JAK SKLÍZET RUKOLU je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Rukola neboli roketa pochází ze subtropických oblastí, odkud se v dávných dobách dostala do Itálie a z ní pak postupně do Evropy a na další kontinenty. V současnosti se rukola díky své přizpůsobivosti pěstuje po celém světě. Tato jarní zelená salátová rostlina s ostřejší chutí má zajímavé pozitivní účinky na lidský organismus. Může se konzumovat čerstvá, chutná je i tepelně upravená. Tepelnou úpravou rukola ztrácí na štiplavosti a ostrosti.
Recepty
Použití rukoly (rokety) je značně variabilní, skvěle se doplňuje s jinými ingrediencemi v salátech, výborně poslouží jako doplněk ke steakům nebo udělá delikatesu z obyčejného toastu. Rukolu lze připravit i stejným způsobem, jako se připravuje špenát. Při nákupu vybírejte vždy čerstvou rukolu, která má tmavé a svěží lístky. Je však nezbytné rukolu řádně umýt v čisté vodě, než začnete s jejím zpracováním nebo konzumací. Neomytá rukola může obsahovat škodlivé bakterie a parazity, které mohou způsobit onemocnění, jako je toxoplazmóza nebo listerióza.
Recept na salát
Ingredience: 125 g rukoly, 4 vejce uvařená natvrdo, 1 konzerva sardelových řezů, několik cherry rajčátek, sůl, citronová šťáva, čerstvě mletý bílý pepř
Postup:Rukolu omyjeme a osušíme. Promícháme se solí (solíme jen velmi málo, protože sardelky jsou slané dost). Zakápneme citronem a jemně promícháme se sardelovými řezy. Na talíři ozdobíme rajčátky, vejci a mírně opepříme. Salát je pikantní a osvěžující.
Pizza recept
Ingredience: 2 polévkové lžíce stolního oleje, 1 špetka černého mletého pepře, 4 polévkové lžíce rajčatového protlaku, 2 rajčata, 60 g rukoly, špetka soli, 100 g šunky od kosti, 40 g parmazánu, 1 balení těsta na pizzu
Postup: Těsto na pizzu připravíme dle návodu. Těsto dobře vypracujeme a rozdělíme na 2 části. Plech vymastíme olejem a vložíme na něj dvě připravená těsta. Těsto potřeme rajčatovým protlakem. Přidáme na plátky nakrájená rajčata a přidáme špetku soli a pepře. Vložíme do trouby předehřáté na 200 stupňů a pečeme cca 10 minut. Poté obložíme pizzy rukolou, strouhaným parmazánem a šunkou pokrájenou na nudličky a vše vložíme ještě na 5 minut do trouby.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
nevím kdy sklízet kaki děkuji Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Wikipedie rukolu popisuje jako středně vysokou, bohatě větvenou a olistěnou bylinu se světle žlutými květy, čímž vlastně charakterizuje jediný druh rodu, který v České republice roste - roketu setou (Eruca sativa).
Výskyt
Druh pochází ze Středozemí a navazujících oblastí v jihozápadní Asii a Makaronézii. Vyrůstal jako plevelná rostlina v porostech obilnin i lnu a byl s jejich semeny rozšířen až na indický subkontinent a do jihovýchodní Asie, jižní Afriky, Severní Ameriky a také do Austrálie. Upřednostňuje teplé a suché klima, vzrostlá rostlina však snese suchý mráz do -4 °C. Vyrůstá nejčastěji na místech ovlivněných lidskou činností, a pokud se dostane do výživné zeminy, odmění se mohutným růstem. V Česku je roketa setá hodnocena jako poměrně mladý, nepříliš rozšířený neofyt, poprvé byla v české přírodě zaznamenána v roce 1900. V devatenáctém století byla z oblastí okolo Středozemního moře dovážena do českých zahrad, kde se začínala pěstovat jako pochutina, a odtud unikala do volné přírody.
