Lymfatické uzliny často otečou na jednom místě, když se v lymfatické uzlině nebo v její blízkosti objeví problém, jako je poranění, infekce nebo nádor. Které lymfatické uzliny jsou oteklé, mohou pomoci identifikovat problém.
Žlázy na obou stranách krku, pod čelistí nebo za ušima běžně otékají, když máte rýmu nebo bolest v krku. Žlázy mohou také otékat po poranění, jako je říznutí nebo kousnutí, v blízkosti žlázy nebo když se objeví nádor nebo infekce v ústech, hlavě nebo krku.
Žlázy v podpaží (axilární lymfatické uzliny) mohou otéct v důsledku poranění nebo infekce paže nebo ruky. Vzácnou příčinou axilárního otoku může být rakovina prsu nebo lymfom.
Lymfatické uzliny v tříslech (femorální nebo tříselné lymfatické uzliny) mohou otéct v důsledku poranění nebo infekce v chodidle, noze, tříslech nebo genitáliích. Ve vzácných případech za to může rakovina varlat, lymfom nebo melanom.
Žlázy nad klíční kostí (supraklavikulární lymfatické uzliny) mohou otékat v důsledku infekce nebo nádoru v oblastech plic, prsou, krku nebo břicha.
Mezi běžná místa zduření lymfatických uzlin patří krk, třísla a podpaží.
Když lymfatické uzliny otečou ve dvou nebo více oblastech těla, nazývá se to generalizovaná lymfadenopatie. Příčinou může být:
Virové onemocnění, jako jsou spalničky, zarděnky, plané neštovice (varicella) nebo příušnice, či opičí neštovice.
Mononukleóza (virus Epstein-Barrové), která má za následek horečku, bolest v krku a únavu, nebo cytomegalovirus (CMV) , virová infekce, která způsobuje příznaky podobné příznakům mononukleózy.
Bakteriální onemocnění, jako je streptokok (způsobený bakterií streptokok) nebo lymská borelióza (bakteriální infekce šířená určitými druhy klíšťat).
Nežádoucí účinky fenytoinu (EPILAN D GEROT), léku používaného k prevenci záchvatů.
Nežádoucí účinky očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).
Rakovina, jako je leukémie, Hodgkinova choroba a non-Hodgkinův lymfom.
Syndrom získané imunodeficience (AIDS) , který se rozvíjí poté, co se člověk nakazí HIV (virus lidské imunodeficience). Tento virus napadá imunitní systém, takže je pro tělo obtížné bránit se infekci a některým nemocem.
V naší poradně s názvem LYMFOM B se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Sestra má ve slinivce lymfom,prorůstá do tenkého střeva.Má za sebou 10 chemoterapií,bez úspěchu na vyléčení.Nyní je na ozařování,zatím jich má 17.Ve žlučovodech má stent a je to asi 3 týdny,zežloutla,játra nefungovala a tak podstoupila drenáž jater a lékařům se povedlo to vevnitř napojit a uvolnit.Moc jí otekly nohy,nemůže chodit a často zvrací.Má ještě nějakou naději na přežití? Je to velká optimistka a se svojí nemocí se pere skoro 2 roky.Dělá si velké plány,co bude dělat,až jí pustí z nemocnice.My okolo jsme však zoufalí. Děkuji za odpověď J.Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sdílejte se svou sestrou její optimismus a podporujte jej ve vší vážnosti. Když bude vaše sestra toužit po nových zážitcích a bude věřit, že je dokáže ještě zažít, tak jí to pomůže překonat chmury a možná jí to prodlouží život.
Infekční onemocnění - je zcela jistě nejčastější příčinou zvětšení uzlin. Je to způsobeno zmnožením bílých krvinek v uzlinách při setkání s infekčními mikroorganismy. Poměrně rozsáhlé zvětšení uzlin je spojeno s virovými chorobami (mononukleóza, zarděnky, HIV a podobně), může však být přítomno prakticky u jakékoliv infekce - bakteriální (velmi výrazně například u tularémie), plísňové, parazitární. Uzliny jsou spíše bolestivé, ale není to rozhodně pravidlem.
