OCHRANNÁ PÁSMA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Vývod se odborně nazývá stomie. Stomie je obecné vyjádření vyvedení či vyústění nějakého orgánu před stěnu břišní. Označení kolostomie znamená vývod tlustého střeva. Bezprostředně po operaci mívá mnoho pacientů ze života s kolostomií strach. Chirurgické vytvoření umělého střevního vývodu je však často nezbytné pro stabilizaci zdravotního stavu. Pozitivní postoj k životu a zdravá sebedůvěra vám usnadní zvyknout si na novou situaci.
Pomůcky na ošetření kolostomie
K péči o kolostomii jsou vám k dispozici tyto zdravotní pomůcky:
Jednodílné systémy – kolostomický sáček: U jednodílných systémů jsou lepicí ochranná podložka a uzavřený sáček navzájem pevně spojeny. Sáček je vybaven filtrem s aktivním uhlíkem pro neutralizaci pachů. Kolostomické sáčky jsou k dostání buď s plochou, nebo vyklenutou (konvexní) ochrannou podložkou. Při dosažení odpovídajícího naplnění (maximálně do poloviny objemu sáčku) je nutné tyto sáčky kompletně vyměnit.
Dvoudílné systémy – ochranná podložka s kolostomickým sáčkem: Dvoudílné systémy se skládají z ochranné podložky s mechanickým nebo lepicím uzávěrem a z příslušného kolostomického sáčku, který se připevňuje k podložce. Ochranné lepicí podložky jsou k dostání buď v plochém, nebo v konvexním provedení. Kolostomické sáčky obsahují filtr s aktivním uhlíkem pro neutralizaci pachů a jsou vybaveny odpovídajícím spojovacím systémem k upevnění na základní podložku. Sáčky je nutné při odpovídajícím naplnění (maximálně do poloviny objemu sáčku) vyměnit, zatímco ochrannou podložku lze používat několik dnů. K fixaci podložky lze použít pásek.
Ploché systémy se používají u stomií, u kterých leží vývod střeva nad úrovní kůže (prominence).
Konvexní systémy se používají vždy, když se vývod střeva nachází pod úrovní kůže (retrakce, vtažená stomie).
Co potřebujete pro výměnu kolostomického sáčku: gázu, v případě potřeby jednorázové holítko, mírně zahnuté nůžky (stomické, nůžky na nehty), šablonu, v případě potřeby ochrannou pastu, odstraňovač zbytků lepicí plochy a ochranný sprej, odpovídající kolostomické pomůcky (jednodílné nebo dvoudílné, sběrný sáček s plochou nebo konvexní podložkou), vyprazdňovací sáček.
Všechny zdravotnické pomůcky byste měli mít předem připraveny. Pro ochranu pokožky kolem stomie je důležité, aby ochranná podložka byla přizpůsobena velikosti vaší stomie. Každá založená stomie má individuální tvar. Z toho důvodu byste si měli před první výměnou kolostomických pomůcek zhotovit šablonu (například z průhledné umělohmotné fólie), kterou použijete jako předlohu k vystřižení ochranné podložky. Odpovídající šablony naleznete ve stomické taštičce. K vystřižení použijte mírně zahnuté nůžky. Abyste předešli podráždění kůže, musí být vystřižený otvor tak přesný, aby mezi stomií a ochrannou podložkou nezůstala nechráněná kůže, která by mohla přijít do kontaktu s výměšky. Na rozdíl od střevní sliznice založené stomie může nechráněná kůže na agresivní výměšky citlivě reagovat změnami. Zejména v prvních týdnech a měsících po operaci mění stomie svůj tvar a velikost. Z toho důvodu je právě na začátku důležité, abyste průměr stomie pravidelně kontr
Hlavní složkou autoimunitních a chronických onemocnění jsou takzvané molekuly emocí. Jedná se o molekuly, které se nacházejí na povrchu buněk v těle a mozku a jsou hlavním spouštěčem mnoha nemocí.
