Téma

JAK SE MNOŽÍ BRSLEN


Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je prvok Toxoplasma gondii. Onemocnění má širokou škálu projevů a vyskytuje se po celém světě. Postihuje lidi, savce a ptáky. Řadí se mezi zoonózy, tedy infekce přenášené mezi zvířaty, jimiž se může nakazit i člověk. Infekce je většinou bezpříznaková, vyvolá však celou řadu onemocnění, včetně vrozené formy projevující se vývojovými vadami.


Příčiny

Původcem je prvok Toxoplasma gondii. Styk s infekcí či infekce sama proběhnou většinou skrytě bez nápadných příznaků. Toxoplazmóza může postihnout mízní aparát, a to lymfatické uzliny, tkáně oka, centrálního nervstva, či způsobit gynekologická onemocnění. Toxoplazmóza může být například příčinou potratů, nedonošení plodů, jejich odumření nebo porodu defektních dětí stižených vrozenou toxoplazmózou.

Způsob nákazy:

Od kočky: Rozmnožování parazita probíhá pouze ve střevní sliznici kočky a příbuzných kočkovitých šelem. S trusem kočky pak odchází množství spór – oocyst. Oocysty jsou velmi odolné v zevním prostředí a dostávají se do těla zvířat (případně i člověka) potravou. Následně vyvolají buď onemocnění, nebo skrytou infekci v podobě klidových cyst v různých orgánech včetně svaloviny. Skryté infekce nejsou ušetřena ani zvířata hospodářská a jatečná. Ostatní zvířata, kromě kočky a člověka, jsou označována jako přechodný hostitel (mezihostitel), kočka a kočkovité šelmy pak jako takzvaný definitivní hostitel parazita. Kočka se nakazí pravděpodobně nejčastěji masem divokých nebo hospodářských zvířat. Vývojový koloběh parazita se v jejím střevě pak dokončuje. U jiných zvířat nebyla možnost rozmnožování parazita prokázána. Ani kočka však není označována jako významný zdroj přímého nakažení člověka, poněvadž vylučování zárodků toxoplazmózy trusem trvá krátce – jen při jejím prvním nakažení (2–3 týdny) – a kočka poté získává odolnost a při novém nakažení již zárodky nevylučuje. Proto se se zárodky v trusu setkáváme v praxi jen velmi zřídka a převážně u mladých koček, které jsou krmeny nepřemraženým syrovým masem nebo loví myši, ptáky a podobně.

Pro nákazu od koček tedy platí: člověk, který už někdy s toxoplazmózou přišel do styku, získává odolnost stejně jako kočka, a nemůže se tedy již podruhé nakazit. Pravděpodobnost nakažení člověka od kočky je velmi malá – kočka může vylučovat oocysty trusem v případě nakažení pouze 2–3 týdny, nakazit se může konzumací nepřemraženého syrového masa či lovením drobných hlodavců a ptáků. Nakazit se můžeme pouze z trusu kočky. Při čištění kočičího WC je tedy vhodné používat rukavice, navíc trus začíná být nakažlivý až druhý den, pokud ho odstraňujeme denně, tak nebezpečí nehrozí. Kočka chovaná v bytě a krmená vhodnou stravou se nemůže nakazit. Je však třeba pamatovat na schopnost dlouhého přežívání zárodků (přes 1 rok) v půdě záhonů a pískovišť, kam kočky kálejí, a na možnost nakažení znečištěnýma rukama při práci na zahrádce bez rukavic. Nebezpečná je rovněž konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa jatečných zvířat (zejména ovcí, prasat, králíků a domácí drůbeže). Lidé stižení toxoplazmózou mívají často zvyk ochutn

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Toxoplazmóza

Příběh

Ve svém příspěvku BABKA KOŘENÁŘKA LÉČBA SVĚDIVÝCH BRADAVIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Balšánková.

