Zajímá vás téma NEUZNAJI MI NEMOC S POVOLANI? Tak právě pro vás je určen tento článek. Anorexie (či mentální anorexie) je psychická porucha, při které postižený úmyslně snižuje svoji tělesnou hmotnost. Zjednodušeně řečeno, lidé trpící anorexií odmítají jídlo. Ne snad proto, že by neměli hlad nebo chuť, ale proto, že si připadají stále tlustí, a tudíž jíst nechtějí.
Příběhy lidí s anorexií
Projímadla
„Když mě po pár měsících propustili s váhou 45 kilo, hned druhý den jsem zašla do lékárny a nakoupila projímadla. Začala jsem se přejídat, pak jsem vše vyzvracela a na to si dala desítky pilulek projímadel denně, abych měla jistotu, že z těla vypudím i poslední tukovou buňku. Zdálo se mi to mnohem lepší než se mučit hlady. Sice jsem si ničila vnitřnosti, ale byla jsem hubená. A na ničem jiném mi nesešlo. Kupovala jsem tolik projímadel, že mi je postupně všude odmítli prodávat. Celé dny jsem nakupovala jídlo, cpala se, zvracela a plánovala, co sním zítra. Byla jsem už tak nemocná, že to tělo nedokázalo zvládnout a přepadaly mě záchvaty a křeče. Máma byla zděšená. Zoufale se mi snažila nějak pomoci, ale všechno bylo marné. Myslím, že nebýt jí, už bych byla dávno mrtvá. Doktoři se mě pokusili ještě několikrát izolovat v nemocnici, ale když jsem trochu nabrala a pustili mě, pokaždé jsem vše zase hned shodila. Jediným efektem pobytu v nemocnici bylo, že jsem na tom byla čím dál hůř. Dívky, se kterými jsem se v nemocnici potkávala, mi vše ještě ztěžovaly, pořád jsme mezi sebou soutěžily a navzájem se hecovaly. Která z nás je nejhubenější? Kterou propustí, aniž by začala jíst? Doktoři nakonec díkybohu pochopili, že ústavní léčba na mě nezabírá, a povolili mi zůstat doma a hlídat si váhu. Teprve tehdy mi začalo docházet, co dělám svému tělu. Třikrát mě znovu vezli do nemocnice, protože mi tělo vypovědělo službu. Zuby se mi drolily, oči nedokázaly snášet jasné světlo a měkly mi kosti. Nenáviděla jsem se za to, co si provádím, ale nestačilo to, abych se rozhodla nabírat váhu. Chtěla jsem jen zvítězit nad bulimií. A s máminou pomocí se mi to nakonec podařilo. Jenže jak jsem přestala s přejídáním a zvracením, přestala jsem zároveň i jíst. Přestěhovaly jsme se s mámou do Prahy, abychom začaly nový život, ale vlastně se nic nezměnilo. Nenabrala jsem ani kilo. ,Lenko, jestli nezačneš jíst, umřeš,ʽ řekl mi nakonec nový doktor. Nechtěla jsem umřít a nechat tady mámu samotnou. Jenže touha po štíhlosti byla příliš silná. Přišla jsem na to, že jediný způsob, jak to můžu zvládnout, je udržovat si alespoň stejnou váhu. A to se mi zatím daří. Poslední čtyři roky mám pořád 23 kilo. Přežívám na čokoládě a kole. Nejím zeleninu, protože jsem přesvědčená, že když už musím jíst, pak jen něco, co mi skutečně chutná. A zeleninu vážně nemusím. Nyní chodím pravidelně k psychologovi a také jednou za čtrnáct dní k doktorovi na krevní testy a vyšetření ledvin a jater. Už nikdy nechci znovu do ústavu, a tak beru denně 15 tablet sodíku, abych vše zvládla. Moc dobře vím, co jsem se sebou
V naší poradně s názvem ARTROZA NEMOC Z POVOLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav holub.
Pred 2 roky mi zjistili artrozu kolene pracuji 38 let u drahy jako posunovac loni v lete jsem v praci upadl a muj stav se zhorsil ze pro bolest jsem musel jit na nemocenskou jedinne reseni je Tep. Kolena ale termin mam az v dubnu 2017. ted mi spo roku skoncila nemocenska muse jsem zazadat o inv duch.nahr.praci kterou bych zvladl nemaji chodim o fr holi mohlo by se jednat o nemoc z povolani dekuji.je mi 56 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš případ nepůjde uznat jako nemoc z povolání. Budete si musetještě na deset let najít novou práci, u které nebudete muset chodit. Hledat práci můžete buď sám prostřednictvím internetu a telefonu a nebo vám v tom může pomoci příslušný Úřad práce. Nová práce Vám zvedne znovu sebevědomí a uspokojí to přání být užitečný. Jste ještě mladý. Vyřiďte si invalidní důchod a tu novou práci dělejte pro zábavu.
„Tys to udělal... do mě?“ zeptala se ještě trochu udýchaně.
„Je tu snad... ještě... někdo jinej?“ zeptal jsem se ještě udýchaněji.
„Já jenom, že mám právě dost blbý období,“ usmála se spíše pro sebe. Usmála!
„To máme tedy oba blbý období, Janinko,“ konstatoval jsem upřímně a horečně přemýšlel, zda si přeju, aby se právě tahle zručná kadeřnice stala matkou mého dalšího dítěte. No nepře-ju, a nic proti zručným kadeřnicím, které ještě ke všemu vypadají hodně dobře. Problém zpravidla nastává, až když se rozpovídají.
