NUTRIE NA ZELENINĚ, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Ondatra s nutrií jsou velmi často zaměňovány, ač je mezi nimi již na první pohled patrný rozdíl. Oba druhy však spojuje životní prostředí, kterým je voda.
Zajímavosti o nutrii
Nutrie pochází původně z jižní poloviny Jižní Ameriky, kvůli kožešině a masu je chována téměř na všech kontinentech, v mnoha zemích však nutrie z kožešinových chovů unikly a založily divoké populace. V současné době divoce žijící nutrie obývají kromě Antarktidy a Austrálie všechny kontinenty. Přesné údaje o aktuálním rozšíření snad ani neexistují. Téměř všude je nutrie považována za nežádoucí invazivní druh (ačkoli se ji podařilo někde vymýtit). Jediné, co její stavy jakž takž redukuje, jsou kruté zimy.
Nutrie, zvaná též vodní krysa, řekomyš nebo z angličtiny koypu, je velký hlodavec, který vypadá jako kříženec obří krysy a bobra. Je to výborný plavec – má na nohou plovací blány a nozdry posunuty nahoru a dopředu. Má nápadně oranžové hlodáky a dlouhý, téměř lysý ocas. Původní přírodní barva je tmavě hnědá, ale vyšlechtěno bylo mnoho dalších variant (bílá, zlatá, moravská stříbrná, černá, greenland, safírová, pastelová, perlová nebo vícebarevná přeštická nutrie). Nutrie se dožívají až 6 let, obvykle však jen 3 roky.
Délka těla je 40–70 cm + 30–45 cm ocas, váha obvykle 4–6 kg, ale dobře živený samec může mít i 10 kg (v zajetí i 12 kg). Zajímavostí je, že ocas nutrie se po úmrtí po několika hodinách samovolně oddělí od těla.
Invazivní populace nutrií se zvětšuje nebo zmenšuje podle počasí – je-li příliš krutá zima, nutrie trpí omrzlinami a hynou, je-li však zima mírná, nutrie se množí a zvětšují svůj areál rozšíření směrem k severu.
V přírodě nutrie žijí v sociálních polygamních skupinách, jimž vládne alfa samice, jen v době říje se vedení dočasně ujímá alfa samec. Mladé samice ve skupině zůstávají, zatímco samci jsou vyhnáni. Vyhrabávají v břehu až 15 m dlouhé chodby. Nejaktivnější jsou za šera, přičemž se obvykle nevzdalují od své nory dále než 150–200 m, podstatnou část dne tráví ve vodě.
Jako typičtí hlodavci jsou nutrie velmi plodné. Pohlavní dospělosti mohou dosáhnout samci již ve 4 měsících, samice dokonce ve třech, většinou je to déle (někdy až v 9 měsících). Mláďata se rodí v průběhu celého roku. Samice je březí asi 130 dní a znovu zabřeznout může ihned po porodu. Jedna samice může mít do roka třeba 15 mláďat, ovšem ty se ještě týž rok množí a množit se můžou i jejich potomci a potomci potomků. Je to taková pyramida, že z jedné samice mohou být stovky mláďat ročně. Teoreticky se mohou množit až 4 generace nutrií v tomtéž roce, ve skutečnosti však mnohem více, jelikož tento příklad je počítaný od matky, přičemž se ale stále množí i její rodiče a několik generací prarodičů.
V naší poradně s názvem KŘEMÍK V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
Jaké potraviny jíst na doplnění křemíku? Lámou se mi vlasy a nehty a proto si myslím, že mám křemíku málo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Křemík získáváme z potravy ve formě křemičitanů (solí křemíku). Ty jsou obsaženy především v minerálních vodách, v pivu, kuřecí kůži, celozrnných potravinách a v kořenové zelenině. Při dlouhodobém nedostatečném příjmu křemíku skutečně můžeme pozorovat zvýšenou lomivost nehtů a vlasů. Naopak přehnané monžství křemíku zase způsobuje tvorbu močových kamenů. Nejlépe křemík doplníme pomocí potravních doplňků, u kterých se dá přesně určit jejich dávkování. Optimální denní příjem křemíku se pohybuje v rozmezí 20-40 mg.
Někdo rozlišuje ondatru od nutrie podle ocasu, ale pro mnohé z nás to nebude to nejlepší vodítko, protože ocas těchto dvou druhů se zas tak moc neliší. Ondatra jej má v průřezu spíše oválný, po stranách mírně zploštělý a nutrie spíše kulatý. Nejmarkantnější rozdíl mezi těmito hlodavci je asi v jejich celkové velikosti. Ondatra dorůstá maximálně do 1,5 kg, takže vypadá trochu jako větší potkan, kdežto nutrie je pořádný hlodavec, který může vážit 6–12 kg.
Nutrie má vpředu dva hlodáky oranžové barvy, ocas kulatý a kratší, než je tělo samotné. Oproti tomu ondatra tyto zuby nemá barevné, ocas je lehce zploštělý a jeho délka bývá delší než tělo samotné.
V naší poradně s názvem JAKOU ZELENINU JÍST PŘI WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Dočkalová.
Dobrý den,
zatím jsem nikde nezjistila, jakou zeleninu mohu jíst při užívání Warfarinu 3mg. Nyní užívám 1 1/2 Warfarinu denně. Všude čtu jenom o té zelenině, která se nesmí.
Proto vás prosím o sdělení, kterou zelenimu tedy mohu jíst, jak se říká, bez zábran.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je to jednoduché, při warfarinu se může jíst bez zábran všechna zelenina, která není uvedena v seznamu nevhodné zeleniny.
Ondatra pižmová žije v současné době téměř ve všech vodách střední a východní Evropy, vyskytuje se také v některých oblastech Skandinávie a západní Evropy. Svým rozšířením zasahuje až daleko na Sibiř. Ondatra pižmová pochází ze Severní Ameriky. Zdomácněla v oblastech bývalého Sovětského svazu a v Evropě.
Hlava s tělem měří u ondatry 26 až 40 cm, ocas je ze stran poněkud zploštělý, dlouhý 20 až 27 cm a poměrně silný. Ondatra váží 1 až 2 kg. Srst má tmavohnědou, na spodní straně těla poněkud světlejší. Některé chlupy jsou silnější až štětinovité, a proto pokryv těla působí jakoby zježeným dojmem. Mezi prsty zadních nohou jsou krátké plovací blány. Celá vrchní část těla ondatry při plavání zpravidla vyčnívá z vody, přičemž se ocas hadovitě pohybuje ze strany na stranu. Na zemi působí ondatra pižmová nemotorně, používá však velmi šikovně přední tlapy pro přidržování potravy. Velikostí těla převyšuje všechny ostatní druhy hrabošů, lze si ji ale někdy splést s mladou nutrií anebo s mladým bobrem. Bobři však mají široký plochý ocas a nutrie má ocas silný a na průřezu kulatý.