Taxonomie
Tato variabilní rostlina je původně známa jako Eruca vesicaria s více poddruhy. Poddruh Eruca vesicaria subsp. sativa rostoucí ve střední Evropy z ní byl ale vydělen a uznán samostatným druhem Eruca sativa.
Popis
Roketa setá je jednoletá, lysá nebo jen řídce chlupatá rostlina, jejíž přímá a obvykle rozvětvená lodyha rostoucí z tenkého vřetenovitého kořene dorůstá průměrně až do výše 60 cm. Listy mají světlezelenou barvu a vyrůstají jak v přízemní růžici, tak i na lodyze. Jsou dlouhé 7 až 15 cm a široké od 3 do 5 cm. Bývají jednoduše až dvojitě lyrovitě peřenoklané, křídlaté, vejčité segmenty mají zubaté nebo laločné a na vrcholu jsou tupé nebo okrouhlé, lodyžní listy bývají i přisedlé. Různotvarost listů je poměrně veliká.
Čtyřčetné oboupohlavné květy, velké v průměru 15 až 20 mm, vyrůstají na stopkách a tvoří hroznovité květenství (postupně se prodlužující) s poměrně málo květy. Úzce obkopinaté, opadavé, vzpřímené kališní lístky bývají 8 až 11 mm dlouhé, mají bílý lem a vnitřní jsou u báze mírně vyduté. Obvejčité korunní lístky s dlouhým nehtem a zářezem na vrcholu jsou velké 15 až 22 mm, jejich barva je žlutá s fialovým žilkováním a postupně bělají. Šest tyčinek je čtyřmocných, nektarové žlázky jsou čtyři. Rozkvétají v červnu až srpnu, opylovány jsou hmyzem.
Plody jsou obvykle na tlustých stopkách vzpřímeně vyrůstající čtyřhranné nebo elipsoidní šešule 20 až 30 mm dlouhé, někdy šavlovitého tvaru, se zobákovitou části bez semen. V pouzdrech jsou ve dvou řadách hnědá až načervenalá kulovitá hladká semena, velká asi 2
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav nasít jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Přepichování a přesazování
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat – rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém. Předpěstování je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Chlad
Dlouhou vegetační dobu zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů. Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy – projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina (kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu) se v tom případě chová jako jednoletá (kvete v roce výsevu) – tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte žádné sklizně.
Dřív než po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sázejte pečlivě tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší. Pro bulvový celer je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Sklizeň
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ HLAVNĚ S ROZUMEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája.
Pokaždé, když si přečtu několik reklamních ... tedy pardon ... dobře míněných rad a následně reakcí lidí, naběhne mi husí kůže. Ne z toho, že se výrobci tukožroutských prostředků snaží nalákat lidi, ale naopak z lidí, kteří neustále hledají snadnou cestu jak zhubnout. Opakovaně, stále a pořád. Ani po letech jim není jasné, že tudy cesta nevede. Je nutné si přiznat, že jsme již společnost poněkud líná, přesycená přebytkem cukrů a potravin a nedostatek pohybu je vidět. Na konfekčních velikostech. Ale kritizuje se snadno, budete zajisté souhlasit. Jestli mohu, přispěji vlastní zkušenosti.
Před 3 týdny jsem se přihlásila na kurz kubánských tanců ... ano, po 10 letech jsem opět začala tančit! Skvělý pocit a skvělý pohyb pro tělo.
Přidala jsem další den cvičení - tentokrát "Heaty", na internetu si nadejte co to je...
Po 6té hodině večer nejím (výjimkou jsou saláty, rukolu s rajčaty zkrátka miluji) a polovinu denního jídla tvoří zelenina.
Prošla jsem špíz a vyházela cokoli, co na první pohled vypadalo lákavě ... popkorn, piškoty, nějaká ta čokoláda, slané týčinky ... a večer slídím po bytě, co by tady bylo dobrého. No zkrátka nic. Drželo mne to i druhý den a třetí večer mozek konečně pochopil, že čistka byla důkladná. Tak teď už se ničeho nedožaduje.
