Močová trubice je orgán, který odvádí moč z močového měchýře pryč z těla. Odvod moči regulují dva svěrače. U žen je močová trubice rovná a dlouhá zhruba 4 cm. U mužů je esovitě prohnutá, dlouhá 12–25 cm a kromě odvodu moči slouží i jako pohlavní vývodní cesta, která odvádí sperma. Za den člověk vyprodukuje asi 2–3 litry moči. Proces zbavování se moči z močového měchýře přes močovou trubici ven z těla se nazývá močení.
Uretritida
Uretritida neboli zánět močové trubice je jednou z interdisciplinárních diagnóz, se kterou se ve své praxi setkává nejen dermatovenerolog, ale též praktický lékař, urolog a gynekolog. Uretritidy dělíme na infekční a neinfekční, akutní a chronické, primární a sekundární. Na dermatovenerologických ambulancích se však téměř výhradně setkáváme s uretritidami infekčními. Ty se dále dělí na uretritidy gonokokové, způsobené bakterií Neisseria gonorrhoeae, a uretritidy negonokokové, též nazývané nespecifické. Nespecifické uretritidy způsobují Chlamydia trachomatis, Ureaplasma urealyticum, Mycoplasma hominis, streptokoky, stafylokoky a další bakterie, dále protozoa Trichomonas vaginalis, ale mohou je vyvolat i viry Herpes simplex nebo kvasinky. Neinfekční uretritidy vznikají často v souvislosti s traumatem či sexuálními praktikami spojenými se zaváděním cizích těles do uretry, zejména u mužů, na vzniku se může podílet i špatná hygiena. K sekundárním uretritidám dochází nejčastěji po instrumentálních výkonech.
Gonokoková uretritida
Je bakteriální infekce, která je původcem kapavky.
Negonokoková uretritida
Je známá též jako nekapavčitá uretritida či nespecifická uretritida. Jedná se o zánět močové trubice, který není způsoben bakterií vyvolávající kapavku. Mezi příčiny negonokokové uretritidy patří bakterie, virové infekce, parazitické infekce a neinfekční příčiny.
Symptomy mohou zahrnovat dysurii (bolest a pálení při močení), bílý či zakalený výtok z močové trubice (uretry) a časté nutkání k močení. U mužů jsou symptomy výtok z penisu, pálení či bolest při močení, svědění, podráždění či citlivost a skvrny na spodním prádle. U žen jsou to výtoky z pochvy, pálení či bolest při močení, anální či orální infekce. Bolesti břicha nebo abnormální vaginální krvácení mohou být známkou pokročení infekce na hluboký pánevní zánět.
Zánět močové trubice, latinsky uretritida, se vyskytuje ve dvou formách – nekapavčité a kapavčité. Projevuje se především změnami při močení, nejčastěji pálením a řezáním, častým nutkáním na močení, zkaleným až bělavým výtokem, objevuje se podrážděná močová trubice. U žen je uretritida mnohdy spojena se zánětem pochvy. Kapavčitá uretritida má jiný průběh u žen a jiný u mužů. U žen může být počátek zcela bez příznaků nebo jsou velmi slabé, což představuje nebezpečí nepozorovaného rozšíření infekce na děložní čípek, dělohu a vejcovody. Jsou-li zasaženy vejcovody, může dojít k jejich zjizvení a následné neplodnosti. Asi 50 % žen s kapavkou pozoruje příznaky v podobě pálení při močení a výtoku. Děložní hrdlo nemocné ženy je zarudlé a potažené hnisem. Může se objevit krvácení mimo menstruaci či krvácení po pohlavním styku. Infekce může zasáhnout také žlázky na malých stydkých pyscích a žlázky při ústí močové trubice a může dojít ke vzniku bolestivého abscesu.
U mužů se kapavčitá uretritida ohlašuje výraznými zánětlivými potížemi. Vyústění močové trubice je zarudlé a zduřelé a nastupují obtíže v podobě pálení a bolesti při močení se silným hlenovitým hnisavým výtokem. Při neléčení se zánět může rozšířit na prostatu, semenné váčky či nadvarle. Po akutním počátečním stadiu příznaky postupně slábnou a uretritida přechází do chronického onemocnění. Během něj se objevuje vleklý slabý výtok.
