MENINGOKOK NAKAŽLIVÝ

Cena očkovacích látek

Meningokok (A, C):

• Menveo: 1 940 Kč
• Nimenrix: 1 940 Kč

Meningokok (A, C, W135, Y):

• Menveo: 1 940 Kč
• Nimenrix: 1 940 Kč

Meningokok (C):

• Menveo: 1 940 Kč
• NeisVac-C: 1 010 Kč
• Nimenrix 1: 940 Kč

Zdroj: článek Meningokok

Poradna

V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

No mojej dcerke zistili meninkogog ale dostala se stoho a je na antibiotikach je ta choraba nakazlivz

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Cervene tecky na kuzi

Meningokok B

Meningokok je bakterie, která se běžně vyskytuje v lidské populaci a způsobuje nejzávažnější infekční nemoc na našem území. V České republice i v Evropě je nejčastější typ meningokoka B, zodpovědný za více než 70 % infekcí. V naší republice se vyskytují běžně pouze dva, a to typy B a C. V ojedinělých případech se vyskytne i typ A. Proti typu A a C lze účinně očkovat děti od dvou měsíců, proti typu B nebyla očkovací látka zatím vyvinuta.

Zdroj: článek Meningokok

Poradna

V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

No malu amalku mi vyleceli a jsem vdacna doktoru s hradce je na kojeneckom odeleni a přibrala mi 5kilo chci se zeptat ci ta choroba je len tady vcesku alebo aj na.slovensku dekuju

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Meningokok se vyskytuje po celém světě a občas vytváří epidemie.

Zdroj: příběh Cervene tecky na kuzi

Přenos

Samotná bakterie na vzduchu přežije jen několik vteřin. Z člověka na člověka se přenáší kýcháním, líbáním a podobně. Infekční jsou rovněž hleny a sliny bacilonosičů. Jejich šíření napomáhá velká koncentrace lidí, mimo jiné školní prostředí, případně úzký fyzický kontakt. U malých dětí může dojít k přenosu také při olizování hraček. Do těla hostitele vstupuje meningokok nosohltanem, posléze pronikne do krve nebo mízními cestami na mozkové pleny. U některých lidí přežívá bakterie v nosohltanu v nízkém počtu, aniž by se nějak projevovala. Takový člověk pak funguje jako bacilonosič a šíří nákazu dále.

Zdroj: článek Meningokok

Poradna

V naší poradně s názvem JE BAKTERIÁLNÍ ZÁPAL PLIC NAKAŽLIVÝ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Pavlů.

Dnes mi v nemocnici diagnistikovali bakteriální zápal plic, zatím jen s domácím léčením a antobiotikama Stará se o mne dcera, může to ode mne dostat, je tento zápal infekční? V nemocnici jsem se zapomněla zeptat. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Bakteriální zápal plic je nakažlivý, sice ne jako chřipka, ale přenos je možný kontaktem. Ochrana vaší dcery ošetřovatelky je možná pomocí přídavné roušky na obličej a důsledného mytí rukou.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Je bakteriální zápal plic nakažlivý?

Příznaky

Meningokok udeří vždy zčistajasna. Mladý a zdravý jedinec se cítí naprosto v pořádku, a najednou se u něj začnou projevovat příznaky podobné chřipce. Zvýšená teplota rychle přechází v horečku, která po podání běžných léků neustupuje. Nemocní pociťují bolesti hlavy, kloubů, svalů, mají vysoké teploty – kolem čtyřiceti stupňů Celsia, cítí se celkově unavení, bolí je břicho, zvrací a sužuje je zimnice. Postupně se propadají do letargie, cítí značné ztuhnutí šíje. Po těchto příznacích však přichází hlavní znak choroby, podle níž se dá poměrně dobře rozpoznat. Na těle pacienta se začínají objevovat červené, červenofialové skvrnky, které se rychlým tempem šíří a rozrůstají. Záhy se shluknou do modřin. V tento moment je nezbytný okamžitý lékařský zákrok, hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik. Ve velmi krátké době se totiž rozvine hnisavý zánět mozkových blan s poruchou vědomí. V nejvážnějších případech nastává v důsledku meningokokové otravy šokový stav organismu a dochází k selhání životních funkcí. I když se pacient vyléčí, s následky se může potýkat celý život. Patří k nim mimo jiné hluchota či epilepsie. Meningitida znamená v překladu zánět mozkových blan. Mimo horečky, silných bolestí hlavy a zvracení je tento stav doprovázen ztuhnutím šíje, neschopností předklonit hlavu, poruchami vědomí a křečemi.

