MENINGOKOK INKUBAČNÍ DOBA

Cena očkovacích látek

Meningokok (A, C):

• Menveo: 1 940 Kč
• Nimenrix: 1 940 Kč

Meningokok (A, C, W135, Y):

• Menveo: 1 940 Kč
• Nimenrix: 1 940 Kč

Meningokok (C):

• Menveo: 1 940 Kč
• NeisVac-C: 1 010 Kč
• Nimenrix 1: 940 Kč

Zdroj: článek Meningokok

Poradna

V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Cervene tecky na kuzi

Meningokok B

Meningokok je bakterie, která se běžně vyskytuje v lidské populaci a způsobuje nejzávažnější infekční nemoc na našem území. V České republice i v Evropě je nejčastější typ meningokoka B, zodpovědný za více než 70 % infekcí. V naší republice se vyskytují běžně pouze dva, a to typy B a C. V ojedinělých případech se vyskytne i typ A. Proti typu A a C lze účinně očkovat děti od dvou měsíců, proti typu B nebyla očkovací látka zatím vyvinuta.

Zdroj: článek Meningokok

Poradna

V naší poradně s názvem INKUBAČNÍ DOBA CHLAMYDIE TRACHOMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ante.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Inkubační doba chlamydie trachomatis

Výše invalidního důchodu

Výpočet invalidního důchodu se provádí součtem základní výměry a procentní výměry.

Základní výměra

Výše základní výměry invalidního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně.

Procentní výměra

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:

• 0,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
• 0,75 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
• 1,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa.

Pro výši procentní výměry invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává i tak zvaná dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.

• U žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě.
• U mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.

Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.

Dopočtená doba se započte v plné výši pokud:

• je období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění;
• vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu;
• doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 1 rok, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku občana;
• doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 2 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku občana;
• doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 3 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let občana.

Dopočtená doba se započte ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené výše. V tomto případě se krát

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Invalidní důchod

Přenos

Samotná bakterie na vzduchu přežije jen několik vteřin. Z člověka na člověka se přenáší kýcháním, líbáním a podobně. Infekční jsou rovněž hleny a sliny bacilonosičů. Jejich šíření napomáhá velká koncentrace lidí, mimo jiné školní prostředí, případně úzký fyzický kontakt. U malých dětí může dojít k přenosu také při olizování hraček. Do těla hostitele vstupuje meningokok nosohltanem, posléze pronikne do krve nebo mízními cestami na mozkové pleny. U některých lidí přežívá bakterie v nosohltanu v nízkém počtu, aniž by se nějak projevovala. Takový člověk pak funguje jako bacilonosič a šíří nákazu dále.

Zdroj: článek Meningokok

Poradna

V naší poradně s názvem OPERACE DITETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hudecova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Operace ditete

Příznaky

Meningokok udeří vždy zčistajasna. Mladý a zdravý jedinec se cítí naprosto v pořádku, a najednou se u něj začnou projevovat příznaky podobné chřipce. Zvýšená teplota rychle přechází v horečku, která po podání běžných léků neustupuje. Nemocní pociťují bolesti hlavy, kloubů, svalů, mají vysoké teploty – kolem čtyřiceti stupňů Celsia, cítí se celkově unavení, bolí je břicho, zvrací a sužuje je zimnice. Postupně se propadají do letargie, cítí značné ztuhnutí šíje. Po těchto příznacích však přichází hlavní znak choroby, podle níž se dá poměrně dobře rozpoznat. Na těle pacienta se začínají objevovat červené, červenofialové skvrnky, které se rychlým tempem šíří a rozrůstají. Záhy se shluknou do modřin. V tento moment je nezbytný okamžitý lékařský zákrok, hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik. Ve velmi krátké době se totiž rozvine hnisavý zánět mozkových blan s poruchou vědomí. V nejvážnějších případech nastává v důsledku meningokokové otravy šokový stav organismu a dochází k selhání životních funkcí. I když se pacient vyléčí, s následky se může potýkat celý život. Patří k nim mimo jiné hluchota či epilepsie. Meningitida znamená v překladu zánět mozkových blan. Mimo horečky, silných bolestí hlavy a zvracení je tento stav doprovázen ztuhnutím šíje, neschopností předklonit hlavu, poruchami vědomí a křečemi.