Jsem nezodpovědný. Proč s ní lezu do postele, když celkem otevřeně deklarovala, že by se stala ráda matkou dítěte, kterého se nechci stát otcem? Možná proto, že se při souložení ne-mluví. Nebo jen docela stručně. A proč seznámeníchtivé pětatřicátnice, které nevypadají nic moc, všechny děti mají a další děti už spíše či plně nechtějí, a ty, které vypadají dobře, děti nemají a jsou ochotny se s blížící se čtyřicítkou nechat oplodnit i od orangutana, pokud by jim někdo zaručil, že dítě nebude mít fazonu zcela po tatínkovi. Nemělo by to být zcela naopak? Že by ty hezké děti měly a ty ostatní neměly?
Jenže ty ostatní si ty děti prostě s někým zařídí bez velkých licitací, protože těch oplodňovacích příležitostí zas tolik nemají, zatímco ty hezké tak dlouho přebírají, koho tím šťastným otcem vlastně učiní, až přeberou, a už jim houká vlak a zvoní hrana a už se jen fofrem hledá táta, nebo alespoň ten oplodňovač.
Tato pětatřicítka se mi však vyrvala z misionářské polohy, jako by mi četla myšlenky (popřípadě zjistila, že si skutečně vystřihla orgasmus s orangutanem), a začala se hbitě oblékat. Na vteřinu mne napadlo, zda si nepřišla skutečně jen pro tu plus minus dvěstěmilionovou partičku spermií, která v ní teď možná svádí nemilosrdný souboj o jediné vajíčko. Souboj na život a na smrt.
Měla hezké prádlo. Černou, poloprůhlednou podprsenku bez molitanových šidítek a miniaturní tanga. Asi jí na mně záleželo. Nebo na tom, aby se mi líbila. Nebo na tom, abych ji oplodnil a ona konečně mohla trajdat s kočárkem. A proč si ženy vlastně oblékají tak svůdné (a zcela nepraktické) spodní prádlo, když měřítkem úspěchu je vlastně jen a pouze to, jak rychle z něj budou vysvlečeny?
Tvářila se, jako kdyby jí uletělo hned pět rojů včel. A jak bych se měl tvářit já, když mi holka ani neřekne, abych si dával bacha? Kdyby holka, velká ženská!
Ta ženská se štíhlou holčičí postavou a půvabnou pihou na zadečku si však neskutečně naštvaně navlékala punčocháče, dokonce takovým způsobem, až v nich výstražně zapraskala statická elektřina.
„Janinko, stalo se něco kromě toho, žes právě otěhotněla?“ vsadil jsem na černý h
Někdy se na parta může hodit verš pro člověka, který nemá děti a nelze použít smuteční báseň pro maminku a nebo tatínka. Proto je zde uveden seznam univerzálních básní na parte.
Ty prosté věci, jež jsem miloval,
toužil jsem míti věrně kolem sebe.
A byl to ráj a já se o ně bál
a věděl jsem, že tratím v nich kus nebe
Okno mi řeklo: Jen se rozhlédni,
až odejdeš, už cizí budu tobě.
Kyvadlo řeklo: Jdi, je k poledni.
A křížek na zdi: Sejdeme se v hrobě.
~
Odcházím tam, kam všechna pokolení přede mnou.
A lesy budou šumět dál a květy budou kvést.
~
Po krátkých cestách chodili jsme spolu, na dalekou odešel jsi sám.
~
Co vděkem za lásku a péči Tvou Ti můžem dát - hrst krásných květů naposled, a pak jen vzpomínat...
~
Nezemřela jsem, neboť vím, že budu stále žít v srdcích těch, kteří mě milovali.
~
V tento den loučení přejte mi štěstí. Neplačte o mne, již sladce spím, život byl stejně bolem mým.
V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.
Dá se léčit nemoc sloní noha?jJe mi 67 roků často jsem měla bércový vředy..jJe to už půl roku co se mi udělala boule na pravém stzehně ze kterého mi vytékala voda,proto jsem se léčila abrala jsem léky na odvodnšní"furon..Jenže mi léčitel zjistil,že je to nemoc sloní noha a já bych prosila o radu jakse tato nemoc léčí. zdá se mi,že mi ta boule na stehně roste a tvrdne,Je to pro mne bolestivé,špatně se mi chodí a dost mi to vadí.Děkuji za pomocnou radu Krupičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nemoc sloní noha je stádium lymfedemu. Lymfedem se vytvoří tehdy, když přestane fungovat lymfatický systém. U Vás přestal fungovat v oblasti stehna a vytvořil se Vám tam otok. Bohužel současné zdravotnictví ještě nedokáže tento problém zcela vyléčit a budete se tedy muset naučit s tím žít. Můžete si pomoci režimovými opatřeními a to zejména provádění častých masáží od kolene směrem k srdci a dále zařazením nějakého sportu, třeba jízdu na kole nebo plavání. Vyvarujte se dlouhého stání nebo sezení, stále se pohybujte. Vyhýbejte se vysokým teplotám a nenoste těsné oblečení. Také s tím choďte na pravidelné prohlídky na kožní, abyste předešla rozvoji onemocnění kůže a následné amputaci končetiny. Na kožní choďte preventivně každé 3 měsíce.
Dovolte mi, abych Vám poděkoval, že v této těžké chvíli stojíte při nás a přišli jste se rozloučit s naší milovanou maminkou. Vaše lítost mi dává naději, že má maminka nebude nikdy zapomenuta a že kromě nás, její blízké rodiny, si její vzpomínku uchováte i Vy. Úcta, kterou jste jí dnes vzdali, mi vhání slzy do očí a zároveň budí radost v srdci, dokazuje mi, že život mé maminky měl smysl. Vím, že i ona sama, by dnes byla Vaší láskou dojata a poctěna, protože jí nikdy nepovažovala za samozřejmost a každého z Vás si velmi vážila. Pozvedněme sklenku a s tichou vzpomínkou si připijme na naši milovanou maminku, manželku, sestru, babičku a přítelkyni. Nikdy na tebe nezapomeneme.