Nádory - prakticky jakékoliv nádory mohou být spojeny se zvětšením uzlin, které je v tomto případě vyvoláno zmnožením nádorových buněk v uzlinách. Do blízkých uzlin metastazuje většina klasických nádorů, vzácněji můžeme najít metastáze i ve vzdálených uzlinách. Typické je zvětšení uzlin pro nádorové choroby vycházející z krevních buněk - lymfomy a některé leukémie (často CLL a ALL). Právě u těchto chorob mohou být přítomny příznaky, jako je noční pocení, nechtěný úbytek na váze či opakující se (a dočasně mizící) horečnaté stavy. Z tohoto hlediska se mluví o sentinelové uzlině, u níž předpokládáme, že se zde konkrétní nádor rozšířil jako první. Jde obvykle o některou anatomicky blízkou uzlinu, do které odchází míza z orgánu postiženého nádorem.
Autoimunitní choroby - zvětšené uzliny mohou být přítomny prakticky u jakékoliv choroby způsobené poruchou imunitního systému. Zvětšení uzlin z těchto příčin je nejméně časté a je to opravdový diagnostický problém. Nejznámějšími chorobami je například revmatoidní artritida a lupus erythematosus, ale lymfadenomegálii nelze vyloučit u žádné z autoimunitních poruch. Jako zcela zvláštní jednotku řadící se k imunopatologickým chorobám lze zmínit také zvětšení uzlin při sarkoidóze.
Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO ODSTRANĚNÍ DĚLOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Chlumová.
Dobrý den,
chci se zeptat, zda moje mamka má nárok na lázně. Je po komplexním odstranění dělohy pro karcinom endometria. Je jí 50 let a je téměř 3 měsíce po operaci.
K této situaci má ještě postiženého syna - dětský mozková obrna a autismus, který momentálně je také nemocný a zároveň má velmi časté záchvaty agrese, které naštěstí zatím jsou pouze vůči jemu samotnému nebo vybavení domu.
Mamka je z toho již hodně psychicky vyčerpaná což nepřispívá k léčení po této náročné operaci.
Chtěli jsme aby si jela odpočinou do lázní, ale gynekolog jí řekl, že to asi na vzp neprojde jelikož není dle věku v tzv. produktivním ženském věku.
Neexistuje možnost jak jí do lázní dostat? Opravdu by jsme potřebovali aby si odpočinula. Na koho by jsme se měli případně obrátit?
Děkuji moc
Chlumová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lydie.
Měla jsem podobné problémy - kompletní hysterektomie pro maligní lymfom a mám také syna s Asperger. syndromem, což je forma autismu.Poukaz na lázeňskou léčbu mi vystavila praktická lékařka na doporučení onkologa, protože jsem absolvovala chemoterapii, biologickou léčbu a ozařování 2010. Do dvou let od skončení léčby by se mělo nastoupit do lázní, aby léčba měla efekt. Tehdy trval pobyt 21 dnů, ale na místě jsem požádala o prodloužení a bez problémů mi vyhověli. Jsem přesvědčená, že na lázeškou léčbu má Vaše maminka rozhodně nárok, buď z onkologického nebo gynekologického hlediska. Dnes trvá pobyt v lázních 28 dnů. Nenechte se odbýt. Také jsem musela onkologa o doporučení žádat. S pozdravem Lydie
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Zdravím,
co když uzlina pod čelistí není nateklá, ale bolí? Cítím ji i když otočím hlavu na druhou stranu. Je to jen tato jedna, přitom necítím že bych byl nemocný a nedokážu si vybavit žádnou situaci která by toto způsobila.
Normálně když jsem nemocný tak je tato uzlina nateklá, ale nebolí tak moc jako teď.
Děkuji za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Proč vás bolí lymfatické uzliny na krku?
Příčin může být mnoho. Bolestivé lymfatické uzliny jsou obvykle známkou akutní nebo chronické infekce a někdy mohou mít i neinfekčních příčiny, jako je rakovina nebo autoimunitní onemocnění. Lymfatické uzliny fungují tak, že filtrují a zachycují viry, bakterie a další patogeny dříve, než se mohou rozšířit a infikovat další části těla. Hrají důležitou roli ve schopnosti vašeho těla bojovat s infekcí a často natékají při zánětlivých stavech.
Krk má mnoho lymfatických uzlin (cervikálních lymfatických uzlin), které mohou být bolestivé v důsledku různých stavů. Bolest krku podél lymfatických uzlin je obvykle známkou nějakého základního onemocnění, takže je důležité navštívit co nejdříve svého praktického lékaře. Proč? Protože je třeba vyloučit vážné příčiny, které mohou přicházet v úvahu. Zde je soupis všech příčin, které to mohou být.