Je známo, že imunitní systém je stejně jako centrální nervový systém opatřen pamětí a schopností se učit. Tudíž inteligence nesídlí pouze v mozku, ale v buňkách celého těla. Život buňky je tedy řízen receptory, které se nacházejí na jejím povrchu, a tím, jak moc je prostoupena ligandy. Na globální úrovni se tyto neskutečně malé fyziologické jevy, které se odehrávají na buněčné úrovni, viditelně odrážejí na chování, fyzické aktivitě, ale i na náladě. Obecně jsou ligandy mnohem menší molekuly než receptory a dělí se na tři chemické typy.
Typ zahrnuje klasické neurotransmitery (acetylcholin, norepinefrin, dopamin, histamin, glycin, serotonin a kyselina gama-aminomáselná). To jsou nejmenší a nejjednodušší molekuly produkované mozkem pro přenos informací přes synapse neuronu a další úkoly.
Kategorie je sestavená ze steroidů. Patří sem pohlavní hormony testosteron, progesteron a estrogen (všechny tyto hormony vycházejí z počátečního stadia cholesterolu a později jsou organismem upraveny).
Nejpočetnější skupina se skládá z peptidů. Patří sem 95 % ligandů a řídí prakticky všechny životní činnosti organismu. Bývají také nazývány jako „informační molekuly“.
První objevená molekula nesoucí informace o lidských emocích byla klasifikována jako hormon. Působila v tenkém střevě, přičemž podporovala sekreci slinivkové šťávy. Vědci ji tedy pojmenovali jako secretin. Jeho objevení bylo pro fyziology velkým překvapením, protože až do této chvíle byli přesvědčeni, že fyziologické funkce jsou ovládány elektrickými impulzy přenášenými nervy. O pár let později byl objeven další hormon působící ve střevech, pojmenovaný gastrin, který slouží k přenosu zpráv mezi slinivkou břišní a žlučníkem. Díky novým výzkumům již tedy nemůžeme dále tvrdit, že emoce se omezují jen na klasická centra mozku. Byla objevena další anatomická centra, v nichž se koncentruje velké množství téměř všech existujících receptorů molekul emocí. Jde například o páteř. Její zadní část je první bránou vnitřního nervového systému, kde se zpracovávají informace o pocitech těla. Například když jsme ve stresu, krk nebo bederní páteř se zablokují. Množství a kvalita těchto receptorů je dále ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří prožitá zkušenost v minulosti a během dětství nebo i ta každodenní. Tyto nedávné objevy jsou velmi důležité pro určení, jak jsou vzpomínky uchovávány nejen v mozku, ale i v „psychosomatické síti“ po celém těle, hlavně ve všudypřítomných receptorech v
Biomodulace je proces ovlivnění života organismu na úrovni buňky. A právě takový proces umožňuje zcela nový pohled na léčbu chronických a autoimunních onemocnění, včetně rakoviny jakožto nejvyššího stupně poruchy imunity. Mezi metody, které se označují jako biomodulační, patří všechny přírodní léčitelské postupy, jako jsou bylinkářství, dietoterapie, ajurvéda, akupunktura, meditace, kraniosakrální terapie, psychoterapie, regresivní terapie a další. Jsou to tedy všechny postupy, při nichž se použije jen to, co nám dala sama příroda, a změníme tím pouze formu, nikoli molekulární strukturu.
Hlavním spouštěčem autoimunitních a chronických onemocnění jsou takzvané „molekuly emocí“. Jedná se o molekuly, které se nacházejí na povrchu buněk v těle a v mozku. Dnes už se ví, že imunitní systém je stejně jako centrální nervový systém opatřen pamětí a schopností učit se. Dá se tedy říct, že inteligence nesídlí pouze v mozku, ale v buňkách celého těla. Život buňky je řízen receptory, které se nacházejí na jejím povrchu, a tím, jak moc je prostoupena ligandy. Na globální úrovni se tyto neskutečně malé fyziologické jevy, které se odehrávají na buněčné úrovni, viditelně odrážejí na chování, fyzické aktivitě, ale i na náladě. Obecně jsou ligandy mnohem menší molekuly než receptory a dělí se na tři chemické typy: neurotransmitery, steroidy a peptidy.
NEUROTRANSMITERY (acetylcholin, norepinefrin, dopamin, histamin, glycin, serotonin a kyselina gama-aminomáselná) jsou nejmenší a nejjednodušší molekuly produkované mozkem pro přenos informací přes synapse neuronu a další úkoly.