Nekapavčité uretritidy může vyvolat celá řada mikroorganismů. Nejčastěji jde o E. coli, ale také to může být Chlamydia trachomatis, adenoviry, mechanické zranění močové trubice, chemické zranění a opakované podchlazení. Je to velmi časté onemocnění, které je častější u žen než u mužů. Faktory, které usnadňují rozvoj nemoci, jsou cukrovka, onemocnění prostaty, těhotenství a špatná intimní hygiena. Hlavními projevy uretritidy jsou změny při močení. Pacienti nejčastěji popisují pálení a řezání, časté nutkání na močení. Dále se vyskytuje zkalený až bělavý výtok. U žen je uretritida spojena často se zánětem pochvy. Onemocnění je nepříjemné a má tendenci se často opakovat.
Uretritida je zánět močové trubice. Hlavním symptomem je dysurie, což je obtížné, pálivé a bolestivé močení, někdy též výtok z močové trubice. Uretritida se dělí na dva druhy. Jedním je kapavčitá uretritida a tím druhým nekapavčitá uretritida.
Pod tuto diagnózu spadají poruchy přizpůsobení – podrobnější diagnózy: F430 - Akutní stresová reakce, F431 - Posttraumatická stresová porucha, F432 - Poruchy přizpůsobení, F438 - Jiné reakce na těžký stres, F439 - Reakce na těžký stres NS.
Jako stres se označuje reakce na situaci, kdy je organismus vystaven nějaké zátěži, situaci, kterou vyhodnotí jako nebezpečí, kdy hrozí poškození organismu, integrity či identity. Aby se organismus s touto situací vyrovnal, musí zapojit ochranné mechanismy. Pod stresem se tedy skrývá nespecifická reakce organismu, která probíhá jako takzvaný adaptační syndrom. Ten se projeví psychickými a fyzickými reakcemi. Stres se často dělí na psychický a fyzický, ale oba jsou vzájemně propojené, co začíná jako fyzický stres, vyvolá i reakci psychickou, a naopak.
Reakce, která následuje v organismu při zátěžové situaci, se u lidí neliší a má obvykle tři části:
Poplachová fáze – jedná se o rychlé zmobilizování organismu k obraně, útěku, udržení organismu v pohotovosti. Aktivuje se sympatický vegetativní systém, vyplavuje se adrenalin, noradrenalin, kortikosteroidní hormony (stresové hormony) a další mobilizující substance. Výsledkem je zvýšení tepové frekvence, zvýšení svalového napětí i síly (svaly jsou více prokrveny), snížení prokrvení orgánů dutiny břišní, zrychlení dechu a zlepšení okysličení, zúžení cév a aktivace krevní srážlivosti pro případ poranění, rozšíření zornic, snížení vnímání bolesti, zvyšuje se pocení, mění se metabolismus živin – jsou mobilizovány zásoby glukózy ve formě glykogenu, syntetizuje se nově glukóza, plýtvání zdroji a energií, zlepšuje se hmat a vnímání.
Fáze adaptace – zvládání, tato část stresové reakce je založená na přizpůsobení se. Mizí bouřlivé reakce předešlé fáze stresu a tělo je lépe schopno hospodařit s energií. Budují se nové účinné obranné mechanismy, aby tělo mohlo úspěšně bez poškození čelit tlakům. Je to časté u opakujících se stresů.
Fáze vyčerpání – obranné mechanismy již nejsou schopné správně fungovat, důsledkem může být nemoc, například vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy či syndrom vyhoření, deprese. Tato fáze může skončit i smrtí vyčerpáním organismu.
Rozeznáváme 4 dimenze stresu:
Eustres – což je běžný aktivační stres, který nás žene kupředu, motivuje, po něm zavládne opět vyváženost – homeostáza.
Distres – jedná se o reakci na vysoce zátěžové okolnosti, které už označujeme za vyvolavače škodlivého stresu.
Hypostres – stresory vyvolávají malou odezvu. Organismus se na ně může adaptovat, zvyknout si.
