Lichen je poměrně obvyklé onemocnění kůže, jehož příčina není dosud přesně známa. Odborníkům se však podařilo zjistit, že při něm probíhají obdobné děje, jako když imunitní systém příjemce odmítá transplantovaný orgán od dárce. Tedy že jde o autoimunitní reakci organismu, který vytváří látky proti vlastním buňkám těla, protože je pokládá za buňky cizí.
Lichen se může vyskytovat v mnoha různých formách a jeho projevy jsou často velmi různorodé. Rozlišení od dalších, podobně se projevujících chorob kůže je proto poměrně obtížné.
Homeopatika na lichen
Lichen planus (LP) je idiopatické, buněčně zprostředkované imunitní onemocnění, doprovázené svěděním. Dochází ke spontánní remisi. Používá se lokální a systémová terapie. Z praxe jsou popsány čtyři případy generalizovaného LP s postižením sliznice a bez něj léčeného homeopatiky.
Kazuistika 1
48letá žena se dostavila s 7měsíční anamnézou generalizované svědivé vyrážky, která byla diagnostikována jako LP, a byla neúspěšně léčena lokálními steroidy a odstraněním zubních plomb. Vyšetření odhalilo fialové papuly na horních a dolních končetinách, léze na sliznici ústní dutiny a nepravidelnou, erytematózní, blednoucí makulární vyrážku na hrudi. Dostávala homeopatický přípravek Ignatia amara v potenci medication dilution factor (MK), týdenní dávce, a po 3 měsících se u ní dostavila remise. Pacientka zůstává v remisi.
Kazuistika 2
65letá žena se dostavila s 27letou anamnézou generalizovaného LP, který nereagoval na lokální steroidy. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové papuly bez postižení sliznice. Pacientka užívala homeopatický přípravek Aurum metallicum v potenci MK každý týden a dosáhla remise. Po velmi stresující události došlo k relapsu 8 měsíců po zahájení léčby, ale po měsíci léčby opět dosáhla remise s Aurum metallicum . V remisi zůstává.
Kazuistika 3
38letý muž se dostavil s 21letou anamnézou generalizované LP. Anamnéza byla významná pro hepatitidu B a astma. Lokální steroidní terapie byla úspěšná pouze částečně. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové papuly s postižením ústní dutiny a genitálií. Dostával homeopatický Lycopodium v potenci MK každý týden a do 2 měsíců došlo k remisi. Remise zůstává.
Kazuistika 4
41letý muž se dostavil s 12letou anamnézou generalizované hypertrofické LP, která částečně reagovala na lokální steroidy a terapii ultrafialovým zářením A. Anamnéza byla významná pro snížený čich. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové, hypertrofické papuly a uzlíky. Dostával homeopatický Carcinosinum v potenci MK a do 6 měsíců došlo k remisi.
V praxi bylo potvrzeno, že ve své dlouhodobé, generalizované formě s postižením sliznic může LP reagovat na individualizovanou homeopatii. Další výzkum by mohl objasnit místo homeopatie v komplexní terapii lichenu.
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Dobrý den mám na vás dotaz:jde něco dělat ohledně rakoviny krve a kolik to stojí a není-li to jen pro bohaté?Kde se může chudý člověk objednat?Je na to nějaký lék jedná se o leukémii.Děkuji a budu rád za každou odpověď.Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyzkoušejte konzultaci v Protonovém centru. Vstupní vyšetření je zcela zdarma. Jedná se o formu konzultace, rozhovor s lékařem, v průběhu kterého lékař pečlivě prostuduje veškerou vaši zdravotnickou dokumentaci, zhodnotí váš aktuální zdravotní stav a posoudí, zda je protonová léčba vhodná pro vaši diagnózu. Na závěr vám doporučí nejvhodnější postup při léčbě rakoviny.
Jak se na vstupní vyšetření připravit?
Na vstupní konzultační vyšetření není potřeba žádná příprava. Připravte si pouze dotazy, na které byste chtěli znát odpověď. S vašimi dotazy ovšem nemusíte čekat až na vstupní vyšetření, obrátit se můžete na koordinátorky léčby, které vám kdykoliv ochotně odpoví.
Jak dlouho vstupní vyšetření trvá?
Délka samotné konzultace je přibližně 20 minut. V průběhu této doby vám lékař vysvětlí základní fakta a podrobnosti o protonové léčbě. V případě, že budete mít po vstupní konzultaci ještě další otázky, můžete se obrátit na svoji koordinátorku léčby.