Dobrý den, poradí mi někdo? Manžel trpí již 5 let velmi svědivou vyrážkou hlavně na zádech, dále na horních končetinách i na hrudi. Pokožka zrudne, silně pálí a svědí tak, že se neubrání škrábání , až má jizvy na pokožce, které hodně krvácejí.
. Lékaři po prohlídce nezjistili příčinu vzniku
vyrážky a neustále ordinují mast na promazání pokožky, dálší proti svědění s kortikoidy, která se nesmí moc často používat. Závěrem mi bylo řečeno"jak to přišlo, tak to odejde, nebo to bude mít do konce života". Vyrážka se objevila po vypalování černých bradavic na zádech a od té doby se bradavice neustále množí, svědí a způsobují velké trápeníé jak mně, tak manželovi. Byla bych velmi vděčna ¨všem, kteří něco podobného zažili o radu, jak se této velmi úporné vyrážky zbavit. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Engie.

ahoj

no pokud se objevuji bradavice, babicka je mela taky a myslim ze na to pouzivala vyluhovany kostival... koupeny z lekarny ktery dala do lihu a tim se to potiralo

jinak dalsi vec, priroda a najit rostlinku jmenem vlaštovičník, je pekne rozrostena ma zlute kvitky a kdyz se zlomi vyteka oranzove mleko, pri pouzivani dvakrat denne po dobu jednoho tydne viditelne vysledky :)

kdyby nefungovalo, no nevim :) pokud jo tak mi dej vedet na karlitka007@seznam.cz :))

Zdroj: příběh Babka kořenářka léčba svědivých bradavic

Zajímavosti o nutrii

Nutrie pochází původně z jižní poloviny Jižní Ameriky, kvůli kožešině a masu je chována téměř na všech kontinentech, v mnoha zemích však nutrie z kožešinových chovů unikly a založily divoké populace. V současné době divoce žijící nutrie obývají kromě Antarktidy a Austrálie všechny kontinenty. Přesné údaje o aktuálním rozšíření snad ani neexistují. Téměř všude je nutrie považována za nežádoucí invazivní druh (ačkoli se ji podařilo někde vymýtit). Jediné, co její stavy jakž takž redukuje, jsou kruté zimy.

Nutrie, zvaná též vodní krysa, řekomyš nebo z angličtiny koypu, je velký hlodavec, který vypadá jako kříženec obří krysy a bobra. Je to výborný plavec – má na nohou plovací blány a nozdry posunuty nahoru a dopředu. Má nápadně oranžové hlodáky a dlouhý, téměř lysý ocas. Původní přírodní barva je tmavě hnědá, ale vyšlechtěno bylo mnoho dalších variant (bílá, zlatá, moravská stříbrná, černá, greenland, safírová, pastelová, perlová nebo vícebarevná přeštická nutrie). Nutrie se dožívají až 6 let, obvykle však jen 3 roky.

Délka těla je 40–70 cm + 30–45 cm ocas, váha obvykle 4–6 kg, ale dobře živený samec může mít i 10 kg (v zajetí i 12 kg). Zajímavostí je, že ocas nutrie se po úmrtí po několika hodinách samovolně oddělí od těla.

Invazivní populace nutrií se zvětšuje nebo zmenšuje podle počasí – je-li příliš krutá zima, nutrie trpí omrzlinami a hynou, je-li však zima mírná, nutrie se množí a zvětšují svůj areál rozšíření směrem k severu.

V přírodě nutrie žijí v sociálních polygamních skupinách, jimž vládne alfa samice, jen v době říje se vedení dočasně ujímá alfa samec. Mladé samice ve skupině zůstávají, zatímco samci jsou vyhnáni. Vyhrabávají v břehu až 15 m dlouhé chodby. Nejaktivnější jsou za šera, přičemž se obvykle nevzdalují od své nory dále než 150–200 m, podstatnou část dne tráví ve vodě.

Jako typičtí hlodavci jsou nutrie velmi plodné. Pohlavní dospělosti mohou dosáhnout samci již ve 4 měsících, samice dokonce ve třech, většinou je to déle (někdy až v 9 měsících). Mláďata se rodí v průběhu celého roku. Samice je březí asi 130 dní a znovu zabřeznout může ihned po porodu. Jedna samice může mít do roka třeba 15 mláďat, ovšem ty se ještě týž rok množí a množit se můžou i jejich potomci a potomci potomků. Je to taková pyramida, že z jedné samice mohou být stovky mláďat ročně. Teoreticky se mohou množit až 4 generace nutrií v tomtéž roce, ve skutečnosti však mnohem více, jelikož tento příklad je počítaný od matky, přičemž se ale stále množí i její rodiče a několik generací prarodičů.

