Infekční onemocnění - je zcela jistě nejčastější příčinou zvětšení uzlin. Je to způsobeno zmnožením bílých krvinek v uzlinách při setkání s infekčními mikroorganismy. Poměrně rozsáhlé zvětšení uzlin je spojeno s virovými chorobami (mononukleóza, zarděnky, HIV a podobně), může však být přítomno prakticky u jakékoliv infekce - bakteriální (velmi výrazně například u tularémie), plísňové, parazitární. Uzliny jsou spíše bolestivé, ale není to rozhodně pravidlem.
Nádory - prakticky jakékoliv nádory mohou být spojeny se zvětšením uzlin, které je v tomto případě vyvoláno zmnožením nádorových buněk v uzlinách. Do blízkých uzlin metastazuje většina klasických nádorů, vzácněji můžeme najít metastáze i ve vzdálených uzlinách. Typické je zvětšení uzlin pro nádorové choroby vycházející z krevních buněk - lymfomy a některé leukémie (často CLL a ALL). Právě u těchto chorob mohou být přítomny příznaky, jako je noční pocení, nechtěný úbytek na váze či opakující se (a dočasně mizící) horečnaté stavy. Z tohoto hlediska se mluví o sentinelové uzlině, u níž předpokládáme, že se zde konkrétní nádor rozšířil jako první. Jde obvykle o některou anatomicky blízkou uzlinu, do které odchází míza z orgánu postiženého nádorem.
Autoimunitní choroby - zvětšené uzliny mohou být přítomny prakticky u jakékoliv choroby způsobené poruchou imunitního systému. Zvětšení uzlin z těchto příčin je nejméně časté a je to opravdový diagnostický problém. Nejznámějšími chorobami je například revmatoidní artritida a lupus erythematosus, ale lymfadenomegálii nelze vyloučit u žádné z autoimunitních poruch. Jako zcela zvláštní jednotku řadící se k imunopatologickým chorobám lze zmínit také zvětšení uzlin při sarkoidóze.
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Zdravím,
co když uzlina pod čelistí není nateklá, ale bolí? Cítím ji i když otočím hlavu na druhou stranu. Je to jen tato jedna, přitom necítím že bych byl nemocný a nedokážu si vybavit žádnou situaci která by toto způsobila.
Normálně když jsem nemocný tak je tato uzlina nateklá, ale nebolí tak moc jako teď.
Děkuji za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Proč vás bolí lymfatické uzliny na krku?
Příčin může být mnoho. Bolestivé lymfatické uzliny jsou obvykle známkou akutní nebo chronické infekce a někdy mohou mít i neinfekčních příčiny, jako je rakovina nebo autoimunitní onemocnění. Lymfatické uzliny fungují tak, že filtrují a zachycují viry, bakterie a další patogeny dříve, než se mohou rozšířit a infikovat další části těla. Hrají důležitou roli ve schopnosti vašeho těla bojovat s infekcí a často natékají při zánětlivých stavech.
Krk má mnoho lymfatických uzlin (cervikálních lymfatických uzlin), které mohou být bolestivé v důsledku různých stavů. Bolest krku podél lymfatických uzlin je obvykle známkou nějakého základního onemocnění, takže je důležité navštívit co nejdříve svého praktického lékaře. Proč? Protože je třeba vyloučit vážné příčiny, které mohou přicházet v úvahu. Zde je soupis všech příčin, které to mohou být.
Bolest krku podél lymfatických uzlin může být způsobena zánětem lymfatických uzlin (lymfadenitida). Tradičně jsou hlavní příčinou lymfadenitidy infekční příčiny. Akutní příčiny lymfadenitidy se vyvinou během několika dní a mohou být velmi nápadné. Tyto stavy se obvykle vyvíjí rychleji než chronické stavy, jejichž vývoj trvá déle. Je však důležité si všímat všech příznaků bolesti a souvisejících příznaků v průběhu času, abyste získal náležitou péči.
Infekční příčiny
Infekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin mohou být akutní (rozvíjející se během několika dní) nebo chronické (rozvíjející se týdny nebo měsíce) a mohou se vyskytovat na obou stranách krku (oboustranně) nebo na jedné straně (jednostranné).
- Akutní: Akutní infekční příčiny jsou často ty, které souvisejí s virovými nebo bakteriálními patogeny.
- Chronické: Chronické infekční příčiny nejčastěji souvisí s virovými infekcemi, jako je virus Epstein-Barrové (EBV) a závažnějšími virovými infekcemi, jako je HIV. Existují také méně časté bakteriální patogeny, které mohou způsobit lymfadenitidu, jako je tuberkulóza.
Neinfekční příčiny
Neinfekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin se mohou vyskytovat podobně jako výše, akutně nebo chronicky a bilaterálně nebo jednostranně.
- Akutní: Akutní neinfekční příčiny lymfadenitidy jsou zánětlivé stavy, které nejsou spojeny s infekcí.
