukoli z Vašich otázek, pokud Vás moje odpovědi zajímají a dokážete z nich něco usoudit! Asi se nejprve přiznám ke svému věku. Je mi 23 let, resp. vrzy mi bude 24, každopádně prozatím není oslovení "paní" ještě na místě :-) Posledních pár let mého každodenního života se víceméně ve školně/pracovním sterotypu. Studuji posledním rokem právnickou fakultu UK, a vedle toho cca 8-10x dnů v měsíci pracuji v advokátní kanceláři jako asistentka. Škola mě relativně baví a zvládám ji dá se říci výborně. Nicméně studium je především časově náročné, a v kombinaci s 10hod směnami často vysilující. Musím přiznat, že za posledních pár měsíců mi zbývalo minimum skutečně volného času. Nevnímám to ale nijak úkorně, těším se z každého kroku, kterým jsem blíž zdárnému konci školy a práce, ač se pro mě po 2 letech stala nezáživnou rutinou, je pro mě většinou taky příjemná a utíká mi. Trávím hodně času pochůzkami na čerstvém vzduchu, spolupracuji de facto s kolegyněmi, kamarádkami a mám za to, že jsem v kolektivu poměrně oblíbená. Tím bych uzavřela kapitolu pracovního života. Co se týče mého života osobního, ten v podstatě celý stojí a padá s mým přítelem, se kterým jsem již 5 let a máme spolu neuvěřitelně pevný vztah. Za tu dobu, co jsme spolu se stal nejdůležitějším člověkem v mém životě, tím víc, že nemám mnoho skutečně blízkých přátel, a ani s rodinou abych byla upřímná, nevycházím podle svých představ. Respektive vztahy s rodinou mohu označit za velmi dobré, ale řekněme, že názorově, hodnotově a vůbec se necítím být s rodinou příliš spojená. Přesto se vracím domů často, užívám si tam přírodu, která mi v Praze, kde žiju, chybí, a také tam mám větší míru soukromí, které už léta postrádám absolutně, s ohledem na to, že s přítelem žijeme u jeho rodičů. To byla dlouhou dobu velká ekonomická úspora, ale trvale už to začíná být neúnosné, ač jsou to úžasní lidé, navzájem spolu velmi dobře vycházíme a snažíme si pomáhat. A konečně, co bych mohla říct ke své celkové fyzické kondici,.. z té nejsem nijak nadšená! Ačkoli jsem veskrze sportovně založený člověk, pokud mi to čas dovolí chodím pravidelně do fitness, hraju squash, běhám, občas provětrám kolo nebo v zimě snowboard, dvakrát dobře se necítím. Často mě bolí záda, trpím na bolesti hlavy a celkově se cítím neustále strašně unavená. Přikládám vinu povinnostem a nedostatku rozptýlení, které když se ale náhodou naskytne, nemám vůbec na nic náladu a raději volím odpočinek. Strava za tím snad být nemůže. Ne vždy tomu tak bylo, ale stravuji se myslím poměrně kvalitně. Nejsem velký jedlík a někdy se stane, že vynechám teplý oběd, ale o to víc si pak vybírám, co s ním k večeři nebo během dne, a nestojí mě to velké úsilí, protože mám sama od sebe vcelku zdravé chutě. Nikdy nevynechám minimum živočišných bílkovin a zbytek tvoří ovoce, zelenina, oříšky, mléčné výrobky. Setkala jsem se s různými názory, které sice nejspíš jsou podloženy fakty, jako že lepek škodí, mléko
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Veroniko, jste úžasně sdílná. Ve svém životě potřebujete mít vedle sebe člověka nebo skupinu lidí, které Vám dokáží naslouchat a porozumnět. Z Vašeho textu se mi jevíte spíše jako sangvinička, nežli flegmatička. Vaše otevřenost je velmi přijemná a Vaše vyrovnanost Vám bezpochyby pomůže ve Vaší léčbě. Ale nyní k Vašemu problému s olupující se pokožkou na hlavě a vypadáváním vlasů.
