Rychlost tepu, někdy označovaná také jako srdeční pulz, udává, kolikrát za minutu lidské srdce uhodí, nebo přesněji, kolikrát se stáhne a vypudí do oběhu další dávku krve. Rychlost tepu se může u různých lidí značně lišit v závislosti na jejich fyzické kondici, ale často se velmi rychle mění i u téhož člověka v závislosti na daných okolnostech.
Jak zvýšit srdeční tep
Chcete-li zvýšit tepovou frekvenci, věnujte se fyzickým aktivitám, jako je rychlá chůze, běh, jízda na kole, plavání nebo sportování. Můžete také zařadit silové cviky, jako jsou dřepy a kliky, nebo upravit intenzitu tréninku nastavením sklonu na běžeckém pásu nebo kratšími přestávkami.
Cvičení
Kardiovaskulární cvičení
Aktivity jako rychlá chůze, běh, plavání a jízda na kole jsou vynikající pro zvýšení tepové frekvence a zlepšení kardiovaskulárního zdraví.
Intervalový trénink
Zařaďte dávky vysoce intenzivní aktivity následované obdobími nižší intenzity, což může být velmi účinné pro zvýšení tepové frekvence.
Silový trénink
Cvičení jako dřepy, kliky a vzpírání mohou také zvýšit tepovou frekvenci, zejména pokud se provádějí stylem kruhového tréninku.
Úprava tréninku
Sklon: Zvyšte sklon na běžeckém pásu nebo eliptickém trenažéru, abyste procvičili své tělo a zvýšili tepovou frekvenci.
Tempo: Změňte tempo chůze nebo běhu pro zvýšení intenzity a tepové frekvence.
Přestávky: Během tréninku si dělejte kratší přestávky, abyste si udrželi vyšší tepovou frekvenci.
Další způsoby
Emoce: Emoce jako stres, úzkost nebo vzrušení mohou způsobit dočasné zvýšení tepové frekvence.
Teplota: Zvýšení tělesné teploty může také vést k vyšší tepové frekvenci.
Kofein: Konzumace kofeinu může dočasně zvýšit tepovou frekvenci.
Léky: Některé léky mohou ovlivnit tepovou frekvenci; poraďte se s lékařem nebo lékárníkem o všech možných účincích.
Důležité informace
Cílová tepová frekvence
Snažte se během cvičení zůstat v cílové zóně tepové frekvence, abyste se ujistili, že vám trénink prospívá.
Test zátěže
Jednoduchým způsobem, jak měřit intenzitu, je test mluvení: pokud při cvičení můžete pohodlně mluvit, můžete intenzitu zvýšit.
Poraďte se s odborníky
Máte-li jakékoli obavy ohledně zdraví svého srdce nebo si nejste jisti, jak bezpečně zvýšit tepovou frekvenci, poraďte se s lékařem nebo certifikovaným fitness trenérem.
Ve svém příspěvku PRADAXA - PŘÍBALOVÝ LETÁK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klemens Petr.
Dobrýden paní magistr, paní Marie Svobodová
Obracím se na Vá s prosbou o radu jak přistoupit k probemu,který pedepřede mnou náhle nastal. Předem se omlouvám, že můj dotaz bude nesouvisle formulován a bude hodně dlouhý.
Děkuji, jestli si ho přečtete a poradíte mi.
Je mi 78 let, jsem vdoveca nemám možnost se s někým poradit.
Celý život jsem sportoval a nebral pravidelně žádné léky, proto mám nyní velké obavy.
Nýní jsem 7 týdnů po operaci páteře, operace asi dobře dopadla, pomohla mi a čekám na navrženou rehabilitaci. Necítím žádné potíže, ale i přesto mi při kontrole u internisty a následně u kardiologa byl definován srdeční problém.
Přesný opis výsledku u kardioloda MUDr.Polláka v Opavě:
Holter ekg-Mortara H-SCRIBE I,H 8-9.11.2021
indigace: subj nevnímaná extrasystolie, zaznamenaná na ekg
vizuální hodnocení-převažuje sinusový ritmus, stabilní převodní intervaly,fiziologické kolísání tepové hladiny,s opakovanými úseky paroxysmů fibrilace síní s nejdelším úsekem v trvání 12 minut, představující celkově 6 % monitorovací doby. Numriticky v reportu+strip.