Chronické: Mnoho neinfekčních chronických příčin bolesti krku podél lymfatických uzlin je spojeno s rakovinnými procesy. Například rakovina lymfatického systému, nazývaná lymfom, se může vyskytovat v mnoha různých typech. Lymfomy se často vyskytují v lymfatických uzlinách na krku a mohou růst velmi rychle, později způsobují masivní otoky a jsou spojeny s příznaky únavy, nočního pocení a neúmyslného úbytku hmotnosti.
Jak dlouho bude trvat bolest podél lymfatických uzlin?
Trvání bolesti bude záviset na hlavní příčině. Například bolestivé a oteklé lymfatické uzliny způsobené infekčními příčinami často vymizí, jakmile se nemoc vyřeší. U příčin, které souvisejí s rakovinnými nebo chronickými procesy, je řešení ča
Lymfatické uzliny často otečou na jednom místě, když se v lymfatické uzlině nebo v její blízkosti objeví problém, jako je poranění, infekce nebo nádor. Které lymfatické uzliny jsou oteklé, mohou pomoci identifikovat problém.
Žlázy na obou stranách krku, pod čelistí nebo za ušima běžně otékají, když máte rýmu nebo bolest v krku. Žlázy mohou také otékat po poranění, jako je říznutí nebo kousnutí, v blízkosti žlázy nebo když se objeví nádor nebo infekce v ústech, hlavě nebo krku.
Žlázy v podpaží (axilární lymfatické uzliny) mohou otéct v důsledku poranění nebo infekce paže nebo ruky. Vzácnou příčinou axilárního otoku může být rakovina prsu nebo lymfom.
Lymfatické uzliny v tříslech (femorální nebo tříselné lymfatické uzliny) mohou otéct v důsledku poranění nebo infekce v chodidle, noze, tříslech nebo genitáliích. Ve vzácných případech za to může rakovina varlat, lymfom nebo melanom.
Žlázy nad klíční kostí (supraklavikulární lymfatické uzliny) mohou otékat v důsledku infekce nebo nádoru v oblastech plic, prsou, krku nebo břicha.
Mezi běžná místa zduření lymfatických uzlin patří krk, třísla a podpaží.
Když lymfatické uzliny otečou ve dvou nebo více oblastech těla, nazývá se to generalizovaná lymfadenopatie. Příčinou může být:
Virové onemocnění, jako jsou spalničky, zarděnky, plané neštovice (varicella) nebo příušnice, či opičí neštovice.
Mononukleóza (virus Epstein-Barrové), která má za následek horečku, bolest v krku a únavu, nebo cytomegalovirus (CMV) , virová infekce, která způsobuje příznaky podobné příznakům mononukleózy.
Bakteriální onemocnění, jako je streptokok (způsobený bakterií streptokok) nebo lymská borelióza (bakteriální infekce šířená určitými druhy klíšťat).
Nežádoucí účinky fenytoinu (EPILAN D GEROT), léku používaného k prevenci záchvatů.
Nežádoucí účinky očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).
Rakovina, jako je leukémie, Hodgkinova choroba a non-Hodgkinův lymfom.
Syndrom získané imunodeficience (AIDS) , který se rozvíjí poté, co se člověk nakazí HIV (virus lidské imunodeficience). Tento virus napadá imunitní systém, takže je pro tělo obtížné bránit se infekci a některým nemocem.
V naší poradně s názvem PROKANAZOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, vážení a milí, mám dotaz, lék Prokanazol, jak tady čtu, je víceméně na infekce u pohlavních orgánů, ale manžel to dostal předepsané od lékaře, na jakousi plíseň , údajně v jícnu?? Tak to tedy nechápu, nikde se nepíše, že by to bylo na léčbu nějaké plísně v zažívacím traktu, můžete mi to trochu vysvětlit, i to, jak se může utvořit plíseň v jícnu, děkuji za odpověď, Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prokanazol je lék určený k léčbě plísňových infekcí pochvy, kůže, ústní dutiny, očí, nehtů nebo vnitřních orgánů, tedy i jícnu. Nejčastější plísňová infekce jícnu je kandidoza. Kandidóza je infekce způsobená kvasinkou zvanou Candida. Candida normálně žije na kůži a uvnitř těla, v místech, jako jsou ústa, hrdlo, střeva a pochva, aniž by způsobovala jakékoli problémy. Někdy se Candida může množit a způsobit infekci, pokud se prostředí uvnitř úst, hrdla nebo jícnu změní způsobem, který podporuje růst plísní. Kandidóza v jícnu se nazývá ezofageální kandidóza. Příznaky kandidózy v jícnu obvykle představují bolest při polykání a potíže s polykáním.
Kandidóza v jícnu je u zdravých dospělých neobvyklá. Většina lidí, kteří dostanou kandidózu v jícnu, má oslabený imunitní systém, což znamená, že jejich tělo špatně bojuje s infekcemi. Patří sem lidé žijící s neléčeným HIV/AIDS a lidé s rakovinou krve, jako je leukémie a lymfom. Lidé, kteří dostanou kandidózu v jícnu, mají často také kandidózu v ústech a krku.