Hyperstres – stresory jsou natolik silné, že jdou již za hranice adaptibilit
Příznaky intraabdominální (nitrobřišní) lymfadenopatie mohou být jak akutní, tak chronické. Někdy se projeví jako postupně narůstající potíže v dutině břišní, jindy způsobí akutní břišní příhodu z plného zdraví. Objem břišní dutiny se může volně zvětšovat, takže postupně se zvětšující uzliny v dutině břišní či v retroperitoneu se klinicky projeví až tehdy, když naruší průběh střevem nebo zamezí odtoku moči z ledviny. Lymfatické uzliny jsou běžně zvětšené u dětí.
Zvětšení mezenteriálních uzlin provází všechny zánětlivé procesy střev, divertikulitidy, salmonelózu, kampylobakteriózu, yersiniózu, karcinomy a lymfomy střev. Příznaky postižení břišních uzlin mohou být dlouho nespecifické: tupé bolesti zad vyzařující do hýždí nebo dolních končetin, bolesti břicha s pocity nadýmání, nauzeou, obtížné vyprazdňování stolice až střevní obstrukce, eventuálně poruchy močení. U dětí bývá nejčastější nespecifická mezenteriální lymfadenitida, ale někdy mohou být její projevy natolik dramatické, že imitují akutní apendicitidu a vedou až k provedení laparoskopie nebo chirurgické revizi. Protrahované obtíže však nelze bagatelizovat, protože v dětském věku až polovina lymfomů postihuje abdominální uzliny.
Pánevní uzliny jsou sběrné zejména pro pohlavní orgány a oblast tříselních uzlin. K jejich postižení dochází u všech pohlavních nemocí, prostatitidy, tumorů malé pánve, testikulárního nebo ovariálního karcinomu. Průkaz lymfadenopatie se provádí zobrazovacími metodami (sonografie, CT). V dětském věku, u asteniků nebo při značném zvětšení lze někdy uzliny nahmatat přes břišní stěnu.
Mechanismus účinku biologické léčby na nádorové buňky je založen na tom, že se nejdřív musí najít proteinové struktury, takzvané receptory. Klasickým příkladem jsou růstové receptory. Když se na ně dostane určitá látka, nějaký protein nebo sacharid, uskuteční se přenos energie z jedné látky na druhou, až vstoupí tato informace do jádra a v jádře je drážděna určitá struktura DNA, která má za cíl například buněčné dělení. Těchto receptorů je na normální zdravé buňce třeba několik milionů nebo několik set tisíc – na povrchu jedné buňky. A u nádorové buňky jich tam jsou desítky milionů, stovky. Prostě obrovské množství těchto receptorů, takže nádorová buňka je bombardována mnoha signály k tomu, aby se dělila. A abychom tomu zabránili, je nutné tyto receptory zablokovat. Nespecifická léčba, standardní klasická, která je známá od padesátých let, působí na všechny dělící se buňky a víceméně zasahuje v nějaké fázi DNA nebo dělení buňky. To znamená, že postihuje nejenom nádorové buňky, ale i všechny jiné dělící se buňky . Máme v organismu tkáně, které se dělí velmi často a velmi rády, například krvetvornou tkáň, tkáň sliznice zažívacího traktu. S tím jsou spojeny vedlejší účinky a celkový stav pacienta a jeho schopnost přijímat další chemoterapii. Zažívací trakt jednoznačně ovlivňuje i naši psychiku. A to všechno může komplikovat celý léčebný proces.
Streptokoková angína je velmi častá u dětí a dospívajících. Tyto infekce se vyskytují nejčastěji v průběhu školního roku, kdy jsou velké skupiny dětí a dospívajících v těsné blízkosti.
Projevuje se horečkou, bolestí žaludku, krku a otokem a zčervenáním mandlí. Onemocnění vyžaduje léčbu antibiotiky. Bakterie, které způsobují toto onemocnění, mají tendenci zdržovat se v nose a hrdle, takže běžné činnosti jako kýchání a kašel, nebo infikované ruce, mohou snadno šířit nákazu z jedné osoby na druhou. To je důvod, proč je tak důležité učit děti dobré hygieně.