Co musíte mít k dispozici?
Lékaři Protonového centra musí mít dostatek podkladů pro to, aby mohli rozhodnout, zda je pro vás protonová léčba vhodná. Proto je velice důležité, abyste s sebou na vstupní vyšetření přinesli veškerou zdravotnickou dokumentaci, která se týká vašeho současného onemocnění, zejména biopsie nebo histologie. V případě, že jste v minulosti prodělal nějaké jiné onkologické onemocnění, přineste, prosím, také tyto lékařské zprávy.
Proč musím přinést lékařské zprávy?
Lékaři musí mít k dispozici dostatek podstatných údajů o vaší nemoci, aby mohli posoudit, zda je pro vás léčba vhodná. Čím dříve a čím více zdravotnické dokumentace budou mít lékaři centra k dispozici, tím rychleji stanoví postup léčby a urychlí se tím i váš následný vstup do léčby.
Nemáte všechny výsledky vyšetření k dispozici?
V případě, že nemáte všechna potřebná vyšetření k dispozici, kontaktujte koordinátorky léčby, které vám poradí, jak dále postupovat. Některá diagnostická vyšetření jsou schopni zajistit přímo v Protonovém centru nebo domluvit ve spolupracujících zdravotnických zařízeních.
Jak se mám objednat?
Prvním krokem je domluvit si termín vstupního konzultačního vyšetření. Máte několik možností, jak se do Protonového centra objednat. Můžete se obrátit na koordinátorky léčby a rovnou si u nich rezervovat vhodný termín konzultace na telefonním čísle: +420 222 998 989.
Jaké kroky budou následovat?
Po vstupním vyšetření a diagnostice bude následovat pečlivé plánování léčby. Tým odborníků vám připraví individuální ozařovací plán uzpůsobený přesně vašim potřebám. Poté již bude probíhat samotná léčba, která je ambulantní a bez nutnosti hospitalizace. Na ozařování budete do Protonového centra docházet v přesně stanovených pracovních dnech a čase, který si můžete vybrat. Minimálně jednou týdně absolvujete konzultaci s lékařem.
V případě, že budete mít další dotazy týkající se protonové léčby, kontaktujte koordinátorky léčby na telefonním čísle. +420 222 998 989.
Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.
Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.
Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.
Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Ve svém příspěvku KAZUISTIKA PACIENTA POTŘEBY PACIENTA S CHRONICKOU RÁNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, píšu Bakalářskou práci potřeba pacienta s chronickou ránou a nevím si rady jak postupovat, jaké potřeby mám rozepsat a jestli mám i více rozepsat tu konkrétní chronickou ránu Bercovy vřed v úvodu. Nedaří se mi to dát dohromady
Moc děkuji za pomoc
Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Některé z běžných souborů symptomů, které jsou pozorovány u jedinců trpících mírnou formou autismu.
Neschopnost zahájení konverzace s ostatními dětmi nebo navázání přátelství. V případě, kdy již dítě zahájí rozhovor, nemusí být schopno udržet interakci na delší dobu.
Dítě se často zabývá jednoduchou činností, ignoruje lidi nebo jednotlivce kolem sebe. Ve většině případů dítě pokračuje v činnosti hraní se stejnou hračkou dlouhou dobu.
Komunikuje za dlouhou dobu nebo diskutuje o zcela nesouvisejících věcech.
Děti obtížně udržují oční kontakt po dlouhou dobu.
Časté jsou změny nálad, nedostatek ohledu k pocitům ostatních atd.
Opakované chování. Děti mohou stále dokola opakovat stejné řádky knihy nebo sledovat stejnou věc, dokonce mohou opakovat předchozí rozhovor.
Mezi další příznaky spojené s mírným autismem patří horší motorika, neschopnost přijít na to, co chtěly jiné osoby, řeč těla a nesmírný zájem o nejmenší podrobnosti z netriviálních témat nebo věcí.
Kontraindikace kombinace Cipralexu se zeleným čajem je potenciálně škodlivá, protože studie a kazuistiky ukazují, že může snížit absorpci escitalopramu – účinné látky Cipralexu a zvýšit riziko krvácení. Kazuistika popisuje pacienta, u kterého došlo po užívání obou léků k silnému krvácení, a farmakokinetické studie na zvířatech naznačují, že zelený čaj snižuje hladinu escitalopramu v těle. Před kombinací Cipralexu se zeleným čajem je důležité poradit se se svým lékařem, abyste prodiskutovali potenciální rizika a vedlejší účinky, protože se tato kombinace nedoporučuje.
