Rakytník je považován za jednu z nejsilnějších „přírodních“ rostlin s vysokým obsahem vitamínů a antioxidantů. Právě proto ho mnoho lidí užívá ve formě sirupů, olejů nebo čajů, často i dlouhodobě.
Pokud ale užíváte Warfarin, může být rakytník problematický. Tento článek vysvětluje, kdy je rakytník při antikoagulační léčbě bezpečný, kdy může ovlivnit INR a proč je u něj nutná větší opatrnost než u běžných potravin.
FAQ – Často kladené otázky
Mohu užívat rakytník, když beru Warfarin?
Ano, rakytník lze při léčbě Warfarinem užívat, ale pouze s opatrností.
Rakytník není automaticky zakázaný, problémem je však jeho koncentrovaná forma a nepravidelné užívání. Při občasné konzumaci malého množství, například v čaji, bývá riziko nízké. Naopak dlouhodobé každodenní užívání oleje nebo sirupu může vést ke kolísání INR. Z praktického hlediska je důležité rakytník brát jako doplněk, nikoli běžnou potravinu, a každou změnu konzultovat.
Obsahuje rakytník vitamín K, který ruší Warfarin?
Rakytník obsahuje pouze malé množství vitamínu K.
V porovnání s listovou zeleninou je jeho obsah vitamínu K nízký a obvykle nepředstavuje hlavní riziko. Vliv rakytníku je spíše nepřímý, daný vysokým obsahem vitamínu C a antioxidantů, které mohou ovlivnit metabolismus léků. Proto se u některých pacientů projeví změny INR i bez vysokého příjmu vitamínu K.
Je rakytníkový olej při Warfarinu bezpečný?
Rakytníkový olej je považován za nejrizikovější formu rakytníku.
Olej obsahuje vysokou koncentraci účinných látek a často se užívá dlouhodobě. To zvyšuje pravděpodobnost kolísání INR, zejména u citlivějších pacientů. Pokud pacient Warfarin užívá, měl by se rakytníkovému oleji vyhnout nebo ho používat jen po dohodě s lékařem a při častější kontrole INR.
Mohu pít rakytníkový čaj při Warfarinu?
Rakytníkový čaj je obecně méně rizikový než olej.
Při občasném pití jednoho šálku bývá vliv na INR minimální. Riziko roste při pravidelném každodenním pití nebo při kombinaci s dalšími zdroji vitamínu C, například doplňky stravy. Pro bezpečnost je vhodné držet se stejného množství a sledovat případné změny laboratorních hodnot.
Může rakytník snížit nebo zvýšit účinek Warfarinu?
Rakytník může vést ke kolísání účinku Warfarinu oběma směry.
Nejčastěji se popisuje změna INR bez jasného směru, což znamená nestabilitu léčby. U některých pacientů dojde ke snížení účinku, u jiných naopak k jeho zesílení. Právě tato nepředvídatelnost je důvodem, proč lékaři doporučují zvýšenou opatrnost.
Je rakytník rizikovější než jiné bylinky při Warfarinu?
Ano, rakytník patří mezi rizikovější rostliny.
Důvodem není jen jeho složení, ale hlavně způsob užívání. Zatímco běžné bylinky se pijí jako slabý čaj, rakytník se často užívá v koncentrované podobě. To zvyšuje jeho potenciál ovlivnit antikoagulační léčbu více než běžné potraviny.
Musím rakytník při Warfarinu úplně vysadit?
Úplné vysazení není vždy nutné, ale často je nejbezpečnější variantou.
Pokud pacient rakytník neužíval a chce s ním začít, měl by to vždy konzultovat. Pokud ho užívá dlouhodobě a má stabilní INR, lze pokračovat při zachování stejného d
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřka.
Našla jsem k tomu tohle:
Sušené plody Rakytník lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, nejlépe na tříštivém kávovém mlýnku. Drť se pak používá v množství půl až jedna lžička denně. Při sušení se nic nenamáčí. S cukrem se pracuje v jiném receptu, a to rakytník třený s cukrem. Zde se použijí čisté bobule rakytníku, které se smíchají v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně se pomačkají, ale jen tak aby většina bobulí zůstala celá. Vzniklá směs se dá do sklenic. Před zavřením se vrch ještě zasype cukrem a sklenice se pevně uzavře. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti.