U dítěte infikovaného streptokokem se začnou vyvíjet další příznaky během 3 dnů. Patří sem: červené a bílé skvrny na krku, obtíže při polykání, zduření žláz (lymfatické uzliny) v krku, červené a zvětšené mandle, bolest hlavy, nespecifická bolest břicha, horečka, neklid, ztráta chuti k jídlu a nevolnost, vyrážka. Při správné lékařské péči spolu s dostatkem odpočinku a tekutin by mělo být dítě zdravé do několika dnů. Pro úlevu od bolesti se doporučuje kloktání slanou vodou a používání ústního spreje s propolisem, aloe a aromatickými oleji. Neléčená streptokoková angína může vést k revmatické horečce, k ledvinovým, kloubním či srdečním potížím.
Vzhledem k tomu, že u některých žen probíhá uretritida bez zjevných příznaků, je důležité chodit na pravidelné gynekologické prohlídky. Ženy si často léčí uretrální zánět samy, domácí léčbou, ale některé infekce mohou bez náležité léčby vyústit v komplikace – orální a anální infekce, vaginální záněty žláz a cyst, sterilita a mimoděložní těhotenství nebo infekce, které mohou dokonce být předány během porodu na novorozence, takže může dítě trpět takzvaným ophthalmia neonatorum (akutním zánětem spojivek).
Infekce střevních bakterií je zdaleka nejčastější příčinou zánětu močového měchýře, zvláště u žen, které mají velmi krátkou močovou trubici. Normálně je moč sterilní, což znamená, že neobsahuje žádné mikroorganismy, jako jsou bakterie. Bakterie se mohou objevit v močovém měchýři bez jakýchkoli příznaků, zejména u starších pacientů. Výskyt bakterií v močovém měchýři může být způsoben několika faktory, například nedostatečným vyprazdňováním, které vede ke stagnaci moči a následné infekci. Další příčinou mohou být některé léky (antidepresiva), imobilita, abnormální kontrola močového měchýře a zácpa. I malá kapka, kterou po sobě zanecháte, může obsahovat bakterie, je tedy nutné dodržovat zásady, které jsou uvedeny níže.
Toaletní hygiena
Je nutná zejména pro ženy a dívky, protože mají kratší močovou trubici než muži, a je relativně blízko u řitního otvoru (konečníku). Ženy a dívky musí utírat moč zepředu dozadu, směrem ke konečníku, ne obráceně, aby se zabránilo přenesení bakterií do močové trubice.
Vrozená deformita v močovém systému
V případě opakovaných infekcí močového ústrojí, zejména u chlapců, musí být postižená osoba pečlivě kontrolována, aby se neobjevila deformita někde v močovém systému, která by bránila vyprazdňování močového měchýře.
Lidé s katétrem
Pacienti s katétrem mohou mít bakterie v močovém měchýři, ale obvykle se u nich neobjeví žádné příznaky. Během výměny katétru může dojít k malým změnám (poškození plochy), což může zvýšit nebezpečí zánětu močového měchýře (cystitidu), případně krevní infekce.
Muži se zvětšenou prostatou
Zvětšená prostata u starších mužů brání močovému měchýři dokonale se vyprázdnit. Další problémy, jako je prostatitida (infekce v prostatě) a uretritida (infekce v močové trubici), mohou vést k podobným příznakům i u mladších mužů.
Těhotné ženy
Pokud mají těhotné ženy bakterie v moči, měla by být jejich moč kultivována dvakrát, bez ohledu na to, zda mají, nebo nemají příznaky. Pokud jsou potvrzeny tytéž kmeny bakterií, měly by být léčeny, hrozí jim totiž infekce ledvin.
Onemocnění se přenáší sexuální stykem na základě velkého počtu sexuálních partnerů, nechráněného pohlavního styku, prostituce. V prevenci se uplatňuje používání prezervativů a doporučuje se omezit počet sexuálních partnerů. Pokud zpozorujete jakékoli varovné příznaky spojené s pohlavním stykem, vyhledejte kožního lékaře, snaha o samoléčbu je beznadějná a díky komplikacím i nebezpečná. Nutné je vždy vyšetřit všechny sexuální partnery. V léčbě kapavčité uretritidy se užívají antibiotika po dobu šesti měsíců. Pacient je opakovaně sledován a je vyšetřen také na ostatní pohlavní choroby, jako je syfilis a HIV.