Bolest krku podél lymfatických uzlin může být způsobena zánětem lymfatických uzlin (lymfadenitida). Tradičně jsou hlavní příčinou lymfadenitidy infekční příčiny. Akutní příčiny lymfadenitidy se vyvinou během několika dní a mohou být velmi nápadné. Tyto stavy se obvykle vyvíjí rychleji než chronické stavy, jejichž vývoj trvá déle. Je však důležité si všímat všech příznaků bolesti a souvisejících příznaků v průběhu času, abyste získal náležitou péči.
Infekční příčiny
Infekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin mohou být akutní (rozvíjející se během několika dní) nebo chronické (rozvíjející se týdny nebo měsíce) a mohou se vyskytovat na obou stranách krku (oboustranně) nebo na jedné straně (jednostranné).
- Akutní: Akutní infekční příčiny jsou často ty, které souvisejí s virovými nebo bakteriálními patogeny.
- Chronické: Chronické infekční příčiny nejčastěji souvisí s virovými infekcemi, jako je virus Epstein-Barrové (EBV) a závažnějšími virovými infekcemi, jako je HIV. Existují také méně časté bakteriální patogeny, které mohou způsobit lymfadenitidu, jako je tuberkulóza.
Neinfekční příčiny
Neinfekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin se mohou vyskytovat podobně jako výše, akutně nebo chronicky a bilaterálně nebo jednostranně.
- Akutní: Akutní neinfekční příčiny lymfadenitidy jsou zánětlivé stavy, které nejsou spojeny s infekcí.
Chronické: Mnoho neinfekčních chronických příčin bolesti krku podél lymfatických uzlin je spojeno s rakovinnými procesy. Například rakovina lymfatického systému, nazývaná lymfom, se může vyskytovat v mnoha různých typech. Lymfomy se často vyskytují v lymfatických uzlinách na krku a mohou růst velmi rychle, později způsobují masivní otoky a jsou spojeny s příznaky únavy, nočního pocení a neúmyslného úbytku hmotnosti.
Jak dlouho bude trvat bolest podél lymfatických uzlin?
Trvání bolesti bude záviset na hlavní příčině. Například bolestivé a oteklé lymfatické uzliny způsobené infekčními příčinami často vymizí, jakmile se nemoc vyřeší. U příčin, které souvisejí s rakovinnými nebo chronickými procesy, je řešení ča
U prognózy tohoto onemocnění je na prvním místě věk, nemocní starší 60 let mají horší prognózu než nemocní se stejným typem lymfomu mladší 60 let. Ukazuje se také, že spíše než věk jako takový, jsou to celkový stav a přidružené choroby, které znemožňují podat dostatečně účinnou intenzivní léčbu. Nemocní starší 60 let, kteří absolvovali stejně intenzivní léčbu jako nemocní mladší, dosáhli stejných výsledků. Dalším důležitým faktorem je rozsah onemocnění, nemocní s pokročilým onemocněním mají horší prognózu než nemocní s iniciálními stadii I a II. Také nemocní s celkovými příznaky mají horší prognózu. Jako další faktory mohou sloužit i jiné parametry, a to velikost tumoru (nad 7,5, resp. 10 cm se hovoří o takzvaných „bulkách“), postižení některých extralymfatických orgánů, jako jsou například játra, plíce a další. Postižení CNS je často lokalizováno pouze na tento orgán (primárně extranodální lymfom), tento typ lymfomu má nepříznivou prognózu, takže se hodnotí zcela samostatně. V zásadě se však celkové přežití pacientů bez ohledu na typ a rozsah onemocnění pohybuje v rozmezí 70–85 %. Je však třeba neustále myslet na možnost znovuobjevení onemocnění, někdy do 1 roku od ukončení léčby, někdy ale i později.
V naší poradně s názvem PROKANAZOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, vážení a milí, mám dotaz, lék Prokanazol, jak tady čtu, je víceméně na infekce u pohlavních orgánů, ale manžel to dostal předepsané od lékaře, na jakousi plíseň , údajně v jícnu?? Tak to tedy nechápu, nikde se nepíše, že by to bylo na léčbu nějaké plísně v zažívacím traktu, můžete mi to trochu vysvětlit, i to, jak se může utvořit plíseň v jícnu, děkuji za odpověď, Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prokanazol je lék určený k léčbě plísňových infekcí pochvy, kůže, ústní dutiny, očí, nehtů nebo vnitřních orgánů, tedy i jícnu. Nejčastější plísňová infekce jícnu je kandidoza. Kandidóza je infekce způsobená kvasinkou zvanou Candida. Candida normálně žije na kůži a uvnitř těla, v místech, jako jsou ústa, hrdlo, střeva a pochva, aniž by způsobovala jakékoli problémy. Někdy se Candida může množit a způsobit infekci, pokud se prostředí uvnitř úst, hrdla nebo jícnu změní způsobem, který podporuje růst plísní. Kandidóza v jícnu se nazývá ezofageální kandidóza. Příznaky kandidózy v jícnu obvykle představují bolest při polykání a potíže s polykáním.