Pozn: Ke zvážení je antiarytmická léčba, antikoagulace /či antoargegeace dle CHADsVASc kritérií /a s odstupem času kontrolní holer ekg.
Paní magistr, můj problém je hlavně v tom, jestli je léčba opravdu nevyhnutelná ?
Který lék mi můžete doporučit ?
Který má nejméně nežádoucích účinků, který nejméně omezuje život a stravu ?
U kterého je možné po kontrolním vyšetření léčbu ukončit ?
Mám takové neodborné informace, že léky na ředění krve se musí užívat již trvale ? !
Moc se omlouvám, ale mám takovou povahu, že nad vším moc přemýšlím, a toho se již nezbavím.
Prosím, a moc děkuji, jestli mi pomůžete v mé rozhodování a v případném léčení.
18.11.2021 Petr Klemens
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Svobodová.
Dobrý den, pane Klemensi, pečlivě jsem si přečetla váš dotaz. Lékař Vám zjistil aritmii a tu se u Vás pokouší léčit. Můžete mít radost, že jste natrefil na lékaře, který má zájem, abyste žil, co nejdéle. Následujte proto jeho doporučení, protože on jediný nejlépe posoudí, která léčba bude ta nejlepší. Když nebudete užívat nic, tak se Vám dnes nic nestane, ale do budoucna by to bylo nebezpečné a mohl byste rázem někde zemřít.
tepová frekvence pro spalování tuků = 60 % až 80 % z MTF (nejlépe 70 % z MTF).
Jinou možností, jak zjistit, jakou máte maximální tepovou frekvenci, je zkusit to v praxi. Ideální je zvolit nějaký prudší kopec, na který budete běhat nahoru a dolů, optimálně by se mělo jednat o trasu alespoň 200 až 300 metrů do kopce. Pořiďte si nějaký měřič tepu. Tento kopec pak několikrát vyběhněte nahoru a dolů, a to 5x až 6x. Nejvyšší hodnota tepové frekvence, kterou za celou tu dobu naměříte, bude vaše maximální tepová frekvence, nebo se jí bude limitně blížit.
Pro začátek nepotřebujete žádné sofistikované měřiče, postačí, když si zpočátku čas od času během cvičení změříte tep na zápěstí. Poměrně brzy se naučíte sami poznat, jak rychle máte běhat nebo jak intenzivně cvičit.
Při cvičení z důvodu hubnutí nemá cenu překračovat hranici 75 % maximální tepové frekvence. Pak byste se už jen zbytečně unavovali bez výrazného efektu na vaše tukové zásoby. Obdobně je ale nutné, abyste cvičení moc neodbývali. Jinak sice spálíte nějaké kalorie, ale váš tuk to nepozná.
Jedná se o maximální počet tepů za minutu, které je vaše srdce schopné vyvinout, aniž by ohrozilo vaše zdraví. Maximální tepová frekvence klesá s narůstajícím věkem. Výsledek je pouze orientační. Ve skutečnosti tato hodnota záleží nejenom na věku, ale také na vaší sportovní minulosti a na dědičných faktorech.
Hodnoty maximální tepové frekvence odpovídají maximální intenzitě, kterou je organismus jedince schopen při zátěži dosáhnout a krátkodobě i udržet. Je to hodnota individuální a více než tréninkem je ovlivněna věkem. Její hodnota je různá i ve vztahu ke způsobu zatížení.
Optimální frekvence pro spalování tuků
Na ideální tepovou frekvenci pro spalování tuků jsou rozdílné názory, ale většina odborníků se přiklání k tomu, že by se počet tepů za minutu měl pohybovat mezi 60 a 70 procenty vaší maximální tepové frekvence.
Maximální tepová frekvence pro muže:
Odečtěte svůj věk od čísla 220. Výpočet je doporučován pro začínající sportovce, kteří doposud vedli sedavý způsob života.