STEROIDY jsou pohlavní hormony jako testosteron, progesteron a estrogen (všechny tyto hormony vycházejí z počátečního stadia cholesterolu a později jsou organismem upraveny).
PEPTIDY bývají nazývány „informační molekuly“, řídí prakticky všechny životní činnosti organismu a patří mezi ně 95 % ligandů.
První objevená molekula nesoucí informace o lidských emocích byla klasifikována jako hormon. Působila v tenkém střevě, přičemž podporovala sekreci slinivkové šťávy. Vědci ji tedy pojmenovali jako secretin. Jeho objevení bylo pro fyziology velkým překvapením, protože až do této chvíle byli přesvědčeni, že fyziologické funkce jsou ovládány elektrickými impulzy přenášenými nervy. O pár let později byl objeven další hormon působící ve střevech, pojmenovaný gastrin, který slouží k přenosu zpráv mezi slinivkou břišní a žlučníkem. Díky novým výzkumům již tedy nemůžeme dále tvrdit, že se emoce omezují jen na klasická centra mozku. Byla objevena další anatomická centra, v nichž se koncentruje velké množství téměř všech existujících receptorů molekul emocí. Jde například o páteř. Její zadní část je
V naší poradně s názvem OLIVOVÝ OLEJ, CITRON A MED NA DETOXIKACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Večeřa.
Dobrý den, mám dotaz k detoxikaci olivovým olejem,medem a citronem. Mohou proces doprovázet nepříjemné pocity v oblasti břicha a změna barvy stolice?
Díky za odpověď
Karel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Olivový olej, med a citron je kombinace na čištění jater, která vznikla na internetu a začala se šířit virálně prostřednictvím sociálních sítí. Zda-li tato kombinace funguje jako očista jater záleží na zvážení každého člověka. Pár dobrých rad pro výběr ingrediencí.
Když užíváte olivový olej pro zdravotní přínosy, měl byste vždy volit extra panenský olivový olej. Tento vysoce kvalitní olivový olej obsahuje vyšší množství zdravých tuků a antioxidantů ve srovnání s rafinovanými olivovými oleji, a proto poskytuje nejvíce zdravotních výhod. Pro ještě lepší výsledky nakupujte od renomovaných značek, které jsou transparentní ohledně toho, kdy, kde a jak se jejich olivový olej sklízí, a také poskytují datum sklizně, abyste se mohli ujistit, že olivový olej spotřebujete dříve, než překročí svůj vrchol.
Pozor na voskované citrony. Tyto lesklé plody jsou potaženy chemikáliemi, kterým je nejlepší se vyhnout. Některé z těchto vosků jsou na bázi plastu, jiné používají šelak (vyrobený ze zvířecího sekretu, mňam). Ne všechny nevoskované citrony jsou bio, ale všechny bio jsou nevoskované. Ujistěte se tedy, že citrony mají tuto organickou nálepku.
Med by měl pocházet od známého včelaře, abyste se ujistil, že pochází z místních plodin.
Očista probíhá u každého člověka jinak a někdy může být skutečně bouřlivá včetně bolesti v oblasti břicha a změn barvy stolice. Výběr správných ingrediencí tyto nepříjemné pocity může mírnit.
Dočasné, přechodné vývody mohou být založeny z důvodů střevních zánětů nebo dočasné neprůchodnosti střev.
Trvalý vývod se zakládá při vážném onemocnění svěrače, který neplní svou funkci, nebo je nutné jeho odstranění. Teoreticky by bylo možné vyvést střevo na místě konečníku, ale prakticky by nastal velký problém s udržováním čistoty a hygieny, protože stolice by odcházela samovolně. Podstatně lepší je vyvést střevo na stěnu břišní, kde se lépe dodržuje hygiena, tj. zachycování stolice do sáčků, odchod plynů přes filtry a ochrana pokožky před poškozením.
Stomie jsou buď jednootvorové (odborně jednohlavňové, terminální), které se zakládají po odstranění konečníku, nebo dvouotvorové neboli axiální, které mohou být dočasné.
