KOMPOZITNI ZUBNIPROTEZY je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Arachnofobie, klaustrofobie, akrofobie, aichmofobie, xenofobie a další fobie jsou pocity strachu, které člověka mohou provázet celý život. Jeden z dalších a častých strachů je i dentofobie, tedy strach ze zubařů. Spousta lidí se ze strachu zubaři vyhýbá, a když tam musí jít, často se diví, jak velké finanční částky tam musí zanechat, obzvlášť když se nechce spokojit s obyčejnou amalgámovou plombou, ale chce mít úsměv nezkažený tmavými plombami.
Rozdíly mezi bílou a amalgámovou plombou
Když jde člověk k zubaři, měl by si uvědomit, kolik peněz je do zubů ochoten investovat. Pokud mu totiž zubař bude nabízet různé plomby, měl by vědět, jaké výhody obě plomby mají.
Úkolem zubní plomby je zabránit šíření kazu. Funguje tak, že plomba nahrazuje ztracené části zubní korunky, a tak je zub znovu schopen plnit svou funkci. Dnešní plomby jsou do značné míry podobné zubní tkáni. Reakce plomby na teplo, chlad je daleko lepší než dříve, právě proto, že je podobná zubní tkáni.
Amalgámové plomby jsou hrazené pojišťovnou. Všechny jsou z materiálů s obsahem kovů jako: stříbra, mědi, cínu, liší se jen chemickým složením. Amalgám zároveň obsahuje určité množství rtuti. Tyto plomby jsou buď z kondenzovatelného nebo nekondenzovatelného materiálu. Plomby z nekondenzovatelného materiálu jsou méně kvalitní a měkčí, naopak plomby z kondenzovatelného materiálu jsou pevnější, lépe se s nimi pracuje, ale jejich nevýhodou je velká spotřeba.
U plomby je důležitá i rychlost tuhnutí, plomba nesmí zatuhnout předtím, než je do zubu zasazena a upravená, zároveň ale musí natolik zatuhnout, aby se nejdéle za dvě hodiny od zasazení dala používat. Celkově ale plomba tuhne zhruba 24 hodin. Během tuhnutí nesmí docházet k rozměrovým změnám výplně, mohlo by totiž dojít k vypadnutí plomby nebo k rozlomení zubu.
Amalgám musí být chemicky odolný, aby v ústech nedocházelo k uvolňování rtuti a dalších kovů.
Amalgámová výplň může být míchaná zubařem přímo v ordinaci, množství látek si zubař stanoví sám. Lékař musí být zkušený, musí vědět, jak dlouho má hmotu míchat a v jakém poměru ji musí namíchat. Pokud se mu to nepodaří, můžou vzniknout druhotné kazy pod plombou. Je třeba si uvědomit, že to, že je plomba hrazená pojišťovnou, neznamená, že je nekvalitní.
Další variantou je amalgámová výplň, která je v kapslích a je pevnější, ale také dražší, proto si ji pacient musí zaplatit sám. Výhodou ale je, že každá tato plomba má stejnou garantovanou kvalitu. Zároveň když se plomba nemíchá přímo v ordinaci, neuvolní se tolik rtuti, která může být nebezpečná. Cena této plomby se pohybuje kolem 500 Kč.
U bílé varianty jsou tři druhy výplní: skloionomerní, kompozitní pryskyřice a keramické inlaye či onlaye. Z bílých plomb je nejlevnější skloionomerní výplň, která slouží spíše jako dlouhodobé provizorium, protože není příliš mechanicky odolná. Obvykle ji zubaři používají u dětských dočasných zubů.
Nejužívanější je fotokompozitní výplň, která se také nazývá kompozitní pryskyřice. Tato výplň je trvanlivá a její barva se dá doladit podle barvy zubu.