Při vaření v cukerném nálevu by se ztratila většina vitamínů a promáčené plody by se dlouho sušily.
Přidávám ještě jeden typ, jak očesat plody rakytníku, aniž byste se poranili o ostny. Ostříhejte větvičky rakytníku a i s plody je dejte zmrznout do mrazáku. Zmrzlé větvičky pak opatrně vyndejte a potřesením oklepejte všechny plody. Zmrzlé plody rakytníku opadávají lehce samy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarča.
Dobrý den, mám rakytník třetím rokem a mám obavu větvičky s plody ostříhat a dát do mrazáku, že by na keříku zůstal pouze prostřední (hlavní) kmen. Nevím jak by další rok obrostl. Máte zkušenosti?
Děkuji za odpověď.
Jarča
Rakytník řešetlákový je keř původem z Ruska. Již před mnoha lety se hojně využíval v léčitelství, a to například na území Mongolska nebo Číny. Do Čech a do Evropy se rakytník řešetlákový dostal nejen díky svým léčivým účinkům, ale i díky svému zajímavému vzhledu. Stal se tak oblíbenou dekorativní dřevinou, která se pěstovala zejména v blízkosti silnic a cest. Pro své blahodárné účinky se rakytník řešetlákový později přesunul i na naše zahrádky a dvorky, kde je s oblibou pěstován pro šťávy, čaje nebo marmelády. Rakytník řešetlákový má podobu keře nebo keřovitého stromu. Pěstování rakytníku je vhodné i pro úplné začátečníky, neboť jde o rostlinu velmi odolnou, a to i proti dešti, větru a mrazu. Dosahuje výšky až tří metrů.
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla.
Mám dotaz - dlouhodobě beru warfarin. Beru i hlívu ústřičnou na posílení imunity - mohu užívat k warfarinu hlívu s rakytníkem? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlíva ústřičná neobsahuje žádný vitamín K a proto je vzhledem k Warfarinu naprosto neškodná a můžete ji libovolně konzumovat. Ovšem rakytník vitamín K obsahuje a jeho zařazení do jídelníčku musí být vyváženo omezením jiné potraviny, která obsahuje vitamín K. Rakytník zesiluje účinky Warfarinu a může zvýšit riziko krvácení nebo vznik modřin. Když se rozhodnete zařadit rakytník do jídelníčku, tak je nezbytné provést kontrolní změření srážlivosti krve (Quickův test). Změření musí být učiněno do několika dní po zahájení užívání rakytníku.
Oprané bobule lze rozmixovat a přecedit. Slupky je možné sušit pro přípravu rakytníkového oleje nebo ovocného čaje. Šťáva s dužninou se po zahřátí (maximálně na 80 °C) smíchá s cukrem. Vznikne sirup, který obsahuje vitamín C, provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamíny D, F, K a P, železo a až 10 % oleje. Je používán při žaludečních potížích, chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě. Rakytník podle některých zdrojů posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu a působí proti bakteriím a virům.
Elixír z rakytníku
Ingredience: 1-2 lžíce čerstvého rakytníku (pokud máte zmražený, nechte ho rozmrznout), 1/2 šálku vody
Postup: Rakytník rozdrťte v hmoždíři, aby všechny plody pustily šťávu. Přes husté sítko propasírujte lžící rozdrcenou směs do skleničky, promíchejte s vodou a vypijte.
Rakytníkový sirup
Ingredience: 3 l omytých plodů rakytníku, 2 l vlažné vody, 2 dkg kyseliny citronové, 1 kg cukru na 1 l šťávy
Postup: Plody rozemeleme na masovém strojku, zalijeme vodou a přidáme kyselinu citronovou. Promícháme a necháme stát 24 hodin. Poté vše přecedíme, vymačkáme co nejvíce šťávy, pomocí odměrky odměříme, kolik šťávy dohromady máme, a podle toho osladíme. Mezitím nahřejeme plotýnku, vypneme a na jejím okraji bez vaření necháme vše rozpustit. Teplou šťávu plníme do lahví.