Kde stojí psáno, že člověk se stomií nemůže dělat to, co dělají ostatní? Stomie nepředstavuje žádnou překážku pro sportování nebo provozování různých volnočasových aktivit. Právě naopak! Jste-li aktivní lidé a máte rádi pohyb, můžete se sportování nadále věnovat i se stomií, pokud nemáte nějaká zvláštní omezení z důvodu nemoci. Pouze byste se měli vyvarovat zvedání těžkých břemen (nad 10 kg) a sportů, při kterých může dojít ke zraněním a pohmožděninám v oblasti stomie (například silovým a bojovým sportům). K dispozici je mnoho zdravotních pomůcek, které vám pomohou situaci usnadnit. Důležité je mít s sebou vždy dostatek stomických pomůcek, abyste kdykoli (i na cestách) byli připraveni na výměnu stomického sáčku. Při vodních sportech bývají stomické pomůcky podrobeny obzvlášť tvrdé zkoušce. V zásadě by měly i ve vodě spolehlivě držet na těle. Želatinový podíl obsažený v materiálu, ze kterého je vyrobena ochranná podložka, má však tu vlastnost, že dokáže vstřebat tekutinu. To je důležité, pokud se kůže potí a vlhne. Ve vodě však tato vlastnost vede k tomu, že materiál, z něhož je vyrobena ochranná podložka, začne po nějaké době bobtnat. Proto se doporučuje nezůstávat ve vodě příliš dlouho a připevněné stomické pomůcky občas zkontrolovat. Pokud nečekáte žádné výměšky, můžete stomii během návštěvy sauny nebo plovárny překrýt stomickou krytkou nebo na ni připevnit minisáček.
K volnočasovým aktivitám patří často také návštěvy divadelních představení nebo koncertů. Ani na ně byste neměli rezignovat. Doporučuje se však odepřít si v takových dnech konzumaci silně nadýmavých jídel, jako jsou luštěniny, cibule, zelí, květák, kapusta a podobně.
Vzhledem k tomu, že ne ve všech zemích jsou k dostání obvyklé zdravotnické potřeby pro stomiky, měli byste s sebou na cesty vozit dostatečné množství stomických pomůcek. Zejména při cestování letadlem je vhodné brát si s sebou malou zásobu stomických pomůcek přímo do příručního zavazadla, abyste je měli v případě potřeby po ruce. Tak budete dostatečně vybaveni i v situaci, že váš kufr nebude do cílové destinace dopraven včas. V cizích zemích mohou neobvyklá jídla a nezvyklé způsoby přípravy pokrmů vést ke změnám konzistence výměšků a frekvence vylučování. Pro tuto situaci je za určitých okolností vhodné mít u sebe několik výpustných stomických sáčků.
V naší poradně s názvem DETRALEX NA HEMEROIDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Pařilová.
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, v kterých lékárnách se dá sehnat DETRALEX. Zatím všude mi nabízejí pouze náhrady. Mám recept.
děkuji za informace
Pařilová B.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle Ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je Detralex v běžném množství v obchodní síti. Pokud jste v žádné lékárně doposud nebyla úspěšná, při vyzvednutí Detralexu na recept, tak zkuste nejbližší nemocniční lékárnu. Tam určitě Detralex mít budou.
Zároveň je dobré vědět, že náhrada za Detralex je stejně účinná, jako samotný Detralex. Detralex je možné plnohodnotně nahradit těmito přípravky:
VANDOR
RUMBERALIN
MIKRONIZOVANÉ FLAVONOIDY STADA
MIKRONIZOVANÉ FLAVONOIDY AGMED
KEFLAVO
FLAXIOS
DIFLAVES
DEVENAL
CATILOPESA
Pro zaměstnankyně, kterým skončil pracovní poměr v době těhotenství (nezáleží na tom, zda byl na dobu určitou, neurčitou, nebo skončil ve zkušební době), platí šestiměsíční ochranná lhůta (180 kalendářních dnů), to znamená, že mají nárok na nemocenskou i na peněžitou pomoc v mateřství. V případě, že zaměstnání trvalo méně než 180 dnů, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako délka trvání zaměstnání.
Ve svém příspěvku ACTIVALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.
