NEUZNAJI MI NEMOC S POVOLANI

Poradna

V naší poradně s názvem ARTROZA NEMOC Z POVOLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav holub.

Pred 2 roky mi zjistili artrozu kolene pracuji 38 let u drahy jako posunovac loni v lete jsem v praci upadl a muj stav se zhorsil ze pro bolest jsem musel jit na nemocenskou jedinne reseni je Tep. Kolena ale termin mam az v dubnu 2017. ted mi spo roku skoncila nemocenska muse jsem zazadat o inv duch.nahr.praci kterou bych zvladl nemaji chodim o fr holi mohlo by se jednat o nemoc z povolani dekuji.je mi 56 let.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Váš případ nepůjde uznat jako nemoc z povolání. Budete si musetještě na deset let najít novou práci, u které nebudete muset chodit. Hledat práci můžete buď sám prostřednictvím internetu a telefonu a nebo vám v tom může pomoci příslušný Úřad práce. Nová práce Vám zvedne znovu sebevědomí a uspokojí to přání být užitečný. Jste ještě mladý. Vyřiďte si invalidní důchod a tu novou práci dělejte pro zábavu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Artroza nemoc z povolani

Příběhy lidí s anorexií

Projímadla

„Když mě po pár měsících propustili s váhou 45 kilo, hned druhý den jsem zašla do lékárny a nakoupila projímadla. Začala jsem se přejídat, pak jsem vše vyzvracela a na to si dala desítky pilulek projímadel denně, abych měla jistotu, že z těla vypudím i poslední tukovou buňku. Zdálo se mi to mnohem lepší než se mučit hlady. Sice jsem si ničila vnitřnosti, ale byla jsem hubená. A na ničem jiném mi nesešlo. Kupovala jsem tolik projímadel, že mi je postupně všude odmítli prodávat. Celé dny jsem nakupovala jídlo, cpala se, zvracela a plánovala, co sním zítra. Byla jsem už tak nemocná, že to tělo nedokázalo zvládnout a přepadaly mě záchvaty a křeče. Máma byla zděšená. Zoufale se mi snažila nějak pomoci, ale všechno bylo marné. Myslím, že nebýt jí, už bych byla dávno mrtvá. Doktoři se mě pokusili ještě několikrát izolovat v nemocnici, ale když jsem trochu nabrala a pustili mě, pokaždé jsem vše zase hned shodila. Jediným efektem pobytu v nemocnici bylo, že jsem na tom byla čím dál hůř. Dívky, se kterými jsem se v nemocnici potkávala, mi vše ještě ztěžovaly, pořád jsme mezi sebou soutěžily a navzájem se hecovaly. Která z nás je nejhubenější? Kterou propustí, aniž by začala jíst? Doktoři nakonec díkybohu pochopili, že ústavní léčba na mě nezabírá, a povolili mi zůstat doma a hlídat si váhu. Teprve tehdy mi začalo docházet, co dělám svému tělu. Třikrát mě znovu vezli do nemocnice, protože mi tělo vypovědělo službu. Zuby se mi drolily, oči nedokázaly snášet jasné světlo a měkly mi kosti. Nenáviděla jsem se za to, co si provádím, ale nestačilo to, abych se rozhodla nabírat váhu. Chtěla jsem jen zvítězit nad bulimií. A s máminou pomocí se mi to nakonec podařilo. Jenže jak jsem přestala s přejídáním a zvracením, přestala jsem zároveň i jíst. Přestěhovaly jsme se s mámou do Prahy, abychom začaly nový život, ale vlastně se nic nezměnilo. Nenabrala jsem ani kilo. ,Lenko, jestli nezačneš jíst, umřeš,ʽ řekl mi nakonec nový doktor. Nechtěla jsem umřít a nechat tady mámu samotnou. Jenže touha po štíhlosti byla příliš silná. Přišla jsem na to, že jediný způsob, jak to můžu zvládnout, je udržovat si alespoň stejnou váhu. A to se mi zatím daří. Poslední čtyři roky mám pořád 23 kilo. Přežívám na čokoládě a kole. Nejím zeleninu, protože jsem přesvědčená, že když už musím jíst, pak jen něco, co mi skutečně chutná. A zeleninu vážně nemusím. Nyní chodím pravidelně k psychologovi a také jednou za čtrnáct dní k doktorovi na krevní testy a vyšetření ledvin a jater. Už nikdy nechci znovu do ústavu, a tak beru denně 15 tablet sodíku, abych vše zvládla. Moc dobře vím, co jsem se sebou

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak překonat anorexii

JANINKA-HANINKA

„Tys to udělal... do mě?“ zeptala se ještě trochu udýchaně.
„Je tu snad... ještě... někdo jinej?“ zeptal jsem se ještě udýchaněji.
„Já jenom, že mám právě dost blbý období,“ usmála se spíše pro sebe. Usmála!
„To máme tedy oba blbý období, Janinko,“ konstatoval jsem upřímně a horečně přemýšlel, zda si přeju, aby se právě tahle zručná kadeřnice stala matkou mého dalšího dítěte. No nepře-ju, a nic proti zručným kadeřnicím, které ještě ke všemu vypadají hodně dobře. Problém zpravidla nastává, až když se rozpovídají.
Jsem nezodpovědný. Proč s ní lezu do postele, když celkem otevřeně deklarovala, že by se stala ráda matkou dítěte, kterého se nechci stát otcem? Možná proto, že se při souložení ne-mluví. Nebo jen docela stručně.
A proč seznámeníchtivé pětatřicátnice, které nevypadají nic moc, všechny děti mají a další děti už spíše či plně nechtějí, a ty, které vypadají dobře, děti nemají a jsou ochotny se s blížící se čtyřicítkou nechat oplodnit i od orangutana, pokud by jim někdo zaručil, že dítě nebude mít fazonu zcela po tatínkovi. Nemělo by to být zcela naopak? Že by ty hezké děti měly a ty ostatní neměly?
Jenže ty ostatní si ty děti prostě s někým zařídí bez velkých licitací, protože těch oplodňovacích příležitostí zas tolik nemají, zatímco ty hezké tak dlouho přebírají, koho tím šťastným otcem vlastně učiní, až přeberou, a už jim houká vlak a zvoní hrana a už se jen fofrem hledá táta, nebo alespoň ten oplodňovač.
Tato pětatřicítka se mi však vyrvala z misionářské polohy, jako by mi četla myšlenky (popřípadě zjistila, že si skutečně vystřihla orgasmus s orangutanem), a začala se hbitě oblékat. Na vteřinu mne napadlo, zda si nepřišla skutečně jen pro tu plus minus dvěstěmilionovou partičku spermií, která v ní teď možná svádí nemilosrdný souboj o jediné vajíčko. Souboj na život a na smrt.