Odečtěte polovinu věku od čísla 205. Výpočet je vhodnější pro ty, kteří jsou poměrně aktivní.
Při sportu dosahujeme různé maximální tepové frekvence. Určité maximální tepové frekvence dosáhneme při běhu, nižší hodnoty pak dosáhneme při aerobiku či při cvičení podobného druhu a o trochu nižší pravděpodobně při jízdě na kole, plavání či chůzi.
Podstata je v tom, že pokud cvičíme na procentuální výpočet maximální tepové frekvence (MTF), je nutné brát jako 100% hodnotu maximální srdeční frekvenci dosaženou při tom konkrétním druhu sportu. Obecně řečeno, pokud bychom v bazénu chtěli dosáhnout maximální tepovky, které jsme dosáhli při běhu, tak by se mohla voda vařit, a stejně maximální tepovky z běhu nedosáhneme.
K budování rychlostní vytrvalosti musíme běhat s jinou srdeční frekvencí, než když chceme během pohybové aktivity hlavně hubnout.
K výpočtu můžeme použít vzoreček MTF = 220 – věk, což platí asi pro 50 % populace.
Tepová frekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
Jediný osvědčený způsob hubnutí říká, že se musí spálit více kalorií, než se přijme. Začátečníkům stačí 30–40 minut běhu. Za tuto dobu se však značně zvýší tepová frekvence, což je správně, po 20 minutách tepové frekvence nad 65 % z maximální TF dochází ke spalování tukových zásob. Takže 30–40 min bohatě ze začátku stačí a zbylou doporučenou „denní dávku fyzické aktivity“ můžete vyplnit procházkou se psem, prací na zahrádce atd.
Vidíte, je to opravdu jednoduché, není třeba lekat se při pomyšlení na hodinu pohybu denně. V případě, že jste již začali běhat, můžete si s klidem říct, že pokud dodržíte tato doporučení a s běháním vydržíte, tak zhubnete. V zásadě platí, že každou uběhnutou mílí spálíte až 110 kalorií, můžete si tak udělat kontrolu v poměru výdej/příjem. Ještě jedna poznámka, nesnažte se zbytečně a nadměrně navyšovat vaši kilometráž (začátečníci) kvůli posedlosti spalováním energie, protože následek může být takový, že postupem času spálíte méně než 110 kalorií za 1 míli (kvůli malé rychlosti a malé tepové frekvenci apod.). To povede sice k většímu naběhanému objemu, ale účinek nebude takový, jaký jste chtěli. Navíc při vyšších tréninkových objemech hrozí větší riziko zranění (začátečníci). Co tedy dělat? Zkuste postupně zařazovat „kvalitnější“ a různorodější typy tréninků, na nichž se budete soustředit na rychlost nebo sílu – běh do kopce nebo tempové běhy (4 x 800 metrů v určitém čase s meziklusem, stupňovaný běh aj.). Takové typy tréninků jsou perfektní, výdej kalorií je o dost vyšší a hodí se jako příprava na závody.
Aerobní cvičení je aktivita, která trvá delší dobu, vyžaduje velký přísun kyslíku, avšak není tak náročná, aby se kyslík ve vašem těle vyčerpal. Jedná se spíše o vytrvalostní cvičení, při němž nejsou příliš namáhány svaly. Řadíme sem běh na delší vzdálenosti, posilování, lyžování, squash, plavání, cyklistiku, aerobik, tanec aj.