Projev blízkého přítele
Drahá truchlící rodino, milí přátelé,
Dovolte mi, abych i já, blízký přítel zemřelého Josefa, na něj zavzpomínal a podělil se s Vámi o svou vzpomínku na něj. Josef byl skvělým kamarádem, rodičem, manželem, kolegou, byl člověk plný energie a lásky k životu. Jeho mysl plná ideálů nás spojila nejprve jako kolegy, později i jako přátelé. Bylo mi ctí stát mu po boku ve chvílích dobrých i zlých, stejně jako on stál za každé situace při mně. Byl jediný, kdo se se mnou upřímně radoval z každého mého úspěchu a zároveň on jediný se nikdy nebál mi říct, že něco dělám špatně. Byl můj jediný pravý přítel a já ho měl a mám za to rád. Proto vás prosím, pozvedněte spolu se mnou sklenku na počest muže, který uměl prožít svůj život tak, že mu každý z nás může závidět a jeho vzpomínku si navždy uchovejme.
Ve svém příspěvku MŮŽE TO SOUVISET S KARPÁLY PO OPERACI? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renáta Brudná.
Dobrý den,jsem po operaci karp.tunelů obou rukou.Pravá 9/15,levá 2/16.Nemohu pořádně ohýbat prsty v pěst,na zápěstích mi narůstají hrboly(prý gagliony),bolí mě lokty a taky otékají.Někdy mě bolí ruce tak,že nevím,kde bych je strčila,nejhůř v noci.Před operaci karpálů jsem jen celá brněla,ale hrboly ani takové bolesti jsem vůbec neměla. Mám přiznanou nemoc z povolání. Je možné,že mé problémy pořád souvisí s KT nebo to je zánět šlach,nebo něco jiného? Vyráběla jsem auta a teď jsem prodavačka.Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
se smutkem v srdci jsme se tu dnes sešli, abychom zavzpomínali na báječnou ženu, která vnesla mnoho dobrého do životů nás všech. Moje maminka Jana Adamcová celý život dělala vše proto, aby se lidé kolem ní měli dobře, vždy myslela více na druhé než na sebe. A nyní my jí to oplácíme a naše slzy jsou důkazem, že svou láskou a přátelstvím si navždy získala naše srdce. Maminka by si jistě nepřála, abychom tu dnes po ní truchlili, naopak by si přála, abychom oslavovali její život. Řekla by nám, abychom pro ni neplakali, přestože ji nevidíme, vždy bude s námi a bude nad námi bdít, jak to dělala doposud. A my jsme se tu dnes sešli, ne proto, abychom truchlili nad její ztrátou, ale abychom jí vzdali čest za to, čím pro nás byla. Pro nás, své děti, manžela i vnoučata byla srdcem i duší rodiny, pro své přátelé byla vrbou, utěšitelkou i rádkyní... Každý z nás, kdo tu dnes jsme, u ní alespoň jednou hledal pomoc, radu, nebo jen prostou útěchu v objetí. Dovolte mi, abych zavzpomínala na pár okamžiků z jejího života.
Životní pouť mé maminky začala před 55 lety v Havlíčkově Brodě. Její dětství nebylo jednoduché kvůli nepříjemnému rozvodu rodičů, ale přesto ho vždy považovala za šťastné období svého života. Velmi milovala svou babičku, u níž žila po rozvodu svých rodičů a jež ji přivedla k zahradničení, které se stalo její vášní. Tato vášeň jí vydržela až do smrti, až do poslední chvíle svého života se nepřestávala ze své lásky ke květinám těšit. Díky své babičce prožila krásná a bezstarostná léta svého dětství, během nichž si uvědomila, že velmi touží pomáhat lidem jako lékařka. Její sen se splnil a po náročném studiu, které s sebou neslo řadu pocitů zklamání a zoufalství, ale i pýchy a hrdosti, maminka dokončila školu a stala se lékařkou na chirurgickém oddělení ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Svou práci vždy milovala, nikdy nezaváhala, když mohla svým pacientům jakkoliv pomoci. Dělala, co mohla, aby lidé kolem ní netrpěli. Díky svému povolání se také během osudového večera seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem, který do nemocnice přivezl svého nejlepšího přítele se zlomenou nohou. Když se v ordinaci spatřili, věděli, že patří k sobě. Byla to osudová láska, která dokázala překonat mnoho zlých životních okamžiků a přitom neztratit nic ze svého kouzla. Maminka i nadále pracovala jako lékařka a přitom se snažila splnit i největší tatínkův sen: dát mu velkou rodinu. Jejich snažení, víra i vytrvalost nakonec zaznamenaly úspěch a během několika let přivítali na světě nás, své děti Alenu,
Ve svém příspěvku JAK SNIŽOVAT JATERNÍ HODNOTY GMT?? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubelková.
