My ženy si většinou klademe otázku, kde jsou ti skvělí chlapi, o kterých jsme kdysi snily jako malé princezny. Vždyť i naše maminka měla tatínka, tak jak je možné, že tu polovičku ne a ne najít? Jenže víte jak jsou na tom muži, když hledají své ženy? A co teprve, když se chlap rozhodne najít si nevěstu? Prostě takovou, co by zaplnila volný prostor v jeho životě? A tak několik pokusů o ulovení nevěsty vyústilo v seznamovací thriller, plný lidské vášně, lechtivých i černěhumorných situací a ve finále i obětí, jenž musíme přinášet, protože tak je to zkrátka správné.
Román vypráví o tom, co chce a hledá jeden docela normální chlap s tak jednoduchým požadavkem „Hledám štíhlou ženu ... „
JANINKA-HANINKA
„Tys to udělal... do mě?“ zeptala se ještě trochu udýchaně.
„Je tu snad... ještě... někdo jinej?“ zeptal jsem se ještě udýchaněji.
„Já jenom, že mám právě dost blbý období,“ usmála se spíše pro sebe. Usmála!
„To máme tedy oba blbý období, Janinko,“ konstatoval jsem upřímně a horečně přemýšlel, zda si přeju, aby se právě tahle zručná kadeřnice stala matkou mého dalšího dítěte. No nepře-ju, a nic proti zručným kadeřnicím, které ještě ke všemu vypadají hodně dobře. Problém zpravidla nastává, až když se rozpovídají.
Jsem nezodpovědný. Proč s ní lezu do postele, když celkem otevřeně deklarovala, že by se stala ráda matkou dítěte, kterého se nechci stát otcem? Možná proto, že se při souložení ne-mluví. Nebo jen docela stručně.
A proč seznámeníchtivé pětatřicátnice, které nevypadají nic moc, všechny děti mají a další děti už spíše či plně nechtějí, a ty, které vypadají dobře, děti nemají a jsou ochotny se s blížící se čtyřicítkou nechat oplodnit i od orangutana, pokud by jim někdo zaručil, že dítě nebude mít fazonu zcela po tatínkovi. Nemělo by to být zcela naopak? Že by ty hezké děti měly a ty ostatní neměly?
Jenže ty ostatní si ty děti prostě s někým zařídí bez velkých licitací, protože těch oplodňovacích příležitostí zas tolik nemají, zatímco ty hezké tak dlouho přebírají, koho tím šťastným otcem vlastně učiní, až přeberou, a už jim houká vlak a zvoní hrana a už se jen fofrem hledá táta, nebo alespoň ten oplodňovač.
Tato pětatřicítka se mi však vyrvala z misionářské polohy, jako by mi četla myšlenky (popřípadě zjistila, že si skutečně vystřihla orgasmus s orangutanem), a začala se hbitě oblékat. Na vteřinu mne napadlo, zda si nepřišla skutečně jen pro tu plus minus dvěstěmilionovou partičku spermií, která v ní teď možná svádí nemilosrdný souboj o jediné vajíčko. Souboj na život a na smrt.
Měla hezké prádlo. Černou, poloprůhlednou podprsenku bez molitanových šidítek a miniaturní tanga. Asi jí na mně záleželo. Nebo na tom, aby se mi líbila. Nebo na tom, abych ji oplodnil a ona konečně mohla trajdat s kočárkem. A proč si ženy vlastně oblékají tak svůdné (a zcela nepraktické) spodní prádlo, když měřítkem úspěchu je vlastně jen a pouze to, jak rychle z něj budou vysvlečeny?
Tvářila se, jako kdyby jí uletělo hned pět rojů včel. A jak bych se měl tvářit já, když mi holka ani neřekne, abych si dával bacha? Kdyby holka, velká ženská!
Ta ženská se štíhlou holčičí postavou a půvabnou pihou na zadečku si však neskutečně naštvaně navlékala punčocháče, dokonce takovým způsobem, až v nich výstražně zapraskala statická elektřina.