Recept na rakytníkový likér
Ingredience: 1 kg bobulí rakytníku, 1 l vodky, 1 kg cukru
Postup: Umeleme 1 kg bobulí rakytníku, smícháme s 1 l vodky (nebo jiné silné lihoviny nebo s čistým lihem ředěným vodou) a necháme v teple stát asi 8 dní. Potom svaříme 1 kg cukru s menším množstvím vody, rakytník přecedíme přes plátýnko a smícháme s vychladlým cukrem. Opět přecedíme, slijeme do láhví a necháme 3 měsíce uležet. (Na likéru i sirupu se vytvoří vrstva rozemleté slupky, nevypadá to hezky, ale na chuti to nic nemění.)
Rakytníkový džem
Ingredience: 1 kg bobulí rakytníku, 720 g cukru, 100 g tekuté pektózy
Postup: Bobule rakytníku očistíme, omyjeme a dáme do nerezového hrnce. Přidáme trochu vody, aby se nám to nepřipalovalo, a na mírném ohni necháme povařit, dokud rakytník nezměkne. Postupně přidáváme cukr s pektózou a vaříme do zhoustnutí. Teplé plníme do čistých sklenic, uzavřeme je víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
nevím kdy sklízet kaki děkuji Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Rakytník řešetlákový je listnatý, trnitý a až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Tato opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých má nažloutlé květy a oranžové plody. Mladé větve jsou porostlé hvězdovitými trichomy, jsou zprvu stříbřitě chlupaté, později rezavé. Borka na starších větvích je černohnědá, šupinatá. Osa květu se u samičích stromů mění ve větvičku nebo v trn, u samičích stromů obyčejně opadává. List je krátce řapíkatý, úzký, stříbřitě zelený, celokrajný, kopinatý. Listy jsou na větvičce střídavé. Čepel dosahuje délky 3-8 cm, šířky 3-10 mm. Samčí pupeny jsou 2-3krát větší než pupeny samičí. Samčí květy mívají také odlišnou barvu než samičí. Samičí jsou žlutavé, samčí mají zelenavě stříbřitou barvu. Rakytník kvete od března do května. Květy vyrůstají na větvičkách z minulého roku. Květy jsou bezkorunné a v květu je nálevkovitý kalich se dvěma kališními cípy, v němž je skrytý pestík. Samčí květy vyrůstají v krátkých hroznech nebo kláscích a obsahují čtyři tyčinky složené z podélných prašníků a krátkých nitek. Plody jsou peckovice velké 5-10 mm a široké přibližně 3-5 mm, vyrůstají s krátkou stopkou stěsnané na větévkách. Mají někdy kulovitý, ale často elipsoidní až vejčitý tvar. Olejovitá dužina má oranžovou barvu. Chuť je od kyselé přes hořkou až nasládlou. Plody zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy. Semeno je hladké lesklé, temně hnědé, elipsoidního až vejčitého tvaru, s patrnou podélnou rýhou. Může být dlouhé 4-7 mm. Rakytník řešetlákový má povrchové kořeny - rostou do hloubky maximálně 10-60 cm. V kořenech se vyskytují symbiotické bakterie v hlízkách. Kořenové hlízky mohou dosahovat velikosti golfového míčku. Symbiotické bakterie na kořenech vážou vzdušný dusík, který je součástí metabolismu rostliny. Samičí rostliny tvoří mnoho kořenových výběžků, takže vytvářejí samovolně souvislé porosty. Výmladky z kořenů lze použít pro další množení rostliny.
Rakytník je využíván zejména kvůli vitamínům obsaženým v dužině jeho plodů. Plody se bohužel špatně sklízí, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Doporučuje se proto spíše soukromé pěstování. Nejlehčí a osvědčenou metodou sklízení je zmrazování plodů. V době, kdy byl rakytník nejvíce využíván na Sibiři, se tento způsob praktikoval v přírodních podmínkách. Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody s příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly. V našich podmínkách je tato metoda hůře uskutečnitelná. Během sklizně se obvykle ostřihávají větve, na kterých jsou plody ve snopečcích (je však možné odstřihnout maximálně 30 % rostliny, když se tato hranice přesáhne, může dojít k radikálnímu zásahu do jejího životního cyklu). Následuje zmražení větví na teplotu -18 °C v mrazácích pro to určených. Poté se plody setřepou a zpracují.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Pro paní Jarču.
Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.
Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet
Warfarin má úzké terapeutické rozmezí a jeho účinek je citlivý na změny ve stravě i v užívání doplňků. Rakytník se od běžných potravin liší tím, že je často užíván cíleně jako „léčivý prostředek“.
Problémem nebývá samotné ovoce, ale koncentrované přípravky, které mohou výrazně změnit biologické prostředí v těle a tím ovlivnit stabilitu antikoagulační léčby.
Pleti prospěšnými léčivými bylinami jsou především měsíček lékařský nebo také rakytník řešetlákový. Rovněž přípravky s obsahem jojobového oleje výborně pečují o suché ruce.
Měsíček lékařský
Pochází ze Středomoří a u nás se pěstuje odpradávna jak pro své lékařské, tak i estetické vlastnosti. V kosmetice je ceněn především pro své vysoce zjemňující, zvláčňující a regenerační účinky. Krém z měsíčku tak představuje jemný regenerační, zvláčňující a antiseptický kosmetický přípravek vhodný pro péči o pokožku celého těla.
Rakytník řešetlákový
Má své tradiční místo mezi léčivými bylinami starověké, mystické tibetské, indické a mongolské medicíny. Plody rakytníku mají vysoký obsah provitamínu A, vitamínů B1, B2, B6, C, E, K1 a takzvaný vitamín F, dále kyselinu linolovou, karotenoidy a flavonoidy. Rakytník má výrazné regenerační a antibakteriální účinky. Příznivě ovlivňuje růst tkání při různém poškození kůže, jako jsou drobné praskliny, popáleniny, omrzliny, alergie a ekzémy. Mezi hlavní léčivé účinky rakytníku patří především antioxidační, tedy preventivní a ochranné účinky, a proto se významně uplatňuje proti procesům poškození a stárnutí pokožky jako rakytníkový olej.
Jojobový olej
Jojobový olej je jedinečný v tom, že na rozdíl od většiny ostatních rostlinných olejů se velmi podobá kožnímu mazu, voskovité látce produkované našimi kožními žlázami. Díky tomu může působit jako přírodní kožní kondicionér.
Recept na rakytník v medu je jednoduchý. Volí se stejné množství rakytníkových plodů a medu, se kterým se plody promíchají. Poté se naskládají do sklenic a na povrchu zalijí medem. Sklenice se uzavřou a uloží na chladné a temné místo. Po každém odebrání plodů se musí obnovit horní vrstva medu.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, mám rakytník třetím rokem a mám obavu větvičky s plody ostříhat a dát do mrazáku, že by na keříku zůstal pouze prostřední (hlavní) kmen. Nevím jak by další rok obrostl. Máte zkušenosti?
Děkuji za odpověď.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Halova Miloslava.
Letos poprve nam rakytnik plodi. Na jare jsme ostrihali ostny, takze je jich tam minimum a v pristim tydnu budeme poprve trhat a zpracovavat.Nyni hledam moznosti nejlepsiho vyuziti.Uz ted trochu ozobavama a cekame na nejlepsi cas, vyzrani , hlavne aby nezmekl, protoze pak je na vyhozeni. Takze ostny ostrihejte.mh
Výborným způsobem užití rakytníku jsou čerstvé plody nebo plody ve formě šťávy, zavařeniny, sirupu či džemu. Další možností je připravit si například za studena lisovaný olej z plodů a listů. Aby se neničily vitamíny, je nutné upravovat rakytník tak, aby nedošlo ke styku s železem. Recepty tedy připravujte jen pomocí umělohmotného či dřevěného nádobí. Rovněž je dobré nepřijímat současně s rakytníkem stravu či nápoje bohaté na železo. Případně rakytník nebo výrobky z něj připravené pozřete hodinu před takovýmto jídlem či nápojem nebo dvě hodiny po jejich konzumaci.