Onemocnění s názvem svrab má více původců, například to u psů může být zákožka svrabová (zákožka svrabová u psů). Ušní svrab u psů se moc nevyskytuje je lokalizován právě na vnějším zvukovodu, po celém těle se nerozšiřuje. V uchu tvoří specifické strupy a jiné příznaky. Kdežto „klasický svrab“ se vyskytuje po celém těle a zpočátku na málo osrstěných místech: slabiny, lokty, kolenní a loketní řasa, ušní boltce. Kromě úporného svědění se časem objevují i záněty kůže infikované sekundárně bakteriemi. Kůže strupovatí, mokvá, je ztluštělá a praská.
Jak moc se onemocnění rozjede, záleží na imunitě psa. Pozor! Je to zoonóza (nemoc přenosná i na člověka). Je nutné vyprat a dezinfikovat veškeré zařízení v místech, kde se pes pohybuje, a to pravidelně a několikrát.
Mezi známé druhy svrabu patří například ušní svrab, který postihuje vnější zvukovod, notoedrový svrab koček, psoroptová a chorioptová prašivina přežvýkavců a koní, svrab morčat a vápenka, což je svrab postihující ptáky. Další kožní nemoc způsobená parazity, demodikóza, se pak označuje jako červená prašivina.
Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, a to kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však mohou při vhodné vlhkosti vydržet bez hostitele až 21 dní.
Příznaky svrabu jsou dosti rozmanité, od bezpříznakového nosičství infekce po celotělové postižení kůže doprovázené jejím zhrubnutím, vypadáváním srsti a tvorbou vrstev příškvarů, pod kterými se nachází mokvající kůže. Svědění doprovázející svrab může být natolik intenzivní, že zvíře hubne a nakonec hyne z naprostého vyčerpání. U hospodářských zvířat se z důvodu jejich nepohody a neustálého škrábání snižuje silně užitkovost, a to jak přírůstek ve výkrmu, tak mléčnost dojených zvířat. Zákožky preferují k životu řídce osrstěné krajiny na těle zvířat, a proto svrab vždycky začíná na typických místech. S postupem choroby ale srst nemocného zvířete řídne a vypadává a umožňuje šíření svrabu na celý povrch kůže.
Prvními příznaky svrabu je zarudnutí kůže a tvorba pupínků a stroupků s ložiskovým prořídnutím srsti. To je kožn
V naší poradně s názvem LYMFOM B se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Sestra má ve slinivce lymfom,prorůstá do tenkého střeva.Má za sebou 10 chemoterapií,bez úspěchu na vyléčení.Nyní je na ozařování,zatím jich má 17.Ve žlučovodech má stent a je to asi 3 týdny,zežloutla,játra nefungovala a tak podstoupila drenáž jater a lékařům se povedlo to vevnitř napojit a uvolnit.Moc jí otekly nohy,nemůže chodit a často zvrací.Má ještě nějakou naději na přežití? Je to velká optimistka a se svojí nemocí se pere skoro 2 roky.Dělá si velké plány,co bude dělat,až jí pustí z nemocnice.My okolo jsme však zoufalí. Děkuji za odpověď J.Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sdílejte se svou sestrou její optimismus a podporujte jej ve vší vážnosti. Když bude vaše sestra toužit po nových zážitcích a bude věřit, že je dokáže ještě zažít, tak jí to pomůže překonat chmury a možná jí to prodlouží život.
U prognózy tohoto onemocnění je na prvním místě věk, nemocní starší 60 let mají horší prognózu než nemocní se stejným typem lymfomu mladší 60 let. Ukazuje se také, že spíše než věk jako takový, jsou to celkový stav a přidružené choroby, které znemožňují podat dostatečně účinnou intenzivní léčbu. Nemocní starší 60 let, kteří absolvovali stejně intenzivní léčbu jako nemocní mladší, dosáhli stejných výsledků. Dalším důležitým faktorem je rozsah onemocnění, nemocní s pokročilým onemocněním mají horší prognózu než nemocní s iniciálními stadii I a II. Také nemocní s celkovými příznaky mají horší prognózu. Jako další faktory mohou sloužit i jiné parametry, a to velikost tumoru (nad 7,5, resp. 10 cm se hovoří o takzvaných „bulkách“), postižení některých extralymfatických orgánů, jako jsou například játra, plíce a další. Postižení CNS je často lokalizováno pouze na tento orgán (primárně extranodální lymfom), tento typ lymfomu má nepříznivou prognózu, takže se hodnotí zcela samostatně. V zásadě se však celkové přežití pacientů bez ohledu na typ a rozsah onemocnění pohybuje v rozmezí 70–85 %. Je však třeba neustále myslet na možnost znovuobjevení onemocnění, někdy do 1 roku od ukončení léčby, někdy ale i později.
Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO ODSTRANĚNÍ DĚLOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Chlumová.