Prosím o radu. V mé diagnoze je Glaukom,na který si 2x denně kapu Trusopt. V mládí jsem prodělala B-žloutenku/nemoc z povolání/. Výsledky JT jsou vždy v pořádku, ale poslední dobou se mi zvyšují hodnoty GMT / 1,65 /. Dodržuji dietu, nepiji alkohol, poctivě si vařím žlučníkové čaje. Je možné, že oční kapky se svými nežádoucími účinky mi způsobují zvyšování hodnot?? Co v takovém případě dělat??? žádat o jiný druh kapek?? Děkuji za možnou radu. Kubelková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Pohřby jsou událostí, na níž se nikdo netěší, protože pro něj znamenají těžkou ztrátu ... ztrátu člověka, který mu zasáhl do života a ovlivnil ho. I Vás sem dnes přivedla láska a úcta k vážené a milé ženě, kterou jsem nade vše milovala. K mé mamince Boženě Vojtěchové, která nás po dlouhém boji s vážnou nemocí navždy opustila. Cítím smutek nad jejím odchodem, ale pohled do vašich smutných, slzami zmáčených tváří mi říká, že má maminka v životě dokázala to, co mnoho lidí nezvládlo. Dokázala, že ji všichni její známí milovali. Naší lásky a přátelství si má maminka v životě cenila nejvíce, a i proto mě pohled na vaše tváře dojímá. I přesto, že naše slzy svědčí o úctě k ní, nepřála by si, abychom plakali dlouho, chtěla by, aby naše bolest brzy pominula a byla vystřídána pocitem radosti. Radostí nad tím, že jsme dostali šanci jít kousek cesty společně s ní po její životní pouti. Chtěla by, abychom hledali útěchu nad její ztrátou ve vzpomínkách, které nám na ní navždy zůstanou, a které nám nikdo nevezme. Dovolte mi, abych se s Vámi podělila o střípky našich rodinných vzpomínek na život naší milované maminky.
Má maminka se narodila před padesáti lety v malé vesničce u Prahy. Prožívala zde krásné chvilky svého dětství, proháněla se po loukách, lezla po stromech, stavěla si s kamarády bunkry v místních stodolách. Okamžiky štěstí, které tehdy prožívala, nemohlo nic zastínit. Jak rostla, nahlédla mnohokrát pod pokličku světa dospělých. Ten svět se jí ani trochu nelíbil, a ona se už tehdy rozhodla, že nikdy nedovolí, aby se z ní stal nudný a ustaraný dospělý, který dávno zapomněl, jaké to je být dítětem. Po smrti svého otce sice byla okolnostmi nucena vzdát se svých dětských střevíčků i snů a vrhnout se do nudného světa dospělých, i přesto si ale uchránila své vnitřní dítě. Dokázala si v sobě uchovat své dětské radosti i v dobách nemilých, kdy nevěděla, co s ní bude, jestli se dokáže uživit. Věděla ale, jaký je její životní sen a šla si poctivě za ním. Její touha po práci s dětmi ji dovedla až k zaměstnání v dětském domově v Litoměřicích, kde se také při jedné vánoční akci seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem. Tatínek od prvního okamžiku věděl, že ona je pro něj ta pravá a dělal vše, aby ji o tom přesvědčil, nakonec se mu to podařilo a získal její srdce. Společně pak čelili všemu dobrému i zlému, co je v životě potkalo, užívali si narození dvou dětí, jejich životních úspěchů a samozřejmě nikdy nezapomínali ani na děti v dětském domov
V naší poradně s názvem HEMEROIDY A PRŮJEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír Žák.
Dobrý den!Obracím se na vás s velkou prozbou o pomoc a radu!!!Jsem řidič z povolání - autobusák a trpím problémy s hemeroidy!!!Zrovna ted se mi přihodilo že jsem dostal ošklivou chřipku a lékař mi musel naordinovat troje antibiotika!!!!Bohužel jsem z nich dostal sillný průjem,který trval cca 14 dnů!!!To již mi z konečníku začala tect čirá krev a hrozné pálení!!!Lékař mi zdělil že mi praskl nějaký hemoroid!!!Já však z toho dostal řitní abces!!!!Velké teploty a hrozné bolesti!!!Po celou dobu jsem dělal koupele v teplé vodě s Hypermanganem!!!Nakonec mi abces prasknul!!!Navštivil jsem opět lékaře!Po vyšetření mi zdělil že na řezání to již prý není a že mám dále pokráčovat v koupelích a k tomu so zakoupit čípky Ma stu!!!Bydlím v Mostě!Chci se touto cestou vás zeptat,jestli by jste mi mohli poradit,kde je nejbižší středisko,kde hemeroidy odstranují lejzrem a nebo co mám užívat,aby to bylo co nejvíce účinné???Předem děkuji za vaší radu a pomoc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tak to je opravdu nepříjemná souhra událostí. Předně je třeba poznamenat, že antibiotika neléčí chřipku. Zřejmně jste si to špatně vysvětlil a Vaše choroba byla něco jiného nežli chřipka. Antibiotika běžně způsobují zažívací potíže, mezi které patří nejčastěji průjem. Tyto zažívací potíže se obvykle spraví buď výměnou léků a nebo po skončení léčby užíváním probiotických kultur. Probiotika se dají volně koupit v lékárně. Při průjmech tohoto typu dochází k výrazným křečím a namáhání svěrače, což může vyprovokovat hemoroidy až k prasknutí. Vyteče z nich krev a když to jde, tak se zahojí. Právě koupele v hypermangánu můžou přispět k rychlému zahojení hemeroidů. Tím, že hemoroid vyteče a zahojí se, tak je to podobné, jako by se operativně odstranil - není tam.
Pro další prevenci před vznikem nových hemoroidů postupujte podle návodu ve výše uvedeném článku a stále dbejte rad Vašeho lékaře. Vznikla-li již mezi Vámi a Vaším lékařem nedůvěra, tak to můžete vyřešit změnou lékaře.
Hemeroidy Vám pomohou odstranit v nějaké větší krajské nemocnici na oddělení chirurgie, například v Ústí nad Labem. Před tímto zákrokem si zajistěte doporučení od svého praktického lékaře.