„Janinko, stalo se něco kromě toho, žes právě otěhotněla?“ vsadil jsem na černý h
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Seznamovací thriller: Hledám štíhlou ženu
Smuteční verše na parte
Někdy se na parta může hodit verš pro člověka, který nemá děti a nelze použít smuteční báseň pro maminku a nebo tatínka. Proto je zde uveden seznam univerzálních básní na parte.
Ty prosté věci, jež jsem miloval,
toužil jsem míti věrně kolem sebe.
A byl to ráj a já se o ně bál
a věděl jsem, že tratím v nich kus nebe
Okno mi řeklo: Jen se rozhlédni,
až odejdeš, už cizí budu tobě.
Kyvadlo řeklo: Jdi, je k poledni.
A křížek na zdi: Sejdeme se v hrobě.
~
Odcházím tam, kam všechna pokolení přede mnou.
A lesy budou šumět dál a květy budou kvést.
~
Po krátkých cestách chodili jsme spolu, na dalekou odešel jsi sám.
~
Co vděkem za lásku a péči Tvou Ti můžem dát - hrst krásných květů naposled, a pak jen vzpomínat...
~
Nezemřela jsem, neboť vím, že budu stále žít v srdcích těch, kteří mě milovali.
~
V tento den loučení přejte mi štěstí. Neplačte o mne, již sladce spím, život byl stejně bolem mým.
~
Já půjdu tam, kam všechna pokolení odešla.
A lesy budou stále v slunci snít
a vody dřímat v lesku bílých hvězd.
Julius Zeyer
~
Dozněl tlumený akord života,
ztichla jeho tichounká píseň,
mlha studená padá do polí
a nám do srdcí bolestná tíseň.
~
Přestalo tlouci srdce Tvé znavené,
nebylo z oceli, nebylo z kamene.
Bolesti znaveno přestalo bít,
nebylo léku, jímž mohlo by žít.
~
Jen jediné srdce na světě jsme měli,
jež dovedlo nás milovat,
kdybychom láskou vzbudit je chtěli,
neozve se nám vícekrát.
Utichlo, umlklo, šlo již spát...
~
Pohasly její milé oči,
klesly upracované ruce,
ztichlo zlaté srdce,
odešla tam,
odkud není návratu.
~
Neplačte drazí,
že odcházím spát,
jak pokynul mi osud.
Ve věčné noci bude se mi zdát,
že žiji s vámi dosud.
~
Jak těžko žít,
když v těle síla není,
jak těžko umírat,
když se chce tolik,
ach tolik žít.
~
Klesla ruka, která tak ráda pracovala,
zmlkla ústa, která slovy hladívala,
a oči, které se tak mile dívaly,
se navždy zavřely.
~
Kdo Tě znal, ten zná naši bolest,
ten ví, co jsme v Tobě ztratili.
V našem srdci žiješ věčně dále –
spi sladce, vždyť se opět shledáme.
~
Přátelé s vámi se loučím,
odcházím,
neb hodina má již dozněla,
života svíce zhasla...
~
Neplačte, že jsem odešla,
ten klid a mír mi přejte,
jen v srdcích věčnou vzpomínku
si na mne zachovejte.
~
Odcházím za světlem...
kde v dálce splynu s ním.
Těm, které miluji, na cestu posvítím.
~
Posílám pozdrav poslední...
všem, kdo měl mne rád,
mně se&nbs
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Smuteční básně
Příběh
Ve svém příspěvku BOLEST V KLENBĚ NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Procházková.
Už dva roky mně bolí v klenbě nohy. Při chůzi nic nebolí, na omak když pořádně
přitlačím tak to nahmatám, ale hlavně to bolí v klidu a to píchání je hodně silné, až
mi to připadá jako nerv, nakonec to přestane a třeba to začne za několik hodin.
Někdy mně to bolí i v noci.
Dle lékařů je to spadená klenba, ale je mi divné, že to bolí jenom v klidu.
Tak tím žiju, ale je to hodně nepříjemné.
Nemá někdo podobné potíže a neví co to je ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Procházková.
Tak co to vlastně mám a dá se toho zbavit, mám hodně ploché a zdeformované nohy, ale při chůzi to nebolí
Zdroj: příběh Bolest chodidla
FAQ – Často kladené otázky
Mohou zaražené větry opravdu bolet záda?