Kandidóza v jícnu je u zdravých dospělých neobvyklá. Většina lidí, kteří dostanou kandidózu v jícnu, má oslabený imunitní systém, což znamená, že jejich tělo špatně bojuje s infekcemi. Patří sem lidé žijící s neléčeným HIV/AIDS a lidé s rakovinou krve, jako je leukémie a lymfom. Lidé, kteří dostanou kandidózu v jícnu, mají často také kandidózu v ústech a krku.
Jedná se o kýlu, která se vyskytuje v tříselném kanálu. Do tohoto kanálu totiž pronikne část některého břišního orgánu. Tříselný kanál je důležitý jak pro muže, tak pro ženy. Přesto tento typ kýly postihuje více muže než ženy (až 80 % tříselné kýly postihuje muže).
Tříselná kýla se rozděluje na dva typy hernie. První a častější typ se nazývá šikmá tříselná kýla, tento typ kýly může být získaný, ale i vrozený. U muže se takováto kýla dostává do třísel stejnou cestou jako v prenatálním období jeho varlata (od ledvin k šourku). Tato cesta, kterou varlata ještě před narozením muže putovala, mohla zůstat zcela, nebo zčásti zachována. Pokud tato cesta je zachována celá, tak i samo varle patří do kýlního obsahu. Pokud ale zůstala tato cesta zachována jen zčásti, tak se tato kýla u muže projeví jako boule/hrbolek u tříselného kanálu. Pokud by se tato kýla nijak neléčila, může zasáhnout i mužův šourek.
U žen se šikmá tříselná kýla vyskytuje v méně případech. i zde kýla pak cestuje z dutiny břišní do tříselného kanálu obvykle kolem dělohy a močových cest a může se dostat až do stydkého pysku.
Druhým typem tříselné kýly je přímá tříselná kýla, která není tak častá jako šikmá. Navíc přímá tříselná kýla není nikdy vrozená a navíc obvykle postihuje starší muže. Obvykle se tato kýla dostane do tříselného kanálu různými štěrbinami mezi břišními svaly.
Na vznik tříselné kýly nemá vliv ale jen prenatální vývoj, během něho sice je část břišní stěny oslabená, jak dané varle, nebo děložní vazy sestupují, ale to samotné ke vzniku tříselné kýly nestačí. Obvykle se na vzniku této kýly také podílí vyšší a dlouhodobá námaha, obezita, u žen i těhotenství. Je to způsobené tím, že jak vyšší váha, tak i těhotenství způsobují v břiše vyšší tlak a ten může vést k přetěžování břišních svalů.
Tříselná kýla bývá často laiky zaměňována (aspoň názvem) se stehenní kýlou. Stehenní kýla postihuje na rozdíl od tříselné kýly ale častěji ženy než muže. Obvykle se jedná o starší ženy. Tato kýla se vyskytuje obvykle pod tříselným vazem. I obsah této kýly putuje z dutiny břišní ke stehenní žíle. Obvykle se projevuje menší boulí. U tohoto typu kýly dochází také často k uskřinutí (zaškrcení kýlního obsahu v kýlním vaku).
Příznaky
Příznaky kýly v třísle jsou v podstatě stejné jako u břišní kýly. Jediný rozdíl je v tom, kde je cítíme (= vidíme). Tříselná kýla se obvykle projevuje tím, že v třísle vznikne měkká boulička, která vystupuje na povrch těla a bývá pohyblivá (dá se zatlačit zpět do břišní dutiny v první fázi). Pokud je ale kýla neléčená, tak se v pozdějších fázích již zatlačit nedá a obvykle se navíc i boule zvětšuje. Okolí tříselné kýly může být bolestivé a objevuje se zde tah.
