Téma

Oteklá tvář, ale zub nebolí: co to může znamenat

Oteklá tvář bez bolesti zubu může být od zubu, dásně, slinné žlázy, dutin, kožního zánětu nebo alergické reakce. Bolest zubu nemusí být přítomná hlavně u mrtvého zubu, chronického zánětu nebo při šíření infekce do měkkých tkání. Pokud se otok zvětšuje, je tvář zarudlá, teplá, máte horečku, nejde otevřít ústa, polykat nebo otok míří k oku, je nutné vyhledat urgentní pomoc.

Napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová
Vydáno
Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař

Když má člověk oteklou tvář, ale zub ho nebolí, velmi často začne váhat. V domácí péči jsem to slyšela mnohokrát: „Sestřičko, zub mě nebolí, tak to snad nebude nic vážného.“ Jenže obličej je oblast, kde se infekce, zánět, alergie i potíže se slinnými žlázami mohou projevit podobně. Laik vidí hlavně jednostranný otok tváře – fotografie, napětí kůže nebo změnu tvaru obličeje, ale příčina může být hluboko v dásni, u kořene zubu, ve slinné žláze nebo v podkoží.

Z klinického hlediska je důležité pochopit jednu věc: bolest není spolehlivý měřič závažnosti. Zub může přestat bolet, když zubní dřeň odumře. Pacient pak cítí jen tlak, tupé pnutí, citlivost při skusu nebo vůbec nic, ale bakterie mohou dál dráždit okolí kořene. Tělo pošle do místa bílé krvinky, vzniká hnis, tlak se šíří cestou nejmenšího odporu a otok se může objevit na dásni, ve tváři nebo pod čelistí. Praktický dopad je jasný: nečekat jen na bolest zubu, ale hodnotit celý obraz.

Nejdůležitější rozhodovací věta: pokud je otok tváře nový, jednostranný, zvětšuje se, tvář je teplá nebo zarudlá, objeví se teplota, zimnice, zhoršené otevírání úst, polykání, dýchání nebo otok u oka, nejde o běžné „nafouknutí“, ale o stav k rychlému vyšetření.

Typický první klinický scénář je člověk po starém kazu nebo po dávno ošetřeném zubu. Zub sám nebolí, ale ráno se objeví nateklá tvář. Pacient v diskuzi často píše: „Včera nic, dneska mám tvář jako křeček.“ To odpovídá situaci, kdy zánět u kořene delší dobu doutná a najednou se otevře do měkkých tkání. Odborně se řeší zdroj infekce: rentgen, poklepová citlivost, vitalita zubu, stav dásní a podle nálezu ošetření kanálků, drenáž nebo extrakce. Prakticky to znamená, že domácí obklad problém nevyřeší, jen může na chvíli zmírnit pocit napětí.

Druhý scénář je otok u úhlu dolní čelisti nebo před uchem, který se zhoršuje při jídle. Pacientka popisuje: „Jak začnu jíst, tvář mi jakoby nateče a tlačí.“ Tady už nemyslíme jen na zub, ale také na slinnou žlázu nebo slinný kamínek. Když se slina nemůže dobře odvádět, žláza se zvětší, bolí nebo tlačí a někdy se přidá infekce. Praktický dopad je jiný než u zubu: lékař se ptá na souvislost s jídlem, sucho v ústech, pachuť, hnis ze slinného vývodu a může doporučit ORL vyšetření.

Třetí scénář je zarudlá, teplá, napjatá tvář po drobné ranke, akné, štípnutí nebo škrábnutí. Tady může jít o kožní a podkožní bakteriální zánět, tedy celulitidu měkkých tkání. Člověk může říkat: „Zub mě vůbec nebolí, ale kůže na tváři pálí a je horká.“ To je jiný mechanismus: bakterie se množí v kůži a podkoží, cévy se rozšiřují, uniká tekutina a imunitní systém vytvoří otok. Prakticky je důležité sledovat šíření zarudnutí, horečku a celkový stav, protože tento typ zánětu se někdy musí léčit antibiotiky a u obličeje se nevyplácí dlouho čekat.