Výtah jsem vyměnila za schody a vynáším odpadky raději i několikrát denně a to ještě raději třídím i 2 x.
Po 3 týdnech se mi kráčí po světě líp, jaksi lehce. Ale osobní váhu nevlastním, proč vlastně? Pokud se stále vejdu do čísel 36/38 - jsem stále v "normě".
Hezký den všem!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Plody v tekuté formě pomáhají tělu vyplavovat toxiny. Ovocné plody jsou také velmi snadno stravitelné a obsahují mnoho antioxidantů, živiny, vlákninu a důležité vitamíny.
Zelené potraviny k detoxikaci těla
Tyto potraviny by při detoxikaci měly být ve vaší ledničce. Jedná se o modro zelenou řasu, ječmen, listovou zeleninu, kapustu, špenát, spirulinu, vojtěšku, mangold, rukolu nebo jinou listovou organickou zeleninu. Tyto rostliny vám pomohou dostat chlorofyl do těla. Chlorofyl má dobrý vliv na trávicí trakt. Chlorofyl zbavuje tělo škodlivých toxinů smogu, těžkých kovů, herbicidů, čisticích prostředků a pesticidů. Zelené potraviny pomáhají játrům v detoxikaci.
Citrusové plody na detoxikaci
Citrusové plody pomáhají tělu při odplavování toxinů. Také pomáhají trávicímu traktu s enzymatickými procesy. Mezi citrusové plody patří citron, pomeranč a limetka. Citronová šťáva pomáhá játrům v čisticím procesu. Jestli chcete zvýšit detoxikaci, tak se doporučuje každé ráno sklenice teplé citronové vody. Pamatujte si, že vitamin C je jedním z nejlepších detoxikačních vitamínů. Vitamin C přeměňuje toxiny do stravitelného materiálu.
Česnek a detoxikace organizmu
Česnek patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin. Pomáhá stimulovat játra při vzniku detoxikačních enzymů. Tyto enzymy pomáhají filtrovat toxiny ze zažívacího ústrojí. Doporučuje se přidávat česnek do jídel ve formě nakrájených kousků nebo ve vařené podobě. Česnek pomáhá při jakékoliv detoxikační dietě.
Brokolicové klíčky na detoxikaci
Brokolicové klíčky jsou extrémně bohaté na antioxidanty. Brokolicové klíčky stimulují detoxikační enzymy v trávicím traktu. Výhonky brokolice jsou účinnější nežli plně vzrostlá rostlina.
Zelený čaj na detoxikaci těla
Zelený čaj je plný antioxidantů. Odstraňuje toxiny díky jeho kapalnému obsahu. Zelený čaj obsahuje speciální typ antioxidantu s názvem Katechina. Tento speciální antioxidant je znám díky tomu, že zvyšuje funkci jater.
Mungo při detoxikaci
Jedná se o mungové fazole, které byly používány po tisíce let ajurvédskými lékaři. Mungo je lehce stravitelné a absorbuje toxické zbytky na stranách střevní stěny.
Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je nejideálnější v odšťavněné nebo syrové podobě. Patří sem cibule, mrkev, artyčok, chřest, brokolice, zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, česnek, řepa, kurkuma a oregano. Kombinace těchto potravin vám pomůže s odstraněním toxinů z jater. Tyto potraviny mají čistící účinek. Čerstvá zelenina je přirozeným zdrojem síry a glutationu. Síra pomáhá játrům detoxikovat škodlivé chemikálie.
Semena a ořechy k detoxikaci těla
Měli byste začlenit do své stravy semena a ořechy. Seme
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana S..