Psala jste, že vnímáte svou pokožku spíše jako suchou. Takže nejprve bude třeba vyloučit plísně, které by mohly olupování způsobovat. K tomu Vám doporučuji navštívit kožní oddělení na pražské poliklinice na Karlově náměstí 32, třetí patro, vchod naproti schodišti. Poliklinika Karlovo náměstí 32 Praha má svou prezentaci zde: https://www.vfn.cz/pracovis… Může sem přijít každý i bez lékařského doporučení, neobjednává se zde, je třeba počítat s delším čekáním, ale kožní lékaři zde jsou vinikající s výbornou praxí, zejména MUDr. Divišová. V dohodnutý čas zde laborantky odebírají i vzorky kůže, které pak kultivují pro prokázání plísní. Pokud se plíseň potvrdí, tak se nasadí antymykotická léčba a v tomto stádiu se setrvá až do vyléčení a jiné zde uvedené doporučení se neaplikují. Pokud se ale plíseň neprokáže, tak je možné použít tato doporučení. V první řadě to budou výživné promašťující masky na vlasy a olupující se pokožku, které by v případě plísně spíše ublížily, proto ta mykotycká diagnóza na začátku. Určitě bude třeba doplnit Vaší stravu o některý z doplňků, který se soustředí na podporu růstu vlasů, ten vyberete buď s kožním lékařem nebo v lékárně s lékárníkem. Vypadávání vlasů bude souviset s nedostatečnou výživou vlasového folikulu, odkud vyrůstá vlas. Tuto výživu je možné doplnit vnitřně, prostřednictvím lékové formy, ale také zevně, prostřednictvím masáže vlasaté části hlavy. Nejlépe když si rozmícháte za studena lisovaný olivový olej se žloutkem a vitamínem E, který koupíte v lekárně jako červené želatinové tobolky po 400mg, které pak proříznete a olejový obsah přidáte k oleji a žloutku. Použijte vždy jen obsah ze dvou tobolek na jednu aplikaci. Touto směsí pak proveďte masáž celé hlavy svými konečky prstů, nebo můžete požádat svého přítele, aby Vám to udělal a Vy mu při tom vyprávějte o svých pocitech, radostech a přáních, nebo i problémech, jak Vám bude zrovna přijemné. Nechte vyniknout vaší společnou harmonii. Po skončení masáže si vlasy lehce umyjte šampónem pro suché vlasy. Tuto masážní emulzi můžeté také doplnit o abrazivní částekčy, které při masáži budou sloužit jako peeling a snadněji tak odstraní olupující se kůži. Jako vhodné abrazivo je možné použít obyčejný suchý kus kus, nasypte ho k oleji a žloutku a pak to hned aplikujte na pokožku. Také bude vhodné upravit účes, respektive jej zkrátit, neboť dlouhé vlasy jsou těžší a jsou pak více náchylné k vypadávání, než u lehkého účesu s krátkými vlasy. Také se snažte vyvarovat přehnanému stylingu svého účesu. Píšete, že jste z Prahy, takže doporučuji
Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu, čímž dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.
Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice tak, aby je dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starosti koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty jako jediné dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v „dobách míru“, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.
Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů, neboť tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou makrofágy odstraněny a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.
Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jso
Ve svém příspěvku NEUROFIBROMATOSA - LIPOMATOSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Dobrý den,
mám po celém těle (především ruce, břicho záda) spoustu boulí které se pod kůží volně pohybují a krom vnitřní strany lokte jsou spíše pod povrchem.
Moje diagnóza na neurologii byla stanovena jako neurofibromatósa se závěrem sledovat. Boule stále rostou ovšem podle popisu a všeho co jsem viděl na internetu se mi zdá že se jedná o klasické lipomy. Je možné provést diagnózu odborníkem který 100% rozezná o co se vlastně jedná a zda je nutné s tím něco dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Mám po těle bouličky na nejsou vidět ale cítit na omak.Když jsou maličké hrozně bolí a bolest rozstřelují když povyrostou už tak nebolí.množí se docela rychle a já mám stále bolesti. Lékař říká snad neurofibrom jen uklidnující léky. Máte někdo podobné zkušenosti a jak toto léčíte,prosím o radu.
Kvasinky jsou jednobuněčné houbové mikroorganismy. Většina kvasinek patří do třídy vřeckovýtrusných hub, některé však i do třídy hub stopkovýtrusných, a proto společně netvoří taxonomickou skupinu. Tyto houby netvoří plodnice, množí se zejména nepohlavně a je pro ně charakteristický způsob dělení buněk - takzvané pučení. Mohou se množit i sexuálně tvorbou vřecek, která však nejsou uzavřená v žádných plodnicích. Kvasinky se mohou rozmnožovat i nepohlavně (viz výše), kromě několika málo druhů takzvaných poltivých kvasinek, respektive pohlavně za vzniku pohlavních spor. Během pučení (nepohlavní reprodukce) se na mateřské buňce vytvoří pupen, který se postupně zvětšuje. Při dosažení dostatečné velikosti dojde k jeho oddělení od mateřské buňky. Podle místa, kde pupen na povrchu kvasinky vzniká, se rozlišuje pučení monopolární, bipolární a multipolární, případně mohou pupeny vznikat i zcela náhodně.