Čtvrtý scénář je otok s tlakem pod okem, u nosu nebo v lícní kosti po rýmě. Zub nebolí, ale člověk má pocit plnosti, hlen, bolest při předklonu nebo tlak v dutinách. Zánět čelistní dutiny může někdy napodobit zubní problém a naopak zubní infekce horních stoliček může dráždit oblast dutiny. V praxi se proto ptáme na rýmu, teplotu, jednostranný výtok z nosu, bolest při předklonu a stav horních zubů. Rozhodování pak může vést k praktickému lékaři, ORL nebo zubaři.

  • Diskusní vzorec první: lidé čekají, protože „zub nebolí“, a přijdou až ve chvíli, kdy nejde pořádně otevřít ústa.
  • Diskusní vzorec druhý: člověk zkouší teplé obklady a vyplachování, ale otok se během noci zvětší.
  • Diskusní vzorec třetí: pacient hledá antibiotika bez zubaře, ale skutečný problém je hnis, který potřebuje ošetřit zdrojově.

Ze zkušeností pacientů se opakuje trojí chování. Někdo otok maskuje lékem proti bolesti, protože bolest není velká. Někdo zkouší „vytáhnout zánět“ domácími metodami. A někdo čeká na volný termín, i když se otok šíří. Odborný fakt je přitom jasný: otok tváře je viditelný projev probíhající reakce tkání. Může být banálnější, ale může také znamenat infekci, která se šíří. Bezpečný postup je proto hodnotit nejen bolest, ale i rychlost zhoršení, teplotu, barvu kůže, polykání, dýchání, otevření úst a polohu otoku vůči oku.

Čtěte dále a dozvíte se:

Proč může tvář otéct, i když zub nebolí

Otok tváře vzniká tehdy, když se v měkkých tkáních nahromadí tekutina, hnis, zánětlivé buňky nebo slina, která nemůže odtékat. Když je původ v zubu, nemusí být bolest výrazná, protože nerv uvnitř zubu může být odumřelý nebo zánět probíhá chronicky. Praktický příklad: člověk má starou plombu, zub nijak nebolí, ale při kousnutí je „divný“ a za dva dny se objeví otok tváře. To může odpovídat zánětu u kořene, který se začal šířit mimo zub.

Častější a méně nebezpečné příčiny

  • Podráždění dásně nebo drobný zánět kolem zubu: může vzniknout po poranění kartáčkem, zaseknutém kousku jídla nebo kolem prořezávajícího se zubu moudrosti. Prakticky bývá citlivá dáseň, lokální otok a někdy oteklá zarudlá dáseň – fotografie.
  • Slinná žláza nebo slinný kamínek: otok bývá u čelisti, pod jazykem nebo před uchem a často se zhorší při jídle. Klinicky dává smysl souvislost se slinami: žláza se snaží pracovat, ale odtok je zablokovaný.
  • Zánět dutin: tlak v líci, u nosu nebo pod okem může napodobit zubní problém. Typicky se přidává rýma, tlak při předklonu, únava a někdy zvýšená teplota.
  • Alergická reakce: otok může být měkčí, rychlý, někdy se přidá svědění, kopřivka nebo otok rtů. Tady je důležité sledovat dýchání a polykání.

Vážnější příčiny, které se nesmí podcenit

  • Zubní absces bez výrazné bolesti: hnis u kořene zubu nebo v dásni může udělat otok tváře, i když zub bolí málo nebo vůbec. Praktický dopad: je nutný zubař, protože zdroj zánětu se musí ošetřit.
  • Šířící se infekce měkkých tkání: tvář bývá teplá, zarudlá, napjatá, bolestivá na dotek a otok se zvětšuje. Klinicky jde o reakci podkoží na bakterie a cévní zánětlivou odpověď.
  • Zánět kolem dolních zubů moudrosti: někdy bolí spíš čelist, krk nebo ucho než samotný zub. Člověk hůře otevírá ústa a kousání je nepříjemné.
  • Infekce blízko oka nebo podčelistní oblasti: otok směřující k oku, pod jazyk, ke krku nebo spojený s potížemi při polykání je rizikový, protože v obličeji jsou těsné anatomické prostory.

Praktická zkušenost z péče: nejvíc zrádné bývají otoky, které „moc nebolí“, ale rychle rostou. U bolesti člověk vyhledá pomoc dříve. U nebolestivého otoku často čeká, a tím může dát infekci čas rozšířit se.

Doporučuji také podívat se na článek Oteklá tvář, ale zub nebolí.