Ondatru pižmovou, vysoce ceněnou jako kožešinové zvíře, vysadil v roce 1905 v Čechách kníže Colloredo-Mansfeld na svém panství v Dobříši, přibližně 40 km od Prahy. Zvířata si rychle zvykla a začala se rozmnožovat takovým tempem, že už v roce 1915 pronikla do Bavorska, v roce 1917 do Saska a v roce 1927 se objevila ve Virtembersku. Ve stejnou dobu se ondatry rozšířily podél Dunaje daleko za Vídeň a pronikly rychle jak směrem na Balkán, tak i na severozápad. Přes okamžitá opatření k omezení jejich počtu, jakými byla povinnost okamžitého hlášení výskytu ondater a vypsání prémií za jejich odchyt, se nepodařilo jejich šíření zabránit. Lokální akce, které měly místa vyčistit od ondater, měly pouze krátkodobý účinek a nebylo možné je neustále opakovat. Později bylo i na různých vhodných místech na území tehdejšího Sovětského svazu vysazeno na 80 000 těchto zvířat za účelem zvýšení množství zpracovávaných kožešin. Tak se ondatra pižmová rozšířila i na Sibiři a ve Střední Asii, kde rozlohou svého výskytu daleko převyšuje obývané oblasti v Evropě. Ondatra pižmová tam nebyla považována za škodnou, protože řeky v Sovětském svazu nebyly většinou regulovány, a proto nemohly vzniknout ani žádné škody na přehradách a hrázích. Naproti tomu ve střední a západní Evropě, kde byly téměř všechny střední a větší vodní toky už dávno regulovány a eventuálně dokonce převedeny do umělých řečišť, vznikaly značné problémy. Ty se však nepodařilo vyřešit ani tím nejintenzivnějším lovení
V naší poradně s názvem VZHLED A TVAR STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den mam stolici 2 x denne ale nekdy i ve vic kouscich je to nornalni . Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Optimální stav je jednou denně. Ale záleží na tom kdy a jak hodně jíte. Při velkém množství snědené potravy se klidně může potřeba vyprazdňování objevit i vícekrát za den. Zároveň je to i v případech, kdy se jí hodně nestravitelné vlákniny, například v zelenině. Pokud se cítíte dobře a stolice není tekutá, tak vyprazdňování vícekrát za den není problém.
Při jaterní dietě se k snídani hodí třeba nízkotučný ovocný tvaroh, ovesná kaše s ovocem, toast s plátkem libové šunky, pečivo s marmeládou, nebo i omeleta z vaječných bílků.
K svačině se hodí různé ovocné saláty, ovoce, piškoty, chléb s libovou šunkou, nízkotučné jogurty.
K obědu nebo k večeři se dá připravit obrovské množství jídel. Není potřeba se ani vyhýbat masu, stačí si vybírat libové maso a zvolit i správnou úpravu masa. Vhodné jsou například špagety, pstruh s bramborovou kaší, králík s bramborem, kuřecí prsa (dušená, grilovaná) se zeleninou. Níže uvádím ukázky vhodných receptů.
Kuře na zelenině s rýží
Suroviny:
Celer
400 g kedluben
2 petržele
1 mrkev
4 kuřecí prsa
Kmín
Šalvěj
Tymián
Pepř
Sůl
Postup přípravy:
Zeleninu si omyjeme, očistíme a nakrájíme na kostičky. Pekáč vymažeme ideálně olivovým olejem (nebo řepkovým) a vložíme do něj nakrájenou zeleninu. Tu pak posolíme, opeříme a pořádně ještě promícháme. Zelenina se peče asi na 180 °C zhruba 30 minut. Mezitím si omyjeme maso, naklepeme ho, osolíme, opepříme a dochutíme bylinkami. Ochucené maso pak přidáme k zelenině, vše se ještě peče zhruba půl hodiny. Mezitím si uvaříme rýži podle návodu (vložíme do vroucí osolené vody, vaříme a pak scedíme rýži).
Krůtí plátek s bylinkami a s bramborem
Ingredience:
2 krůtí plátky
Bazalka
Tymián
Libeček
Petrželka
Sušená sladká paprika
Olej
Sůl
Pepř
Postup přípravy:
Omyjeme si krůtí maso, nakrájíme a naklepeme ho. Poté ho osolíme, opepříme. Připravíme si bylinkovou směs a do směsi pak naložíme maso (alespoň přes noc) ještě zlehka zakápnuté olivovým olejem (nebo řepkovým). Olej pomůže, aby se bylinky s masem dobře spojily. Krůtí plátky pak opečeme na suché pánvi (ideálně grilovací, která maso méně připéká). K masu se hodí třeba bramborová kaše, ale nesmí být se smetanou, vhodnější je nízkotučné mléko.
Špagety s kuřecím masem
Ingredience:
Kuřecí prsa
2 rajčata
Rajský protlak
50 g strouhaného nízkotučného eidamu
Mletý kmín
Petrželová nať
Špagety
Postup přípravy:
Omyjeme si a očistíme maso, poté ho nakrájíme na kostičky, okořeníme a dusíme na vodě. Připravíme si rajčata, která omyjeme, odstraníme semínka a nakrájíme je najemno. Když maso změkne, přidá se k němu rajčatový protlak a omytá, nakrájená petrželová nať. Omáčka nesmí být příliš vodová. V mezičase si připravíme špagety podle receptu (do vroucí osolené vody vložíme špagety a vařím
Ve svém příspěvku CHELÁTORY ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Hynkova.
Dobry den, žiji trvale v Norsku, kde neni podle me zrdavotnictvi vyvynuto na takove urovni jako v CR. V nasi rodine se vyskytlo velice ojedinele onemocneni zvysene koncentrace zeleza v krvi (hemochromatoza) - doktori si tu nevedi moc rady, po nekolika letech zahajili lecbu odberu krve (venepunkci)- jedna se ovsem o starsi pani (pres 70 let) , ktera na tuto lecbu reaguje velice spatne - cetla jsem nekolik clanku o Chelatorech zeleza, ktere se vyskytuji v ovoci a zelenine,ale zajimalo by me ,jestli existuji nejake specificke leky, ktere jsou dostupne v CR? jsou volne dostupne nebo jen na predpis?
