Zuby moudrosti jsou osmičky, které člověku vyrostou až jako zcela poslední zuby. Velký počet pacientů zubního lékaře má osmičky problematické. Snadno totiž podléhají kazivosti. Dalším častým problémem je jejich křivé umístění, které vybočuje z přirozené řady chrupu, ať se již jedná o jejich růst směrem do tváře, nebo naopak k jazyku. Z tohoto důvodu se nejen mezi veřejností traduje, že čím dříve se zub moudrosti vytrhne, tím lépe. Podobný názor zastávají i někteří zubní lékaři. Přitom pokud jsou osmičky dobře prořezané, narostlé a nekazí se, není nejmenší důvod k tomu, aby se musely vyndat. Zuby moudrosti nevyžadují speciální péči v porovnání s ostatními zuby.
Ve svém příspěvku BOLEST PŘI RHÁNÍ OSMIČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Bryyknarová.
Chtěla jsem se zeptat zda je normální že zubařka nasadí vitamín c a b- komplex . mám nateklou bradu a otupělou a chvílema mě střílí bolest do ucha děkuji za Váš názor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Te je nějaký divný. Příznaky spíš vypadají na zánět, viď. Tímhle to určitě nevyléčíš. Zkus jiného lékaře.
Otoky tváře souvisí s bolestí zubů, respektive přesněji s takzvanými kolemčelistními záněty. Otoky se objevují po extrakci zubu nebo jako komplikace po extrakci osmiček. Osmičky jsou pozůstatkem z dob, kdy se člověk živil syrovou stravou, semínky, syrovým masem a podobně a zuby moudrosti zvětšovaly žvýkací, respektive rozmělňovací plochu. Poté, co člověk začal upravovat stravu tepelně, tudíž byla snadněji rozmělnitelná, docházelo postupně k redukci dolní čelisti. Zmenšil se tah žvýkacích svalů a osmičky již nebyly zapotřebí. Jejich zachování však byl chytrý tah přírody, jelikož kvůli nedostatečné zubní hygieně byly často poslední nadějí. Kdysi bylo totiž běžné, že lidem kolem dvacátého věku života často zbývalo jen pár posledních druhých zubů. Nové stoličky tak pomáhaly ke zpracování potravy ještě dalších několik let. V současné době však zuby moudrosti pozbyly svou funkci. Moderní člověk má ve dvaceti letech většinou kompletní druhý chrup, a navíc v důsledku vývoje lidstva došlo ke zmenšení čelisti. Osmičky tak ztratily prostor, který je právě nejčastějším původcem všech problémů s těmito zuby.
Jen pro zajímavost: název zubu moudrosti vznikl pravděpodobně kvůli tomu, že se objevuje mnohem později než ostatní zuby – většinou mezi osmnáctým a pětadvacátým rokem života. Tedy v letech, kdy by většina lidí měla již určité moudrosti dosáhnout.
Náročnost vytržení zubu moudrosti se liší individuálně podle pacientů. Pokud je zub kompletně prořezaný, dá se trhání osmiček přirovnat k běžné extrakci ostatních zubů. V ostatních případech, kdy je zub stále ukrytý v dásni, se provádí takzvaná chirurgická extrakce. Během ní lékař prořízne dáseň, odstraní nepatrné množství čelistní kosti, zub vyjme a ránu zašije několika stehy. Důležité je, že chirurgický zákrok probíhá v lokální anestezii, a je tedy stejně tak jako ostatní zákroky bezbolestný. Pokud je zákrok časově náročný nebo komplikovaný, ošetření může probíhat v analgosedaci. Ta pacienta zcela uklidní, odbourá u něj strach. Charakteristickým projevem je otok po vytržení zubu moudrosti. V těchto případech je vhodné na oteklá místa přikládat ledové obklady a vyhýbat se tělesné námaze, opalování na sluníčku nebo v soláriu a také vynechat návštěvu sauny.
Zhruba po dvou hodinách, kdy odezní lokální anestezie, může pacient po extrakci pocítit bolest. Tu je možné ztlumit analgetiky a studenými obklady. Ošetřené místo je pak nutné nechat co nejvíce v klidu. Pokud by bolesti a jiné komplikace po extrakci osmiček přetrvávaly i šestý den po ošetření, je nutné vyhledat odbornou pomoc.