Samice mívá obvykle 5–6 potomků v každém vrhu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ondatra vs. nutrie

Příběh

Ve svém příspěvku PLÍSEŇ POD GELOVÝM NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kyra.

Tak na toto bych raději ocet nepoužívala, ocet také vzniká nějakým kvašením a kvasnice obecně jsou nejhojnější půdou pro plíseň, takže toto bych vyloučila. Citron určitě nebo citrogrep kapky se používají proti plísni, ale co je velice účinné, mně zmizí fleky na kůži do dvou až tří dnů mazání nezředěného tea tree oleje téměř úplně, je to nejrychlejší a nejúčinnější zabiják plísně na vnější použití. Ale pokud máte plíseň pod nehtem, máte ji i v těle. Může to být Candida Albicans, o tom si zjistěte. Pokud máte i jiné obtíže, můžete udělat i slinový test, je to zákeřná potvora. Právě na to držím dietu, protože příznaky v silném stádiu jsou širokospektré a velmi nepříjemné, život znepříjemňující - špatné dýchání, deprese, suché vlasy, atd. je toho velmi mnoho. Radím vám zjistit si jestli nějakou plíseň v těle nemáte, přinejlepším se tam dostala od někoho infikovaného a je tedy zatím jen povrchová, ale může se nakazit celý organismus. Je výborné to včas podchytit správnou dietou. Nechci strašit, ale vím, co tahle nemoc dokáže a jak neskutečně rychle se množí.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Plíseň pod gelovým nehtem

Bolestivé mízní uzliny

Bolestivé uzliny jsou příznakem, který by neměl být nikdy podceňován. Uzliny jsou sídlem imunitních buněk a k jejich zvětšení dochází při zánětu, kdy se imunitní buňky množí a bojují proti infekci. Takto zduřené uzliny bolí. Uzliny se mohou zvětšit i při nádorech, v této situaci jsou ale většinou nebolestivé. V uzlině se množí imunitní buňky, tudíž se mnohonásobně zvyšuje jejich počet a uzlina se zvětšuje. A také tím, že se v uzlině množí bakterie a viry, dochází v ní a v přilehlé oblasti ke vzniku zánětu, což se projevuje otokem a také bolestí uzliny. Kromě toho se v uzlině mohou množit ještě nádorové buňky, což také způsobuje jejich zvětšení, nikoliv však bolestivost. Z výše uvedeného textu je potřeba si odnést alespoň jediné – zvětšené uzliny v jakémkoliv místě, které nebolí a nemizí po 2 týdnech, by měly být vždy co nejrychleji prohlédnuty lékařem, aby se vyloučila možnost nádorového bujení, eventuálně se nádorové bujení zachytilo včas. Mízní uzliny se nacházejí všude po těle, typicky se shlukují do skupin. Zvětšené a bolestivé uzliny lze potom rozdělit na místní a celkové, kdy jsou zvětšené a bolestivé uzliny na více místech těla. Rizikový faktor u tohoto problému představuje například kontakt s nemocným člověkem, který přenáší určitá onemocnění, která se mezi jinými projevují právě bolestí mízních uzlin. Daná onemocnění je potřeba léčit, aby se předešlo jakýmkoliv následkům a také šíření do okolí.

Zdroj: článek Mízní uzliny

Poradna

V naší poradně s názvem ALOBAL NA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Zelingerová.