Predem dekuji za odpoved
S pozdravem Hynkova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MUDr. Martin Beránek.
Dobrý den,
k léčbě hemochromatózy v ČR se na prvním místě používá také venepunkce. Pro pacienty kteří jí netolerují (nejčastěji z kardiovaskulárních příčin), je dostupný chelatační lék deferoxamin, který je ale pouze pro injekční podání. Pokud je z nějakého důvodu kontraindikován injekční přípravek, je k dispozici deferasirox v tabletových formách. Oba tyto léky jsou však vázány na lékařský předpis a nelze je volně koupit v lékárně.
Nejkontroverznější částí je ovlivnění perorální antikoagulační léčby množstvím vitaminu K ve stravě (s potravinami). Názory na důležitost zavedení diety po nasazení terapie Warfarinem se rozcházejí od jejího naprostého odmítání až po přísné dodržování. Vitamin K může organismus získat z přirozených zdrojů – vitamin K1 (fytomenadion) z potravin rostlinného původu nebo vitamin K2 (menachinon) vyráběný kmeny bakterií v tenkém a tlustém střevě člověka, nebo lze využít syntetického preparátu (vitamin K3 – menadion).
Doporučená denní dávka vitaminu K je u dospělých mužů 80 μg, u dospělých žen 70 μg.
Pro správné antikoagulační působení warfarinu je nutné, aby pacienti neměli nižší přísun vitaminu K. Aby bylo možné zajistit účinek warfarinu, znamená to, že úplná restrikce vitaminu K by byla kontraproduktivní. Vitamin K je důležitý nejen jako kofaktor při tvorbě koagulačních působků, ale také pro správný chrupavkový a kostní metabolismus.
Omezení zeleniny jako nejdůležitějšího zdroje vitaminu K by tedy měla pro pacienty neblahé důsledky, nehledě na její zásadní zastoupení v racionální výživě a jako zdroje vlákniny, antioxidantů, minerálů a jiných vitaminů. Jednorázový ani extrémní příjem těchto potravin úroveň antikoagulace zásadně neovlivní. Terapeutická dávka vitaminu K je 1–5 mg Kanavitu jednorázově. Tato dávka se podává s cílem změny INR. Pokud by se mělo dosáhnout dávky 5 mg Kanavitu, například při požití špenátu, musel by ho pacient zkonzumovat najednou přibližně 2 kilogramy za předpokladu 100% vstřebání obsahu vitaminu v zelenině. Je však prokázáno, že dlouhodobý příjem vitaminu K dietou vyšší než 250–500 μg/denně může ovlivnit úroveň efektu kumarinů. Uvádí se, že hodnota INR klesá o 0,2 na každých 100 ug vitaminu K. Nejbohatší zdroje vitaminu K jsou obsaženy zejména v listové a košťálové zelenině. Doporučuje se příjem těchto potravin v rozmezí 5–7 dávek za týden (dávka je specifikována jako jeden šálek). Problémem může být fakt, že obsah vitaminu K v zelenině je nestálý, protože je závislý na podmínkách jejího pěstování, klimatu a délce slunečního svitu. Za bezpečné ke konzumaci ve větším množství se ze zeleniny považují například brambory, cukety, papriky, okurky, rajčata a kořenová zelenina, zde nehrozí žádné interakce.
Ovoce se v zásadě považuje za bezpečné v jakémkoliv množství, snad pouze s výjimkou u nás nepříliš rozšířeného avokáda, které vyvolá interakci s Warfarinem spíše indukcí zrychleného odbourání léku v játrech než obsahem vitaminu K. Kontroverzní zůstává otázka v urologii v poslední době často užívaných brusinek. Konzumace přiměřeného brusinkové
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Sema.
Otázka-je možné používat Tebokan 120mg současně s lékem Warfarin, jedná se mi o to zda může snižovat účinek Warfarinu jak třeba vitamin K obsažený v zelenině ? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tebokan je lék na zlepšení paměti a svůj účinek má založen na zlepšení prokrvení mozku. Účinky zlepšující prokrvení mohou zároveň posilovat účinky Warfarinu a mohlo by dojít ke krvácení. Pro bezpečné společné užívání bude třeba provést přeměření srážlivosti krve na začátku léčby Tebokanem a podle výsledků upravit dávkování Warfarinu. Po skončení léčby Tebokanem se provede znovu přeměření srážlivosti krve a přizpůsobí se dávkování Warfarinu. Obě tyto změny v léčbě Warfarinem i potřebné testy srážlivosti vám udělá praktický lékař. Uvědomte svého lékaře o svém záměru užívat společně s Warfarinem lék Tebokan a dohodněte si s ním zmíněný postup.
Hovězí na houbách je klasika, co ale zkusit pochoutku z hovězího a hub od Pohlreicha v této podobě:
Hovězí bourguignon
Ingredience: 1 kg hovězí kýty, cibule, mrkev, majoránka, bobkový list, červené víno, slanina, malé cibulky, žampiony, koňak, olivový olej, máslo, sůl, celý pepř, rozmarýn, tymián, petrželka
Postup: Den předem naložíme maso nakrájené na velké kusy do mísy spolu s nahrubo nakrájenou cibulí, mrkví, několika kuličkami černého pepře, rozmarýnem, tymiánem, majoránkou a bobkovým listem. Vše zalijeme červeným vínem a necháme v lednici.
Druhý den slijeme z marinády tekutinu do jiné misky. Maso osušíme v papírové utěrce, osolíme a opepříme. V pánvi rozehřejeme olivový olej a osmažíme na něm nakrájenou slaninu a malé oloupané cibulky, přidáme zeleninu z marinády a orestujeme. Po chvilce zeleninový základ přendáme do jiného hrnce a do pánve vhodíme maso (podle potřeby můžeme pánev zakápnout olivovým olejem), maso opečeme ze všech stran dohněda, moc s ním nemícháme, aby nám nevznikl guláš. Jakmile jsou všechny kousky masa opečené, přendáme je k zelenině a do pánve nalijeme marinádu, kterou spojíme s výpekem z masa. Vše poté nalijeme do hrnce k masu a zelenině a necháme vařit alespoň hodinu a půl.