Začal jsem užívat tento lék mimo štítek určení pouze na hubnutí. Nejsem diabetik. První 2 týdny jsem měl mírnou nevolnost, nic hrozného a mírné závratě. Poslední 2 týdny už jsem tyto příznaky neměl. Rozhodně nemohu jíst to, co jsem jídal, nebo se mi bude dělat špatně. Aplikuji si týdenní injekci v dávce 0,25 a za posledních 26 dní jsem ztratil 4,7 kg. Moje chutě na sladké jsou zatím opravdu malé.
Pro diabetes typu 2 "Začal jsem s přípravkem Ozempic před 9 měsíci. V té době jsem měl něco málo přes 200 liber a bral jsem 1000 mg metforminu denně. Metformin mi fungoval téměř 20 let, takže jsem to nečekal. Na 3 roky jsem přibral na váze, i když jsem cvičil, a myslel jsem si, že se mi vymkla kontrola nad chutí k jídlu. Viděl jsem nového lékaře, který mi předepsal Ozempic, o 9 měsíců později, a mám 40 liber, moje A1C kleslo z 8,1 na 5,6 a nemám prakticky žádné příznaky z léku, kromě příznaků začátek taky netrval dlouho, nevolnost, bolest hlavy, únava...vše odeznělo do týdne nebo 2 při každém zvýšení dávky že jsem prostě nejedl dost. Tato droga je příliš dobrá, než aby to byla pravda.
V naší poradně s názvem ARTROZA NEMOC Z POVOLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Váš případ nepůjde uznat jako nemoc z povolání. Budete si musetještě na deset let najít novou práci, u které nebudete muset chodit. Hledat práci můžete buď sám prostřednictvím internetu a telefonu a nebo vám v tom může pomoci příslušný Úřad práce. Nová práce Vám zvedne znovu sebevědomí a uspokojí to přání být užitečný. Jste ještě mladý. Vyřiďte si invalidní důchod a tu novou práci dělejte pro zábavu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Holub.
Myslel jsem si to diky hlavne mi udelalo radost ze jsem mlady dik cempirku.
Kůže se odlupuje pouze u suché pokožky, která je vystavována častému mytí rukou. Velmi účinná je pravidelná hydratace, která může hodně pomoci.
Co dělat, když si dítě kouše nehty?
Pokuste se udělat něco pro to, aby si dítě nekousalo nehty, postačí namáčení nehtů do pepřové šťávy.
Co dělat, když se mi kůže odlupuje z prstů?
Nejspíše se jedná o ekzém. Je vhodné navštívit dermatologa, který vám poradí co a jak, a předepíše vám účinné krémy nebo léky.
Co dělat, když se mi třepí nehty?
Snížení poškození nehtů můžete dosáhnout dostatečným přísunem biotinu. Velmi účinný je krém Eucerin. Také se doporučuje namáčení nehtů před spaním do vody po dobu 10 minut.
Co dělat, když se mi na nehtech objevují bílé čáry?
Nejspíše se jedná o lupénku, proto je důležité navštívit dermatologa.
Co dělat, když se mi odlupují nehty od nehtového lůžka?
Může se jednat o nedostatek železa, lupénku, slintavku nebo základní metabolické vady.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.
Musím hlídat vnoučata a chlapec má diagnostikovanou pátou nemoc,hrozí mi jako dospělákovi také tato nemoc?Myslím ,že jsem ji neměla v mládí.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, pátá nemoc je přenosná v každém věku. Podobně jako neštovice postihují některé dospělé lidi, tak i pátou nemoc může chytit dospělý. Obvykle ale platí, že když jste doposud pátou nemoc neprodělala, tak zřejmě máte přirozené vlastní protilátky a můžete být díky tomu imunní.
Syndrom karpálního tunelu je jako nemoc z povolání evidován u 35 tisíc obyvatel, ale objevuje se také jako projev stárnutí či hormonálních změn, přičemž čtyřikrát častěji jím trpí ženy než muži.
Karpální tunel se nachází zhruba uprostřed zápěstí. Je to průchod, kterým se nervy, cévy a šlachy dostávají z předloktí do dlaně. Jsou tam například ohýbače prstů a palce a také velmi důležitý středový nerv, který má na starosti funkci většiny svalů z přední skupiny předloktí a některé ze svalů ruky, zprostředkovává cit, jemnou a hrubou motoriku. Pokud je tato část ruky dlouhodobě přetěžována nebo byla zraněná či prodělala zánět šlach a vazů, dochází k útlaku středového nervu a k bolesti. Karpály na noze nenaleznete.
Problém s karpálními tunely mívají především ženy (plnoštíhlé a vykonávající pro ruku namáhavé jednostranné práce), a to nejvíce v období přechodu, tedy v období hormonální rozkolísanosti. Bohužel hormonální rozkolísaností trpí dnes mnohem mladší ženy, a proto tato nemoc postihuje i je. Souvisí totiž se špatně tekoucí lymfou (umělé hormony, antikoncepce lymfu staví), kdy se tvoří otoky karpálního tunelu.
