Každá z nás s tímto problémem určitě bojovala – zaschlá mastnota nebo připálené zbytky jídla jsou opravdu nepřítel číslo jedna. Všechny druhy sporáků potřebují péči. Stejně jako u všeho platí, že když problémům předejdete, nemusíte je pak řešit. V ideálním případě proto otřete sporák, hořáky i rošt ihned poté, co dovaříte nebo dojíte. Čistý sporák s jednou skvrnou svádí k tomu, abyste to nechali být, ale skvrny budou přibývat, budou se připékat a dostat je pak dolů stojí zbytečně moc času a námahy.
Jak vyčistit elektrický sporák
Nejlepší je provádět základní úklid po každém vaření u plotýnek a vrchní desky sporáku a v troubě po každém pečení. Ne každému se však chce a ne každý má po několikahodinové práci v kuchyni ještě náladu věnovat se této činnosti. Sklokeramickou desku vyčistíte škrabkou, elektrický sporák houbičkou nebo plastovou drátěnkou.
Pravidelnou očistu vyžadují zejména plotýnky elektrického sporáku. Ty velmi brzy rezavějí a nevypadají potom dobře, nehledě na to, že koroze omezuje jejich funkci.
Doporučení:
Snažte se plochy odmastit mycími prostředky a nechte je úplně uschnout.
Budete potřebovat smirkový papír. Ideální je ten se zrnitostí 60. Vezměte kotouč smirkového papíru a opatrně osmirkujte povrch od rzi. Odstraňte vzniklý prach.
Můžete plochu plotýnky natřít vypalovací stříbřenkou, která se používá na ošetřování komínových rour. Nátěr obnovte ihned, jakmile se opálí.
Výborné je pláty plotýnky pravidelně ošetřovat jedlým olejem před tím, než je zapnete. Oleje samozřejmě nemusí být mnoho, stačí plotýnky jenom lehce přetřít. Potírání olejem zajistí ochranu. Důležité je plotýnky olejem ošetřit pokaždé, když vám na ně něco vyteče, například voda či polévka. Jestliže nezapomenete na pravidelné potírání olejem, docílíte u plotýnek přirozeného vzhledu, jaký je běžný u opáleného kovu. Potom plotýnky nebudou rezavět a nebudete muset ani používat stříbřenku na jejich přetírání.
Počítejte s tím, že pokud jste péči o plotýnky podcenili už v začátcích, nyní je pozdě. Hloubkovou korozi neodstraníte, museli byste použít strojní brusku. A to je náročné nejenom z celkového hlediska, ale samozřejmě také finančně.
V naší poradně s názvem LÉČBA VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.
Zaslechla jsem v TV o nové neinvazivni metodě léčby vyhřezlých plotének v Praze. Údajně nový přístroj-manuální. Nevím ale kde ho mají. Nevíte prosím něco o tom? A dornovou metodou v Ostravě se léčí prosím kde konkrétně? Mám navíc neuropatii končetin (dědicnou). Bolí mě chodidla, palce na nohou, křeče.
Děkuji za odpovědi na můj mail. Seniorka Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná jste zaslechla o Discogelu. To je léčba vyhřezlé ploténky bez operace. Provádí se na klinice v Praze. Více informací je zde: https://www.surgalclinic.cz…
Dornova metoda se v Ostravě nachází u soukromých terapeutů, kterých je celá řada. Můžete si vybrat, který bude mít volno a bude blízko vás. Seznam poskytovatelů dornovy metody v Ostravě je zde: https://www.google.com/sear…
Makulární díru lze často opravit pomocí operace zvané vitrektomie. Úspěšnost této operace při uzavření makulární díry je u 9 z 10 lidí, kteří mají díru méně než 6 měsíců. Pokud je díra přítomna rok nebo déle, bude úspěšnost nižší.
I když operace otvor neuzavře, vaše vidění se obvykle alespoň stabilizuje a možná zjistíte, že máte menší zkreslení vidění. U malého množství pacientů se otvor i přes operaci neuzavře a centrální vidění se může nadále zhoršovat. Nicméně druhá operace může být stále úspěšná.
Průběh operace
Operace makulární díry je forma operace miniaturní dírky prováděná pod mikroskopem.