V rendlíku na másle orestujeme pár žampionů se špetkou soli a pepře, stačí jen chvilka. Houby zalijeme asi 1 dl koňaku, necháme vyvařit alkohol (můžeme oflambovat). Do burgundské omáčky přidáme kousek másla a přimícháme žampiony. Hovězí bourguignon podáváme s nasekanou petrželkou.
V naší poradně s názvem WALFARIN MĚŘENÍ HODNOTYQ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rerkova.
mám naměřenou hodnotu Q 1,6 prosím je to málo zeleniny?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ideální hodnota je 2,0 až 3,0. Vy máte 1,6 a to znamená, že krev je hustší než má být. Nejspíše od svého lékaře dostanete silnější dávkování Warfarinu. A ptáte-li se, jestli muže nízké hodnoty Q způsobit zelenina, tak odpověď je ano. Vitamín K obsažený v zelenině zeslabuje účinky Warfarinu. Čím více zeleniny, tím nižší hodnota Q. Určitě nezůstávejte v tomto stavu a spolupracujte s lékařem na stabilizaci své krevní srážlivosti.
Krevní řečiště dodává vlasovým kořínkům výživu v podobě aminokyselin a vitamínů. Pokud dojde k zastavení nebo snížení přívodu těchto látek, vlasový kořínek zastaví svoji činnost, životnost vlasu se zkracuje a vlas předčasně odumírá. Důsledkem je padání vlasů. Jako patologická ztráta vlasů se označuje vypadávání 100 a více vlasů denně. Hlavní složkou vlasů je keratin. Tato substance obsahuje skupiny lipidových nebo proteinových řetězců, které jsou charakteristické velkým množstvím aminokyselin obsahujících síru. Tyto aminokyseliny poskytují vlasům mechanické schopnosti (rezistenci, elasticitu). Kvalita keratinu spolu s dostatkem aminokyselin obsahujících síru je důležitá pro vitalitu vlasů. Kromě keratinu jsou pro zdravé vlasy potřeba ještě další látky, mezi nimi například vápník a křemík jako regulátory metabolismu, dále vitamíny B1, B2, B6, kyselina pantothenová a biotin (vitamín H), kyselina para-aminobenzoová, vitamín E (antioxidant, který je nepostradatelný při buněčném dýchání) a speciální směs minerálů zinku, mědi a železa.
Protein
Vlasy se vyživují proteiny, proto je důležité, abych jich byl dostatek v těle či ve stravě. Protein je důležitý pro tvorbu vlasů, jejich sílu a zdraví. Nedostatek bílkovin může způsobit suché, křehké a slabé vlasy. Extrémní diety jsou pak jasnou příčinou vypadávání vlasů. Jako velmi vhodné potraviny na proteiny lze jmenovat kuřecí maso, krůtí maso, ryby, mléčné výrobky a vejce. Dalšími vhodnými potravinami jsou luštěniny a ořechy.
Železo
Železo je důležitým minerálem pro vlasy. Nedostatek železa vede k anémii, což je hlavní příčina spojená s vypadáváním vlasů. Vlasové folikuly a kořínky jsou napájeny živinami bohatými na prokrvení. Anémie tento přívod živin do folikulů, které ovlivňují cyklus růstu vlasů, narušuje, takže to může vést k jejich odumření. Železo je obsaženo v červeném mase, kuřecím mase a rybách. Ve vegetariánské stravě je železo obsaženo v čočce, špenátu a zelené listové zelenině, jako je brokolice, kapusta a zelený salát.
Vitamín C
Vitamín C pomáhá se vstřebáváním železa. Dalo by se říci, že potraviny bohaté na vitamín C jsou vhodné ve spojení se železem. Vitamín C je také antioxidantem. Nejlepší zásoby vitamínu C jsou v černém rybízu, borůvkách, brokolici, kiwi, pomerančích, papáje, jahodách a sladkých bramborách. Vitamín C pomáhá při produkci kolagenu, který posiluje kapiláry.
Omega 3
Omega-3 mastné kyseliny jsou důležité tuky pro lidské tělo. Tyto kyseliny musejí být získány z potravin. Nacházejí se v buňkách, které lemují pokožku hlavy, a také v mazu, který udržuje pokožku hlavy hydratovanou. Nejčastěji jsou tyto mastné kyseliny obsaženy v tučných rybách, jako jsou losos, sleď, sa
Játra neustále produkují žluč (světlezelená tekutina), kterou vylučují přímo do tenkého střeva anebo ji ukládají ve žlučníku. Žluč je potřebná pro absorpci tuků a vitamínů rozpustných v tuku. Taktéž pomáhá k měkčí stolici a zodpovídá za její hnědou barvu. Jak je tedy možné, že má žluč zelenou barvu? Zde je vysvětlení: Když žluč postupuje přes střevo, postupně se mění její barva ze zelené přes žlutou až hnědou účinkem bakterií v tlustém střevě, které žluč změní na žlučové soli. Zelená stolice tak často naznačuje, že potrava prošla střevem rychleji, než je normální (to je zvýšená doba tranzitu střevem, viz trávicí těžkosti), tudíž dříve než se mohla změnit ze zelené na hnědou. Průjem zrychlí tranzit potravy střevem. Jakýkoliv faktor vyvolávající průjem tak může způsobit, že jeho konečným důsledkem je zelená stolice. Zelená stolice se může tvořit i při konzumaci zvýšeného množství stravy, která obsahuje chlorofyl. Jedná se o přírodní zelené barvivo nacházející se zejména ve špenátu, v listové zelenině, a to v hlávkovém anebo ledovém salátu, v kapustovité zelenině, jako je zelí, kapusta, brokolice.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Piše Milan.
Mám dnu.Mám rád ostrá jídla-mexická.Dále hodně kyselá,více octu.Např.utopence,nebo zavináče.Vadí ocet v jídle?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ocet při dně nevadí a podle některých odborníků je dokonce prospěšný při snižování kyseliny močové, což je původce dny. Problém bude až v tom, co je do octa naloženo. Máte-li dnu, musíte omezit příjem masa a některých potravin. Mexická kuchyně je úžasná, ale je často plná mletého masa a fazolí a to prostě při dně nemůžete jíst ve velkém množství. Máte-li rád ostré, zkuste se orientovat raději na asijskou kuchyni. Ta nabízí mnoho chutných pokrmů založených jen na zelenině a tím i prospěšných pro nemocné dnou.