Ve svém příspěvku JAKÉ CIKY NA PROKRVENÍ DOLNÍCH KONČETIN PŘI UZÁVĚRU PÁNVE - STENTGRAFTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Prosím o radu, jakými cviky bych podpořil prokrvení dolní končetiny, u které došlo k uzávěru pánve. Jsem po EVAR AAA před 3 roky a IM před 30 lety, trpím Idiopat. plicní fibrozou.
Cévní lékař mi doporučil rehabilitaci dol. konččetin, ale nevím, jaké cviky bych měl provádět.
Podotýkám, že při chůzi mám po chvíli tupou bolest v celé noze a v třísle a mohu jíti jen velmi pomalu.
Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K abscesu třísla dochází často poté, co zaroste chloupek, nebo v případě nějakého jiného poranění na třísle. Abscesy v této oblasti také často způsobují bakterie, které sem byly přeneseny z oblasti končeníku, jedná se často o mikroorganismy, které se vyskytují ve stolici. Pro tyto bakterie je typické, že nepotřebují přístup ke kyslíku.
Léčba
Postup léčby je u tohoto abscesu stejný jako u jiných typů. Pacient se může pokusit zbavit nejprve abscesu sám pomocí různých obkladů, pokud by to ale nepomáhalo, absces by se zvětšoval, anebo byl i nadále bolestivý, je třeba vyhledat lékaře, který absces pravděpodobně nařízne a vyčistí od hnisu a zajistí, aby hnis mohl z dutiny i nadále vytékat. Pokud abscesová infekce nezasáhla celý organismus, tak se pacientovi po tomto zákroku uleví. Jestliže ale horečka a malátnost nadále pokračují, byl zasažen celý organismus a je třeba nasadit antibiotika, aby se pacient mohl vyléčit. Obvykle také lékař zkontroluje, že se absces nevytvořil ještě někde jinde v těle a že nedošlo k otravě krve.
Natržený sval v třísle je dosti časté zranění, které si člověk způsobí tím, že nesprávně chodí nebo běhá, eventuálně používá nevhodnou obuv, nebo provede nepřiměřený pohyb. Účinným prostředkem je prevence posilování svalů, jedná se o posilování svalů přední strany stehna, vnitřní strany stehna, přední a zevní strany stehna.
V naší poradně s názvem RAKOVINA TŘÍSLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Nový.
Jak se rakovina třísla projevuje.děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V třísle se může vyvinout rakovina mízních uzlin, tak zvaný Hodgkingův syndrom. Mezi hlavní příznaky patří hrudky pod kůží, což je zvětšená lymfatická uzlina. Obvykle to nepřekáží, ale po pití alkoholu může být toto místo bolestivé. Hrudka se může časem zvětšovat, nebo se mohou objevovat nové hrudky poblíž nebo dokonce v jiných částech těla.
I jiné rakoviny mohou také způsobit oteklé lymfatické uzliny. Pokud máte zvětšenou lymfatickou uzlinu, zejména pokud jste v nedávné době neměli infekci, je nejlepší navštívit lékaře, aby byla příčina nalezena a léčena, pokud to bude potřeba.
Někteří lidé mají tzv. Příznaky B, kam patří:
Horečka (která může trvat několik týdnů) bez infekce
Mokré noční pocení
Ztráta hmotnosti bez vysvětlení (nejméně 10% vaší tělesné hmotnosti po dobu 6 měsíců)
Tyto příznaky jsou důležitou součástí diagnostiky a určují výhled do budoucna.
Obecné (nespecifické) příznaky
Svědění kůže
Pocit únavy (únava)
Ztráta chuti k jídlu
Někdy jediným příznakem může být pocit únavy po celou dobu.
Kandidóza je infekce způsobená druhem houby patřící do rodu Candida. Kandidy/kvasinky normálně žije na kůži a uvnitř našeho organismu, na místech, jako jsou ústa, krk, střeva a vagina, aniž by způsobovaly jakékoli problémy. Při změně na prostředí podporující růst plísní v ústech, krku nebo jícnu se ale mohou přemnožit a způsobit infekci.
Kandidóza v ústech a krku se také nazývá orofaryngeální kandidóza. Kandidóza v jícnu, což je trubice, která spojuje hrdlo se žaludkem, se odborně nazývá Candida esophagitida. Jícnová kandidóza je jednou z nejčastějších infekcí u lidí žijících s HIV, respektive s AIDS.