Více informací o otoku tváře si můžete přečíst zde.
Extrakce osmiček je častá. Důvodem pro extrakci je například to, že osmička má často vliv na sedmičku (může na ni tlačit), neumožňuje pořádné čištění (zvýšená kazivost), způsobuje zánětlivé problémy a podobně. Osmičky, také nazývané třetí stoličky, mají často špatný sklon v čelisti, nezřídka zůstávají prořezané jen částečně (semiretence) nebo se neprořežou vůbec (retence).
Většinou plánovaný zákrok je prováděn – stejně jako extrakce jiných zubů – s využitím lokální anestezie (injekce, opíchnutí zubu) – u horních zubů se opichují jednotlivé zuby, u dolních se dělá anestezie svodná, tedy znecitlivění oblasti určité nervové větve. Pokud je přítomen zánět, anestezie zabírá jen částečně (na osmdesát devadesát procent) a pacienta zákrok bolí. Další postup se pak volí dle toho, zda jde o extrakci prostou (jednoduchou) nebo složitou. Po složité extrakci osmiček (na rozdíl od jiných zubů) se rána šije, stehy se odstraňují zhruba za 5–7 dnů. Při nekomplikovaném průběhu je pacient bez obtíží zhruba do týdne po zákroku. Na bolest po extrakci zubu moudrosti se používají dostupná volně prodejná analgetika.
Pravidla pro období po extrakci jsou poměrně jednoduchá:
Nevyplachovat – vyplachováním by mohlo dojít k odstranění krevní sraženiny, tak by se obnažila kost a vznikl by zánět (krevní sraženina je vlastně zátka, která brání usazování jídla v dásni, časem se mění v kost).
V prvních hodinách po extrakci nejíst a několik dnů nekouřit.
Vyhnout se horkým nápojům (mohou zhoršit otok a podporovat krvácení z rány), nejlépe i alkoholu.
Tlumit bolest silnějšími analgetiky. První analgetika je dobré užít, ještě když působí lokální anestezie.
Vhodné je přikládat chladivé (ne ledové) obklady.
Pokud by se objevila zvýšená bolestivost, horečka, otok či jiný problém, je nutné navštívit zubního lékaře.
Při komplikovaných extrakcích osmiček se výkon provádí v celkové anestezii, musí k tomu však být závažná indikace – buď když se trhají všechny čtyři osmičky na žádost pacienta, nebo když jsou třeba jen dvě, ale jsou anatomicky v hodně rizikových strukturách (například hluboce zanořené dolní osmičky). Zákrok v celkové anestezii se provádí na specializovaných pracovištích.
Pokud je zánět kolem osmičky, je potřeba nejdříve zánět zaléčit, potom je teprve možné provádět něco dalšího, už jen kvůli případné anestezii, která nemusí účinkovat.
Trhání zubů je poměrně obávaný zákrok, proto existují různé možnosti tišení bolesti a uvolnění stresu. Kromě klasické anestetické injekce můžete zkusit také anestetický plyn, který vás příjemně uvolní a zbaví strachu, nebo analgosedaci, která vás utlumí tak, že zákrok téměř nebudete vnímat.
Častou komplikací je otok po vytržení zubu. Otok vymizí i bez antibiotik, pokud byla správně diagnostikována příčina. Ale může trvat i 5–7 dnů. Otok lze zmírnit chladnými obklady.
Pokud se objeví hnis a silný zápach z úst, je to špatně a je potřeba ránu odborně vyčistit.
Další komplikací po extrakci osmičky může být obnažená kost, jestliže je kost hladká, přeroste a zahojí se.
Při nekomplikované extrakci osmičky je možné najíst se zhruba za 3–4 hodiny. Konzumace alkoholu se doporučuje nejdříve po 48 hodinách. Fyzická zátěž se doporučuje nejdříve za 7–10 dní.