Při rozhodování o tom, co jíst a co ne, je dobré vědět, že to nesmí být kakao, alkohol a pivo, potom játra, brzlík a mozek, dále pak to nesmí být ani ančovičky, treska, sleď, makrela, mušle, sardinky, pstruh, krab, humr, ústřice a krevety. Z masa pak vyloučit slaninu, krůtí maso, telecí maso a zvěřinu. Ze zeleniny nejíst chřest, fazole, houby, hrášek a špenát. Ostatní můžete jíst podle libosti s tím, že pokrm s malou přítomností masa bude jen jednou za dva dny.
Karotenoidy jsou obsaženy v různé zelenině či ovoci, zejména však ve žlutých a červených plodech. Mrkev, paprika, rajčata nebo citrusové plody jsou plodiny, ve kterých se vyskytuje největší množství karotenoidů. Také mohou být obsaženy v některých živočišných produktech, například ve vejcích, viz zabarvení žloutku. Nejvyšší koncentrace karotenoidů je však v ovoci a zelenině. Konzumované ovoce a zelenina by měly rovněž obsahovat dostatek vlákniny, aby prospívaly i správné funkci trávicího systému. V dnešní době není jednoduché neustále dávat pozor na vyváženou stravu. Naštěstí se dodavatelé stále více snaží nabízet produkty, které pomáhají ke zlepšení zdraví, například stravu obohacenou o karotenoidy.
V naší poradně s názvem LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE - SEZNAM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Teraz užívam na riedenie krvy Anopyrin. Na internete som sa dozvedel o potravinách predovšetkým zelenine obsahujúcich vitamin K, nie sú vhodné pre
konzumáciu pri súčasnom užívaní Anopyrinu. Aké vitamíny mám konzumovať, keď nemôžem zeleninu ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anopyrin obsahuje kyselinu acetylsalicylovou, která vám pomáhá udržet krev bez tvorby krevních sraženin. Jednou z hlavních funkcí vitamínu K je kontrola hustoty krve a umožnění srážení krve v případě zranění. Vitamin K může aktivovat řadu proteinů zapojených do buněčné komunikační cesty zvané koagulační kaskáda. Tato kaskáda podporuje shlukování krevních buněk, nazývaných krevní destičky, což způsobuje tvorbu krevní sraženiny. Máte-li ve stravě příliš málo vitamínu K, tak to může zabránit vašemu tělu v řádné reakci na zranění, což zvyšuje riziko vzniku modřin a jiného třeba i vnitřního krvácení. Vitamin K také interaguje s léčivy, která mají vliv na srážení krve, včetně Warfarinu a Anopyrinu.
Anopyrin a vitamin K mohou pracovat společně, aby pomohly udržet vaši krev na vhodné hustotě. Správná rovnováha Anopyrinu a vitaminu K umožňuje vašemu tělu správně reagovat na poranění a zároveň zabraňuje spontánní tvorbě sraženin. Změny v dávkování vitamínu K nebo Anopyrinu mohou tuto rovnováhu narušit, což zvýhodňuje krvácení nebo tvorbu sraženin. Pokud užíváte Anopyrin, tak byste se měl ve stravě vyvarovat pouze potravin s vysokým obsahem vitamínu K, jako je zelí, kapusta, růžičková kapusta, jarní cibulky, brokolice, chřest, okurky, švestky výrobky ze soji a plnotučné mléčné výrobky. Ostatní zeleninu a potraviny můžete konzumovat rozumně bez omezení. Takže vám zbývá dostatečně pestrá paleta z které můžete čerpat potřebné vitamíny a minerály. Pokud i přesto budete pociťovat, že potřebujete vitamínový doplněk stravy, tak volte ten, který nebude obsahovat vitamín K.
Uprostřed řapíkatého celeru je takzvané srdíčko, které je nejkřehčí a má nejjemnější chuť. To se nejlépe hodí na vitamínový salát s řapíkatým celerem. Čím jsou stonky řapíkatého celeru světlejší (ideálně až bílé), tím bude jeho chuť jemnější.
Postup: Jablka oloupeme, stonky celeru oloupeme a pokrájíme. Smícháme majonézu a zakysanou smetanu, kápneme citron a opepříme, osolíme dle chuti. Smícháme s jablky a celerem. Necháme v chladu odstát.
Postup: Nahrubo nastrouhanou mrkev smícháme s nastrouhanou kedlubnou a na tenké plátky nakrájenými stonky celeru. Promícháme a posypeme semínky. Salát přelijeme zálivkou z mléka a pomerančové šťávy a ozdobíme lístkem celeru.
Salát z řapíkatého celeru s tuňákem
Ingredience: 1 menší řapíkatý celer, 1 vařené vejce, 3 rajčata, 3 stroužky česneku, citron, sůl, tuňák ve vlastní šťávě
Postup: Celer omyjeme a nakrájíme na velmi tenké plátky, přidáme rajčata nakrájená na kostky, vejce také na kostičky a česnek na slabounké plátky. Pokud chceme mít salát „silnější“, dáme o stroužek nebo dva více. Nakonec vmícháme tuňáka, zakapeme citronem a osolíme. Tento recept je vhodný jako lehký oběd či večeře s tmavým pečivem.
Ingredience na zálivku: 1 kelímek kysané smetany, 125 g majonézy
Postup: Celer nakrájíme na nudličky. Vejce uvaříme natvrdo, oloupeme a nakrájíme na kostičky spolu s měkkým salámem. Ananasový kompot a sterilovanou kukuřici scedíme. Ananas můžeme pokrájet na drobnější kousky. Uvařená vejce a salám nakrájíme na kostičky. Kysanou smetanu smícháme v misce s majonézou. Všechny ingredience promícháme se zálivkou. Salát z řapíkatého celeru je chutnější, když jej vychladíme v lednici. Servírujeme do misek a jako přílohu podáváme pečivo.
Zeleninový salát s řapíkatým celerem
Ingredience: 1 červená paprika, 1 salátová okurka, 250 g řapíkatého celeru, 3 jarní cibulky, 1 rajče, 250 g červeného zelí, 250 g kuskusu, 250 ml vody, 1 zeleninový vývar, 1 lžička kari koření, 1 lžička mořské soli, trocha pepře, 5 lžic olivového oleje, 1 limetka, 4
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janakobe@seznam.cz.