Posledním typem jsou keramické onlaye či inlaye. Ty se používají, když je potřeba dodělat větší část zubu. Inalye se vyrábí podl
Částečné snímatelné zubní protézy jsou k čelisti přichyceny kotevními prvky (sponami) nebo nesponovými kotevními prvky. Spony jsou levnějším a jednodušším druhem kotevních prvků a jsou na zubech částečně viditelné. Snímatelné zubní protézy se sponami jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Estetičtějším a k zubům šetrnějším řešením jsou skeletové náhrady s nesponovými kotevními prvky (zásuvné spoje). Jedná se o jakési patentky nebo zásuvky, které nejsou v ústech na první pohled viditelné. Tento druh zubních protéz je však také dražší.
Celkově snímatelné zubní protézy
Celkové snímatelné zubní protézy se zhotovují při ošetření bezzubých čelistí. Pro zhotovení celkové snímatelné zubní protézy je třeba 4–5 návštěv u vašeho zubního lékaře. V rámci zdravotního pojištění lze zhotovit protézu z dvouvrstvých nebo třívrstvých pryskyřičných zubů. Mají nadstandardní kvalitu a jejich tvar, velikost a barvu lze přizpůsobit původnímu odstínu chrupu, nebo podle specifických přání pacienta. V ústech působí velmi přirozeně. Vysoký estetický vzhled je docílen (na rozdíl od dvouvrstvých zubů) překrytím tří barevných vrstev a transparentností hran. Jsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Nad rámec pojištění mohou tyto zubní protézy obsahovat zuby keramické nebo kompozitní zuby, které jsou odolnější, ale také dražší. Dásně a patro jsou vyrobeny z pryskyřice.
Hybridní zubní protézy
Hybridní zubní protézy vypadají téměř jako celkové zubní protézy. V ústech však drží na zbylých zubech, které jsou proteticky upraveny a ukryty pod zubní protézou. Hybridní zubní protézy jsou ukotveny pomocí zásuvných spojů, které jsou připevněny na zubech i zubní protéze. Hybridní zubní protézy lze použít také u bezzubých čelistí – zuby jsou zde nahrazeny několika zubními implantáty, které suplují funkci zásuvných spojů.
Nejstarším dnes ještě používaným typem plomby je zubní amalgám (směs stříbra a rtuti), který je některými zdroji označován jako určité zdravotní riziko. Amalgám se v zubním lékařství používá více než 150 let. Moderní plomby jsou po fyzikálních a chemických vlastnostech velice podobné, někdy i do značné míry shodné se zubními tkáněmi. Reakce na podněty (například teplo, chlad) je daleko lepší, protože je podobná nebo totožná jako u přirozené zubní tkáně. Ideální plomba se roztahuje nebo zmenšuje stejně jako přirozený zub.
Bílé plomby mohou být chemicky nebo světlem tuhnoucí. U chemicky tuhnoucích se smíchá tekutina s práškem nebo se smíchají 2 pasty. Tyto hmoty jsou méně kvalitní. Je nutné je přesně odměřit, nedají se barevně vrstvit. Ale jsou levnější. Světlem tuhnoucí jsou už připraveny, a proto se nemusí složitě míchat.
Vytvoření kvalitní výplně může trvat i dvě hodiny.
Nejprve se musí kvalitně izolovat ošetřovaný zub od zbytku dutiny ústní, aby nedošlo ke kontaminaci slinami a bakteriemi. Zub je nutné zbavit kazu a všech nečistot. Poté se zub naleptá kyselinou ortofosforečnou, díky ní bude výplň držet. Po opláchnutí se v zubu nechá působit chlorhexidin, který vyhubí všechny mikroby. Pak se nanese mezivrstva, která spojí zub s výplní, a kompozitní hmota. Ta se nanáší v několika vrstvách a vytvrzuje se osvícením polymerační lampou. Na závěr se výplň upraví, zbaví hrbolků, vyleští se a zahladí se mezizubní prostor.
Bílá plomba je tedy takový materiál, který se dostane i do mikroprostorů. Fotokompozitiní pryskyřice je tvořená z anorganického plniva, které představují skelné částice, a organickou částí je monomer. K tuhnutí pryskyřice jsou potřeba fotoiniciátory tuhnutí. Po osvícení dojde k tomu, že se monomery promění v polymery a materiál se vytvrzuje.