Dobrý den,
chci se zeptat, zda moje mamka má nárok na lázně. Je po komplexním odstranění dělohy pro karcinom endometria. Je jí 50 let a je téměř 3 měsíce po operaci.
K této situaci má ještě postiženého syna - dětský mozková obrna a autismus, který momentálně je také nemocný a zároveň má velmi časté záchvaty agrese, které naštěstí zatím jsou pouze vůči jemu samotnému nebo vybavení domu.
Mamka je z toho již hodně psychicky vyčerpaná což nepřispívá k léčení po této náročné operaci.
Chtěli jsme aby si jela odpočinou do lázní, ale gynekolog jí řekl, že to asi na vzp neprojde jelikož není dle věku v tzv. produktivním ženském věku.
Neexistuje možnost jak jí do lázní dostat? Opravdu by jsme potřebovali aby si odpočinula. Na koho by jsme se měli případně obrátit?
Děkuji moc
Chlumová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lydie.
Měla jsem podobné problémy - kompletní hysterektomie pro maligní lymfom a mám také syna s Asperger. syndromem, což je forma autismu.Poukaz na lázeňskou léčbu mi vystavila praktická lékařka na doporučení onkologa, protože jsem absolvovala chemoterapii, biologickou léčbu a ozařování 2010. Do dvou let od skončení léčby by se mělo nastoupit do lázní, aby léčba měla efekt. Tehdy trval pobyt 21 dnů, ale na místě jsem požádala o prodloužení a bez problémů mi vyhověli. Jsem přesvědčená, že na lázeškou léčbu má Vaše maminka rozhodně nárok, buď z onkologického nebo gynekologického hlediska. Dnes trvá pobyt v lázních 28 dnů. Nenechte se odbýt. Také jsem musela onkologa o doporučení žádat. S pozdravem Lydie
V naší poradně s názvem 1 -PSÍ BRADAVICE; 2- BRADAVIČKY V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
1) Jak ostranit bradavice asi psí. Náš Chodský pes má bradavice velké jako nasáté klíště (bílé). Klíště to ale není. Jak nejlépe tomuto výskytu zamezit? Pro odstranění jsme dostali přípravek který se ale nesmí aplikovat na kůži (jen na bradavici). Je to podmínka neuskutečnitelná, zvláště u psa který se drbe olizuje atd. a při aplikaci nepostojí.
2) V podpaží mám stále malinké bradavičky. Rostou spíše do délky než šířky. Moc to zatím nevadí ale stále se množí.Jak je odstranit?
Děkuji a přeji pěkný den Jirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto útvary nejsou virové bradavice, ale fibromy. To jsou kožní útvary, které jsou popsány včetně jejich odstranění zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Vyskytují se na kůži u všech živočichů, takže jak u lidí tak i u psů a odstraňování je u všech podobné.
Kapsle se podávají denně dle doporučeného dávkování přímo do tlamy zvířete, s kouskem potravy či přímo do krmiva. Kapsle je možné rozdělat a na krmivo nasypat nebo k němu přimíchat.
Délka užívání
Není časově omezena. Při dlouhodobém podávání nebyly zaznamenány žádné závažné vedlejší účinky.
Dávkovací schéma
Hmotnost psa, kočky denní dávka
Malá plemena psů a kočky = 1–5 kg 1 kapsle
Malá plemena psů a kočky = 5–15 kg 2 kapsle
Střední plemena psů = 15–45 kg 3 kapsle
Velká plemena psů = 45 a více kg 4 kapsle
Upozornění
Dávkování je možné dle klinických obtíží individuálně zvýšit až na dvojnásobek.
Velikost balení
60 kapslí
Výrobce
Patron ca, s.r.o., Na Sychrově 6, 101 00 Praha 10, Česká republika, divize Partners Inc., 1st. Canadian Place, M5X 1B5 Ontario, Kanada
Veterinární přípravek je schválen ÚSKVBL pod číslem 029–12/C.
V naší poradně s názvem POUŽITÍ JEDLÉ SODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anoli.
Články jsou velice zajimavé. Zajimalo by mě zda je možné využít bicarbonu také u zvířat třeba u psů. Máte s tím někdo nějaké zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Rakovina napadá všechny savce a tedy stejně jako u lidí, působí i u psů. Z toho by se dalo vyvodit, že co pomůže proti rakovině člověku, může pomoci i psům. Zkuste to.
Akutní toxicita vyjádřená LD50 je při perorálním podání u myší a potkanů 700 – 900 mg/kg tělesné hmotnosti, u králíků 1 až 2 g na jeden kg tělesné hmotnosti a u koček a psů je 1 až 2 g na kg tělesné hmotnosti, ale u psů byla pro silné zvracení stanovena LD50 jen přibližně.
