NAVRAT MONONUKLEOZY je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Játra jsou centrálou metabolismu i místem výroby mnoha důležitých látek, například některých složek krve. Další látky se zde ukládají do zásoby a jiné odstraňují z krevního oběhu a pryč z těla. Játra jsou tedy velmi zatěžovaným orgánem a jejich onemocnění bývají nejčastěji vyvolána infekcí, působením jedovatých látek (alkoholem či drogami), poruchami zásobení tkáně krví, vadami enzymů a nádory.
Mononukleóza
Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.
Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.
Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.
K přenosu z jedné osoby na druhou může dojít i pomocí kapének vydechovaných se
V naší poradně s názvem MONONUKLEOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Minika.
kolegine v praci to ma.Ma velke bricho ,nafoukle. Doktorka rekla ze muze do prace ,dela v potravinach. nevadi to pri prodelji neni to nakazlive dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Můžete být klidná, nakažlivost u mononukleózy je velmi malá a dochází k ní prostřednictvím slin - líbání, pití z jedné sklenice, atd. V potravinách by asi bylo vhodnější používat roušku před ústa.
Dieta je hlavním lékem u tohoto onemocnění. Co jíst u mononukleózy je rozebráno v jednotlivých krocích.
Krok jedna – tekutiny
Prvotním krokem je zavodnění organismu, a to pomocí vody, šťáv a polévek. Tekutina se tak stane pro vás nepostradatelným pomocníkem při zvládnutí onemocnění. Takový čaj s citronem a medem je například klíčem ke zmírnění bolesti v krku.
Krok dvě – bílkoviny
Bílkoviny jsou ideální pro posílení imunitního systému, protože udrží zdravé a obnovy schopné buňky. Je důležité rozložit spotřebu bílkovin po celý den, aby hladina cukru v krvi zůstat stabilní a dodala energii organismu po celý den. Možnosti konzumace bílkovin jsou nekonečné a zahrnují potraviny jako kuřecí maso, ryby, vejce, hummus, tofu a další.
Krok tři – zdravé tuky
Při tomto onemocnění musíte ze svého jídelníčku vyloučit běžně používané tuky a nahradit je tuky zdravými. Mezi zdravé tuky patří i potraviny, které je obsahují, a to ořechy, semena, ryby a avokádo. Tyto obsahují omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají zmírnit zánět. Přidáním těchto potravin do jídelníčku podpoříte i imunitu a udržíte dobře fungující buněčné membrány, tolik důležité pro regeneraci.
Krok čtyři – zelenina a ovoce
Jíst syrové zdravé potraviny je ústředním aspektem u mononukleózové diety. Čerstvé ovoce a zelenina by měly být konzumovány ve velkém množství a tvořit většinu konzumovaných jídel. Ovoce a zelenina pomohou očistit organismus od toxinů a posílí imunitní systém. Vyhněte se zpracovaným potravinám a jezte čerstvé ovoce a zeleninu, navíc tento trend je „in“ i u lidí, kteří tímto onemocněním netrpí.
Krok pět – stop cukrům a sacharidům
To je asi na této dietě nejtěžší. Budete se muset vyhnout cukrům a potravinám, které je obsahují. Cukry podporují záněty, což může způsobit zhoršení stávajícího stavu. Bolest v krku, svalů a únava zesílí, pokud budete jíst bílý chléb, těstoviny nebo rýži. Také nekonzumujte sušenky, cereálie a cukroví, ty jsou pro vás při této nemoci také tabu, protože kvůli obsahu cukrů potlačují aktivitu bílých krvinek, které jsou hlavním bojovníkem ve zvládání mononukleózy. Konzumací cukrů byste si tedy zbytečně zamořovali organismus.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal Peroutka.
Zdravim....reaguji na komentar....prosim chci se jen optat i savo pokud s nim pracuji 5dni v tydnu(akvarijni rybicky--desinfekce,celou pracovni dobu mam bud ruce ponorene v redenem savu a neustale cisteni akvarii a pokud jsou nemoce pochopitelne savem cistime porad a nez mit holinky,kde se noha zapari,tak radeji v pantoflich,ale podstupuji,za me vse na nohy tece....tak nevim co mam delat,rohy u palcu u nohou mam urcete take napadene...proto se ptam jeli savo take spatne??ja myslala naopok...diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Savo ničí vše živé, tedy i plísně, ale zároveň i protiplísňové mikroorganizmy, které brání vzniku a rozvoji plísňové nákazy nehtů a kůže. Prsty rukou a nohou, které jsou trvale vystaveny působení Sava tak ztrácí svou přírodní ochrannou schopnost a při prvním styku se spóry plísně okamžitě začíná masívní zachvácení onychomykózou. Je třeba používat ochranné pracovní pomůcky, aby se Savo nedostalo do styku s pokožkou! Máte-li již na svých nehtech znatelné známky plísně, tak je u vás již mykóza zabydlená několik měsíců a návrat nehtu do původního zdravého stavu bude trvat přibližně stejně dlouho, jak dlouho byla přítomna plíseň, tedy také několik měsíců.