Do očního bělma se provedou malé řezy a zavedou se velmi jemné nástroje. Nejprve se odstraní sklivec a poté se z povrchu sítnice kolem otvoru opatrně sloupne velmi jemná vrstva (vnitřní omezující membrána), aby se uvolnily síly, které udržují otvor otevřený.
Oko se pak naplní dočasnou plynovou bublinou, která přitlačí otvor naplocho na zadní část oka, aby se pomohl utěsnit. Dokud je bublina v oku zablokuje vidění, ale pomalu vyprchá po dobu asi 6 až 8 týdnů, v závislosti na typu použitého plynu.
Operace makulární díry obvykle trvá asi hodinu a lze ji provést, když při vědomí (v lokální anestezii ) nebo ve spánku (v celkové anestezii). Většina pacientů volí lokální anestetikum, které zahrnuje znecitlivující injekci kolem oka, takže během operace není cítit žádná bolest.
Video s operací
Zde se můžete podívat na průběh celé operace. Video s operací trvá téměř dvě hodiny: operace makulární díry video.
V naší poradně s názvem POSILOVANI PO OPERACI VYHREZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda-li mohu cvičit (posilovat),myšleno například cvičení v posilovně,když mám rok po operaci vyhřezlé ploténky. Zatím pravidelně 2 měsíce běhám. A chtěl bych pres zimu do posilovny. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud od osmého měsíce po operaci vyhřezlé ploténky běháte a nemáte z toho žádné bolesti, tak můžete zkusit i posilovnu. Na začátku každého cvičení bych se věnoval krátkému rozehřátí a pak rozcvičení se strečinkem. V posilovně si vybírejte izolované cviky na strojích, které vás lépe přimějí ke správné poloze. Úplně vyraďte mrtvý tah a nahraďte ho hyperextenzí. Se zátěží to nepřehánějte. Máte za sebou dlouhou pauzu a tělo ztratilo dřívější tonus ve svalech. K tomu je třeba přizpůsobit i pozvolnou zátěž. Bavte se tím cvičením, ale nehuntujte se!
Tříselná kýla (a i ostatní typy kýly) se dají léčit v podstatě jen jediným způsobem, a to operací. Samozřejmě existují lidé, u nichž operace kýly není možná (například těhotné ženy, osoby trpící rakovinou, malé děti, u nichž se čeká, že pupeční kýla sama zmizí). Stejně tak existují ale případy, kdy je operace kýly také jediným a nutným řešením. To je v případě, kdy je kýla uskřinutá. V některých případech lékaři předepisují nošení kýlního pásu (kýlní pás ale kýlu nijak nevyřeší), obvykle se k tomuto řešení uchylují, když pacient odmítá operaci.
Operace tříselné kýly probíhá obvykle pod narkózou a můžou ji provádět všechny nemocnice, které se zaměřují na břišní chirurgii. Dnes ale vznikají i specializovaná pracoviště (= centra pro kýly), které nabízejí nejen provedení operace, ale i stanovení léčebního plánu, vyšetření, ale i pooperační péči. Tato centra se snaží, aby se pobyt v nemocnici po operaci zkrátil na minimum.
Při operaci kýly může lékař zvolit buď klasickou metodu, při níž lékař rozřízne kůži v místě, kde se kýla nachází, pomocí síťky pak zpevní oslabenou břišní stěnu, zkontroluje obsah kýly a kůži zašije. Síťka, která je při operaci vložená do těla pacienta, se po čase rozpadne. Během této operace se tedy místo s oslabenou břišní stěnou uzavře a zpevní.
Druhou možnou metodou je laparoskopická operace, která se vždy provádí v úplné narkóze (klasická operace se mohla provádět jen s místním znecitlivěním). V tomto případě se kůže na břiše nařízne v několika místech (jen drobné řezy asi o velikosti 1 cm), do břicha je také zavedena kamera, která lékaři ukáže, kde je třeba břišní stěnu zpevnit. Defekt břišní stěny se tedy nesešívá k sobě, ale zevnitř se dá na toto oslabené místo síťka. Tato operace probíhá zevnitř na rozdíl od té klasické, která probíhá zepředu. Výhodou této operace je, že břicho pacienta nehyzdí velká jizva, ale jen drobné jizvičky, které se při správné péči mohou krásně zatáhnout. Po této operaci také následuje kratší pracovní neschopnost (zhruba 3 týdny), na rozdíl od klasické operace, kde pracovní neschopnost trvá zhruba 6 týdnů.