Chronická toxicita Clotrimazolu
Dlouhodobé podávání vysokých dávek per os u potkanů, psů a opic způsobilo změny v játrech a nadledvinkách. V závislosti na velikosti dávek došlo k hypertrofii jater (hypertrofie buněk a zbytnění celého orgánu), která byla vyvolána mikrozomální enzymatickou indukcí v hepatocytech. Známky intrahepatální cholestázy nebo patologické změny nebyly u psů a opic pozorovány, pouze u potkanů došlo na pokladě zvláštní senzibility ke Clotrimazolu, při dávkách 200 mg na kg tělesné hmotnosti a den, k degenerativním změnám v hepatocytech. Funkční hypertrofie je reverzibilní a po ukončení podávání odeznívá. Zbytnění nadledvinek bylo způsobeno hromaděním tuku v zona reticularis a fasciculata; poškození parenchymu nebylo pozorováno. Po ukončení podávání jsou i tyto změny reverzibilní, ale přetrvávaly déle než v játrech.
Mutagenní a karcinogenní účinky Clotrimazolu
Pokusy zaměřené na mutagenitu jsou negativní, ale zatím neumožňují konečná zhodnocení. Karcinogenita klotrimazolu nebyla sledována.
Clotrimazol a reprodukční toxicita
Teratogenita byla sledována u myší, potkanů a králíků při perorálním podání dávek až do 200 mg na kg tělesné hmotnosti a u potkanů při vaginálním podání 100mg na kg tělesné hmotnosti. Clotrimazol neměl přitom vliv na fertilitu, není embryotoxický ani teratogenní. Dosavadní zkušenosti s lokální aplikací u těhotných nesvědčí pro toxický účinek na embryo a plod.
Lokální (topická) snášenlivost Clotrimazolu
Studie lokální snášenlivosti byly provedeny s použitím roztoku 1% Clotrimazol v polyethylenglykolu 400) u králíků – albínů. Při studiích se sledovala primární dráždící aktivita a tolerance během dlouhodobého použití. Neporušená kůže králíka neprokázala dráždící účinek. Tvorba edému nebyla pozorována ani při aplikaci na porušenou kůži.
Seznam všech pomocných látek Clotrimazolu spray: Makrogol 400, isopropylalkohol, propylenglykol. Doba použitelnosti Clotrimazolu je 3 roky od data výroby. Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Pro udržení léčivých vlastností je vhodné Clotrimazol skladovat při teplotě do 30*C. Clotrimazol AL spray 1% se prodává jako lahvička z hnědého skla s mechanickým rozprašovačem a krytem z plastické hmoty. Zabalen je v papírové krabičce. Velikost balení je 30 ml roztoku.
Demodikóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je Demodex canis – trudník psí. Tento parazit se v mnoha věcech odlišuje od jiných vyskytujících se u psů. Je poměrně běžný především u krátkosrstých plemen psů, predisponovaní jsou například boxeři, buldoci, výmarští ohaři, dalmatini, šarpejové a další plemena. Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu: je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá například v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Demodikózu odhalí veterinární lékař takzvaným kožním seškrabem, přičemž odebere z více míst vzorek vrchní vrstvy kůže a provede mikroskopické vyšetření. I v případě negativního výsledku může navrhnout terapii, pokud klinické příznaky odpovídají demodikóze. Dříve se onemocnění léčilo koupelemi v roztoku amitrazu, který je však vysoce jedovatý a značně zapáchající, takže při aplikaci bylo zapotřebí velké opatrnosti. U lokální demodikózy, tedy u ztráty srsti na malých plochách, se amitraz aplikuje v koncentrované formě. Při postižení větších ploch je kromě výše zmíněných koupelí další možností léčby preparát Stronghold, který je určen k léčbě jiných parazitárních onemocnění. Účinnost při léčbě tohoto roztoče byla známa, ale jeho použití k tomuto účelu nebylo v ČR schváleno. Stronghold se aplikuje jednou za dva týdny (dvakrát až třikrát za sebou) na kůži jako takzvaný spot-on (účinná látka vstřebávající se do krve). Vzhledem k jednoduchosti aplikace tedy můžeme raději Stronghold nasadit při léčbě i při podezření na onemocnění trudníkem. Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a choroba není přenosná ani na člověka nebo jiný druh zvířete.
Ve svém příspěvku PARAZITI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Keding.
Ano je 21. století a mizerná kvalita potravy, chodíme na kebab, na sushi, na čínské nudle....Myslíte, že zelenina ve fast foodech je dokonale očištěna a to samé syrové ryby a maso? Nemyslím si, bylo by vše o jiné kvalitě a ceně. Mám doma 2 odčervené psi ano mohou být přenašeči i když jsou sami odčerveni denně se hrabou ve všem možném, ale to, že přenost je hlavně od psů jé nesmysl. Za plno problémů může tato doba a lidé. Škrkavku a podobného parazita získáte jen od psa ? Omyl! Stačí jit někam na návštěvu, kde neni dobře očištěná zelenina, nebo si dát jen kebab se zeleninou, kde malé vajičko škrkavky není na pohled oka znatelné a přilne hlavně na zeleninu, ovoce, syrové ryby atd... ohledně tasemnice je zase rizikový tatarák, jsme tvorové jako zvířata parazitu máme vsobě mnoho i bakterii které maji ochranný učel, nebo naopak. Jednou za rok by se měl každý člověk odčervovat je to zároveň podpora dobré imunity a nebudete na chřipky, anginy atd.. tak náchylní ....Sama mám škrkavku a bojuju s ní mám na ni dva druhy leku které zapiji čistou štávou z grepu jsou to sice křeče do břicha a zvýšené vyprazdnování, ale věřim, že se mi časem uleví.....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Silvia.