Při léčbě stomatolog odstraní zubní kaz, odstraní nervové cévní svazky, vyčistí a vyplní kanálky. Léčba zubních (kořenových) kanálků neboli endodoncie má pro další osud zubu velký význam. Jedná se o klíčové ošetření, díky kterému může zub zůstat na svém místě, jinak by odumřel. Proto při léčbě zubních kanálků využívají zubní lékaři nejmodernější technologie, jež jsou mnohem efektivnější než klasický endodontický zákrok. Jak již bylo výše řečeno, ošetření spočívá v důkladném pročištění kořenových kanálků (to jest odstranění nežádoucí odumřelé dřeně) a v jejich hermetickém zaplnění. Dlouhodobý úspěch endodoncie zajišťují tyto postupy:
kořenový kanálek je zbaven co nejdokonaleji všech nežádoucích látek;
kořenový kanálek je vysterilizován chemicky, ozonem či laserem;
kořenový kanálek je trojrozměrně hermeticky zaplněn materiálem zajištujícím těsnost po celé jeho délce;
zub je po zaplnění proteticky ošetřen (umělou korunkou, kompozitní dostavbou).
Takto ošetřený zub může pacientovi sloužit po zbytek jeho života.
Jestliže je zánět masivní, uvedenou léčbu stomatolog doplní léčbou antibiotiky. Nejčastěji se používají antibiotika Duomox, Dalacin a Entizol.
Ovšem nejúčinnější je prevence. Preventivní opatření spočívají v pravidelném odstraňování zubního plaku důkladným čištěním zubů správnou technikou, a to alespoň dvakrát denně. Samozřejmou součástí péče by pak mělo být i čištění mezizubních prostor pomocí mezizubních kartáčků a zubní nitě. Jakou velikost mezizubních kartáčků zvolit vám poradí ošetřující stomatolog či dentální hygienista. V každém případě je na místě omezit konzumaci sladkých a kyselých jídel a nápojů a dvakrát ročně docházet na pravidelné preventivní zubní prohlídky. Pokud vás přepadne jakákoli bolest zubu nebo objevíte v ústech kaz nebo vám vypadne zubní výplň, kontaktujte svého stomatologa.
Korunky jsou řešením prasklých či odlomených korunek zubů, používají se k rekonstrukci zubu při velkých ztrátách tvrdých zubních tkání v okamžiku, kdy již nelze následkem úrazu, rozsáhlého zubního kazu či ošetření kořenového kanálku zhotovit klasickou výplň, tedy na živý zub. Korunkami se v současné době ošetřuje převážně mrtvý zub, u kterého došlo k výrazné ztrátě zubních tkání. Často korunky slouží také jako pilířová konstrukce fixních můstků. Přestože korunka potřebuje minimum zachované hmoty zubu, někdy je ztráta tvrdých zubních tkání tak velká, že je potřeba zub před nasazením korunky ošetřit takzvanou kořenovou nástavbou. Ta může být zhotovena v laboratoři po předchozím otisku upraveného zbytku zubu, případně je modelována přímo v ústech z beze zbytku spalitelné pryskyřice a prefabrikovaného čepu a následně v laboratoři odlita, nebo se do kořene cementují hotové vyrobené čepy, které se do definitivního tvaru doplní kompozitní pryskyřicí nebo amalgámem.
Nejpoužívanějšími korunkovými náhradami jsou metalokeramické korunky, jejichž vnitřní část je zhotovena z kovu, aby byla zajištěna dobrá mechanická odolnost, vnější plášť je napálen ve speciální peci z keramické hmoty, která výborně reprodukuje přirozený vzhled zubů. V předním úseku chrupu bývá u keramických korunek problém s kovovým lemem při okraji dásně, který může prosvítat a tím esteticky rušit. Z tohoto důvodu byly vyvinuty speciální postupy, při nichž se ke zhotovení vnitřní konstrukce nepoužívají kovy. Tyto korunky se pak nazývají celokeramické. Metalokeramické a celokeramické korunky jsou nejtrvanlivější a svými vlastnostmi se nejvíce blíží vlastním zubům.