Včas zjištěné onemocnění lze léčit očními kapkami, laserovými operacemi nebo mikrochirurgicky.
Oční kapky pro léčbu glaukomu
Oční kapky snižují tvorbu tekutiny v přední části oka nebo zvyšují proudění této tekutiny. Bohužel oční kapky mohou vyvolat i nežádoucí účinky: alergické reakce, zarudnutí očí, palčivou bolest, rozmazané vidění a podráždění očí. Některé léky na glaukom mohou mít vliv na srdce a plíce. Informujte se u svého lékaře, jaké jsou jím předepsané léky, zda jsou pro vás vhodné, zda na ně nejste alergičtí.
Laserové operace glaukomu
Laserové operace glaukomu mírně zvyšují odtok oční kapaliny, zejména u glaukomu s otevřeným úhlem, nebo během ucpání kanálku u glaukomu s uzavřeným úhlem. Jsou různé druhy laserových operací pro léčbu glaukomu, například trabekuloplastika, kdy se používá laser pro otevření trámčinových drenážních prostorů. Dalším druhem laserové operace je iridotomie, kdy je vytvořen malý otvor v duhovce, díky čemuž kapalina proudí volněji. Posledním druhem laserové operace je cyclophotocoagulation, což je laserová operace určená k léčbě střední vrstvy oka, která snižuje produkci oční tekutiny.
Mikrochirurgie pro glaukom
Jedná se o operaci, která se nazývá trabeculectomie. Tato operace zahrnuje výměnu a vložení nového kanálku pro oční kapalinu, čímž se sníží nitrooční tlak, který způsobuje glaukom. Může dojít k selhání této operace, ale je možné ihned provést nápravu další operací. U některých pacientů je umělý kanálek tou nejlepší volbou. V mizivém množství však dochází i ke komplikacím – dočasné nebo trvalé ztrátě zraku, krvácení nebo infekci.
Glaukom s otevřeným úhlem je nejčastěji léčen různými očními kapkami, laserovými plastikami a mikrochirurgickými zákroky. Nejčastěji se jako první krok volí léky, protože někteří lidé díky nim lépe reagují na laserové operace nebo mikrochirurgické zákroky. U kojeneckých nebo vrozených glaukomů představuje primární léčbu chirurgická operace, protože příčinou problému je velmi deformovaný drenážní systém. Poraďte se vždy se svým očním lékařem, abyste zjistili, která léčba je pro vás ideální.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY KRČNÍ PÁTEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš.
Mám bechtěra víc než 20 let,a to 5.st,již 3 rokem mě jako by tuhnul krk kolem ohryzku,škrtí mě to spatně se mi polyká ale i hůře dýchá Vydupal jsem si u neurologa MR kde bylo zjištěno že mám vyhřezlé ploténky ale dle neurologa to na operaci není,nasadil nějaké léky typu Baklofen které vůbec nic neřeší proto že to škrtí čím dál více.Neurolog se chová jako by si dělal ze mě legraci při kontrole ani neví s čím tam jsem a potom dodá nojo já vám novou krční páteř dát neumim.Biologická léčba mě byla zamítnuta biologickým centrem s tím že je to degenerativní onemocnění že by to nepomohlo.Chci se zeptat máte někdo s tímto stejnou zkušenost? Jsem z Liberce a jsem znechucen přístupem lékařů a chtěl bych zkusit vojenskou nemocnici docenta Vaňka je to prý špička na svém místě.Co vy na to?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud nemáte důvěru ve svého lékaře, tak je namístě výměna za jiného. Píšete o vedoucím lékaři spondylochirurgie v Ústřední vojenské nemocnici panu Petru Vaňkovi. To bude určitě dobrá volba. Pro první návštevu si zajistěte žádanku k vyšetření od praktického lékaře a objednejte se na těchto kontaktech: petr.vanek@uvn.cz, telefon 973 202 945.
Mít lékaře v ÚVN je velká výhoda, neboť tato nemocnice disponuje mnoha dalšími moderně vybavenými odděleními, což napomáhá komplexní léčbě.