Kdy s oteklou tváří bez bolesti zubu nečekat

U otoku tváře je nejdůležitější rozlišit, zda jde o lokální problém, nebo o stav, který se šíří. Bolest zubu je jen jeden údaj. V praxi je mnohem důležitější, jak rychle otok narůstá, zda je kůže teplá, červená, napjatá, zda máte teplotu a jestli se mění polykání, dýchání nebo otevření úst. Když pacient řekne: „Ráno to bylo malé, večer mám oteklou půlku obličeje,“ beru to úplně jinak než drobný stabilní otok po podráždění dásně.

Na zubní pohotovost nebo k zubaři co nejdříve patří stav, kdy je otok jednostranný, souvisí s dásní, zubem, starým kazem, korunkou, zubem moudrosti nebo předchozím ošetřením kanálků. Praktický příklad: zub nebolí, ale při skousnutí je citlivý, dáseň nad ním je vyklenutá a tvář je nateklá. To může být absces, který potřebuje zubní výkon. Samotné vyplachování bylinkami nebo čekání na „splasknutí“ může problém prodloužit.

Okamžitou urgentní pomoc vyhledejte, pokud se objeví některý z těchto příznaků:

  • potíže s dýcháním, mluvením nebo polykáním,
  • otok jazyka, ústního dna, krku nebo rychle se zvětšující otok obličeje,
  • nejde otevřít ústa nebo se čelist jakoby „zasekává“,
  • otok nebo bolest v okolí oka, zhoršení vidění, dvojité vidění,
  • horečka, zimnice, výrazná slabost, zmatenost nebo rychlé zhoršení stavu,
  • zarudnutí, které se šíří přes tvář, nebo kůže působí horká a napjatá.

U alergie je rozhodující rychlost. Když oteče tvář spolu se rty, jazykem, víčky, svěděním, kopřivkou, sípáním nebo pocitem staženého krku, nejde o zubní problém, ale může jít o alergickou reakci. Prakticky to znamená nečekat na zubaře, ale řešit akutní stav. Naopak u slinné žlázy se často otok zhoršuje při jídle, bývá tlak před uchem nebo pod čelistí a člověk může mít sucho v ústech nebo pachuť. I tam je vhodné vyšetření, hlavně pokud je horečka nebo hnis.

Bezpečné pravidlo: otok tváře, který je nový a zřetelný, má být vyšetřen. Otok, který rychle roste, je spojený s horečkou, okem, krkem, polykáním nebo omezeným otevřením úst, nepatří k domácímu pozorování.

V diskuzích se často opakuje věta: „Zub mě nebolel, tak jsem čekal.“ Jenže u zubních infekcí se může bolest změnit v tlak a pak v otok. Zkušenost pacientů ukazuje, že po odborném ošetření se jim často uleví až tehdy, když se odstraní zdroj: vyčistí kanálky, provede se drenáž, ošetří dáseň nebo se odstraní zub, který už nejde zachránit. Proto je důležité nehodnotit stav jen podle bolesti, ale podle celého klinického obrazu.

Za přečtení také stojí článek Oteklá vnitřní strana tváře.

Jak se zjišťuje příčina oteklé tváře bez bolesti zubu

Vyšetření začíná obyčejným, ale velmi důležitým rozhovorem. Lékař nebo zubař se ptá, kdy otok vznikl, zda narůstá, jestli je jednostranný, zda se mění při jídle, zda byla rýma, úraz, štípnutí, nový lék, kaz, zub moudrosti nebo nedávné zubní ošetření. Klinický význam je velký: rychlý otok po jídle ukazuje jinam než otok po starém kazu a zarudlá horká kůže ukazuje jinam než měkký alergický otok.

Zubař se dívá do úst, hodnotí dásně, kazy, výplně, korunky, zuby po endodoncii a prostor kolem zubů moudrosti. Může poklepat na zub, zkusit citlivost na chlad, provést zkoušku vitality a vyšetřit dáseň sondou. Praktický příklad: pacient tvrdí, že ho zub nebolí, ale při poklepu na jednu šestku ucukne a rentgen ukáže ložisko u kořene. To je přesně situace, kdy bolest v klidu nemusí být, ale zánět se prokáže vyšetřením.