Kontraindikace
Snížená účinnost léků
Zelený čaj může snižovat množství escitalopramu absorbovaného tělem, což může vést ke snížení účinnosti léku.
Zvýšené riziko krvácení
Escitalopram i zelený čaj mohou ovlivnit srážlivost krve. Jejich kombinace může zvýšit riziko vzniku modřin a krvácení.
Nedostatek testů
Zelený čaj a další bylinné přípravky nejsou testovány stejně přísným způsobem jako léky na předpis, takže jejich úplné interakce s jinými léky nejsou vždy známy.
Co udělat před užíváním zeleného čaje
Poraďte se se svým lékařem
Než začnete užívat zelený čaj nebo jakýkoli bylinný doplněk stravy s escitalopramem, poraďte se se svým lékařem.
Informujte svého lékaře
Informujte svého lékaře o všech ostatních lécích, vitamínech a bylinných doplňcích stravy, které užíváte.
Počítejte s tím, že během užívání Cipralexu se možná budete muset zcela vyhnout konzumaci zeleného čaje a extraktů ze zeleného čaje nebo je budete muset omezit.
V případě ostatních antidepresiv lze zelený čaj kombinovat s většinou z nich až na inhibitory MAO, ale měli byste být opatrní a vždy se předem poradit s lékařem, protože zelený čaj obsahuje kofein, který může zesilovat nežádoucí účinky některých antidepresiv. Extrakty a doplňky stravy ze zeleného čaje jsou silnější a pravděpodobněji způsobují interakce než samotný nápoj.
1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince
Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!
2. Popis a analýza případu
a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně
3) Průběh
a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
b) Vývoj případu – účinnost
c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
Návštěvu specialisty, v případě hemoroidů proktologa, není radno odkládat v jakémkoli věku a stavu. Většinou si pacient všimne toho, že má nějakou patologickou příměs ve stolici, která by tam být neměla, jako je třeba krev nebo hlen. U proktologa pacienta jako první čeká rozhovor, aby vysvětlil, proč sem přichází a co má za problém. Posléze následuje vlastní proktologické vyšetření, které obnáší, že se lékař musí podívat na postiženou oblast. V případě hemoroidů se provádí nástrojem, který se nazývá „anoskop“. Pomocí zavaděče se tubus zavede do řitního kanálu, zavaděč se pak vyndá. Tubus anoskopu je vybaven světelným zdrojem, který osvětluje řitní kanál. Otáčením se dá pozorovat hemoroidální uzel. Vnitřní hemoroidy se nacházejí v oblasti konce řitního kanálu, tedy v místě přechodu sliznice a kůže, asi 2 cm hluboko. Po vyšetření lékař může rozhodnou o dalším postupu.
Lékař vás vyšetří a zeptá se na příznaky, což mu dodá dostatek informací o tom, zda máte plané neštovice. Zdravé děti s příznaky planých neštovic nemusejí navštěvovat lékaře, stačí jen telefonický rozhovor. Díky tomu může zůstat vaše dítě doma a nešířit virus v okolí. Je dobré však lékaře informovat, protože může chtít vaše dítě vidět.
Teenageři, dospělí, těhotné ženy a lidé se zdravotními problémy by měli vždy navštívit lékaře. To je důležité zejména u těhotných žen, protože plané neštovice mohou během těhotenství způsobit vrozené vady.
Dentální příčiny: Nedostatečná ústní hygiena, přemnožení ústních bakterií a záněty dásní se mohou projevovat hořkostí v ústech. Dostatečný pitný režim a zlepšení ústní hygieny pak vedou obvykle k rychlému vymizení obtíží.
Refluxní choroba jícnu: Tento poměrně častý problém je způsoben návratem žaludečních šťáv do jícnu a obvykle se projevuje pálením žáhy. Dostanou-li se zbytky kyselé žaludeční tekutiny až do dutiny ústní, může to vzbouzet nepříjemnou hořkokyselou chuť. Vyšší riziko je vleže, kdy horizontální poloha návratu šťáv napomáhá.