Nedávno jsem si dala 2x v týdnu do salátu moji oblíbenou rukolu (jen hrst) a už jsem měla hodnotu INR 1,6.Kysané zelí,které je moc zdravé se také bojím jíst.Dnes jdu na krev tak uvidím co bude,každý den zelené saláty nejím,nemám je doma nebo nemám chuť a to mě také vadí,že se má jíst stejné množství vitaminu K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Právě ve dnech, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, se hodí potraviny s vysokým obsahem vitamínu K, jako je zelí, kapusta a ledový salát. Stačí pak sníst tři velké listy nebo miska kysaného zelí a máte limit pro příjem vitamínu K dosažen také.
Máte pravdu, že je to trochu náročné, ale dá se na to zvyknout. Zároveň existuje možnost pro pacienty na Warfarinu, u kterých se nedaří udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0, kdy 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, přejít na Eliquis s doplatkem 200 Kč/měsíc. Tady je kompletní ustanovení podmínek pro tuto hrazenou léčbu: https://www.sukl.cz/modules…
Kamut se zeleninou: 230 g kamutu, 200 g brokolice, 1 sladká mrkev, 1 červená cibule, 60 g dýňových semínek, 5 cm zázvorového kořene, 1 lžíce bio sezamového oleje, ½ lžičky celého římského kmínu, 2 lžičky tamari sójové omáčky, nerafinovaná sůl
Postup: Kamut přes noc namočíme a druhý den vaříme v nové vodě (dvojnásobné množství) s bobkovým listem 60 minut v tlakovém hrnci. Po uvaření přebytečnou vodu slijeme. Na oleji zpěníme cibulku nakrájenou na kolečka, přidáme hranolky mrkve a pokrájenou brokolici. Osolíme, přidáme kmín, minutu smažíme a pak podlijeme troškou vody a dusíme doměkka. Na závěr vmícháme sójovou omáčku a vše zakápneme zázvorovou šťávou (zázvor oloupeme, nastrouháme najemno a v ruce vymačkáme). Chvilku ještě smažíme, stáhneme z plotny a můžeme podávat s kvašenou zelinou.
Kamut s celerem, rukolou a vlašskými ořechy: ¾ hrnku vařeného kamutu = ½ hrnku zrna kamut s celerem, rukolou a vlašskými ořechy, 1 cm řasy kombu, ½ celeru, větší hrst rukoly (cca 40 g), gomasio,hrst vlašských ořechů, 3 pol. lžíce olivového oleje za studena lisovaného
Postup: Kamut přes noc namočíme a druhý den vaříme v tlakovém hrnci 45 min s řasou kombu a špetičkou soli. Můžeme využít i zbylého zrna z předešlého dne. Celer oloupeme a nakrájíme na centimetrové kostičky, smažíme na kvalitní pánvi na olivovém oleji. Smažení je poměrně dlouhé. Jakmile máme kostičky krásně nahnědlé, přidáme sůl, 3 min ještě smažíme a poté přidáme čerstvě namletý pepř a smažíme jen 5 s. Stáhneme z plotny, přidáme kamut, který se nám krásně prohřeje a teplota se nám sníží. Díky tomu můžeme přidat natrhanou rukolu, která se tak nespaří a nescvrkne, zůstane krásně křupavá. Vlašské ořechy opražíme na suché pánvi. ½ opražených ořechů roztlučeme a zamícháme do kamutu, zbylou ½ posypeme kamut na talíři. Ke kamutu můžeme podávat napařenou zeleninku, nejlépe mrkev, která nám talíř rozzáří, a salátovou okurku. Okurku je dobré nahrubo nastrouhat, promíchat s 1 až 2 polévkovými lžícemi umeocta a nechat půlhodinky odležet.