V lidském organismu se kvasinky vyskytují zcela běžně. Pokud dojde k jejich přemnožení, vzniká kvasinkový syndrom - kandidóza. Candida albicans je parazitická kvasinka, která osídluje střeva (10-15 % střevní mikroflóry), pohlavní ústrojí, ústa, jícen a krk. Tato kvasinka žije za normálních podmínek v rovnováze s ostatními bakteriemi (například acidophilus a bifidobakterie) a kvasinkami v lidském organismu. Za určitých podmínek se však množí, oslabuje imunitní systém a způsobuje infekci známou jako kandidóza. Mikroorganismus může cestovat krevním oběhem do mnoha tělních orgánů. Plíseň v ústech a v krku je nejčastěji způsobena právě kvasinkou Candida albicans.
Příčiny přemnožení kvasinek:
steroidní hormony jako kortizon nebo anabolické steroidy v jídle nebo v lécích;
antibiotika podávaná lidem nebo zvířatům, jejichž maso lidé jedí; antibiotika ničí užitečné bakterie (acidophilus, bifidobakterie) stejně jako bakterie způsobující nemoc;
pravidelné užívání antikoncepčních pilulek;
stres;
nesprávná výživa, kdy je přijímáno nadměrné množství jednoduchých cukrů;
léčení rakoviny ozařováním nebo chemoterapií, chirurgický zákrok, umělá výživa;
zděděné nebo získané poškození imunitního systému, například AIDS;
příliš mnoho cukru v krvi, například při cukrovce;
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Pangamin je osvědčený přírodní zdroj téměř všech vitaminů skupiny B. Pivovarské kvasnice, podobně jako jiné droždí, jsou vlastně houby Saccharomyces cerevisiae a Saccharomyces boulardii. Jde o látku nahořklé/nakyslé chuti, která se používá v procesu vaření piva. Mikroskopické jednobuněčné pivní kvasinky, nejčastěji Saccharomyces cerevisiae, pracují v ještě nezkvašeném pivu na tom, aby přeměnily část cukru na alkohol. Tehdy se velmi rychle množí – jejich množství vzroste až pětinásobně, protože mají dostatek potravy (cukru). Ve chvíli, kdy se v pivu dosáhne předepsaného množství alkoholu, jsou z něj přemístěny do jiného pracovního prostředí, nejčastěji melasy, sladu nebo obilí, kde se množí dál, a tedy i dále pracují. Například z osmi tun melasy dokážou za 10 hodin vyrobit deset tun pivovarských kvasnic, tedy Pangaminu.
V tomto prostředí se mohou kvasnice pěstovat i za přítomnosti různých minerálních látek, například chromu nebo železa, nebo selenových solí. Tyto látky pak na sebe kvasinky navážou a tím se změní jejich forma z anorganické na organickou, a tak se zvýší jejich vstřebatelnost až dvacetinásobně. Pivovarské kvasnice jsou oblíbeným výživovým doplňkem díky své vynikající nutriční hodnotě. Obsah vitaminů v pivovarských kvasnicích je významný a nachází se v něm velké množství B-komplexů.
V naší poradně s názvem SVRAB A DEODORANT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobry den,
jsme tri tydny od ukonceni lecby. Vse jsem peclive vycistila, premrazila, izolovala, veskere kosmetiky se zbavila. Bohuzel jsem dnes zjistila, ze dcera pouziva cca ctvrty den deodorant z inkubacni doby. Deodorant neobsahuje alkohol( bioderma sensitiv), znamena to, ze se musime znovu prelecit? Dekuji Vam moc za odpoved. V
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Deodorant myslíte asi ten s tím kolečkem, které roznáší deodorant po pokožce, že ano? Nemáme žádné vědecké studie, které by zkoumaly přežití svrabu na povrchu takového kolečka, ale je to dost nepravděpodobné, že by v těch deodoračních chemikáliích svrab přežil a při dalším použití se znovu dostal na pokožku. Úplně vyloučeno to není, ale pravděpodobnost je velmi nízká. Teď po skončení léčby se u vás budou ještě objevovat svědivá ložiska a to v místech, kde svrab zůstal pod kůži mrtvý. To znamená, že nepoznáte jestli je svrab mrtvý a nebo přežil a množí se. Vyčkejte dva týdny a pokud by i po této době byly patrné příznaky svrabu, tak potom budete muset léčbu se všemi opatřeními znovu opakovat.