KAZUISTIKA ROZHOVOR je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Slovo kazuistika na internetu zdomácnělo. Co to je, a proč se s ním tak často setkáváme? Kazuistiky jsou užitečné v řadě oborů od psychologie a medicíny přes školství až k marketingu a ekonomické praxi. Specifický přístup a způsob konstrukce konkrétní případové studie závisí na oblasti, ve které je zpracovávána, a účelu, pro který je vypracována.
Co je to kazuistika pacienta
Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.
Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.
Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.
Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Dobrý den mám na vás dotaz:jde něco dělat ohledně rakoviny krve a kolik to stojí a není-li to jen pro bohaté?Kde se může chudý člověk objednat?Je na to nějaký lék jedná se o leukémii.Děkuji a budu rád za každou odpověď.Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyzkoušejte konzultaci v Protonovém centru. Vstupní vyšetření je zcela zdarma. Jedná se o formu konzultace, rozhovor s lékařem, v průběhu kterého lékař pečlivě prostuduje veškerou vaši zdravotnickou dokumentaci, zhodnotí váš aktuální zdravotní stav a posoudí, zda je protonová léčba vhodná pro vaši diagnózu. Na závěr vám doporučí nejvhodnější postup při léčbě rakoviny.
Jak se na vstupní vyšetření připravit?
Na vstupní konzultační vyšetření není potřeba žádná příprava. Připravte si pouze dotazy, na které byste chtěli znát odpověď. S vašimi dotazy ovšem nemusíte čekat až na vstupní vyšetření, obrátit se můžete na koordinátorky léčby, které vám kdykoliv ochotně odpoví.
Jak dlouho vstupní vyšetření trvá?
Délka samotné konzultace je přibližně 20 minut. V průběhu této doby vám lékař vysvětlí základní fakta a podrobnosti o protonové léčbě. V případě, že budete mít po vstupní konzultaci ještě další otázky, můžete se obrátit na svoji koordinátorku léčby.
Co musíte mít k dispozici?
Lékaři Protonového centra musí mít dostatek podkladů pro to, aby mohli rozhodnout, zda je pro vás protonová léčba vhodná. Proto je velice důležité, abyste s sebou na vstupní vyšetření přinesli veškerou zdravotnickou dokumentaci, která se týká vašeho současného onemocnění, zejména biopsie nebo histologie. V případě, že jste v minulosti prodělal nějaké jiné onkologické onemocnění, přineste, prosím, také tyto lékařské zprávy.
Proč musím přinést lékařské zprávy?
Lékaři musí mít k dispozici dostatek podstatných údajů o vaší nemoci, aby mohli posoudit, zda je pro vás léčba vhodná. Čím dříve a čím více zdravotnické dokumentace budou mít lékaři centra k dispozici, tím rychleji stanoví postup léčby a urychlí se tím i váš následný vstup do léčby.
Nemáte všechny výsledky vyšetření k dispozici?
V případě, že nemáte všechna potřebná vyšetření k dispozici, kontaktujte koordinátorky léčby, které vám poradí, jak dále postupovat. Některá diagnostická vyšetření jsou schopni zajistit přímo v Protonovém centru nebo domluvit ve spolupracujících zdravotnických zařízeních.
Jak se mám objednat?
Prvním krokem je domluvit si termín vstupního konzultačního vyšetření. Máte několik možností, jak se do Protonového centra objednat. Můžete se obrátit na koordinátorky léčby a rovnou si u nich rezervovat vhodný termín konzultace na telefonním čísle: +420 222 998 989.
Jaké kroky budou následovat?
Po vstupním vyšetření a diagnostice bude následovat pečlivé plánování léčby. Tým odborníků vám připraví individuální ozařovací plán uzpůsobený přesně vašim potřebám. Poté již bude probíhat samotná léčba, která je ambulantní a bez nutnosti hospitalizace. Na ozařování budete do Protonového centra docházet v přesně stanovených pracovních dnech a čase, který si můžete vybrat. Minimálně jednou týdně absolvujete konzultaci s lékařem.