Mezi osoby, u nichž je riziko získání kandidózy v ústech a krku vyšší, patří děti, zejména děti mladší než 1 měsíc, a dále jedinci, u nichž je přítomen alespoň jeden z těchto faktorů:
zubní protéza;
diabetes mellitus;
rakovina;
HIV/AIDS.
užívání antibiotik nebo kortikosteroidů, včetně inhalačních kortikosteroidů, při stavech, jako je astma;
užívání léků způsobujících sucho v ústech, nebo zdravotní stav, který způsobuje sucho v ústech;
kouření.
Většina lidí s kandidózou v jícnu má oslabenou imunitu, což znamená, že jejich těla bojují s infekcemi. Patří sem lidé mající HIV/AIDS a lidé s rakovinou krve, jako je leukémie a lymfom. Lidé, kteří mají kandidózu v jícnu, mají obvykle také kandidózu v ústech a krku.
Ve svém příspěvku GENITALNI PASOVY OPAR A LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabina.
Dobry den,chtela bych se poprosit o radu -pasový opar.Koncem března tohoto roku jsem zjistila,že na zádech pod lopatkou a pak nize těsně vedle levého poprsí se mi utvořil pásovy opar.Doktorka mi předepsala herpesin tabletky a mast.Po léčbě jsem uzivala B-vitamin.Před tim jsem asi pul roku mela problémy s mocovymi cestami a pokaždé jsem brala antibiotika.
Znovu se mi pasovy opar vytvoril začátek června v pravem třísle.Byl zrovna vikend tak jsem navstivila pohotovost a byla jsem hospitalizována na gynekologii,kde mi davali po osmi hodinach kapačky herpesin a mast.Po třech dnech jsem byla propuštěna s pokracovanim léčby,herpesin tablety a mast.Doma zjistila,že se mi utvořil pasovy opar v genitaliich.Chtela bych se zeptat mast herpesin je mozne používat i na genitalie na puchyřky?Poradite mi prosim jak se vyvarovat před dalším pasovym oparem,?S pritelem jsme měli pohlavni styk než jsem zjistila,že mám pásovy opar.Ma přítel navštívit lékaře a zahajit take léčbu i kdyz zatim.nemá příznaky?
Děkuji za odpověd.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro potvrzení diagnózy je nezbytné histologické, respektive imunohistologické vyšetření nádoru, které lze provést mikroskopickým vyšetřením kostní dřeně či výpotku, pokud je přítomen. Vzorek kostní dřeně je nejčastěji získáván z lopaty kyčelní kosti, kdy se pacientovi, který je v narkóze, zavede do kosti jehla, kterou je nasáta kostní dřeň. Diagnóza lymfomu je často poměrně komplikovaná, včetně určení správného podtypu lymfomu. Proto by vždy měla být potvrzena na specializovaném pracovišti, které disponuje celým spektrem diagnostických technik.
Po stanovení diagnózy je nutné přikročit k celkovému vyšetření. Postižení lymfomem se může vyskytnout prakticky kdekoli. Při vyšetřovacím programu se sleduje osnova daná zejména lymfatickými orgány, obtížemi pacienta a typem lymfomu. Základním pravidlem je vyšetřit lymfatické orgány, v případě lymfatických uzlin je zapotřebí velmi pečlivé fyzikální vyšetření zaměřené na periferní lymfatické uzliny, slezinu, játra. Dále je standardem vyšetření CT se zaměřením na uzliny, na slezinu a játra. Pomocí CT lze vyšetřit i uzliny krční a axilární, někdy se volí ultrasonografické vyšetření, stejně jako v případě vyšetřování jater. V současné době se dostává do popředí použití celotělové pozitronové emisní tomografie. Tato metoda umožňuje detekovat místa s vysokou metabolickou aktivitou, přestože strukturálně ještě nemusí být abnormální, což může být případ nezvětšených, ale již lymfomem postižených uzlin. Vzhledem k tomu, že řadu nemocných je možné úspěšně vyléčit, je nutné pečlivě nemocného vyšetřit s ohledem na jeho schopnost být intenzivně léčen. Proto je u těchto nemocných nutné kardiologické vyšetření včetně echokardiografie, nefrologické vyšetření, vyšetření jaterních a plicních funkcí. Je nezbytné stanovit celkovou zdatnost nemocného, k čemuž se využívá osobní status pacienta. Na závěr klinického vyšetření jsou odborníci schopni popsat rozsah onemocnění, celkový stav nemocného a řadu prognostických faktorů.