Zdroj: článek Meningokok

Poradna

V naší poradně s názvem MENINGOKOK PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luisa.

Dobrý den,mám strach jestli jsme se nenakazili meningokokem na navsteve,prosim lze z krve zjistit nakazu,dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ano, meningokok jde zjistit z krve. Meningokok způsobuje život ohrožující onemocnění, při kterém jde o minuty. K nezvratnému poškození organizmu dojde už za několik hodin od prvních příznaků. Ty přitom nemusí být nijak závažné ani specifické, onemocnění může být na začátku mylně považováno za běžnou virózu s nechutenstvím, nevolností a rýmou. Základní projevy tohoto nebezpečného stavu zahrnují horečku nad 38°C, bolest hlavy, světloplachost, zvracení, ztuhlou šiji a vyrážku. Právě tato vyrážka může pomoci rozpoznat meningokoka v domácím prostředí. Vyrážka na kůži totiž nezmizí, když se na ní přitlačí průhledná sklenice. To je jasný signál, že jde o meningokokovou infekci a je třeba okamžitě zavolat rychlou záchranou pomoc. Dalším domácím testem na meningokokovou infekci se provádí tak, že se nemocný uloží na rovnou podložku, například na postel bez polštáře s vystřenými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed se mu zatlačí brada směrem k hrudníku. Pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Meningokok příznaky

Inkubační doba

Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkových blan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.

Nakažlivost

Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkových blan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánět mozkových blan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.

Zdroj: článek Zánět mozkových blan

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopalová.

Prosím mám přítelkyni, ktrerá má nemoc růže a mám s ní jet na dovolenou (byla v nemocnici 14 dnů)a už se léčí doma týden a máme jet 28.6. bude to ještě nakažlivý a má mít svůj ručník?
Prosím sdělte mně je 85 let

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Nemoc růže může být vleklá a díky tomu i dlouho nakažlivá. Ve vašem případě, kdy budete na blízku člověku s růží, tak pro zabránění šíření nákazy je vhodné používat každá svůj vlastní ručník i ostatní prostředky pro osobní hygienu.

Zdroj: příběh Nemoc růže

Léčba

Pokud lékař získá podezření na onemocnění meningokokem, okamžitě je zahájena léčba silnými dávkami antibiotik, a to ještě předtím, než se diagnóza potvrdí rozborem krve. Pacient je převezen do nemocnice, kde se případně zajistí jeho životní funkce. Diagnózu lze potvrdit i provedením lumbální punkce a následným rozborem mozkomíšní tekutiny. Smrt u tohoto onemocnění nastává nejčastěji do 24 až 48 hodin od vypuknutí nemoci. Pokud dotyčný nemoc přežije, nese si často s sebou po zbytek života trvalé následky v podobě postižení srdce, hluchoty, slepoty, amputovaných částí těla, epilepsie, ochrnutí nebo psychomotorické retardace.

Zdroj: článek Meningokok

Očkování

Nejlepší možnou, avšak pouze částečnou prevencí proti nákaze onemocnění meningokokem typu A, B, C, W-135, Y je včasné očkování. Proti typu B, který se v našich zeměpisných šířkách objevuje nejčastěji, je dostupná vakcína Bexsero od firmy Novartis.

Očkovací látky mají schopnost vytvořit v organismu obranné protilátky, které mohou chránit jedince při pozdějším možném styku s meningokokovými bakteriemi. V současné době se k očkování používají konjugované vakcíny, které obsahují účinnější látky než jejich předchůdkyně – polysacharidové vakcíny.