Salát z kamutu: 1 šálek (235 ml) kamutových zrn namočených přes noc, 1/3 šálku citrónové šťávy, 1/3 šálku sójové omáčky tamari nebo shoyu, ¼ šálku sezamového nebo slunečnicového oleje, 1/2 šálku vlašských ořechů, 3 lžíce sezamových semínek, 2 mrkve nakrájené na nudličky, 1 kedlubna nebo 1/2 salátové okurky nakrájené také na nudličky
Postup: Kamutová zrna uvařte doměkka. Bude to trvat tak hodinku. Že jsou hotová, poznáte podle toho, až začnou praskat. Pokud zvolíte kedlubnovou variantu, mrkev a kedlubnu jemně upravte na páře. Opravdu jemně, aby&n
Ve svém příspěvku RUST VLASU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kaiserova.
Dobry den,
Prosim o radu, memu synovi je 16 let. Ma velmi ridke a slabe vlasy. Nevedel by nekdo, jaky pripravek, nebo i domaci recept by mu mohl pomoci? Dekuji za odpovedi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Franek.
Dobrý den,zkuste výtažek z kořene lopuchu.Pozor lopuch se musí sklízet brzy na jaře nebo na podzim.
Postup: Na rozpáleném tuku orestujte šalotku, přidejte brambory, mrkev, zázvor a kari. Vše restujte 2 minuty. Přidejte vývar a vařte, dokud zelenina nezměkne, poté dochuťte solí. Poté polévku rozmixujte do hladka.
Postup: Smíchejte majonézu a citronovou šťávu ve středně velké míse. Přidejte jablka, hrozny, brusinky a dobře promíchejte. Přidejte ořechy a celer a opět promíchejte. Salát podávejte na lůžku 2 salátových listů. Salát může být v chladu až 2 hodiny před podáváním.
Postup: Předehřejte troubu na 275 °C. Potřete lilek olejem a orestujte ho 5 minut po každé straně, poté posypte solí a pepřem. Do rozehřáté trouby dejte rozpéct rozkrojené pečivo, které jste naplnili kozím sýrem. Po rozpečení vyjměte z trouby a na každou polovinu pečiva se sýrem dejte 1 plátek restovaného lilku, plátek rajčete a rukolu a podávejte.
Postup: Předehřejte troubu na 200 °C. Bagety nakrájíme našikmo a jemně mázneme olejem, pokud máte, tak stříkněte sprejem, plátky bagety uspořádejte v jedné vrstvě na plech s pečicím papírem. Pečeme při teplotě 180 °C po dobu 4 minut z každé strany. Na takto připravenou bagetu dáme část utřeného česneku a připravenou směs. Rajčata a olivy nakrájejte na drobné kostičky, bazalku najemno nasekejte a spolu se solí, pepřem, balzamikem a kapary důkladně, ale zlehka promíchejte. Na závěr přidejte prolisované stroužky česneku. Drobnou změnou může být, že chleby zprudka opečete na pánvi na
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Pro paní Jarču.
Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.
Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet
Pokud jde o zeleninu, ať už kořenovou, ale také rajčata, okurky, cukety, brambory, či listovou zeleninu, je možné ji konzumovat denně v menším stejném množství. Zakazuje se ale jíst například rukolu, polníček, čekanku, pampelišku či vojtěšku. Obiloviny můžete konzumovat bez omezení, luštěniny v pravidelném množství.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Bazalka je typickou a nejoblíbenější bylinkou středomořské kuchyně. Je to jednoletá, stálezelená rostlina s aromatickou a peprnou nasládlou vůní. Nachází široké uplatnění v léčitelství i gastronomii, ale rovněž i jako okrasná rostlinka. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám působícím na nervovou soustavu, éterický olej v ní napomáhá odstraňovat bolesti hlavy, snižuje stres a únavu a tlumí úzkostné stavy. Jde o přírodní antidepresivum, které dokáže zlepšit náladu a zahání naše zimní deprese. Příznivě ovlivňuje také činnost zažívacího traktu, účinná je při poruchách dolních cest močových. Bazalka je výborná čerstvá do salátů, na pizzu a těstoviny, skvělá je v kombinaci s rajčaty. Sklízet a sušit listy před rozkvětem lze po celou sezonu od května do září. Bazalku sklízíme za sucha, seříznutím u země. Sušíme ji ve stínu.