Velmi důležitý je rentgen. Malý nitroústní snímek nebo panoramatický snímek může ukázat kaz pod plombou, zánět u kořene, neošetřený kanálek, prasklý zub, zub moudrosti nebo úbytek kosti u parodontitidy. Když se zánět šíří do měkkých tkání, nemusí být na kůži vidět všechno, co se děje hlouběji. Praktický dopad pro pacienta: i když na první pohled „zub vypadá normálně“, snímek může změnit celé rozhodnutí o léčbě.

Nález Co může znamenat Praktický dopad
Otok tváře a citlivost při skusu Zánět u kořene zubu nebo absces Potřeba zubního ošetření, někdy drenáž
Otok před uchem, horší při jídle Slinná žláza, slinný kamínek, parotitida Vyšetření slinných žláz, někdy ORL
Teplá červená kůže Kožní a podkožní infekce Lékařské vyšetření, často antibiotická léčba
Tlak pod okem a rýma Zánět dutin nebo kombinace dutiny a zubu Praktický lékař, ORL, případně zubař

Pokud je podezření na šíření infekce, hodnotí se teplota, tep, celková slabost, lymfatické uzliny, schopnost polykat, dýchat a otevřít ústa. U výrazného otoku může lékař doplnit krevní testy nebo zobrazovací vyšetření, například ultrazvuk či CT, zejména když je otok hluboký, blízko oka, krku nebo nereaguje na běžný postup. Z praktického pohledu je to ochrana před tím, aby se nepřehlédl absces v hlubších prostorech obličeje.

U podezření na slinnou žlázu se vyšetřuje oblast pod jazykem, vývod slinné žlázy a reakce při masáži žlázy. Lékař se ptá, zda je otok vázaný na jídlo a zda z vývodu vytéká čirá slina nebo hnis. U alergie se naopak řeší časová vazba na jídlo, léky, bodnutí hmyzem, kosmetiku nebo stomatologický materiál. Diagnostika tedy není jen „podívat se na tvář“, ale poskládat celý příběh: kde otok je, jak vznikl, jak se chová a jaké tkáně mohou být zdrojem.

Článek Otok tváře by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.

Co dělat doma a jak se oteklá tvář léčí odborně

Domácí postup má být podpůrný, ne náhradní. Pokud je otok mírný, bez horečky, bez rychlého zhoršování, bez potíží s polykáním, dýcháním, okem a otevřením úst, můžete do vyšetření šetřit postiženou stranu, jíst měkkou stravu, pít dost tekutin a udržovat jemnou ústní hygienu. Prakticky to znamená čistit zuby měkkým kartáčkem, nešťourat do dásně ostrými předměty a nekouřit, protože kouření zhoršuje prokrvení a hojení.

Na bolest nebo tlak lze použít běžná analgetika podle příbalového letáku, pokud je smíte užívat. U lidí na ředění krve, s vředovou chorobou, onemocněním ledvin, těhotenstvím nebo alergií na léky je potřeba opatrnost. Zkušenost z praxe je, že pacient někdy bere vyšší dávky proti bolesti, protože nechce na pohotovost. To je nebezpečné: vyšší dávka neřeší zdroj otoku a může poškodit žaludek, játra nebo ledviny.

  • Co může pomoci do vyšetření: klid, tekutiny, měkká strava, jemná hygiena, vyvýšená poloha hlavy, studený obklad přes látku při pocitu napětí.
  • Co nedělat: nepropichovat otok, nemačkat dáseň, nepřikládat horké obklady na podezřelý hnisavý zánět, nebrat cizí antibiotika, neodkládat vyšetření při zhoršování.
  • Kdy domácí postup nestačí: otok roste, přidá se horečka, červenání, hnis, bolest při otevření úst, pachuť, zápach z úst, slabost nebo otok u oka.

Odborná léčba závisí na příčině. U zubního abscesu je cílem odstranit zdroj infekce. Zubař může zub otevřít, vyčistit kanálky, provést drenáž hnisu, ošetřit dáseň nebo zub vytrhnout, pokud už nejde zachránit. Antibiotika mohou být potřeba při šíření infekce, horečce nebo celkových příznacích, ale sama o sobě často nestačí. Praktický příklad: pacient dostane antibiotika, otok na chvíli splaskne, ale za měsíc se vrátí, protože mrtvý zub zůstal neošetřený.