Jako vhodnou léčbu doporuřuji nehty pořádně čistit 2x týdně a dále používat spray Clotrimazol AL 1% dvakrát denně po dobu jednoho měsíce. Po této době je třeba přejít na preventivní léčbu stejným lékem, ale s aplikací jen 2x až 3x do týdne. Spray se musí pečlivě aplikovat pod vyčištěný nehet. Takto by se to mělo za několik měsíců vrátit zpět do původního zdravého stavu.
V období dospívání a dospělosti jsou příznaky výraznější a hrozí zde riziko následných zdravotních komplikací, pokud se k léčbě přistupuje nezodpovědně. Mononukleóza téměř vždy vyvolává nepatrný zánět v játrech. U přechozené mononukleózy může dojít ke zvětšení sleziny (která je dočasně po odeznění zánětu vždy křehčí), a tak se doporučuje vyvarovat se ještě po dobu 3 měsíců po uzdravení takzvaných kontaktních sportů (fotbalu, hokeje, džuda a podobně), které by mohly díky otřesům a nárazům vyvolat její dodatečné vážné poškození. Nedodržením doporučeného režimu se pacient vystavuje riziku opětovného propuknutí onemocnění s mnohem vážnějším průběhem.
Pacient získává po onemocnění doživotní imunitu vůči této nemoci (to znamená, že onemocnět může člověk jen jednou za život určitým typem mononukleózy). Přesto je někdy možné dostat ji znovu, pokud bude imunita oslabena.
V naší poradně s názvem OTĚHOTNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta Boková.
Dobrý den chtěla bych se zeptat jsem po rakovině prsu prošla jsem operací ,chemoterapií a ozařováním ted už v listopadu to budou 2roky co chodím na Zoladex ,když budem chtít mimčo s přítelem mohu otěhotnět,nemůže se nic stát.Děkuji Boková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Otěhotnět můžete, ale před tím bych doporučoval konzultovat váš aktuální zdravotní stav s vaším gynekologem. Je třeba zvážit různá rizika, jako například nežádoucí účinky Zoladexu nebo návrat karcinomu po hormonální bouři, která přijde s těhotenstvím. Držím palce a přeji pěkné mimčo.
Úvodními projevy tohoto onemocnění jsou pocity únavy, nechutenství, bolest hlavy, bolest ve svalech, zimnice, pocení a zvýšená teplota.
Je třeba si uvědomit, že se zde nejedná o klasickou únavu, kterou člověk pociťuje po náročném dni, ale že jde o dlouhotrvající únavu, která člověku brání vykonávat i běžnou banální činnost (vstát z postele, dojít do koupelny). Zvýšená teplota může u některých lidí dosáhnout ve večerních hodinách i ke 40 ºC.
V okamžiku, kdy je nemoc plně rozvinutá, objevují se u pacienta tyto příznaky: vysoká horečka, povlaky na mandlích, zduřené lymfatické uzliny (dochází ke zduřování předních i zadních krčních uzlin i ke zduřování uzlin v tříslech i podpaží), tlak pod žebry (způsobují ho zvětšující se játra = hepatomegalie a slezina = splenomegalie), oteklá oční víčka, občas nažloutlé bělmo, tvorba zarudlých pupínků všude po těle. Bolení v krku, které je pro tuto dobu také typické, se podobá onemocnění anginou, protože ho doprovází bolení v krku, špatné dýchání i polykání.
Je důležité si uvědomit, že mononukleózu si člověk ve většině případů sám nevyléčí, návštěva lékaře je nezbytná. V prvním stádiu se často mononukleóza zaměňuje s angínou, a proto ji většina lékařů léči antibiotiky.
Často se zjistí, že se jedná o mononukleózu, až když nezabírají antibiotika na angínu. Že se jedná o mononukleózu se zjišťuje krevními testy, které se zaměřují na specifické protilátky. Signálem mohou být ale i zvýšené hodnoty u jaterních testů, jakou jsou ALT, AST, a testy na barvivo billirubin, nebo i testy na zmnožení mononukleárů, což je druh bílých krvinek. Dle jejich hladiny se dá stanovit, v jaké fázi nemoci se pacient nachází.