Měla hezké prádlo. Černou, poloprůhlednou podprsenku bez molitanových šidítek a miniaturní tanga. Asi jí na mně záleželo. Nebo na tom, aby se mi líbila. Nebo na tom, abych ji oplodnil a ona konečně mohla trajdat s kočárkem. A proč si ženy vlastně oblékají tak svůdné (a zcela nepraktické) spodní prádlo, když měřítkem úspěchu je vlastně jen a pouze to, jak rychle z něj budou vysvlečeny?
Tvářila se, jako kdyby jí uletělo hned pět rojů včel. A jak bych se měl tvářit já, když mi holka ani neřekne, abych si dával bacha? Kdyby holka, velká ženská!
Ta ženská se štíhlou holčičí postavou a půvabnou pihou na zadečku si však neskutečně naštvaně navlékala punčocháče, dokonce takovým způsobem, až v nich výstražně zapraskala statická elektřina.
„Janinko, stalo se něco kromě toho, žes právě otěhotněla?“ vsadil jsem na černý h

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Seznamovací thriller: Hledám štíhlou ženu

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.

Dá se léčit nemoc sloní noha?jJe mi 67 roků často jsem měla bércový vředy..jJe to už půl roku co se mi udělala boule na pravém stzehně ze kterého mi vytékala voda,proto jsem se léčila abrala jsem léky na odvodnšní"furon..Jenže mi léčitel zjistil,že je to nemoc sloní noha a já bych prosila o radu jakse tato nemoc léčí. zdá se mi,že mi ta boule na stehně roste a tvrdne,Je to pro mne bolestivé,špatně se mi chodí a dost mi to vadí.Děkuji za pomocnou radu Krupičková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Nemoc sloní noha je stádium lymfedemu. Lymfedem se vytvoří tehdy, když přestane fungovat lymfatický systém. U Vás přestal fungovat v oblasti stehna a vytvořil se Vám tam otok. Bohužel současné zdravotnictví ještě nedokáže tento problém zcela vyléčit a budete se tedy muset naučit s tím žít. Můžete si pomoci režimovými opatřeními a to zejména provádění častých masáží od kolene směrem k srdci a dále zařazením nějakého sportu, třeba jízdu na kole nebo plavání. Vyvarujte se dlouhého stání nebo sezení, stále se pohybujte. Vyhýbejte se vysokým teplotám a nenoste těsné oblečení. Také s tím choďte na pravidelné prohlídky na kožní, abyste předešla rozvoji onemocnění kůže a následné amputaci končetiny. Na kožní choďte preventivně každé 3 měsíce.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Nemoc sloní noha

Smuteční verše na parte

Někdy se na parta může hodit verš pro člověka, který nemá děti a nelze použít smuteční báseň pro maminku a nebo tatínka. Proto je zde uveden seznam univerzálních básní na parte.

Ty prosté věci, jež jsem miloval,

toužil jsem míti věrně kolem sebe.

A byl to ráj a já se o ně bál

a věděl jsem, že tratím v nich kus nebe

Okno mi řeklo: Jen se rozhlédni,

až odejdeš, už cizí budu tobě.

Kyvadlo řeklo: Jdi, je k poledni.

A křížek na zdi: Sejdeme se v hrobě.

~

Odcházím tam, kam všechna pokolení přede mnou.

A lesy budou šumět dál a květy budou kvést.

~

Po krátkých cestách chodili jsme spolu, na dalekou odešel jsi sám.

~

Co vděkem za lásku a péči Tvou Ti můžem dát - hrst krásných květů naposled, a pak jen vzpomínat...

~

Nezemřela jsem, neboť vím, že budu stále žít v srdcích těch, kteří mě milovali.

~

V tento den loučení přejte mi štěstí. Neplačte o mne, již sladce spím, život byl stejně bolem mým.

~

Já půjdu tam, kam všechna pokolení odešla.

A lesy budou stále v slunci snít

a vody dřímat v lesku bílých hvězd.

Julius Zeyer

~

Dozněl tlumený akord života,

ztichla jeho tichounká píseň,

mlha studená padá do polí

a nám do srdcí bolestná tíseň.

~

Přestalo tlouci srdce Tvé znavené,

nebylo z oceli, nebylo z kamene.

Bolesti znaveno přestalo bít,

nebylo léku, jímž mohlo by žít.

~

Jen jediné srdce na světě jsme měli,

jež dovedlo nás milovat,

kdybychom láskou vzbudit je chtěli,

neozve se nám vícekrát.

Utichlo, umlklo, šlo již spát...

~

Pohasly její milé oči,

klesly upracované ruce,

ztichlo zlaté srdce,

odešla tam,

odkud není návratu.