Chřest, květák, špenát, houby, zelený hrášek, čočka, hrách a fazole, to jsou všechno potraviny s vysokým obsahem purinů. Tady píšete, že se mohou používat všechny druhy zeleniny bez omezení. Jak to tedy je?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U zeleniny s vysokým obsahem purinů je názor stále nejednotný. Jedni tvrdí, že obsah purinů v zelenině je stejně škodlivý pro nemocné dnou, jako když konzumují maso. Druzí se zase odvolávají na proběhlé studie, které prokázaly, že zelenina s vysokým obsahem purinů, jako je chřest a špenát, nezvyšují riziko dny ani opakujících se záchvatů dny. Na konečné vyjádření zřejmě budeme muset ještě počkat. A nebo to můžete vyzkoušet na sobě, kdy jeden týden před plánovaným vyšetřením krve budete konzumovat tyto druhy zeleniny podle vaší chuti a zhodnotíte pak výsledky obsahu urey v krvi. Pokud bude hodnota vykazovat výkyv, tak proveďte ještě jednou odběry, ale během týdne před tím tuto zeleninu vůbec nekonzumujte. Tím si ověříte, jak ve vašem konkrétním případě působí vysokopurinová zelenina na hladinu kyseliny močové ve vaší krvi.
500 g
mouky (kukuřičná, rýžová, pohanková, kombinace těchto druhů)
250 ml
vody
200 ml
mléka
1 lžička
soli
3 lžíce
oleje
2 lžíce
octa
1 lžíce
cukru
1 a ½
sáčku sušeného droždí
1 hrst
chia semínek
1 lžička
chlebového koření
Postup
Do
nádoby nalijte vlažnou vodu a mléko, přidejte sušené droždí,
cukr, sůl, ocet, olej, mouku a chlebové koření. Směs řádně
promíchejte, pokud je příliš hustá, přidejte ještě trochu
vody. Po zamíchání surovin vytvarujte bochník a posypte ho chia
semínky. Chleba se peče v troubě asi 45 minut při teplotě
220 °C.
MRKVOVÉ
MUFFINY
Ingredience
½ hrnku
jablečného pyré
½ hrnku
oleje
3 lžíce
rozmixovaného lněného semínka
8 lžic
vod
1 a ½
hrnku mouky (rýžová, kukuřičná, pohanková)
½ hrnku
kokosu
½ hrnku
třtinového cukru
1 lžička
prášku do pečiva z vinného kamene
1 lžička
skořice
Muškátový
oříšek
Sušený
mletý zázvor
Sůl
3 hrnky
nastrouhané mrkve
Postup
V jedné
nádobě si smícháte jablečné pyré, olej, lněné semínko a
vodu. V druhé nádobě smícháte mouku, kokos, třtinový
cukr, prášek do pečiva, skořici, špetku muškátového oříšku,
sušeného mletého zázvoru a soli s nastrouhanou mrkví. Obě
směsi smícháme a naplníme tím muffinové košíčky. Košíčky
se neplní celé, asi jen do dvou třetin. Muffiny se pečou při
teplotě 170 °C asi půl hodiny.
RÝŽOVÉ
VLOČKY S OVOCEM
Ingredience
200 g
rýžových vloček
700 ml
mléka
Špetka
soli
1
vanilkový cukr
Ovoce
(jahody, jablka, hrušky, atd.)
Postup
Vločky se
společně s mlékem a špetkou soli přivedou k varu. Do
této směsi se přidá cukr a může se přidat nakrájené/rozdrcené
ovoce. Ovoce se může dát i závěrem na uvařenou kaši.
ZELENINA
S KOZÍM SÝREM
Ingredience
Libovolné
množství oblíbené zeleniny
Olivový
olej
1 cibule
1
stroužek česneku
Pepř
Sůl
Bazalka
Kozí
sýr
Postup
Oloupeme si
a na kostičky nakrájíme cibuli, k tomu se nakrájí na slabé
plátky česnek. Cibule a česnek se na pánvi zpění na olivovém
oleji. Přidá se zelenina a dusí se doměkka. Zelenina se ochutí
pepřem, solí a bazalkou. Na závěr se zelenina posype kozím
sýrem.
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Beran.
Dobrý den, mám v té tabulce nesrovnalosti pivo tam je psáno kolem 20mg/l což z něj dělá asi nejvíce dietní věc tj při vypití 10ti piv se teprve dostanu na nežádoucí hranici. Ale ve článku Alkohol a dna píšete že pivo má 160mg/l. Tak jak to tedy je. Dále všude se uvádí že při dne je nejhorší červené maso přitom podle tabulky to vypadá že kuřecí je ještě horší a luštěniny až strašné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pivo a dna neoddělitelně patří k sobě. Sice se nedá říci, že když budete pít mnoho piva, tak že onemocníte dnou, ale platí, že když už dnu máte a pijete pivo, tak se nevyhnete záchvatům dny. Pivo obsahuje vysoké množství purinů díky pivovarským kvasnicím, které mají až trojnásobně vyšší množství purinů, než ty pekařské. Navíc pivo a všechen ostatní alkohol způsobuje horší vylučování kyseliny močové ledvinami, která se pak vrací zpět do krevního oběhu a ukládá se v kloubech.
Nyní k vašim poznatkům. Hodnotu, kterou uvádíte pro pivo je pro množství 100 gramů piva. Druhou hodnotu, se kterou to srovnáváte, je hodnota pro množství jeden litr piva. Dále zmiňujete, že kuřecí maso je z pohledu purinů lepší než to ostatní. Není. Puriny korelují s obsahem bílkovin, čím více bílkovin, tím více purinů. Maso je plné bílkovin, červené však produkuje více kyseliny močové. To samé platí pro luštěniny. Luštěniny jsou plné bílkovin.
Jak se tedy orientovat v dietních doporučeních pro zvládnutí dny? Svůj jídelníček založte na zelenině a mléku včetně výrobků z něho vyrobených. Jednou za dva dny si můžete dát jednu porci masa a v jiném dni sklenici nealko piva. Pokud nechcete dodržovat tato dietní opatření, tak existují léky na dnu, které vám pomohou lépe vylučovat kyselinu močovou z těla a pak můžete jíst normálně vyváženou stravu.
Čtyřtýdenní popis detoxikace dle Antonie Mačingové
První týden je jídelníček sestaven tak, aby se do těla dostalo co největší množství živin v podobě vlákniny v zelenině, ovoci. Díky zvýšenému pitnému režimu denně 3,5–4 litry vody se důkladně vyčistí tlusté střevo. Některé druhy zeleniny mají vysoce projímavý účinek, příkladem je červená řepa, fazolové lusky, mrkev. Červená řepa je důležitou potravinou prvního detoxikačního týdne, je velmi zdravá, dokáže čistit krev a zachycuje jedovaté kovy. Je vynikajícím zdrojem vlákniny, čímž podporuje činnost střev, dále obsahuje kyselinu listovou, velké množství křemíku, který zlepšuje stav pleti, vlasů a nehtů. Vedlejším projevem konzumace červené řepy je červené zbarvení moči a stolice.