Anaerobní cvičení je intenzivní trénink při tepové frekvenci od 75 % MTF výše, kdy tělo musí vynaložit velkou sílu, respektive pracuje vysokou frekvencí. V prvé řadě si musíme stanovit cíl, čeho chceme dosáhnout, abychom se pohybovali ve správných tréninkových pásmech vymezených podle procenta naší maximální tepové frekvence. Běžné rozmezí aerobního cvičení se nachází mezi 55–80 % MTF. Cvičíme-li s vyšší intenzitou mezi 80–85 % MTF, přestává být náš organismus schopen dodávat svalům potřebné množství kyslíku a narazíme na tzv. anaerobní práh. Pokračujeme-li déle (více než 90 sekund), přepínáme na kyslíkový dluh, svaly se „zakyselí“ a cvičení musíme přerušit. Je-li vaším hlavním cílem snižovat nadváhu, při slabé fyzické kondici nebo jste-li začátečníci, měli byste se pohybovat na nižší úrovni MTF (cca 55–70 %). Intenzita by ale neměla dlouho klesat pod 60 % MTF, poněvadž pak již nepřináší kýžený efekt v podobě zrychlené látkové přeměny a nezbavujete se tuků. Cvičení by mělo trvat dostatečně dlouho, protože tuk začíná tělo využívat jako energetický zdroj až přibližně po 20 minutách činnosti. Chcete-li při aerobním cvičení zvyšovat kondici, pak je nejúčinnější pohybovat se v pásmu přibližně 80 % MTF neboli těsně pod hranicí anaerobního prahu.
Aerobní a anaerobní práh představují různé body v intenzitě cvičení, kde se energetické systémy těla mění. Aerobní práh je bod, kdy se tělo začíná více spoléhat na anaerobní produkci energie, přičemž stále primárně využívá aerobní dráhy. Anaerobní práh je bod, kdy produkce laktátu převyšuje schopnost těla jej vyloučit, což vede k rychlému zvýšení hladiny laktátu v krvi a únavě.
Aerobní práh (AeT)
Definice: Úroveň intenzity, kdy tělo přechází ze spoléhání se výhradně na aerobní produkci energie na začlenění určité anaerobní produkce energie.
Laktát: Hladina laktátu v krvi začíná stoupat nad klidovou úroveň, ale zůstává relativně nízká a stabilní.
Zdroje energie: Převážně využívá aerobní metabolismus (spalování tuků a sacharidů s kyslíkem), ale začínají přispívat i anaerobní dráhy (jako je glykolýza).
Zaměření tréninku: Zlepšení aerobní kapacity a vytrvalosti tréninkem na této nebo nižší intenzitě.
Tepová frekvence: Zhruba 65–85 % maximální tepové frekvence.
Dýchání: Můžete vést konverzaci, ale dýchání bude mírně zvýšené.
Příklad: Dlouhý, pomalý běh nebo jízda na kole.
Anaerobní práh (AnT)
Definice: Bod, kdy produkce laktátu výrazně převyšuje jeho clearance, což vede k rychlému zvýšení hladiny laktátu v krvi.
Laktát: Hladina laktátu v krvi prudce stoupá a stává se nestabilní.
Zdroje energie: Produkce energie se primárně spoléhá na anaerobní metabolismus, zejména glykolýzu.
Zaměření tréninku: Zlepšení anaerobní kapacity a rychlosti tréninkem na této nebo vyšší intenzitě.
Tepová frekvence: Přibližně 80–85 % maximální tepové frekvence.
Dýchání: Dýchání je namáhavé a můžete říct jen několik slov najednou.
Příklad: Vysokointenzivní intervalový trénink (HIIT) nebo rychlý běh.
Pochopení prahových hodnot
Tréninkové zóny
Znalost vašich prahových hodnot vám umožňuje vytvářet personalizované tréninkové zóny pro optimální zlepšení výkonu.
Optimalizace výkonu
Trénink se správnou intenzitou pro vaše cíle může zlepšit jak vytrvalost, tak rychlost.
Zvládání únavy
Pochopení přechodu mezi aerobním a anaerobním energetickým systémem vám může pomoci zvládat únavu během delšího cvičení.
Individualizovaný přístup
Sportovci mají různé prahové hodnoty a znalost těch vašich umožňuje vytvořit si přizpůsobenější tréninkový plán.
Tato metoda výpočtu cílových tréninkových zón při zátěži je označována jako jedna z nejúčinnějších. Pro většinu amatérských sportovců je tato metoda dostačující, nicméně chcete-li získat přesný údaj, měli byste absolvovat speciální laboratorní vyšetření.