U léčby nekapavčité uretritidy je nejdůležitější vyšetření moči, ve které se stanoví původce onemocnění a také léky, na které je pacient citlivý. Nasazuje se zpravidla antibiotická terapie trvající 10–14 dní. Kromě této léčby se doporučuje dostatečný příjem tekutin, urologické a jiné bylinné čaje, sedací koupele s heřmánkem a brusinky. V období zánětu je vhodný klidový režim a teplé prostředí.
Léčba kapavčité uretritidy spočívá především v podávání antibiotik. Ta mají za úkol odstranit z organismu bakterie způsobující kapavku. Léčba kapavky je dnes častokrát spojována i s léčbou chlamydií, nemocí, která není zdaleka tak závažná, avšak její výskyt rapidně stoupá. Proto lékaři předepisují někdy takovou sadu antibiotik, která má zlikvidovat původce obou těchto onemocnění. V případě kapavky je nezbytné podat dostatečně účinná antibiotika v potřebném množství, aby nedošlo k návratu onemocnění. Pravidelné kontroly úspěšnosti léčby a dodržování pokynů lékaře jsou v léčbě kapavky, kapavčité uretritidy, zcela nezbytné.
U mužů se rozvíjí akutní zánět s výraznými potížemi, jako je pálení močové trubice a bolest se silným hlenohnisavým výtokem. Vyústění močové trubice je zarudlé a zduřelé. Zánět se může při nesprávné léčbě šířit na prostatu, semenné váčky či nadvarle. Muži trpí zánětem semenných váčků, který může vést k neplodnosti. Zánět nadvarlete je provázen celkovými příznaky, jako jsou horečka, zarudnutí a bolestivost šourku. Po akutním stadiu příznaky slábnou a onemocnění přechází do chronické fáze, kdy se vyskytuje vleklý slabý výtok.
U žen může být počátek zcela bez příznaků nebo jsou velmi slabé – objevuje se pálení při močení, zarudlé děložní hrdlo. To představuje nebezpečí přechodu do chronického stadia s rozšířením infekce na čípek děložní, dělohu a vejcovody. Při postižení vejcovodů často dochází ke zjizvení, což je možná příčina neplodnosti. Komplikacemi uretritidy jsou rovněž častější potraty či předčasné porody.
Ananas: V ananasu se nachází velké množství bromelainu a v jedné studii se lidé, jimž byl podáván při infekci močových cest tento enzym spolu s obvyklými antibiotiky, zbavili své infekce. Polovině lidí bylo s antibiotiky podáváno placebo a neprokázala se žádná změna. Miska plná ananasu chutná dobře a může vás tedy navíc zbavit infekce.
Borůvky: Borůvky a brusinky jsou příbuzné rostliny a zdá se, že mají stejné schopnosti potlačit množení bakterií. V jedné studii byla šťáva z borůvek shledána jako prevence před infekcí močových cest. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně nenajdete litr borůvkové šťávy v místním obchodě, zkuste si dát alespoň hrstku těchto chutných bobulí na ranní cereálie.
Brusinková šťáva: Mnohé studie prokázaly, že pití brusinkové šťávy může pomoci vyhnout se infekci močových cest. Zdá se, že brusinková šťáva brání bakteriím způsobujícím infekci, aby se usadily v močovém měchýři. Zároveň má tato šťáva také velmi mírný antibiotický efekt. Pití pouhých 120 ml brusinkové šťávy denně může pomoci udržet močový měchýř bez infekce. Ale pokud máte tendenci k infekci močových cest nebo jednu právě nyní řešíte, pokuste se vypít alespoň 2–4 sklenice brusinkové šťávy denně. Je-li čistá brusinková šťáva pro vaše chuťové pohárky příliš hořká, můžete ji nahradit koktejlem. Podle všeho má stejný účinek jako čistá šťáva. Pozor: Máte-li již infekci močových cest, brusinková šťáva nenahradí lékařem předepsaná antibiotika při léčbě infekce.