Druhý týden je v porovnání s prvním týdnem pestřejší, obsahuje více sacharidů a bílkovin. V tomto období může přetrvávat pocit nafouklého břicha, ovšem tento stav je přechodný, jelikož při detoxikaci dochází k likvidaci bakterií. V tomto týdnu je dobré zvýšit přísun probiotické kultury v podobě kysaného zelí nebo šťávy z kysaného zelí.
Ve třetím týdnu se přechází na pestrou stravu. V tomto týdnu se upravuje pocit nasycení tak, že pro nasycení stačí menší porce, než tomu bylo v prvním týdnu. To je důkazem toho, že tělo přestává být podvyživené. Je to k neuvěření, ale obézní tělo je častokrát podvyživené. V tomto týdnu se začínají projevovat první úbytky v centimetrech, což je patrné na oblečení, které začíná být volnější, organismus je plný energie, vitality a chuti do života.
Čtvrtý a poslední týden představuje relativní pohodu. Jsou již viditelné účinky 28denního detoxikačního plánu. Důležitým předpokladem je důsledné dodržení pokynů detoxikace, což je dodržení správného pitného režimu, 3,5–4 litry vody denně po celou dobu, plné nasycení při jídle.
Jídelníček při detoxikaci na 1. týden
Detoxikační jídelníček se skládá:
Snídaně
Oběd – kuřecí maso můžete nahradit krůtím masem nebo hlívou ústřičnou
Večeře
1. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: brokolice s česnekem a strouhaný nízkotučný sýr. Večeře: brynza s bílkem.
2. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: fazolové lusky s česnekem a strouhaný sýr. Večeře: salát z červené řepy a vařené vejce.
3. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: salát ze strouhané červené řepy a strouhaný sýr. Večeře: mrkvový perkelt a strouhaný sýr.
4. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: mrkvový perkelt a strouhaný sýr. Večeře: prokládaná cuketa.
5. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: prokládaná cuketa. Večeře: brynza s bílkem.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Důležitou součástí jídelníčku při onemocnění dnou jsou sacharidy, které dodají tělu dostatek energie. Ty bychom měli zařazovat především k snídani. Ke snídani si tedy například připravte dva plátky celozrnného chleba, potřete ho lučinou a uvařte si k tomu bylinkový čaj. Další variantou slané snídaně je obložit chléb libovou a kvalitní šunkou s vysokým obsahem masa – tu si čas od času dovolit můžete. Pro sladkou snídani zvolte jogurt s pečivem nebo ovesné vločky se sušeným ovocem a mlékem. Nezapomeňte vypít také sklenici vody.
Oběd při dně
Oběd by se neměl obejít bez bílkovin. Ty najdeme v mase a mléčných výrobcích. Konzumaci červeného masa bychom ale měli při onemocnění dnou omezit, vhodné je nahradit ho masem bílým (ovšem pozor na mořské plody a ryby – vhodnější jsou sladkovodní). Z příloh se doporučují brambory, rýže, kuskus nebo pohanka či jáhly.
Večeře při dně
Dieta u onemocnění dnou není redukční (pokud cílem není zároveň i snížit váhu). Řídit byste se určitě neměli nesmyslnými radami, že večer není dobré jíst sacharidy (pečivo, přílohy). Protože je třeba vynechat maso, tvoří sacharidy důležitou část stravy. Zařaďte do své stravy cenné potraviny, jako jsou jáhly nebo pohanka, připravit si je můžete podle následujících receptů.
Salát s ovesnými vločkami
Ingredience: 30 g ovesných vloček, 60 ml řeckého jogurtu, 80 ml mléka, 15 g chia semínek, 30 g bobulovitého ovoce, vanilkový extrakt
Postup: Vše jednoduše smícháme a necháme odstát na noc v chladničce. Ráno máme zdravou a vyváženou snídani.
Sladký jahelník
Ingredience: 2 lžíce jáhel, 2 lžíce krup, trochu olivového oleje na vymazání, 100 g ovoce (meruňky, švestky nebo jablka)
Postup: Jáhly uvařte společně s kroupami (poměr si zvolte podle chuti, například 1 : 1). Do vymazaného pekáče dejte vrstvu jáhel s kroupami a na ni ovoce (například meruňky, švestky nebo jablka). Vrstvy vystřídejte a pečte v troubě asi 20 minut.
Sekaná z cukety
Ingredience: ½ kg cukety, 15 dkg libové šunky nebo tofu, 4 vejce, 15 dkg tvrdého sýra, 1 cibule, 2 dl krupice, 1 dl olivového oleje, ½ prášku do pečiva, špetka soli
Postup: Cuketu a tvrdý sýr nastrouháme, cibuli a šunku nakrájíme na malé kousky. Na kousku másla zpěníme cibuli. Vše promícháme v misce a přidáme krupici, olej, žloutky a prášek do pečiva. Může přidat různé bylinky. Jako poslední do směsi vmícháme ušlehané bílky a připravenou směs vlijeme do zapékací misky. Pečeme do zlatova a podáváme s bramborem nebo bramborovou kaší.
Brambory s pikantní omáčkou
Ingredience: 750 g brambor, 1 najemno nakrájená šalotka, 2
V naší poradně s názvem ČAJ Z KOPRIV A VARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Bauchelova.
Prosím, co mohu a nesmím, když nám diabetes 2st a byl mi předepsán warfarin. Nevím, co vlastně můžu jíst. A co bylinkové čaje? Děkuji za odpověď. Bauchelova. Krásny rok 2024.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Diabetes nemá žádný vliv na léčbu Warfarinem. Warfarin sám o sobě vyžaduje dietu, která nijak neovlivňuje diabates.
Při léčbě Warfarinem musíte hlídat příjem vitamínu K, který se vyskytuje zejména v zelené zelenině a ve vnitřnostech jatečných zvířat. Každý den byste měla sníst těchto potravin stejné množství, abyste dodala tělu potrebný vitamín K bez výrazných výkyvů.
Zde naleznete podrobné rady, které vám pomohou zorientovat se v dietě při Warfarinu: https://www.warfarin-dieta.…
Quinoa je surovina, která na rozdíl od pšenice nebo rýže nabízí strávníkům vyvážený soubor důležitých aminokyselin, čímž se řadí mezi neobvykle komplexní potraviny. Quinoa představuje také důležitý zdroj vlákniny, fosforu, železa a hořčíku. Neobsahuje lepek a je velmi lehce stravitelná.