~

Neplačte drazí,

že odcházím spát,

jak pokynul mi osud.

Ve věčné noci bude se mi zdát,

že žiji s vámi dosud.

~

Jak těžko žít,

když v těle síla není,

jak těžko umírat,

když se chce tolik,

ach tolik žít.

~

Klesla ruka, která tak ráda pracovala,

zmlkla ústa, která slovy hladívala,

a oči, které se tak mile dívaly,

se navždy zavřely.

~

Kdo Tě znal, ten zná naši bolest,

ten ví, co jsme v Tobě ztratili.

V našem srdci žiješ věčně dále –

spi sladce, vždyť se opět shledáme.

~

Přátelé s vámi se loučím,

odcházím,

neb hodina má již dozněla,

života svíce zhasla...

~

Neplačte, že jsem odešla,

ten klid a mír mi přejte,

jen v srdcích věčnou vzpomínku

si na mne zachovejte.

~

Odcházím za světlem...

kde v dálce splynu s ním.

Těm, které miluji, na cestu posvítím.

~

Posílám pozdrav poslední...

všem, kdo měl mne rád,

mně se&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Smuteční básně

Poradna

V naší poradně s názvem HEMEROIDY A PRŮJEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír Žák.

Dobrý den!Obracím se na vás s velkou prozbou o pomoc a radu!!!Jsem řidič z povolání - autobusák a trpím problémy s hemeroidy!!!Zrovna ted se mi přihodilo že jsem dostal ošklivou chřipku a lékař mi musel naordinovat troje antibiotika!!!!Bohužel jsem z nich dostal sillný průjem,který trval cca 14 dnů!!!To již mi z konečníku začala tect čirá krev a hrozné pálení!!!Lékař mi zdělil že mi praskl nějaký hemoroid!!!Já však z toho dostal řitní abces!!!!Velké teploty a hrozné bolesti!!!Po celou dobu jsem dělal koupele v teplé vodě s Hypermanganem!!!Nakonec mi abces prasknul!!!Navštivil jsem opět lékaře!Po vyšetření mi zdělil že na řezání to již prý není a že mám dále pokráčovat v koupelích a k tomu so zakoupit čípky Ma stu!!!Bydlím v Mostě!Chci se touto cestou vás zeptat,jestli by jste mi mohli poradit,kde je nejbižší středisko,kde hemeroidy odstranují lejzrem a nebo co mám užívat,aby to bylo co nejvíce účinné???Předem děkuji za vaší radu a pomoc.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Tak to je opravdu nepříjemná souhra událostí. Předně je třeba poznamenat, že antibiotika neléčí chřipku. Zřejmně jste si to špatně vysvětlil a Vaše choroba byla něco jiného nežli chřipka. Antibiotika běžně způsobují zažívací potíže, mezi které patří nejčastěji průjem. Tyto zažívací potíže se obvykle spraví buď výměnou léků a nebo po skončení léčby užíváním probiotických kultur. Probiotika se dají volně koupit v lékárně. Při průjmech tohoto typu dochází k výrazným křečím a namáhání svěrače, což může vyprovokovat hemoroidy až k prasknutí. Vyteče z nich krev a když to jde, tak se zahojí. Právě koupele v hypermangánu můžou přispět k rychlému zahojení hemeroidů. Tím, že hemoroid vyteče a zahojí se, tak je to podobné, jako by se operativně odstranil - není tam.
Pro další prevenci před vznikem nových hemoroidů postupujte podle návodu ve výše uvedeném článku a stále dbejte rad Vašeho lékaře. Vznikla-li již mezi Vámi a Vaším lékařem nedůvěra, tak to můžete vyřešit změnou lékaře.
Hemeroidy Vám pomohou odstranit v nějaké větší krajské nemocnici na oddělení chirurgie, například v Ústí nad Labem. Před tímto zákrokem si zajistěte doporučení od svého praktického lékaře.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Hemeroidy a průjem

Ukázky projevu na smuteční hostině

Projev potomků

Drahá rodino, milí přátelé,

Dovolte mi, abych Vám poděkoval, že v této těžké chvíli stojíte při nás a přišli jste se rozloučit s naší milovanou maminkou. Vaše lítost mi dává naději, že má maminka nebude nikdy zapomenuta a že kromě nás, její blízké rodiny, si její vzpomínku uchováte i Vy. Úcta, kterou jste jí dnes vzdali, mi vhání slzy do očí a zároveň budí radost v srdci, dokazuje mi, že život mé maminky měl smysl. Vím, že i ona sama, by dnes byla Vaší láskou dojata a poctěna, protože jí nikdy nepovažovala za samozřejmost a každého z Vás si velmi vážila. Pozvedněme sklenku a s tichou vzpomínkou si připijme na naši milovanou maminku, manželku, sestru, babičku a přítelkyni. Nikdy na tebe nezapomeneme.

Projev blízkého přítele

Drahá truchlící rodino, milí přátelé,

Dovolte mi, abych i já, blízký přítel zemřelého Josefa, na něj zavzpomínal a podělil se s Vámi o svou vzpomínku na něj. Josef byl skvělým kamarádem, rodičem, manželem, kolegou, byl člověk plný energie a lásky k životu. Jeho mysl plná ideálů nás spojila nejprve jako kolegy, později i jako přátelé. Bylo mi ctí stát mu po boku ve chvílích dobrých i zlých, stejně jako on stál za každé situace při mně. Byl jediný, kdo se se mnou upřímně radoval z každého mého úspěchu a zároveň on jediný se nikdy nebál mi říct, že něco dělám špatně. Byl můj jediný pravý přítel a já ho měl a mám za to rád. Proto vás prosím, pozvedněte spolu se mnou sklenku na počest muže, který uměl prožít svůj život tak, že mu každý z nás může závidět a jeho vzpomínku si navždy uchovejme.