Jako ukázka některých projevů mononukleózy může sloužit tento odkaz: projevy mononukleózy.
V naší poradně s názvem OMEZENÍ PO OPERACI BRÁNIČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobrý den,
Jaká jsou omezení po operaci brániční kýly co se týče fyzické zátěže, zvedání břemen atd.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po operaci brániční kýly (hiátová hernie) jsou tato omezení:
- několik dní po operaci, má být strava pouze tekutá, později pak polotuhá;
- vyloučit se má namáhavá fyzická aktivita po dobu 6 týdnů;
- operační rány se musí udržovat čisté a suché;
- musí se dokončit předepsaný průběh pooperační léčby;
- pokud to lékař nedoporučí, tak je třeba se vyhnout lékům proti bolesti;
- vyhnout se jakékoliv možnosti zácpy a k tomu účelu užívat léky podle doporučení lékaře;
- je třeba změnit způsob stravování v dlouhodobém horizontu;
- důležité je žvýkat jídlo důkladně a jíst pomaleji, aby potrava měla dostatek času dojít jícnem až do žaludku;
- vyhnout se syceným nápojům, protože způsobují nadýmání a pacienti nemohou po operaci krkat;
- v době rekonvalescence se nesmí jíst vleže;
Fyzickou námahu je možno zařazovat až sedmý týden po úspěšně zhojené operaci. Návrat do plné síly potrvá dva měsíce, přičemž zátěž se přidává postupně - od malé vytrvalostní a později pak silovou.
Stejně jako po operaci i po běžném fotonovém ozařování se u pacientů vyskytuje riziko, že se u nich objeví problémy s dosažením a udržením erekce. U běžného ozařování se jedná až o 40 % pacientů. Trvalá impotence – potíže s udržením erekce jako následek běžného ozařování – je pro pacienty výrazně psychicky vyčerpávající situace. Z pohledu mužů jde o jednu z nejobávanějších věcí, která může v jejich životě nastat v oblasti sexuálního a partnerského života. Běžné fotonové ozařování způsobuje u pacientů bolest v ozařované oblasti až v 30 % případů. Kromě bolesti se vyskytují další komplikace, jako je výrazné pálení při močení, zeslabení močového proudu, časté nucení na stolici, případně i průjem a bolesti břicha. To je způsobeno dávkou fotonového záření, které kromě samotného nádoru zasáhlo ještě okolí nádoru, tedy orgány dutiny břišní nebo konečník. Běžná léčba trvá u fotonového ozařování průměrně 33 dní a je často provázena únavou a nevolností.
Dlouhodobá inkontinence (únik moči) postihuje až 30 % operovaných mužů. Nekontrolovaný únik moči je pro pacienty stresující, společensky zatěžující a značně je znevýhodňuje při snaze zařadit se po léčbě zpět do aktivního života, ať už se jedná o návrat do zaměstnání nebo do společenského života.
Po operaci musí až 30 % operovaných mužů navíc podstoupit pooperační ozáření. Hlavním důvodem je většinou to, že nemohlo být odstraněno celé nádorové ložisko nebo že hrozilo riziko bezprostředního návratu onemocnění. Jestliže je pacient nucen podstoupit ještě pooperační ozáření, přidávají se k riziku komplikací způsobených operací ještě rizika nežádoucích účinků a komplikací spojených s ozařováním.
Po operaci rakoviny prostaty dochází až u 10 % pacientů k návratu rakoviny (relapsu). Návrat onemocnění je vždy závažný problém. V tomto případě je nutné přistoupit k jiné léčbě. Pacientům je doporučena hormonální terapie nebo ozařování. Další léčba s sebou samozřejmě přináší další případná rizika a komplikace.
Po běžném ozařování se návrat rakoviny prostaty vyskytuje až u 8 % pacientů, a to po několika letech od terapie. I v tomto případě je situaci nutné řešit jiným způsobem léčby. Využívá se například hormonální terapie nebo operace. Každá další léčba je zdrojem možných rizik a komplikací.
V naší poradně s názvem OMEZENÍ PO OPERACI BRÁNIČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,
Chci se ještě zeptat na to krkání. To platí při hojení nebo je to nastálo? Co se týče jídla tak pak lze konzumovat běžné jídlo nebo je tam určité omezení. Jak píšete návrat k plné síle znamená ,že při mé práci (břemena cca25-30kg) se navrátí zhruba za cca 2 měsíce.