U zánětu slinné žlázy může léčba zahrnovat hydrataci, podporu tvorby slin, masáž žlázy podle doporučení, teplé obklady, léky proti bolesti a při bakteriální infekci antibiotika. Když je příčinou kámen ve vývodu, někdy je nutný zákrok k jeho odstranění. U kožního zánětu tváře se léčba řídí rozsahem, teplotou a celkovým stavem; často jsou potřeba antibiotika a kontrola, zda se zarudnutí nešíří.

Praktické shrnutí: otok tváře bez bolesti zubu neznamená automaticky banalitu. Doma můžete zmírnit nepohodlí, ale pokud je otok z infekce, rozhodující je najít a ošetřit zdroj. Největší chyba je čekat na silnou bolest, protože ta se u některých zubních i nezubních příčin vůbec nemusí objevit.

Po ošetření je důležité dodržet kontrolu. Otok může po zákroku ještě krátce přetrvávat, ale měl by se postupně zlepšovat, ne zhoršovat. Pokud se přes léčbu zvětšuje, přidá se horečka, horší polykání, ztuhnutí čelisti nebo otok v okolí oka, je nutná rychlá kontrola. V prevenci pomáhá pravidelná dentální hygiena, řešení kazů včas, kontroly zubů po endodoncii a nepodceňování dásní. Z pohledu každodenní péče platí: oteklá tvář je informace od těla, ne kosmetická nepříjemnost.

Podívejte se také na článek Zánět zubu, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.

Odborné zdroje k otoku tváře bez bolesti zubu

Otok tváře bez bolesti zubu je zrádný dotaz, protože člověk si často řekne: „Když zub nebolí, nebude to od zubu.“ V praxi to ale neplatí vždy. Zánět u kořene mrtvého zubu, zánět dásně, počínající celulitida měkkých tkání, problém se slinnou žlázou nebo šíření infekce do okolí mohou někdy začít právě otokem, tlakem, zarudnutím nebo pocitem napětí. Proto jsem zvolila zdroje, které pomáhají rozlišit, kdy jde o zubní původ, kdy už o šířící se infekci a kdy je nutné nečekat na bolest.

  • NHS: zubní absces, otok tváře a kdy vyhledat urgentní pomoc. Tento zdroj je prakticky velmi důležitý, protože jasně říká, že zubní absces je nahromadění hnisu v zubu nebo dásni a neodezní sám bez stomatologického ošetření. Pro běžného člověka je zásadní část o varovných příznacích: oteklá tvář nebo čelist, teplota, potíže s otevřením úst, potíže s polykáním, bolest nebo otok oka. Přináší jednoduché rozhodování, kdy volat zubaře a kdy už vyhledat urgentní péči.

  • Americká dentální asociace: antibiotika při zubní bolesti a nitroústním otoku. Tento guideline jsem vybrala proto, že vyvrací častý omyl z diskuzí: „Stačí antibiotika a otok splaskne.“ Doporučení zdůrazňuje, že u většiny pulpitid a periapikálních problémů je hlavní zubní výkon, například otevření, ošetření kanálků nebo drenáž, nikoli samotné antibiotikum. Pro pacienta je to praktické, protože vysvětluje, proč zubař někdy nechce dát antibiotika „jen tak“ a proč je potřeba odstranit zdroj infekce.

  • NICE CKS: zubní absces a klinické rozhodování při otoku. NICE CKS je užitečný jako klinický rozcestník: upozorňuje na obličejový otok, regionální uzliny, citlivý nebo viklavý zub, zarudnutí dásně a nutnost rozpoznat šíření infekce. Do článku se promítá hlavně v části kdy jít k lékaři nebo zubaři, protože u otoku obličeje nejde jen o bolest, ale o rychlost šíření, horečku, omezení otevírání úst a blízkost oka.

  • MSD Manual: periapikální absces, hnis u kořene zubu a šíření infekce. MSD Manual přehledně vysvětluje patofyziologii: tělo bojuje s infekcí, vzniká hnis, ten se může šířit z kořene do dásně, tváře, čelisti nebo do měkkých tkání. To je klíčové pro dotaz „zub nebolí“, protože mrtvý zub nebo chronický zánět může bolet málo, ale okolní tkáň může otékat. Zdroj také dobře podporuje léčebné vysvětlení: drenáž a odstranění příčiny jsou důležitější než pasivní čekání.