Receptů na kastilské mýdlo je celá řada. Zde jeden prověřený recept:
Ingredience: 450 g olivového oleje, 170 g palmového oleje, 280 g kokosového oleje, 300 ml vody, 120 g hydroxidu sodného, 20 ml rozmarýnového esenciálního oleje, čerstvý rozmarýn či šalvěj na ozdobu
Pomůcky: ochranné brýle nebo štít z plexiskla, gumová zástěra, gumové rukavice, pracovní oblečení s dlouhým rukávem, gumové boty (holínky), nerezové hrnce, lžíce a míchače, vhodné je i sklo, ne dřevo
Postup: Destilovanou vodu nalijeme do hrnce a za stálého míchání a velké obezřetnosti postupně vsypeme 120 g hydroxidu sodného. Mícháme ve tvaru ležaté osmičky do úplného rozpuštění kuliček. Dobré je otevřít si okno, louh totiž začne při styku s vodou tepelně reagovat. Po rozpuštění hydroxidu a zprůzračnění kalné vody zakryjeme pokličkou, protože nezakrytý louh na sebe váže látky ze vzduchu, které ho znečišťují a zeslabují pak jeho účinek. Louh opatrně přeneseme na místo, kde může vychladnout. Na sporáku ve větším hrnci zkapalníme všechny oleje: olivový, palmový a kokosový. Za stálého míchání pomalu vlijeme do olejové směsi louh. Mícháme ve tvaru ležaté osmičky, dokud nám nevznikne hustší hmota stejné barvy bez jakýchkoliv skvrn. Do směsi vmícháme ještě 20 ml přírodního rozmarýnového esenciálního oleje, ještě jednou zamícháme a můžeme vlít do krabičky vyložené voskovaným papírem. Za tekutého stavu můžeme ozdobit čerstvým rozmarýnem či šalvějí. Krabičku přiklopíme a necháme 24 hodin tuhnout. Pak je možné mýdlo nakrájet na libovolné tvary. Na povrchu se vytvoří bělavá vrstvička, která je pro pokožku dráždivá. Je možné ji smýt při používání mýdel nebo skrojit při krájení nožem. Nakrájená mýdla necháme tvrdnout několik týdnů, čímž se sníží jejich pH a mýdla budou jemnější a citlivější k pokožce.
Použití
Klasické kastilské mýdlo, či takzvané panenské olivové mýdlo, je vhodné na alergie, ekzémy, lupénku nebo pro jedince, kteří mají citlivou pokožku, která nesnese žádnou, a to ani přírodní parfemaci. A navíc toto mýdlo skvěle čistí a díky své jemnosti je vhodné i pro naše nejmenší ratolesti.
Zuby moudrosti jsou někdy doprovázeny zdravotními problémy, včetně jejich retence, zánětu dásně a zubních cyst.
Retence zubů – stav, kdy se zub nemůže z nějakého důvodu prořezat – může postihnout jakýkoliv zub, ale u zubů moudrosti je nejčastější. Při zánětlivých komplikacích hovoříme o obtížném prořezávání zubů (dentitio difficilis), při kterém se objevují bolesti, problémy s otevíráním úst, otok tváře nebo i vysoká horečka a celková schvácenost.
K zánětu dásně často vede usazování plaku okolo třetí stoličky. Při oslabení imunity se zánět může rozšířit i na ostatní tkáně. Zvláště je-li zub prořezán jen částečně, nebo ještě navíc šikmo k ostatním zubům, je téměř nemožné odstranit plak, který se přirozeně usazuje na krčku zubu.
Zubní cysta se někdy vytvoří, když buňky sedící na povrchu skloviny neprořezaného zubu – ameloblasty – pokračují v sekreční činnosti vytvářející sklovinu. Cysta může být infikována za vzniku zánětu čelisti nebo se může tiše zvětšovat. Oslabuje okolní kost a může způsobit až zlomeninu postižené čelisti.
U neprořezaného zubu může dojít k degeneraci zubního váčku, ve kterém se zub vyvíjel.
Bolest zubů moudrosti připomíná angínu. Nejvíce problémů osmičky způsobují, pokud se prořežou jen částečně. Pak se do slizniční kapsy dostávají kousky potravy, které způsobují infekci. Zánět se projevuje bolestí, která může zdánlivě připomínat angínu, dále otokem v oblasti zubu, zvýšenou teplotou, zhoršeným otevíráním úst nebo bolestí vystřelující do ucha. Objevit se může i zápach z úst nebo bolest a otok lymfatických uzlin.