Děkuji za odpověď
Martin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence je u každého člověka individuální a i ve vašem případě musíte pozorovat signály svého těla a zátěž dávkovat postupně. Nejlepším pomocníkem může být zkušený fyzioterapeut, kterých je dnes v každém fitness dostatek. S říháním je to podobné - postupně se stav upraví.
Léčba trvá přibližně 6 měsíců. Zhruba 1 měsíc musí být člověk doma, pak 2–4 měsíce ještě držet dietu, následně se musí ještě nějakou dobu fyzicky šetřit. Podle průběhu nemoci ale některá stadia mohou trvat kratší dobu, za velmi příznivých podmínek tedy může být mononukleóza vyléčena již například za 3 měsíce. 3 měsíce jsou také doba, po jejímž uplynutí se povoluje vrcholovým sportovcům návrat k plné tréninkové zátěži.
Zhruba po půl roce diety a fyzického klidu je možné se vrátit k běžnému režimu. Vir mononukleózy v těle zůstává a pro případného příjemce krve je nežádoucí. Mononukleóza by se ale dala v jednom svém rysu označit jako dětská nemoc – imunita je doživotní, mononukleózu byste neměli dostat více než jednou v životě. EB virus sice v těle přežívá, ale už jsou proti němu vytvořeny protilátky, pouze při snížené imunitě může mononukleóza znovu propuknout (takzvaná reaktivovaná mononukleóza), a to i vícekrát, ale nikdy už v takové síle jako poprvé.
Ve svém příspěvku PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
Dobrý den , přibližně od poloviny července mám zalehlé ucho a při smrkání cítím jak vzduch proudí z ucha. Může se jednat o prasklý bubínek?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan návrat.
Bolest v ušním zvukovodu. Navštívil jsem pohotovost . Užíval jsem Infalin Duo. Pak jsem, protože se to nemírnilo, použil podle " Babských rad " cibuli, také nepomohlo, bolelo víc. Lékař z ORL ambulance mne pozval na kontrolu až na 11.4. Nevím si rady.
Nízký krevní tlak se může objevit v těhotenství, buďto na samém počátku, či na jeho konci. Na počátku těhotenství je nízký krevní tlak způsoben novou úpravou krevního oběhu, kdy krev proudí i do placenty vyživující plod. Oběhový systém těhotné se tak musí přizpůsobit novým okolnostem a nové úpravě oběhu, a to může někdy vést ke snížení krevního tlaku, k čemuž dochází u těhotných žen na konci těhotenství většinou v poloze na zádech z důvodu útlaku dolní duté žíly těžkou dělohou. Proto se tento stav nazývá syndrom dolní duté žíly. Útlakem této velké žíly, která přivádí neokysličenou krev z dolní poloviny těla, se snižuje návrat krve k srdci a tím se snižuje i krevní tlak.
Především na začátku těhotenství může matka trpět symptomy spojenými s nízkým krevním tlakem. To se projevuje slabostí, únavou, bolestí hlavy, závratěmi, mžitky před očima až mdlobami. Těhotná žena je tak ohrožena pády, kdy hrozí poškození jak těla matky, ale i plodu. Pokud by došlo k poruše až odtržení placenty od vnitřku dělohy, hrozil by potrat plodu a krvácení matky, ohrožující ji bezprostředně na životě. Při syndromu dolní duté žíly se dostavují pocity slabosti, zrychlení srdeční frekvence, pocity na zvracení, mdloby až ztráta vědomí. Nízký krevní tlak v těhotenství je spojen s pocitem slabosti a především pak se závratěmi a ztrátou vědomí. To vede k pádům a následným různě závažným úrazům. V důsledku pádu může dojít k přímému poranění plodu či k tzv. abrupci placenty, tedy jejímu odtržení od děložní stěny. To vede ve všech případech ke smrti plodu.
Prevence znamená předcházení nemoci či určitému chorobnému stavu. V případě prevence nízkého krevního tlaku v těhotenství se doporučuje dostatečný přísun tekutin a pomalá vertikalizace, tedy vstávání ze sedu či lehu. V případě dlouhého stání je vhodné drobné přešlapování dolními končetinami, jelikož se tak zlepší návrat krve do pravé poloviny srdce. Rovněž se doporučují sprchy se střídáním studené a teplé vody.
Ve svém příspěvku JAK DLOUHO TRVÁ CCA OPERACE ANEURYZMA MOZKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Gajdziok,JUDr..