Zdroj: článek Smuteční řeč na pohřbu

Příběh

Ve svém příspěvku MŮŽE TO SOUVISET S KARPÁLY PO OPERACI? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renáta Brudná.

Dobrý den,jsem po operaci karp.tunelů obou rukou.Pravá 9/15,levá 2/16.Nemohu pořádně ohýbat prsty v pěst,na zápěstích mi narůstají hrboly(prý gagliony),bolí mě lokty a taky otékají.Někdy mě bolí ruce tak,že nevím,kde bych je strčila,nejhůř v noci.Před operaci karpálů jsem jen celá brněla,ale hrboly ani takové bolesti jsem vůbec neměla. Mám přiznanou nemoc z povolání. Je možné,že mé problémy pořád souvisí s KT nebo to je zánět šlach,nebo něco jiného? Vyráběla jsem auta a teď jsem prodavačka.Děkuji za odpověď

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Může to souviset s karpály po operaci?

Kolik se doplácí na komplexní lázeňskou léčbu Františkovy Lázně Adler

Zde je uvedena recenze pacientky, ve které uvádí kolik doplácela na KLP v části Luisa.

Někteří chválí, já bohužel ne. Jsem z Františkových lázní hodně zklamaná. Mám po onko léčbě a jsem invalidní starší osoba. Vybrala jsem si hotel Luisu, a jela jsem od VoZP na KLP s doplatkem 10 tisíc Kč. Na pokoji bylo chladno, a info? Starý hotel, vysoké stropy, šetří se, nejde to vytopit. Dostala jsem aspoň další deku. Hned druhý den mi začaly střevní problémy. Dle personálu je v tomto hotelu záhadný zdroj infekce, který se však doposud nepodařilo nalézt. Asi jsem měla smůlu. Další den jsem byla na uhličité koupeli, kde mě po koupeli zabalili do prostěradla, zabalili do zvlhlé studené deky, jak jinak než ve studené nevytopené místnosti Císařských lázní. Potom jsem ještě absolvovala jednu proceduru s bio lampou. Zde jsem ležela svlečená na studeném lehátku ve studené místnosti 20 minut. Příště jsem si měla vzít něco pod sebe, aby mi tam nebylo chladno. Jak to dopadlo? ATB a zánět močových cest. Do jídelny jsem si chodila jen pro suché rohlíky, banány a hořký čaj. Téměř všichni tam kašlali, protože zima. No a poslední den, když už jsem rýmovala a kašlala, jsme se s lékařkou dohodly, že se pojedu vyléčit domů, a až se uzdravím, tak se vrátím a doberu těch zbývajících 16 dní KLP. Po přihlášení po nemoci mi sdělili, že to bohužel nejde, poukaz prý už s vyúčtováním, za těch 5 dní pobytu, vrátili pojišťovně. Navíc si zbývající část mého doplatku 7 tisíc Kč strhli na storno poplatky, i když jsem žádala o shovívavé posouzení. Prý mi po stržení pojištění uložili část do nějakého depozita, a mám opět přijet, minimálně na 7 dní, což je cca 25 tisíc Kč, a oni mi tu částku, co mám u nich "uloženou", z této nové ceny odečtou. JAK LASKAVÉ. Takže SEM se už opravdu nikdy nevrátím. Nejhorší lázně, jaké jsem kdy zažila. Byla jsem už v Karlovo Studánce, v Mariánských Lázních, 3x v Jáchymově, a vždy to bylo kvalitní a v pohodě. Žádné pojištění storno poplatků, žádné doplatky na KLP, na pokojích teplo, po proceduře suchá deka, no prostě vše, jak má správně být. Trochu mi to ve Frantových připomíná strýčka Skrblíka, jak mu lítaly ty doláče v očích. Celé zaměřeno na byznys, pacient a člověk se jaksi kamsi vytratil. Jinak chci poděkovat personálu, snažili se velmi, to ano...ALE JAK ZNÁMO "RYBA SMRDÍ OD HLAVY". Ti co tady pracují, jen plní rozkazy vedení. Jejich moto? ANI EURO, DOLAR ČI KORUNA NAZMAR.

Zdroj: článek Komplexní léčba Františkovy Lázně

Příběh

Ve svém příspěvku JAK SNIŽOVAT JATERNÍ HODNOTY GMT?? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubelková.

Prosím o radu. V mé diagnoze je Glaukom,na který si 2x denně kapu Trusopt. V mládí jsem prodělala B-žloutenku/nemoc z povolání/. Výsledky JT jsou vždy v pořádku, ale poslední dobou se mi zvyšují hodnoty GMT / 1,65 /. Dodržuji dietu, nepiji alkohol, poctivě si vařím žlučníkové čaje. Je možné, že oční kapky se svými nežádoucími účinky mi způsobují zvyšování hodnot?? Co v takovém případě dělat??? žádat o jiný druh kapek?? Děkuji za možnou radu. Kubelková

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Jak snižovat jaterní hodnoty gmt??