Duchovní příčina: Brnění v rukou nemocnému ukazuje, že na jisté příležitosti neměl vůbec reagovat, že lepší bylo je odmítnout. Práce se sbíječkou rozhodně není činnost, kterou by člověk iniciativně vyhledával, avšak uvědomme si, že i zaměstnání, k němuž jsme „jako slepí k houslím“ přivedeni, odpovídá našemu duševnímu vývoji. A tak jestliže jsme kdysi slovy, činy, nebo dokonce rukama bili a zraňovali ostatní, bije nás nyní přes prsty vibrující sbíječka, s níž v zaměstnání často pracujeme. Zlobící nerv na ruce v oblasti karpálního tunelu nemocnému ukazuje, že nemá být jako druzí a stejně jako oni se chovat a život chápat. Také touha mít všechno perfektní, pod kontrolou a podle svého je scestná. V jemných detailech (jelikož postižena je horní končetina) se chybuje. Rukou, svými plány a představami křečovitě svíráte a hodláte získat pro život nedůležité. Snad s vámi brnění otřese obdobně, jako když dostanete ránu elektrickým proudem. Ruce mají spíše hladit, ne světské uchopovat a jiným klid i pohodu brát. Držte se toho, co umíte, ale zároveň nezapomeňte, že život není jenom práce, nebo stálé dělání toho, co milujete. Všechno čiňte s mírou. Uvolněte se, odpočiňte si, zajděte i do přírody a také na lidi se dívejte jinak než doposud a uvidíte, že se potíže s karpálními tunely brzy zmírní. Pravidelně cvičte rukama, krkem a lopatkami, ale zároveň se pohybujte svým duchem k radosti a vzhůru. Pokorně neste svůj kříž a samovolně vzlétnete výš. Ne vždy je tř
Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.
S politováním musím konstatovat, že vnitřní pásový opar, který mě postihl, nepoznal nikdo na pohotovosti, kterou jsem navštívila v bolestech tři dny po sobě. Ačkoliv jsem si "stěžovala" na velké bolesti od oblasti levého bedra směrem do pupku, citlivost kůže v celé šířce s pocitem pálivé až řezavé bolesti....prostě na kůži není nic viditelného! Až potřech dnech diagnostikoval obvodní lékař pásový opar vnitřní. Na kůži se mi vytvořil po třech dnech pouze flíček velikosti koruny, červený, ale za to velmi bolestivý a z něho bolest vyzařovala po celé délce výše popsané oblasti.Lékař nasadil Herpesin tbl a hlavně léky proti urputné bolesti Novalgin, Panadol extra a Milgama injekce. Nemoc trvá téměř měsíc a stále přetrvávají bolesti / již při analgetické léčbě/ jsou únosnější. Kbyby nemoc byla objevena včasněji, možná bych tolik netrpěla.Hlavně jsem byla vyšetřena na úplně něco jiného a odlišného.
Jak asi tato zrádná nemoc s bolestmi bude trvat dlouho?Lze již nyní chodit do sauny, vířivky nebo bazénu?Nebo je nutné více odpočívat?
Hanča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.
Když více s tou rukou pracuji tak večer mám větší bolesti,asi to chce klid.
Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.
Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.
Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.
Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.
Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).
Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).
Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.
Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.
V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Fakultní poliklinika, Karlovo náměstí 32 Praha 2 na svém kožním oddělení provádí vyšetření v oboru dermatologie, dětská dermatologie, léčba ran, mykologie, alergologie, psychosomatika, sklerodermie, flebologie a lymfologie. Najdete zde různé ambulance kožního lékařství jako jsou: ambulance všeobecné dermatologie, ambulance dětské dermatologie, ambulance pro sklerodermie, ambulance pro kožní choroby z povolání a dermatologickou alergologii, ambulance pro flebologii a lymfologii, ambulance mykologická (plísňová onemocnění).
Kontakt a adresa Fakultní polikliniky:
Fakultní poliklinika, budova B, 3. patro
Karlovo náměstí 32
Praha 2
Seznam pracovníků
Lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK:
MUDr. Monika Bodnárová
MUDr. Radmila Divišová
MUDr. Hana Kafková
MUDr. Ondřej Kodet
MUDr. Martina Kojanová
MUDr. Dora Kovandová
Prim. MUDr. Ivana Krajsová, MBA, primář kliniky
Doc. MUDr. Ivana Kuklová, CSc.
MUDr. Viera Miňovská
MUDr. Martina Olexová
Doc. MUDr. Růžena Pánková, CSc.
MUDr. Zuzana Plzáková, Ph.D.
MUDr. Stanislava Polášková
MUDr. Ilona Procházková
Doc. MUDr. Magdalena Skořepová, CSc.
Prof. MUDr. Jiří Štork, CSc., přednosta kliniky
MUDr. Taťána Šuková
MUDr. Zdena Tillová
MUDr. Roman Trýzna
MUDr. Petr Velčevský
MUDr. Martina Žemličková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.
V naší poradně s názvem PRASKLÉ ŽILKY A ČERVENÉ OČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr blažek.
Děkuji za odpověd,ale sváření mám jako povolání,nemám toho raději nechat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když budete používat ochranu zraku při svém sváření a nebo i když sváří někdo vedle vás, tak by se nemělo začervenání očí opakovat. Pokud ano, tak příčina může být i jinde. Například v prachu z broušení nebo smirkování a podovně. To, jestli máte ve své práci pokračovat, můžete posoudit nejlépe sám. Jednak podle svých pocitů z ní a taky podle situace na pracovním trhu ve vašem okolí. Doporučuji poradit se s očním lékařem, který oči vyšetří a může tak lépe zjistit příčinu vašich problémů.
Nezemřel jsem, neboť vím, že budu žít stále v srdcích těch, kteří mne milovali....
Drahá rodino, přátelé, otcovi kolegové a další smuteční hosté,
Věřím, že taková slova by si náš otec Adam Novotný přál slyšet, protože přesně vystihují, jak žil svůj život. Nepřál by si, abychom dnes nad jeho náhlou smrtí truchlili, naopak by si jistě přál, abychom vzdali hold jeho životu, který se vždy snažil žít naplno. A proto jsme se zde dnes sešli, abychom společně zavzpomínali na okamžiky, kdy byl ještě blízko nás a my si mohli užívat společných chvil, nevědouc, že tyhle báječné doby tak náhle skončí. Náš otec měl snad celý život úsměv na tváři a otevřenou náruč pro ty, co by potřebovali jeho útěchu. Jeho srdce bilo pro jeho nejbližší a jeho největším přáním bylo, aby se jeho milovaní měli dobře a pohnul by pro ně třeba i horami, kdyby to bylo nutné. Rodina a přátelé, to pro něj znamenalo vše, pro nás žil a s myšlenkami na nás také zemřel. Jeho náhlým odchodem neztratil svět jen skvělého člověka ochotného vždy bojovat za správnou věc, ale odešel i neuvěřitelně obětavý a milující otec, věrný přítel a v neposlední řadě také pracovitý a spolehlivý kolega. Jeho ztráta ale nijak neumenšuje to, co k nám cítil a co pro nás všechny byl ochotný udělat.