Na vaši odpovědi a produktech od Barnys se ukazuje, jak nám obchodníci neskonale lžou. Pokud se opravdu podíváte na stránky této firmy, tak žádný certifikát na jejich produkty aloe tam nenajdete (snad jsem slepý, možná někdo bude mít víc štěstí). Ve skutečnosti se jen odvolávají na certifikáty na produkty od dodavatele. Samotné označení activaloe je jen ochranná známka. Certifikáty se udělují konkrétním produktům a ty od Barnys na seznamu např. certifikační společnosti IASC nenajdete. Když se pak podíváte na složení jejich aloe šťávy, uvidíte že je vyrobena z extraktu aloe. To vysvětluje absenci certifikátů, kde ještě kvalitní vstupní surovina nezaručuje kvalitní výstup.
Netvrdím, že jejich produkty jsou kvůli tomu horší než ostatní, ale ukazuje to, kam až jsou obchodníci ochotni zajít a jak s námi manipulují. Mě to osobně varuje držet se dál od této firmy a jejich produktů.Přeji vám hodně štěstí při výběru toho "pravého" aloe:-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dražší lak nemusí být nutně lepší! Zde jsou typy na levné, a přitom často kvalitní laky:
Neonový lak SUPER NEON COLORS nail enamel od Flormar, odstín Gipsy Pink: Krásná barva už v lahvičce, na nehtu vypadá totožně. Štěteček je jemnější, perfektní pro přesné nanášení. Lak je trochu hustší, nenanáší se úplně rovnoměrně, chce to preciznější nanášení, jinak je viditelně nerovnoměrný a mohl by působit flekatě. Výdrž je ale dobrá, pět dní vydržel bez chybičky.
Cena: 69,90 Kč, k dostání v síti drogerií Teta, v parfumerii Douglas
Výdrž: 4–5 dní
ULTIMATE, CATRICE odstín Shopping Day At Bluemingdales: Rychle zasychá a barva je tak sytá, že úplně stačí jeden nános. Má pohledný flakonek, není co vytknout.
Cena: 64,90 Kč
Výdrž: 3–4 dny
Lak na nehty Matný efekt od značky Moje: Jedna vrstva ale nestačí, nehet vypadá jako potřený růžovým zvýrazňovačem, až díky druhé vrstvě byl krásně sytý.
Cena: 39,90 Kč, k sehnání na kosmetikamoje.cz nebo v běžné síti drogerií
Výdrž: 3–4 dny
Nailwear pro+, Avon: Když ho nanesete ve dvou vrstvách, dobře kryje a vydrží skoro čtyři dny! Snadno se nanáší, rychle zasychá. Zákaznicím vyhovuje i přirozený odstín, decentně zvýrazněný zlatými flitry. Vypadá dobře na kratších nehtech, hodí se spíš na ruce než na nohy.
Cena: 149 Kč
Výdrž: 4–5 dnů
COLORAMA od MAYBELLINE: Tento lak se odlupuje jak od kraje, tak od kůžičky. Má hezkou světle růžovou barvu, hodí se pro každou příležitost. Navíc se příjemně nanáší, má praktický kartáček a ideální hustotu.
Ve svém příspěvku STÁLE OTIKAJICI TVAR OD ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den
V sobotu ráno me začal bolet zub 3 na hoře kde zde byl cepel s korunkou. V nedeli ráno již lehce otekle a bolest nesnesitelná byla jsem tedy na pohotovosti.
Zde mi to nad zubem narizli a dali dren a antibiotika.
Bolest byla o něco lepší ale hned během nedělního dopoledne tvar netekla extrémně.
V pondělí sem byla tedy u svého zubaře který mi zub vytrhl. V úterý ráno tvář otekla tak ze uz nemůžu ani skoro otevřít oko. Bolest cítím u spodní 6 zubu. Ale da se to vydržet. Otok je od spodní čelisti přes nos oko horní vicko spodní víčka- prostě celá tvář i s okem a nosem. Prosím nevíte co by to mohlo být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aneta.
Podle popisu tam ještě zánět probíhal. Já jsem měla něco podobného. ejprve strašná bolest, pak dren a atb. Po týdnu extrakce, čištění a šití. Brala jsem na doporučení wobenzym a do tří dnů jsem to měla ok. Ale oproti běžné exrakci bez zánětu, to byla pořádná bolest!