Smuteční řeč na pohřbu maminky

Drahá rodino, vážení přátelé a smuteční hosté,

se smutkem v srdci jsme se tu dnes sešli, abychom zavzpomínali na báječnou ženu, která vnesla mnoho dobrého do životů nás všech. Moje maminka Jana Adamcová celý život dělala vše proto, aby se lidé kolem ní měli dobře, vždy myslela více na druhé než na sebe. A nyní my jí to oplácíme a naše slzy jsou důkazem, že svou láskou a přátelstvím si navždy získala naše srdce. Maminka by si jistě nepřála, abychom tu dnes po ní truchlili, naopak by si přála, abychom oslavovali její život. Řekla by nám, abychom pro ni neplakali, přestože ji nevidíme, vždy bude s námi a bude nad námi bdít, jak to dělala doposud. A my jsme se tu dnes sešli, ne proto, abychom truchlili nad její ztrátou, ale abychom jí vzdali čest za to, čím pro nás byla. Pro nás, své děti, manžela i vnoučata byla srdcem i duší rodiny, pro své přátelé byla vrbou, utěšitelkou i rádkyní... Každý z nás, kdo tu dnes jsme, u ní alespoň jednou hledal pomoc, radu, nebo jen prostou útěchu v objetí. Dovolte mi, abych zavzpomínala na pár okamžiků z jejího života.

Životní pouť mé maminky začala před 55 lety v Havlíčkově Brodě. Její dětství nebylo jednoduché kvůli nepříjemnému rozvodu rodičů, ale přesto ho vždy považovala za šťastné období svého života. Velmi milovala svou babičku, u níž žila po rozvodu svých rodičů a jež ji přivedla k zahradničení, které se stalo její vášní. Tato vášeň jí vydržela až do smrti, až do poslední chvíle svého života se nepřestávala ze své lásky ke květinám těšit. Díky své babičce prožila krásná a bezstarostná léta svého dětství, během nichž si uvědomila, že velmi touží pomáhat lidem jako lékařka. Její sen se splnil a po náročném studiu, které s sebou neslo řadu pocitů zklamání a zoufalství, ale i pýchy a hrdosti, maminka dokončila školu a stala se lékařkou na chirurgickém oddělení ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Svou práci vždy milovala, nikdy nezaváhala, když mohla svým pacientům jakkoliv pomoci. Dělala, co mohla, aby lidé kolem ní netrpěli. Díky svému povolání se také během osudového večera seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem, který do nemocnice přivezl svého nejlepšího přítele se zlomenou nohou. Když se v ordinaci spatřili, věděli, že patří k sobě. Byla to osudová láska, která dokázala překonat mnoho zlých životních okamžiků a přitom neztratit nic ze svého kouzla. Maminka i nadále pracovala jako lékařka a přitom se snažila splnit i největší tatínkův sen: dát mu velkou rodinu. Jejich snažení, víra i vytrvalost nakonec zaznamenaly úspěch a během několika let přivítali na světě nás, své děti Alenu,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Smuteční řeč na pohřeb

Poradna

V naší poradně s názvem ARTROZA NEMOC Z POVOLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Váš případ nepůjde uznat jako nemoc z povolání. Budete si musetještě na deset let najít novou práci, u které nebudete muset chodit. Hledat práci můžete buď sám prostřednictvím internetu a telefonu a nebo vám v tom může pomoci příslušný Úřad práce. Nová práce Vám zvedne znovu sebevědomí a uspokojí to přání být užitečný. Jste ještě mladý. Vyřiďte si invalidní důchod a tu novou práci dělejte pro zábavu.

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Holub.

Myslel jsem si to diky hlavne mi udelalo radost ze jsem mlady dik cempirku.

Zdroj: příběh Artroza nemoc z povolani

Smuteční řeč na pohřbu maminky

Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,

Pohřby jsou událostí, na níž se nikdo netěší, protože pro něj znamenají těžkou ztrátu ... ztrátu člověka, který mu zasáhl do života a ovlivnil ho. I Vás sem dnes přivedla láska a úcta k vážené a milé ženě, kterou jsem nade vše milovala. K mé mamince Boženě Vojtěchové, která nás po dlouhém boji s vážnou nemocí navždy opustila. Cítím smutek nad jejím odchodem, ale pohled do vašich smutných, slzami zmáčených tváří mi říká, že má maminka v životě dokázala to, co mnoho lidí nezvládlo. Dokázala, že ji všichni její známí milovali. Naší lásky a přátelství si má maminka v životě cenila nejvíce, a i proto mě pohled na vaše tváře dojímá. I přesto, že naše slzy svědčí o úctě k ní, nepřála by si, abychom plakali dlouho, chtěla by, aby naše bolest brzy pominula a byla vystřídána pocitem radosti. Radostí nad tím, že jsme dostali šanci jít kousek cesty společně s ní po její životní pouti. Chtěla by, abychom hledali útěchu nad její ztrátou ve vzpomínkách, které nám na ní navždy zůstanou, a které nám nikdo nevezme. Dovolte mi, abych se s Vámi podělila o střípky našich rodinných vzpomínek na život naší milované maminky.

Má maminka se narodila před padesáti lety v malé vesničce u Prahy. Prožívala zde krásné chvilky svého dětství, proháněla se po loukách, lezla po stromech, stavěla si s kamarády bunkry v místních stodolách. Okamžiky štěstí, které tehdy prožívala, nemohlo nic zastínit. Jak rostla, nahlédla mnohokrát pod pokličku světa dospělých. Ten svět se jí ani trochu nelíbil, a ona se už tehdy rozhodla, že nikdy nedovolí, aby se z ní stal nudný a ustaraný dospělý, který dávno zapomněl, jaké to je být dítětem. Po smrti svého otce sice byla okolnostmi nucena vzdát se svých dětských střevíčků i snů a vrhnout se do nudného světa dospělých, i přesto si ale uchránila své vnitřní dítě. Dokázala si v sobě uchovat své dětské radosti i v dobách nemilých, kdy nevěděla, co s ní bude, jestli se dokáže uživit. Věděla ale, jaký je její životní sen a šla si poctivě za ním. Její touha po práci s dětmi ji dovedla až k zaměstnání v dětském domově v Litoměřicích, kde se také při jedné vánoční akci seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem. Tatínek od prvního okamžiku věděl, že ona je pro něj ta pravá a dělal vše, aby ji o tom přesvědčil, nakonec se mu to podařilo a získal její srdce. Společně pak čelili všemu dobrému i zlému, co je v životě potkalo, užívali si narození dvou dětí, jejich životních úspěchů a samozřejmě nikdy nezapomínali ani na děti v dětském domov

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Smuteční řeč na pohřbu

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.