Zuby moudrosti se trhají při lokálním umrtvení. U osmiček, které jsou prořezané jen zčásti, je nutné chirurgické vybavení. Jestliže mají pacienti z trhání zubů fobický strach, mohou požádat o celkovou narkózu.
Obtíže při prořezávání zubů nejsou jen specifikem zubů moudrosti, mohou se objevit u kteréhokoliv zubu, ale lze říci, že u osmiček jsou daleko nejčastější. Zub prořezávající se do dutiny ústní překonává nejprve kost čelisti, následně pak měkké tkáně – podslizniční vazivo a sliznici. Zatímco u ostatních zubů je sliznice poměrně křehká a zub ji doslova „prořízne“ ostrými hrbolky nebo řezací hranou, v oblasti zadních zubů je sliznice poddajná a prořezávající zub ji spíše nadzvedává. Kromě toho se za dolními osmičkami již zvedá vzestupná větev dolní čelisti, takže korunka zůstává velice často zčásti skrytá v kosti. Tím může nastat situace, kdy přední část zubu je normálně prořezána, ale zadní polovina je skryta v jakémsi vaku, který je však otevřený do dutiny ústní a tím pádem přístupný pro bakterie a zbytky potravy, které mohou vyvolat zánět. Kromě toho se měkká sliznice nad zubem často dostává při kousání mezi horní a dolní zuby, tím je zraňována a vznikají další komplikace. Jindy může nastat situace, kdy jsou osmičky v čelisti uloženy horizontálně (kolmo na podélnou osu ostatních zubů). V tomto případě zub nebývá vůbec prořezán do úst, ale tím, jak se snaží růst, tlačí na sousedy před sebou, a tak může způsobit bolestivé komplikace nebo posun zubů dopředu. V důsledku toho dochází ke stěsnání předních řezáků.
Označení těchto zubů vychází pravděpodobně z toho, že zuby moudrosti se prořezávají mnohem později než ostatní zuby.
Zuby moudrosti jsou třetími stoličkami. Zubaři je označují i jako osmičky. Je pro ně typické, že vyrůstají jen jednou za život a často mají dva kořeny. Původně v pravěku zuby moudrosti sloužily k mechanickému zpracování potravy v dutině ústní. Byly velmi potřebné pro přežvýkání syrového masa. V dnešní době ale takové mechanické zpracování potravy není tak nutné, a proto zuby moudrosti pozbyly svoji původní funkci. Třetí stoličky ale neztratily jen funkci, vzhledem ke zkrácené čelisti ztratily i dostatek prostoru pro svůj růst. Často se tedy stává, že se nevejdou do zubního oblouku. U některých lidí se také stává, že tyto stoličky nerostou rovně, ale že rostou šikmo, někdy dokonce i vodorovně. V takovém případě se většinou stoličky musí chirurgicky odstranit, protože by mohly deformovat ostatní zuby. Zuby moudrosti mají navíc zvýšený sklon ke kazivosti a k zánětům.
Nepříjemný zápach z úst mohou způsobovat i neprořezané osmičky. Pokud je zub neprořezaný, tak je z části pokryt dásní. V prostoru mezi zubem a touto dásní pak zůstávají zbytky jídla a plak. Tyto zbytky jídla tam pak uhnívají a způsobují nepříjemný zápach. Řešením je opět extrakce tohoto zubu.
Jediné chybějící zuby, které není třeba nahrazovat, jsou osmičky, všechny ostatní by měly být nahrazeny zubními náhradami. Pacient by si měl předem zjistit, zda jeho zubař provádí výkony jen na přímou platbu, nebo i se spoluúčastí pojišťovny. Ceny stomatologických výkonů, které jsou částečně hrazeny pojišťovnou, se mohou lišit v závislosti na použitém materiálu. Ceník musí mít lékař vyvěšen na viditelném místě a musí pacienta předem informovat, co je a co není placené ze zdravotního pojištění. Na základě zkušeností ze stomatologických ambulancí jsou pacienti, kteří přesně vědí, co chtějí a kolik to bude stát, ale jsou i tací, co po vyčíslení opravy zubů naříkají. Nedá se zobecnit, že jednodušší a sociálně slabší lidé se o své zuby nestarají. Právě oni často doslova peníze nastřádají a nechají si zuby opravit, zatímco lidé, kteří vystoupí z nadstandardně drahých aut, kývnou rezignovaně rukou, když jim zubař řekne částku.