Nezapomeňte také pravidelně žádat o lázně. Nejlepší v tomto ohledu jsou lázně Bohdaneč.
Otevřená vs. endoskopická operace karpálního tunelu
Základní rozdíly mezi operačními metodami
Při léčbě syndromu karpálního tunelu se používají dvě hlavní metody – otevřená operace a endoskopická operace. Obě techniky mají stejný cíl, tedy uvolnění tlaku na středový nerv. Liší se však přístupem, velikostí řezu a následnou rekonvalescencí. Otevřená operace je tradiční metoda, která se provádí malým řezem v oblasti dlaně. Endoskopická metoda využívá menší řezy a speciální nástroje. Z pohledu pacienta je často klíčová otázka, jaký vliv má zvolený postup na návrat do práce po operaci karpálního tunelu. Právě zde se rozdíly nejvíce projevují. Každá metoda má své výhody i omezení. Výběr by měl vždy vycházet z doporučení lékaře.
Vliv typu operace na pracovní neschopnost
Pacienti po otevřené operaci karpálního tunelu často popisují delší citlivost jizvy a pomalejší návrat plné síly v ruce. To může znamenat delší pracovní neschopnost, zejména u manuální práce. Naopak endoskopická operace karpálního tunelu bývá spojována s rychlejším hojením a menším omezením pohybu. Někteří pacienti se po této metodě vracejí k lehké práci dříve. Rozdíl však není u všech stejný. U administrativních profesí bývá rozdíl v délce neschopenky menší. U fyzicky náročných zaměstnání může být rozdíl výraznější. Lékaři upozorňují, že ani endoskopická metoda neznamená okamžitý návrat k plné zátěži. Nerv potřebuje čas na regeneraci bez ohledu na techniku.
Nejčastěji se v léčení rakoviny využívá chirurgická metoda léčby. Ta je nejúčinnější, nicméně je zapotřebí najít nádor v raném stadiu. U pokročilejších kolorektálních karcinomů již není operace možná. Pokud se rakovina konečníku odhalí včas, pak je i úspěšnost její léčby vysoká. Není problém se z rakoviny klidně i úplně vyléčit. Jestliže tedy člověk rozpozná jakékoli příčiny rakoviny konečníku, měl by prakticky okamžitě navštívit specializované pracoviště, na kterém mu bude vyšetřen konečník a jeho přilehlé oblasti. Vyšetření konečníku je sice poněkud nepříjemné, nicméně dokáže rakovinu odhalit včas v době, kdy je možné ji kompletně chirurgicky léčit. U nemocí, jako je rakovina konečníku, léčba zabere i v případě chirurgického řešení velmi dlouhou dobu. Určitě ale nelze zapomenout i na některé další druhy léčby.
Samotná operace spočívá v odstranění celého nádoru, z pacientova těla je však třeba vyjmout i poměrně rozsáhlý přilehlý úsek střeva, aby se zabránilo návratu onemocnění z nějaké zbloudilé rakovinné buňky. Potíž s tímto typem operace tkví v tom, že nelze zachovat přirozený vývod střeva. Odchod stolice není možný chybějícím konečníkem, vývod tlustého střeva se proto našije na díru v břišní stěně. Vzniká takzvaná kolostomie, což je jakýsi umělý řitní otvor.
Rány po operacích v řitní krajině bývají poměrně dosti bolestivé, především při odchodu stolice. Tyto příznaky je možné zmírnit podávanými léky proti bolesti. Vyskytnout se může i zvracení, a to jako nežádoucí účinek podané celkové anestezie. Mělo by však odeznít cca do 6 hodin od operace. Po podání anestetika do páteřního kanálu je dosaženo necitlivosti dolní části těla trvající několik hodin, zároveň je ale omezena i pohyblivost dolních končetin. V den operace pije nemocný čaj, následující den jí lehkou stravu a dostává léky ke změkčení stolice. První nebo druhý den po výkonu začíná provádět sedací bylinné koupele, ve kterých pokračuje i po propuštění do domácí péče. Podle pooperačního stavu a charakteru operace jsou nemocní propouštěni 2. až 5. den domů. Po ukončení hospitalizace je nemocný kontrolován v proktologické poradně. Délka pracovní neschopnosti je rozdílná u různých výkonů. Může se pohybovat v rozmezí od několika dnů v případě Longovy operace, až po několik týdnů v případě klasické operace.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobry den.