V případě, že budete mít další dotazy týkající se protonové léčby, kontaktujte koordinátorky léčby na telefonním čísle. +420 222 998 989.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Některé z běžných souborů symptomů, které jsou pozorovány u jedinců trpících mírnou formou autismu.
Neschopnost zahájení konverzace s ostatními dětmi nebo navázání přátelství. V případě, kdy již dítě zahájí rozhovor, nemusí být schopno udržet interakci na delší dobu.
Dítě se často zabývá jednoduchou činností, ignoruje lidi nebo jednotlivce kolem sebe. Ve většině případů dítě pokračuje v činnosti hraní se stejnou hračkou dlouhou dobu.
Komunikuje za dlouhou dobu nebo diskutuje o zcela nesouvisejících věcech.
Děti obtížně udržují oční kontakt po dlouhou dobu.
Časté jsou změny nálad, nedostatek ohledu k pocitům ostatních atd.
Opakované chování. Děti mohou stále dokola opakovat stejné řádky knihy nebo sledovat stejnou věc, dokonce mohou opakovat předchozí rozhovor.
Mezi další příznaky spojené s mírným autismem patří horší motorika, neschopnost přijít na to, co chtěly jiné osoby, řeč těla a nesmírný zájem o nejmenší podrobnosti z netriviálních témat nebo věcí.
Ve svém příspěvku KAZUISTIKA PACIENTA POTŘEBY PACIENTA S CHRONICKOU RÁNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, píšu Bakalářskou práci potřeba pacienta s chronickou ránou a nevím si rady jak postupovat, jaké potřeby mám rozepsat a jestli mám i více rozepsat tu konkrétní chronickou ránu Bercovy vřed v úvodu. Nedaří se mi to dát dohromady
Moc děkuji za pomoc
Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince
Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!
2. Popis a analýza případu
a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně
3) Průběh
a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
b) Vývoj případu – účinnost
c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
Rybí olej, omega-3 polynenasycená mastná kyselina, se skládá z kyseliny eikosapentaenové a kyseliny dokosahexaenové. Tato mastná kyselina může ovlivnit agregaci krevních destiček a/nebo koagulační faktory závislé na vitaminu K. Omega-3 mastné kyseliny mohou snížit zásoby tromboxanu A(2) v krevních destičkách a také snížit hladiny faktoru VII. Ačkoli je tato kazuistika kontroverzní, ukazuje, že rybí olej může posílit antikoagulační účinky, pokud je podáván při léčbě Warfarinem [1].
Před použitím omega-3 polynenasycených mastných kyselin spolu s Warfarinem se proto vždy poraďte se svým lékařem, od kterého dostáváte recept na Warfarin. Rybí tuk a další produkty obsahující omega-3 mastné kyseliny mohou vzácně zvýšit riziko krvácení v kombinaci s jinými léky, které mohou také způsobit krvácení, jako je Warfarin. Riziko narůstá se stoupající dávkou rybího tuku. Vyšší dávka než 3 gramy denně znamená zvýšené riziko. U dávky 6 gramů denně při léčbě Warfarinem je potvrzen případ krvácení do mozku [2].
Měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud zaznamenáte jakékoli neobvyklé krvácení nebo modřiny nebo máte jiné známky a příznaky krvácení, jako jsou
závratě;
červená nebo černá, dehtovitá stolice;
vykašlávání nebo zvracení čerstvé nebo zaschlé krve, která vypadá jako kávová sedlina;
těžká bolest hlavy;
slabost.
Je důležité informovat svého lékaře o všech ostatních lécích, které užíváte, včetně vitamínů a bylinek. Nepřestávejte užívat žádné léky, aniž byste se nejprve poradili se svým lékařem.
Návštěvu specialisty, v případě hemoroidů proktologa, není radno odkládat v jakémkoli věku a stavu. Většinou si pacient všimne toho, že má nějakou patologickou příměs ve stolici, která by tam být neměla, jako je třeba krev nebo hlen. U proktologa pacienta jako první čeká rozhovor, aby vysvětlil, proč sem přichází a co má za problém. Posléze následuje vlastní proktologické vyšetření, které obnáší, že se lékař musí podívat na postiženou oblast. V případě hemoroidů se provádí nástrojem, který se nazývá „anoskop“. Pomocí zavaděče se tubus zavede do řitního kanálu, zavaděč se pak vyndá. Tubus anoskopu je vybaven světelným zdrojem, který osvětluje řitní kanál. Otáčením se dá pozorovat hemoroidální uzel. Vnitřní hemoroidy se nacházejí v oblasti konce řitního kanálu, tedy v místě přechodu sliznice a kůže, asi 2 cm hluboko. Po vyšetření lékař může rozhodnou o dalším postupu.