Makrobiotická strava pro obyvatele našeho pásma spočívá v konzumaci korýšů, měkkýšů a ryb (náhrada vepřového, hovězího a drůbežího), sójových produktů (náhrada mléčných výrobků), konzumaci potravin v co nejpřirozenějším stavu (neloupaná zrna obilnin a jejich mouky, která nahradí bílou mouku), vyřazení rafinovaných cukrů ze stravy a jejich náhrada za cukry složené (spalují se pomaleji) a ve značně větším a častějším využití luštěnin v našem jídelníčku.
Ve svém příspěvku OTEKLÝ SPODNÍ RET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Verča.
No o takových problémech slyším poprvé. Spíš jsem slyšela že ženy chodí na takovou https://www.premier-clinic.cz/zakroky/zvetseni-rtu/ operaci rtů kvůli plnějšího vzhledu. Takže bych řekla že je to spíš dobré ne když má žena plnější rty když se i za takovou operaci platí. Ale chápu když nějaký otok bolí tak je to nepřirozeně a dost to bolí. Jednou když jsem byla menší tak jsem si dost ošklivě rozjížďka ret musela jsem být i na šití a mazat pak nějakou mystickou aby mi to nepopraskalo.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.
Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.
Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.
V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.
Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na&nb
Pokud je dítě proti vrstevníkům malé, roste pomalu anebo téměř vůbec, je třeba hledat příčinu. Ne vždy za tím musí stát nedostatek růstových hormonů – může jít o poruchu štítné žlázy, Turnerův syndrom, Prader-Willi syndrom, chronické onemocnění ledvin a mnohé další. Málo růstového hormonu je však velmi častou příčinou tohoto problému. Růstový hormon produkuje podvěsek mozkový a nejvíce se ho uvolňuje ve spánku. Proto mohou mít problémy s růstem i ty děti, které trápí chrápání či dýchací potíže a s nimi spojené buzení a nekvalitní spánek. Pokud se ukáže, že tělu růstový hormon chybí, je třeba ho dodávat pomocí podkožních injekcí večer před spaním. I když jde o běh na dlouhou trať, výsledky jsou brzy vidět a dítě začne růst. Injekcí se není třeba bát. Naopak, pokud byste je odmítli, prokázali byste svému potomkovi „medvědí“ službu. Celý život by mohl mít komplexy ze svého malého vzrůstu.
Vždy je potřeba nedostatečně rostoucí dítě podrobně vyšetřit, aby bylo možné příčinu pomalého růstu odhalit. Po vyloučení skrytého závažného onemocnění vedoucího ke zpomalení růstu se pozornost zaměří na takzvané endokrinologické vyšetření dítěte. Velmi důležitou roli zde hraje praktický lékař pro děti a dorost, který by měl pečlivě sledovat růst dítěte při preventivních prohlídkách a aktuální výšku a hmotnost zanášet do růstového grafu.
Odchýlení růstové křivky z pásma v růstovém grafu, obvykle ve smyslu minus, může být prvním příznakem závažného chronického onemocnění, jako je cystická fibróza, celiakie, onemocnění štítné žlázy, onemocnění jater či ledvin, nebo známkou nedostatku růstového hormonu, ale neplatí to vždy a za každých okolností.
Jde o jehlové elektrody bipolární či multipolární, případně o tenký drátek či svazek drátků. Bipolární elektroda je složena z duté jehly, jejímž středem prochází izolovaný vodič, který před hrotem jehly vychází na povrch její stěnou. Kovové tělo jehly tvoří jednu společnou elektrodu a středový vodič druhou elektrodu.
Jehlová multipolární elektroda je konstrukčně totožná s bipolární s tím rozdílem, že středem vede (a na povrch stěnou vystupuje) hned několik vzájemně izolovaných vodičů. Multipolární elektrodou lze tedy snímat několik signálu na velmi malé ploše najednou. Speciální jehlovou elektrodou se snímací plochou 25 μm lze měřit signál z jediného svalového vlákna (pro metodu SFEMG).
Podpovrchové elektrody se zavádějí kolmo na osu svalu nebo podélně. Jehlovou elektrodu lze dobře umístit ve svalu, ale jedná se o bolestivou metodu, a navíc jehla omezuje pohyb svalu a sval zároveň pohybuje elektrodou, což vede ke vzniku nežádoucích artefaktů v signálu. Jehlová elektroda může zůstat zavedena do svalu maximálně hodinu. Naproti tomu zavedený drát lze ponechat ve svalu až několik hodin, ale nelze s ním dobře manipulovat a lokalizovat konkrétní místo zájmu ve svalu. Drátové elektrody se používají tam, kde nechceme omezovat pohyb svalstva, ovšem drát se pohybem může povytáhnout.