Mám dva měsíce po reoperaci vyhřezléplotýnky,záda mne na pravé straně stále bolí.Prave stehno mám znecitlivěle,nad kotníkem mne stahuje křeč a chodidlo mne stále brni prsty si necítím. . Při chůzi mám pocit ,že chodím bosá po ostrém kameni.Na rehabilitaci chodím zatím necítím žádnou úlevu.S takovymi pocity se špatně usíná. Doma cvičím co jsem se naučila v nemocnici.Co mám dělat ještě víc nebo nedělat .Děkuji za odpověď Kovaříková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Poraďte se s neurologem, co se s tím dá dělat. Povězte mu, jak probíhala rehabilitace a jaké máte pokroky od operace. Jedině neurolog vám může pomoci zlepšit váš zdravotní stav.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
Radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
Celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
Subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hyster
Ve svém příspěvku BOLEST 6 MĚSÍCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa.
Hezký den, děkuji za reakci. Fyzioterapeuty jsem zkusila 4, z toho rehabilitace denně (celý srpen). Za poslední 2 týdny mě 2x odvezla záchranka, mám za sebou již 10 kapaček. Na neurologii mě neřeší, prý nohu zvednu, není ochrnutá, na jiné řešení nemám věk. Vydupala jsem si MR. Prý koncem února. Konečně mi odebrali krev, hned první věc byla zvýšené CRP a hraniční hodnoty boreliozy. Obvodní lékař mi řekl, ať to řeším na neurologii, ti s tím nic nechtěli mít a poslali mě na infekční, kde mi odebrali krev, aby se udělaly podrobné testy jestli je to borelioza a vzhledem k tomu, že bez berlí už nikam nedojdu, mi dali ATB Doxybene. Před 3dny mě odvážela záchranka, kde řekli, to co spousta známých, že by se mohlo jednat o následek autonehody 08/2016 a že to budou ploténky. Bohužel jediná kontrola po autonehodě proběhla lékařkou od stolu, řekla sundejte si triko, ohněte se, to je ok. Ze dvou metrů. Na bolest páteře si vezměte brufen. Na neurologii dokonce záznam o autonehodě vynechali. Není to tam vůbec zapsané. Minulý týden mi udělali rentgen kyčlí a beder a prý nechápou, co mě může bolet, prý je vše v pořádku. Záchranka řekla, že mě musí okamžitě hospitalizovat, aby se udělaly všechny testy, vyšetřili mě, řekli, že je to psychické, dali mi kapačku a pak mi řekli, jestli se postavím, postavila, tak prý můžu jít. Plazila jsem se před nemocnici skoro po čtyřech!!! Psychicky jsem ok, jen se obávám, jestli tento přístup bude i nadále pokračovat, tak na tom opravdu začnu být psychicky špatně. Za 2 dny končím kapačky. Beru analgetika, která mi nezabírají (Ketonal, Zaldiar). Ostatní léky mi nedělaly dobře. Beru spoustu přírodních preparátů, vitamínů, bylinkové tinktury, předpokládám, že mi to neuškodí. Chodím na akupunkturu, jsem k těmto věcem skeptická, ale už 2x jsem odtud odešla bez berlí. Bolest byla, ale snesitelná. Za 2 hodiny se bolest vrátila. Nyní mám takto fungovat (nefungovat) a na kontrolu přijít v lednu. A čekat na MR. Jiné řešení pro mě nemají. Kdo mi tedy zjistí, zda jsou plotýnky v pořádku? Když neurologie to neřeší? Nebo to se uvidí až na té MR. Jak zjistím, čeho MR mi budou dělat. Neřekli mi to, nedali mi ani žádanku, zařizují si to v HK sami přímo ve FN HK. Je tam MT Lsp. Doufám, že to nebude jako u rentgenu, kde mě bolí i za krkem od té autonehody a oni to nezrentgenovali. Že když už mě budou projíždět, tak se kouknou na celá záda i celou nohu. Nebo si to mám na neurologii ověřit? Nevím, co dál. Pracuji z domů, ale to nepůjde pořád. Nemůžu chodit, sedět, jen chůze mi pomáhá. Ale jsem tak strašně unavená, že daleko nedojdu. Jsem zoufalá. Co je tohle za zdravotnictví.... Sestřička mi u kapačky řekla, šeptem, že prostě mají nařízení, dokud se hýbu a nějak se doplazím, nejsem případ k řešení :( to je jako smutné. Až budu mít zase nějaké novinky, ozvu se. A budu se snažit dostat k nějakému dalšímu fyzioterapeutovi a zkusím nějak zjistit, co ty plotýnky. Děkuji moc za rady zatím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdena.