  • NCBI Bookshelf: parotitida, slinné žlázy a nezubní příčiny otoku tváře. Tento zdroj jsem zařadila proto, že ne každý otok tváře je od zubu. Zánět příušní slinné žlázy nebo blokáda odtoku slin může dělat otok u čelisti a ucha, někdy se zhoršením při jídle. Pro běžného člověka je přínos v tom, že si všimne souvislosti s jídlem, suchem v ústech, bolestí u ucha nebo hnisavým výtokem ze slinného vývodu. To mění směr diagnostiky: někdy je potřeba zubař, někdy ORL nebo praktický lékař.

Hlavní ponaučení ze zdrojů je jednoduché: oteklá tvář bez bolesti zubu se nemá brát jako důkaz, že zub je v pořádku. Bezpečný postup je sledovat rychlost otoku, teplotu, červenání kůže, potíže s polykáním, otevíráním úst a blízkost oka. Zubní infekce se léčí odstraněním zdroje, ne jen tlumením příznaků, a u šířícího se otoku se nečeká na to, až začne zub bolet.

FAQ: oteklá tvář, ale zub nebolí

Může být oteklá tvář od zubu, i když zub vůbec nebolí?

Ano, oteklá tvář může být od zubu i bez bolesti. Stává se to hlavně u mrtvého zubu, chronického zánětu u kořene, zubu po starém ošetření nebo při šíření infekce do dásně a měkkých tkání.

Bolest zubu vzniká drážděním nervů, ale když zubní dřeň odumře, bolest se může zmenšit nebo zmizet. Infekce přitom může pokračovat dál a tělo na ni reaguje otokem. Proto je důležité sledovat i jiné příznaky: citlivost při skusu, pachuť v ústech, bouličku na dásni, teplotu, zápach z úst nebo zvětšující se asymetrii tváře. V takové situaci je rozumné objednat se k zubaři co nejdříve.

Kdy je otok tváře opravdu urgentní?

Urgentní je otok, který se rychle zvětšuje, je spojený s horečkou, zimnicí, výraznou slabostí, potížemi s polykáním, dýcháním, otevřením úst nebo se šíří k oku. Tehdy nečekejte na běžný termín.

Obličej má citlivé anatomické prostory a infekce se může šířit do okolních měkkých tkání. Zvlášť rizikový je otok pod čelistí, na krku, v ústním dně, kolem oka nebo spojený s nemožností otevřít ústa. I když zub nebolí, může jít o stav, který potřebuje akutní stomatologické nebo nemocniční vyšetření. Prakticky platí: horší polykání, dýchání, oko nebo rychlé zhoršování znamenají řešit hned.

Pomohou antibiotika, když mám nateklou tvář?

Antibiotika mohou pomoci, pokud jde o šířící se bakteriální infekci, horečku nebo celkové příznaky. U zubního abscesu ale často nestačí sama, protože je potřeba odstranit zdroj zánětu, například vyčistit kanálky nebo provést drenáž.

Častá chyba je vzít zbylá antibiotika doma nebo čekat, že otok zmizí bez zubního ošetření. Pokud je pod otokem hnis u kořene zubu, antibiotikum může potíže dočasně ztlumit, ale infekční ložisko zůstane. Pak se otok vrátí nebo se problém zhorší. Antibiotika má určit lékař nebo zubař podle nálezu, celkového stavu a rizik pacienta.

Co může znamenat otok tváře, který se zhoršuje při jídle?

Otok tváře zhoršený při jídle může ukazovat na slinnou žlázu nebo slinný kamínek. Při jídle se tvoří více slin, a když je vývod zúžený nebo ucpaný, žláza se napne, bolí nebo oteče.

Typické je napětí před uchem, pod čelistí nebo v oblasti ústního dna. Někdy se přidá sucho v ústech, pachuť, bolest při polykání nebo hnisavý výtok z vývodu slinné žlázy. Takový stav nemusí souviset se zubem, ale přesto patří k vyšetření, zejména pokud je otok jednostranný, opakuje se, bolí, je spojený s teplotou nebo se postupně zhoršuje.

příběhy k tomuto tématu

mohlo by vás zajímat


fibrom na stydkém pysku
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
masáž penisu ukázka
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>