Ano, zaražené větry mohou vyvolat výraznou bolest zad, která může působit velmi nepříjemně.
Plyn nahromaděný ve střevech zvyšuje vnitřní tlak a dráždí nervy, které mají společné dráhy s oblastí páteře. Mozek pak bolest vyhodnotí jako bolest zad, i když samotná páteř není poškozená. Tento typ bolesti může být ostrý, tlakový nebo vystřelující a často zmizí po uvolnění plynů.
Kde přesně záda při zaražených větrech nejčastěji bolí?
Nejčastěji se bolest objevuje v bederní a křížové oblasti zad.
Bolest se však může šířit i do boků, pod žebra nebo mezi lopatky. Typické je, že lokalizace není úplně přesná a může se měnit během dne. To je jeden z rozdílů oproti bolesti páteře, která bývá stabilnější a vázaná na konkrétní pohyb.
Jak poznám, že nejde o „bloklá záda“, ale o střeva?
Rozhodující je souvislost bolesti s trávením a plynatostí.
Pokud se bolest nemění při pohybu páteře, ale zhoršuje se po jídle, vleže nebo při nafouknutí břicha, je střevní původ velmi pravděpodobný. Silným vodítkem je také úleva po odchodu plynů nebo po chůzi.
Může bolest zad od zaražených větrů vystřelovat?
Ano, bolest může vystřelovat do různých částí zad.
Důvodem je podráždění nervových drah, které vedou jak ze střev, tak z oblasti páteře. Přestože může bolest působit dramaticky, obvykle nejde o poškození nervu ani meziobratlové ploténky.
Je normální, že bolest přijde náhle a bez varování?
Ano, náhlý vznik bolesti je pro zaražené větry typický.
Plyn se může nahromadit poměrně rychle, například po jídle nebo při delším sezení. Jakmile tlak překročí určitou hranici, bolest se objeví náhle a může být velmi intenzivní, i když předtím nebyly žádné potíže.
Může to bolet tak, že se bojím pohnout?
Ano, intenzita bolesti může být překvapivě silná.
Někteří lidé popisují pocit, že se bojí pohnout nebo že mají strach z vážného problému se zády. U zaražených větrů však obvykle pohyb páteře bolest nezhoršuje a opatrná chůze nebo změna polohy naopak přináší úlevu.
Může se stát, že záda bolí, i když nemám výrazně nafouklé břicho?
Ano, je to možné.
Plyn se nemusí vždy projevit výrazným zvětšením břicha. Někdy se hromadí spíše v hlubších úsecích střeva, kde vyvolává tlak a bolest zad, aniž by byl nafouknutý vzhled nápadný.
Je trapné, ale může mi opravdu ulevit obyčejné „odpuštění větrů“?
Ano, a je to naprosto normální.
Odchod plynů snižuje tlak ve střevech, což často vede k rychlé úlevě od bolesti zad. I když je to společensky nepříjemné téma, z fyziologického hlediska jde o přirozený a žádoucí proces.
Může se bolest
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Zaražené větry a bolest zad: jak spolu skutečně souvisí
Poradna
V naší poradně s názvem FRANTIŠKOVY LÁZNĚ HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naďa Slabá.
Dobrý den, nyní jsem v nemocnici po laparoskopické operaci žlučníku. Dostávám antibiotika pro velký zánět . Tím pádem je léčba v nemocnici zdlouhavéjsi.
Prosím, mám nárok na křížove lázně. Je mne 71 let
Děkuji Naďa Slaba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jestli máte nárok na křížkové lázně může rozhodnout pouze vaše zdravotní pojišťovna. Potřebujete k tomu doporučení odborného lékaře, ve kterém bude napsáno, že lázeňská léčba povede ke zlepšení vašeho zdravotního stavu a přispěje tak ke snížení nákladů za léčbu, kterou by jinak bylo nutné vynaložit za vaši léčbu bez lázní. Dohodněte se se svým ošetřujícím lékařem, aby vám takové doporučení napsal a vytvořil návrh na lázeňskou léčbu. Pojišťovna vám pak dá do třiceti dnů vědět, jak rozhodla.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Františkovy Lázně hrazené pojišťovnou