Dobrý den.
P. Soňo,čtu si ten váš komentář k vašim problémům a pokud je to opravdu tak jak píšete,obraťte se na lékařskou komoru,zda je postup léčby a vůbec přístup lékařů k vašemu zdrav. stavu v pořádku.
A nebo napiš te na Ministrs.zdrav. Nesmíme si nechat všechno líbit.A to stále křičí jak mají málo peněz.
Až kvůli problémům budete v inv. duchodě a s bolestima,kdo vám co dá?
Za těch pár korun co pak budete brát si toho fyzioterapeuta nebudete moci ani dovolit.
Vše je na vás,je to vaše zdraví.Ale vím o čem píšu.Tak přeji hodně sil.
Nejdůležitějším faktorem při předpovědi, zda se díra v důsledku operace uzavře, je doba, po kterou byla díra přítomna. Pokud máte díru méně než 6 měsíců, je asi 90% šance, že vaše operace bude úspěšná – 9 z 10 operací díru úspěšně uzavře. Pokud je díra přítomna rok nebo déle, bude úspěšnost nižší.
Většina lidí má určité zlepšení vidění poté, co se zotavili z operace. Přinejmenším operace obvykle zabrání zhoršení zraku. Váš lékař s vámi podrobněji promluví o tom, jaké výsledky můžete od operace očekávat.
I když operace úspěšně nenapraví vaše centrální vidění, makulární díra nikdy neovlivní vaše periferní vidění, takže z tohoto stavu nikdy úplně neoslepnete.
Je nepravděpodobné, že utrpíte nějaké škodlivé nežádoucí účinky operace makulární díry, ale měli byste si však být vědomi následujících možných komplikací:
Díra se nemusí zavřít, ale to obvykle nezhorší vaše vidění a obvykle je možné operaci zopakovat.
Téměř jistě po operaci dostanete šedý zákal, obvykle do jednoho roku, pokud jste ještě neprodělali operaci šedého zákalu. To znamená, že se přirozená čočka ve vašem oku zakalila. Pokud již šedý zákal máte, může být odstraněn současně s opravou otvoru.
Odchlípení sítnice nastává, když se sítnice oddělí od zadní části oka. Stává se to asi u 6 % lidí, kteří podstoupili operaci makulární díry. To může potenciálně způsobit slepotu, ale obvykle je to opravitelné při další operaci.
Ke krvácení dochází velmi vzácně, ale závažné krvácení do oka může vést ke slepotě.
Infekce je také velmi vzácná, vyskytuje se odhadem u 1 z 1 000 pacientů. Infekce vyžaduje další léčbu a mohla by vést ke slepotě.
Zvýšení tlaku v oku je zcela běžné ve dnech po operaci makulární díry, obvykle kvůli expandující plynové bublině. Ve většině případů je to krátkodobé a kontrolované dalšími očními kapkami nebo tabletami, které snižují tlak a chrání oko před poškozením. Pokud je vysoký tlak extrémní nebo dlouhodobý, může dojít k poškození zrakového nervu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To je teda pěkná patálie. Budete muset na vyšetření ke kožnímu lékaři, aby zjistil jaký patogen vám způsobil takovou destrukci nehtové plotýnky a podle toho určit účinnou léčbu. Pokud z nějakého důvodu nechcete jít k lékaři, tak můžete zkusit domácí léčbu hypermanganem. Opilujte celý nehet až na zdravou část a provádějte koupele obnažené plotýnky v růžovém roztoku hypermanganu dvakrát denně. Nehet nazalepujte a nechte volně větrat, aby byl stále v suchu.