Lékař vás vyšetří a zeptá se na příznaky, což mu dodá dostatek informací o tom, zda máte plané neštovice. Zdravé děti s příznaky planých neštovic nemusejí navštěvovat lékaře, stačí jen telefonický rozhovor. Díky tomu může zůstat vaše dítě doma a nešířit virus v okolí. Je dobré však lékaře informovat, protože může chtít vaše dítě vidět.
Teenageři, dospělí, těhotné ženy a lidé se zdravotními problémy by měli vždy navštívit lékaře. To je důležité zejména u těhotných žen, protože plané neštovice mohou během těhotenství způsobit vrozené vady.
Dá se říci, že normální krevní tlak je 120/80 mm Hg, nízký krevní 105/65 mm Hg. Pokud se cítíte trvale unavení a máte problémy s chůzí do schodů, máte sníženou schopnost koncentrace a málo energie, případně při ranním vstávání máte černo před očima, může být příčinou těchto problémů nízký krevní tlak v cévách. Nízký tlak není nemoc v pravém slova smyslu. Naměřená nižší hodnota krevního tlaku pro mnoho lidí neznamená žádné omezení a lidé se i při nižším tlaku cítí dobře. Rozlišujeme primární a sekundární nízký tlak.
Primární nízký krevní tlak
Primární nízký krevní tlak vzniká z neznámé příčiny. Touto formou trpí především mladé a zdravé ženy. Tyto příznaky se vysvětlují možnými odchylkami v nervovém a hormonálním ovlivnění krevního tlaku. Primární nízký krevní tlak se objevuje rovněž u sportovců, kteří jsou schopni se tréninkem přizpůsobovat zátěži. Primární nízký krevní tlak nemusí jedince nikterak obtěžovat a může být ochranným faktorem řady nebezpečných chorob, které jsou spojeny s vysokým krevním tlakem.
Možné příčiny primárního nízkého krevního tlaku: genetické předpoklady, vysoký, hubený vzrůst, častěji u žen, nedostatek sodíku (dehydratace, trávicí potíže, bolest břicha, ztráta hmotnosti, poškození nervů, bolest hlavy, nízký krevní tlak, bušení srdce, poruchy nervů, deprese), Addisonova choroba (únava, nízký krevní tlak, ztráta hmotnosti, průjem, pocit na zvracení až zvracení, ztmavnutí kůže).
Sekundární nízký krevní tlak
Sekundární nízký tlak má rovněž neznámou příčinu. Za sekundárně nízký krevní tlak se považuje stav, který se nazývá ortostatická hypotenze. Ortostatická hypotenze je stav, který může být i zcela přirozený a nedoprovází žádné nemoci. Jedná se o nízký tlak vzniklý při rychlé změně polohy ze sedu či lehu do stoje. Časté to bývá u mladší části populace. S ortostatickou hypotenzí se setkáváme ovšem i u starší populace ve věku nad 65 let a nezřídka se projevuje pády a zvýšenou nemocností. Zde může být příčinou příliš intenzivní medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku, zhoršení reakce samotného organismu na změny tlaku díky postižení stěny samotných cév tukovými a vápenatými pláty, poškození nervové soustavy jinými onemocněními, jako je parkinsonismus nebo cukrovka a alkoholismus. U některých lidí poklesne krevní tlak po jídle a přirozeně také klesá ve spánku.
Dále nízký krevní tlak způsobují nemoci postihující srdce, cévy a také endokrinní systém, tedy systém žláz s vnitřní sekrecí, kam patří například slinivka břišní, štítná žláza, nadledviny či podvěsek mozkový. Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony ovlivňující krevní tlak. Štítná žláza vytváří hormon, který působí na&nb
Dentální příčiny: Nedostatečná ústní hygiena, přemnožení ústních bakterií a záněty dásní se mohou projevovat hořkostí v ústech. Dostatečný pitný režim a zlepšení ústní hygieny pak vedou obvykle k rychlému vymizení obtíží.