Nevím,kterou stranou se alobal přikládá, vím, že jedna strana chladí a druhá má hřát. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Hliníková fólie má lesklou stranu a matnou stranu. Lesklá strana vzniká válcováním hliníku během finálního průchodu. Protože je ale obtížné vyrobit válce s dostatečně tenkou mezerou, aby mohly válcovat právě jeden arch, válcují se dva archy současně, čímž se zdvojnásobí tloušťka na vstupu do válců. Když jsou listy později odděleny, vnitřní povrch je matný a vnější povrch je od válců lesklý. Tento rozdíl v povrchové úpravě vedl k názoru, že upřednostňování lesklé strany má vliv při vaření. Mnozí věří (chybně), že když použijí alobal s lesklým povrchem směrem dovnitř, tak že lépe udržují teplo. Skutečný rozdíl je ale bez přístrojového vybavení nepostřehnutelný. Zvýšená odrazivost snižuje jak absorpci, tak i emise záření. Odrazivost lesklé strany hliníkové fólie je 88 %, zatímco matná strana fólie má asi 80 %. Rozdíl je tedy zanedbatelný a prakticky nezáleží na tom, jakou stranou se alobal použije.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Alobal na bolest

Lymfatické uzliny jako příznak rakoviny

Zvětšené lymfatické uzliny se považují za jeden z příznaků onemocnění. Nemusí se jednat pouze o nemoci infekčního původu, ale také například o rakovinotvorné bujení nebo autoimunitní onemocnění, jako je celiakie nebo Crohnova choroba.

Bolestivé uzliny jsou příznakem, který by neměl být nikdy podceňován. Uzliny jsou sídlem imunitních buněk a k jejich zvětšení dochází při zánětu, kdy se imunitní buňky množí a bojují proti infekci. Takto zduřené uzliny bolí. Uzliny se mohou zvětšit i při nádorech, v této situaci jsou ale většinou nebolestivé. V uzlině se množí imunitní buňky, tudíž se mnohonásobně zvyšuje jejich počet a uzlina se zvětšuje. A také tím, že se v uzlině množí bakterie a viry, dochází v ní a v přilehlé oblasti ke vzniku zánětu, což se projevuje otokem a rovněž bolestí uzliny. Kromě toho se v uzlině mohou množit ještě nádorové buňky, což také způsobuje jejich zvětšení, nikoliv však bolestivost. Z výše uvedeného je potřeba si odnést alespoň jeden důležitý poznatek – zvětšené uzliny v jakémkoliv místě, které nebolí a nemizí po 2 týdnech, by měly být vždy co nejrychleji prohlédnuty lékařem, aby se vyloučila možnost nádorového bujení, eventuálně se nádorové bujení zachytilo včas.

Zdroj: článek Lymfatické uzliny

Příběh

Ve svém příspěvku NEUROFIBROMATOSA - LIPOMATOSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Dobrý den,
mám po celém těle (především ruce, břicho záda) spoustu boulí které se pod kůží volně pohybují a krom vnitřní strany lokte jsou spíše pod povrchem.
Moje diagnóza na neurologii byla stanovena jako neurofibromatósa se závěrem sledovat. Boule stále rostou ovšem podle popisu a všeho co jsem viděl na internetu se mi zdá že se jedná o klasické lipomy. Je možné provést diagnózu odborníkem který 100% rozezná o co se vlastně jedná a zda je nutné s tím něco dělat?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.

Mám po těle bouličky na nejsou vidět ale cítit na omak.Když jsou maličké hrozně bolí a bolest rozstřelují když povyrostou už tak nebolí.množí se docela rychle a já mám stále bolesti. Lékař říká snad neurofibrom jen uklidnující léky. Máte někdo podobné zkušenosti a jak toto léčíte,prosím o radu.

Zdroj: příběh Neurofibromatosa - lipomatosa

Leukocyty v krvi

Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.

Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu, čímž dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.

Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice tak, aby je dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starosti koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty jako jediné dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v „dobách míru“, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.

Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů, neboť tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou makrofágy odstraněny a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.

Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jso

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Leukocyty

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.

Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Jak si vyrobit borůvkový čaj
Příprava domácího borůvkového čaje je jednoduchá a rychlá. Budete potřebovat pouze sušené borůvkové listí, horkou vodu a přírodní sladidla, jako je med nebo cukr, pokud je to nutné. Mnozí lidé dělají borůvkový čaj jen ze samotných bobulí, ale listy jsou také účinné zdroje živin a jako bonus dokonce obsahují malinké množství kofeinu. Sušené borůvkové listy lze zakoupit ve většině obchodech s přírodními léčivými prostředky. Listy si můžete nasbírat i v přírodě a usušit je.