Klinický program přípravku Xarelto byl koncipován tak, aby byla prokázána účinnost přípravku Xarelto při prevenci kardiovaskulárního úmrtí, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody u pacientů s nedávným akutním koronárním syndromem –AKS (infarkt myokardu s elevací segmentu ST [STEMI], infarkt myokardu bez elevace segmentu ST [NSTEMI] nebo nestabilní angina pectoris [NSAP]). V pivotní dvojitě zaslepené klinické studii ATLAS ACS 2 TIMI 51 bylo 15 526 pacientů náhodně zařazeno v poměru 1 : 1 : 1 do jedné ze tří léčebných skupin: skupiny užívající přípravek Xarelto 2,5 mg perorálně dvakrát denně, skupiny užívající přípravek Xarelto 5 mg perorálně dvakrát denně nebo do skupiny užívající placebo dvakrát denně spolu s ASA samotnou nebo s ASA plus thienopyridin (klopidogrel nebo tiklopidin). Pacienti s akutním koronárním syndromem ve věku do 55 let měli buď diabetes mellitus, nebo prodělali infarkt myokardu. Medián léčby byl 13 měsíců a celková doba trvání léčby byla téměř 3 roky. 93,2 % pacientů užívalo souběžně ASA plus thienopyridin a 6,8 % pouze ASA. Z pacientů, kteří užívali duální protidestičkovou léčbu, 98,8 % užívalo klopidogrel, 0,9 % užívalo tiklopidin a 0,3 % užívalo prasugrel. Pacienti obdrželi první dávku přípravku Xarelto nejméně za 24 hodin a nejvýše za 7 dní (medián 4,7 dne) po přijetí do nemocnice, vždy však co nejdříve po stabilizaci akutního koronárního syndromu (AKS ), včetně revaskularizačních zákroků, a v době obvyklého ukončení parenterální antikoagulační léčby.
Oba dávkovací režimy, 2,5 mg rivaroxabanu dvakrát denně a 5 mg rivaroxabanu dvakrát denně, byly účinné při dalším snižování incidence kardiovaskulárních příhod na pozadí standardní protidestičkové léčby. V režimu s podáváním 2,5 mg dvakrát denně byla snížena mortalita a prokázalo se, že při nižším dávkování bylo riziko krvácení nižší; proto je dávka rivaroxabanu 2,5 mg dvakrát denně souběžně podávaných s kyselinou acetylsalicylovou (ASA) samotnou nebo s kombinací ASA plus klopidogrel nebo tiklopidin doporučována jako prevence aterotrombotických příhod u dospělých pacientů po akutním koronárním syndromu se zvýšenými hladinami srdečních biomarkerů.
Ve srovnání s placebem přípravek Xarelto signifikantně snížil primární kompozitní cílový parametr kardiovaskulárního úmrtí, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Prospěch byl dán redukcí výskytu kardiovaskulárního úmrtí a infarktu myokardu a objevil se brzy s konstantním léčebným účinkem během celého sledovaného období. Také první sekundární cílový parametr (úmrtí z jakékoli příčiny, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) byl signifi
Zubní můstek je fixní náhrada, která nahrazuje jeden nebo více chybějících zubů a je pevně fixovaná na dvou či více zubech pacienta. Tyto zuby se před zhotovením zubního můstku musí obrousit, aby se získalo místo na pláště pilířových korunek.
Druhy zubních můstků:
Fazetový můstek s pryskyřičnými nebo kompozitními fazetami – je tvořen fazetovými korunkami a fazetovými mezičleny, kovová slitina může být použita zlatoplatinová, zlatopalladiová či levnější slitina obecných kovů.
Skeletový můstek – je obdobou fazetového, je tvořen skeletovými korunkami a skeletovým mezičlenem, je více estetický.