Refluxní choroba jícnu: Tento poměrně častý problém je způsoben návratem žaludečních šťáv do jícnu a obvykle se projevuje pálením žáhy. Dostanou-li se zbytky kyselé žaludeční tekutiny až do dutiny ústní, může to vzbouzet nepříjemnou hořkokyselou chuť. Vyšší riziko je vleže, kdy horizontální poloha návratu šťáv napomáhá.
Léky: Nepříjemné pocity hořkosti v ústech jsou spojené i s užíváním celé řady léků. Poměrně často reagují lidé pocitem hořkosti na nově nasazená antidepresiva a některá antibiotika. Nepříjemné pocity hořkosti v ústech a nechutenství se objevují také u pacientů, kteří užívají velké množství různých léků.
Otrava olovem: Kovová nahořklá chuť v ústech se spolu s bolestmi břicha, zvracením a křečemi objevuje u akutní otravy tímto kovem.
Hormonální změny: Nepříjemné pocity v ústech se mohou objevovat také v průběhu menstruačního cyklu, kdy dochází ke změnám hladin ženských pohlavních hormonů. Podobné obtíže se objevují i u žen v přechodu.
Psychické příčiny: Pocit hořkosti v ústech může být pochopitelně i ryze psychiatrickým problémem.
Aby bylo možné zjistit příčinu hořkosti v ústech, je nezbytný rozhovor s pacientem, rozebrání jeho obtíží a zjištění, jaké léky užívá. Z dalších možných vyšetření lze provést například gastroskopii k vyloučení nebo potvrzení refluxní choroby.
Při konkrétní léčbě hořkosti v ústech záleží na vyvolávající příčině. Obecně je vhodné zvýšit příjem tekutin, žvýkat žvýkačky, vynechat dráždivou stravu a zlepšit zubní hygienu. U pacientů s příliš velkým počtem léků je vhodné vysadit nadbytečné léky. Užívá-li člověk antidepresiva, je prospěšné je po konzultaci s psychiatrem změnit za jiná. Je-li příčinou refluxní choroba, jsou vhodným lékem přípravky na překyselení žaludku.
Rozhovor s MUDr. Janem Šulou vyšel v časopise Reflex (21/16) pod názvem Nebuďte obětí systému. Ač je Čech jako Brno, dnes žije v Římě a svými zkušenostmi, pobytem a životem v demokratické cizině je radikální až revoluční na naše zatuchlé české poměry. Jak uvádí, lidé jsou uvězněni v systému: přes týden je drtí korporátní mentalita velkých firem, tísní je bloky, které jim společnost nastavila. Pro zdraví je nejdůležitější být sám sebou a rozhodovat sám o sobě. Zdraví je o tom, že vím, co chci, a vím, co mám dělat. Nenechat se manipulovat systémem. Zapomínáme na to, že jedině veselá mysl je půl zdraví. Víme to všichni, ale málo se to praktikuje.
I další názory v cizině uznávaného lékaře stojí za několikeré přečtení. Hovoří o případech spontánních vyléčení, o tom, že když člověk chce dosáhnout nějaké psychické dovednosti, je minimální doba tréninku cca devadesát dnů, radí, jak se vyrovnat se stresem, a má revolučně a duchovně „podvratný“ recept: Být sám sebou a jít proti ohlupujícímu tlaku hlavního proudu, ať už jej vytvářejí nadnárodní farmaceutické firmy, nebo manželky v rodinách. Uzdravení je výsledek vašeho rozhodnutí!
Sám lékař říká, že chce dělat medicínu pro člověka, což znamená, že se ho snaží vyléčit, zrehabilitovat a odpojit od zdravotnického systému. Kdyby léčil pouze jeho fyzické potíže, vždycky by takzvaně „něco našel“, terapie by bobtnala a prodlužovala se a pacientův stres by nepomíjel, nebo by dokonce narůstal. Takovéto léčení je pro něj neetické a neprofesionální, dobře dělá ani ne tak pacientovi jako systémovému cash flow.
Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů
Když zažíváte extrémní emoce, lidské tělo reaguje různými způsoby. Dvě nejčastější reakce, které vyvolávají husí kůži, jsou:
zvýšená elektrická aktivita ve svalech těsně pod kůží;
hluboké nebo ztížené dýchání.
Objevit se může také pocení nebo zvýšení srdeční frekvence.
Intenzivní emoce a s nimi spojené reakce, mohou být vyvolány tím, co si myslíte, slyšíte, vidíte, cítíte, vychutnáváte nebo se dotýkáte.
Husí kůže je také spojena se stavem pocitu emocionálního dojetí buď radostným, nebo smutným způsobem. Někdy to může být obojí zároveň.
Je známo, že sledování sociálních podnětů, jako je emocionální rozhovor mezi herci ve filmu, je rovněž spojeno s husí kůží, podobně jako když slyšíte píseň, která je emocionálně dojemná.
Kniha „Bonding – porodní radost“ vznikla jako rozmluva tří žen. Úryvky z této knihy můžete nalézt v pdf formátu zde: http://maly-svet.cz/dnl/bonding_letak_A4.pdf. Klinická psycholožka Michaela Mrowetzová jako jedna z prvních u nás začala hovořit o tematice rané podpory bondingu. Ivana Antalová je zakladatelkou sdružení Baby Klokánci, které podporuje děti nemocné a předčasně narozené. Gauri Chrastilová, fejetonistka a spisovatelka, se dlouhodobě zajímá o normální porod a o vše, co souvisí s výchovou dětí. Tyto tři autorky vytvořily knihu, kterou by si samy rády přečetly, když prožívaly svoje první těhotenství. Knihu, která se otevřeně dotýká radostných i bolestných témat mateřství a rodičovství a odborně, ale přitom jednoduše a srozumitelně pojímá celou širokou škálu témat propojených stěžejní myšlenkou nutnosti prosazení podpory rané vazby mezi matkou a dítětem jako běžné normy českého porodnictví. Rozhovor je doplněn příběhy, kazuistikami, stanovisky různých odborníků, přílohami a šedesátistránkovou barevnou obrazovou přílohou. Předmluvu napsala Eva Labusová. Publikace je určena především laické veřejnosti, ale přináší zajímavé sdělení i pro zdravotníky, kteří pracují s ženou v období kolem porodu. Knihu „Bonding – porodní radost můžete v pdf formátu nalézt zde.
Nízký tlak a vysoký tep jsou charakteristické pro šok. Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Tělo potřebuje zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů. Zvýšený tep se postupně zvyšuje až na 140–160 tepů za minutu. Jedná se o život ohrožující stav, kdy je nutná okamžitá lékařská pomoc. Vždy je nutné volat linku 155.
S touto situací je možné se setkat u anafylaktického šoku a při poúrazovém šoku.
První pomoc
Volat okamžitě 155 nebo 112.
Povolit postiženému oděv, aby mohl dobře dýchat. Pokud je při vědomí, nechat jej sedět s oporou zad, v bezvědomí ho položit na záda.
Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem (EpiPen), je vhodné ji použít. Aplikuje se do horní třetiny stehna, po odjištění a úderu pružina vbodne jehlu a vstříkne adrenalin.
Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu. Podání kortikoidů a antihistaminik je pouze doplňující léčbou.
Protišoková opatření – často také známá pod zkratkou 5T
Podle současných standardů první pomoci se souhrn následujících doporučení již nepoužívá!
Teplo: zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale například položit pod zraněného deku, nebo je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji).
Ticho: vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit – rozhovor slouží i jako kontrola vědomí.
Tekutiny: v žádném případě nepodáváme nic k pití ani neotíráme rty vodou (zvyšuje pocit žízně), lepší je otírat obličej (kromě rtů) vlhkým kapesníkem. Jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny).
Tišení bolesti: nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (například stočení do klubíčka při poranění břicha).
Transport: zavolat 155 či 112, sami pacienta nikam neodnášíme.