Zjistěte si klidovou tepovou frekvenci (KTF) po probuzení. Předtím než vstanete z postele, si změřte tep, a to nejlépe na zapěstí, popřípadě na krční tepně. Měřte počet tepů během šedesáti sekund. Abyste vyrovnali náhodné výkyvy tepové frekvence, proveďte měření tři dny po sobě a spočítejte průměr.
Vzorec: 220 – věk = maximální tepová frekvence (MTF)
Podle tepové frekvence zjistíte, v jakém pásmu zatížení se pohybujete. Hodnoty jsou individuální a závisí na stupni vaší trénovanosti. Běží-li například dva rekreační běžci stejným tempem, pro jednoho je výkon středním (klidným) zatížením, druhý, méně trénovaný se už může dostávat do pásma vysokého zatížení.
Stupně intenzity zatížení:
nízký stupeň zatížení: 50–60 % (z maximální tep. frekvence MTF);
Tepová frekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Maximální tepová frekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepová frekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximální tepová frekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.
Tepová frekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepová frekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
Tepová frekvence je jedním z nejdůležitějších ukazatelů při pohybové aktivitě. Každý, i rekreační sportovec, by měl vědět, jaká je jeho maximální tepová frekvence, a z té si potom odvodí, jaké jsou jeho hodnoty tepové frekvence při lehkém, středním či těžším zatížení.
Dlouhodobě vysoká tepová frekvence v klidu představuje pro organismus významnou zátěž. Srdce pracuje méně efektivně, má kratší čas na naplnění a dochází ke snížení minutového srdečního výdeje.
Studie ukazují, že klidový tep nad 84 tepů za minutu, přetrvávající řadu let, může:
zvýšit celkové riziko úmrtí až o 79 %
zvýšit riziko kardiovaskulárních onemocnění o 55 %
zvýšit riziko infarktu a mrtvice s každými +10 tepy o dalších 16 %
Mezi nejčastější příčiny dlouhodobě zvýšeného tepu patří:
srdeční onemocnění a arytmie
chronický stres a úzkost
onemocnění štítné žlázy
anémie, horečka, infekce
obezita a nízká fyzická kondice
nadměrná konzumace kofeinu, alkoholu nebo nikotinu
Vysoký tep může být doprovázen dušností, bolestí na hrudi, závratěmi, slabostí nebo mdlobami. Tyto příznaky je vždy nutné konzultovat s lékařem.
Klidová tepová frekvence se u většiny dospělých pohybuje přibližně mezi 65–75 tepy za minutu. U fyzicky trénovaných jedinců mohou být hodnoty výrazně nižší, aniž by to znamenalo zdravotní problém. Naopak vyšší klidový tep je typický pro osoby se slabší kondicí, vyšší mírou stresu nebo chronickým onemocněním.
Maximální tepová frekvence (MaxTF) představuje nejvyšší hodnotu, které může srdce dosáhnout při maximální fyzické zátěži. Tato hodnota je geneticky daná a s věkem klesá.
Zjednodušený výpočet maximální tepové frekvence:
Muži: 220 − věk
Ženy: 226 − věk
Například u 40letého muže je MaxTF přibližně 180 tepů za minutu. Tato hodnota slouží jako orientační vodítko pro sportovní zátěž i posouzení kardiovaskulního rizika.
Za bradykardii se považuje tep pod 60/min, za tachykardii naopak klidový tep nad 95/min. Obě situace mohou, ale nemusí znamenat onemocnění – vždy záleží na souvislostech a přidružených příznacích.
Použijte jemný abrazivní krém nebo peeling na vlhkou či suchou pokožku. Masáže provádějte pomalu, dlouhými krouživými pohyby přes postižené partie a ve směru k srdci.
Použijte masážní rukavici stejným způsobem jako výše zmíněný peelingový krém.
Krém proti celulitidě vždy vmasírujte pomocí svých prstů (nikoli dlaněmi). Dosáhnete tak dvojnásobného účinku, což vás určitě potěší. Tato aplikace vyžaduje sice více času, ale je také účinnější a efektivnější. Pamatujte, že masáž je důležitější než samotné krémy na celulitidu.