Metalokeramický můstek neboli kovokeramický můstek – je velice estetický s dobrými mechanickými vlastnostmi; lze jím rekonstruovat i velmi rozsáhlé defekty frontálního i postranního úseku chrupu. Metalokeramický můstek je tvořen metalokeramickými korunkami a mezičleny, skládá se z vnitřní kovové části, kterou tvoří kovové kapny kryjící napreparované zuby pacienta spojené s nosníkovou konstrukcí mezičlenů, a z vnějšího pláště, který je tvořen estetickou vrstvou keramiky. Vnější keramický plášť v barvě zubů kryje celý povrch korunek a dosahuje ve většině případů až do krčkové oblasti, čímž je zajištěn vzhled přirozeného zubu. Kovová konstrukce zajišťuje metalokeramickému můstku dobrou mechanickou odolnost, vrstva keramiky vynikající estetiku, proto jsou metalokeramické můstky v současné době velmi oblíbené a často indikované.
Celokeramický můstek – je vysoce estetická zubní náhrada, která má v porovnání s metalokeramickým můstkem horší mechanické vlastnosti. Celokeramický můstek lze zhotovit pouze při malém rozsahu defektu chrupu, kde chybí jen jeden zub, nejčastěji do frontálního úseku chrupu.
Adhezivní můstek – proplachovací můstek se dnes téměř nezhotovuje, dříve se indikoval pouze v postranním úseku chrupu v dolní čelisti při ztrátě druhého zubu třenového a první stoličky. Proplachovací můstek má mezičleny nedotýkající se sliznice, proto se využíval u pacientů s alergiemi.
Předpokladem pro to, aby mohl být zhotoven můstek, musí být fakt, že je defekt na obou koncích mezery ohraničen pilířem. V případech, kdy je pilíř jen na jedné straně, nelze můstek použít.
Díky výjimečné gelové konzistenci a neobvykle silné adhezi k tvrdým zubním tkáním je například Kavitan Cem první volbou při cementování. Je to ideální materiál k fixaci korunek a můstků, inlejí a onlejí s kovovou bází. Vynikající vlastnosti tohoto materiálu oceníte rovněž při upevňování ortodontických zámků a kroužků.
Indikace:
cementace korunek a můstků;
fixace ortodontických kroužků a zámků;
podložky pod kompozitní výplně typu „liner“.
Vlastnosti a výhody:
velmi snadná manipulace – dlouhá doba zpracovatelnosti, gelová konzistence;
velmi snadné odstraňování přebytků;
trvalá adheze ke tvrdým zubním tkáním;
mechanické vlastnosti; pevnost v tlaku typicky 121 MPa (minimálně 70 MPa).
Novější fotokompozitní výplně na bázi pryskyřice bez rtuti, tak zvané bílé plomby, jsou velmi oblíbené u lidí, kterým není lhostejná barva a vzhled jejich zubů. Kompozitní pryskyřičné výplně, aby byly dostatečně pevné, tak jsou vyrobeny z plastu smíchaného s práškovým sklem. Bílá fotokompozitní výplň na bázi pryskyřice nabízí pacientům několik výhod.
Výhody:
Výplně je v barvě zubů, takže není vůbec vidět;
Možnost jíst ihned po dokončení bílé výplně;
Při vrtání se může odstranit méně původního zubu, než je tomu třeba u amalgámových výplní;
Možnost vystavět / obnovit / rekonstruovat odlomené části zubu do původního stavu.
Bílé fotokompozitní výplně na bázi pryskyřice mají také některé nevýhody.
Nevýhody:
Vyšší cena než amalgámové výplně, řádově tisíce Kč a pojišťovna nic nepřispívá;
Omezená schopnost bojovat proti patogenům;
Omezená schopnost odolávat sekundárnímu kazu (kaz pod plombou);
Vrstvené rozsáhlé plomby mohou trvat více než jednu návštěvu;
Bílá plomba vyžaduje více času na vytvoření než amalgámové výplně, protože se musí určitou dobu osvětlovat UV paprskem, který spouští vytvrzení;
Bílá plomba vyžaduje absolutní sucho. Jediná kapka sliny vadí.
Jak dlouho vydrží bílá plomba?
Bílé výplně nevydrží tak dlouho jako ty tmavé amalgámové výplně. V průměru bílá plomba vydrží asi 7 až 10 let. Pokud je ale bílá plomba umístěna do oblasti mimo skus, například plomba na předním zubu, tak může vydržet i celý život. Bílé výplně jsou neuvěřitelně silnou a úspěšnou léčbou většiny dutin.