ahoj, napíš mi prosím, ako sa cítiš, v akom štádiu je škrkavka. Tiež ju mám. ďakujem. sandraborova@gmail.com
Účinná látka Tomanolu fenylbutazon se příležitostně používá u psů k dlouhodobější léčbě chronické bolesti, zejména v důsledku osteoartrózy. Hranice bezpečnosti pro všechna léčiva NSAID je u psů úzká a ostatní NSAID se používají častěji (etodolak a karprofen). Psi, kteří dostávají chronickou léčbu fenylbutazonem, by měli být sledováni s pravidelným krevním obrazem a sledováním ledvin.
Mezi vedlejší účinky fenylbutazonu u psů patří gastrointestinální ulcerace, úbytek kostní dřeně, vyrážky, malátnost, krevní dyskrazie a snížený průtok krve ledvinami.
V naší poradně s názvem ÚČINKY PUPÁLKY LÉKAŘSKÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
obracím se z dotazem- před časem mi bylo zdělěno, že pupálka má také vliv na kvalitu srsti psu. Mám štěně landssera 4měsíce a ráda bych kromě kvalitního krmení ještě nějak pomohla zkvalitnit i jeho srst.
moc děkiji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pupálkový olej je prospěšný, když se nanese na srst psa. Ta se mu pak krásně rozzáří.
Zvláštní upozornění a opatření pro použití léku Tonarssa
Veškerá upozornění týkající se každé jednotlivé složky, jak se uvádějí níže, by měla rovněž platit pro pevnou kombinaci přípravku Tonarssa.
V souvislosti s perindoprilem
Hypersenzitivita / angioedém:
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl vzácně hlášen u pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu. Může nastat kdykoli během léčby. V takových případech je třeba podávání přípravku Tonarssa ihned přerušit a zahájit příslušné monitorování do úplného odeznění příznaků. V případech, ve kterých se otok omezil na obličej a rty, by tento stav měl obecně ustoupit bez léčby, i když antihistaminika pomohla zmírnit příznaky.
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je pravděpodobnost, že postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu způsobí obstrukci dýchacích cest, je třeba ihned zavést naléhavou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování průchodných dýchacích cest.
Pacient by měl být pod bezprostředním lékařským dohledem do dosažení úplného a trvalého ústupu symptomů. Pacienti s anamnézou angioedému bez souvislosti s léčbou inhibitory ACE mohou mít při podávání některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému.
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně hlášen intestinální angioedém. Tito pacienti vykazovali bolest břicha (s nevolností či zvracením nebo bez nich); v některých případech nedošlo k předchozímu angioedému obličeje a hladiny C-1 esteráz byly normální. Angioedém byl prokázán diagnostickými postupy včetně CT, ultrazvuku břicha nebo při chirurgickém zákroku a symptomy ustoupily po vysazení inhibitoru ACE.
Intestinální angioedém by měl být zahrnut do diferenciální diagnostiky u pacientů užívajících inhibitory ACE a vykazujících bolest břicha.
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL):
Pacienti užívající inhibitory ACE během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) dextran- sulfátem utrpěli vzácně anafylaktoidní reakce ohrožující život. Těmto reakcím se předešlo dočasným vysazením terapie inhibitorem ACE před každou aferézou.
Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace:
U pacientů užívajících inhibitory ACE během desenzibilizace (například jedem blanokřídlých) byl zaznamenaný výskyt anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se těmto reakcím předešlo dočasným vysazením inhibitorů ACE, avšak znovu se objevily při opakované expozici alergenu z ne
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Splenomegalie je vzácně způsobena primárním onemocněním sleziny. Většinou je vstupním, průvodním a někdy i dominujícím nálezem celkových onemocnění různé etiologie.
Příčiny splenomegalie
Splenomegalie se vyskytuje u řady stavů a chorob s rozdílnými patogenetickými mechanismy:
při reaktivních zvětšeních bílé pulpy jako odpověď na virové, bakteriální, mykotické a parazitární infekce;
při proliferaci krevních elementů při akutních a chronických leukemiích, myelo- a lymfoproliferativních chorobách, při procesech histiocytárního systému;
při vystupňované fagocytární funkci makrofágů u hemolytických anémií (u idiopatické trombocytopenie je splenomegalie vzácná, přestože při ní dochází k destrukci protilátkami pokrytých destiček);
při městnavé (kongestivní) splenomegalii s portální hypertenzí: prehepatální, intrahepatální a posthepatální a při městnavé slabosti srdeční;
při střádacích chorobách a amyloidóze;
při extramedulární hematopoéze;
při procesech vycházejících ze sleziny nebo postihujících slezinu: hemangiomy, tumory sleziny, slezinné cysty, abscesy, tbc aj.