V naší poradně s názvem GODASAL NA ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli při užívání léků Godasal, Egilok, Pragiola a sortis po CMP, je možné užívat rakytníkový sirup nebo olej. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při skladbě léků, které užíváte, určitě chodíte na pravidelné kontroly k lékaři. Pokud by právě u vás rakytník něco způsobil, tak to lékař pozná. Informujte lékaře o tom, že budete rakytník užívat. Konkrétní případy interakce rakytníku s vašimi léky nejsou známy.
Z rakytníku řešetlákového je možné použít všechny jeho části, to znamená kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.
Je doslova zásobárnou vitamínů, obsahuje: vitamín A, vitamín B, B1 (riboflavin), B2 (pyridoxin), B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E, vitamín K, vitamín P (rutin).
V rakytníku najdeme rovněž vysoký obsah minerálů, tříslovin, flavonoidů, stopových prvků a mastných nenasycených kyselin, známých jako omega 3, 6 a 9.
Vzhledem k obsahu všech výše uvedených účinných složek lze rakytník řešetlákový použít k mnoha léčivým účelům.
Zevně i vnitřně lze používat rakytníkový olej, který se získává lisováním semen, má charakteristickou vůni i chuť a žlutooranžovou barvu. Olej je možné k vnějším účelům používat samotný nebo ho míchat s krémy, balzámy či olivovým olejem. Rakytníkový olej má regenerační vlastnosti, používá se k mazání postižených míst, k výplachům dutiny ústní a krku či k obkladům. K dosažení maximálního účinku je dle druhu onemocnění vhodné spojit zevní i vnitřní používání rakytníkového oleje.
Rakytníkový olej se doporučuje například při zánětech sliznic ústní dutiny a pochvy, při kožních onemocněních, jako jsou drobná poranění, omrzliny, popáleniny, proleženiny nebo popraskané prsní bradavky kojících žen, dále také při poškození sliznic a kůže po chemoterapiích a ozařování, při výskytu hemoroidů a při trhlinách v řitní oblasti. Rovněž je vhodný ve formě vlasových masek při vypadávání a řídnutí vlasů. Níže uvádíme přehledný výčet problémů, k jejichž vyřešení lze rakytník používat.
Vnější použití rakytníku řešetlákového:
léčí kožní onemocnění (atopický ekzém, akné, lupénka, opruzeniny)
přispívá k rychlejšímu hojení ran a jizev (i popáleniny)
pozitivně ovlivňuje kvalitu pleti
dodává vlasům zdravý vzhled a lesk (jako kondicionér)
působí proti zánětlivým procesům
léčí sliznice
podporuje léčbu zánětů dásní, aft a oparů
napomáhá při léčbě revmatu
používá se při Basedowě chorobě – onemocnění štítné žlázy
léčí gynekologické problémy
léčí hemoroidy
kosmetice se z něj připravují vonné oleje a krémy
v potravinářství se používá k přípravě sirupů, marmelád, kompotů, džemů, olejů, likérů, čajů
v zemědělství slouží jako ochrana před půdní erozí
Vnitřně se užívají rakytníkové plody, které se pojídají čerstvé nebo se zpracovávají na šťávy, sirupy, džemy či marmelády (recepty najdete níže). Konzumace plodů a výrobků z nich se doporučuje při zánětlivých a infekčních onemocněních, v období rekonvalescence a pro celkové posílení organismu a zvýšení imunity, při nedostatku vitaminů a minerálů
Rostlina vyžaduje slunné stanoviště. Půda je nejvhodnější lehčí, písčitá, propustná a bohatá na vápník. Uspokojivě však roste i na vlhčím a třeba i slaném stanovišti. V našich podmínkách je rakytník otužilý; pouze ve zvláště tuhých zimách, pod -50 °C, a na vlhčích stanovištích namrzá. Dobře snáší i přísušek či zakouřené ovzduší. Z důvodu zajištění násady krásných a dekorativních plodů se vysazují samčí i samičí rostliny, a to v poměru 1 : 6. Pohlaví se pozná i na tříletých semenáčích - samčí rostliny mají větší a hustší pupeny. Rakytník se hodí pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je nenáročnou dřevinou pro osazování neplodných a devastovaných půd nebo náspů. Stejně dobře se uplatní na exponovaných svazích nebo na březích vodních ploch.