Konjugovaná vakcína je typ očkování, které se provádí pouze podáním jediné dávky, jež zahrnuje kompletní obranyschopné protilátky. Konjugované vakcíny jsou však účinné pouze u osob starších jednoho roku, u mladších jejich účinnost selhává, tudíž se u nich tento typ nepoužívá. Děti mladší jednoho roku je nutné očkovat třemi dávkami, a to v rozmezí jednoho měsíce. Očkovat lze již děti od dvou měsíců jejich věku, řada pediatrů však doporučuje očkování až od 18 měsíců věku batolat.

Očkování se zpravidla provádí pouze na vyžádání pacienta nebo rodičů, vakcína není hrazena zdravotními pojišťovnami, tudíž si očkovací látku hradí každý z vlastních finančních zdrojů. Účinnost základní vakcíny chrání osobu po dobu maximálně pěti let, poté je zapotřebí očkování opakovat. Očkování konjugovanou vakcínou zajišťuje osobám spolehlivou ochranu zhruba po dobu deseti let.

I přes dílčí rozdíly všechny konjugované vakcíny s různým proteinovým nosičem dosahují srovnatelné imunogenity.

Osoby s akutním horečnatým onemocněním nesmí být očkovány proti meningokokovým nákazám minimálně dva týdny po úplném vyléčení. Existuje-li známá přecitlivělost na některou ze složek vakcíny, očkování s ní je kontraindikováno. Dojde-li po očkování ke vzniku závažného nežádoucího účinku, pak očkování další dávkou téže vakcíny se kontraindikuje do doby vyjasnění její příčiny.

Před očkováním se zhodnotí zdravotní stav očkované osoby, a je-li třeba, očkování se odloží do té doby, dokud to zdravotní stav neumožní. Výjimečně existuje možnost vzniku anafylaktického šoku a je tedy nutné postupovat tak, aby byla včas eliminována.

Očkování proti meningokokovým nákazám může chránit jen vůči těm meningokokovým onemocněním, která jsou vyvolána odpovídající vakcinační séroskupinou. Neindukuje žádnou ochranu vůči onemocněním způsobeným nekapsulárními meningokoky nebo jinými kapsulárními bakteriemi stejného nebo jiného rodu. Imunizace konjugovanými vakcínami nenahrazuje očkování proti záškrtu nebo tetanu.

V ojedinělých případech byly jako postvakcinační nežádoucí účinky pozorovány příznaky meningismu (bolest, ztuhlost šíje nebo světloplachost). Neexistuje ale žádný důkaz, že jejich příčinou bylo očkování.

Česká legislativa umožňuje očk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Meningokok

Inkubační doba

Z hlediska nákazy patří k nejrizikovější skupině mladiství a děti do čtyř let. Ročně zdravotníci nahlásí Státnímu zdravotnímu ústavu stovky případů. Inkubační doba se pohybuje mezi jedním až osmi dny. K nejvíce ohrožené skupině přitom patří chlapci mezi 15. a 19. rokem. K rizikovým faktorům, které mohou chorobu spustit, se řadí například stres, nadměrná fyzická zátěž či prochladnutí.

Zdroj: článek Meningokok

Meningokokové skvrny

Závažnější formou onemocnění meningokokem, s více než dvojnásobnou úmrtností (25procentní) oproti meningitidě, je meningokoková sepse. Jedná se v podstatě o otravu krve. Pacientům s touto formou postupně selhávají životně důležité orgány a následně umírají na srdeční zástavu. Tato forma je typická tvorbou krvavých skvrnek na kůži (petechií), které se postupně zvětšují a slévají v modřiny.

Zde vidíte, jak vypadají meningokokové skvrny.

Zdroj: článek Meningokok

Je zánět průdušek nakažlivý?

Akutní bronchitida se šíří prostřednictvím vzdušných kapének, když nakažená osoba kýchá nebo kašle. Tyto kapičky obsahují viry nebo bakterie, které způsobují infekci. Pokud jsou kapky vdechnuty jinou osobou, také velmi pravděpodobně onemocní zánětem průdušek. Infekce je nakažlivá tak dlouho, jak dlouho je konkrétní jedinec nemocný. Infekce může trvat od několika dnů do několika týdnů. Během tohoto období je člověk nakažlivý a neměl by být v kontaktu s ostatními. Ošetřující by si měl umývat ruce důkladně mýdlem a nosit roušku. Všechny věci používané nakaženou osobou musí být likvidovány hygienickým způsobem, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce.