Děkuji za odpověď, operace se týkala mé manželky, velikost výdutě činila 8 x 12 mm, operace trvala skutečně 4 h, proběhla 7.6.2017 v pořádku, bez komplikací, propuštěna dne 16.6. 2017 domů. Děkuji lékařům za profesionální zákrok, jako i za příkladnou následnou péči celému personálu neurochirugie FN Ostrava.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den,
přeji manželce brzké uzdravení a plnohodnotný návrat do běžného života.
Jsem po operaci již druhý rok, výdutě jsem nakonec měla tři. Pokud by jste se chtěli podělit o zkušenosti pište prosím na e-mail. děkuji s pozdravem Ivana
O rodičovskou dovolenou může požádat i otec dítěte. Otec dítěte má díky novelizaci zákoníku práce i právo o své narozené dítě pečovat, a to téměř za stejných podmínek jako jeho matka. Otci musí k jeho žádosti zaměstnavatel dle ustanovení § 196 zákoníku práce poskytnout rodičovskou dovolenou, a to ode dne narození dítěte v rozsahu, v jakém o ní požádá, nejdéle do tří let věku dítěte, a to i v případě, že současně s ním matka dítěte čerpá mateřskou (rodičovskou) dovolenou (§ 198 odst. 1 zákoníku práce).
Právo na rodičovskou dovolenou má stejně jako zaměstnankyně i zaměstnanec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela. Rodičovská dovolená se zaměstnanci poskytuje ode dne převzetí dítěte do péče nejdéle do dosažení 3 let věku dítěte, bylo-li dítě převzato po dosažení 3 let věku nejdéle však do 7 let, poskytuje se rodičovská dovolená v rozsahu 22 týdnů od převzetí dítěte, ve stejném rozsahu se poskytuje rodičovská dovolená i v případě, že dítě bylo převzato před dovršením 3 let věku, avšak do doby 3 let věku dítěte uplyne kratší doba než 22 týdnů (§ 197 zákoníku práce).
Ačkoli byla rodiči poskytnuta zaměstnavatelem rodičovská dovolená do 3 let věku dítěte, má možnost i v jejím průběhu požádat zaměstnavatele o ukončení rodičovské dovolené a o návrat do zaměstnání. Požádá-li muž o návrat do zaměstnání po uplynutí doby, po níž je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (tedy po uplynutí 22, či při vícečetném porodu 31 týdnů od narození dítěte), má zaměstnavatel povinnost ho zařadit zpět na původní práci a pracoviště. V případě návratu zaměstnance do zaměstnání po vyčerpání rodičovské dovolené má zaměstnavatel povinnost zařadit jej pouze podle podmínek pracovní smlouvy (v souladu se sjednaným druhem a místem výkonu práce, tedy nikoli na původní práci a pracoviště).
Ve svém příspěvku CHLAMYDIE V PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Odpovídám na Váš dotaz. Pokud Vám byly chlamydie pneumonia prokázány, snažte se dostat k nejlepším odborníkům na toto onemocnění. Nenechte se ničím a nikým odbýt, nebo dopadnete moc špatně. K tomu Vám chci sdělit. Měla jsem úplně ty samé problémy, chodila jsem od " čerta k ďáblu " , nikdo mi nedokázal sdělit opravdu objektivně o jaké onemocnění se jedná. Přestože jsem byla přeléčena AT, můj stav se zhoršoval natolik, že bylo neúnosné cokoli dělat. Zbořila se mi celá páteř, výsledky na MR moc špatné, se střevy jsem rovněž skončila v nemocnici, neúměrná únava Vás naprosto skolí, nebudete schopna již žít normálním životem. Mám zato, že je snad zákaz chlamydie řešit. Skončila jsem v invalidním důchodu, přestože jsem byla celý život workoholik, a moc jsem se těšila dál na práci. Nemohu dělat nic. Po obyčejném nákupu, kde dnes bez vozíku nefunguji vůbec, pak doma třeba tři hodiny spím, a nejsem ničeho schopná. Strašná únava, bolesti stále dokola. To samé má můj manžel. Nepodceňujte to a snažte se to nějak léčit. V léčení Vám neporadím, prostě tady se to moc neřeší. Snad až to skolí půl národa, tak to budou možná řešit. Je to fakt strašné. Přeji Vám zlepšení a mnoho zdraví.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata Allohová.