Praktický návod: jak si vybrat lázně podle diagnózy a typu operace páteře
Výběr lázní po operaci páteře by nikdy neměl být náhodný. Každý typ operace zatěžuje jiné struktury, má jiná rizika a vyžaduje odlišný rehabilitační přístup. Níže najdeš praktický, srozumitelný návod, podle kterého se mohou řídit pacienti i jejich rodiny.
Krok 1: Ujasni si přesný typ operace
Zásadní je vědět nejen obecné označení zákroku, ale i jeho rozsah. Rozdíl mezi „operací páteře“ a konkrétním výkonem je obrovský.
operace výhřezu meziobratlové ploténky,
stabilizační operace (šrouby, implantáty),
operace krční páteře,
operace pro zúžení páteřního kanálu,
opakované (reoperace) zákroky.
Tato informace musí být vždy uvedena v lázeňském návrhu.
Krok 2: Zohledni hlavní pooperační potíže
Ne každý pacient má po operaci stejné obtíže. Právě podle nich se vybírá vhodný typ lázní.
Přetrvávající bolest
vhodné jsou lázně se silným fyzioterapeutickým a neurologickým zázemím,
důraz na individuální cvičení a práci s nervovým systémem.
Omezená hybnost
lázně s rehabilitačními bazény a hydroterapií,
postupné zvyšování rozsahu pohybu bez přetížení.
Neurologické příznaky (brnění, slabost končetin)
nutná přítomnost lékaře přímo v zařízení,
zkušenosti s pooperačními neurologickými pacienty.
Krok 3: Vyber lázně podle konkrétní oblasti páteře
Lázně po operaci bederní páteře
Bederní oblast nese největší mechanickou zátěž. Rehabilitace musí být velmi přesně dávkovaná.
zaměření na hluboký stabilizační systém,
nácvik správného sedu, stoje a chůze,
postupná zátěž bez prudkých rotací.
Lázně po operaci krční páteře
Zde je klíčová opatrnost a jemnost.
preferovat lázně s jemnými mobilizačními technikami,
omezit silové a dynamické procedury,
zaměření na dech a uvolnění přetížených svalů.
Lázně po stabilizační operaci
Pacienti s implantáty potřebují zkušený personál.
nutná znalost práce s fixovanou páteří,
vyhýbat se prudkým změnám poloh,
důraz na dlouhodobý plán rehabilitace.
Krok 4: Zohledni celkový zdravotní stav
Po operaci páteře se často projeví nebo zhorší další zdravotní problémy.
Kardiovaskulární onemocnění
vybírat lázně s interním lékařem,
kontrola krevního tlaku a srdeční zátěže.
Diabetes a metabolické poruchy
nutnost dietního režimu,
hlídání glykémií při fyzické zátěži.
Nadváha a obezita
velkou výhodou je cvičení ve vodě,
postupná zátěž šetrná ke kloubům.
Krok 5: Ověř si reálné zkušenosti s pooperačními pacienty
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
ICRS (intrastromální rohovkový segment) je protéza složená ze dvou polokruhových segmentů o průměru 5 mm různé tloušťky. Jsou vyrobeny z Perspex CQ akrylátu, což je materiál používaný již přes 50 let k výrobě umělých nitroočních čoček. Jsou nejmodernější a bezpečnou léčbou keratokonu. Zpočátku byly operace prováděny manuálně. Od roku 2009 se implantuje ICRS pomocí femtosekundového laseru. V první fázi operace vytvoří tunely pro rohovkové prstence automaticky femtosekundový laser, v druhé fázi operace vsune zkušený rohovkový chirurg do vytvořených tunelů rohovkové prstence. Tento zcela unikátní typ operace zvýšil komfort pacientů a zkrátil délku operace. Navíc je implantace ICRS za pomocí femtosekudového laseru bezkonkurenční, co se týče centrace rohovkových prstenců a hloubky implantace rohovkových prstenců. Tyto pak zásadně ovlivňují výsledek operace, to je kvantitu i kvalitu vidění.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operacevyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
Operace mohou představovat riziko pro každého člověka, ale u malých dětí a starších lidí je riziko o něco větší. Hrozí u nich nejen obtíže během operace, ale i po operaci, také je u nich vyšší riziko morbidity a mortality. Problematické také je, že u starších lidí trvá rehabilitace a následné léčení déle a velmi často dochází také k tomu, že se nikdy zcela nezotaví. Po řadě operací se navíc ani nedostanou na tu úroveň soběstačnosti a samostatnosti, kterou měli před operací. U plánované operace starších lidí je také nezbytně nutná dobrá příprava na zákrok, samozřejmě se na komplikace nedá zcela připravit, ale je nutné, aby lékaři byli zcela informováni o všech obtížích, kterými pacient trpí. Je třeba si uvědomit, že vyšší věk má vliv na mozek, imunitu, dýchací ústrojí, oběhové ústrojí a na další orgány, které mohou být během operace nějak poškozené. Při přípravě na operaci a při samotném zákroku hraje tedy věk pacienta velkou roli. Ovlivňuje nejen anamnézu pacienta, ale i volbu anestezie, způsob dávkování anestetik. Po operaci je u starých lidí důležité, aby se byli schopni vyrovnat s pooperačním stresem i s možným nepříznivým výsledkem operace, případně dlouhodobou nutností hospitalizace a dalších možných negativních důsledků operace. Operace ve vyšším věku jsou tedy rizikové, ale vždy je důležité věřit lékařům, že vědí, co dělají.