Zdroj: článek Zánět průdušek

Vyrážka podobná svrabu

U vyrážky, jejíž projevy se podobají svrabu, nic nepodceňujte. Přesnou diagnózu konkrétního kožního onemocnění určí lékař-dermatolog. Zde jsou základní příznaky obvyklých potíží:

• svědění
• červené vřídky
• pupínky a puchýřky
• kožní zarudnutí, skvrny

Kožních onemocnění, alergií kůže nebo infekcí, které se projevují kožní vyrážkou, může být celá řada. Zde najdete ty nejznámější...

Kopřivka (urtikárie)

Vypadá sice jako odřenina, ale jedná se o alergickou reakci. Obvykle svědí či pálí. Může být různých velikostí, jednotlivé vyrážky se mohou postupně spojovat do rozsáhlejších ploch. Projevy se mohou vyskytnout kdekoli a trvat od několika minut do několika dní. Objevuje se i kopřivka ve kštici. Urtikárie bývá způsobena léky, potravinami a jejich přísadami, teplotními výkyvy či infekčním onemocněním. Účinnou pomocí, pokud vyrážka přetrvává, jsou antihistaminika.

Ekzém

Ekzém není nakažlivý, kůže je jen zčervenalá, suchá a svědí. Příčinou ekzému může být nevhodné mýdlo, které podráždí pleť, nebo různé alergeny, a dokonce i stres. Přesná příčina vzniku ovšem není známa. Ekzém se často vyskytuje na rukou, zejména pak v místech, kde se ohýbají. Předepsaná medikace záleží na ošetřujícím lékaři.

Opary

Tyto malé bolestivé puchýře na rtech jsou způsobeny virem Herpes simplex. Opary jsou velmi nakažlivé a trvají asi deset dní. Příčin je mnoho – horečka, přílišné pobývání na slunci, stres nebo hormonální změny (menstruace). Jako účinná léčba se používají antivirotika.

Pásový opar

Oproti běžnému oparu není nakažlivý. Projevuje se pálením, brněním nebo velmi citlivou pokožkou. Nenápadná vyrážka se postupně mění v bolestivé puchýřky, jejichž „životnost“ trvá kolem dvou týdnů. Pásový opar se nejčastěji vyskytuje na trupu a v oblasti hýždí, ale objevit se může úplně kdekoli. Léčí se antivirotiky, steroidy, někdy bývají zapotřebí i antidepresiva.

Růžovka (rosacea)

Je velmi častá dermatóza, která se nesprávně zaměňuje za akné, avšak vyskytuje se až v dospělosti. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže. Příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Zčervená nos, brada, tváře, čelo a také oči. Postupem času může zarudnutí sílit až na brunátný vzhled s jasně viditelnými cévkami. Když nepomáhají léky, může následovat například laserová terapie.

Alergie z rostlin

V případě alergie na některé rostliny může dojít k rychlému zanícení kůže. Je to individuální, ale například kontakt s břečťanem, pryskyřníkem či blatouchem způsobuje vyrážku u mnoha lidí. Začíná zarudnutím a otokem, po pár hodinách či dnech se stupňuje svědění. Vyrážka trvá obvykle dva týdny, ulevit mohou studené obklady, v případě horšího p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Může být svrab ve vlasech

Co způsobuje pásový opar?

Pásový opar nastane, když se virus způsobující plané neštovice, který „dřímal“ ve vašem těle, znovu aktivuje. Virus planých neštovic je uschován v nervových kořenech. U některých lidí může zůstat neaktivní po celý život, aniž by jevil nějaké příznaky. Naopak u jiných lidí dojde k jeho „probuzení“, příčinou bývá například nemoc, stres nebo stárnutí, tedy faktory, které oslabují imunitní systém. Rovněž některé léky mohou virus reaktivovat. Není objasněno, proč virus znovu nezpůsobí neštovice, ale pásový opar. Ten není nakažlivý, i když existuje nepatrná šance, že člověk s pásovým oparem může šířit virus na osoby, které nikdy neměly plané neštovice nebo nikdy nedostaly vakcínu proti planým neštovicím.