Zdravím a přidávám názor, paní která reagovala na váš dotaz má naprostou pravdu, vy máte dokonce černého Petra, jelikož jsou tam i borelie, při prodělané INFEKCI ch. pneumonie ji už ani dostat opravdu nemůžete, to mají lékaři pravdu ale už neřeknou, že jí máte doživotně, někdo má dobrý imunitní s. a nijak mu nevadí a jiný skončí v invalidním důchodu, při oslabené imunitě může docházet k reinfekci což je návrat příznaků nemoci, jelikož imunita nezabojovala například skrz jinou nemoc a vše nestíhá, a pneumonie se zase namnožila, k boreliím mohu napsat, že jsou to parazité a mohou vám prolézt kolena i ramena, prostě se dostanou do kostí, proto píšu, že máte černého Petra, taky už je nemůžete dostat, jelikož je máte a tak máte v krevních odběrech vždy obrané látky, jelikož tělo s touto nemocí bojovalo a otázkou zůstává zda dále nebojuje, pomocí je přeléčení antibiotiky a snažit se pomoci imunitnímu s. pomoci s nemocí bojovat, lze to stravou, i léčivky, hodně štěstí. Renata Allohová r.allohova@seznam.cz
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem CO ZPUSOBUJE VYSAZENI CIPRALEXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Jestli je to v pořádku uvidíte podle svých pocitů. Zůstaňte v kontaktu se svým lékařem a případné depresivní stavy s ním hned konzultujte.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
antidepresiva jsem užívala víc jak 20 let, brala jsem rivotril, pak seropram a skončila jsem na cipralexu. Po zjištěné informaci, že po tak dlouhodobém užívání těchto léků tvrdou játra a ani já sama jsem to cítila tak, že je to jen berlička a nic to neřeší, jsem lék náhle vysadila. Už je to rok. S negativním účinkem jsem se nesetkala. Až nyní po tak dlouhé době má problémy - brní mě ruce i nohy a celkově nejsem v pohodě....nechci se ale k antidepresivum vracet, i když vím, že moje tělo to na mne zkouší a chce změnu. Rozhodně mám zkušenost, že lékem na tyto pocity je pohyb, bohužel v práci sedím 8 hodin a přemýšlím o tom, proč mě provází to brnění. Také mám nadváhu, ale hubnout se mi nedaří. Po vyšetření na neurologii mi bylo zjištěno, že mám na páteři rozsáhlé degenerativní změny, které také mohou způsobovat moje současné problémy, ale myslím si, že ve spojitosti s nervovým systémem může docházet k problémům, se kterými se nyní potýkám.
Všem, kdo bojují jako já, přeji, aby zdravotní potíže nemuseli řešit přes antidepresiva, po dlouhodobé závislosti je návrat hodně těžký................
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Lékař Vám řekne, kolik tobolek máte užívat a jak dlouho je budete užívat. To bude záviset na Vašem zdravotním stavu a Vašem věku.
Doporučené dávky jsou uvedeny níže.
Použití u dospělých:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, např. pálení žáhy a kyselé regurgitace (návrat žaludečního obsahu zpět do hltanu a úst):
pokud lékař zjistil, že Váš jícen je mírně poškozen, obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4-8 týdnů. Pokud se Váš jícen ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů.
pokud se jícen zhojil, obvyklá pokračovací dávka je 10 mg jednou denně.
pokud jícen není poškozen, obvyklá dávka je 10 mg jednou denně.
Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.
Léčba vředů v žaludku (žaludeční vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař Vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.
Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů:
obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.
Ve svém příspěvku ANTIKONCEPCE NAD 40 LET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Dobrý den,
prosím o radu. Za měsíc mi bude 50 let, mám příznaky období přechodu ( noční pocení, výkyvy nálad, občasné vynechání menstruace). Na doporučení gynekologa jsem vysadila Mirelle a po třech týdnech bez užívání jsem šla na odběr krve. Ten ukázal hladinu FSH 14 a pan doktor mi opět napsal Mirelle. Nevím, zda je v mém věku návrat k hormonální antikoncepci dobrým řešením nebo zda existuje jiná vhodnější alternativa.
Moc děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
cirhózu jater (celková přestavba architektoniky jaterní tkáně, včetně cévního řečiště jater, s úbytkem funkční jaterní tkáně)
steatózu jater (ztukovatění jater)
nádory jater
zvýšené hodnoty GGT z mimojaterních příčin bývají při srdečním infarktu, selhání srdce, ledvin, onemocnění plic, cukrovce, zvýšené funkci štítné žlázy, zánětu či nádoru slinivky břišní
kouření, nadváha, snížení tělesné aktivity
působení některých léků (například fenobarbital, heparin, furosemid, fenytoin a jiné), které zvyšují hladinu GGT v krvi
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Dostal.