Quinoa se zeleninou
Ingredience: 1 cibule, 250 g dýně Hokkaido nebo máslové dýně, 1 větší cuketa, 200 g čerstvých žampionů, 2 lžíce zeleninového vývaru bez glutamanů (například Würzl), dle chuti provensálské koření, 1 hrst dýňových semínek, 1 lžíce sójové omáčky Shoyu, 150 g quinoy, bylinková nať.
Postup: Quinou minimálně 3x spaříme vařící vodou (jako jáhly − ztratí tím hořkost) a dáme vařit v poměru 1 díl quinoy k 2,5 dílu vody. Nesolíme. Vaříme cca 20 minut, poté necháme 5 minut pod pokličkou dojít. Mezitím si nakrájíme nadrobno cibuli, dýni oloupeme (Hokkaido nemusíme) a nastrouháme nahrubo. Cuketu nakrájíme na kostky, mladou nemusíme loupat. Žampiony nakrájíme na libovolně velké kousky. Cibuli osmažíme (zvolíme větší pánev, například WOK) na oleji (z hroznových jadýrek, pokud chceme opravdu košer jídlo, jinak stačí olej řepkový), záhy přidáme dýni a krátce smažíme (cca 5 minut). Můžeme přihodit hrst dýňových semínek. Na druhé pánvičce na trošce oleje rychle osmahneme žampiony a cuketu a přidáme trochu sójové omáčky. Žampiony a cuketu vložíme do pánve s dýní, přidáme koření (kdo má co rád, totéž platí o zelenině − žádná dogmata) a 2 lžičky bujónu Würzl. Mírně podlijeme vodou a dusíme cca 10−15 minut. Na závěr do zeleninové směsi přidáme quinou a čerstvé zeleninové natě dle libosti. Do hotového pokrmu můžeme ještě vmíchat 1 lžíci lněného oleje, jenž dobře promazává nejen střeva.
Quinoa na salát
Ingredience: 100 g quinoy, 100 g rajčat, 1 avokádo, 1 menší červená cibulka, hladkolistá petrželka, šťáva z 1/2 citronu, 2 lžíce olivového oleje, sůl, pepř na dochucení.
Postup: Quinou propláchneme vodou, abychom ji zbavili hořkosti, a poté ji uvaříme dle návodu na sáčku. Necháme vychladnout. Mezitím si nakrájíme cibulku najemno a pokrájíme rajčata a petrželku. Avokádo omyjeme, rozpůlíme, vyndáme pecku a dužinu pokrájíme na kostičky. Nakrájené avokádo pokapeme citronovou šťávou, aby nám nezhnědlo. Nyní smícháme veškeré připravené ingredience, vše zalijeme olejem a dle chuti osolíme a opepříme. Tento salát můžeme využít jako přílohu nebo samostatně jako lehký oběd či večeři.
Quinoa s kuřecím masem
Ingredience: 300 g quinoy, 500 g kuřecích prsíček, 2 barevné papriky nebo 2 cukety, 1 avokádo, 2 rajčata, 3 mladé cibulky, 3 stroužky česneku, 3 polévkové lžíce lněné
Vědci se domnívají, že quercetin působí jako antihistaminikum, a že může chránit před onemocněním srdce a rakoviny. Quercetin může také pomoci stabilizovat buňky, které uvolňují histamin v těle a tím vykazuje i protizánětlivý účinek. Antioxidant quercetin také účinně pomáhá udržet správné množství LDL cholesterolu, tak zvaného „zlého“ cholesterolu. LDL cholesterol podle mnohých vědců přispívá ke vzniku srdečních onemocnění. Při laboratorních testech má quercetin silné antioxidační vlastnosti, ale vědci si zatím nejsou jisti, zda užívání quercetinu (a také i mnoha dalších antioxidantů) má stejné účinky i v lidském těle.
Quercetin a alergie, astma, senná rýma a kopřivka
Laboratorní testy prokázaly, že quercetin brání imunitním buňkám v uvolnění histaminu, chemické látky, která způsobuje alergické reakce. Na tomto základě si vědci myslí, že quercetin může pomoci snížit příznaky alergií i u lidí, včetně senné rýmy, slzení očí, kopřivky nebo otoků obličeje a rtů. Quercetin také díky těmto vlastnostem sklidňuje dráždivé střevo nebo trakčník. Nicméně zatím neexistuje žádný důkaz, že je qurcetin v tomto ohledu pro člověka prospěšný.
Quercetin na srdeční choroby
Chování quercetinu ve zkumavce, pokusy na zvířatech a některé testy na lidské populaci naznačují, že flavonoidy quercetin, resveratrol a katechiny (všechny nalezené ve vysoké koncentraci v červeném víně), můžou pomoci snížit riziko vzniku aterosklerózy. Ateroskleróza je usazený plak v tepnách a může vést k infarktu nebo k mrtvici. Podle výsledků se dále tyto flavonoidy podílejí na ochraně před škodami způsobené LDL "zlým" cholesterolem. Výše uvedené flavonoidy, mezi kterými je i kvercetin, tedy prokazatelně můžou pomoci zabránit úmrtí na srdeční onemocnění. V této souvislosti je třeba poznamenat, že většina studií prováděných na lidech, se soustředila jen na účinky flavonoidů přijatých z potravy a ne ve formě doplňků stravy. Studie provedené na zvířatech zase vycházejí z použití velmi velkého množství flavonoidů, více, než by bylo možné přijmout přes potravní doplněk stravy. Teprve dalšími studiemi na lidech je zapotřebí zjistit, zda doplňky stravy s flavonoidy mohou být skutečně účinné.
Quercetin a vysoká hladina cholesterolu
Laboratorní testy ukazují, že kvercetin zabraňuje poškození organismu LDL cholesterolem a i z populačních studií vyplývá, že lidé, kteří jedí stravu s vysokým obsahem flavonoidů, mají nižší hladinu cholesterolu. Jedna studie dokonce prokázala, že lidé, kteří přijímali quercetin v červeném víně bez alkoholu, měli menší poškození od LDL cholesterolu. Jiná studie zase zjistila, že quercetin snižuje koncentrace LDL cholesterolu u obézních pacientů nebo lidí s nadváhou, kteří měli vysoké r
V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.
Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.
Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.
V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.
Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na&nb