Zdroj: článek Meningokok

Poradna

V naší poradně s názvem POZNAM CHLAMIDIE UZ PO TRECH DNECH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Poznam chlamidie uz po trech dnech?

Inkubační doba

Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkových blan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.

Nakažlivost

Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkových blan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánět mozkových blan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.

Zdroj: článek Zánět mozkových blan

Poradna

V naší poradně s názvem INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiři.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Inkubační doba

Inkubační doba

Z hlediska nákazy patří k nejrizikovější skupině mladiství a děti do čtyř let. Ročně zdravotníci nahlásí Státnímu zdravotnímu ústavu stovky případů. Inkubační doba se pohybuje mezi jedním až osmi dny. K nejvíce ohrožené skupině přitom patří chlapci mezi 15. a 19. rokem. K rizikovým faktorům, které mohou chorobu spustit, se řadí například stres, nadměrná fyzická zátěž či prochladnutí.

Zdroj: článek Meningokok

Kdy se objeví první příznaky svrabu

Symptomy jsou nepříjemné: noční svědění a změny na pokožce připomínající ekzém. Často postiženými místy jsou prsty, prsní bradavky, oblast genitálií a podpaží. Diagnóza se stanovuje po zjištění přítomnosti roztoče na těle mikroskopickým důkazem, který je však často obtížné získat. Na ošetření a léčbu se používají různé emulze (například Lindan 1%), které se nanášejí podle předepsaného vzoru. Vedle toho je nutná péče i o další členy rodiny, důkladné vyčištění postele a prádla. Při poctivě provedené terapii je prognóza na uzdravení velmi dobrá.

První příznaky svrabu se objevují zhruba po týdnu v meziprstních záhybech, na horních končetinách se objevuje drobná vyrážka, která se podobá bublinám. Příznivý čas pro rozvoj svrabu je podzim a zima. Chlad je dobrou příležitostí pro přežití parazita.

Inkubační doba se nedá přesně určit. Je to údobí, které uplyne od pronikání roztočů do kůže po následné projevy prvních příznaků. Inkubační doba svrabu může také trvat několik hodin, jelikož samičky roztoče se okamžitě pohybují a kladou vajíčka. V tomto případě se příznaky svrabu objevují velmi rychle. V průměru inkubační doba svrabu trvá osm až dvanáct dnů.

Zdroj: článek Inkubační doba

Poradna

V naší poradně s názvem INKUBAČNÍ DOBA CHLAMYDIE TRACHOMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ante.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Inkubační doba chlamydie trachomatis

Biologické hodiny orgánů

Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.

Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.

Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“. Játra zpracov

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Orgánové hodiny

Jak probíhá porod

Porod probíhá v jednotlivých porodních dobách:

První doba porodní: otevírací

První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Je započata hormonem oxytocinem. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10–12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky. V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.

Druhá doba porodní: vypuzovací

Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Rotování hlavičky probíhá mezi 1. a 2. dobou porodní a trvá déle, je-li dítě v takzvaném zádovém postavení (v děloze má zádíčka směrem k zádům matky). Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit, a tak dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním. Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.

Třetí doba porodní: porod placenty

Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.

Zdroj: článek Porod

Příběh

Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Svrab

Jaká je inkubační doba rýmy

Inkubační doba je 1–3 dny, a to nejen u dětí. Prevencí je otužování a vyvážená strava s dostatečným přívodem vitamínů.

Zdroj: článek Inkubační doba rýmy

Příběh

Ve svém příspěvku PÁSOVÝ OPAR INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Porazilová.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Pásový opar inkubační doba

Inkubační doba a doba léčby

Inkubační doba tohoto onemocnění je asi 4 – 6 týdnů. Celková léčba trvá přibližně půl roku, z toho musí být nemocný člověk minimálně jeden měsíc doma, zhruba čtyři měsíce držet přísnou dietu a pak se ještě nějakou dobu fyzicky šetřit. Krevní a jaterní testy se většinou dostanou do normálu do tří měsíců. Vždy záleží na vážnosti onemocnění, na dodržování klidu a diety, takže pokud není onemocnění příliš vážné a pacient přesně dodržuje klidový režim a diety, tak se může tato doba i výrazně zkrátit (třeba na polovinu). Také si je třeba uvědomit, že v době nemoci není pacientův organismus odolný vůči infekcím, takže klidně onemocní i jinou chorobou.