Jedlá soda: Chcete-li zabránit infekci močových cest v jejím zárodku, zkuste přidat 1 lžičku jedlé sody do sklenice vody – soda neutralizuje kyselost v moči a zrychlí tím vaše uzdravení.
Vitamín C: Vitamín C udržuje močový měchýř zdravý okyselením moči – v podstatě ji drží ve stavu nepřekračující hranici, jež umožňuje množení potenciálně škodlivých bakterií.
Voda: Pokud máte sklon k infekcím močových cest, pijte dostatek vody – zhruba 8 sklenic (250 ml) denně. Ty by měly podpořit močení alespoň každé čtyři až pět hodin. Zápasíte-li v současné době s infekcí, pijte hodně vody, abyste ji porazili. Vypijte 250 ml vody každou hodinu. Tok vody ve vašem těle pomůže odplavit bakterie tím, že budete častěji močit. Můžete také nalít teplou vodu do ohřívací láhve a položit si ji na podbřišek, abyste pomohli zmírnit bolest způsobenou infekcí.
V časných stadiích těhotenství dochází k mírné odchylce od normy, nejedná se však o patologický ani nebezpečný stav. Během tohoto období tělo matky prochází zátěží, imunitní systém určuje embryo v děloze matky jako cizí těleso. Po nějaké době je proces rozpoznávání dokončen a počet bílých krvinek se dostává do standardních hodnot. Další možností výskytu leukocytů je, že jak roste plod, zvyšuje se tlak a zatížení na ledviny, což může způsobit leukocyturii. Zvýšené hladiny bílých krvinek v moči pak ukazují na zánětlivé procesy urogenitálního systému.
Při zánětlivých onemocněních, jako je cystitida, uretritida, pyelitida či nefritida, se rovněž objevuje v moči zvýšený obsah bílých krvinek.
Doxyhexal obsahuje účinnou látku doxycyklin, který kromě obecných indikací pro všechny členy skupiny tetracyklinových antibiotik se často používá k léčbě lymské boreliózy, chronické prostatitidy, sinusitidy, zánětlivého onemocnění pánve, těžkého akné, rosacey a rickettsiových infekcí.
Doxycyklin je považován za léčbu první volby pro chlamydie a negonokokovou uretritidu a společně s cefiximem na nekomplikovanou kapavku.
Antibakteriální použití
Obecná antibakteriální indikace
Doxycyklin je širokospektrální antibiotikum, které se používá při léčbě řady bakteriálních infekcí. Je účinný proti bakteriím, jako je Moraxella catarrhalis, Brucella melitensis, Chlamydia pneumoniae a Mycoplasma pneumoniae. Kromě toho se doxycyklin používá při prevenci a léčbě závažných stavů, jako je antrax, leptospiróza, dýmějový mor a lymská borelióza. Některé bakterie, včetně Haemophilus spp., Mycoplasma hominis a Pseudomonas aeruginosa, však prokázaly rezistenci k doxycyklinu. Je také účinný proti Yersinia pestis (infekční agens dýmějového moru) a předepisuje se k léčbě lymské boreliózy, ehrlichiózy, a skvrnité horečce.
Konkrétně je doxycyklin indikován k léčbě následujících onemocnění:
Zadržujete-li moč, nahráváte množení bakterií a brzy tak skončíte s infekcí. Vše, co přichází do těsného kontaktu s těmito intimními oblastmi, by mělo být z bavlny. Ženy by měly nosit bavlněné spodní prádlo nebo punčocháče s bavlněnou vložkou, což pomáhá zůstat svěží a sušší. Pánové by měli používat takzvané boxerky. Máte-li potíže s infekcí močových cest, ujistěte se, že jste vy i partner před milováním umytí. Po milování se běžte vymočit, abyste se zbavili potenciálně škodlivých bakterií. Zkuste použít kondom místo pesaru. Pesary totiž mohou podporovat infekci močových cest.