V případě neinvazivního měření na povrchu kůže se zaznamenává signál vzniklý činností velkého množství motorických jednotek. Signál dosahuje špičkové hodnoty do 10 mV. Značný objem tkáně mezi elektrodami a svalovými vlákny, stejně jako rozhraní elektroda–pokožka omezují horní hranici využitelného frekvenčního pásma na 500 Hz. Hlavní část výkonového spektra tedy leží v oblasti 50–150 Hz.
Invazivním, takzvaným intramuskulárním EMG lze měřit elektrický potenciál malého množství motorických jednotek až jednotlivých motorických jednotek. Využitelné frekvenční pásmo sahá až k 10 kHz díky malému objemu tkáně mezi elektrodou a zdrojem signálu. Špičkové napětí dosahuje řádově stovek μV.
Snímání a záznam sumárních akčních potenciálů svalu se provádí za účelem zjištění funkcionality svalu. Využívá se povrchových nebo podpovrchových elektrod ke stimulaci periferního nervu, který pak vyvolá samotný záškub svalu, který je pak měřen povrchovou elektrodou. Podpovrchová elektroda ke snímání ve svalu není vhodná, protože dochází k jeho silné kontrakci, což se projeví vznikem artefaktů v signálu. Stimulace nervu je realizována elektrickými pulzy o frekvenci 3–5 Hz. Vyhodnocuje se amplituda a odezva na budící signál. Nízká amplituda (alespoň 10% snížení) všech odezev značí primární nemoc svalstva. Naproti tomu u nervové poruchy, jako je například roztroušená skleróza, je patrné zpoždění kontrakce vláken při normální amplitudě. Jinou verzí CMAP metody je stimulace senzorických nervů, čímž se zpětnovazebně aktivují motoneurony, a tak lze vyšetřovat jejich funkčnost či přenosové vlastnosti.
Tato metoda výpočtu cílových tréninkových zón při zátěži je označována jako jedna z nejúčinnějších. Pro většinu amatérských sportovců je tato metoda dostačující, nicméně chcete-li získat přesný údaj, měli byste absolvovat speciální laboratorní vyšetření.
Zjistěte si klidovou tepovou frekvenci (KTF) po probuzení. Předtím než vstanete z postele, si změřte tep, a to nejlépe na zapěstí, popřípadě na krční tepně. Měřte počet tepů během šedesáti sekund. Abyste vyrovnali náhodné výkyvy tepové frekvence, proveďte měření tři dny po sobě a spočítejte průměr.
Vzorec: 220 – věk = maximální tepová frekvence (MTF)
Podle tepové frekvence zjistíte, v jakém pásmu zatížení se pohybujete. Hodnoty jsou individuální a závisí na stupni vaší trénovanosti. Běží-li například dva rekreační běžci stejným tempem, pro jednoho je výkon středním (klidným) zatížením, druhý, méně trénovaný se už může dostávat do pásma vysokého zatížení.