Musím hlídat vnoučata a chlapec má diagnostikovanou pátou nemoc,hrozí mi jako dospělákovi také tato nemoc?Myslím ,že jsem ji neměla v mládí.Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ano, pátá nemoc je přenosná v každém věku. Podobně jako neštovice postihují některé dospělé lidi, tak i pátou nemoc může chytit dospělý. Obvykle ale platí, že když jste doposud pátou nemoc neprodělala, tak zřejmě máte přirozené vlastní protilátky a můžete být díky tomu imunní.

Zdroj: příběh Pátá nemoc foto

Diskuze o Gabanoxu

Cenné zkušenosti přímo od uživatelů Gabanoxu.

• Vyjádření pacienta, který gabapentin užívá se 6 měsíců až 1 rok: "Toto je nejlepší lék na úzkost, který jsem kdy vyzkoušel. Víte, jaké to ve mně vyvolává pocity? Jako když jsem byl dítě, než se u mě rozvinula úzkost. Mluvil jsem svobodně. Nebál jsem se, že mě někdo bude soudit. Takže teď s tímto lékem neanalyzuji každé slovo, které řeknu, než ho vyslovím. Mluvím znovu svobodně.";
• Vyjádření pacienta, který gabapentin užívá 6 měsíců až 1 rok: "Léčím se na depresi rezistentní na léčbu, GAD s panickou poruchou a PTSD. Užíval jsem mnoho různých kombinací léků bez úlevy. Můj psychiatr mi doporučil agresivnější přístup, elektrokonvulzivní terapii. Šel jsem domů s pocitem porážky a bez léčby, vysadil mi všechny léky. SUPER ŠPATNÝ NÁPAD! Měl jsem velmi špatné abstitenční příznaky z vysazení, ale zvládl jsem je díky podpoře, kterou mi pomohl najít nový lékař. Také stále zažívám celou řadu emocí odpovídajících dané situaci.";
• Vyjádření pacienta, který gabapentin užívá déle jak 10 let: "Pokud trpíte úzkostí, bipolární poruchou, PTSD, záchvaty paniky nebo jako já všemi výše uvedenými - TENTO KONKRÉTNÍ LÉK BUDE NEJLEPŠÍ! Beru ho od roku 2008. Beru 600 mg 3x denně. Zabralo mi to velmi rychle. Vyzkoušel jsem tolik různých s tolika vedlejšími účinky. S tímhle dokážu plně fungovat, cítím všechny emoce (ne že bych to někdy rád) dělá to zázraky a přitom nezničí vaši osobnost VŘELE DOPORUČUJI VYZKOUŠET TENTO LÉK, zvláště pokud je těžká léčba, jako mám já!

Zdroj: článek Zkušenosti s Gabanoxem

Příběh

Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.

S politováním musím konstatovat, že vnitřní pásový opar, který mě postihl, nepoznal nikdo na pohotovosti, kterou jsem navštívila v bolestech tři dny po sobě. Ačkoliv jsem si "stěžovala" na velké bolesti od oblasti levého bedra směrem do pupku, citlivost kůže v celé šířce s pocitem pálivé až řezavé bolesti....prostě na kůži není nic viditelného! Až potřech dnech diagnostikoval obvodní lékař pásový opar vnitřní. Na kůži se mi vytvořil po třech dnech pouze flíček velikosti koruny, červený, ale za to velmi bolestivý a z něho bolest vyzařovala po celé délce výše popsané oblasti.Lékař nasadil Herpesin tbl a hlavně léky proti urputné bolesti Novalgin, Panadol extra a Milgama injekce. Nemoc trvá téměř měsíc a stále přetrvávají bolesti / již při analgetické léčbě/ jsou únosnější. Kbyby nemoc byla objevena včasněji, možná bych tolik netrpěla.Hlavně jsem byla vyšetřena na úplně něco jiného a odlišného.
Jak asi tato zrádná nemoc s bolestmi bude trvat dlouho?Lze již nyní chodit do sauny, vířivky nebo bazénu?Nebo je nutné více odpočívat?
Hanča

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.

Když více s tou rukou pracuji tak večer mám větší bolesti,asi to chce klid.

Zdroj: příběh Vnitřní pásový opar

Zkušenosti uživatele Dana

Začal jsem užívat tento lék mimo štítek určení pouze na hubnutí. Nejsem diabetik. První 2 týdny jsem měl mírnou nevolnost, nic hrozného a mírné závratě. Poslední 2 týdny už jsem tyto příznaky neměl. Rozhodně nemohu jíst to, co jsem jídal, nebo se mi bude dělat špatně. Aplikuji si týdenní injekci v dávce 0,25 a za posledních 26 dní jsem ztratil 4,7 kg. Moje chutě na sladké jsou zatím opravdu malé.

Pro diabetes typu 2 "Začal jsem s přípravkem Ozempic před 9 měsíci. V té době jsem měl něco málo přes 200 liber a bral jsem 1000 mg metforminu denně. Metformin mi fungoval téměř 20 let, takže jsem to nečekal. Na 3 roky jsem přibral na váze, i když jsem cvičil, a myslel jsem si, že se mi vymkla kontrola nad chutí k jídlu. Viděl jsem nového lékaře, který mi předepsal Ozempic, o 9 měsíců později, a mám 40 liber, moje A1C kleslo z 8,1 na 5,6 a nemám prakticky žádné příznaky z léku, kromě příznaků začátek taky netrval dlouho, nevolnost, bolest hlavy, únava...vše odeznělo do týdne nebo 2 při každém zvýšení dávky že jsem prostě nejedl dost. Tato droga je příliš dobrá, než aby to byla pravda.