Dobrý den
Chtěl bych poradit co mi pomůže na neuropatii na chodidlech.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Josef Dostal
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neuropatie dolních končetin může mít řadu příčin. Dá-li bůh a poštěstí se, že znáte příčinu, která se dá léčit, tak můžete zmírnit i projevy neuropatie. Někdy se ale nepodaří nalézt žádnou příčinu a léčba je pak nemožná. Bez znalosti vašeho zdravotního stavu je možné odpovědět pouze obecně.
Cílem léčby je zvládnout stav způsobující neuropatii a zmírnit příznaky.
Léky proti dlouhodobé bolesti bez předpisu:
- Kyselina acetylsalicylová – např. léky Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin
- Diclofenac – např. léky Almiral, Dicloalgan, Diclofenac, Flector, Olfen, Veral, Voltaren
- Ibuprofen – např. léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen
- Nimesulid – např. lék Aulin
Léky proti dlouhodobé bolesti na lékařský předpis:
- Ketoprofen – např. lék Fastum gel
- Indometacin – např. lék Indometacin
- Meloxikam – např. léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam
- Metamizol – např. lék Novalgin
- Piroxicam – např. lék Flamexin
- Kyselina thiaprofenová - např. lék Surgam
- Dexketoprofen - např. lék Dexoket a Ketesse
Léky proti záchvatům:
- Gabapentin - např. lék Gralise, Grimodin, Gordius, Gabapentin, Gabanox, Gabagamma
- Pregabalin - např. lék Kartesada, Lyrica, Naxalgan, Pragiola, Preato, Pregabalin, Pregamid, vyvinuté k léčbě epilepsie, mohou zmírnit i bolest nervů. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost a závratě.
Léčba přes kůži:
Kapsaicinový krém, který obsahuje látku nacházející se v feferonkách, může způsobit mírné zlepšení příznaků periferní neuropatie. V místě aplikace kapsaicinu můžete mít pálení a podráždění pokožky, ale je to jen na chvíli. Někteří lidé to však nesnesou.
Lidokainové náplasti nebo krémy jsou další léčbou, kterou aplikujete na kůži a která může nabídnout úlevu od bolesti. Volně prodejná je mast Emla. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost, závratě a necitlivost v místě náplasti.
Antidepresiva. Bylo zjištěno, že některá tricyklická antidepresiva, jako je Amitriptylin nebo Nortrilen pomáhají zmírňovat bolest tím, že narušují chemické procesy ve vašem mozku a míše, které způsobují, že pociťujete bolest.
Nežádoucí účinky antidepresiv mohou zahrnovat sucho v ústech, nevolnost, ospalost, závratě, změny chuti k jídlu, přibírání na váze a zácpu.
Pokročilé terapie:
Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS). Elektrody umístěné na kůži dodávají jemný elektrický proud o různých frekvencích. TENS by měl být aplikován po dobu 30 minut denně po dobu přibližně jednoho měsíce. Léčbu můžete dostat v lázních nebo v rámci rehabilitace předepsané lékařem.
Výměna plazmy a intravenózní imunoglobulin. Tyto postupy, které pomáhají potlačit aktivitu imunitního systému, mohou být přínosem pro lidi s určitými zánětlivými stavy.
Výměna plazmy zahrnuje odběr vaší krve, poté odstranění protilátek a dalších proteinů z krve a návrat krve do vašeho těla. Při imunoglobulinové terapii dostáváte vysoké hladiny proteinů, které fungují jako protilátky (imunoglobuliny).
Petechie na patře a v ústech mohou být způsobeny kouřením, pak jde o takzvanou nikotinovou stomatitidu. Pokud se tento příznak objeví, je dobré navštívit svého stomatologa, který posoudí zdravotní stav a vyloučí závažnost onemocnění.
Patrová petechie bývá pozorována u streptokokové angíny, není patologická. Tyto hemoragické skvrny se mohou vyskytnout i u infekční mononukleózy, zarděnek, roseole, virové hemoragické horečce, trombocytopenie a patrového traumatu. Petechie na měkkém patře jsou hlavně spojeny s infekcí hltanu u streptokokové infekce. Rovněž dušení může být příčinou petechie. Petechie v oblasti úst vznikají v důsledku traumatu.
Nemoc se může prodloužit tím, že se objeví komplikace (mohou vzniknout třeba pozdním rozpoznáním onemocnění i nedodržením léčby). Nemoc může ještě zvýšit jaterní testy a může být i počátkem žloutenky. Zároveň může dojít i k plicním komplikacím, neboť zvětšené uzliny nemusí být jen v krku, ale i kolem dýchací trubice, což tlačí na dýchací cesty a způsobuje jejich zúžení. Pokud pacient s tímto zúžením není pod neustálou kontrolou, může dojít k jeho zadušení. Proto u této komplikace většinou dojde k hospitalizaci takto nemocného člověka. Výjimečně může dojít k neurologickým komplikacím, tedy k záchvatům či zánětu mozkových blan. Krevní komplikace jsou jenom přechodné, může dojít k dočasnému poklesu bílých krvinek nebo k odumření červených krvinek.