Dovolte mi tedy, abych v tento den na mého milovaného otce zavzpomínal a vzdal mu čest.
Náš otec Adam Novotný se narodil v roce 1968 do milující rodiny. Většinu svého života se musel vyrovnávat s volbou svých rodičů nejít s davem, která způsobila, že řada jeho snů, zůstala i nadále jen v říši snění a nikdy se neuskutečnila. Nikdy se nemohl stát vysněným advokátem, ale i přesto nikdy nelitoval a obdivoval se své rodině a velmi si ji za jejich činy vážil. Místo studia na právnické fakultě se vyučil tesařem a postupně se stal mistrem ve svém řemeslu. Miloval, když něco nového stvořil a vyloudil tak úsměv na tváři řadě lidí. Za svou práci byl obdivovaný nejen svými kolegy a nadřízenými, ale i širokým okolím. Jemu ale na obdivu nezáleželo, vždy jen chtěl šířit radost. Jeho práce ho také přivedla do Plzně, kde se v kanceláři, kterou měl vybavit novým nábytkem, seznámil se svou osudovou ženou, naší maminkou. Náš otec byl vždy muž činu, a tak dlouho neváhal a spojil s ní svůj život. Nikdo na světě nebyl šťastnější než on v den, kdy mu jeho životní láska přivedla na svět dvojčata. Už tehdy přísahal, že mě s bratrem Ondřejem ochrání a bude nás navždy milovat. Svému slibu dostál, přestože to s námi neměl nikdy jednoduché. Naše rodina prožívala nejšťastnější chvíle svého života, když jsme náhle přišli o matku a otec ztrat
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Pibilova.
Dekuji vam za odpoved. Jiste jste uz slysel ze zakonik prace se ne vsude dodrzuje ale v nasem pripade nejde o zakonik, jde o to, ze skutecne existuji povolani, kde clovek proste odejit k lekari nemuze pokud ho neodveze zachranka. Moje blizka osoba je v techto pracovnich dnech soucasti velkeho mezinarodniho tymu ktery pracuje na dile za radove miliony korun a kazda promeskana hodina se zde tvrde plati. Chceme byt zodpovedni vuci ostatnim lidem aby nedoslo k prenosu choroby a aby nekdo nemusel tvrde platit. Verila jsem, ze v teto spolecnosti se najde cesta , kdyz se vsude mluvi o zdravotni peci, o nadstandartech atd. Clovek rad zalpati ale musi mit komu. Jsem podnikatelka, zazila jsem uz hodne byrokracie ale kdyz jde o zdravi tak by mela jit byrokracie stranou nemyslite? Preji hezke podzimni dny Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Brošová.
když jde o zdraví, měly by jít stranou prachy :) a mezinárodní tým to bez Vaší osoby blízké nejspíš zvládne.
Ať jenom nemoralizuji... pokud si myslíte, že jde o svrab, dá se i bez pžedpisu pořídit sirná mast a zahájit léčbu.
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Bolest, kterou vidím ve vašich očích a kterou cítím ve svém srdci, nás přivedla sem do těchto tichých smutných míst. Ztráta blízké bytosti je vždy těžká, a dnes je o to těžší, že nás náhle a bez varování opustil milovaný manžel a otec, který nedostal od života šanci ještě toho mnoho prožít a vykonat. Nikdo z nás netušil, že chvíle, které s ním trávíme, jsou naše poslední. Možná kdybychom to tušili, prožili bychom je jinak. Naposledy bychom ho objali a řekli mu, že ho máme rádi, netrápili bychom se maličkostmi a užívali si každý jeho pohled, dotyk, úsměv i nádech. Osud nám to nedopřál, i přesto věřím, že každý moment našich životů prožitý s mým tatínkem stál za to. Žal a bezmoc, kterou v tuto chvíli cítíme, svědčí o tom, že i přes to, že můj otec Josef Novotný skonal tak mladý, dokázal během toho svého krátkého žití zanechat krásnou a trvalou stopu v našich životech. Dovolte mi nyní, abych několika slovy vzdal čest jeho životu.
Můj tatínek Josef Novotný se narodil před 38 lety v jeho milované Kutné Hoře do učitelské rodiny. Doba, do níž se narodil, poznamenala vztahy v rodině. A on se po svém narození stal nití, která spojila to, co politika rozdělila. Byl pilířem usmíření a odpuštění mezi sourozenci, dětmi a rodiči. Byl jediným milovaným synem, synovcem i vnoučetem. Od dětství se koupal v množství rodinné lásky a vyhříval se na výsluní zájmu všech členů rodiny. Celá rodina tak měla podíl na jeho veselé povaze a optimistickému přístupu k životu. Po šťastném dětství následovalo problematické dospívání, kde se odcizoval politickým názorům svých rodičů, i přesto si s nimi ale uchoval krásný vztah. Můj otec věřil, že každý má právo vzdělávat se a pracovat bez ohledu na politické smýšlení. Za své názory musel opustit místní gymnázium a vyučit se kuchařem. Nikdy si ale nestěžoval, věřil, že to osud o jeho budoucnosti rozhodl, a tak otec udělal vše proto, aby se stal tím nejlepším v oboru. V jeho úspěchu ho nezastavilo ani prožívání prvních milostných splanutí, lásek a ani narození prvního a jediného syna. Přestože dítě přišlo dříve, než čekal, zhostil se rodičovství na výbornou. I ve chvílích, kdy budoval svou první restauraci, nezapomínal, že je v první řadě rodičem. Staral se o mě a po celou dobu mi byl dobrým otcem, rádcem i přítelem. Žádné mé problémy mu nepřišly malicherné, nikdy nezapomněl na jediný můj zápas, nebo školní vystoupení. Vždy jsem věděl, že já a má matka jsme pro něj tím nejdůležitějším bodem v jeho životě. A přestože s námi trávil každou svou volnou chvilku
Ve svém příspěvku BOLEST KOLEM KOTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ježková iveta.