Zdroj: článek Ozempic na hubnutí

Otázky a odpovědi, jak na třepení nehtů u dětí

Co dělat, když se kůže na nehtech odlupuje?

Kůže se odlupuje pouze u suché pokožky, která je vystavována častému mytí rukou. Velmi účinná je pravidelná hydratace, která může hodně pomoci.

Co dělat, když si dítě kouše nehty?

Pokuste se udělat něco pro to, aby si dítě nekousalo nehty, postačí namáčení nehtů do pepřové šťávy.

Co dělat, když se mi kůže odlupuje z prstů?

Nejspíše se jedná o ekzém. Je vhodné navštívit dermatologa, který vám poradí co a jak, a předepíše vám účinné krémy nebo léky.

Co dělat, když se mi třepí nehty?

Snížení poškození nehtů můžete dosáhnout dostatečným přísunem biotinu. Velmi účinný je krém Eucerin. Také se doporučuje namáčení nehtů před spaním do vody po dobu 10 minut.

Co dělat, když se mi na nehtech objevují bílé čáry?

Nejspíše se jedná o lupénku, proto je důležité navštívit dermatologa.

Co dělat, když se mi odlupují nehty od nehtového lůžka?

Může se jednat o nedostatek železa, lupénku, slintavku nebo základní metabolické vady.

Zdroj: článek Třepení nehtů u dětí

Poradna

V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.

Vnučce je 3 půl roku, teď se jí narodila sestřička, jsou jí 4 dny,
může jít z porodnice domů, nehrozí jí pátá nemoc ? Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

4 dny starému novorozenci přirozeně hrozí všechny infekční onemocnění, i pátá nemoc. Ale nestrachujte se zbytečně. Vaše vnučka bude pod dohledem pediatra a pokud se nemoc začne léčit včas, tak dítěti neublíží. Jsou-li matka i novorozeně v pořádku, tak není důvod k prodlužování hospitalizace. Těšte se na ně.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Pátá nemoc

Co je to karpální tunel

Syndrom karpálního tunelu je jako nemoc z povolání evidován u 35 tisíc obyvatel, ale objevuje se také jako projev stárnutí či hormonálních změn, přičemž čtyřikrát častěji jím trpí ženy než muži.

Karpální tunel se nachází zhruba uprostřed zápěstí. Je to průchod, kterým se nervy, cévy a šlachy dostávají z předloktí do dlaně. Jsou tam například ohýbače prstů a palce a také velmi důležitý středový nerv, který má na starosti funkci většiny svalů z přední skupiny předloktí a některé ze svalů ruky, zprostředkovává cit, jemnou a hrubou motoriku. Pokud je tato část ruky dlouhodobě přetěžována nebo byla zraněná či prodělala zánět šlach a vazů, dochází k útlaku středového nervu a k bolesti. Karpály na noze nenaleznete.

Problém s karpálními tunely mívají především ženy (plnoštíhlé a vykonávající pro ruku namáhavé jednostranné práce), a to nejvíce v období přechodu, tedy v období hormonální rozkolísanosti. Bohužel hormonální rozkolísaností trpí dnes mnohem mladší ženy, a proto tato nemoc postihuje i je. Souvisí totiž se špatně tekoucí lymfou (umělé hormony, antikoncepce lymfu staví), kdy se tvoří otoky karpálního tunelu.

Duchovní příčina: Brnění v rukou nemocnému ukazuje, že na jisté příležitosti neměl vůbec reagovat, že lepší bylo je odmítnout. Práce se sbíječkou rozhodně není činnost, kterou by člověk iniciativně vyhledával, avšak uvědomme si, že i zaměstnání, k němuž jsme „jako slepí k houslím“ přivedeni, odpovídá našemu duševnímu vývoji. A tak jestliže jsme kdysi slovy, činy, nebo dokonce rukama bili a zraňovali ostatní, bije nás nyní přes prsty vibrující sbíječka, s níž v zaměstnání často pracujeme. Zlobící nerv na ruce v oblasti karpálního tunelu nemocnému ukazuje, že nemá být jako druzí a stejně jako oni se chovat a život chápat. Také touha mít všechno perfektní, pod kontrolou a podle svého je scestná. V jemných detailech (jelikož postižena je horní končetina) se chybuje. Rukou, svými plány a představami křečovitě svíráte a hodláte získat pro život nedůležité. Snad s vámi brnění otřese obdobně, jako když dostanete ránu elektrickým proudem. Ruce mají spíše hladit, ne světské uchopovat a jiným klid i pohodu brát. Držte se toho, co umíte, ale zároveň nezapomeňte, že život není jenom práce, nebo stálé dělání toho, co milujete. Všechno čiňte s mírou. Uvolněte se, odpočiňte si, zajděte i do přírody a také na lidi se dívejte jinak než doposud a uvidíte, že se potíže s karpálními tunely brzy zmírní. Pravidelně cvičte rukama, krkem a lopatkami, ale zároveň se pohybujte svým duchem k radosti a vzhůru. Pokorně neste svůj kříž a samovolně vzlétnete výš. Ne vždy je tř

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babské rady na karpály

Příběh

Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.

Dobrý den já užívám na parkinsonovu nemoc tyto léky medipexol izikom a vyregit k velice by mě zajímalo zda jsou nějaké nové léky aby se nemoc nezhoršovala děkui

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Tanzmann.

mam jiz dva roky parkinsonovu nemoc,uzivam denne 12mg rolpryna vzdy rano a pak isicom 100mg 1/2 tablety 3x denne,zajimalo by mne zda jak dlouho vydrzi tato medikace,zatim vse zvladam az na boleni nohou a zad,dle vysetreni u neurologa jsem pomalejsi,mentalne normalni,spoluprace dobra,alternujici pohyby vlevo vaznou

Zdroj: příběh Nové léky na parkinsonovu nemoc

Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.

Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.

Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.

Zdroj: článek Jakobova nemoc

Příběh

Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.

Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.

Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č

Zdroj: příběh Specialista na polyneuropatii

Léčba

Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.

Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).

Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).

Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.

Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.

Zdroj: článek Crohnova nemoc

Poradna

V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.

Fakultní poliklinika, Karlovo náměstí 32 Praha 2 na svém kožním oddělení provádí vyšetření v oboru dermatologie, dětská dermatologie, léčba ran, mykologie, alergologie, psychosomatika, sklerodermie, flebologie a lymfologie. Najdete zde různé ambulance kožního lékařství jako jsou: ambulance všeobecné dermatologie, ambulance dětské dermatologie, ambulance pro sklerodermie, ambulance pro kožní choroby z povolání a dermatologickou alergologii, ambulance pro flebologii a lymfologii, ambulance mykologická (plísňová onemocnění).

Kontakt a adresa Fakultní polikliniky:
Fakultní poliklinika, budova B, 3. patro
Karlovo náměstí 32
Praha 2

Seznam pracovníků
Lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK:
MUDr. Monika Bodnárová
MUDr. Radmila Divišová
MUDr. Hana Kafková
MUDr. Ondřej Kodet
MUDr. Martina Kojanová
MUDr. Dora Kovandová
Prim. MUDr. Ivana Krajsová, MBA, primář kliniky
Doc. MUDr. Ivana Kuklová, CSc.
MUDr. Viera Miňovská
MUDr. Martina Olexová
Doc. MUDr. Růžena Pánková, CSc.
MUDr. Zuzana Plzáková, Ph.D.
MUDr. Stanislava Polášková
MUDr. Ilona Procházková
Doc. MUDr. Magdalena Skořepová, CSc.
Prof. MUDr. Jiří Štork, CSc., přednosta kliniky
MUDr. Taťána Šuková
MUDr. Zdena Tillová
MUDr. Roman Trýzna
MUDr. Petr Velčevský
MUDr. Martina Žemličková

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Poliklinika karlovo náměstí 32 praha 2

Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.

Creutzfeldt-Jakobova nemoc – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět Creutzfeldt-Jakobovu nemoc.

Zdroj: článek Druhy demencí

Smuteční řeč na pohřbu tatínka

Nezemřel jsem, neboť vím, že budu žít stále v srdcích těch, kteří mne milovali....

Drahá rodino, přátelé, otcovi kolegové a další smuteční hosté,

Věřím, že taková slova by si náš otec Adam Novotný přál slyšet, protože přesně vystihují, jak žil svůj život. Nepřál by si, abychom dnes nad jeho náhlou smrtí truchlili, naopak by si jistě přál, abychom vzdali hold jeho životu, který se vždy snažil žít naplno. A proto jsme se zde dnes sešli, abychom společně zavzpomínali na okamžiky, kdy byl ještě blízko nás a my si mohli užívat společných chvil, nevědouc, že tyhle báječné doby tak náhle skončí. Náš otec měl snad celý život úsměv na tváři a otevřenou náruč pro ty, co by potřebovali jeho útěchu. Jeho srdce bilo pro jeho nejbližší a jeho největším přáním bylo, aby se jeho milovaní měli dobře a pohnul by pro ně třeba i horami, kdyby to bylo nutné. Rodina a přátelé, to pro něj znamenalo vše, pro nás žil a s myšlenkami na nás také zemřel. Jeho náhlým odchodem neztratil svět jen skvělého člověka ochotného vždy bojovat za správnou věc, ale odešel i neuvěřitelně obětavý a milující otec, věrný přítel a v neposlední řadě také pracovitý a spolehlivý kolega. Jeho ztráta ale nijak neumenšuje to, co k nám cítil a co pro nás všechny byl ochotný udělat.

Dovolte mi tedy, abych v tento den na mého milovaného otce zavzpomínal a vzdal mu čest.

Náš otec Adam Novotný se narodil v roce 1968 do milující rodiny. Většinu svého života se musel vyrovnávat s volbou svých rodičů nejít s davem, která způsobila, že řada jeho snů, zůstala i nadále jen v říši snění a nikdy se neuskutečnila. Nikdy se nemohl stát vysněným advokátem, ale i přesto nikdy nelitoval a obdivoval se své rodině a velmi si ji za jejich činy vážil. Místo studia na právnické fakultě se vyučil tesařem a postupně se stal mistrem ve svém řemeslu. Miloval, když něco nového stvořil a vyloudil tak úsměv na tváři řadě lidí. Za svou práci byl obdivovaný nejen svými kolegy a nadřízenými, ale i širokým okolím. Jemu ale na obdivu nezáleželo, vždy jen chtěl šířit radost. Jeho práce ho také přivedla do Plzně, kde se v kanceláři, kterou měl vybavit novým nábytkem, seznámil se svou osudovou ženou, naší maminkou. Náš otec byl vždy muž činu, a tak dlouho neváhal a spojil s ní svůj život. Nikdo na světě nebyl šťastnější než on v den, kdy mu jeho životní láska přivedla na svět dvojčata. Už tehdy přísahal, že mě s bratrem Ondřejem ochrání a bude nás navždy milovat. Svému slibu dostál, přestože to s námi neměl nikdy jednoduché. Naše rodina prožívala nejšťastnější chvíle svého života, když jsme náhle přišli o matku a otec ztrat

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Smuteční řeč na pohřeb