Diferenciální diagnóza splenomegalie
Zevrubné fyzikální vyšetření, uvážlivý výběr laboratorních a pomocných vyšetření.
Anamnéza – je založena na dotazech týkajících se výskytu žloutenky a splenektomie u rodinných příslušníků, na výskyt tuberkulózy u příbuzných a spolubydlících.
Osobní anamnéza se zaměřuje při podezření na infekční onemocnění na epidemiologickou situaci, na pobyty v cizině a u cizinců na oblast, ze které přicházejí. Dále se zaznamenávají B příznaky, jmenovitě horečka, její typ a trvání. Dotazy směřují i na noční pocení (TBC, Hodgkinův maligní lymfom), na úbytek na váze (maligní onemocnění), na rizikové faktory HIV infekce.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Svrab je parazitární onemocnění, které způsobuje několik druhů roztočů napadajících mnoho různých domácích i divokých druhů zvířat. Pro nás jsou důležití ti, kteří napadají psa, tedy zákožka svrabová způsobující takzvaný sarkoptový svrab, která je přenosná též na člověka. Zakořeněné mýty, že svrab či prašivina u psů vznikají také například kvůli tučnému jídlu či nečistotě srsti, jsou nepravdivé, neboť nemoc může vypuknout jedině po přítomnosti roztočů. Zákožka svrabová se řadí mezi roztoče a je velká sotva půl milimetru. Sarcoptes scabiei var. canis je původcem svrabu u psů, je však přenosná i na kočky a člověka. Oplodněné samičky vyvrtávají chodbičky ve vrchní vrstvě kůže, kde kladou vajíčka. Zákožky preferují místa s jemnější kůží, proto osídlují břicho, třísla, lokty, hlezna, okolí očí a uši. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní a probíhá na psovi. Inkubační doba je variabilní, několik dní až týdnů, a závisí na množství přenesených roztočů.
Svrabem postižená zvířata jsou neklidná, intenzivně se drbou a mají zhrubělou kůži. Pruritus se zhoršuje typicky v teple. Tím, jak se pes intenzivně drbe, zanáší si do kůže infekci a kožní postižení se dále šíří. Silné svědění se časem stupňuje a zesiluje. Vypadává srst, objevuje se zarudnutí, krváceniny, strupy a drobné pupínky. U chronických případů je pak postižena kůže po celém těle, včetně hlavy a ocasu. Svrab často doprovází sekundární infekce, a to jak bakteriální, způsobená stafylokoky, tak celkové bakteriální přerůstání, a u psa kvasinková malasseziová dermatitida. Tyto nemoci dále zhoršují jednak svědění, jednak poškození kůže. Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, tedy kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však při vhodné vlhkosti mohou vydržet bez hostitele až 21 dní. Průkaz onemocnění je někdy problematický a je zapotřebí provádět opakovaný kožní seškrab a následné mikroskopické vyšetření. Uvádí se, že i při dodržení vyšetřovacích postupů se nepodaří svrab přímo prokázat u 50 % případů.
Na léčbu svrabu u psů dnes naštěstí existují poměrně účinné léky – od koupelí v různých chemikáliích až po takzvané s
Poranění sleziny bývá provázeno závažným krvácením. Při sepsi, tedy při otravě krve, se slezina aktivuje, zvětšuje se až na několikanásobek své velikosti a její struktura se zcela stírá – vzniká septická slezina. Zvětšení sleziny se odborně nazývá splenomegalie. Slezina se zvětšuje také při městnání krve a některých chorobách krvetvorby, jako je například leukemie, Hodgkinův lymfom, pravá polycytémie, či jater, například při hepatitidě, infekční mononukleóze nebo jaterní cirhóze. Ke zvětšení sleziny dochází v těchto případech:
infekce – zejména pak bakteriální infekce (u dětí může být zvětšená u všech infekcí)
úraz – krvácení do sleziny, pohmoždění
nádorové onemocnění – leukémie, nádor přímo na slezině
onemocnění jater – jaterní cirhóza, portální hypertenze
autoimunitní onemocnění – lupus, revmatoidní artritida
další specifické nemoci – amyloidóza, cystická fibróza, hemochromatóza
Na zvětšenou slezinu si ve většině případů sami nepřijdete. Až když se u vás projeví některá z výše uvedených nemocí a lékař vás pošle na komplexnější vyšetření, lze na ultrazvuku břicha pozorovat zvětšení. Zvětšení sleziny se řeší podle toho, jaká je příčina. Po chirurgickém odstranění sleziny může člověk žít zcela bez problémů a bez omezení.