Ve svém příspěvku RUST VLASU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kaiserova.
Dobry den,
Prosim o radu, memu synovi je 16 let. Ma velmi ridke a slabe vlasy. Nevedel by nekdo, jaky pripravek, nebo i domaci recept by mu mohl pomoci? Dekuji za odpovedi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Franek.
Dobrý den,zkuste výtažek z kořene lopuchu.Pozor lopuch se musí sklízet brzy na jaře nebo na podzim.
Rakytník je známý především vysokým obsahem vitamínu C. Ten sice přímo neblokuje Warfarin jako vitamín K, ale ve vyšších dávkách může nepřímo ovlivnit stabilitu INR.
Riziko vzniká zejména při dlouhodobém užívání vysokých dávek, nikoli při občasné konzumaci.
Obsah vitamínu K v rakytníku
Rakytník obsahuje jen malé množství vitamínu K, které obvykle není hlavním problémem. Z praktického hlediska je tedy méně rizikový než listová zelenina.
Vliv rakytníku je spíše nepřímý, přes metabolismus a antioxidační účinky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Pokud jej zmrazíte, jeho účinek se uchová i po dvou letech. Plody můžete také sušit či z nich vyrobit pálenku. Z dužiny jsou osvědčené marmelády, pyré, šťávy a džusy. Můžete vyrobit přímo jen rakytníkovou verzi nebo přidat i jiné druhy ovoce, které máte zrovna k dispozici.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Děkuji za vaši zkušenost. Chci se ještě zeptat, zda vám plody po přejití mrazem také změnily barvu? Nebo jste je nechala ještě nějakou dobu po mrazu dozrát na stromě?
Děkuji předem za odpověď.
U rakytníku se vyskytují běžné choroby způsobené nevhodnými půdními nebo klimatickými podmínkami, jejž se projevují žloutnutím rostliny. V důsledku toho může docházet k sekundárnímu napadení, a to k uchycení bělorůžových spor hub na rostlinné orgány, což může vést ke vzniku houbových onemocnění. Rakytník je také napadán některými chorobami a škůdci, avšak jen minimálně, častější je pouze endomykóza plodů. Výjimečně je napadán škůdci zavlečenými z jiných rostlin, například puklicemi či sviluškami.
Barva plodu je obvykle oranžová až červená, záleží na množství karotenoidů v každém z nich. Chuť, jakou jednotlivá bobulka má, je zase podmíněna množstvím sacharidů, které způsobuje sladší nebo trpčí chuť. Rakytník obsahuje vitamíny B1, B2, B6, B3 (nikotinamid, vitamín PP) udržující harmonickou funkci centrální nervové soustavy, B9 (kyselina listová) způsobující syntézu nukleových kyselin, krvetvorbu, růst a vývoj plodu. Dále pak vitamín C (kyselina askorbová), který se uchovává i v produktech z plodů již vyrobených. Obsažený vitamín D přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí a zároveň reguluje množství vápníku a fosforu v krvi. Vitamín E je antioxidantem a ochráncem esenciálních mastných kyselin. Využívá se při nemocech, jako je mužská sterilita, svalová dystrofie a také u kardiovaskulárních poruch. A v neposlední řadě je to vitamín K, který ovlivňuje krevní srážlivost.
Rakytník má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek. Vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitamínu C pokryje jedna jediná bobulka. Oproti jiným rostlinám se dají použít všechny části rostliny, tedy kořen, kůra, listy, květy, plody, semena i dřevo. Recepty jsou předávány z generace na generaci. Nejznámější je sirup a olej. Rakytníkový olej působí baktericidně a buď ničí, nebo omezuje bakterii Helicobacter pylori, která je při stresové zátěži, původcem vředového onemocnění žaludeční sliznice a možného nádorového onemocnění. V lidovém léčitelství se uvádí 3x denně čajová lžička na lačno a nemoc ustoupí. Jen pro zajímavost, rakytníkový olej byl používán ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk a ochrana před zářením.