Ve svém příspěvku OBRÁZEK LIPOMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobrý den,poradíte mi kde si můžu nechat chirurgicky odstranit lipom?Jedná se o intramuskulární lipom levého stehna.Nález na UZ a MRI mám k dispozici.Zkušený ortoped mi kdovíproč řekl že mě asi pošle po konzultaci na Bulovku.To jsem odmítla ,Bulovka má hodně špatnou pověst.Podle diskuze tady je to jednoduchá operace tak nevím proč mi to ortoped komplikuje.Hledám tedy kde by mi lékař odstranil tento lipom v rámci jednodenní chirurgie.děkuji za radu Iva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Dobrý den, četla jsem Váš příspěvek a ráda bych Vam poradila,doufám,že dobře. Měla jsem delší dobu bolesti v levém třísle. Gynekolog řekl,že jsem v pořádku. Měla jsem podezření na tříselnou kýlu. V nemocnici v Benešově mě doktor ujišťoval,že to kýla není. Bolesti přetrvávaly a vytvořila se mi nad tříslem boule. Našla jsem si jednodenní chirurgii v Palase Athena, kde mě vyšetřil p.primář, poslal na sono a zjistli mi tříselnou kýlu. Po jednodenním zákroku,ktery hradí pojišťovna a jedné noci jsem v pohodě a odstranili mi zároveň i prý objemný lipom-to byla ta boule. Palas Athenu v Praze 4 mohu jen doporučit. Držím palce J..P.
B) přítomen alespoň 1 z příznaků: horečka neinfekčního původu > 38 °C, intenzivní noční pocení, váhový úbytek > 10 % tělesné hmotnosti za posledních 6 měsíců
Klinická stadia Non-Hodgkinova lymfomu
Stadium I – postižení 1 lymfatické oblasti nebo 1 extralymfatického orgánu
Stadium II – postižení 2 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice nebo lokalizované postižení 1 extralymfatického orgánu včetně postižení 1 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice
Stadium III – postižení lymfatických uzlin nebo orgánů na obou stranách bránice, které může být provázeno lokalizovaným postižením 1 extralymfatického orgánu nebo tkáně, nebo sleziny, nebo obojího
Stadium IV – difúzní nebo diseminované postižení 1 nebo více extralymfatických orgánů či tkání s nebo bez současného postižení lymfatických uzlin (označení postižení orgánů: h-játra, m-kostní dřeň, l-plíce, b-kosti)
Typickým projevem onemocnění je zvětšení mízních uzlin, nejčastěji v oblasti mezihrudí. To může vyvolávat kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi či poruchy polykání. Lymfatické uzliny mohou také svojí velikostí utlačovat dýchací cesty, což se projeví dušností. Projevem Non-Hodgkinova lymfomu může být i pohrudniční či osrdečníkový výpotek, který může pacienta ohrožovat na životě. V případě postižení uzlin v břišní dutině popisují pacienti bolest v této oblasti a viditelné je i zvětšení břicha.
Léčba Non-Hodgkinova lymfomu je závislá na rozsahu onemocnění. Ve většině případů spočívá v kombinaci radioterapie s chemoterapií. Každý typ lymfomu má své přesně dané léčebné schéma, které se zakládá na rozsáhlých celosvětových terapeutických zkušenostech. Chemoterapie je založena na aplikaci cytostatik, jako je metotrexát, cyklofosfamid, etopozid, adriamycin či vinkristin. Jejich účinek spočívá v blokádě množení a růstu nádorových buněk. Bohužel se tato léčba neobejde bez nežádoucích účinků, kromě nádorových buněk jsou totiž zasaženy i buňky zdravé. V rámci prevence šíření nádoru do mozku a páteře se podávají cytostatika také do páteřního kanálu. Radioterapie je lokální, kdy se ozařují místní nádorové masy. Léčba je vždy individuální dle stavu pacienta.
Splenomegalie je vzácně způsobena primárním onemocněním sleziny. Většinou je vstupním, průvodním a někdy i dominujícím nálezem celkových onemocnění různé etiologie.