Recept

2-3 čajové lžičky sušených listů borůvek
2 šálky filtrované vody bez chlóru
1 lžička medu nebo cukru, podle chuti

Postup
Na začátku je třeba přivést vodu k varu a pak odstavit, aby nevřela. Vroucí voda neutralizuje některé antioxidanty, a to je škoda. Přidejte borůvkové listy a nechte po dobu 10-15 minut luhovat. Poté přeceďte a přidejte med nebo cukr, pokud je to žádoucí.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Dotaz na čaj z borůvek

Co jsou kvasinky

Kvasinky jsou jednobuněčné houbové mikroorganismy. Většina kvasinek patří do třídy vřeckovýtrusných hub, některé však i do třídy hub stopkovýtrusných, a proto společně netvoří taxonomickou skupinu. Tyto houby netvoří plodnice, množí se zejména nepohlavně a je pro ně charakteristický způsob dělení buněk - takzvané pučení. Mohou se množit i sexuálně tvorbou vřecek, která však nejsou uzavřená v žádných plodnicích. Kvasinky se mohou rozmnožovat i nepohlavně (viz výše), kromě několika málo druhů takzvaných poltivých kvasinek, respektive pohlavně za vzniku pohlavních spor. Během pučení (nepohlavní reprodukce) se na mateřské buňce vytvoří pupen, který se postupně zvětšuje. Při dosažení dostatečné velikosti dojde k jeho oddělení od mateřské buňky. Podle místa, kde pupen na povrchu kvasinky vzniká, se rozlišuje pučení monopolární, bipolární a multipolární, případně mohou pupeny vznikat i zcela náhodně.

V lidském organismu se kvasinky vyskytují zcela běžně. Pokud dojde k jejich přemnožení, vzniká kvasinkový syndrom - kandidóza. Candida albicans je parazitická kvasinka, která osídluje střeva (10-15 % střevní mikroflóry), pohlavní ústrojí, ústa, jícen a krk. Tato kvasinka žije za normálních podmínek v rovnováze s ostatními bakteriemi (například acidophilus a bifidobakterie) a kvasinkami v lidském organismu. Za určitých podmínek se však množí, oslabuje imunitní systém a způsobuje infekci známou jako kandidóza. Mikroorganismus může cestovat krevním oběhem do mnoha tělních orgánů. Plíseň v ústech a v krku je nejčastěji způsobena právě kvasinkou Candida albicans.

Příčiny přemnožení kvasinek:

  • steroidní hormony jako kortizon nebo anabolické steroidy v jídle nebo v lécích;
  • antibiotika podávaná lidem nebo zvířatům, jejichž maso lidé jedí; antibiotika ničí užitečné bakterie (acidophilus, bifidobakterie) stejně jako bakterie způsobující nemoc;
  • pravidelné užívání antikoncepčních pilulek;
  • stres;
  • nesprávná výživa, kdy je přijímáno nadměrné množství jednoduchých cukrů;
  • léčení rakoviny ozařováním nebo chemoterapií, chirurgický zákrok, umělá výživa;
  • zděděné nebo získané poškození imunitního systému, například AIDS;
  • příliš mnoho cukru v krvi, například při cukrovce;
  • přemíra alkoholu, léků nebo drog.

Zdroj: článek Kvasinky na jazyku

Poradna

V naší poradně s názvem SVRAB A DEODORANT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.