Po skončení nemoci se člověk může vrátit do svého běžného režimu. Mononukleóza obvykle nezanechává následky. Člověk, který prodělal mononukleózu, se ale nesmí stát dárcem krve, protože vir mononukleózy v jeho těle zůstává. Zároveň pro prodělání tohoto onemocnění, by se člověk měl stát částečně imunním vůči této nemoci. V těle jsou totiž vytvořené protilátky, které zabraňují propuknutí této nemoci v takové síle. Člověk tedy může mononukleózou onemocnět, ale nikdy už v tak vážném průběhu.
Nedostatek krevních destiček nebo jejich nedostatečná funkce – většina onemocnění spojených s poruchami tvorby krevních destiček nebo s jejich zvýšeným rozpadem zvyšuje riziko krvácení z malých cévek, které se projeví jako petechie. Do této skupiny patří zejména hematologické choroby (leukémie, lymfomy, idiopatická trombocytopenická purpura, aplastická anémie a mnohé, mnohé další). Z nemocí způsobujících poruchu funkce krevních destiček jmenujme například von Willebrandovu chorobu.
Nedostatek vitamínu C – lidé s chronickým nedostatkem tohoto důležitého vitamínu mají málo pevné krevní cévy, a tak je u nich riziko vzniku petechií vyšší.
Léky na ředění krve – některé léky ovlivňující funkci krevních destiček mohou ve vyšších dávkách způsobit vznik petechií, tyto léky se odborně označují jako antiagregační léky (například kyselina acetylsalicylová – aspirin, anopyrin, godasal a podobně).
Vaskulitidy – jde naštěstí o poměrně vzácná autoimunitní onemocnění, kdy náš vlastní imunitní systém poškozuje krevní cévy zánětlivým procesem a narušuje jejich integritu. Příznaky mohou být různé a vznik petechií je pouze jedním z mnoha možných projevů systémových vaskulitid. Typickým příkladem je Henoch-Schönleinova purpura.
Fyzikální příčiny – působení mechanických sil (úder, tlak a podobně), silný přetlak nebo podtlak, to vše může poškodit krevní cévky pod kůží a způsobit výsev petechií v dané oblasti. Obličejové petechie mohou vzniknout při místním zvýšení tlaku během usilovného zvracení, při kašli nebo při tlačení během porodu. Z násilných činů jsou petechie hlavy často přítomné po škrcení.
Infekční choroby – vznik petechií může doprovázet řadu infekcí a poměrně často jsou petechie přítomné u těžkých septických stavů. U dětí se může jednat i o banální virózy, vždy však musíme myslet na petechie dolních končetin, které jsou typické pro nebezpečnou meningokokovou infekci. Petechie bývají popisovány i u infekční endokarditidy, infekční mononukleózy a spály.
Původcem angíny jsou nejčastěji streptokoky, méně často pak jiné bakterie nebo viry. Čepy na mandlích ne vždy musí představovat angínu, objevují se kupříkladu také u infekční mononukleózy anebo u kapavky. V některých případech se může jednat o zcela obyčejné odlučování sliznice po boji s bakteriemi. Angínu však rozhodně nepodceňujte, protože může vyvolat revmatické postižení srdce, deformace srdečních chlopní, náhlé postižení ledvin a je zde i riziko vzniku abscesu pod krčními mandlemi. Typ infekce odhalí krevní odběry a výtěr z krku. Na podkladě výsledků se pak lékař rozhodne pro adekvátní antibiotika.
Většina Non-Hodgkinových lymfomů postihuje mízní uzliny a poté se může šířit i do dalších tkání a orgánů. Příčina vzniku onemocnění není zcela známa, dává se do souvislosti s dědičnými vlivy a postižením imunitního systému, jehož bezchybná funkce je nutná k obraně organismu vůči cizím částicím. Vznik Non-Hodgkinova lymfomu se také někdy spojuje s infekcí virem Ebstein-Barrové, který je vyvolavatelem mononukleózy. Takto postižená nádorová buňka je charakterizována nekontrolovatelným růstem a množením, tím ovlivňuje okolní zdravé buňky a utlačuje jejich funkci. Následkem je útlak zdravých buněk nádorovými buňkami.