Příčiny splenomegalie
Splenomegalie se vyskytuje u řady stavů a chorob s rozdílnými patogenetickými mechanismy:
při reaktivních zvětšeních bílé pulpy jako odpověď na virové, bakteriální, mykotické a parazitární infekce;
při proliferaci krevních elementů při akutních a chronických leukemiích, myelo- a lymfoproliferativních chorobách, při procesech histiocytárního systému;
při vystupňované fagocytární funkci makrofágů u hemolytických anémií (u idiopatické trombocytopenie je splenomegalie vzácná, přestože při ní dochází k destrukci protilátkami pokrytých destiček);
při městnavé (kongestivní) splenomegalii s portální hypertenzí: prehepatální, intrahepatální a posthepatální a při městnavé slabosti srdeční;
při střádacích chorobách a amyloidóze;
při extramedulární hematopoéze;
při procesech vycházejících ze sleziny nebo postihujících slezinu: hemangiomy, tumory sleziny, slezinné cysty, abscesy, tbc aj.
Diferenciální diagnóza splenomegalie
Zevrubné fyzikální vyšetření, uvážlivý výběr laboratorních a pomocných vyšetření.
Anamnéza – je založena na dotazech týkajících se výskytu žloutenky a splenektomie u rodinných příslušníků, na výskyt tuberkulózy u příbuzných a spolubydlících.
Osobní anamnéza se zaměřuje při podezření na infekční onemocnění na epidemiologickou situaci, na pobyty v cizině a u cizinců na oblast, ze které přicházejí. Dále se zaznamenávají B příznaky, jmenovitě horečka, její typ a trvání. Dotazy směřují i na noční pocení (TBC, Hodgkinův maligní lymfom), na úbytek na váze (maligní onemocnění), na rizikové faktory HIV infekce.
Poranění sleziny bývá provázeno závažným krvácením. Při sepsi, tedy při otravě krve, se slezina aktivuje, zvětšuje se až na několikanásobek své velikosti a její struktura se zcela stírá – vzniká septická slezina. Zvětšení sleziny se odborně nazývá splenomegalie. Slezina se zvětšuje také při městnání krve a některých chorobách krvetvorby, jako je například leukemie, Hodgkinův lymfom, pravá polycytémie, či jater, například při hepatitidě, infekční mononukleóze nebo jaterní cirhóze. Ke zvětšení sleziny dochází v těchto případech:
infekce – zejména pak bakteriální infekce (u dětí může být zvětšená u všech infekcí)
úraz – krvácení do sleziny, pohmoždění
nádorové onemocnění – leukémie, nádor přímo na slezině
onemocnění jater – jaterní cirhóza, portální hypertenze
autoimunitní onemocnění – lupus, revmatoidní artritida
další specifické nemoci – amyloidóza, cystická fibróza, hemochromatóza
Na zvětšenou slezinu si ve většině případů sami nepřijdete. Až když se u vás projeví některá z výše uvedených nemocí a lékař vás pošle na komplexnější vyšetření, lze na ultrazvuku břicha pozorovat zvětšení. Zvětšení sleziny se řeší podle toho, jaká je příčina. Po chirurgickém odstranění sleziny může člověk žít zcela bez problémů a bez omezení.
Zvětšená slezina se neprojevuje žádnými příznaky, tlačí však na okolní orgány a nervy. To způsobuje bolesti břicha, nadýmání či nechutenství.
Léčba rakoviny páteře je velmi obtížná. Volba léčebného postupu závisí na histologickém typu nádoru, lokalizaci a celkovém stavu pacienta.
Základní léčebnou modalitou primárních nádorů míchy a páteře je chirurgická resekce (kromě lymfomů). Optimální management intramedulárních nádorů je kontroverzní včetně RTh.
Cílem je odstranění nádoru (pokud možno radikální), dekomprese struktur, šetrná mikrochirurgická technika za peroperační monitorace neurofyziologických funkcí (MEP) k zábraně poškození nn. struktur při zachování či zlepšení biomechaniky struktur páteře – implantáty, fixátory.
Horečka je výsledkem reakce imunitního systému na cizí podněty. Těmito podněty jsou viry, bakterie, plísně, léky nebo jiné toxické látky. Horečka je častým příznakem infekcí.
Lymfomy se mohou vyskytnout na různých místech lidského těla a jejich příznaky tak mohou být velmi rozdílné. Můžeme je rozdělit na příznaky místní, které jsou způsobené postižením konkrétního orgánu lymfomem, a celkové, což jsou příznaky, kterými tělo reaguje na přítomnost onemocnění. Můžeme se však často setkat i se situací, že se lymfom (dosud) žádnými příznaky neprojevuje a podezření na onemocnění lymfomem vyplyne až z běžného, například předoperačního vyšetření.