Na postižená místa naneste mletou kávu s krémem. Tuto směs si snadno připravíte: do dlaní vsypte mletou kávu a smíchejte s levným tělovým mlékem. Používejte denně! Masáž provádějte alespoň po dobu 2 minut, poté důkladně opláchněte. Už za několik dnů budou vaše partie hladší a vyformovanější.
Nezapomeňte také na dostatek pohybu. Pohybem rozproudíte krev ve svém těle, zahřejete se a umožníte tak lépe odbourávat podkožní tuk, který deformuje vaši kůži. Vykonávaný pohyb by měl být takový, aby vaše tepová frekvence dosáhla alespoň 60% maximální tepové frekvence. Například jste li žena a je vám 35 let, tak minimální tepová frekvence, kdy budete ubírat tuky, je 111 úhozů srdce za minutu. Starší žena s věkem 65 let by měla dosáhnout tepu minimálně 93 úderů za minutu.
Náhlý a extrémní výkon znamená velké riziko zranění, může způsobit vážné opotřebení těla a také dehydrataci a elektrolytovou nerovnováhu. Navíc si můžete vypěstovat pocit, že cvičení máte jako trest za stravování a můžete si přivodit psychickou poruchu. Doporučené dávky cvičení jsou individuální pro každého jedince. Někteří lidé zvládnou 30 minut kardio cvičení 5 krát do týdne a někteří jen 20 minut 3 krát týdně. Kardio cvičení je taková činnost, při které vám vlivem fyzické zátěže vzroste tepová frekvence na 60% vaší maximální tepové frekvence. Pokud si nejste jisti, jak dlouhý a intenzivní trénink byste měli zvolit, tak se poraďte se svým lékařem, ten vám přesně řekne jaká je pro vás optimální doba cvičení, abyste necvičili zbytečně nad rámec toho, co je pro vás již nezdravé. Pravidelné cvičení má zdravotní výhody, díky kterým se dokážete lépe odreagovat od každodenních stresů. Tyto stresy totiž způsobují uvolnění kortizolu, který zvyšuje chuť k jídlu a stimuluje ukládání tuku.
Návaly horka se projevují jako náhlý pocit tepla v horní části těla, obvykle jsou nejvíce pociťovány v obličeji, na krku nebo hrudníku. Kůže na obličeji, krku a hrudníku může být nerovnoměrně zarudlá (červené skvrny), s náhlým pocením. Můžete cítit změnu ve své tepové frekvenci, cítíte velmi rychlý pulz, nebo nepravidelný a silnější než obvykle (palpitace). Návaly horka, které se vyskytují během noci, se nazývají noční pocení. Většina návalů trvá jen pár minut, nejčastěji k nim dochází v prvním roce po poslední menstruaci.
Problémy se spánkem
Mnoho menopauzálních žen má problémy se spánkem nejen kvůli nočnímu pocení, ale příčinou mohou být i pocity úzkosti. Možná následně zjistíte, že nedostatek spánku vede k vaší podrážděnosti a že se objevují problémy s krátkodobou pamětí a schopností soustředit se.
Vaginální příznaky
V době menopauzy můžete zaznamenat vaginální suchost, svědění nebo nepohodlí. To je často příčinou nepříjemného, či dokonce bolestivého pohlavního styku (dyspareunie). Kombinované příznaky jsou známé jako vaginální atrofie. Asi třetina žen má symptomy vaginální atrofie krátce po menopauze, malé množství žen mívá tyto příznaky později. V některých případech mohou vaginální atrofie přetrvávat déle než 10 let po poslední menstruaci. Pokud již trpíte vaginálními problémy, je pravděpodobné, že budou pokračovat nebo se zhoršovat v průběhu času, pokud nebudou léčeny.
Močové příznaky
Během menopauzy je pravděpodobnější, že dochází k častému opakování infekce močových cest, (zánět močového měchýře). Můžete cítit naléhavou a častou potřebu močení.