Jak si pomoci: Čaj z bazalky připravíme spařením jedné lžičky sušené bazalky v hrnku vařené vody a necháme odstát po dobu deseti minut.
Nebo: 2 čajové lžičky čerstvé bazalky zalijeme 0,5 l vroucí vody. Tento výluh popíjíme 2x denně, uklidní nám nervy, sníží stres z přepracovanosti.
Heřmánek
Heřmánek je léčivá, vonná bylina. Pomáhá od bolesti, při hojení ran a navozuje celkové uklidnění. Silice heřmánku obsahují značné množství látek, především terpenických, které rostlině dodávají typickou vůni. Sbíranou částí je květ, který se sbírá za suchého počasí 3 až 5 dní po rozkvětu (ještě před plným květem), přičemž květní stopka by neměla být delší než 2 cm.
Jak si pomoci: Jednu lžičku heřmánkového květu zalijeme 100 ml vroucí vody a přikryjeme, nálev necháme stát po dobu cca 15 minut, scedíme jej a pijeme ještě teplý, můžeme i mírně osladit. Pomáhá při stavech smutku, mírných depresích, ale i při žaludečních a střevních poruchách a při zánětech močových cest.
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský je rostlina užívaná při nervových chorobách, úzkosti, nespavosti a ke zmírnění depresí. Je jednou z nejstarších známých léčivých bylin, kterou předepisovali už starověcí lékaři a šamani. Obsahuje valeporiáty a terpenické látky, které mají sedativní účinky. Kozlík podporuje klidný spánek bez vedlejších účinků klasických léků, snižuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku. Působí proti strachu a depresi. Snižuje krevní tlak a má také mírně analgetické účinky. Užívání kozlíku je vhodné při jakémkoliv psychologickém stresu, hysterických stavech, migréně, žaludečních obtížích a potížích při menopauze.
Jak si pomoci: Jednu čajovou lžičku kozlíku lékařského přelijeme 0,25 l vařící vody. Vše necháme
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Děkuji za vaši zkušenost. Chci se ještě zeptat, zda vám plody po přejití mrazem také změnily barvu? Nebo jste je nechala ještě nějakou dobu po mrazu dozrát na stromě?
Děkuji předem za odpověď.
Šalvěj není náročná bylina, dobře se jí daří i v suchých a na živiny chudých půdách. Potřebuje suché, chráněné a velmi slunné stanoviště. Nejlépe se jí daří v lehkých, kyprých, dobře propustných, hlinitopísčitých půdách. Co se týče pěstování šalvěje, konce výhonků často zaštipujeme, abychom podpořili keřovitý růst rostliny. Při odkvětu je dobré květy ostříhat, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Jestliže listy šalvěje žloutnou, značí to, že rostlina nemá dostatek místa pro kořeny. Šalvěj špatně snáší mrazy, proto je vhodné ji na zimu přikrýt chvojím. Pěstujeme-li ji v květináči, dbáme na to, aby měla dostatek světla. Trs má životnost zhruba 5 let, pak se doporučuje výhonky vyměnit. Od května do července sklízíme lístky a nať. Čerstvé listy šalvěje můžeme sklízet kdykoliv, nejlepší ale je sbírat lístky šalvěje během slunečných a suchých dní v poledne, těsně před rozkvětem. Právě v tuto dobu totiž obsahují nejvíce éterických olejů. Celou nať sklízíme dvakrát do roka, kdy ji uřízneme 10 cm nad zemí. Listy sušíme (ideálně při teplotě do 30 až 35 °C). Sušené šalvějové lístky jsou šedozelené, plstnaté a budí dojem, že se ,,lepí“ k sobě. Jejich chuť je příjemně aromatická, výrazná a nahořklá a stahující. Šalvěj lze i zamrazit (např. v mikrotenovém sáčku) či konzervovat v oleji nebo octu.