Ve svém příspěvku LÉČBA VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Chalupnikova.
Je mi 76 roku po operaci prave kycle mi vyhrely plotenky.Mam operovane obe kycle 2011 a 2016,kycle mi neboli,ale od zad me boli obe nohy,chodim s holema,bez holi nemohu,ani nevydrzim stat!Mam take revmatoidni artritydu.Cetla jsem o vas tak skousim jestli mam jeste nejakou sanci??Diky za odpoved!!!!!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Operace karpálního tunelu se provádí ve chvíli, kdy konzervativní léčba selhává a dochází k dlouhodobému útlaku středového nervu v oblasti zápěstí. Typickými příznaky jsou brnění prstů, bolest ruky, snížená citlivost a oslabení úchopu. Pokud se stav neléčí, může dojít k trvalému poškození nervu. Právě proto lékaři často doporučují chirurgické řešení. Zákrok spočívá v uvolnění karpálního tunelu přetnutím vazivového pruhu. Tím se sníží tlak na nerv a umožní se jeho regenerace. Operace je většinou krátká a provádí se ambulantně. Přesto je nutné počítat s rekonvalescencí. Ta má přímý vliv na pracovní neschopnost.
Jak operace probíhá
Zákrok se nejčastěji provádí v lokální anestezii. Existují dvě základní metody – klasická otevřená operace a endoskopická technika. Obě mají podobný cíl, ale mohou se lišit délkou hojení. Po operaci je ruka obvykle zabandážovaná a doporučuje se její šetření. Rekonvalescence po operaci karpálního tunelu není otázkou dnů, ale spíše týdnů. Právě v této době je často vystavena pracovní neschopnost. Je důležité dodržovat doporučení lékaře. Předčasná zátěž může hojení výrazně zpomalit.
Při dlouhodobých bolestech zad neváhejte a vyhledejte lékaře specialistu, protože jen on může stanovit diagnózu „vyhřezlá ploténka“ za pomocí MRI či CT. Na základě výsledků následně stanoví přesný postup léčby. Ta je cíleně zaměřena na co nejrychlejší odstranění bolesti a možnost návratu ploténky na původní místo bez nutnosti operace. Bohužel ne vždy je tato konzervativní léčba úspěšná a je nutná operace. Nyní se provádí na specializovaných pracovištích operace ploténky laserem.
Druhy léčby
Konzervativní léčba: Základem je podávání analgetik pro tlumení bolesti, užívání vitamínu B a provádění rehabilitačních cvičení. Touto léčbou často dochází k pohnutí ploténky jiným směrem, čímž dojde ke zmenšení tlaku a tím pádem i k odstranění bolesti.
Chirurgický invazní zákrok: Zákrok spočívá v odstranění vyhřezlé části ploténky při celkové anestezii. Provádí se až v krajních situacích.
Laserová nukleotomie: Jedná se o léčbu laserem. Je vhodná pro pacienty, u nichž zatím nedošlo k nevratným degenerativním změnám páteře, a u nichž selhala konzervativní léčba.