Stupně intenzity zatížení:
nízký stupeň zatížení: 50–60 % (z maximální tep. frekvence MTF);
Plasmodia (zimničky) jsou prvoci patřící mezi krvinkovky (Haematozoea). Jsou známí především jako původci malárie. Dříve bylo toto onemocnění spojováno se zapáchajícími bažinami (mal-arie, to znamená špatný vzduch). Skutečná příčina byla objevena v roce 1880. Jedná se o nejzávažnější infekční onemocnění, kterému ročně podléhá více než milion lidí. Nejvíce ohrožené jsou chudé státy tropického a subtropického pásma, jako je Kambodža, Tanzanie, Uganda, Nigérie, Libérie, Kamerun, Ghana, Pobřeží slonoviny, Sierra Leone, Guinea a Myanmar. Rizikovými faktory jsou pobyty v ohrožených oblastech bez předchozího očkování, styk s infikovanou osobou. K přenosu dochází také infikovanou krví při transfuzi nebo u těhotných žen na plod. Životní cyklus parazita se dokončuje v těle samičky komára rodu Anopheles, který při sání přenese ze slinných žláz do člověka (mezihostitele) stadia sporozoitů. U člověka pak dochází k řadě rozmnožovacích cyklů, přičemž první z nich probíhá v jaterním parenchymu, zpravidla bez příznaků, a parazit zde může dlouhou dobu přežívat. Tady dochází k infikování červených krvinek, začínají se objevovat gametocyty, pohlavní vývojová stadia, která se dále vyvíjejí při nasátí infikované krve komárem. Podle původce, který onemocnění způsobuje, rozlišujeme tři druhy onemocnění: malárii tropickou, jejímž vyvolavatelem je Plasmodium falciparum, malárii třídenní, způsobenou P. vivax nebo P. ovale, a malárii čtyřdenní, která je známá též jako čtvrtodenní zimnice a kterou způsobuje Plasmodium malariae. Nejzávažnějším je onemocnění způsobené druhem Plasmodium falciparum. Závažnost spočívá v přilnavosti červených krvinek ke stěnám cév a jejich následné neprůchodnosti, což vede k nedostatečnému zásobování vnitřních orgánů, hlavně ledvin a mozku. Klinické projevy nastupují mezi 7.–10. dnem od nákazy. Inkubační doba se uvádí jeden až dva týdny, ale může se klidně protáhnout i na několik měsíců (zejména u Plasmodium vivax). Klinické příznaky nejsou specifické, jedná se o bolesti hlavy a svalů, nevolnost, zvracení, citlivost na světlo. Hlavními příznaky jsou takzvané malarické záchvaty, které se objevují s různou frekvencí, dle původce. Jedná se o stavy, kdy jsou červené krvinky naplněné parazity a praskají. To je doprovázeno pocity mrazení a třesavkou, která do 15 minut odeznívá, a následují vysoké horečky přetrvávající až několik hodin. Po překonání těchto horečnatých stavů se pacient silně potí. Do dalšího záchvatu pacient netrpí žádnými dalšími příznaky. Zasažení jedinci často trpí anémií vzhledem k napadení červených krvinek. Většina příznaků tohoto onemocnění není způsobována přímo parazitem, ale spíše reakcí lidského těla na tohoto parazita.
Člověk, jehož krev se sráží normálně a není na antikoagulační terapii, by měl mít INR přibližně 1. Čím vyšší je INR, tím déle trvá srážení krve. S tím, jak se INR zvyšuje nad danou úroveň, zvyšuje se i riziko krvácení a příhod v souvislosti s krvácením, když INR klesne pod danou úroveň, narůstá riziko přílišného srážení krve a tvorby trombózy.
Ideální cílové rozmezí INR se liší od člověka k člověku v závislosti na různých faktorech, jako je důvod užívání antikoagulancií, přidružené nemoci a řada dalších proměnných. Lékař u každého pacienta určí vhodný INR rozsah. Nejběžnější INR cílové rozpětí pacienta na warfarinu je mezi 2,0 a 4,0. Nejčastěji je cílové rozmezí stanoveno mezi 2,0 a 3,0 nebo mezi 2,5 a 3,5 – dle diagnózy. Lékaři se obvykle vyhýbají stanovení cílového rozmezí INR 5 a více, protože riziko krvácení se významně zvyšuje u INR nad 5.
Jakmile lékař zvolí vhodné cílové INR rozmezí, upraví antikoagulační terapii, aby INR bylo v cílovém rozmezí. Pokud INR stoupne nad horní limit svého rozsahu, riziko krvácení se může začít zvyšovat. Pokud INR klesne pod dolní limit cílového pásma, může se zvýšit riziko vytvoření krevní sraženiny.
Tepová frekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
Není známá konkrétní příčina vzniku vředů. Vřed je konečným výsledkem nerovnováhy mezi trávicí tekutinou v žaludku a dvanáctníkem. Vředy může způsobit:
infekce (Helicobacter pylori);
používání léků proti bolesti, takzvaných nesteroidních protizánětlivých léků (Aspirin, Ibuprofen); dokonce i ochranná vrstva aspirinu může způsobit vředy;
přebytek kyselin produkujících nádorové buňky v žaludku a zvyšujících tvorbu kyseliny.