Zdroj: článek Mononukleóza

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nemoc růže

Inkubační doba

Plané neštovice a pravé neštovice mají společné znaky, kterými je přenos a inkubační doba. Přenos je tu přímý nebo kapénkami, s inkubační dobou v řádech několika dní, většinou do dvou týdnů. Ovšem pravé neštovice se projevovaly mnohem prudším, akutnějším průběhem, a tedy nebezpečnější formou. Skvrny na obličeji a předloktích se rychle přesouvaly na celé tělo. Následky, které pravé neštovice způsobily, byly v lehčím případě jizvy po puchýřích, ale častěji se jednalo o slepotu nebo smrt.

Zdroj: článek Neštovice

Poradna

V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Svrab u člověka inkubační doba

Nakažlivost a inkubační doba

Svrab je nakažlivý! Pokud trpíte svrabem, můžete být přenašečem roztoče na jiné lidi. Po prvním napadení roztočem svrabu se mohou objevit prvotní příznaky během několika týdnů. Tato doba je známá jako inkubační doba. Pokud však dojde k opětovnému nakažení, objeví se příznaky během několika dní.

Zdroj: článek Jak se bránit nákaze svrabem

Inkubační doba

Inkubační doba je 2–14 dní (v průměru 6 dní). Herpetické onemocnění může probíhat ve dvou fázích. Jako primoinfekce (první, primární infekce), kdy virus proniká do organismu jedince, který se s virem ještě nesetkal. Budoucímu výsevu puchýřů předchází krátké období nespecifických příznaků – bolest, svědění či brnění. Poté dojde k samotnému výsevu puchýřů, které se však rychle strhnou, a tak se pacientka většinou dostaví k vyšetření u svého gynekologa již ve fázi vřídků či strupů. V popředí stížností ženy je většinou bolest daného místa, bolestivé močení či bolest při pohlavním styku. Součástí primoinfekce jsou i celkové příznaky jako horečka či bolesti svalů a celková únava. Výsev trvá kolem dvou týdnů, poté dochází ke spontánnímu vyhojení. Vymizením herpetických puchýřů mizí potíže ženy a klinické známky onemocnění, virus však v těle zůstává v nervových uzlících periferních nervů a kdykoliv v budoucnu, především při oslabení organismu (při menstruaci, viróze, stresu, horečce), může dojít k opětovné aktivaci (recidivě) infekce a vzniku puchýřů. Ty jsou však menší a je jich méně než při primární infekci. Doba výsevu je kratší, subjektivní obtíže jsou menší a celkové příznaky jako při chřipkovém onemocnění nejsou přítomny.

Zdroj: článek Jak na genitální opar

Inkubační doba

Inkubační doba je 2–14 dní (v průměru 6 dní). Herpetické onemocnění může probíhat ve dvou fázích. Jako primoinfekce, což je první infekce, kdy virus proniká do organismu jedince, který se s virem ještě nesetkal. V místě budoucího výsevu puchýřů předchází tomuto projevu krátké období nespecifických příznaků, jako je bolest, svědění či brnění. Poté dojde k výsevu puchýřů, které se však rychle strhnou, a pacientka se většinou dostaví k vyšetření u svého gynekologa již ve fázi vřídků či strupů. V popředí stížností ženy je většinou bolest daného místa, bolestivé močení či bolest při pohlavním styku. Součástí primoinfekce jsou i celkové příznaky jako horečka či bolesti svalů a celková únava. Výsev trvá kolem dvou týdnů a poté dochází ke spontánnímu vyhojení. Vymizením herpetických puchýřů mizí potíže ženy a klinické známky onemocnění, virus však v těle zůstává v nervových uzlících periferních nervů a kdykoliv v budoucnu, především při oslabení organismu (při menstruaci, viróze, stresu, horečce), může dojít k opětovné aktivaci – recidivě infekce a vzniku puchýřů. Ty jsou však menší a je jich méně než při primární infekci. Doba výsevu je kratší, subjektivní obtíže jsou menší a celkové příznaky jako při chřipkovém onemocnění nejsou přítomny.

Zdroj: článek Genitální opar