Pacienti si na opravu zubů mohou vzít spotřební úvěr. Možnosti využít spotřební úvěr na stomatologické zákroky využívají ve větší míře muži, ženy peníze z takového úvěru použijí raději na estetické operace, jako je například liposukce.
Pochva v blízkosti poševního vchodu obsahuje velké množství nervových zakončení. Díky nim se žena při pohlavním styku cítí příjemně. Některé ženy mají v pochvě velmi citlivou erotogenní zónu, která se nazývá „bod G“ – jeho dráždění může vést k velmi intenzivnímu orgasmu.
U miminka
Maminky by měly být v porodnici poučeny o tom, jak se starat o genitálie miminka. Nedůsledná hygiena může být u děvčátek příčinou zarůstání poševního vchodu, což se odborně nazývá synechie. Je to onemocnění, které se vyskytuje u holčiček nejčastěji ve věku 2 až 5 let, v takzvaném klidovém období, kdy dítě nemá normální hladinu ženských pohlavních hormonů jako dospělá žena.
Typy synechie
Srůst zadní – je nejčastější. Sliznice protilehlé strany poševního vchodu postupně srůstá a uzavírá vchod do pochvy odzadu dopředu.
Srůst přední – je méně častý a jedná se o skutečný srůst malých stydkých pysků směrem od klitorisu, který zakrývá zevní vyústění močové trubice.
Srůst střední – je ojedinělý. Vytváří se při něm můstek mezi levou a pravou stranou poševního vchodu. Prostor mezi stydkými pysky nabývá tvaru osmičky.
U zadní části poševního vchodu se začne vytvářet zprvu průsvitná blanka, která nejprve zakrývá samotný poševní vchod a následně i močovou trubici. Postupně s růstem synechie dochází ke změně toku proudu moči a vy můžete pozorovat, že dítě přečurává nočník. Při velkém srůstu může mít děvčátko problém s močením a musí vynaložit veliké úsilí. Současně zatéká moč do pochvy a postupně může proniknout dělohou a vejcovody až do dutiny břišní. Pokud jsou v ní bakterie, může infikovat pochvu a dítě si bude stěžovat na svědění a pálení.
Co s tím
Stačí jednou za den, nejčastěji po koupání, oddálit od sebe stydké pysky a namazat poševní vchod čímkoli mastným, co se standardně u dětí používá. Je důležité řádně genitál omývat a zbavovat ho smegmatu, což je bílá hmota obsahující produkt mazových žláz a oloupané buňky. Pokud se rodidla nedostatečně ošetřují, srůst vzniká velmi rychle, třeba v průběhu 7 až 14 dní.
Poševní vchod po porodu
Některé ženy mají po porodu subjektivní pocit zvětšení poševního vchodu, což se někdy řeší plastickou úpravou poševního vchodu. Operace se provádí v celkové narkóze a trvá asi 60–90 minut. Často je nutné tento zákrok spojit s plastikou poševní zadní nebo přední, která řeší uvolnění podslizničního vaziva a tím pádem pocit příliš volné pochvy. Doba pobytu v nemocnici je 3 noci a doba pracovní neschopnosti minimálně 14 dnů. Sexuální abstinence kolem 6 týdnů. Cena za operaci se pohybuje v rozmezí 12 000 Kč až 18&n
Bolest dásně na dotek po extrakci zubu může být alveolitida (suché lůžko), ta se objevuje u každého pátého, který si nechal trhat dolní osmičky. Je to místo, které se hůře hojí a drží se zde zbytky jídla a podobně. Nahoře je riziko mnohem menší. To však neznamená, že byste neměli vytržení těchto osmiček řešit. Pokud se objeví výše uvedené komplikace, tak se jednoduše zaléčí. Nemějte z toho strach. Rozhodně to samo nepřestane bolet – lékař lůžko ošetří a do několika hodin to přestane bolet.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.