Zdroj: článek Pásový opar

Nakažlivost a inkubační doba

Svrab je nakažlivý! Pokud trpíte svrabem, můžete být přenašečem roztoče na jiné lidi. Po prvním napadení roztočem svrabu se mohou objevit prvotní příznaky během několika týdnů. Tato doba je známá jako inkubační doba. Pokud však dojde k opětovnému nakažení, objeví se příznaky během několika dní.

Zdroj: článek Jak se bránit nákaze svrabem

Příznaky spalniček

Infekce spalniček se projeví přibližně deset dní poté, co se nakazíte. Projevuje se zvýšením teploty, která může stoupnout až na 38–39 C °. Spolu s teplotou přichází zánět spojivek. Oči jsou zarudlé, nepříjemně pálí a slzí. Jsou také velmi citlivé na světlo. V místnosti s nemocným byste proto neměli rozžínat silné světlo, ale používat raději malou lampičku. Objeví se i rýma a suchý, dráždivý kašel. Uvnitř úst, na vnitřní straně tváří, se tvoří malé bílé skvrny či pupínky. Tato fáze trvá přibližně 4 dny. Poté nastupuje další fáze, ve které se nemocnému objeví na těle vyrážka ve formě malých skvrn, které postupně tmavnou. Jako první napadá vyrážka oblast za ušima a postupně se šíří po celém těle. Přes obličej pokračuje na krk, trup a dále na končetiny, a to horní i dolní. Tato vyrážka se pozná podle typické červené až červenohnědé barvy. Velikost vyrážky se pohybuje od 3 do 7 mm. I v této fázi se nemocného drží horečka, která s výskytem vyrážky klesá. Nemocný je pro své okolí nakažlivý až sedm dní před výsevem vyrážky a až pět dní po jejím prvním objevení. Asi po pěti dnech až týdnu všechny příznaky postupně mizí. Tady je několik fotek, na kterých jsou spalničky vidět: spalničky foto.

Shrnutí:

• spalničky se projeví přibližně deset dní po nakažení;
• zvýšená teplota, stoupá až na 38–39 C °;
• zánět spojivek – oči jsou zarudlé, nepříjemně pálí a slzí, jsou velmi citlivé na světlo;
• objevuje se rýma a suchý, dráždivý kašel, uvnitř úst, na vnitřní straně tváří, se tvoří malé bílé skvrny či pupínky;
• v další fázi se objeví na těle vyrážka ve formě malých skvrn, které postupně tmavnou.

Zdroj: článek Domácí rady na spalničky

Černý kašel u dětí

Černý kašel je celosvětově rozšířené onemocnění, postihuje nejčastěji děti. Je vysoce nakažlivý. U postižených se projevuje záchvaty úporného kašle. Ve světě jím onemocní ročně zhruba 60 miliónů lidí, a z toho jich přibližně 350 tisíc – většinou dětí – zemře. U kojenců do pátého měsíce života končí až 70 % onemocnění černým kašlem smrtí. K vážným komplikacím nebo pozdějším následkům, které mohou navázat na infekci černým kašlem u všech věkových kategorií, patří zánět středního ucha, zápal plic, případně i onemocnění mozku. Zápal plic se v prvním roce života vyskytuje u každého pátého dítěte a ve druhém až čtvrtém roce u každého desátého dítěte s černým kašlem. Klinická diagnóza se stanoví podle typických záchvatů kašle dostavujících se převážně v noci. Diagnózu lze ověřit průkazem přítomnosti původců černého kašle v zadní části nosohltanu, což se daří zejména v počátečním stadiu nemoci (v průběhu prvních dvou týdnů).

Zdroj: článek Černý kašel

Zápal plic přenos

U infekčních pneumonií je nejčastější přenos vzduchem, to znamená kapénkovou infekcí. Častý je také přenos rukama. Na rozdíl od neinfekčních zánětů je pacient s infekčním zánětem plic nakažlivý, zejména v akutní fázi respirační infekce, z hlediska šíření infekce do okolí je riziková rovněž inkubační doba.

Zdroj: článek Když plíce bolí - zápal plic