Léky: Nepříjemné pocity hořkosti v ústech jsou spojené i s užíváním celé řady léků. Poměrně často reagují lidé pocitem hořkosti na nově nasazená antidepresiva a některá antibiotika. Nepříjemné pocity hořkosti v ústech a nechutenství se objevují také u pacientů, kteří užívají velké množství různých léků.
Otrava olovem: Kovová nahořklá chuť v ústech se spolu s bolestmi břicha, zvracením a křečemi objevuje u akutní otravy tímto kovem.
Hormonální změny: Nepříjemné pocity v ústech se mohou objevovat také v průběhu menstruačního cyklu, kdy dochází ke změnám hladin ženských pohlavních hormonů. Podobné obtíže se objevují i u žen v přechodu.
Psychické příčiny: Pocit hořkosti v ústech může být pochopitelně i ryze psychiatrickým problémem.
Aby bylo možné zjistit příčinu hořkosti v ústech, je nezbytný rozhovor s pacientem, rozebrání jeho obtíží a zjištění, jaké léky užívá. Z dalších možných vyšetření lze provést například gastroskopii k vyloučení nebo potvrzení refluxní choroby.
Při konkrétní léčbě hořkosti v ústech záleží na vyvolávající příčině. Obecně je vhodné zvýšit příjem tekutin, žvýkat žvýkačky, vynechat dráždivou stravu a zlepšit zubní hygienu. U pacientů s příliš velkým počtem léků je vhodné vysadit nadbytečné léky. Užívá-li člověk antidepresiva, je prospěšné je po konzultaci s psychiatrem změnit za jiná. Je-li příčinou refluxní choroba, jsou vhodným lékem přípravky na překyselení žaludku.
Rozhovor s MUDr. Janem Šulou vyšel v časopise Reflex (21/16) pod názvem Nebuďte obětí systému. Ač je Čech jako Brno, dnes žije v Římě a svými zkušenostmi, pobytem a životem v demokratické cizině je radikální až revoluční na naše zatuchlé české poměry. Jak uvádí, lidé jsou uvězněni v systému: přes týden je drtí korporátní mentalita velkých firem, tísní je bloky, které jim společnost nastavila. Pro zdraví je nejdůležitější být sám sebou a rozhodovat sám o sobě. Zdraví je o tom, že vím, co chci, a vím, co mám dělat. Nenechat se manipulovat systémem. Zapomínáme na to, že jedině veselá mysl je půl zdraví. Víme to všichni, ale málo se to praktikuje.
I další názory v cizině uznávaného lékaře stojí za několikeré přečtení. Hovoří o případech spontánních vyléčení, o tom, že když člověk chce dosáhnout nějaké psychické dovednosti, je minimální doba tréninku cca devadesát dnů, radí, jak se vyrovnat se stresem, a má revolučně a duchovně „podvratný“ recept: Být sám sebou a jít proti ohlupujícímu tlaku hlavního proudu, ať už jej vytvářejí nadnárodní farmaceutické firmy, nebo manželky v rodinách. Uzdravení je výsledek vašeho rozhodnutí!
Sám lékař říká, že chce dělat medicínu pro člověka, což znamená, že se ho snaží vyléčit, zrehabilitovat a odpojit od zdravotnického systému. Kdyby léčil pouze jeho fyzické potíže, vždycky by takzvaně „něco našel“, terapie by bobtnala a prodlužovala se a pacientův stres by nepomíjel, nebo by dokonce narůstal. Takovéto léčení je pro něj neetické a neprofesionální, dobře dělá ani ne tak pacientovi jako systémovému cash flow.
Celostní medicína, často označovaná také jako holistická nebo psychosomatická medicína, zažívá v České republice postupný nárůst zájmu ze strany pacientů i odborné veřejnosti. Psychosomatický přístup se dnes uplatňuje v řadě lékařských oborů a upozorňuje na skutečnost, že psychický stav člověka může významně ovlivňovat vznik i průběh fyzických onemocnění.
Diskuse o oficiálním ukotvení psychosomatiky v systému zdravotní péče probíhají již řadu let. Připravované legislativní změny naznačují snahu vymezit, v rámci kterých lékařských specializací by bylo možné psychosomatiku systematicky studovat. Přesto zůstává řada otevřených otázek, například jakým způsobem by byla tato odbornost prakticky vykonávána, jak by probíhalo vzdělávání lékařů a jak by byla péče hrazena zdravotními pojišťovnami.