Dobry den,
jsme tri tydny od ukonceni lecby. Vse jsem peclive vycistila, premrazila, izolovala, veskere kosmetiky se zbavila. Bohuzel jsem dnes zjistila, ze dcera pouziva cca ctvrty den deodorant z inkubacni doby. Deodorant neobsahuje alkohol( bioderma sensitiv), znamena to, ze se musime znovu prelecit? Dekuji Vam moc za odpoved. V

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Deodorant myslíte asi ten s tím kolečkem, které roznáší deodorant po pokožce, že ano? Nemáme žádné vědecké studie, které by zkoumaly přežití svrabu na povrchu takového kolečka, ale je to dost nepravděpodobné, že by v těch deodoračních chemikáliích svrab přežil a při dalším použití se znovu dostal na pokožku. Úplně vyloučeno to není, ale pravděpodobnost je velmi nízká. Teď po skončení léčby se u vás budou ještě objevovat svědivá ložiska a to v místech, kde svrab zůstal pod kůži mrtvý. To znamená, že nepoznáte jestli je svrab mrtvý a nebo přežil a množí se. Vyčkejte dva týdny a pokud by i po této době byly patrné příznaky svrabu, tak potom budete muset léčbu se všemi opatřeními znovu opakovat.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Jak dlouho trvá léčba svrabu

Pivovarské kvasnice Pangamin

Pangamin je osvědčený přírodní zdroj téměř všech vitaminů skupiny B. Pivovarské kvasnice, podobně jako jiné droždí, jsou vlastně houby Saccharomyces cerevisiae a Saccharomyces boulardii. Jde o látku nahořklé/nakyslé chuti, která se používá v procesu vaření piva. Mikroskopické jednobuněčné pivní kvasinky, nejčastěji Saccharomyces cerevisiae, pracují v ještě nezkvašeném pivu na tom, aby přeměnily část cukru na alkohol. Tehdy se velmi rychle množí – jejich množství vzroste až pětinásobně, protože mají dostatek potravy (cukru). Ve chvíli, kdy se v pivu dosáhne předepsaného množství alkoholu, jsou z něj přemístěny do jiného pracovního prostředí, nejčastěji melasy, sladu nebo obilí, kde se množí dál, a tedy i dále pracují. Například z osmi tun melasy dokážou za 10 hodin vyrobit deset tun pivovarských kvasnic, tedy Pangaminu.

V tomto prostředí se mohou kvasnice pěstovat i za přítomnosti různých minerálních látek, například chromu nebo železa, nebo selenových solí. Tyto látky pak na sebe kvasinky navážou a tím se změní jejich forma z anorganické na organickou, a tak se zvýší jejich vstřebatelnost až dvacetinásobně. Pivovarské kvasnice jsou oblíbeným výživovým doplňkem díky své vynikající nutriční hodnotě. Obsah vitaminů v pivovarských kvasnicích je významný a nachází se v něm velké množství B-komplexů.

Zdroj: článek Pivní kvasnice

Příběh

Ve svém příspěvku JÁ UŽ ZHUBLA 17 KG :) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina .

Nepomáhají žádné prášky to mi věřte za 10 let jsem zkusila takových nesmyslů , že jsem se rozhodla vyhledat pomoc byla jsem na to se svojí váhou 145 Kg dost špatně a nechtěla jsem se už ani koukat na sebe :( Ale pomohla mi paní přes výživu 17 kg je dole navíc jsem nemusela nikam chodit konzultace probíhají po telefonu a jsou zdarma :)) Platí se pouze za ty plány . Všem vřele doporučuju paní je milá , příjemná a navíc mi opravdu vždy pomůže a poradí . Jukněte https://www.hubneme-zdrave.eu

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.

Fandím. Jen mě udivuje, že jste zhubla tak málo. Moje sousedka měla taky hodně - takových 130 kg a stačilo, aby se začala hýbat, večer se nepřecpávala a jedla jen trochu zdravě. Podle mne je jednoduché shodit z takové váhy, jakou máte vy. Já zhubnout chci jen 3 kila (mám 165 cm a 67 kg) a nejde mi to. Ono totiž mnozí obézní mají představy, že vlastně vůbec nejedí, jenže ta moje sousedka když mi řekla, co sní za den, tak já to měla na týden. A o tom to je. Stačí se hýbat, třeba hodina pomalé a rychlé chůze...

Zdroj: příběh Já už zhubla 17 kg :)

Autoři uvedeného obsahu


jak se meri kvik
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
jak se množí růže
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.