Zvětšená slezina se neprojevuje žádnými příznaky, tlačí však na okolní orgány a nervy. To způsobuje bolesti břicha, nadýmání či nechutenství.
Vlasovci (filárie) jsou parazité obratlovců vyjma ryb. Žijí v tkáních, lymfatickém a krevním oběhu nebo tělních dutinách. K přenosu na svého hostitele využívají hmyz. Přenášeny jsou infekční larvy zvané mikrofilárie, které cirkulují krevním oběhem nebo migrují kůží hostitele po celém těle a stávají se snadno dostupnými krevsajícím přenašečům. Vyskytují se v tropických a subtropických oblastech. Některé druhy jsou významnými parazity zvířat i lidí. Takovým druhem je i vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti), který napadá člověka a některé další primáty. Rozšířen je v tropických oblastech Afriky, Jižní Ameriky a Asie, s ohnisky výskytu i v Egyptě. Dospělci se vyskytují v lymfatickém řečišti, kde rodí larvy mikrofilárie, které se z lymfy dostávají do periferní krve. Během dne se zdržují v cévách plic. Jejich množství v krvi začíná stoupat v nočních hodinách, kdy se objevuje více přenašečů, kterými jsou různí komáři rodů Culex, Aedes, Anopheles a Mansonia. V oblastech, kde jsou přenašeči aktivní po celý den, jsou mikrofilárie vyplavovány do periferní krve i během dne. Počáteční stadium nákazy doprovází záchvaty horečky, třesavka a bolest hlavy a končetin. V chronické fázi dochází k zadržování lymfy v periferních částech těla a ke ztluštění a zhrubnutí kůže a rozvíjí se takzvaná elefantiáza („sloní noha“). Dochází k obrovskému zvětšení periferních částí, zejména dolních a horních končetin, penisu, prsů. Podobné onemocnění (včetně elefantiáz), ale s mírnějším průběhem způsobují v jižní a jihovýchodní Asii další druhy filárií, například Brugia malayi a Brugia timori. Loa loa neboli vlasovec oční je filárie vyskytující se u člověka a u některých dalších primátů v západní tropické Africe. Přenašeči jsou ovádi rodu Chrysops. Dospělci žijí v podkožním vazivu nebo ve spojivkovém vaku. Rodí mikrofilárie, které se dostávají do periferní krve, kde jsou nasávány přenašeči. Při výskytu v podkoží je přítomnost parazita provázena zánětlivými a bolestivými otoky (takzvané „kalabarské otoky“), které se mohou stěhovat. Oční forma s výskytem parazita pod spojivkou se projevuje pocity tlaku, pálením, záněty spojivek a poruchami vidění. Vlasovec kožní (Onchocerca volvulus) je nebezpečný parazit lidí a dalších primátů vyskytující se v tropické Africe a Střední a Jižní Americe. Nakaženo je přibližně 18 milionů osob. Přenašeči jsou muchničky rodu Si
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelního kloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolní končetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
Podobné obtíže se někdy objevují i u další závažné choroby – rakoviny. Především u hematologických malignit (lymfomů) je noční pocení specifickým příznakem. Rovněž určitý typ nádoru ve střevě vede k nadměrnému pocení bez teplot. Teplota bez zjevných příčin se objevuje například u maligních nádorů, jako je feochromocytom, karcinoid, lymfom, Hodgkinova nemoc.
Kandidóza je infekce způsobená druhem houby patřící do rodu Candida. Kandidy/kvasinky normálně žije na kůži a uvnitř našeho organismu, na místech, jako jsou ústa, krk, střeva a vagina, aniž by způsobovaly jakékoli problémy. Při změně na prostředí podporující růst plísní v ústech, krku nebo jícnu se ale mohou přemnožit a způsobit infekci.
Kandidóza v ústech a krku se také nazývá orofaryngeální kandidóza. Kandidóza v jícnu, což je trubice, která spojuje hrdlo se žaludkem, se odborně nazývá Candida esophagitida. Jícnová kandidóza je jednou z nejčastějších infekcí u lidí žijících s HIV, respektive s AIDS.
Mezi osoby, u nichž je riziko získání kandidózy v ústech a krku vyšší, patří děti, zejména děti mladší než 1 měsíc, a dále jedinci, u nichž je přítomen alespoň jeden z těchto faktorů:
zubní protéza;
diabetes mellitus;
rakovina;
HIV/AIDS.
užívání antibiotik nebo kortikosteroidů, včetně inhalačních kortikosteroidů, při stavech, jako je astma;
užívání léků způsobujících sucho v ústech, nebo zdravotní stav, který způsobuje sucho v ústech;
kouření.
Většina lidí s kandidózou v jícnu má oslabenou imunitu, což znamená, že jejich těla bojují s infekcemi. Patří sem lidé mající HIV/AIDS a lidé s rakovinou krve, jako je leukémie a lymfom. Lidé, kteří mají kandidózu v jícnu, mají obvykle také kandidózu v ústech a krku.