Dobrý den, přítel, má bolest kotníku, stává se, že mu i otéká, cítí horkost, při mazání chladivou mastí, jsem nahmatala prohlubeň. Tyto problémy má už dlouhodobě. Je řidič z povolání a silný kuřák.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zde jsou poznatky pacienta potýkajícího se s nemocí dna.
Na rozdíl od jiných forem artritidy není dna chronická, ale vzplane v epizodách trvajících jen několik dní. Můj první útok byl v polovině 80. let. Byl jsem vegetarián, ale jedl jsem příliš mnoho živočišných bílkovin - zejména sýr jako pohodlnou potravinu, studoval jsem doktorát, protože se mi rozpadlo manželství. Můj lékař mi během vzplanutí přikázal užívat Colchicin, odvozený z krokusů jako šafrán, ale se spoustou potenciálně závažných vedlejších účinků. Již nedoporučujeme! A Allopurinol (Milurit, pozn. redakce) musíte neustále užívat, ať už jste nemocní nebo ne, takže jen mnohem více peněz pro Big Pharma.
Rychlý posun vpřed na začátek roku 2000. Nová žena a rodina, mnohem méně stresu, vegan a žádná aktivní dna po celé desetiletí. Snědl jsem celý blok tofu (340 g) jako salát z tofu směs (extra pevné tofu, vymačkané nasucho, poté rozdrobené vidličkou, hroznové semínko Vegenaise, jemně nasekaný celer včetně listů, jemně nakrájená červená nebo Vidalia cibule, kurkuma, černý pepř, celozrnná hořčice, kelp prášek, miso) vše položeno na knäckebrotu nebo žitném chlebu, nebo jen tak. Tak lahodné! NEMŮŽU UVĚŘIT, že jsem to snědl celé, ale omezte prosím své denní bílkoviny na ne více než 1/2 bloku (170 g). Mé tříčlenné rodině vystačí 1 blok tofu (340 g) na celý den, každý den po celá léta. A od té doby, co jsem omezil bílkoviny jen na tohle tofu, žádná dna už nikdy víc mě netrápila.
Moje rada na záchvat při dně: Okamžitě ODSTRANĚTE VŠECHNY bílkoviny po dobu (nejvýše 2–3 dnů). Jezte hodně třešní a višní (ale ne těch tmavých/sladkých) a/nebo pijte šťávu z višní. Jezte celer nebo pijte čaj z celerových semínek nebo kořene pampelišky, abyste hodně čůrali a vypláchli krystalky kyseliny močové, které bodají do nervů v blízkosti vašich kloubů. Pro zmírnění bolesti udržujte nohu zvednutou, s ledem uvnitř tenkého ručníku na špičce nohy. Vždy mi pomohla kurkuma s černým pepřem nebo její koncentrát, kurkumin s Bioperinem. Četl jsem, že aspirin na mírnění bolesti zhoršuje dnu. Já osobně neberu tyto NSAID, YMMV, cokoliv. Nejdůležitější jsou: třešně na antokyany a diuretika celer nebo hodně vody na zředění a vyplavení kyseliny močové.
dnes nastal den, kdy se musíme rozloučit s člověkem, který nám všem byl velmi blízký. Každý z nás ho poznal z jiné stránky, ale snad nikdo nemůže říci, že by nebyl člověkem dobrým a laskavým, člověkem, který vždy druhým pomáhal. I proto mi prosím nyní dovolte, abych se za nás za všechny rozloučil/a.
Znal/a jsem ho několik let. Postupem mého života se pro mě stal tím nejcennějším člověkem na světě. Byl pro mne ohromnou oporou a skvělým kamarádem. Každý den s ním byl pro mě cennější a cennější, hlavně ke konci jeho života. Postupně se mi zarýval do mysli a do srdce. Každá vzpomínka na něj mi moje bolavé srdce hojí. Dny, kdy jsem za ním přišel/a na návštěvu a on vyndal karty, které byly roky opotřebované, abychom si zahráli kanastu, patří mezi mé nejlepší v životě. S ním jsem byl/a opravdu šťastný/á a veselý/á. Jemu vděčím za to, že jsem poznal/a, co je to upřímný úsměv. Vzpomínky a zážitky, které jsem s ním prožil/a, bych nikdy nedokázal/a spočítat, bylo jich mnoho. A proto jsem si jistý/á, že každý z vás, co dnes sedí v tomto sále, jich pár ve svém srdci našel. Stejně jako odešel on, odejdou i jeho hlášky, jeho smích, jeho nakažlivá nálada, když fandil svému milovanému fotbalovému týmu. Zmizí spousta věcí s ním spojených, ale vzpomínky zůstanou. Ty nádherné vzpomínky, které vytvořil jeden z nejlepších lidí na světě. Nebojte se a vzpomínejte na něj!