Zastánci celostního přístupu se shodují, že snaha léčit tělo i duši by měla být přirozenou součástí práce každého lékaře. V praxi však lékařům často brání časová tíseň, administrativní zátěž a nedostatek prostoru pro hlubší rozhovor s pacientem. Celostní medicína se tak v mnohém vrací k tradici rodinných lékařů, kteří znali nejen zdravotní stav pacienta, ale i jeho rodinné a životní zázemí.
MUDr. Jan Hnízdil patří mezi nejvýraznější osobnosti české psychosomatické medicíny. Ve své praxi dlouhodobě upozorňuje na význam psychiky, životních vztahů a osobní odpovědnosti člověka za vlastní zdraví. Podle jeho přístupu není nemoc náhodným selháním těla, ale informací, kterou tělo člověku sděluje.
Hnízdil definuje zdraví jako schopnost zvládat běžné životní situace. Pokud člověk dlouhodobě potlačuje emoce, žije ve stresu nebo v nevyhovujících vztazích, může se tento stav postupně projevit i na tělesné úrovni. V takovém případě se podle něj nejedná pouze o biologický problém, ale o komplexní selhání rovnováhy organismu.
Ve své praxi se MUDr. Jan Hnízdil zaměřuje na rozhovor s pacientem, vysvětlení souvislostí mezi nemocí a životním příběhem a podporu změn životního stylu. Farmakologická léčba je podle něj často až druhotným řešením, pokud pacient není ochoten nebo schopen pracovat na příčinách svého zdravotního stavu.
Životopis MUDr. Jana Hnízdila
MUDr. Jan Hnízdil, narozený v roce 1958, patří mezi nejznámější české lékaře prosazující psychosomatický a celostní přístup k medicíně. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Po absolvování studia působil jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a více než deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Během své praxe se stále více setkával s pacienty, u nichž klasická biologická medicína selhávala nebo nabízela pouze symptomatickou léčbu bez hlubšího porozumění příčinám obtíží. Právě tato zkušenost ho přivedla k systematickému studiu psychosomatiky a k přesvědčení, že psychický stav, životní situace a vztahy mají zásadní vliv na vznik i průběh nemocí.
MUDr. Jan Hnízdil je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku a dlouhodobě usiluje o změnu způsobu vzdělávání lékařů. Podle jeho názoru by měla být psychosomatika součástí základního vzdělání všech budoucích lékařů bez ohledu na jejich specializaci.
Knihy MUDr. Jana Hnízdila
Součástí jeho práce je také rozsáhlá publikační činnost. Knihy MUDr. Hnízdila jsou zaměřeny na širokou veřejnost a snaží se srozumitelně vysvětlit principy celostní medicíny, odpovědnosti člověka za vlastní zdraví a úskalí moderního zdravotnického systému.
Zaříkávač nemocí: Chcete se léčit, nebo uzdravit?
Mým marodům: Jak vyrobit pacienta
Cvičení při bolestech zad
Doping aneb Zákulisí vrcholového sportu
Jako spoluautor se podílel také na dalších publikacích věnovaných bolestem zad, vadnému držení těla, artróze či kritice jednostranného biologického pojetí med
Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů
Když zažíváte extrémní emoce, lidské tělo reaguje různými způsoby. Dvě nejčastější reakce, které vyvolávají husí kůži, jsou:
zvýšená elektrická aktivita ve svalech těsně pod kůží;
hluboké nebo ztížené dýchání.
Objevit se může také pocení nebo zvýšení srdeční frekvence.
Intenzivní emoce a s nimi spojené reakce, mohou být vyvolány tím, co si myslíte, slyšíte, vidíte, cítíte, vychutnáváte nebo se dotýkáte.
Husí kůže je také spojena se stavem pocitu emocionálního dojetí buď radostným, nebo smutným způsobem. Někdy to může být obojí zároveň.
Je známo, že sledování sociálních podnětů, jako je emocionální rozhovor mezi herci ve filmu, je rovněž spojeno s husí kůží, podobně jako když slyšíte píseň, která je emocionálně dojemná.
Diagnostika je stále častější, protože mnoho lidí si poprvé uvědomí souvislosti při studiu, v práci, ve vztazích nebo díky dětem, které již diagnózu dostaly. Vyšetření zahrnuje rozhovor, analýzu historie vývoje, standardizované testy a popis fungování v každodenním životě.